Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Uvedu příklad jiný. Příklad se týká věcí, které podle zprávy orgán bude dále šetřit. Týká se uvedených povolených občanských sdružení v tomto materiálu. Mezi levicovými extrémisty, tedy jako II.3.2.4. je uvedeno Hnutí občanské svobody a tolerance, zkratka HOST. Jsou zde tyto rubriky: název, sídlo, hlavní představitelé - s textem: Vlastimil Venclík, Fedor Gál, Petr Uhl, Milena Dvorská, Stanislav Penc, Petr Bergman. Tato informace o hlavních představitelích skutečně pochází z otevřených zdrojů, které služba dokládá. Jedná se zejména o zprávu Veřejné informační služby z 8. 10. 1993 s názvem HOST - výzva ke slušným lidem. Zde služba červeně a žlutě označila "Hlavní představitelé HOST". Problém spočívá v tom, že v tomto materiálu je uvedena řada dalších jmen, např. Martin Mejstřík, Lenka Procházková, Jan Urban, Karol Sidon. Někdo ve službě tedy provedl jakýsi výběr z těchto jmen a některá v materiálu Extrémismus uvedl a jiná nikoliv. V dalších zdrojích jsou uvedena i další jména představitelů, např. Miroslav Mencl ve zprávě ČTK o jeho napadení, když se snažil zabránit útoku skinheads na dva italské občany ve stanici metra. U tohoto člověka, manažera Národního divadla, je jako otevřeny zdroj použita též jeho navštívenka.

Další rubriky, které jsou v případě HOST použity: počet členů a jejich věkový průměr. Ideologie. Cituji: "boj proti rasové nesnášenlivosti a fašismu". Komunikace mezi členy: veškeré dostupné prostředky. Rubrika "propagandistické působení (tiskoviny - náklad, původ financí)". Zde je uvedena tato informace: "informační bulletin, náklad nezjištěn, finance pochází od sponzorů a Nadace Black hand." Služba dokládá, že i tyto informace byly pořízeny z otevřených zdrojů. Skutečně z doložených otevřených zdrojů lze zjistit řadu sponzorů HOST, jsou to sponzoři poměrně úctyhodní, jako je program Phare, Magistrát hl. města apod. Není zde ale doloženo (jsou tam uvedeny částky), že by tyto částky směřovaly k původu financí pro informační bulletin a už vůbec v žádném z otevřených zdrojů není doloženo, že tyto finance pocházejí od Nadace Black hand.

Další uvedené rubriky: vzájemné kontakty mezi jednotlivými hnutími. Součástí této rubriky je tato věta: "Lobby na významné politické a státní činitele". Další rubrika: napojení na obdobná hnutí v zahraničí. Další rubrika: realizované akce. Zde jsou uvedeny zvláštní extrémistické akce, jako "výpomoc při akcích ekoaktivit, oslava 1. máje a demonstrace Mládež proti fašismu a rasismu".

Tedy závěr, usnesení, které se nachází v příloze VI. Tvrdím, že v této věci je usnesení nesprávné, protože kontrolní orgán zjistil, že podezření trvá, je naopak posíleno, protože nebylo doloženo, že tyto informace jsou pořízeny z uváděných otevřených zdrojů a navíc je systémově přinejmenším velmi pochybné, zda služba má tímto způsobem pracovat a zda k tomu má mít oprávnění z hlediska své zákonné působnosti.

Nyní budu hovořit o dalších spíše ukázkách nedostatků, se kterými se kontrolní orgán zabýval nebo zabývá.

Jde jednak o věc, kterou máte ve zprávě uvedenu, že ve službě neexistuje vnitřní předpis, který by upravoval tzv. akce ve zvláštním režimu. Jde o režim práce, který se vymyká běžnému režimu, kdy jsou přeskočeny jeden nebo více řídících článků a bez úpravy nelze vůbec zjistit, jak tyto akce probíhají, jakým způsobem, a akce vlastně nejsou kontrolovatelné, a to ani z hlediska působnosti služby.

Další příklad se týká ničení záznamů odposlechu. Cituji ze stenozáznamu kontrolního orgánu ze dne 8. 3., vypovídá bývalý důstojník BIS. Cituji: "Po skončení akce, resp. po skončení legálního povolení nasazení zpravodajského prostředku, provede operativní pracovník vyhodnocení ve vztahu k povolené věci, tzn. vyhodnocení k meritu věci."

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane kolego, promiňte, já se chci zeptat, jestli je v pořádku - a chci se zeptat kompetentních, kteří jsou tady, aniž bych vám chtěl ubírat právo na to, hovořit ve sněmovně, protože vy říkáte, že citujete ze stenozáznamu. Jestli se nemýlím, tak je to stenozáznam, jehož obsah je důvěrný, minimálně důvěrný.

Poslanec Ivan Mašek: Je to stenozáznam, kdy pracovník hovořil bez zproštění mlčenlivosti. Domnívám se, že se v souladu se zákonem 154 nedopouštím žádného přestupku z tohoto místa. Budu pokračovat v řeči, jestli dovolíte, pane předsedající. "Vnitřní předpis neupravuje...

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane kolego, je to taková neobvyklá situace. Já se chci zeptat, jestli byste neumožnil vyjádřit se k tomu ministrovi vnitra.

Poslanec Ivan Mašek: Já se nedomnívám, že by k tomu bylo jakékoliv oprávnění - k přerušení mé řeči - z jednacího řádu. Mluvím totiž k věci. Dovolíte mi, abych pokračoval, pane předsedající?

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Je to situace velmi neobvyklá a nejsem si jist, jak se mám v tuto chvíli zachovat. Nejraději bych to vyřešil bezkonfliktně, ale v souladu se zákony platnými v tomto státě.

Poslanec Ivan Mašek: Pane předsedající, problém přece není v tom, zda cituji bývalého pracovníka služby, který hovořil bez zproštění mlčenlivosti, čili nepotřeboval k tomu zproštění mlčenlivosti - alespoň podle jeho soudu, a nebo zda to popíšu vlastními slovy. To snad není problém.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Nejsem odborníkem v této oblasti. Dovedu si představit, že i kdybych nebyl zproštěn mlčenlivosti, že se mohu pustit do hovoru o přísně tajných věcech a riskují tím případný postih. To že nebyl někdo zbaven mlčenlivosti, ještě neznamená, že nesdělil informace, které by veřejně být sdělovány neměly. Ale nejsem zběhlý v těchto záležitostech.

Poslanec Ivan Mašek: Pane předsedající, v tomto případě jde o případný můj postih. Jsem srozuměn s tím, že riskuji takový postih. Pokračuji v citátu.

"Předpokládá se, že pracovník informace vymaže z média a písemné informace skartuje. Je naprosto nekontrolované, zda tak učiní. Vnitřní předpis tuto oblast neřeší. Umím si představit, že může dojít touto cestou k naprosto čistému úniku informací, který je tak latentní, že ho nelze zjistit. Jestliže pracovník jakékoliv informace ze služby vynese, nelze žádnou kontrolou zjistit, že byly pořízeny právě tímto zpravodajským prostředkem. Čili modeluji situaci, mohou být touto cestou získány i politicky velmi choulostivé informace, které - pokud ze služby uniknou - jednak se nedají zpětně dohledat a nedá se ani důkazem zjistit, zda jimi služba disponovala."

V tuto chvíli jsem chtěl citovat z dalšího stenozáznamu záležitost, která se týká počítače. Nebudu tedy citovat, když došlo k těmto problémům, a budu hovořit vlastními slovy. Orgán se dozvěděl, že došlo ve službě k takovéto věci. Na jeden teritoriální odbor byl dovezen počítač a potom, kdy na něm několik dnů nebo snad týdnů pracovalo přibližně deset lidí, se zjistilo, že v tomto počítači jsou informace, které měly označení přísně tajné a snad měly být označeny přísně tajné zvláštní důležitosti. Jednalo se totiž o záznamy ze styků se službami cizí moci. Tyto informace v počítači byly v běžném textovém editoru, nebyly šifrovány, nebyly ani žádným heslem chráněny. Po celou dobu mohl kterýkoliv pracovník služby, který měl k počítači přístup, tyto informace nejen přečíst, ale snadno zkopírovat, snadno vytisknout, kdykoliv ze služby vynést a zpeněžit. Co by to znamenalo z hlediska mezinárodních vztahů, protože zde byly uvedeny údajně konkrétní cizí státy, si můžete domyslet sami.

V tuto chvíli bych chtěl říci, že všechny věci, které jsem uváděl a citoval, nelze spravedlivě připsat samotné Bezpečnostní a informační službě. BIS vykonala a koná řadu velmi užitečných a dokonce úctyhodných věcí. Po mém soudu se jedná hlavně o systémové chyby především v oblasti kontroly a úkolování služby. Podrobně o tom hovořil pan kolega Severa. Po mém soudu je třeba řešit systémové skloubení kontroly, a to jak vládní tak parlamentní i další Nezávislým kontrolním úřadem, případně kontroly smíšené, a toto zahrnout do připravovaného zákona o kontrole tajných služeb. Tvrdím, že účinná kontrola není vládou vykonávána a není ani možná bez příslušného, třeba velmi útlého aparátu, který by kontroloval permanentně a který vláda k této věci nemá.

Uvedu příklady, jak je tomu v zahraničí. Mám na mysli takový orgán nebo aparát, který by byl například obdobou v případě Belgie pátracího aparátu Stálé komise P a pátracího aparátu Stálé komise R. V případě Francie se jedná o obdobu zaměstnanců Generální inspekce státní policie a nebo týmu odborníků Generální inspekce státní správy. V případě Itálie je obdobou aparát Výkonného výboru pro informační a bezpečnostní služby. V případě Velké Británie pak jde o štáb pracovníků komisaře bezpečnostních služeb. Vidíte, že ve vyspělých státech takovéto aparáty běžně existují.

Závěrem bych chtěl navrhnout krátké usnesení.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby k naplnění ustanovení § 12 zákona č. 153/1994 Sb., urychleně zřídila účinný systém vládní kontroly zpravodajských služeb včetně potřebného inspekčního aparátu.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Maškovi. O slovo se přihlásil pan ministr Ruml, kterému dávám slovo. Připraví se předseda klubu ODS pan Jiří Honajzer.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, s politováním musím konstatovat, že na půdě parlamentu dochází k porušení zákona, když jsou zde citovány pasáže z materiálů, které jsou označeny jako tajné nebo přísně tajné. Upozorňuji sněmovnu, že v těchto případech je nezbytné jednání sněmovny označit jako jednání uzavřené. Tolik k této věci.

Když jsem se přihlásil do rozpravy, chtěl bych se vyjádřit k jedné části zprávy kontrolního orgánu, a to tučně vytištěného návrhu usnesení na str. 4: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu ČR, aby urychleně zřídila účinný systém ochrany utajovaných dat a skutečností a předložila Parlamentu rozbor dosavadních úniků informací včetně podniknutých opatření a případné návrhy potřebných legislativních kroků.

Chtěl bych říci, že tento návrh usnesení vyplývá z tvrzení, které je o několik řádek výše pod bodem b) zjištění kontrolního orgánu, který zní: dochází k opakovaným a rozsáhlým únikům informací, které mají charakter státního nebo služebního tajemství, ze státní správy, především z resortu ministerstva vnitra.

Chtěl bych říci, že toto tvrzení je velice obecné, neprozkoumatelné, nedoložitelné a obsahově zcela irelevantní. Když jsem stanul před kontrolním orgánem, nepadla jedna jediná otázka na únik informací z mého resortu a tudíž nevím, z čeho čerpal kontrolní orgán, když jsem v této věci neměl možnost říci svůj názor. Z čeho čerpal tedy podklady pro znění takového tvrzení.

Musím proto jako ministr vnitra tento návrh usnesení odmítnout a žádám sněmovnu, aby vzala toto mé stanovisko v potaz.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi Rumlovi a prosím pana poslance Honajzera, aby se ujal slova.

Poslanec Jiří Honajzer: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nebudu rozšiřovat okruh těch mých předřečníků, zde vyjímám pana ministra Rumla, kteří zřejmě frustrováni svou vlastní neschopností prosadit své spíše pocity než fakta tam, kde měli, nás jimi zahrnuli ve svých dlouhosáhlých projevech a pokusím se navrhnout nějaké praktické řešení.

Samozřejmě zpráva, která nám byla předložena je zprávou, ve které mohou být chyby - něco zde naznačilo předcházející vystoupení pana ministra - to nehodlám rozebírat, nicméně na straně pět jsou navrženy tři body usnesení, se kterými já osobně víceméně souhlasím. Domnívám se, že pokud k této zprávě, tak jak byla předložena, bylo řečeno něco skutečně relevantního, tak to bylo spíše v první fázi diskuse od představitelů některých opozičních klubů. Padly návrhy, o kterých je možno diskutovat a které by případně mohly obohatit usnesení, které navrhuje kontrolní orgán. Proto navrhuji v tomto okamžiku, aby nám všem byly návrhy, které byly předneseny jako procedurální, rozmnoženy, abychom je dostali k dispozici a aby po té, co rozprava skončí předpokládám, že je po mně ještě někdo připraven, neboť já jsem využil svého přednostního práva jako předseda klubu a přihlásil jsem se právě teď do diskuse - by se mohly sejít kluby a mohly diskutovat jednak o návrhu usnesení kontrolního orgánu, tak o návrzích, které zde padly spíš v první fázi této diskuse.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: O slovo se přihlásil pan poslanec Kačenka, potom pan poslanec Šoler. Také pan poslanec Doubrava se hlásí s faktickou poznámkou. Prosím aparát Poslanecké sněmovny, aby bral v úvahu návrh, který zde zazněl, aby návrhy na usnesení, které zde dosud zazněly, byly rozmnoženy - domnívám se, že stačí, aby byly v klubech k dispozici. Tak to snad bylo myšleno, pokud není připomínek.

Prosím nyní kolegu Kačenku, aby se ujal slova.

Poslanec František Kačenka: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, nebudu se zabývat ani tak problematikou, kterou nastínila zpráva o činnosti komise, ale problémem, který s tím bezprostředně souvisí - je to problém ustavení ředitele BIS.

Nový zákon o BIS byl přijat v minulém roce a platí od 30. 7. 1994. Byl již tedy dostatek času obsadit funkci ředitele této zpravodajské služby, ale nestalo se tak. BIS řídí dále prozatímní ředitel pan Stanislav Devátý, i když, jak bylo naznačeno výše, neexistuje žádný právní ani jiný důvod, aby byl ustaven ředitel řádný. Prozatímnost funkce ředitele BIS se stává předmětem pozornosti občanů, kteří ji začínají srovnávat s dočasností pobytu sovětských vojsk u nás. Ta trvala 21 roků. Doufám, že tomu tak nebude v případě prozatímního ředitele BIS.

Vážené kolegyně a kolegové, domnívám se, že nazrál čas problém řešit. Návrh nepodávám, protože se domnívám, že toto upozornění bude dostatečným argumentem pro to, aby problém byl řešen.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Kačenkovi a prosím paní kolegyni Fischerovou s faktickou poznámkou.

Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane předsedající, vážení přítomní, aby zde bylo trochu veseleji, dovolila bych si k tomu, co řekl pan poslanec Kačenka definovat pojem "dočasnost". Je to o dva roky méně než věčně.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Prosím pana kolegu Šolera, aby vystoupil se svým příspěvkem.

Poslanec Jiří Šoler: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, patřím k lidem, kteří vždycky snili o tom, že by jednou chtěli žít v zemi, kde budou respektovány zákony a lidská práva. Realita nám to vždycky neposkytla a díky tomu jsme možná postiženi určitým vlivem politické paranoi, který se třeba projevuje tím, že místo abychom si do telefonu říkali helou, jako to říkal pan Edison, tak si říkáme "Dobrý den, pane Devátý". Tentokrát aspoň vím, že to říkám zcela na místě, že skutečně jaksi příjemce poslouchá. Nechci říkat, že je to vlivem tohoto režimu, je to samozřejmě vlivem režimu minulého, který v nás tyto pocity vyvolal a které je velice těžké potlačit, zvláště tehdy, když informační kanály, kterými se můžeme přesvědčit o způsobu práce těchto služeb, jsou velice pochybné.

Samozřejmě chápu, že pro bezpečnost a právní jistotu občanů je nezbytné zajistit jak účinné bezpečnostní informační služby, tak jejich účinnou kontrolu. Chápu, že občan nemá plnou možnost proniknout do veškeré práce informačních služeb - v tom případě by asi činnost těchto služeb byla zbytečná, protože služby by nemohly vykonávat tu společenskou funkci, kterou mají. Na druhé straně pokud ke mně dorazí prostřednictví televize nebo Rudého práva informace o tom, že BIS sleduje určité politické strany, dokonce parlamentní, a pokud potom dostanu zprávu od příslušného kontrolního orgánu a dozvím se, že orgán nezjistil takovou činnost, která by svědčila o tom, že BIS sleduje činnost politických stran, potom mě to určitým způsobem znepokojuje.

Nechci říkat, že mám nějaké důkazy nebo nějaké důvody pro důkaz nezákonnosti. Existuje oprávněný případ sledování politických stran a neoprávněný, ale tak, jak je to řečeno v této zprávě, tak to ve mně vzbuzuje hlubokou nedůvěru zvláště potom, co nám zde sdělil kolega Mašek.

Pokud naše informace o těchto věcech dosahují úroveň televize Nova či Rudého práva, potom sklouzáváme někam do oblasti, kdy nám informace o bývalé BIS zvané Státní tajná bezpečnost, zprostředkovaly různé necenzurované noviny a podobné kanály. Spolehlivost informací je potom podobná a občan se potom nemá na co spolehnout.

Při čtení této zprávy mám bohužel obavu, že to, že orgán nezjistil žádnou skutečnost není ani tak odrazem toho, že situace je zcela v pořádku, jako podivné schopnosti v této oblasti, možná nevůle nebo skutečné absence něco zjistit. Bohužel, nedovedu to říci přesněji.

V každém případě se domnívám, že ve společnosti, kde již začínají jisté věci překračovat únosnou míru, zafungují určité obranné mechanismy. A pokud zde někdo pomlouvá ODA za to, že nějakým nevhodným způsobem poškodila zájmy našeho lidu nebo podobně, já bych naopak - což nebývá mým zvykem na tomto místě - vyslovil svou radost nad tím, že konečně došlo k tomu, že někdo už měl dost situace v této zemi a utišil svému svědomí alespoň touto formou zveřejnění této záležitosti. Děkuji ODA, děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Šolerovi a prosím pana kolegu Doubravu, aby se ujal slova.

Poslanec Vlastimil Doubrava: Vážená sněmovno, vážení přítomní, vzal jsem si slovo proto, abych do jisté míry reagoval na popudy a informace, které ve vystoupení předchozích pánů kolegů ke zprávě kontrolního orgánu byly předneseny.

Dovolte mi, abych pokračoval tak, jak byly postupně přednášeny. K tomu, co řekl pan doktor Ortman, nemám, co bych dodal.

Co řekl pan doktor Čapek: Chtěl bych ho informovat, že sněmovna se problémem statutu orgánu již na jednom zasedání zabývala. Bylo tady o tom řečeno mnohé. Z hlediska funkce orgánu ho chci ujistit, že tak jak bylo všeobecně a je dáno jednacím řádem, se řídí zasedání orgánu přiměřené jednacím řádem sněmovny a nejsou žádná zasedání, u nichž by nebyla usnášeníschopnost ve smyslu jednacího řádu. Proto jsem také formuloval svoji informaci o činnosti orgánu v tomto smyslu, jakým způsobem byly schůze svolávány, kolik se jich mohlo uskutečnit právě s ohledem na jednací řád. K dalšímu bodu jeho vystoupení považuji za nutné, abych se mu omluvil, ale chtěl bych říci tolik, že popud na problematiku podávání informací o nynějším prezidentu Spojených států, který byl mně podán, projednal orgán asi v tom smyslu, že zaujal stanovisko, že je pochybná působnost orgánu ve smyslu doby a instituce, kdy k tomu mělo dojít. Dále pak, že mám požádat o informaci ředitele služby Devátého, zdali tomu skutečně tak je a zdali služba v této věci může poskytnout orgánu nějaké informace. Je pravda, že jsem tak učinil, ale záhy po tom vypukla již tak říkající causa BIS a já jsem neměl možnost mu písemně celou problematiku vysvětlit. Nicméně jsem se mu ústně omluvil na setkání na ministerstvu obrany, kde on mě navíc ústně sdělil, že ho to již až tak nezajímá. Já se ale nicméně stejně, pane doktore Čapku, vám omlouvám a slibuji vám, že vám písemné vyhotovení vašeho popudu poskytnu. Ještě jednou se vám omlouvám, promiňte.

Co se týká popudu druhého, který byl směrován na předsedu vlády, mohu konstatovat pouze tolik, že kontrolní orgán se s ním bude zabývat. S ohledem na činnosti, které vykonával, na to prostě zatím ještě nebyl čas.

Pan kolega Gross v podstatě podal návrh usnesení, který já osobně považuji za relevantní.

Nyní přichází pro mě poměrně těžký okamžik, kdy bych se měl vyjádřit k vyjádření mých spolukolegů z kontrolního orgánu.

Co se týče vyjádření pana kolegy Severy, já z hlediska obsahového a věcí týkajících se systémových problémů nemám nic, co bych mohl explicitně nyní formulovat v negativním smyslu, ale domnívám se, že jsou to věci, které patří na zasedání orgánu, měly by tam být projednány a s relevantními závěry nějakým způsobem řešeny. Já k tomu jinak nic nemám, protože se domnívám, že sněmovna neprovádí kontrolu zpravodajských služeb bezprostředně sama, a jak praví zákon, zřizuje k tomuto účelu kontrolní orgán, aby tento kontrolu zpravodajské služby vykonával. Je tedy po mém soudu dost zvláštní, když jsou pak tyto věci bezprostředně přenášeny do sněmovny. Totéž bych řekl asi k části vystoupení pana kolegy Maška, ale k tomu bych měl pouze tolik: Domnívám se, že co se týče toho šestého usnesení, o kterém kolega Mašek hovořil, toto usnesení bylo přijato za přítomnosti všech členů orgánu, s vědomím informací, které orgán má k dispozici a všichni členové orgánu hlasovali na základě znalosti věci a na základě svého svědomí o dané věci. Tak toto usnesení orgánu bylo přijato.

Kromě toho se domnívám že toto usnesení obsahuje zcela relevantní zmínku o tom, že kontrolní orgán se některými věcmi bude dále zabývat v souvislosti s touto věcí. Kromě toho je tak zmíněno přímo v orgánem předkládané zprávě.

Poněkud složitější je otázka citování z materiálů, které nám byly poskytnuty službou. Já bych se k té věci nevracel, považuji to osobně za nešťastné.

Další věc, co se týče - "pracovník sdělil": tady jistě jsme všichni vyslechli, o co se jednalo - únik, eventuálně způsob ničení. Podívejte se: je pravdou, že to byl pracovník služby, řekl to, ano, na sezení orgánu, ale je nutno vzít na zřetel, že orgán se meritorně obsahem sdělení tohoto pracovníka zatím ještě nezabýval. Netvrdím samozřejmě, že sdělení, která tento pracovník služby podal, jsou snad nepravdivá, ale prostě nebyla tato sdělení a nebyly tyto informace orgánem dosud zváženy. To bych chtěl, aby měla sněmovna na paměti při posuzování této věci.

Pan ministr Ruml - tuším zde není - položil jistou otázku, na základě čeho orgán dospěl k tomu znění usnesení orgánu, který je tam uveden. Chtěl bych zde říci, že jedním z materiálů, kterými disponoval orgán při svých jednáních a které byly zdrojem informací pro jeho jednání, byl materiál, který byl předložen jakýmsi analytickým oddělením politické strany ODA, kde byl souhrnný analytický výčet úniku informací z oblasti vyšetřování Kreditní a průmyslové banky a okolí. Z těchto informací, tzn. z novinových článků, bylo vesměs konstatováno, že tam bylo vždy uvedeno: "zdroj blízký ministerstvu vnitra", "pracovník Úřadu vyšetřování" apod., čili takto tam ty informace byly v novinových článcích. Ty zdroje informací byly takto charakterizovány.

Já samozřejmě jsem i na orgánu několikrát sdělil, že náš orgán není orgán pro analýzu a kontrolu tisku, ale nicméně tyto informace, tzn. o tom, odkud a jaké informace přicházejí, tzn. ten materiál byl zdrojem řekněme podkladu toho, že orgán přijal usnesení, že únik těchto informací je zejména z oblasti ministerstva vnitra.

Ještě bych se chtěl obrátit na pana Šolera, a to v této věci. Pan Šoler vyjádřil pochybnost, zda orgán měl vůli zjišťovat, šetřit. Mohu pana Šolera ubezpečit za sebe a aspoň za ty členy orgánu, o kterých jsem tak přesvědčen, že vůle zjistit a nalézat při šetření byla, bude a že nikdy nebylo nic zaznamenáno, že by informace nějakého druhu měly být zatajovány nebo nepoužity v kontrolních nálezech. O dobré vůli takto činit mohu pana kolegu Šolera za sebe ubezpečit. To je vše, co bych k vystoupením pánů kolegů přede mnou měl. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Doubravovi a prosím pana poslance Klase, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Svoboda.