Poslanec Pavel Seifer: Vážený pane předsedající,
pane předsedo, vážená vládo,
kolegyně a kolegové, dovolím si položit
interpelaci panu ministru Dlouhému.
Vážený pane ministře, dovolím
si vám položit formou interpelace několik otázek,
týkajících se připravovaného
meziskladu vyhořelého jaderného paliva v
Dukovanech. Není zřejmě nutné zdůrazňovat
význam tohoto vyhořelého skladu pro celou
jadernou energetiku v České republice a vlastně
obecně význam způsobu nakládání
s jaderným odpadem. Otázka proto první zní:
1. Jaká je kapacita plánovaného meziskladu
v Dukovanech a jaká je objektivní potřeba
dočasného uskladnění vyhořelého
jaderného paliva z JE Dukovany a případně
Temelín v následujících 5 resp. 10
letech. V případě nedostatečné
kapacity meziskladu v Dukovanech se nabízí otázka
druhá:
2. Jakým způsobem chce vláda řešit
problém uložení zbývajícího
jaderného odpadu?
Druhý okruh otázek se týká více
méně technické stránky meziskladu
v Dukovanech:
3. Je pravda, že není splněn požadavek
izolování uložených substancí
od biosféry při eventuální havárii?
Zvolený fyzikální princip chlazení
přirozeným prouděním vzduchu údajně
vyžaduje neexistenci jakýchkoliv filtračních
zařízení. Jakákoliv případná
netěsnost kontejnerů by tudíž mohla
vést přímo k úniku radioaktivních
látek do životního prostředí,
aniž by byla možná jakákoliv opatření
k jejich zadržení, jak je tomu zvykem u ostatních
jaderných zařízení ve světě.
4. Je zvolený typ kontejneru v souladu s bezpečnostními
zásadami, ke kterým dospěl vývoj jaderné
energetiky?
5. Splňuje systém vík a těsnění
kontejneru typu vybraného pro Dukovany kritéria
dvojité bariéry, z nichž každá
by měla působit na sobě nezávisle
a spočívat na různých principech?
Jednotlivé bariéry je nutno sledovat v pravidelných
intervalech, což údajně není u tohoto
typu kontejneru možné.
6. Je pravdou, že typ kontejneru vybraný pro mezisklad
v Dukovanech není vyzkoušen a že zkoušky
tohoto typu nejsou zahrnuty ani do plánu? Je skutečností,
že schvalovací proces v SRN trvá až 10
let. Bude-li schválen požadavek - zcela legitimní
-, aby zařízení zamýšlené
pro Dukovany bylo schváleno v zemi svého původu,
pak se realizace meziskladu s navrhovanými kontejnery odsune
do daleké budoucnosti.
7. Jakým způsobem je vyloučena nesprávná
manipulace vlivem selhání lidského faktoru?
Tepelně technické dimenzování skladovací
haly vychází z toho, že určité
přesně vymezené množství vzduchu
je závislé pouze na povrchové teplotě
kontejnerů a je závislé na momentálním
teplotním výkonu. Nejnepříznivější
konfigurace kontejnerů s čerstvě vyvezeným
palivem, způsobená chybným uložením
v důsledku lidského selhání, může
vést k horšímu odvodu tepla z povrchu kontejnerů
a zvýšení teploty uvnitř. Teplota vyhořelých
článků může vést k vzrůstu
možnosti poškození povrchu kontejneru a k úniku
radioaktivity do ovzduší.
8. Výpočty tepelného výkonu, který
lze odvést z povrchu kontejneru, vycházejí
z optimální účinnosti chladících
žeber a předpokladu bezchybného konvektivního
proudění vzduchu. To však odporuje výsledkům
modelových pokusů, při nichž bylo zjištěno
i příčné a zpětné proudění.
Kromě toho je nutno počítat s podstatně
nižší účinností chladících
žeber a už účinnost 90% zvyšuje o
5 stupňů povrchovou teplotu kontejneru.
Výpočty vycházejí kromě toho
i z naprosto bezvětrné situace. Silný vítr
z definovaného směru hlavně na čelní
strany skladovací haly vyvolá víření
a tlakové rozdíly u větracích otvorů
haly. Přímým následkem by pak bylo
nesymetrické a kvantitativně pozměněné
rozdělování vzdušných proudů.
Uvnitř haly by pak jednotlivé kontejnery měly
různé chlazení vzduchem a v důsledku
toho by vykázaly různé teplotní režimy.
Dalším okruhem otázek je problematika kompensace
zhoršených podmínek pro dotčené
obce. Takže otázka devět:
9. Nepoužívá vláda náhodou finančních
kompenzací obcím jako nátlak na jednotlivé
obce v okolí Dukovan? Není to vlastně úplatek?
Není podmíněna kompensace souhlasem obce
s vybudováním meziskladu? A podle jakých
kritérií se udělování kompensací
řídí?
Posledním okruhem otázek je problematika ostrahy
JE Dukovany i meziskladu. Více než pád letadla
nebo meteoritu mě trápí právě
možnost teroristického útoku či selhání
lidského faktoru. V této souvislosti se ptám:
10. Jak se mohlo stát, že v objektu, který
by měl být vlastně nejlépe střeženým
objektem v České republice, byly např. ukradeny
počítačové čipy za statisíce
korun. A proto se ptám dále: Byl už tento případ
vyřešen a dále se ptám, jaká
jsou opatření na zlepšení ostrahy JE
Dukovany včetně jejího meziskladu. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ukončili
jsme bod 20 dle schváleného programu. Dovolte, abych
připomněl rozhodnutí sněmovny ze včerejšího
dne: Nyní budeme projednávat bod 24 podle schváleného
programu a ukončíme ho přerušením
po skončené rozpravě. Potom bude čas
k jednání poslaneckých klubů či
výborů po zpracování pozměňovacích
návrhů k bodu 23 a 24. Po přestávce
se vrátíme k projednávání těchto
bodů.
A dalším bodem je
Předložený návrh zákona, který
jste obdrželi jako sněmovní tisk 1330, odůvodní
ministr zdravotnictví pan Luděk Rubáš,
kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr zdravotnictví ČR Luděk Rubáš:
Vážený pane předsedo, vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
v tomto úvodním slově se již budu důsledně
držet problematiky, která je obsažena v tiscích,
které nyní budeme projednávat, týkající
se změn směřujících k hospodárnějšímu
nakládání s prostředky ze všeobecného
zdravotního pojištění.
Záměrem vládou předložené
novely, která byla obohacena v duchu vládního
návrhu zákona ve společné zprávě,
je zpřísnění schvalovací procedury
při vzniku a fungování těchto zdravotnických
pojišťoven, s důrazem na schvalování
účetní uzávěrky, výroční
zprávy a zdravotně pojistných plánů,
které budou nově obsahovat i strukturu smluvních
zdravotnických zařízení.
Navrhujeme, aby výkonem dozorových funkcí
byla pověřena exekutiva, to je ministerstvo zdravotnictví
a ministerstvo financí. Tyto práce jsou nesmírně
administrativně a analyticky náročné
a jejich agenda se neustále rozrůstá. Připomínám
v této souvislosti zákon o bankách, který
schválila tato sněmovna a který podobné
pravomoci vůči bankovnímu sektoru svěřuje
České národní bance a přitom
připomínám, že rozdíl mezi bankou
a zdravotní pojišťovnou je v tom, že do
banky člověk ukládá své peníze
dobrovolně, kdežto do zdravotní pojišťovny
na základě zákona.
Je pochopitelné, že mezi samotnými pojišťovnami
vzbudil tento návrh novely velký rozruch. Jejich
aktivita ve sdělovacích prostředcích
i jinde v poslední době byla vysoká. Přitom
chci připomenout, že tyto instituce byly před
několika lety založeny jako veřejné
a že je málo přijatelné, aby taková
instituce za peníze získané zákonným
odvodem organizovala kampaně zaměřené
proti vládnímu návrhu nebo proti pozměňovacím
návrhům Poslanecké sněmovny. Občané
by si tak de facto platili činnost instituce, která
je přímo zaměřena proti jejich zájmům,
a to rozhodně není správné.
Doufám, že tato aktivita bude neúspěšná
a že návrhy vlády a návrhy poslanců
ve znění společné zprávy budou
přijaty. Jinak lze v krátké době očekávat
vznik mnoha dalších drobných zdravotních
pojišťoven a musím říci, že
lze také očekávat stovky promarněných
milionů v systému zdravotního pojištění.
Chtěl bych poděkovat těm, kteří
se podíleli na vzniku společné zprávy
a vyjádřit s návrhy v ní obsaženými
souhlas. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Dávám slovo společnému zpravodaji
výborů panu poslanci Eduardu Burešovi, aby
nám odůvodnil předloženou společnou
zprávu výborů, kterou jste obdrželi
jako sněmovní tisk 1468.
Poslanec Eduard Bureš: Pane předsedající,
pane předsedo, dámy a pánové, předkládaný
návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon ČNR č. 551/1991 Sb.,
o Všeobecné zdravotní pojišťovně
České republiky, ve znění pozdějších
předpisů, zákon ČNR č. 280/1992
Sb., o resortních, oborových, podnikových
a dalších zdravotních pojišťovnách,
ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví
lidu, ve znění pozdějších předpisů
- tisk 1330 projednaly ústavně právní
výbor, branný a bezpečnostní výbor,
petiční výbor, pro lidská práva
a národnosti, rozpočtový výbor, hospodářský
výbor, zemědělský výbor, výbor
pro veřejnou správu, regionální rozvoj
a životní prostředí, výbor pro
sociální politiku a zdravotnictví a výbor
pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež
a tělovýchovu.
Branný a bezpečnostní výbor a hospodářský
výbor vzal vládní návrh zákona
na vědomí. Zemědělský výbor
nepřijal k vládnímu návrhu zákona
usnesení. Ostatní výbory doporučují
Poslanecké sněmovně, aby s předloženým
návrhem zákona vyslovila souhlas se změnami,
s úpravami obsaženými ve společné
zprávě.
To je prozatím vše, pane předsedající,
prosím, abyste otevřel rozpravu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji,
otevírám rozpravu, do které se dosud přihlásili
poslanci Štrait, Benda, Wagner, Pluhař, Mazalová,
Kašpárek, Fischerová, Lagová, Buzková,
Jaroš a Brodský. V tomto pořadí by měli
přicházet k řečništi. Jako první
je to kolega Štrait, připraví se kolega Benda.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
každý z nás poslanců byl podobně
jako já do problému zdravotních pojišťoven
vtažen, tak zvaně lobbován. Jako člověk,
který je převážně konzumentem
zdravotní péče, mám pocit, že
zdravotní pojišťovny se staly hromosvodem neúspěchů
zdravotnictví v České republice. Opět
se hledá viník za špatně založený
systém. I novelizace zákona o pojišťovnách
je jen a bude jen náplastí. Za základ současných
problémů osobně považuji neujasněnou
koncepci při vznikání pojišťoven.
Dokonce v některých směrech i křečovitou
snahu kopírovat něco z první republiky, kdy
bylo pojištěno něco přes 30% lidí,
převážně státních zaměstnanců.
I zde - podobně jako ve výběru pojistného
- musí být určena co možná nejpřesnější
pravidla, tedy mantinely fungování. Některé
zveřejněné údaje o platech představitelů
pojišťoven a výdajích mě stále
přes určité restrikce znepokojují.
Stejně tak nejsem klidný, když čtu pokornou
supliku lékařky, která se snaží
vlichotit do přízně pojišťovny
a má problémy s uzavřením smlouvy
nové. Cituji jen krátce story lékařky
ze Šumperecka. Pojišťovna jí píše:
K vaší žádosti o obnovení smlouvy
na další období sděluji, že ji
budeme pečlivě zvažovat. Důvodem je,
že podle našich současných poznatků
a analýz vybraných ekonomických ukazatelů
se nejeví naší pojišťovně
obnovení smluvního vztahu za nezbytně nutné
a ekonomicky výhodné. Ve většině
ekonomických ukazatelů, které vám
v příloze zasíláme, patříte
mezi 3 až 5 nejnákladnějších praktických
lékařů pro dospělé ze všech
našich 75 smluvních lékařů. Relativní
hodnoty vycházejí vysoce nadprůměrné
při podprůměrném počtu ošetřených
pacientů. Ukazatelé 4 a 8 prokazují nadprůměrnou
četnost kontaktů s pacientem i vysoce nadprůměrný
počet prováděných výkonů
na pacientech. Určité problémy máme
též avizovány s udělováním
pracovních neschopností pacientům.
A lékařka tedy odpovídá:
Při návštěvách revizního
lékaře jsem nikdy nebyla upozorněna na závažné
chyby ve vykazování výkonů, pouze
byly překódovány některé výkony
s vysvětlením o jejich vykazování
v dalším období. Rovněž jsem nepřekračovala
limit, který mi byl stanoven VZP a nebyl změněn.
Pokud jsem byla upozorněna na chyby z mé strany,
respektovala jsem upozornění a chyby napravila.
Při této příležitosti si také
dovoluji připomenout, že vždy jsem chránila
vedle zdraví pacientů také zájmy VZP,
a to i v době, kdy někteří lékaři
doporučovali změnu zdravotní pojišťovny.
Nechci zaměňovat jednotlivosti za celek, ale vztah
pojišťoven a lékařů optimální
není.
Jinou kapitolou v této oblasti je současná
praxe lékařů státních nemocnic
v privátu. Tuto výjimku měli za první
republiky - a mají i jinde v zemích, které
jsme poznali - pouze primáři oddělení
a ještě omezenou na několik hodin týdně.
I zde se budu při hlasování řídit
tím, že podpořím vše, co bude spořit
peníze poplatníků a prospívat lidem.
Jako opoziční strana velmi pečlivě
sledujeme situaci ve zdravotnictví. Řídíme
se naší koncepcí, která hájí
zájmy občanů. Dovolte, abych své krátké
vystoupení skončil opět citátem z
dopisu Okresní všeobecné pojišťovny
ve Frýdku-Místku. Je svým způsobem
typický a snad i trochu poučný:
Kosmetické úpravy rozhodujících právních
norem nemohou vyřešit rozhodující problém,
tj. rostoucí nepoměr mezi výdaji a příjmy
všeobecného zdravotního pojištění.
Není zakotven jediný regulační mechanismus
ze strany státu, popř. není legalizována
možnost vytváření regulačních
mechanismů ze strany pojišťoven. To vše
v období kdy,
a) není třeba dokazovat, že požadavky
na užití zdravotního fondu rostou s rostoucím
počtem zařízení poskytujících
zdravotní služby,
b) v procesu probíhající privatizace zdravotnických
služeb,
c) domácí výrobci léčiv nejsou
chráněni před dovozem drahých zahraničních
léčiv,
d) lékař, lékárník i distributor
jsou ekonomicky závislí na léčení,
nikoliv na vyléčení, a konečně
e) pacient systémem nemocenského pojištění
není ekonomicky ani ze strany zaměstnavatele zainteresován
na vyléčení atd.
Myslím, že tento dopis shrnuje to, o co by nám
asi mělo při následujícím jednání
jít. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Benda, připraví se kolega Wagner.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající,
vážený pane místopředsedo, dámy
a pánové, dovolím si přednést
dva pozměňovací návrhy k tisku 1330,
ve znění společné zprávy výborů
- tisk 1468.
Nejprve bych chtěl říci, že vítám
to, jak je společná zpráva zpracována
a jak doplňuje zákon. V podstatě zajišťuje
omezení, která jsme chtěli zdravotním
pojišťovnám nebo které bylo v zájmu
vládního návrhu zdravotním pojišťovnám
dát.
Na druhé straně zajišťuje, abychom teď
už nerozhodovali o tom, jaká bude ta další
cesta, ale jen vytvořili prostor pro to na té další
cestě pracovat a na tom rozhodnutí, zda ten model
bude liberální, nebo bude s jednou pojišťovnou
a všechno další.
Dovoluji si přednést dva návrhy, které
pokládám za důležité spíš
z ústavních hledisek, a to k bodu 4. části
1, kde by měl odstavec 4 znít: "Návrh
zdravotně pojistného plánu, účetní
závěrku a výroční zprávu
za minulý rok podle odst. 3 schvaluje Poslanecká
sněmovna Parlamentu po vyjádření vlády.
Schválenou výroční zprávu pojišťovna
vhodným způsobem zveřejní." To
by bylo znění odstavce 4.
V odstavci 5 by se vypustila poslední věta, která
by se tím pádem stala nadbytečnou. V článku
2, v dosavadním bodě 13 by odstavec 3 zněl:
"Návrh zdravotně pojistného plánu,
účetní závěrky a výroční
zprávy za minulý rok podle odst. 2 schvaluje Poslanecká
sněmovna Parlamentu po vyjádření vlády."
O obou návrzích je možné hlasovat současně,
nebude-li zásadní požadavek, aby se o nich
hlasovalo odděleně. Jsou to návrhy, které
mají způsobit, aby zdravotně pojistné
plány schvalovala sněmovna, a to na základě
vyjádření vlády, aby tam byl odborný
exekutivní pohled, který nám k tomu může
dát stanoviska, může dát doporučení,
co konat, ale na druhé straně, aby tento rozsah
veřejných prostředků, které
se pohybují ve zdravotnictví, byl přece jen
pod určitou kontrolou Parlamentu. Pokládám
to z ústavních hledisek, z toho, jaké je
rozdělení kolem rozpočtu atd., za rozumné,
aby to řešení bylo přijato takto. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Slova se ujme kolega Wagner, připraví se kolega
Pluhař. (Poslanec Wagner hovoří z místa.)
Slova se tedy ujme kolega Pluhař, připraví
se kolegyně Mazalová.
Poslanec František Pluhař: Pane předsedající,
vážená sněmovno, dovolím si přednést
jeden poměrně malý pozměňovací
návrh. Je to pozměňovací návrh
ke společné zprávě. Nemění
smysl tohoto návrhu, pouze se snaží upřesnit
některé pojmy.
§ 19 odst. 3 včetně poznámek pod čarou
zní: "3. Zaměstnanecká pojišťovna
nesmí použít prostředky plynoucí
ze všeobecného zdravotního pojištění
na zřizování a provozování
zdravotnických zařízení (12) a k podnikání
(13)." Pod čarou: "(12) Zákon ČNR
č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči
v nestátních zdravotnických zařízení,
ve znění pozdějších předpisů.
(13) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku."
Říkal jsem, že to nemění smysl
tohoto návrhu, pouze se to snaží tento pozměňovací
návrh upřesnit. Kromě tohoto pozměňovacího
návrhu mi nedá, abych nereagoval na včerejší
úvodní řeč pana ministra zdravotnictví.
Dnešní úvodní řeč komentovat
nebudu. Včera pan ministr prohlásil, že ministerstvo
připravuje řadu věcí, řadu
regulačních mechanismů, a to dokonce v krátké
době. Mám dojem, že dokonce padlo slovo duben.
To všechno velmi vítám a byl bych velmi rád,
kdyby se to splnilo. Na druhé straně já i
náš výbor máme maličko jiné
zkušenosti a já se pokusím velmi stručně
vrátit trochu do minulosti v porovnání se
včerejším prohlášením pana
ministra.
Když se hledala cesta, jak transformovat české
zdravotnictví, byl vybrán pojišťovací
systém, domnívám se, že správně.
Tehdy vznikla Všeobecná zdravotní pojišťovna
a zároveň se vznikem Všeobecné zdravotní
pojišťovny vzniklo i podezření z určitého
nebezpečí monopolu, který by ohrožoval
jak pojištěnce, tak zdravotníky. I z tohoto
důvodu vznikly ostatní zaměstnanecké,
podnikové, resortní a jiné pojišťovny.
Tyto pojišťovny kromě toho, že měly
za úkol přinést určitou regulaci monopolního
postavení všeobecné pojišťovny, měly
navíc řešit specifické zdravotní
problémy některých profesí - horníci,
hutníci apod. - a především jejich zdravotní
prevenci. Dále měly tyto pojišťovny řešit
problémy některých regionů a negativních
dopadů zhoršeného životního prostředí.
S tím vším lze zcela jistě souhlasit
a byl to pozitivní přínos.
Byla to ovšem pouze jedna strana mince pojišťovnictví.
Druhá strana přinesla problémy. Zaměstnanecké
zdravotní pojišťovny by se mohly stát
atraktivními a bohatými a Všeobecná
zdravotní pojišťovna by se mohla stát
chudinskou pojišťovnou, která by zajišťovala
péči o důchodce, o nezaměstnané
apod. a přitom všechny tyto pojišťovny spravují
stejné státní peníze. Aby k tomu nedošlo,
ministerstvo zdravotnictví a Parlament nacházely
postupně tato řešení: V roce 1992 systém
přerozdělení 50 procent vybraného
pojistného ve prospěch tehdy v podstatě Všeobecné
zdravotní pojišťovny. V roce 1993 přerozdělení
již 60 procent vybraného pojistného a povinná
otevřenost všech pojišťoven. Nyní
v roce 1995 zákaz placení nadstandardní péče
a tedy i veškeré specifické preventivní
péče.
A výsledek? Vznikla řada různě velkých,
ale zcela identických všeobecně zdravotních
pojišťoven. Dále popření konkurence
a rozčarování zakladatelů těchto
pojišťoven, znejistění pojištěnců
a nedůvěra zdravotníků. Navíc
se tyto identické pojišťovny pojišťovnami
pouze nazývají, ve skutečnosti jsou to místa
na výběr zdravotní daně a placení
zdravotních výkonů, které ale nemohou
podstatně ovlivnit a dostávají se do stále
větších finančních potíží,
všechny, i s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou.
Tím jsme "vyřešili" druhou stranu,
tu problémovou stranu mince pojišťovnictví
a podařilo se nám zcela znehodnotit minci celou,
smysl pojišťovacího zdravotního systému.
Hlavní problém našeho zdravotnictví,
únik peněz z celého systému trvá
dále a opakované a stále tvrdší
regulace a omezení pojišťoven se ho dotkla jenom
okrajově, nesnížila ho, ani ho snížit
nemohla. Budujeme liberální privatizované
zdravotnictví. Jeho financování je možné
jen dvojím způsobem. Buď tržně,
něco za něco, a nebo prostřednictvím
pojišťoven a solidarity. Musí to však být
skutečné pojišťovny a solidarita nesmí
být bezbřehá. Únik peněz ze
systému nezpůsobují pojišťovny
a jejich provozní náklady. Ty jsou nutnou cenou
za fungování pojišťoven, a to si přece
přejeme, jak pojišťovny, tak pojišťovací
systém.
Peníze unikají proto, že jsou špatně
stanoveny ceny výkonů, relace mezi jednotlivými
obory. Dám pouze jeden příklad, i když
příkladů by se mohla jmenovat celá
řada. Rehabilitace je zisková a chirurgie naopak
ztrátová. Ztrátové obory to kompenzují
honbou za body a vzniká řetězová reakce.
Druhý příklad: Výdaje na léky
stoupají ročně o miliardy korun, přičemž
regulace je možná a byla by účinná.
Není tedy důležité, zda je pojišťoven
6 nebo 26 a navíc všechny stejné, ale jaký
je sazebník výkonů, jak účinná
je léková politika. Z tohoto hlediska, říkám
z tohoto hlediska, jsou tyto novely podle mého názoru
neefektivní a v podstatě zbytečné.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolegyně Mazalová, připraví se
kolega Kašpárek.
Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený
pane předsedající, vážený
pane ministře, vážené kolegyně
a kolegové, stejně jako můj předřečník
nebudu hovořit o tom, co bylo dnes řečeno
v úvodu. Včera pan ministr hovořil o tom,
co se připravuje, co se chystá, hovořil o
analýze zdravotnictví. Náš výbor
pro sociální politiku a zdravotnictví se
skutečně velmi podrobně a neustále
zabývá všemi těmito bohužel stále
pouze přípravami a různými analýzami,
které jsou nám předkládány.
Náš výbor přijal mnohá usnesení,
kterými bychom už dnes mohli doslova vystlat ministerský
kabinet. Diskusí tedy bylo bezpočet. Výsledky
bohužel zatím vůbec neodpovídají
té práci, která byla vynaložena.
Přestože se jedná o přechodnou formu
tohoto zákona, jehož platnost by měla končit
přijetím zákona o neziskových organizacích,
mám za to, že by bylo přinejmenším
zbrklé a neuvážené přijmout již
dnes tuto novelu, která obsahuje pouze kosmetické
úpravy, ačkoliv se situace v této oblasti
řeší i poslaneckými aktivitami již
od roku 1990. Tím nechci říci, že bychom
novelu přijmout neměli.
V této novele je řada nejasností, která
dodnes nebyla vyřešena. Nadstandardnost zdravotní
péče se poskytuje z finančních prostředků,
které jsou určeny na péči standardní.
Mají-li být dána určitá restriktivní
omezení, která způsobí restrikci zdravotních
pojišťoven - jistě nutnou - musíme se
ptát zcela jasně, jaká tato opatření
budou a kdo je vymezí, jakým způsobem.
Není vůbec vyřešena otázka přerozdělování
a jeho změny. Zatím nemáme žádný
model, podle kterého by se stanovila jasná pravidla.
Nejsou ani pravidla existence zdravotních pojišťoven
a jejich počtu, ale hlavně pravidla finančního
hospodaření, vymezení jasných pravomocí,
které samozřejmě musí podle mého
názoru alespoň kontrolovat stát.
Také Česká lékárenská
komora vč. zaměstnaneckých pojišťoven
je vypuštěna z rozhodování o ceně
léků, rozhoduje pouze ministerstvo zdravotnictví
a ministerstvo financí. Lék není běžnou
komoditou, v zahraničí je naprosto běžné
a obecné, že o tomto vztahu rozhodují i zdravotní
pojišťovny i lékárenská komora.
Určité pravomoci zdravotní pojišťovny
musí mít a jak jsem již řekla, stát
zase musí mít kontrolu.
Tato novela tyto věci mj. neřeší. Potřebovala
by četné úpravy a já nejsem přesvědčena,
že z polotovaru, který je nám předložen,
vznikne dobrý zákon pouze předložením
a přijetím několika pozměňovacích
návrhů, i kdyby zcela náhodou byly všechny
přijaty.
Proto si dovoluji podat procedurální návrh
na odložení projednávání tohoto
návrhu zákona do příští
schůze Poslanecké sněmovny. Do té
doby by se mohli sejít poslanci jak výboru, tak
ostatní, se zástupci ministerstva a zdravotních
pojišťoven a dotvořit něco, co by bylo
přínosem a ne pouze bezbarvým odvarem bez
chuti a zápachu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Paní
kolegyně, prosím o upřesnění
tohoto procedurálního návrhu.
Poslankyně Gerta Mazalová: Žádám
o přerušení projednávání
této novely a odložení na příští
schůzi Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Mohl bych
vás poprosit, jestli byste souhlasila s tím, že
by to bylo rozšíření našeho včerejšího
rozhodnutí o tom, že by to bylo po ukončené
rozpravě?