Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kuličkovi a prosím pana poslance Wagnera, aby se ujal slova.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi nejdříve jednu otázku panu předsedajícímu, abych posléze nebyl upozorněn, že mluvím k druhému textu - jestli tedy mohu pojmout vystoupení k oběma textům současně?

Místopředseda PSP Jiří Vlach: To samozřejmě záleží na vaší volbě, ale pozměňovací návrh k druhému textu je třeba provést až v další rozpravě.

Poslanec Jozef Wagner: Budu se tedy vyjadřovat k problémům, které bychom neměli, protože bychom si je nevyvolali. Problém, který řešíme, je problém těch, kteří neregistrovali dokonale minulost a bez důkladné znalosti minulosti nemohli dohlédnout na to, co očekávají od budoucnosti a co by budoucnost měla garantovat.

Mám za to, že by bylo dobré vás upozornit, že to, co budu říkat, není nic co by vzniklo v jakékoliv levicové dílně. Cítím pouze povinnost upozornit vás, kteří to možná neznáte, na některé z textů, které časopis Nová přítomnost ve svém druhém čísle zcela věnoval problémům, které my dnes řešíme a věnoval je rozborům problémů a autoři v některých případech nastínili i možná řešení.

Chci zmínit pouze velmi málo, abych vás příliš nezdržel. Především se domnívám, že je potřeba zmínit fakt, že už v roce 1966 byl otevřen k podpisu mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, který vstoupil v roce 1976 v platnost i pro Českou republiku. V čl. 12 tohoto paktu se kromě jiného praví, že povinností všech států paktu je trvale pečovat o to, aby zdravotnictví poskytlo léčebnou péči všem. Smluvní strany paktu uznávají právo každého na dosažení nejvyšší úrovně fyzického a duševního zdraví. Z toho lze možná logicky odvodit, že se lékařská péče musí poskytovat bez omezení daných finančními možnostmi pacientů a za druhé, že úroveň poskytované péče v té které zemi bude různá a bude záviset na její ekonomické vyspělosti a úrovni. Co lze však na každé smluvní straně požadovat je to, aby lhostejnost daná nižší či vyšší úrovní usilovala o zabezpečení zdravotní péče všem členům společnosti.

Domnívám se, že tento základní požadavek, který jsme i smluvně potvrdili, nemůžeme respektovat, protože ani zdaleka se neblížíme těm, kteří na to mají a mohou uzpůsobit i svá pravidla poskytování této péče jinými způsoby, náročnějšími na právě finanční možnosti.

V České republice jen 10% zaměstnanců a stejný počet podnikatelů dosahuje příjmů vyšších než 16 tisíc korun měsíčně, což je částka, ze které by měl možnost finančně krýt spoluúčast u soukromě hospodařících zdravotnických organizací či ordinací. Bohužel, 60% všech zaměstnanců dosahuje měsíční hrubé mzdy nižší než je průměr, tj. 6,5 tisíce korun, při současném kurzu cca 232 amerických dolarů. Z této mzdy nelze hradit žádnou spoluúčast na placení léků. V podobné situaci jsou i ti, jejichž hrubý příjem se pohybuje jen mírně nad průměrnou mzdou.

Pokus řešit tuto situaci, jak je naznačeno, je jenom pokusem učinit nešťastnými mnoho miliónů lidí. Proces transformace zdravotnictví v České republice by se dal nazvat privatizací po česku. Za jeden rok k 1. lednu 1994 vzniklo skokem a neobyčejně rychle přes 14 tisíc správních nestátních subjektů z celkového počtu přes 16 tisíc zdravotnických zařízení. Kromě Všeobecné zdravotní pojišťovny vzniklo k témuž datu dalších 18. A jak vypadá ekonomické zajištění tohoto procesu?

České zdravotnictví potřebovalo nové a dokonalejší přístrojové vybavení. Místo toho rostou správní náklady za jediný rok od 4. čtvrtletí 1993 do 4. čtvrtletí 1994 o půl miliardy, zdravotní pojišťovny nakupují počítačové systémy, budují aparáty generálních ředitelství, roste administrativní aparát. Do velkodistribuce léčiv proniklo asi 300 zahraničních, smíšených i domácích firem. Ty se chovají nekontrolovatelně ziskově tržně, vyvážejí celé série některých levných tuzemských léčiv a dovážejí drahá zahraniční léčiva. Ceny léků se zvyšují vlivem distribuční přirážky ve výši 38%. V důsledku toho se za jediný rok zvýšily výdaje na léky, vydávané na recept, o 60%.

Příjmy zdravotních pojišťoven nekryjí výdaje. Za rok 1994 to bude pravděpodobně činit 1,25 miliardy a pro rok 1995 se předpokládá negativní saldo ve výši 5,5 miliardy. A to je právě ten problém, proč máme na stole to, co právě na stole máme.

Pokus řešit to na účet občana považujeme za pokus velmi nezodpovědný. Jakékoliv řešení, které by hledalo cestu ve zvýšení např. sazby z vyměřovacího základu nebo zavést placení pojištění výdělečně nečinnými nebo dokonce důchodci, jakékoliv podobné řešení je prostě nesmyslné.

Situace, do které se vláda dostala je situací, kterou si přivodila tím, že měla za to, že neviditelná ruka trhu vše umí a vše vyřeší a ta zašátrala ve složitém a vícerozměrném a mnohokriteriálním systému veřejného zdravotnictví velice primitivně, ale znatelně. Bohužel nevedla k nápravě ani hospodaření ani chování pacientů. Zřejmě to byl úkol nad její síly. Neviditelná ruka trhu se měla zviditelnit na počátku procesu přeměn. Od samého počátku měly příslušné orgány vlády dbát na to, aby zbožněpeněžní nástroje podporovaly vybavování zdravotnických organizací a ordinací moderním informačním diagnostickým a terapeutickým zařízením, usilovat o jeho optimální využívání více pracovišti, působit na zjednodušení administrativního procesu apod. A samozřejmě též usnadnit život těm, kteří se rozhodli do nastartovaných procesů vstoupit, tedy lékařům.

A co jsme na této straně zařídili, co se stalo? Náklady zvyšují vysoké úroky a úmory úvěrů či půjček na zařízení ordinací, úroková míra přes 20%, vysoké nájemné z nebytových prostor, které vzrostlo za rok 1993 o 150 - 1000% a daň z příjmů právnických osob rovněž vysoká. Soukromá zdravotnická zařízení se snaží kompenzovat vysoké náklady zvyšováním svých příjmů, snahou o zavádění přímých plateb od pacientů či na základě bodového systému odměňování, získáváním co největšího počtu pacientů, poskytováním co největšího počtu úkonů, častějším zvaním pacientů atd., atd.

Byl otevřen proces, který je tak složitý, že se nedomnívám, že je vhodné, abych se zabýval i druhou částí řešení. Začal jsem tím, že se řeší problémy, které bychom neměli, protože bychom si je nevyvolali, nepřeceňovali bychom to, čemu se říká neviditelná ruka trhu. Ti, co to přecenili, mají teď úkol, aby vyřešili situaci alespoň tak, aby krize nepokračovala. Mám jen obavu, jestli to lze vyřešit pod vedením muže, který jeden privatizační případ označil za vzorový a onen vzorový případ za chvíli shořel jako ostudný, nikoliv vzorový. Mám obavu cokoliv předkládá, považovat za korektní a hodnověrné. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Wagnerovi, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Syka, připraví se paní poslankyně Nováková.

Poslanec Martin Syka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nechci se nyní vyjadřovat k obsahu těchto předkládaných návrhů. Ale tak, jak se odbývá otevřená rozprava, chtěl bych navrhnout a podpořit a doplnit vystoupení zpravodaje k těmto tiskům, který doporučil, abychom přerušili pro proběhlé rozpravě jednání o tomto tisku a po proběhlé rozpravě k dalšímu aby se sešel výbor pro sociální politiku a zdravotnictví, který právě vzhledem k mnoha a mnoha dalším návrhům, které proběhly v této rozpravě, ještě zváží a doporučí jejich přijetí. Myslím, že zde bude i prostor pro svolání klubů, které některé určitě budou chtít posoudit jednotlivé návrhy, ke kterým budou mít kluby co říci.

Vzhledem k tomu, že došlo ve společné zprávě k přijetí určitého pozměňovacího návrhu, který neprošel naším výborem, a který byl přijat ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, a který se dotýká v podstatě i pojistného na sociálním zabezpečení, a při komunikaci s experty a pracovníky ministerstva práce a sociálních věcí byl vysloven nesouhlas s tímto tiskem. Chci jen z toho důvodu, abychom mohli zaujmout k tomuto problému postoj a doporučení, aby se měli možnost ještě představitelé ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva zdravotnictví domluvit, jak se na tento sporný bod dívají, doporučit sněmovně, aby na straně 3 byla v článku 2 vyňata původní věta na straně 4 bod 2 vyňat celý a potom na straně 5 nové články 3 a 4, aby též byly z tohoto textu vyňaty.

Činím to, jak jsem již zdůvodnil, jenom z toho, abychom si nezavřeli možnost ještě o tomto problému pohovořit a zapřemýšlet, neboť v prosinci, - tuším - když jsme přijímali zákon o pojistném na sociální zabezpečení, tak podobná problematika právě byla vyňata z tohoto zákona a nyní se sem vrací. Čili myslím si, že si zasluhuje ještě určité upřesnění. Takže to je můj návrh a jinak bych doporučoval, aby pan předsedající navrhl svolání garančního výboru k pozměňovacím návrhům. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Sykovi a myslím, že o tom procedurálním návrhu rozhodneme po skončení rozpravy. Prosím paní poslankyni Novákovou, aby se ujala slova.

Poslankyně Eva Nováková: Vážený pane předsedo, pane předsedající, páni ministři, dovoluji si přednést jeden doplňující návrh k zákonu č. 550/1991 Sb., v platném znění, a to: V § 13 odst. 1 doplnit následující větu: "Zdravotnickým zařízením pro účely tohoto zákona se rozumí i ústavy sociální péče, pokud poskytují zdravotní péči". Dovolím si tento svůj návrh zdůvodnit.

V těchto ústavech je poskytována zdravotní péče kvalifikovaným zdravotnickým personálem, a to jak lékaři, tak středními zdravotními pracovníky, nižšími a pomocnými. Tato péče je všeobecně známou nutností vzhledem k zdravotnímu stavu převážené části obyvatel těchto ústavů, zejména domovů důchodců. Myslím si, že je zbytečné líčit tady všechny známé situace, jak vypadají celá oddělení těchto ústavů, že jsou tam ležící těžce zdravotně postižení, polymorbidní, dementní, inkontinentní atd.

Plně hrazená zdravotní péče v těchto ústavech je předpokládána také v platném znění Zdravotního řádu. Úhrada za zdravotní péči v těchto ústavech dle platných zákonů jak o sociálním zabezpečení, tak zákonem o péči o zdraví lidu, nezná jiný způsob úhrady, než prostřednictvím pojistného, které za všechny obyvatele těchto ústavů platí stát.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, který upravuje jeho rozsah, stanoví v odst. 2, že zabezpečení léčebně preventivní péče upravují zvláštní předpisy, jimiž se podle poznámky pod čarou řídí, jako např. zákon o péči o zdraví lidu a tedy samozřejmě i zákony o zdravotních pojišťovnách a zdravotním pojištění. Z toho tedy vyplývá, že zdravotní péče není předmětem sociálního zabezpečení, a pokud je v těchto zařízeních v ústavech sociální péče provozována a poskytována, pak na základě zvláštních zdravotnických předpisů.

Zákon č. 100/1988 Sb., stanoví v § 88 a 89, že se v ústavech sociální péče poskytuje zdravotní péče. Ve smyslu tohoto zákona se však tato péče poskytuje na základě zvláštních zdravotnických předpisů. Není-li podle § 2 tohoto zákona zdravotní péče předmětem sociálního zabezpečení, nelze z právního hlediska považovat dotaci na ústavní sociální péči za dotaci na péči zdravotní, byť je poskytována ústavy sociální péče. A tedy z toho vyplývá pro srozumitelnost to, že okresní úřady prostřednictvím svých územních rozpočtů vlastně hradí poskytování této péče, tzn., že platí svůj personál, platí zdravotní sestry, platí tedy i výkony zdravotní péče, což se odehrává vlastně v jakési legislativní nedokonalosti a nemělo by to tak být.

Myslím si, že pro toto tvrzení je i odpověď pana ministra Kočárníka ze dne 27. ledna na můj písemný dotaz k této problematice. Mimo jiné pan ministr říká, že platí stát všem těmto pojištěncům pojistné a jsou tedy plnohodnotnými účastníky zdravotního pojištění a měla by být hrazena veškerá zdravotní péče zdravotní pojišťovnou. Určitou komplikaci a legislativní nesoulad však pan ministr spatřuje v tom, - a myslím si, že to spatřujeme všichni, - že z právních předpisů o zdravotních pojišťovnách nevyplývá povinnost uzavřít smluvní vztah s poskytovateli zdravotní péče.

Tím bych tedy zdůvodnila svůj návrh a prosila bych, aby pan ministr zřejmě ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí zvážil tento návrh, protože si myslím, že bude velmi brzy nutno tuto problematiku řešit i s ohledem na to, že se uvažuje již zcela vážně o zřizování ošetřovatelských lůžek. Kde jinde - ptám se - jsou tato ošetřovatelská lůžka už léta provozována, ovšem za velmi svízelných okolností, než právě v ústavech sociální péče.

Vážený pane ministře, velmi bych přivítala, kdybyste se vyjádřil ještě k problému smluvního vztahu "pojišťovna a zdravotnické zařízení". Stávající právní úprava hovoří pouze o smlouvě, kterou uzavírá pojišťovna na dva roky se zdravotnickým zařízením. Není nikde blíže specifikováno, za jakých okolností ji nemusí uzavřít, nejsou nikde definovány kvalifikované důvody pro neuzavření takovéto smlouvy. Dovedeme jistě všichni pochopit, že neuzavírání takovýchto smluv je mnohdy vedeno tím, že snaha o to, aby bylo méně zdravotnických zařízení a tím pochopitelně i méně výkonů, čili ekonomickými důvody. Já se však ptám, pane ministře, za prvé zdali takovouto vágní úpravou není dotčeno právo občana ve smyslu zákona o péči o zdraví lidí, § 9 odst. 2 o svobodné volbě lékaře, protože takto je omezován vlastně občan ve svých občanských právech nad rámec zákona.

Dále bych velmi přivítala, kdybyste se, pane ministře, zmínil o tom, zda nemáte obavu, že vlastně pojišťovny přejímají na sebe kompetence státu, tzn. de facto pojišťovny regulují síť zdravotnických zařízení a tím i dostupnost zdravotní péče. Že stát není tedy v konečné instanci tím, kdo garantuje síť zdravotní péče a kdo garantuje občanovi dostupnost zdravotní péče. Dále bych měla ještě dotaz, proč i ve stávající úpravě přetrvává smlouva ve smyslu doby určité, tzv. na dva roky. Já v tom spatřuji vlastně jistou diskriminaci lékařů v tom smyslu, že samozřejmě při zakládání zdravotnických zařízení musí tento zakladatel počítat s delším horizontem a žije potom v jisté právní nejistotě a nejistotě ekonomické.

Nevidím důvod, proč je možnost pouze na dobu určitou a proč není zde obvyklá smlouva, tak jak jinde v obchodních vztazích, na dobu neurčitou. Proč se vyloučila jedna forma smlouvy? Jaký je k tomu právně politický důvod? Pane ministře, děkuji vám za pozornost, kterou snad budete věnovat mým pozměňujícím návrhům. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Novákové a končím rozpravu, do které už se ... Pardon, další přihlášený do rozpravy - písemnou přihlášku nemám. Pan kolega Jaroš se hlásí do rozpravy, pan zpravodaj se hlásí také do rozpravy. (Poznámka stenografky: K řečnickému pultu přistoupil poslanec Jiří Faifr.)

Poslanec Jiří Faifr: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, na úvod svého vystoupení bych chtěl upozornit přítomné kolegyně a kolegy, že v současné době pracuji a jsem zaměstnán u jedné zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, takže moje případné návrhy mohou být brány ve smyslu konfliktu zájmů.

Nechci se v současné době vyjadřovat ke všem novelám. Chtěl bych předložit pouze jediný pozměňovací návrh, a to k tisku 1467, ke společné zprávě. Osobně si myslím, že jakékoli předkládané změny, které se tady uvádějí, nemohou a nepovedou ke snížení nákladů zdravotní péče. Jsou pouze víceméně úpravami k tomu, aby se "vlk nažral a koza zůstala celá". To znamená, že se hlavně vyslyší prosby a náměty lékařů a bohužel se neberou v potaz důvody a argumenty zdravotních pojišťoven.

Můj názor je takový, že pokud nebude pojištěnec finančně zainteresován na svém zdraví, potažmo na zdravotní péči, není možno v současné době stanovit a určit si přesnou nákladovost na zdravotní péči, z které bychom potom mohli vycházet a stanovit dejme tomu jakési mantinely, v jakých se mohou a budou muset jednotliví lékaři a jednotlivá zdravotnická zařízení pohybovat. Můj návrh tedy směřuje k tomu, aby si každý pojištěnec vyřizoval svoji platbu ne se zdravotní pojišťovnou. Navrhuji proto, aby v tisku 1667 v bodě 21 v první větě byla vypuštěna slova "zdravotnickým zařízením" a nahrazena slovem "pojištěncům". Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Prosím pana poslance Jaroše, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Čerbák.

Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych říci jenom několik poznámek a určitou ilustraci k tomu, co zde přednesl kolega Benda. Velice bych podpořil návrh, který přednesl kolega Štambera. Jsou to platby zdravotního pojištění z pronájmu. Kolega Benda to ilustroval na velmi nízkých částkách, které se získávají z pozemků o drobné, malé rozloze. To znamená, že tyto částky jsou malé, pojistné je zanedbatelné. Přesto je zde veliká masa lidí, která pobírá poměrně značné částky z pronájmu budov, které získala v restituci, hlavně nebytových prostor. Obrátila se na mne jedna starší paní, která spolu se svojí sestrou (byla to dvojčata) získala v restituci dům v Praze, ideální polovinu. Obě dvě získaly roční příjem kolem 400 tisíc Kč. Její sestra, která má syna podnikatele, který ji fiktivně zaměstnal, neplatí z tohoto pronájmu nic na zdravotní pojištění, kdežto druhá sestra na zdravotní pojištění platí. Jsou to nespravedlivé podmínky, i když jsou obě v rovnocenném výchozím postavení. Proto se velice přimlouvám za to, aby byl podpořen návrh kolegy Štambery, který je daleko spravedlivější.

Chci ještě učinit poznámku směrem k panu kolegovi Wagnerovi. Jsem člověk, který aktivně pracuje ve zdravotnictví. Je to trochu znát i z publikovaných příjmů, které máme ještě vedle příjmů z poslanecké činnosti. Musím říci, že za poslední dva tři roky doznalo vybavení klinických pracovišť nebývalého rozměru. V současné době pracujeme s přístroji, za které se nemusíme stydět, které jsou na vynikající světové úrovni, jsou od zahraničních firem. Jsou to přístroje, které jsme vždycky našim zahraničním kolegům velice záviděli a doháněli jsme to jiným umem. V současné době jsou tyto podmínky prakticky vyrovnány a kolegové mají možnost to konfrontovat na velmi častých stážích v zahraničí, jichž se v současné době zúčastňují. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Jarošovi. Prosím pana poslance Čerbáka, aby se ujal slova.

Poslanec Miroslav Čerbák: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi dvě poznámky. První poznámka k návrhu kolegy Roberta Dostála ohledně placení nadstandardních služeb. Mně by se také líbilo, kdybychom pojišťovny žádným způsobem administrativně neomezovali. Pokud bychom uměli říci, co pojišťovna je povinna svým pojištěncům zaplatit, kdybychom uměli stanovit spravedlivý přerozdělovací mechanismus, anebo kdybychom zařídili, aby stát platil za důchodce částku odpovídající jejich spotřebě zdravotní péče, pak bych byl pro, ať se pojišťovna chová zcela svobodně. Ať uhradí pojištěncům a poskytovatelům to, co má a ze zbytku by mi bylo zcela jedno, jestli si koupí Národní divadlo nebo bude platit zlaté zuby všem. My v této situaci nejsme. Jsme v situaci, kdy se stále více rozevírají nůžky mezi příjmy a náklady pojišťoven. Všichni, kteří v tom pracujeme, víme, že mnohé pojišťovny dluží poskytovatelům platby z toho důvodu, že nemají peníze. V této situaci se domnívám, že platit nadstandard je luxus, který si nemůžeme dovolit. Čili tento návrh já nepodpořím.

Ještě poznámku obecně k celému návrhu zákona. Já bych byl také rád, kdyby ten návrh měl vyšší ambice a vnímám řadu těch kritických hlasů na adresu ministerstva, které žádaly výraznější koncepční materiál. Já jsem to ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví charakterizoval tak, že tyto návrhy - a mluvím o obou - jsou opravou střechy, nutnou opravou střechy na domě, o kterém nevíme, jestli v něm budeme chtít bydlet, jestli nebudeme chtít bydlet v úplně jiném domě, s jiným systémem pojištění.

Ale i za této situace si dovedu představit, že je potřeba střechu opravit. Pokud ta situace je natolik havarijní, že když tu střechu, byť těmito dílčími prostředky, neopravíme, tak ta budova nám spadne dříve, než se rozhodneme, co s ní. To je tedy důvod, proč teď ještě z pozice diskutujícího a ne z pozice společného zpravodaje sděluji, že ten návrh podpořím. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Čerbákovi a ptám se, kdo se dál hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu končím. (Poslankyně Nováková se hlásí z místa.) Písemnou přihlášku nemám, neviděl jsem vás, jste poněkud za stolem. Ještě jednou paní poslankyně Nováková.

Poslankyně Eva Nováková: Dovolím si ještě jeden pozměňovací návrh na základě mého předneseného dotazu k důvodu uzavírání smluv pouze na dobu určitou, a sice v § 13 odst. 1 navrhuji za slova "vždy na dobu dvou let" vložit slova "není-li dohodnuto jinak". Slova "této doby" nahradit slovy "u sjednané doby".

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Novákové. Pan poslanec Vyvadil, další přídavek do rozpravy.

Poslanec Jiří Vyvadil: Jen stručná žádost, pane předsedající, my bychom žádali, aby mohly být ty připomínky a pozměňovací návrhy rozdány písemně.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Předpokládám to jako samozřejmé po té rozsáhlé rozpravě a množství pozměňovací návrhů, které zazněly. Ptám se tedy ještě jednou, jestli se někdo hlásí? Nehlásí se do rozpravy nikdo a rozpravu uzavírám.

Dámy a pánové, teď rozhodneme o procedurálním návrhu, který zde padl. Myslím, že má logiku, abychom nejprve rozhodli o tom pozměňovacím návrhu, jak jej přednesl pan kolega Syka, to znamená přerušit v tomto okamžiku projednávání tohoto bodu. Při projednávání návrhu novely zákona o zdravotních pojišťovnách postupovat obdobně, a po ukončení rozpravy i tento bod přerušit, dát prostor výboru a klubům, aby se k této záležitosti sešly a vyjádřily se, resp. ne dát prostor výboru, ale požádat výbor, aby se k pozměňovacím návrhům vyjádřil, dát prostor poslaneckým klubům, aby pozměňovací návrhy projednaly. Jen do závorky doplňuji, co považuji za samozřejmé, že budeme mít k dispozici sumu pozměňovacích návrhů písemně. Teprve potom se vrátíme ve sněmovně k projednání a rozhodnutí o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Tak jsem rozuměl procedurálnímu návrhu.

Není-li námitek, dám hlasovat právě v tomto okamžiku o tom, kdo je pro, abychom se řídili touto procedurou, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 54. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 131 pro, nikdo proti, 4 se zdrželi.

Tím jsme tedy přerušili projednávání tohoto bodu.

Dámy a pánové, v souladu s naším včerejším rozhodnutím bychom teď měli přistoupit k projednávání bodu "Zpráva o činnosti kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti BIS České republiky". Já se ovšem ptám, zda je známo, zda je přítomen v předsálí nebo někde v pracovně pan kolega Doubrava, bez kterého nemůžeme zahájit projednávání tohoto bodu? Není. Dámy a pánové, v tom případě bych si dovolil navrhnout následující postup: zahájit projednávání vládní novely návrhu zákona o zdravotních pojišťovnách, zjednodušeně řečeno, a v okamžiku, kdy bude sestava kontrolního orgánu BIS kompletní, přerušit projednávání toho bodu a přistoupit v souladu s naším včerejším rozhodnutím k projednání tohoto bodu.

Uvědomuji si, že můj návrh je trochu problematický vzhledem k tomu, že se očekává obsáhlá rozprava. Mohli bychom využít času k projednání dvou minibodů, a pak se rozhodneme o dalším postupu. Dovolte, abych vám navrhl, abychom v tomto okamžiku projednali návrh organizačního výboru Poslanecké sněmovny na upuštění od projednávání zásad zákonů. K tomuto bodu vám byly před chvíli rozdány sněmovní tisky 1592 až 1594. Uvedené sněmovní tisky obsahují návrh organizačního výboru na výjimečné upuštění od projednávání zásad zákonů. Já se chci zeptat, zda je nějaká námitka, abychom v tomto okamžiku rozšířili pořad o dva body, a sice o návrh organizačního výboru na výjimečné upuštění od projednávání zásad a výjimečné zkrácení zákonné lhůty k projednání návrhů zákonů? Námitek není, ale dovolím si dát o tom hlasovat.

Kdo je pro přijetí tohoto procedurálního návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 55. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Součástí toho návrhu je projednat ty body ihned.

Návrh byl schválen poměrem hlasů 97 pro, nikdo proti, 16 se zdrželo.

Dámy a pánové, dalším bodem tedy je

Uvedené sněmovní tisky 1592 až 1594 obsahují návrhy organizačního výboru na výjimečné upuštění od projednávání zásad zákonů. Má někdo k předloženým návrhům nějakou připomínku nebo dotaz? Pan kolega Hofhanzl. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážené dámy a pánové, dnes opakovaně upustil organizační výbor od projednávání zásad zákona o lesích. Myslím, že u tak důležitého zákona, který se týká jedné třetiny území našeho státu, by se nemělo toto opakovat, aby u takovýchto zákonů nebylo předem jasně řečeno, jaký má názor sněmovna na hospodaření a na význam lesů. Jsem toho názoru, že sněmovna se měla v tomto případě vyjádřit, že les je toto a toto, je možno s ním hospodařit takovým a takovým způsobem.

Má pro společenství a pro republiku takový a takový význam. Nestalo se to. Byl bych rád, kdyby při dalším projednávání tohoto zákona sněmovna vzala na vědomí, že jde o mimořádně důležitý zákon. To, co neudělala vláda, v tom by měla být sněmovna moudřejší a měla by udělat zákon tak, aby bylo jasně řečeno, že les není pouze objektem podnikání a že jestliže v tomto okamžiku dovolíme, aby do zákona byly dány některé paragrafy a ustanovení, které by mohly jít proti podstatě lesa, že tím ovlivníme hospodaření s lesy na dlouhá desetiletí a následky mohou nést těžce ti, kteří přijdou po nás. To jsem chtěl pouze říci.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji, pane kolego, nechtěl jsem vám zasahovat do projevu, i když k tomuto bodu se samozřejmě nevede rozprava, nicméně poslanec má možnost vznést dotaz či připomínku.

Chtěl bych vás ujistit, že v souladu s vaším vyjádřením se neslo i jednání organizačního výboru. Vzhledem k tomu, že není navrhováno zkrácení lhůty, bude jistě dostatek prostoru k věcnému projednání při práci orgánu sněmovny. Nějaké další připomínky nebo dotazy?

Přistoupíme tedy k hlasování o upuštění od projednávání zásad. Doporučuji hlasovat o každém předloženém návrhu zvlášť.

Budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 1592, který se týká návrhu novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích.

Kdo podporuje tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 56. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 93 pro, 18 proti, 28 se zdrželo.

Dále budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 1593, který se týká novely zákona o poskytnutí jednorázové částky obětem nacismu.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 57. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh byl přijat poměrem hlasů 127 pro, 1 proti, 6 se zdrželo.

Konečně budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 1594, kterým je vládní návrh lesního zákona.

Je tady návrh na novou registraci, kterému jsem povinen vyhovět. Prosím, abyste se nově zaregistrovali.

Dávám hlasovat. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 59. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh byl přijat poměrem hlasů 82 pro, 16 proti, 36 se zdrželo. Tím jsme projednali tento bod pořadu.

Otevírám další bod, což je

K tomuto bodu pořadu vám byl rozdán sněmovní tisk 1595. S připomínkou se hlásí pan kolega Benda, kterému dávám slovo.