Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
dámy a pánové, já si dovolím
navrhnout jeden pozměňovací návrh,
který - přiznám se, bude poněkud delší,
neboť je to série asi 20 drobnějších
pozměňovacích návrhů, ale prosím,
aby o něm bylo hlasováno jako o celku. Týká
se jedné úpravy, a to vypuštění
placení zdravotního pojištění
z příjmu z pronájmu.
Domnívám se, že tato nově navrhovaná
úprava v zákoně je přinejmenším
problematická, že je sporné, zda chceme jít
touto cestou jakoby daňového zatížení
a navíc, vzhledem k současnému stavu, který
nastal v důsledku rozsáhlých restitucí,
podobné ustanovení zatíží až
řádově tři a půl miliónu
lidí v této zemi povinností odesílat
hlášení na zdravotní pojišťovny
a vyplácet z naprosto miniaturních nájmů
ve výši několika set až tisíce
korun zcela bagatelné částky, které
nebudou mít žádný vliv na hospodaření
pojišťoven, ani na zdravotnictví, ale zatíží
jen občany a pojišťovny naprosto zbytečnou
byrokracií.
Proto navrhuji, abychom se vrátili k stávajícímu
textu zákona, kde pojištění z příjmů,
z nájmů, z pronájmů, platí
se pouze v případech, kdy příjem z
pronájmu je jediným zdrojem příjmů,
a zůstali na stávající dikci.
Přečtu všechny návrhy, musím
tak učinit. Prosím potom, aby o nich bylo hlasováno
jako o jednom návrhu, protože jsou vzájemně
propojeny; nedává smysl, abychom to na jednom místě
vypustili, a na jiném místě ponechali. Návrhy
tedy zní:
K čl. I, k bodu 9, v § 6 a) vypustit písm.
c) a poznámku pod čarou č. 23, dosavadní
písm. d) označit jako písm. c).
K § 6 c) odst. 1 písm. k) vypustit slova "z pronájmu".
V § 6 c) odst. 1 písm. l), nahradit slova "ze
zaměstnání, ze samostatné výdělečné
činnosti nebo z pronájmu" slovy "ze zaměstnání
nebo ze samostatné výdělečné
činnosti".
V § 6 c) odst. 2 doplnit za slovo "zaměstnání"
slovo "nebo" a vypustit slova "nebo z pronájmu".
K bodu 10, v § 7 odst. 1 vypustit písm. c). Ostatní
písmena přečíslovat.
V § 7 odst. 1 v dosavadní písm. d) nahradit
slova "podle § 6 a) písm. d)" slovy "podle
§ 6 a) písm. c)".
K bodu 15, v § 9 vypustit odst. 4, ostatní odst. přečíslovat.
V § 9, v dosavadním odst. 5 nahradit slova "písm.
d)" slovy "písm. c)".
V § 9, v dosavadním odst. 8 změnit odkaz na
poznámku pod čarou č. 23.
Současně změnit označení poznámky
pod čarou k tomuto ustanovení na poznámku
č. 23.
K bodu 17, k § 10 odst. 2 změnit odkaz na poznámku
pod čarou č. 23.
K bodu 27, v § 17 odst. 1 změnit odkaz na poznámku
pod čarou č. 24. Současně změnit
označení poznámky pod čarou k tomuto
ustanovení na poznámku č. 24.
K bodu 29, v § 17 odst. 4 změnit odkaz na poznámku
pod čarou č. 25. Současně změnit
označení poznámky pod čarou k tomuto
ustanovení na poznámku č. 25.
K bodu 31, v § 18 odst. 1 změnit odkaz na poznámku
pod čarou č. 26. Současně změnit
označení poznámky pod čarou k tomuto
ustanovení na poznámku č. 26.
K čl. II, k bodu 2, v § 3, odst. 7, písm. d)
vypustit slova "nebo má příjmy z pronájmu"
a slova "nebo pro osoby s příjmy z pronájmu".
K bodu 3, k § 3 a), odst. 4 písm. b) vypustit slova
"nebo má příjmy z pronájmu a
odvádí zálohy na pojistné vypočtené
alespoň z minimálního vyměřovacího
základu, stanoveného pro osoby s takovými
příjmy". Vypustit § 3 b) a přečíslovat
§ 3 c) a 3 d) na 3 b) a 3 c). Ze stávajícího
§ 3 c) vypustit slova "z pronájmu".
K bodu 4. Znění bodu 4 nahradit tímto zněním.
V § 4 odst. 2 se vypouští slova "a u osoby
s vlastními příjmy".
K bodu 12. Znění bodu 12 nahradit tímto zněním.
§ 9 se vypouští.
Body 13 až 17 se vypouští, ostatní body
přečíslovat.
V dosavadním bodu 20 § 13 v první větě
nahradit slova "podle § 3, 3 a) nebo 3 b)" slovy
"podle § 3 nebo 3 a)".
V § 13 ve větě druhé vypustit slova
"nebo podle § 3 b) odst. 2".
K dosavadnímu bodu 34. V § 22 odst. 5 vypustit slova
"a příjmy z pronájmu".
K dosavadnímu bodu 36. V § 23 odst. 4 písm.
c) vypustit slova "a osob s příjmy z pronájmu".
K dosavadnímu bodu 38. Znění bodu 38 nahradit
tímto zněním. V § 24 odst. 1 se vypouštějí
slova "osoba s vlastními příjmy".
K dosavadnímu bodu 41. V § 24 odst. 2 se slova "výdělečně
činná a osoba s příjmy z pronájmu
jsou povinny" nahrazují slovy "výdělečně
činná je povinna". Slova "byly v tomto
období pojištěny" slovy "byla v tomto
období pojištěna". Vypouštějí
se slova "a 3 b)".
K čl. V. Čl. V se vypouští a ostatní
články se přečíslují.
K dosavadnímu čl. VI. Slova v § 6 a) písm.
d) se nahrazují slovy "v § 6 a) písm.
c)".
Děkuji vám za pozornost. Omlouvám se, že
jsem vás chvilku zdržel. Je to návrh, který
již přijal zemědělský výbor,
ale bohužel vzhledem k faktu, že ho přijal pouze
v obecné formulaci, tak se nedostal do společné
zprávy.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
poslanci Bendovi. Prosím poslankyni Lagovou, aby se ujala
slova. Připraví se pan poslanec Vyvadil.
Poslankyně Hana Lagová: Vážený
pane místopředsedo, kolegyně, kolegové,
pan ministr udělal úvod k oběma předlohám.
Dovolím si přednést stanovisko poslaneckého
klubu Levého bloku jako vyjádření
souhrnné, k oběma předloženým
návrhům, tedy k tisku 1324, ve znění
1467 a k tisku 1330,
ve znění společné zprávy, tisk
1468.
Poslanci Levého bloku se domnívají, že
oba návrhy nelze považovat za odpovědné
řešení neodkladných potíží
v systému zdravotního pojištění.
Jsou pouze snahou o dílčí úpravy nosných
zákonů.
Poznamenávám, že nadále považujeme
za správné, že tyto zákony, tedy zákony
550/1991, 551 a další, byly přijaty rámcově,
bez detailů. V té době to bylo logické,
s předpokladem, že podle zkušeností a
potřeb praxe budou novelizovány.
Nestalo se. Čas se obrátil proti a potíže
se prohloubily. Není smyslem tohoto stanoviska opakovat
věcně to, co je už příliš
dlouhou dobu diskutováno, publikováno, mimo jiné
obsaženo i v řadě usnesení výboru
pro sociální politiku a zdravotnictví.
Je rovněž známo, že jak pojišťovny
tak zdravotnická zařízení, profesní
organizace poskytly ministerstvu zdravotnictví dostatek
rozborů a návrhů na řešení.
To, co předložené návrhy obsahují,
a s mnohými lze souhlasit, však k odstranění
kardinálních potíží nepovede,
protože je citelná absence hlubší regulace
vztahů, zejména pojišťovna - poskytovatel
zdravotní péče. Na to všechno v koncovce
doplácí pojištěnec.
Návrhy se vyhnuly potřebě definovat nejdůležitější
pojmy. Např. co je plně či částečně
hrazená zdravotní péče; je to léčebný
a preventivní úkon, a vedle toho zdravotní
úkon nesledující léčebné
a preventivní cíle, co je spoluúčast,
jaký vztah je zde z hlediska pojištěnecké
solidarity atd.
V průběhu projednávání obou
předloh vyvstala celá řada nejasností
a otázek, na které jsme však nedostali odpověď.
Svědčí o tom mimo jiné i některé
neujasněnosti ve společných zprávách,
např. nezařazené připomínky
bez patřičného zdůvodnění.
Společné zprávy lze považovat za určitý
zoufalý pokus - cokoli ještě zachránit.
Přitom je nesporné, že v případě
schválení se na Parlament snese oprávněná
rozhořčenost poskytovatelů, zdravotních
pojišťoven i veřejnosti. A za to však nehodláme
nést odpovědnost. Úsilí ministerstva
zdravotnictví při přípravě
novel se neprojevilo tím nejsprávnějším
směrem. Bylo-li hlavním mottem - kde uspořit
finanční prostředky - pak cesta zvolená
ministerstvem zdravotnictví není podložená
důkladným ekonomickým rozborem vlivů
i dopadů. Regulativní opatření nevidíme
jen v paušálně administrativních zásazích
a zcela postrádáme oporu v odpovídající
argumentaci.
Vážení kolegové, ignorování
či dlouhodobé neřešení meritorních
otázek nabízejí ale i takové úvahy,
že je snad záměrem přetrvávající
stav v tichosti dovést do konce, systém tedy ke
krachu a jediné řešení problémů
povinného zdravotního pojištění
spatřovat v jeho zrušení a postupně
nastolit systém placených zdravotnických
služeb.
Poslanci našeho klubu své stanovisko vyjádří
v hlasování.
Dovolte mi ještě uplatnit některé pozměňovací
návrhy, nejprve k tisku 1324. V § 2 odst. 3 se poslední
věta nahradí zněním: "Zdravotní
pojišťovny mohou upravit rozsah zdravotní péče
a podmínky jejího poskytování maximálně
do výše 2% rozpočtových výdajů
na zdravotní péči." - Zdůvodnění:
je žádoucí, aby zdravotní pojišťovny
nadále reagovaly na dopady z rizikových činností
u svých pojištěnců, usměrňování
je tedy možné a žádoucí prostřednictvím
pojistných plánů a za třetí
návrh se opírá o skutečnosti, že
u řady zdravotních pojišťoven je převaha
nadstandartní péče zaměřená
na prevenci a tady lze potažmo vidět vztah k potřebnému
snižování potom nákladů na léčebnou
péči a tedy i léčiva. Pokud by z pozměňovacího
návrhu vyplývala potřeba návazně
upravit další ustanovení, dovoluji si na to
upozornit.
Druhý pozměňovací návrh k tisku
1324 se týká článku II, bod 2. Navrhujeme
doplnit do § 3 odst. 3 tohoto znění: "Do
vyměřovacího základu zaměstnance
se nezahrnuje částka, kterou zaměstnavatel
ze svých prostředků platí za svého
zaměstnance penzijnímu fondu na penzijní
připojištění se státním
příspěvkem." Odstavce další
(3 - 9) tedy přečíslovat příslušně
k tomuto návrhu. Zdůvodnění:
Některé subjekty považují částky
hrazené zaměstnavatelem na penzijní připojištění
se státním příspěvkem za plnění
věrnostní a stabilizační povahy. Toto
chceme upravit.
Tolik pozměňovací návrhy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano,
děkuji paní poslankyni Lagové a prosím
pana kolegu Vyvadila, aby se ujal slova. Připraví
se pan poslanec Radim Špaček.
Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
návrhy obou zákonů, protože v podstatě
se rozprava v jakémsi smyslu vede k oběma, kupodivu
nezajímaly pouze resortní výbor zdravotní,
ale i ústavně právní tomu věnoval
tuším dva dny a velice zevrubně a velice důrazně
tu otázku probíral. Myslím si, že se
tam projevilo, že diskuse byla leckdy velmi rozdílná,
ale věcná. Nebyly tam úvahy charakteru jakýchsi
apriorních znamének plus a mínus a v tomto
ohledu se ukazuje, že všem bylo jaksi společné
to, že vidíme, že zdravotnictví není
ve zcela dobré situaci. On to ale v určitém
smyslu řekl už v úvodním slovu pan ministr.
Pan ministr řekl - my jsme přijali určitou
koncepci. On jen ten ministr zdravotnictví - tento i ten,
který před chvilinkou odešel - nic jiného
neudělal, než že vstoupil do určitého
vlaku a ten vlak jede a ten vlak byl nastartován předchozím
Parlamentem, byl nastartován předchozí právní
úpravou a svým způsobem jsou zde dány
mantinely, ve kterých je možné se pohybovat.
Je možná chyba, že je dnes tlačeno ministerstvo
k tomu, že musí obhajovat i něco, co vlastně
ve své logice by obhajovat možná ani nechtělo.
Ale v té souvislosti se nabízí otázka,
zda bychom se všichni neměli zastavit a zabývat
se tím, zda-li ten vlak skutečně jede tím
dobrým směrem, anebo zda by neměl nastat
jakýsi čas pro výhybku. A tady musí
být dána šance i tomu ministrovi, který
je samozřejmě a oprávněně napadán
opozicí, ale kde se objevují i muži jiní,
kteří by chtěli jej nahradit. Já -
přiznávám se - v daném případě
netoužím po personálních změnách,
zejména když nevím, co by ta personální
změna přinesla, ale přiznávám,
že bych si přál další vyjasnění
systému, jak to půjde dál. Mám vážné
pochybnosti o tom, že zejména zvolený systém
financování je dobrý. To je systém,
který vyvolává animozitu mezi lékařem
a pojišťovnou. Ve Velké Británii lékař
má ten příjem, který odpovídá
počtu pojištěnců. Moje manželka
je lékařka, když bude mít 500 pojištěnců,
ať má takový příjem, který
odpovídá 500 pojištěncům. Když
bude mít 3.000, ať má příjem
tomu odpovídající.
Já jsem rád, že do společné zprávy
se v tomto ohledu již dostala jaksi možnost pro ministerstvo,
a já v tomto smyslu apeluji na ministerstvo, aby se do
budoucna tento systém řídil na základě
paušálních sazeb, neboť cesta přes
bodové ohodnocení, to je cesta do pekel, cesta,
která vede proti sobě lékaře, pojišťovny
a přesto není schopna nic řešit.
Těch problémů je zde celá řada.
Na jedné straně zde myslím správně
zazněly určité úvahy, že jsme
kdysi zřídili pojišťovny, na druhé
straně já odmítám myšlenku, že
pojišťovny jsou cosi, co musíme chránit,
protože ony jsou jakousi zárukou konkurence a trhu.
Já jsem pro konkurenceschopnost tehdy, když ten podnikatel
- a v daném případě i ta pojišťovna
- bude čerpat z prostředků, které
si oni nějakým způsobem sami naakumulovali.
Ty, ať si mi zkrachují, nezkrachují. Tady jsou
to ovšem svým způsobem naše veřejné
prostředky a v tomto ohledu prostě ty limity platí.
Z toho ovšem vyplývá ještě poznatek
a já myslím a bude mě i zajímat, jak
se k tomu postaví pan ministr, protože v ústavně
právním výboru viděl, že nám
jde o věc, a tak chci vědět, zda-li i jemu
jde o věc. Podával v tomto ohledu návrh doprovodného
usnesení, který myslím si vyznívá
neutrálně, ale vyjadřuje dle mého
názoru určitý leitmotiv, který se
projevoval v projednání ve všech výborech.
Možná se mýlím, možná ne.
Poslanecká sněmovna žádá vládu,
aby do 30. června předložila Poslanecké
sněmovně koncepci dalšího rozvoje zdravotnictví
založenou na důkladné analýze dosaženého
stavu, včetně analýzy financování
zdravotnictví.
Pane ministře, chci vidět, jak se k tomu postavíte.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vyvadilovi. Prosím, aby návrh předal
zpravodaji písemně. Prosím, aby se slova
ujal pan kolega Radim Špaček, připraví
se pan poslanec Štambera.
Poslanec Radim Špaček: Děkuji pane předsedající.
Vážený pane ministře, vážené
dámy, vážení pánové, na
hlavu pana ministra zdravotnictví i na jeho návrh
se snesla obrovská série různých kritik,
zejména zabývajících se způsoby
financování a finančními toky uvnitř
systému zdravotnictví a není pochyb o tom,
že to opravdu je obrovský problém. Na rozdíl
od kolegů v levé části sněmovny
já mám námitky proti předkládaným
novelám v tom smyslu, že posilují úlohu
státního dozoru namísto toho, aby se pokusily
posílit samoregulační mechanismy a ve skutečnosti
omezují současný počet stupňů
volnosti jak pro pojištěnce, tak pro pojišťovny,
ale i pro lékaře.
Obávám se, že tato cesta není zrovna
nejšťastnější. Pokusím se
alespoň jeden ze stupňů volnosti, které
předkládaná novela vyřazuje, napravit
svým pozměňovacím návrhem,
který nicméně řeší opravdu
jen určitý detailní výsek. Chtěl
bych obrátit vaši pozornost ke skupině lidí,
kteří se živí ne úplně
tradičním způsobem. Mám na mysli to,
že se neživí zaměstnaneckým poměrem,
ale například zakázkami uměleckými,
restaurátorskými nebo tím, že hospodaří
v lesích, případně v zemědělství.
Často se stává této skupině
lidí, že dostanou výplatu za svoji zakázku
po poměrně dlouhé době, avšak
na druhé straně z ní musí žít
zase delší dobu, než vyhotoví další
zakázku.
Zákon o dani z příjmů pamatuje na
tyto případy a umožňuje těmto
poplatníkům rozložit si příjem
ze zakázky na celou dobu, po kterou na zakázce pracovali.
Předkládaná novela zákona o zdravotním
pojištění, tedy o platbách na pojištění
tuto možnost vypouští, konkrétně
je to v bodu 5 v čl. 2. Při diskusích nad
tímto ustanovením v našem výboru bylo
argumentováno tím, že byla tato možnost
vypuštěna již v zákonu o pojistném
na sociální pojištění koncem
minulého roku a že by bylo tedy dobře tento
režim sjednotit pro obě pojištění.
Proti tomu stojí námitka, kterou jsem již zmínil,
a to ta, že tento režim zná zákon o dani
z příjmů a domnívám se, že
by bylo naopak žádoucí zachovat tento režim
u všech daňových a daním podobných
plateb.
Proto si dovolím navrhnout pozměňovací
návrh, který má dvě části,
ale bylo by třeba o nich případně
hlasovat najednou. Zní tak, že v čl. 2 předkládaného
návrhu zákona, to je v článku, kterým
se novelizuje zákon 592/1992, navrhuji vypustit bod 5,
který právě vypouští třetí
odstavec § 4, jímž se umožňuje toto
rozložení příjmu.
Druhá část mého návrhu se týká
čl. 3 ve znění společné zprávy,
to je novely zákona 589 o pojistném na sociální
zabezpečení, kde navrhuji, aby současný
text začínající slovy "§
5 odst. 2 písm. c) atd." byl označen jako bod
1 a za něj byl zařazen bod 2 v následujícím
znění:
"Bod 2. V § 6 odst. 2 se na konec vkládá
text: Provozuje-li tato osoba zemědělskou výrobu,
hospodaření v lesích a nebo na vodních
plochách a nebo vykonává-li uměleckou
nebo jinou tvůrčí činnost na základě
zákona o dílech literárních, vědeckých
a uměleckých (autorský zákon) - odkaz
16 - nebo vykonává-li činnost restaurátora
kulturních památek a sbírkových předmětů,
je rozhodným obdobím období, po které
takovou činnost vykonávala, nejvýše
však období posledních tří kalendářních
roků včetně kalendářního
roku, za který se pojistné platí. Podmínkou
je, že o to požádá nejpozději při
předložení přehledu podle § 15
odst. 1 za kalendářní rok, za který
se pojistné platí."
Odkaz 16 pak je zákon č. 35/1965, o dílech
literárních, vědeckých a uměleckých
(autorský zákon), ve znění zákona
č. 89/1990 a zákona č. 468/1991 Sb.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu kolegovi Špačkovi. Prosím, aby se slova
ujal pan poslanec Štambera, připraví se pan
poslanec Robert Kolář.
Poslanec Dalibor Štambera: Pane předsedající,
pane předsedo, kolegyně, kolegové, mám
v podstatě dva pozměňovací návrhy
k tisku 1324, o kterých by se ovšem mělo hlasovat
jako o jednom celku. Nebudu vás dlouho unavovat zdůvodňováním,
poněvadž jde o návrh, který navazuje
na to, co přednesl kolega Benda. Je to v podstatě
kompromisní návrh pro případ, že
by jeho návrh tady neprošel. Snad ke zdůvodnění,
plně se ztotožňuji s tím, co zde bylo
řečeno o pronájmech. Pokud by byly v zákoně
uvedeny tak, jak jsou, týkaly by se opravdu velké
části jedinců, kteří získali
v restituci malé pozemky a z těchto malých
částek by ještě platili pojištění.
Domnívám se, že tento návrh by byl jistým
kompromisem, protože by zde byla stanovena jistá hranice,
od které by se teprve zdravotní pojištění
hradilo. Dovedu si totiž na druhé straně představit,
že jsou občané, kteří vlastní
lukrativní byty, objekty, které pronajímají
zahraničním firmám za horentní sumy
a myslím, že z těchto peněz, které
jsou schopny tyto osoby živit, by bylo vhodné, aby
zdravotnictví, které financí má nedostatek,
ty peníze dostalo.
Proto navrhuji zákon č. 550/1992 v té úpravě,
jak tady je, změnu v bodu 9 § 6 písm. c), které
by se měnilo takto:
1. vypouští se bod 2, to jsou pronájmy věcí
movitých,
2. zbývající část by se měnila
a doplnila následovně: pronajímá nemovitosti
nebo jejich části nebo byty nebo jejich části,
jestliže výše příjmu nebo souhrnu
příjmů z těchto pronájmů
přesáhla v kalendářním roce
12násobek minimální mzdy.
Na to navazuje změna zákona 592/1992 v bodě
3 § 3 b) odst. 1, kde se za slova "35% z pronájmu"
doplnila slova "či souhrnu příjmů
z pronájmu". Na konci odstavce se tečka nahradí
čárkou a doplnila by se věta "jestliže
jejich výše v kalendářním roce
přesáhla 12násobek minimální
mzdy". Všechna ostatní ustanovení, která
zde kolega Benda přednášel, by v zákoně
tím pádem mohla zůstat, takže stačí
jen tyto dvě malé úpravy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Štamberovi, prosím, aby se slova ujal
pan poslanec Robert Kolář, připraví
se pan poslanec Pavel Kulička.
Poslanec Robert Kolář: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážené kolegyně
a kolegové, dovolte, abych přednesl dva pozměňovací
návrhy. První se vztahuje ke společné
zprávě, čili k tisku 1467, kde navrhuji nové
znění bodu 21, které se týká
§ 13 odst. 3. V první větě změnit
slova "paušální částkou"
na slova "paušálními částkami".
V návaznosti na to by zněla třetí
věta takto: "Seznam výkonů s bodovými
hodnotami a výše paušálních částek
včetně rozsahu zdravotní péče
z těchto částek hrazené stanoví
ministerstvo vyhláškou po dohodovacím řízení
se zástupci ministerstva financí, pojišťovny,
ostatních zdravotních pojišťoven, smluvních
zdravotnických zařízení, profesních
organizací zřízených zákonem
a odborných vědeckých společností."
Původní znění, které znělo
pouze na paušální částku a nové
znění, které přetváří
v množné číslo, v podstatě umožní
zavést postupné kapitační platby,
tak bylo původní znění myšleno.
Samozřejmě kapitační platby se budou
pro různé diagnózy lišit, a proto by
bylo potřebné, aby bylo ve znění použito
množné číslo paušální
částky.
Druhý pozměňovací návrh se
týká původního vládního
návrhu, tisku 1324, kde navrhuji zařadit nový
bod v § 15, kde by odst. 2 zněl:
"Zdravotní pojišťovny jsou povinny zaslat
bezplatně jedenkrát ročně svým
pojištěncům do vlastních rukou stejnopisy
účtů poskytnutých za zdravotní
péči plně nebo částečně
hrazenou zdravotním pojištěním a údaj
o zaplaceném pojistném. Tuto povinnost zdravotní
pojišťovny splní vždy do 31. března
následujícího roku."
V zásadě se jedná o tom, že dosud pojišťovny
tuto povinnost neměly, pouze mohly vydávat tyto
údaje na požádání. Domnívám
se, že by bylo potřebné, aby pojišťovny
tuto agendu vedly. To na jedné straně, na druhé
straně je to pro pojištěnce podle mne velice
důležitý údaj, aby věděli,
kolik si na zdravotní péči přispívají
v rámci zdravotního pojištění
a aby věděli, kolik každoročně
vyčerpali.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Kolářovi a prosím pana poslance
Kuličku, aby se ujal slova. Připraví se pan
poslanec Wagner.
Poslanec Pavel Kulička: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, pokusím se svůj komentář
poněkud zkrátit - váhám nyní
nad tím výrokem, zda-li souhlasit či nesouhlasit
s připravovanou novelou. Nicméně mohu přijmout
připomínky, které procházely výborem
pro sociální politiku a zdravotnictví. Jde
mi v zásadě o to, aby bylo zachován zákaz
podnikání zdravotních pojišťoven,
a to jmenovitě v oborech přímo souvisejících
s poskytováním zdravotní péče,
tedy vlastnictví objektů zdravotnických zařízení,
provozování těchto, distribuce léčiv
a prostředků zdravotnické techniky, příp.
jiných.
Pochopitelně, že mi velmi vyhovuje - a teď hovořím
za obec lékárnickou - ono ustanovení §
11 i) ve znění "prokazovat se při poskytování
zdravotní péče, s výjimkou poskytování
léčiv a prostředků zdravotnické
techniky, platným průkazem pojištěnce
nebo náhradním dokladem, vydaným příslušnou
zdravotní pojišťovnou." Toto si dovolím
objasnit těm kolegům, kteří to neznají
v praxi. V současné době je totiž veden
spor mezi smluvními lékárenskými zařízeními
a zdravotními pojišťovnami o vracení nepříslušných
receptů. Zdravotní pojišťovny totiž
trvají na tom, že recepty za nepříslušné
pojišťovny budou vraceny lékárenským
zařízením a nebude prováděna
jejich úhrada přesto, že předepisující
lékař na recepturním blanketu vyznačil
číselným kódem příslušnost
ke zdravotní pojišťovně. Tuto skutečnost
není expedující lékárník
schopen kvalifikovaně ověřit, ze zákona
nevyplývá povinnost pacientovu příslušnost
v lékárně prokázat, to je zcela jasné.
"Obchodní případ" vzniká
v ordinaci lékaře a lékárník
je povinen lék na předpis lékaře vydat.
Zásadní změna - a v té se budu překrývat
s kolegou Rymešem a možná i s dalšími,
nebyl jsem při celém projednávání
- mě zajímá v textu § 10, odst. 1 a).
Text stávajícího návrhu zní:
"Na výběr pojišťovny provádějící
všeobecné zdravotní pojištění,
nestanoví-li tento zákon jinak. Zdravotní
pojišťovnu lze změnit jedenkrát za dvanáct
měsíců a to vždy jen k prvnímu
dni kalendářního čtvrtletí.
Žádost musí pojištěnec u vybrané
pojišťovny podat nejméně dva měsíce
přede dnem stanoveným v předchozí
větě." Takový můj komentář
- právo občana být pojištěn u
svobodně zvolené zdravotní pojišťovny,
poskytující všeobecné zdravotní
pojištění, je nezadatelné. Omezeno může
být pouze zákonem. Vládní návrh
novely v § 10 odst. 1 a) toto právo nově omezuje.
Je otázkou proč? Jediným argumentem pro zavedení
tohoto opatření byla skutečnost, že
občané projevovali zájem o pojistné
plány pojišťoven a takzvaně využívali
nadstandardních služeb jednotlivých zdravotních
pojišťoven.
Podle novely zákona však tuto činnost při
poskytování všeobecného zdravotního
pojištění nadále vykonávat nebudou
a tato činnost bude řešená smluvním
připojištěním. Omezení svobodné
volby založené na tomto důvodu by tak ztratilo
smysl a je pouze třeba vymezit technická pravidla
platná pro pojištěnce i pojišťovny
při využití práva volby zdravotní
pojišťovny pojištěncem. Tedy nevidím
jiný důvod, proč by se měly lhůty
stanovené tímto zákonem tak zásadně
lišit od obecných lhůt stanovených správním
řádem.
Při diskusi na výboru pro sociální
politiku a zdravotnictví i v ostatních výborech
bylo ustanovení tohoto paragrafu jedním z nejvíce
diskutovaných. Nikde se však nehovořilo o tom,
že vládní návrh může do
jisté míry omezit dostupnost zdravotní péče
obyvatelstvu.
Uvedu tři příklady. Budu je jmenovat obecně,
protože budou možná součástí
mého dotazu buď na ministra zdravotnictví nebo
na ministra Bělehrádka - to budu ještě
zvažovat.
Za prvé. V obci 25 km od města je zdravotnické
zařízení. Toto zdravotnické zařízení
nemá uzavřenu zdravotnickou smlouvu se zdravotní
pojišťovnou, typ označení jako A, ale
má uzavřeny smlouvy s pojišťovnami označenými
písmeny B, C, D. Občan, který je pojištěn
u pojišťovny A má v úmyslu se do obce
přestěhovat, tak mu bude zákonem stanovena
povinnost po dobu jednoho roku, příp. kratší,
pokud to provedou jiné novely, dojíždět
k poskytování zdravotní péče
do nejbližšího zdravotnického zařízení
v okresním městě. O změnu však
musí požádat bez prodlení, jinak bude
tato lhůta přiměřeně delší.
V případě dvě bude stejná situace,
avšak pojišťovna A se zdravotnickým zařízením
v obci neuzavře smlouvu. Tuto smlouvu neuzavře např.
jen proto, že zdravotnické zařízení
nechce přistoupit na pojišťovnou stanovené
nerovné podmínky. Zdravotní pojišťovna
se např. nemůže dožadovat předkládání
vyúčtovaných dokladů výhradně
na magnetických mediích jedenkrát za měsíc,
s platností 30, 60, 90, 120 dnů. Spory, ať
již smluvní nebo nesmluvní, mezi zdravotnickou
pojišťovnou a zdravotnickým zařízením,
by neměly v zásadě omezit dostupnost zdravotní
péče ani svobodu volby zdravotnického zařízení
i zdravotní pojišťovny občanem.
Ve třetím případě se jedná
o skutečnost, která vznikla na dvou místech
České republiky. Tou se nezabýval ve svých
úvahách a diskusích žádný
z parlamentních výborů ani snad nikdo z odborné
veřejnosti, protože to je čerstvá zjištěná
skutečnost, nebudu jmenovat onu pojišťovnu, ale
zřejmě z uvedených obecných údajů
je vám jasné o co se jedná. V jisté
obci, přibližně 20 km od okresního města
ve zdravotnickém zařízení se rozhodne,
že majitel nebo správce vypoví smlouvu zdravotnické
pojišťovně z tak banálního důvodu,
jako je dlouhodobá platební neschopnost zdravotní
pojišťovny. Např. ve třetím měsíci
v tomto roce nemá jedna ze strategických zaměstnaneckých
pojišťoven uhrazené faktury splatné v
jedenáctém měsíci 1994. Takže
zdravotnickým zařízením, lékařům
i ostatním zdravotníkům nemůžeme
dát zákonem nebo příkazní smlouvou
jednostrannou povinnost uzavřít smlouvu se zdravotnickou
pojišťovnou, resp. jim takovou smlouvu vypovědět
stejně jako nemůžeme zdravotnické pojišťovně
jednostranně stanovit kontraktační povinnost.
Tuto úplnou liberalizaci vztahů však není
možné následujícím způsobem
řešit ani na úkor občana a pacienta
tím, že omezíme v zásadě jeho
právo na volbu zdravotnického zařízení
a zdravotnické pojišťovny. Z tohoto důvodu
zní můj pozměňovací návrh,
kterým se možná překrývá
a mění návrh kolegy Rymeše, takto: V
§ 10 odst. 1 a) vládního návrhu novely
zákona č. 550/1991 Sb. ve druhé větě
navrhuji vypustit slova "jednou za dvanáct měsíců
a to" a ve větě třetí nahradit
text "nejméně dva měsíce přede
dnem" textem "nejméně jeden měsíc
přede dnem".
Čili úplná textace § 10 odst. 1 a) zní:
"Na výběr pojišťovny provádějící
všeobecné zdravotní pojištění,
nestanoví-li tento zákon jinak. Zdravotní
pojišťovnu lze měnit vždy jen k prvnímu
dni kalendářního čtvrtletí.
Žádost musí pojištěnec u vybrané
pojišťovny podat nejméně jeden měsíc
přede dnem stanoveným v předchozí
větě." Děkuji za pozornost.