Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo,
dámy a pánové, mám připomínku
opravdu spíše formálního charakteru.
Jsem poněkud překvapen, že předseda
garančního výboru k tomuto zákonu
podává návrh novely, ještě předtím,
než zákon vstoupí v účinnost.
Hlavně nedoporučuji přijmout toto usnesení
v tuto chvíli, protože pokud ctíme Ústavu,
která říká, že vláda má
30 dnů na to, aby se vyjádřila; a pokud zachováváme
praxi ve výborech, že výbory projednávají
poslanecké návrhy až po vyjádření
vlády, zbývají nám 3 dny k projednání
ve výborech, což mi připadá absurdní.
Pokud se to všechno zrychlí, je samozřejmě
možné zkrátit lhůtu na příštím
plénu, ale v tuto chvíli nedoporučuji zkracovat.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu předsedovi klubu, který má právo
vystoupit kdykoli. K tomuto bodu se nekoná rozprava.
Budeme nyní hlasovat o návrhu uvedeném ve
sněmovním tisku 1595, který se týká
návrhu novely zákona o rozhlasových a televizních
poplatcích.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 60. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů
64 pro, 26 proti, 47 se zdrželo.
Dámy a pánové, nyní můžeme
přistoupit k dalšímu bodu. (Prosím o
klid.)
Dalším bodem je
K tomuto bodu vítám některé členy
vlády a ředitele Bezpečnostní informační
služby pana Stanislava Devátého, o jehož
účasti jsme rozhodli včera.
Než přistoupíme k vlastnímu jednání,
doporučuji, abychom se v hlasování vyjádřili
k možnosti případného vystoupení
pana Devátého v rozpravě. O tomto návrhu
bych si dovolil dát hlasovat ihned.
Kdo je, prosím, pro jeho přijetí, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 61. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů
139 pro, nikdo proti, 6 se zdrželo.
Pan ředitel Devátý tedy bude moci vystoupit
v rozpravě.
Nyní už prosím předsedu komise pana
Vlastimila Doubravu, aby vám přednesl zprávu
komise.
Poslanec Vlastimil Doubrava: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážená vládo,
já si nyní dovolím předložit
zprávu o činnosti zvláštního
kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny
Parlamentu, neboť takto je tento orgán zřizován
dle zákona, pro kontrolu činnosti Bezpečnostní
informační služby. Tato zpráva vám
byla dnešního dne rozdána na stolky.
Poslední zpráva o činnosti zvláštního
kontrolního orgánu pro činnost BIS (dále
jen kontrolní orgán) byla Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky předložena
dne 16. 9. 1993. Od tohoto data je období činnosti
kontrolního orgánu rozděleno jistými
mezníky, které měly význam pro činnost
kontrolního orgánu. Byla to za prvé rezignace
dosavadního předsedy kontrolního orgánu
poslance pana Tomáše Svobody na 13. schůzi
kontrolního orgánu 24. 5. 1994 a zvolení
předsedy kontrolního orgánu poslance Ing.
Vlastimila Doubravy, dosavadního místopředsedy.
Pan poslanec Tomáš Svoboda byl zvolen místopředsedou
kontrolního orgánu.
Dalším mezníkem byla legislativní změna,
a to přijetí nového zákona o BIS č.
154/1994 Sb. a zákona o zpravodajských službách
ČR č. 153/1994 Sb. s účinností
od 30. 7. 1994. Z hlediska kontrolního orgánu mají
tyto legislativní změny zejména ten význam,
že došlo k vypuštění ustanovení
§ 11 dříve platného zákona o
BIS ČR č. 527/1992 Sb., to je jeho třetího
odstavce ve znění: "Příslušníci
jsou oprávněni v případě, pokud
se domnívají, že jim nařízená
činnost přesahuje působnost BIS vymezenou
ustanoveními § 4 a 6 nebo je jinak nezákonná,
obrátit se na kontrolní orgán." Nová
legislativní úprava tato oprávnění
příslušníků BIS ke kontrolnímu
orgánu již neobsahuje.
Bylo též vypuštěno ustanovení §
19 odst. 4 zmíněného zákona, týkající
se povoleného použití zpravodajské techniky
BIS. Pokud se povolení týká ústavního
činitele, musí být o jeho vydání
bezodkladně informován kontrolní orgán.
Za období do 24. 5. 1994, tj. do změny v osobě
předsedy, byl kontrolní orgán sezván
devětkrát. Dvakrát se však schůze
kontrolního orgánu nemohla uskutečnit ve
smyslu jednacího řádu pro neusnášeníschopnost
a jednou byla z tohoto důvodu předčasně
ukončena.
V tomto období kromě toho, že se kontrolní
orgán zabýval metodickými problémy
kontroly BIS a kontrolními úkony ve službě
samé, přijal zejména tato usnesení:
je to usnesení č. 1 z 17. 9. 1993 a usnesení
č. 8 z 15. 4. 1994. Já jsem vybíral usnesení,
a my jsme se tak rozhodli v orgánu, která mají
jistou relevanci z hlediska činnosti orgánů
vně, nikoliv taková, která jsou řekněme
povahy vnitřní organizace orgánu apod. Domnívám
se, že tato usnesení není třeba číst,
protože jsou součástí přílohy
a je možné do nich nahlédnout. Odst. 4 zmíněného
usnesení ze 17. 9. 1993 byl naplněn schůzkou
předsedy kontrolního orgánu Tomáše
Svobody s předsedou vlády Václavem Klausem
dne 4. 10. 1993.
V období od mého zvolení byl kontrolní
orgán svolán do konce roku 1994 čtyřikrát.
Dvě schůze kontrolního orgánu se pro
neusnášeníschopnost ve smyslu jednacího
řádu neuskutečnily. V této době
se kontrolní orgán zabýval zejména
problematikou kontroly tzv. uzavřených svazků
a přípravou zprávy o činnosti kontrolního
orgánu sněmovně. Byla přijata zejména
usnesení č. 15 a 16 z 26. 10. 1994, která
jsou součástí přílohy jako
3 a 4. Je nutné konstatovat, že zákon č.
154/1994 Sb. o BIS neobsahuje explicitně žádné
ustanovení, že by kontrolní orgán se
mohl seznamovat s obsahem tzv. uzavřených svazků.
Tato možnost byla kontrolním orgánem a službou
chápána jako možný výklad ustanovení
odst. 3, písm. b), § 19 zmíněného
zákona. Je možno konstatovat, že ustanovení
19, § 19, odst. 3, písm. b) a c), to je žádost
o vypracování písemného materiálu
službou, nebyla dosud plně využita. Kontrolní
orgán si proto vyžádá přednostní
předložení části týkající
se zpravodajské techniky, zejména písmena
a), b) a c) prvního odstavce § 8 zákona č.
154/1994 Sb.
V oblasti působení kontrolního orgánu
dané ustanovením zákona o BIS č. 194/1994
Sb. v § 19, odst. 2, písm. g) se kontrolní
orgán zabýval konceptem zprávy o státním
závěrečném účtu kapitoly
BIS ČR. Tento koncept je vypracován Bezpečnostní
informační službou na základě
směrnice Ministerstva financí ČR pro vypracování
závěrečných účtů
kapitol ústředních orgánů státního
rozpočtu ČR a závěrečných
účtů státních fondů
za rok 1994 s přihlédnutím ke specifikám
kapitoly. Kontrolní orgán rovněž konstatuje
zákonnou možnost Nejvyššího kontrolního
úřadu dle ustanovení § 13 č.
153/1994 Sb. o zpravodajských službách ČR
kontrolovat hospodaření BIS. V současné
době je koncept zprávy o závěrečném
účtu kapitoly BIS za rok 1994 posuzován příslušným
odborem Ministerstva financí ČR a po jeho schválení
bude konečná verze předložena brannému
a bezpečnostnímu výboru Poslanecké
sněmovny Parlamentu ČR k projednání
a bude poskytnuta též kontrolnímu orgánu.
Zpráva o závěrečném účtu
kapitoly BIS byla kontrolnímu orgánu předložena
také za rok 1993. Metodicky bylo kontrolováno plnění
jednotlivých položek kapitoly, účelnost
rozložení financí a příčiny
stavu čerpání. Namátkovou kontrolou
bylo možno získat detailní informace a doklady
o profinancování konkrétních aktivit.
Takto bylo postupováno ve zprávě předložené
na dožádání členem orgánu
zatím pouze za rok 1993. Ve zprávě za rok
1994 čeká kontrolní orgán na definitivní
verzi této zprávy. Z hlediska možností
důsledné kontroly se jeví jako komplikace
praktická nemožnost kontrolovat probíhající,
tzv. živé akce.
K této věci bylo přijato kontrolním
orgánem usnesení tohoto znění:
Kontrolní orgán BIS na základě dosud
provedených šetření konstatuje, že
kontrolní pravomoc a kompetence ze zákona č.
154/1994 Sb. pro účinnou kontrolu BIS nejsou dostatečné
a považuje za nutné, aby tyto kompetence byly posíleny.
Považuje za prospěšné, aby novela tohoto
zákona se zvýšenými pravomocemi pro
kontrolní orgán byla zpracována vládou
s připomínkami kontrolního orgánu
BIS a Parlamentu ČR.
Za mimořádné lze označit šetření
ve věci sdělení politické rady Občanské
demokratické aliance kontrolnímu orgánu Poslanecké
sněmovny Parlamentu pro BIS ze dne 17. 1. 1995, které
je součástí přílohy jako část
5, vzhledem k tomu, že bylo podáno místopředsedou
vlády - dále budu používat "sdělení".
V této věci se kontrolní orgán sešel
na deseti schůzích, které se uskutečnily
v 16 sezeních. Kontrolní orgán se sešel
na konzultativní schůzce s prezidentem republiky
panem Václavem Havlem na jeho žádost. Kontrolní
orgán slyšel v této věci předsedu
vlády pana Václava Klause, pány místopředsedy
vlády Jana Kalvodu a Josefa Luxe, ministra vnitra pana
Jana Rumla a náměstka ministra vnitra pana Martina
Fendrycha. Setkal se s pány ministry Františkem Bendou
a Igorem Němcem. Kontrolní orgán několikrát
žádal o vysvětlení a dvakrát
slyšel na řádné schůzi prozatímního
ředitele BIS pana Stanislava Devátého.
K bodu 1 sdělení si kontrolní orgán
vyžádal od BIS a obdržel některé
materiály zhotovené BIS nebo ve spolupráci
s ministerstvem vnitra ve věci extrémismus. Porovnal
tyto materiály s odpovídajícími materiály,
které jsou v držení ministerstva vnitra. Po
podání vysvětlení prozatímním
ředitelem služby panem Stanislavem Devátým
a dalšími příslušníky služby
v tom smyslu, že tyto materiály byly zhotoveny na
základě otevřených zdrojů,
si vyžádal podklady, ze kterých byly některé
kritické části zhotoveny. V této věci
přijal kontrolní orgán usnesení č.
50 ze 16. 2. 1995 - část přílohy 6.
Na základě dodatečných podezření
formulovaných ústně místopředsedou
vlády Janem Kalvodou dne 27. 1. 1995 bude pokračováno
slyšením některých současných
i bývalých členů služby před
kontrolním orgánem. Kontrolním orgánem
bude pokračováno v analýze podkladů
pro materiál extrémismus, netýkajících
se politických stran.
K bodu 2 sdělení bylo podáno vysvětlení
prozatímním ředitelem BIS panem Stanislavem
Devátým a bylo přijato usnesení č.
51 ze 16. 2. 1995 - část přílohy 7.
Některými podněty plynoucími z tohoto
bodu se bude kontrolní orgán dále zabývat.
K bodu 3 sdělení byl od BIS vyžádán
a obdržen materiál "Přehled případů
evidovaných u odboru inspekce jako podezření
z dekonspirace nebo úniku utajovaných skutečností
včetně stručné charakteristiky".
Tento materiál obsahuje případy od založení
BIS do 6. 1. 1995. K tomuto bodu sdělení bylo přijato
usnesení č. 49 ze 16. 2. 1995 - osmá část
přílohy.
Kontrolní orgán zjistil závažné
nedostatky v oblasti ochrany státního tajemství
a služebního tajemství zejména. BIS
v současné době není schopna plně
zabezpečit působnost danou jí zákonem
č. 153/1994 Sb. v § 5 odst. 1 písm. c), a to
především z kapacitních a systémových
důvodů. Dochází k opakovaným
a rozsáhlým únikům informací,
které mají charakter státního nebo
služebního tajemství ze státní
správy, především z resortu ministerstva
vnitra.
Kontrolní orgán proto navrhuje Poslanecké
sněmovně přijmout následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky žádá vládu České
republiky, aby urychleně zřídila účinný
systém ochrany utajovaných dat a skutečností
a předložila Parlamentu rozbor dosavadních
úniků informací včetně podniknutých
opatření a případné návrhy
potřebných legislativních kroků.
Kontrolním orgánem bude pokračováno
v činnostech souvisejících s problematikou
úniku informací, zejména v oblasti BIS a
orgánů činných v trestním řízení.
K bodu 4 sdělení bylo vyžádáno
vysvětlení prozatímním ředitelem
panem Stanislavem Devátým, dalších členů
služby. Byly obdrženy materiály "Historické,
legislativní a právní vyhodnocení
mezinárodních aktivit BIS" a rozkaz gesčního
ředitele zpravodajských složek ze dne 11. 10.
1994, kterým se stanoví pravidla mezinárodních
styků platná pro příslušníky
zpravodajských složek BIS, a kopie evidence o stycích
se zahraničními službami za období od
30. 7. do 30. 11. 1994.
Kontrolní orgán se též seznámil
s usnesením vlády č. 671 ze dne 30. 11. 1994
o souhlasu vlády se spoluprací BIS se zpravodajskými
službami cizí moci. K tomuto bodu sdělení
bylo přijato usnesení č. 30 z 24. 1. 1995
- příloha část devátá.
Kontrolní orgán požádal po obdržení
odpovědi na svůj dopis nejvyšší
státní zástupkyni o osobní setkání
se členy orgánu a též o posouzení
trestně právního aspektu této věci.
Kontrolní orgán konstatoval, že během
své dosavadní kontrolní činnosti nezjistil
poškození práv a svobod občanů
a porušení zákona příslušníky
BIS s výjimkou přijatého usnesení
č. 30 z 24. 1. 1995, o němž jsem hovořil
předtím - příloha 9. Shledal absenci
vnitřních předpisů BIS, upravujících
akce prováděné BIS ve zvláštním
režimu a upravujících činnost příslušníků
služby při zjišťování nasazení
zpravodajské techniky. Při převzetí
materiálů zvaných extrémismus od BIS
zjistil nedostatky při evidenci těchto materiálů.
Touto problematikou se bude kontrolní orgán dále
zabývat.
Kontrolní orgán konstatuje, že vláda
nedostatečně využívá svých
pravomocí v oblasti kontroly i úkolování
služby a má za to, že by bylo vhodné legislativní
upřesnění příslušného
ustanovení zákona č. 153/1994 Sb.
Kontrolní orgán navrhuje Poslanecké sněmovně
usnesení tohoto znění:
Poslanecká sněmovna parlamentu České
republiky
1. bere na vědomí zprávu o činnosti
kontrolního orgánu od 16. 9. 1993 do 13. 3. 1995;
2. žádá vládu České republiky,
aby urychleně zřídila účinný
systém ochrany utajovaných dat a skutečností
a předložila parlamentu rozbor dosavadních
úniků a informací včetně podniknutých
opatření a případné návrhy
případných legislativních kroků;
3. žádá vládu České republiky,
aby se zabývala spoluprací všech tajných
služeb se službami cizí moci ve smyslu §
10 zákona č. 153/1994 Sb.
To je, pane předsedající, konec mé
zprávy. Pokud někdo z vás bude v rozpravě
podávat návrh usnesení, prosím, aby
tak učinil písemně a dodal mně je,
abych s nimi mohl dále pracovat.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu předsedovi a otevírám rozpravu k tomuto
bodu, do které se jako první přihlásil
pan poslanec Ortman. Připraví se pan poslanec Čapek.
Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane
předsedající, vážený pane
předsedo, vážený pane premiére,
kolegyně a kolegové, jsem zplnomocněn vás
seznámit se stanoviskem poslaneckého klubu Levého
bloku ke zprávě o činnosti zvláštního
kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky pro kontrolu činnosti
BIS. Dnes předloženou písemnou zprávu
považujeme za nedostatečnou. Zpráva se plně
nevypořádala s možnostmi kontrolní činnosti
tohoto orgánu, jak jsou uvedeny v § 19 zákona
č. 153/1994 Sb., o činnosti BIS. Zpráva je
vedena v duchu strohé statistiky, bez rozvedení
konkrétních závěrů, jež
by dokumentovaly naplnění obsahu již beztak
omezené kontroly.
Výjimku tvoří až období letošního
roku s popisem šetření ve věci "Sdělení
politické rady ODA kontrolnímu orgánu Poslanecké
sněmovny Parlamentu pro BIS." Zvlášť
zarážející je pro nás poznání
nepravidelnosti jednání komise a problémy
s účastí členů, jež vyústily
v neusnášeníschopnost jednání.
Fakticky se tak komise od května loňského
roku do konce loňského roku sešla pouze dvakrát.
Vzniká otázka, jaká mohla být kontrolní
úloha takového orgánu.
Proto navrhuji jménem Levého bloku přijmout
toto usnesení.
I. Poslanecká sněmovna konstatuje
a) předložená kontrolní zpráva
svědčí o tom, že práce kontrolního
orgánu poslanecké sněmovny Parlamentu pro
činnost BIS je nedostatečná.
b) nezbytnost posílení pravomoci kontrolního
orgánu Poslanecké sněmovny pro činnost
BIS.
II. Poslanecká sněmovna odvolává členy
zvláštního kontrolního orgánu
Poslanecké sněmovny Parlamentu pro činnost
BIS.
III. poslanecká sněmovna ustavuje dočasnou
pracovní komisi pro přípravu novely zákona
o BIS s cílem posílení pravomoci kontrolního
orgánu Poslanecké sněmovny Parlamentu pro
činnost BIS.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Ortmanovi a prosím pana poslance Čapka,
aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Gross.
Poslanec Miroslav Čapek: Vážený
pane předsedo, vážená vládo,
dámy a pánové, po přečtení
zprávy o činnosti kontrolního orgánu,
kterou nám zde znovu odrecitoval pan předseda, musím
konstatovat, že mne tato nikterak neuspokojuje. Zprávu
považuji za ryzí taxativní výčet
schůzí a úkonů, které komise
prováděla. Osobně mám za to, že
informační hodnota tohoto materiálu je nulová.
Kontrolní orgán pro činnost BIS nebyl schopen
předložit Poslanecké sněmovně
Parlamentu jakýkoliv statut komise, jak se komise řídí,
jaké jsou a jak jsou regulovány vztahy a jednání
uvnitř komise samotné. Jakým způsobem
probíhá hlasování, zda přijímaná
usnesení jsou platná při absolutní
účasti či účasti pouze nadpoloviční.
Nelze pouze zvolit určitý počet členů
z řad poslanců a vše ponechat na živelném
vývoji uvnitř komise. A o aktivitě komise
samé mám rovněž pochybnosti.
Konkrétně chci poukázat na jeden případ.
Nejde mi ani tak o obsah konkrétního případu,
ten v dané situaci není podstatný. Rozhodující
je, že jsem v létě loňského roku
1994 napsal předsedovi komise ing. Doubravovi a současně
i předsedovi branného a bezpečnostního
výboru dopis s upozorněním a žádostí
o prošetření, zda BIS předávala
některé informace týkající
se nynějšího prezidenta USA americké
straně. Tuto záležitost šetřily
i americké orgány. Ale znovu opakuji, že nejde
o to, co bylo obsahem tohoto upozornění. Jde o to,
že do dnešního dne mě komise oficiálně
nepozvala a neseznámila mě s výsledky či
se svými záměry jak bude postupovat a podnět
poslance řešit. Ostatně při neexistenci
jejího statutu vlastně tato komise ani není
povinna. Jestliže neexistuje statut, nemá ani uloženou
povinnost, jakým způsobem má nakládat
s podanými podněty. Pokud tomu tak nebude, bude
komise fungovat jako černá díra, do které
se něco hodí a ven nevypadne prakticky nic.
Obdobně jde i o můj podnět, který
jsem přednášel na minulé schůzi
Poslanecké sněmovny - jednak jsem učinil
dotaz na pana premiéra, který mi již odpověděl,
a dával jsem tento podnět i kontrolnímu orgánu
Poslanecké sněmovny pro činnost BIS.
Rovněž mi chybí v materiálu komise informace
o tom, zda se kontrolní orgán zabýval i podněty,
týkající se BIS ve sdělovacích
prostředcích. Např. orgány činné
v trestním řízení mají za povinnost
zabývat se všemi podněty, které naznačují,
že byl spáchán trestný čin, a
to i takovými podněty, které se objevily
ve sdělovacích prostředcích. Domnívám
se, že stejnou povinnost by měla mít i tato
komise.
V čem souhlasím se závěry komise a
zprávy, která byla předložena, je, že
komise je nedostatečně vybavená kompetencemi
a pravomocemi a že je nutno toto změnit. To však
souvisí s otázkou kontroly dalších zpravodajských
služeb, nejenom BIS. Např. podle platného zákona
bychom měli zvolit kontrolní orgán pro vojenské
zpravodajství. Dosud se tak - a předpokládám,
že i s ohledem na politickou vůli nebo spíše
nevůli, dosud nestalo.
Proto navrhuji, aby byla shodně se stanoviskem našeho
klubu vytvořena skupina, která se bude zabývat
především otázkou rozšíření
pravomocí této komise, režimem fungování
uvnitř komise a aby Poslanecké sněmovně
Parlamentu předložila jasný a pregnantní
statut komise, kterým se tato komise bude řídit,
neboť mám zato, že nejde o interní záležitost
tohoto orgánu. Pokud jde o přednesený návrh
usnesení, který zde zazněl v předcházejícím
vystoupení, navrhuji procedurálně, aby o
jednotlivých částech tohoto usnesení
bylo hlasováno odděleně. Děkuji vám
za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci a prosím, aby se slova ujal pan poslanec
Gross.
Poslanec Stanislav Gross: Pane předsedo, pane místopředsedo,
pane premiére, dámy a pánové, nebudu
se meritorně příliš zabývat zprávou
kontrolního orgánu - mám k němu také
dost výrazné výhrady, ale musím souhlasit
s jednou věcí, která tam byla řečena
a která se týká především
kompetencí tohoto orgánu.
Nechci se zapojovat do různých her, které
se kolem této záležitosti rozpoutaly, ale zajímá
mě na celé této zprávě systémová
záležitost. Ta se týká především
kompetencí a pravomocí tohoto kontrolního
orgánu.
V této souvislosti bych si dovolil předložit
jeden návrh usnesení Poslanecké sněmovny,
který by zněl následovně:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky žádá vládu, aby při
tvorbě zákona o parlamentní kontrole zpravodajských
služeb přihlédla ke zprávě kontrolního
orgánu BIS a zohlednila poznatky a závěry
kontrolního orgánu BIS v konečném
znění vládního návrhu zákona."
Byl bych velice rád, kdyby toto usnesení bylo přijato.
Pokud bude přijímáno usnesení podle
zprávy kontrolního orgánu, je možné
jej začlenit za usnesení, která jsou navrhována
pod bod čtyři - pokud by tato usnesení přijata
nebyla, byl bych velice rád, kdyby se o nich hlasovalo
odděleně. Skutečně chci říci,
že to považuji za nejklíčovější
na celé záležitosti.
Ty hrátky by měly přestat a služba by
měla začít fungovat tak, jak má a
Parlament by ji měl kontrolovat, jak se tomu sluší
a patří na demokratický stát.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Odděleně se bude hlasovat zcela určitě.
Pan kolega Severa se ujme slova, prosím pana kolegu Maška,
aby se připravil ke svému vystoupení.
Poslanec Pavel Severa: Dámy a pánové,
byla zde přečtena zpráva o činnosti
kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky pro kontrolu činnosti
BIS. Já si dovolím k této zprávě
dodat některé postřehy, které by měly
svým způsobem dokreslit kontrolní možnosti
kontrolního orgánu BIS a způsob práce
tohoto orgánu. Na počátku chci podotknout,
že by se ale moje sdělení nijak nelišilo,
kdyby nikdy nebylo realizováno žádné
podání a sdělení ODA. Jsou to věci
většinou systémové a považuji za
nutné vás s tím seznámit.
Podkladem k těmto úvahám byly podklady předložené
kontrolnímu orgánu BIS službou BIS a stenografické
zápisy z jednání kontrolního orgánů
BIS.
Za prvé systém kontrolní činnosti
vládou České republiky - systém kontrolní
činnosti vlády vůči BIS se dle mého
nepodařilo zjistit a pro pochopení návaznosti
dostatečně objasním. Tento systém
by měl spočívat zejména v tom, že
vláda jako celek ze zákona kontroluje BIS svými
mechanismy. Tyto mechanismy byly popsány zhruba takto:
Ředitel BIS se vyjádřil, že existuje
Rada pro koordinaci zpravodajských služeb a zároveň
existuje Rada pro zpravodajskou činnost.
Kontrolní orgán se dotazoval, jakou má náplň
Rada pro zpravodajskou činnost a co tento orgán
provádí. Dle sdělení pana premiéra
bylo však objasněno, že existuje pouze orgán
jediný, a to Rada pro zpravodajskou činnost. O domnělé
existenci orgánu druhého byl ředitel BIS
informován mylně. I přesto, že se tato
nejasnost vysvětlila, tak považuji za nutné
toto vše konstatovat, neboť považuji za nezbytné,
aby ve struktuře a stupních řízení
bylo zcela jasno zejména u osob, které tuto strukturu
a tyto stupně zřizují. Mám za to,
že taková nejasnost je nepřípustná
vzhledem k tomu, že se jedná o zcela základní
znalosti, nutné pro návazné kroky v řízení
a činnosti.
Konstatuji tedy ještě jednou, že se nejedná
o dva orgány, nejedná se o dvě rady. V souvislosti
s touto Radou pro zpravodajskou činnost nelze zjistit míru
kontroly tajných služeb touto radou, neboť četnost
jednání této Rady pro zpravodajskou činnost
nebyla kontrolnímu orgánu sdělena.
Za druhé systém zadávání úkolů
vládou ČR vůči BIS. Podle § 7
zákona 153/1994 Sb., o zpravodajských službách
ČR - cituji: Za činnost zpravodajských služeb
odpovídá a koordinuje ji vláda. Nejsem schopen
rozeznat, co je zadání vlády a co nikoliv.
Dle § 8 zmíněného zákona o zpravodajských
službách tyto zpravodajské služby podávají
prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným
členům vlády v případech zjištění,
která nesnesou odkladu, informace bezprostředně.
Toto se týká působnosti zpravodajských
služeb podle § 5, kde BIS zabezpečuje informace
dlouhodobě v rámci vymezeném zákonem.
Viz § 5 odst. 1 písm. a), b), c), d) a e). Ovšem
úkoly, které nejsou vymezeny zákonem dlouhodobě
a vyžadují přesné zadání
konkrétních úkolů jednorázově,
by dle zákona měly být zadávány
vládou jako celkem na návrh člena vlády.
Stejně tak informace o výstupech ve smyslu těchto
jednorázových konkrétních zadání
by měla obdržet vláda jako celek. Akceptovat
lze přímé informování jednotlivých
členů vlády a prezidenta pouze o případech
zjištění, která nesnesou odkladu dle
§ 8 odst. 2.
Bylo doloženo, že zadávání úkolů
BIS probíhá jednak po linii jednotlivých
ministerstev, dále dle sdělení pana premiéra
byl jeden úkol zadán přímo jím.
Dále bylo sděleno panem premiérem, že
další úkoly nebyly BIS zadány.
Dle zjištění kontrolního orgánu
vyplynulo, že BIS poskytovala informace jednotlivým
členům vlády a nikoliv vládě
jako celku. Zda BIS poskytla prezidentu republiky informace přímo,
bez vědomí vlády, nebylo zjišťováno.
To pokud se týká případů, kdy
by tak mělo být činěno vzhledem k
povaze informace bezprostředně. Domnívám
se, že systém zadávání úkolů
by proto měl být koordinován.
Zde bych se ještě rád vyjádřil
k nejasnosti, co je zadání zpravodajského
úkolu a co je pouze žádost o informaci. Samozřejmě,
že lze pochopit, že je rozdíl mezi zadáním
zpravodajského způsobu, který vyžaduje
operativní činnost více lidí po delší
období a mezi vypracováním informace z existující
databáze o člověku, se kterým má
být např. učiněn kontakt při
zahraniční cestě. Potom ovšem nerozumím
tomu, proč by se při tomto rozlišování
tyto úkony směšovaly a ve výroční
zprávě se prezentovaly jako jednotlivé zadané
zpravodajské úkoly.
Pokud hovoříme o rozlišování
mezi zadáním zpravodajského úkolu
a žádostí o informaci, potom podobný
problém vzniká při poskytování
informací o výstupech zjištěných
při realizaci zadání.
Za třetí - úkoly, vyplývající
dlouhodobě pro činnost BIS ze zákona. Zde
si myslím, že je velká nejasnost v rozmezí
působnosti i činnosti BIS. Zpravodajské služby
jako takové mají danou působnost dlouhodobě
ze zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských
službách České republiky dle §
5. Pro BIS je to dle § 5 odst. 1 písm. a) až
e). O zjištěných těchto činnostech
dle zákona podává BIS zprávy dle §
8 prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv
o to požádají. Zde je nutné se asi pozastavit
nad nejasností, jaké informace by měla vláda
obdržet bezprostředně dle § 8 odst. 2,
a jaké informace ve zprávě až jednou
za rok. Jako příklad nejasnosti uvedu následující.
V existujících předpisech pro činnost
BIS není řečeno, co nastane při řešení
úkolů, když BIS ve své agenturní
činnosti zjistí nějakou souvislost s vládním
činitelem, když v rámci nějakého
zadání úkolu dojde k protnutí s činností
nějakého politika či strany s šetřením.