Středa 15. března 1995

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, mám připomínku opravdu spíše formálního charakteru. Jsem poněkud překvapen, že předseda garančního výboru k tomuto zákonu podává návrh novely, ještě předtím, než zákon vstoupí v účinnost.

Hlavně nedoporučuji přijmout toto usnesení v tuto chvíli, protože pokud ctíme Ústavu, která říká, že vláda má 30 dnů na to, aby se vyjádřila; a pokud zachováváme praxi ve výborech, že výbory projednávají poslanecké návrhy až po vyjádření vlády, zbývají nám 3 dny k projednání ve výborech, což mi připadá absurdní. Pokud se to všechno zrychlí, je samozřejmě možné zkrátit lhůtu na příštím plénu, ale v tuto chvíli nedoporučuji zkracovat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu předsedovi klubu, který má právo vystoupit kdykoli. K tomuto bodu se nekoná rozprava.

Budeme nyní hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 1595, který se týká návrhu novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 60. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 64 pro, 26 proti, 47 se zdrželo.

Dámy a pánové, nyní můžeme přistoupit k dalšímu bodu. (Prosím o klid.)

Dalším bodem je

XXIII.

Zpráva o činnosti kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby České republiky

K tomuto bodu vítám některé členy vlády a ředitele Bezpečnostní informační služby pana Stanislava Devátého, o jehož účasti jsme rozhodli včera.

Než přistoupíme k vlastnímu jednání, doporučuji, abychom se v hlasování vyjádřili k možnosti případného vystoupení pana Devátého v rozpravě. O tomto návrhu bych si dovolil dát hlasovat ihned.

Kdo je, prosím, pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 61. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 139 pro, nikdo proti, 6 se zdrželo.

Pan ředitel Devátý tedy bude moci vystoupit v rozpravě.

Nyní už prosím předsedu komise pana Vlastimila Doubravu, aby vám přednesl zprávu komise.

Poslanec Vlastimil Doubrava: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážená vládo, já si nyní dovolím předložit zprávu o činnosti zvláštního kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny Parlamentu, neboť takto je tento orgán zřizován dle zákona, pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby. Tato zpráva vám byla dnešního dne rozdána na stolky.

Poslední zpráva o činnosti zvláštního kontrolního orgánu pro činnost BIS (dále jen kontrolní orgán) byla Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předložena dne 16. 9. 1993. Od tohoto data je období činnosti kontrolního orgánu rozděleno jistými mezníky, které měly význam pro činnost kontrolního orgánu. Byla to za prvé rezignace dosavadního předsedy kontrolního orgánu poslance pana Tomáše Svobody na 13. schůzi kontrolního orgánu 24. 5. 1994 a zvolení předsedy kontrolního orgánu poslance Ing. Vlastimila Doubravy, dosavadního místopředsedy. Pan poslanec Tomáš Svoboda byl zvolen místopředsedou kontrolního orgánu.

Dalším mezníkem byla legislativní změna, a to přijetí nového zákona o BIS č. 154/1994 Sb. a zákona o zpravodajských službách ČR č. 153/1994 Sb. s účinností od 30. 7. 1994. Z hlediska kontrolního orgánu mají tyto legislativní změny zejména ten význam, že došlo k vypuštění ustanovení § 11 dříve platného zákona o BIS ČR č. 527/1992 Sb., to je jeho třetího odstavce ve znění: "Příslušníci jsou oprávněni v případě, pokud se domnívají, že jim nařízená činnost přesahuje působnost BIS vymezenou ustanoveními § 4 a 6 nebo je jinak nezákonná, obrátit se na kontrolní orgán." Nová legislativní úprava tato oprávnění příslušníků BIS ke kontrolnímu orgánu již neobsahuje.

Bylo též vypuštěno ustanovení § 19 odst. 4 zmíněného zákona, týkající se povoleného použití zpravodajské techniky BIS. Pokud se povolení týká ústavního činitele, musí být o jeho vydání bezodkladně informován kontrolní orgán.

Za období do 24. 5. 1994, tj. do změny v osobě předsedy, byl kontrolní orgán sezván devětkrát. Dvakrát se však schůze kontrolního orgánu nemohla uskutečnit ve smyslu jednacího řádu pro neusnášeníschopnost a jednou byla z tohoto důvodu předčasně ukončena.

V tomto období kromě toho, že se kontrolní orgán zabýval metodickými problémy kontroly BIS a kontrolními úkony ve službě samé, přijal zejména tato usnesení: je to usnesení č. 1 z 17. 9. 1993 a usnesení č. 8 z 15. 4. 1994. Já jsem vybíral usnesení, a my jsme se tak rozhodli v orgánu, která mají jistou relevanci z hlediska činnosti orgánů vně, nikoliv taková, která jsou řekněme povahy vnitřní organizace orgánu apod. Domnívám se, že tato usnesení není třeba číst, protože jsou součástí přílohy a je možné do nich nahlédnout. Odst. 4 zmíněného usnesení ze 17. 9. 1993 byl naplněn schůzkou předsedy kontrolního orgánu Tomáše Svobody s předsedou vlády Václavem Klausem dne 4. 10. 1993.

V období od mého zvolení byl kontrolní orgán svolán do konce roku 1994 čtyřikrát. Dvě schůze kontrolního orgánu se pro neusnášeníschopnost ve smyslu jednacího řádu neuskutečnily. V této době se kontrolní orgán zabýval zejména problematikou kontroly tzv. uzavřených svazků a přípravou zprávy o činnosti kontrolního orgánu sněmovně. Byla přijata zejména usnesení č. 15 a 16 z 26. 10. 1994, která jsou součástí přílohy jako 3 a 4. Je nutné konstatovat, že zákon č. 154/1994 Sb. o BIS neobsahuje explicitně žádné ustanovení, že by kontrolní orgán se mohl seznamovat s obsahem tzv. uzavřených svazků. Tato možnost byla kontrolním orgánem a službou chápána jako možný výklad ustanovení odst. 3, písm. b), § 19 zmíněného zákona. Je možno konstatovat, že ustanovení 19, § 19, odst. 3, písm. b) a c), to je žádost o vypracování písemného materiálu službou, nebyla dosud plně využita. Kontrolní orgán si proto vyžádá přednostní předložení části týkající se zpravodajské techniky, zejména písmena a), b) a c) prvního odstavce § 8 zákona č. 154/1994 Sb.

V oblasti působení kontrolního orgánu dané ustanovením zákona o BIS č. 194/1994 Sb. v § 19, odst. 2, písm. g) se kontrolní orgán zabýval konceptem zprávy o státním závěrečném účtu kapitoly BIS ČR. Tento koncept je vypracován Bezpečnostní informační službou na základě směrnice Ministerstva financí ČR pro vypracování závěrečných účtů kapitol ústředních orgánů státního rozpočtu ČR a závěrečných účtů státních fondů za rok 1994 s přihlédnutím ke specifikám kapitoly. Kontrolní orgán rovněž konstatuje zákonnou možnost Nejvyššího kontrolního úřadu dle ustanovení § 13 č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách ČR kontrolovat hospodaření BIS. V současné době je koncept zprávy o závěrečném účtu kapitoly BIS za rok 1994 posuzován příslušným odborem Ministerstva financí ČR a po jeho schválení bude konečná verze předložena brannému a bezpečnostnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR k projednání a bude poskytnuta též kontrolnímu orgánu.

Zpráva o závěrečném účtu kapitoly BIS byla kontrolnímu orgánu předložena také za rok 1993. Metodicky bylo kontrolováno plnění jednotlivých položek kapitoly, účelnost rozložení financí a příčiny stavu čerpání. Namátkovou kontrolou bylo možno získat detailní informace a doklady o profinancování konkrétních aktivit. Takto bylo postupováno ve zprávě předložené na dožádání členem orgánu zatím pouze za rok 1993. Ve zprávě za rok 1994 čeká kontrolní orgán na definitivní verzi této zprávy. Z hlediska možností důsledné kontroly se jeví jako komplikace praktická nemožnost kontrolovat probíhající, tzv. živé akce.

K této věci bylo přijato kontrolním orgánem usnesení tohoto znění:

Kontrolní orgán BIS na základě dosud provedených šetření konstatuje, že kontrolní pravomoc a kompetence ze zákona č. 154/1994 Sb. pro účinnou kontrolu BIS nejsou dostatečné a považuje za nutné, aby tyto kompetence byly posíleny. Považuje za prospěšné, aby novela tohoto zákona se zvýšenými pravomocemi pro kontrolní orgán byla zpracována vládou s připomínkami kontrolního orgánu BIS a Parlamentu ČR.

Za mimořádné lze označit šetření ve věci sdělení politické rady Občanské demokratické aliance kontrolnímu orgánu Poslanecké sněmovny Parlamentu pro BIS ze dne 17. 1. 1995, které je součástí přílohy jako část 5, vzhledem k tomu, že bylo podáno místopředsedou vlády - dále budu používat "sdělení". V této věci se kontrolní orgán sešel na deseti schůzích, které se uskutečnily v 16 sezeních. Kontrolní orgán se sešel na konzultativní schůzce s prezidentem republiky panem Václavem Havlem na jeho žádost. Kontrolní orgán slyšel v této věci předsedu vlády pana Václava Klause, pány místopředsedy vlády Jana Kalvodu a Josefa Luxe, ministra vnitra pana Jana Rumla a náměstka ministra vnitra pana Martina Fendrycha. Setkal se s pány ministry Františkem Bendou a Igorem Němcem. Kontrolní orgán několikrát žádal o vysvětlení a dvakrát slyšel na řádné schůzi prozatímního ředitele BIS pana Stanislava Devátého.

K bodu 1 sdělení si kontrolní orgán vyžádal od BIS a obdržel některé materiály zhotovené BIS nebo ve spolupráci s ministerstvem vnitra ve věci extrémismus. Porovnal tyto materiály s odpovídajícími materiály, které jsou v držení ministerstva vnitra. Po podání vysvětlení prozatímním ředitelem služby panem Stanislavem Devátým a dalšími příslušníky služby v tom smyslu, že tyto materiály byly zhotoveny na základě otevřených zdrojů, si vyžádal podklady, ze kterých byly některé kritické části zhotoveny. V této věci přijal kontrolní orgán usnesení č. 50 ze 16. 2. 1995 - část přílohy 6.

Na základě dodatečných podezření formulovaných ústně místopředsedou vlády Janem Kalvodou dne 27. 1. 1995 bude pokračováno slyšením některých současných i bývalých členů služby před kontrolním orgánem. Kontrolním orgánem bude pokračováno v analýze podkladů pro materiál extrémismus, netýkajících se politických stran.

K bodu 2 sdělení bylo podáno vysvětlení prozatímním ředitelem BIS panem Stanislavem Devátým a bylo přijato usnesení č. 51 ze 16. 2. 1995 - část přílohy 7. Některými podněty plynoucími z tohoto bodu se bude kontrolní orgán dále zabývat.

K bodu 3 sdělení byl od BIS vyžádán a obdržen materiál "Přehled případů evidovaných u odboru inspekce jako podezření z dekonspirace nebo úniku utajovaných skutečností včetně stručné charakteristiky". Tento materiál obsahuje případy od založení BIS do 6. 1. 1995. K tomuto bodu sdělení bylo přijato usnesení č. 49 ze 16. 2. 1995 - osmá část přílohy.

Kontrolní orgán zjistil závažné nedostatky v oblasti ochrany státního tajemství a služebního tajemství zejména. BIS v současné době není schopna plně zabezpečit působnost danou jí zákonem č. 153/1994 Sb. v § 5 odst. 1 písm. c), a to především z kapacitních a systémových důvodů. Dochází k opakovaným a rozsáhlým únikům informací, které mají charakter státního nebo služebního tajemství ze státní správy, především z resortu ministerstva vnitra.

Kontrolní orgán proto navrhuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby urychleně zřídila účinný systém ochrany utajovaných dat a skutečností a předložila Parlamentu rozbor dosavadních úniků informací včetně podniknutých opatření a případné návrhy potřebných legislativních kroků.

Kontrolním orgánem bude pokračováno v činnostech souvisejících s problematikou úniku informací, zejména v oblasti BIS a orgánů činných v trestním řízení.

K bodu 4 sdělení bylo vyžádáno vysvětlení prozatímním ředitelem panem Stanislavem Devátým, dalších členů služby. Byly obdrženy materiály "Historické, legislativní a právní vyhodnocení mezinárodních aktivit BIS" a rozkaz gesčního ředitele zpravodajských složek ze dne 11. 10. 1994, kterým se stanoví pravidla mezinárodních styků platná pro příslušníky zpravodajských složek BIS, a kopie evidence o stycích se zahraničními službami za období od 30. 7. do 30. 11. 1994.

Kontrolní orgán se též seznámil s usnesením vlády č. 671 ze dne 30. 11. 1994 o souhlasu vlády se spoluprací BIS se zpravodajskými službami cizí moci. K tomuto bodu sdělení bylo přijato usnesení č. 30 z 24. 1. 1995 - příloha část devátá. Kontrolní orgán požádal po obdržení odpovědi na svůj dopis nejvyšší státní zástupkyni o osobní setkání se členy orgánu a též o posouzení trestně právního aspektu této věci.

Kontrolní orgán konstatoval, že během své dosavadní kontrolní činnosti nezjistil poškození práv a svobod občanů a porušení zákona příslušníky BIS s výjimkou přijatého usnesení č. 30 z 24. 1. 1995, o němž jsem hovořil předtím - příloha 9. Shledal absenci vnitřních předpisů BIS, upravujících akce prováděné BIS ve zvláštním režimu a upravujících činnost příslušníků služby při zjišťování nasazení zpravodajské techniky. Při převzetí materiálů zvaných extrémismus od BIS zjistil nedostatky při evidenci těchto materiálů. Touto problematikou se bude kontrolní orgán dále zabývat.

Kontrolní orgán konstatuje, že vláda nedostatečně využívá svých pravomocí v oblasti kontroly i úkolování služby a má za to, že by bylo vhodné legislativní upřesnění příslušného ustanovení zákona č. 153/1994 Sb.

Kontrolní orgán navrhuje Poslanecké sněmovně usnesení tohoto znění:

Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky

1. bere na vědomí zprávu o činnosti kontrolního orgánu od 16. 9. 1993 do 13. 3. 1995;

2. žádá vládu České republiky, aby urychleně zřídila účinný systém ochrany utajovaných dat a skutečností a předložila parlamentu rozbor dosavadních úniků a informací včetně podniknutých opatření a případné návrhy případných legislativních kroků;

3. žádá vládu České republiky, aby se zabývala spoluprací všech tajných služeb se službami cizí moci ve smyslu § 10 zákona č. 153/1994 Sb.

To je, pane předsedající, konec mé zprávy. Pokud někdo z vás bude v rozpravě podávat návrh usnesení, prosím, aby tak učinil písemně a dodal mně je, abych s nimi mohl dále pracovat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu předsedovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Ortman. Připraví se pan poslanec Čapek.

Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážený pane premiére, kolegyně a kolegové, jsem zplnomocněn vás seznámit se stanoviskem poslaneckého klubu Levého bloku ke zprávě o činnosti zvláštního kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro kontrolu činnosti BIS. Dnes předloženou písemnou zprávu považujeme za nedostatečnou. Zpráva se plně nevypořádala s možnostmi kontrolní činnosti tohoto orgánu, jak jsou uvedeny v § 19 zákona č. 153/1994 Sb., o činnosti BIS. Zpráva je vedena v duchu strohé statistiky, bez rozvedení konkrétních závěrů, jež by dokumentovaly naplnění obsahu již beztak omezené kontroly.

Výjimku tvoří až období letošního roku s popisem šetření ve věci "Sdělení politické rady ODA kontrolnímu orgánu Poslanecké sněmovny Parlamentu pro BIS." Zvlášť zarážející je pro nás poznání nepravidelnosti jednání komise a problémy s účastí členů, jež vyústily v neusnášeníschopnost jednání. Fakticky se tak komise od května loňského roku do konce loňského roku sešla pouze dvakrát. Vzniká otázka, jaká mohla být kontrolní úloha takového orgánu.

Proto navrhuji jménem Levého bloku přijmout toto usnesení.

I. Poslanecká sněmovna konstatuje

a) předložená kontrolní zpráva svědčí o tom, že práce kontrolního orgánu poslanecké sněmovny Parlamentu pro činnost BIS je nedostatečná.

b) nezbytnost posílení pravomoci kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny pro činnost BIS.

II. Poslanecká sněmovna odvolává členy zvláštního kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny Parlamentu pro činnost BIS.

III. poslanecká sněmovna ustavuje dočasnou pracovní komisi pro přípravu novely zákona o BIS s cílem posílení pravomoci kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny Parlamentu pro činnost BIS.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Ortmanovi a prosím pana poslance Čapka, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Gross.

Poslanec Miroslav Čapek: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, po přečtení zprávy o činnosti kontrolního orgánu, kterou nám zde znovu odrecitoval pan předseda, musím konstatovat, že mne tato nikterak neuspokojuje. Zprávu považuji za ryzí taxativní výčet schůzí a úkonů, které komise prováděla. Osobně mám za to, že informační hodnota tohoto materiálu je nulová.

Kontrolní orgán pro činnost BIS nebyl schopen předložit Poslanecké sněmovně Parlamentu jakýkoliv statut komise, jak se komise řídí, jaké jsou a jak jsou regulovány vztahy a jednání uvnitř komise samotné. Jakým způsobem probíhá hlasování, zda přijímaná usnesení jsou platná při absolutní účasti či účasti pouze nadpoloviční. Nelze pouze zvolit určitý počet členů z řad poslanců a vše ponechat na živelném vývoji uvnitř komise. A o aktivitě komise samé mám rovněž pochybnosti.

Konkrétně chci poukázat na jeden případ. Nejde mi ani tak o obsah konkrétního případu, ten v dané situaci není podstatný. Rozhodující je, že jsem v létě loňského roku 1994 napsal předsedovi komise ing. Doubravovi a současně i předsedovi branného a bezpečnostního výboru dopis s upozorněním a žádostí o prošetření, zda BIS předávala některé informace týkající se nynějšího prezidenta USA americké straně. Tuto záležitost šetřily i americké orgány. Ale znovu opakuji, že nejde o to, co bylo obsahem tohoto upozornění. Jde o to, že do dnešního dne mě komise oficiálně nepozvala a neseznámila mě s výsledky či se svými záměry jak bude postupovat a podnět poslance řešit. Ostatně při neexistenci jejího statutu vlastně tato komise ani není povinna. Jestliže neexistuje statut, nemá ani uloženou povinnost, jakým způsobem má nakládat s podanými podněty. Pokud tomu tak nebude, bude komise fungovat jako černá díra, do které se něco hodí a ven nevypadne prakticky nic.

Obdobně jde i o můj podnět, který jsem přednášel na minulé schůzi Poslanecké sněmovny - jednak jsem učinil dotaz na pana premiéra, který mi již odpověděl, a dával jsem tento podnět i kontrolnímu orgánu Poslanecké sněmovny pro činnost BIS.

Rovněž mi chybí v materiálu komise informace o tom, zda se kontrolní orgán zabýval i podněty, týkající se BIS ve sdělovacích prostředcích. Např. orgány činné v trestním řízení mají za povinnost zabývat se všemi podněty, které naznačují, že byl spáchán trestný čin, a to i takovými podněty, které se objevily ve sdělovacích prostředcích. Domnívám se, že stejnou povinnost by měla mít i tato komise.

V čem souhlasím se závěry komise a zprávy, která byla předložena, je, že komise je nedostatečně vybavená kompetencemi a pravomocemi a že je nutno toto změnit. To však souvisí s otázkou kontroly dalších zpravodajských služeb, nejenom BIS. Např. podle platného zákona bychom měli zvolit kontrolní orgán pro vojenské zpravodajství. Dosud se tak - a předpokládám, že i s ohledem na politickou vůli nebo spíše nevůli, dosud nestalo.

Proto navrhuji, aby byla shodně se stanoviskem našeho klubu vytvořena skupina, která se bude zabývat především otázkou rozšíření pravomocí této komise, režimem fungování uvnitř komise a aby Poslanecké sněmovně Parlamentu předložila jasný a pregnantní statut komise, kterým se tato komise bude řídit, neboť mám zato, že nejde o interní záležitost tohoto orgánu. Pokud jde o přednesený návrh usnesení, který zde zazněl v předcházejícím vystoupení, navrhuji procedurálně, aby o jednotlivých částech tohoto usnesení bylo hlasováno odděleně. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Gross.

Poslanec Stanislav Gross: Pane předsedo, pane místopředsedo, pane premiére, dámy a pánové, nebudu se meritorně příliš zabývat zprávou kontrolního orgánu - mám k němu také dost výrazné výhrady, ale musím souhlasit s jednou věcí, která tam byla řečena a která se týká především kompetencí tohoto orgánu.

Nechci se zapojovat do různých her, které se kolem této záležitosti rozpoutaly, ale zajímá mě na celé této zprávě systémová záležitost. Ta se týká především kompetencí a pravomocí tohoto kontrolního orgánu.

V této souvislosti bych si dovolil předložit jeden návrh usnesení Poslanecké sněmovny, který by zněl následovně:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby při tvorbě zákona o parlamentní kontrole zpravodajských služeb přihlédla ke zprávě kontrolního orgánu BIS a zohlednila poznatky a závěry kontrolního orgánu BIS v konečném znění vládního návrhu zákona." Byl bych velice rád, kdyby toto usnesení bylo přijato. Pokud bude přijímáno usnesení podle zprávy kontrolního orgánu, je možné jej začlenit za usnesení, která jsou navrhována pod bod čtyři - pokud by tato usnesení přijata nebyla, byl bych velice rád, kdyby se o nich hlasovalo odděleně. Skutečně chci říci, že to považuji za nejklíčovější na celé záležitosti.

Ty hrátky by měly přestat a služba by měla začít fungovat tak, jak má a Parlament by ji měl kontrolovat, jak se tomu sluší a patří na demokratický stát.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Odděleně se bude hlasovat zcela určitě. Pan kolega Severa se ujme slova, prosím pana kolegu Maška, aby se připravil ke svému vystoupení.

Poslanec Pavel Severa: Dámy a pánové, byla zde přečtena zpráva o činnosti kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro kontrolu činnosti BIS. Já si dovolím k této zprávě dodat některé postřehy, které by měly svým způsobem dokreslit kontrolní možnosti kontrolního orgánu BIS a způsob práce tohoto orgánu. Na počátku chci podotknout, že by se ale moje sdělení nijak nelišilo, kdyby nikdy nebylo realizováno žádné podání a sdělení ODA. Jsou to věci většinou systémové a považuji za nutné vás s tím seznámit.

Podkladem k těmto úvahám byly podklady předložené kontrolnímu orgánu BIS službou BIS a stenografické zápisy z jednání kontrolního orgánů BIS.

Za prvé systém kontrolní činnosti vládou České republiky - systém kontrolní činnosti vlády vůči BIS se dle mého nepodařilo zjistit a pro pochopení návaznosti dostatečně objasním. Tento systém by měl spočívat zejména v tom, že vláda jako celek ze zákona kontroluje BIS svými mechanismy. Tyto mechanismy byly popsány zhruba takto: Ředitel BIS se vyjádřil, že existuje Rada pro koordinaci zpravodajských služeb a zároveň existuje Rada pro zpravodajskou činnost.

Kontrolní orgán se dotazoval, jakou má náplň Rada pro zpravodajskou činnost a co tento orgán provádí. Dle sdělení pana premiéra bylo však objasněno, že existuje pouze orgán jediný, a to Rada pro zpravodajskou činnost. O domnělé existenci orgánu druhého byl ředitel BIS informován mylně. I přesto, že se tato nejasnost vysvětlila, tak považuji za nutné toto vše konstatovat, neboť považuji za nezbytné, aby ve struktuře a stupních řízení bylo zcela jasno zejména u osob, které tuto strukturu a tyto stupně zřizují. Mám za to, že taková nejasnost je nepřípustná vzhledem k tomu, že se jedná o zcela základní znalosti, nutné pro návazné kroky v řízení a činnosti.

Konstatuji tedy ještě jednou, že se nejedná o dva orgány, nejedná se o dvě rady. V souvislosti s touto Radou pro zpravodajskou činnost nelze zjistit míru kontroly tajných služeb touto radou, neboť četnost jednání této Rady pro zpravodajskou činnost nebyla kontrolnímu orgánu sdělena.

Za druhé systém zadávání úkolů vládou ČR vůči BIS. Podle § 7 zákona 153/1994 Sb., o zpravodajských službách ČR - cituji: Za činnost zpravodajských služeb odpovídá a koordinuje ji vláda. Nejsem schopen rozeznat, co je zadání vlády a co nikoliv. Dle § 8 zmíněného zákona o zpravodajských službách tyto zpravodajské služby podávají prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády v případech zjištění, která nesnesou odkladu, informace bezprostředně. Toto se týká působnosti zpravodajských služeb podle § 5, kde BIS zabezpečuje informace dlouhodobě v rámci vymezeném zákonem. Viz § 5 odst. 1 písm. a), b), c), d) a e). Ovšem úkoly, které nejsou vymezeny zákonem dlouhodobě a vyžadují přesné zadání konkrétních úkolů jednorázově, by dle zákona měly být zadávány vládou jako celkem na návrh člena vlády. Stejně tak informace o výstupech ve smyslu těchto jednorázových konkrétních zadání by měla obdržet vláda jako celek. Akceptovat lze přímé informování jednotlivých členů vlády a prezidenta pouze o případech zjištění, která nesnesou odkladu dle § 8 odst. 2.

Bylo doloženo, že zadávání úkolů BIS probíhá jednak po linii jednotlivých ministerstev, dále dle sdělení pana premiéra byl jeden úkol zadán přímo jím. Dále bylo sděleno panem premiérem, že další úkoly nebyly BIS zadány.

Dle zjištění kontrolního orgánu vyplynulo, že BIS poskytovala informace jednotlivým členům vlády a nikoliv vládě jako celku. Zda BIS poskytla prezidentu republiky informace přímo, bez vědomí vlády, nebylo zjišťováno. To pokud se týká případů, kdy by tak mělo být činěno vzhledem k povaze informace bezprostředně. Domnívám se, že systém zadávání úkolů by proto měl být koordinován.

Zde bych se ještě rád vyjádřil k nejasnosti, co je zadání zpravodajského úkolu a co je pouze žádost o informaci. Samozřejmě, že lze pochopit, že je rozdíl mezi zadáním zpravodajského způsobu, který vyžaduje operativní činnost více lidí po delší období a mezi vypracováním informace z existující databáze o člověku, se kterým má být např. učiněn kontakt při zahraniční cestě. Potom ovšem nerozumím tomu, proč by se při tomto rozlišování tyto úkony směšovaly a ve výroční zprávě se prezentovaly jako jednotlivé zadané zpravodajské úkoly.

Pokud hovoříme o rozlišování mezi zadáním zpravodajského úkolu a žádostí o informaci, potom podobný problém vzniká při poskytování informací o výstupech zjištěných při realizaci zadání.

Za třetí - úkoly, vyplývající dlouhodobě pro činnost BIS ze zákona. Zde si myslím, že je velká nejasnost v rozmezí působnosti i činnosti BIS. Zpravodajské služby jako takové mají danou působnost dlouhodobě ze zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky dle § 5. Pro BIS je to dle § 5 odst. 1 písm. a) až e). O zjištěných těchto činnostech dle zákona podává BIS zprávy dle § 8 prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají. Zde je nutné se asi pozastavit nad nejasností, jaké informace by měla vláda obdržet bezprostředně dle § 8 odst. 2, a jaké informace ve zprávě až jednou za rok. Jako příklad nejasnosti uvedu následující.

V existujících předpisech pro činnost BIS není řečeno, co nastane při řešení úkolů, když BIS ve své agenturní činnosti zjistí nějakou souvislost s vládním činitelem, když v rámci nějakého zadání úkolu dojde k protnutí s činností nějakého politika či strany s šetřením.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP