Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající,
vážená vládo, kolegyně, kolegové,
smyslem mé interpelace ve věci a. s. Tatra Kopřivnice,
adresované na premiéra vlády ČR pana
Klause, bylo nejen upozornit vládu ČR, poslance
Parlamentu i veřejnost na složitou ekonomickou situaci
v českém automobilovém průmyslu, v
úseku nákladních automobilů, konkrétně
v Tatře, ale především získat
pomoc a podporu vlády i zodpovědných ministrů
při řešení nepříznivé
hospodářské, finanční a zaměstnanecké
situace v Tatře.
Z řady důvodů, které mne k tomu vedly,
bych zde uvedl skutečnost, že současná
nepříznivá hospodářská
situace Tatry není zaviněna jen bývalým
vedením, ale i řadou vlivů na domácím
i zahraničním trhu, které vedení automobilky
nemohlo ovlivnit, popř. jen minimálně. Mám
zde na mysli recesi automobilového trhu ve světě,
rozpad trhu RVHP, zásadní změny ekonomického
systému v České republice, snížení
absorbční schopnosti domácího trhu,
rozpad ČSFR, řešení nedobytných
pohledávek a řadu dalších faktorů.
Dalším argumentem k podání interpelace
byl rozsáhlý dopad situace v Tatře na zaměstnanost
ve městě Kopřivnici a okolí, což
se promítá dlouhodobě jako nejvyšší
míra nezaměstnanosti okresu Nový Jičín
v České republice nepřetržitě
po celou řadu měsíců. Pomoc ze strany
vlády a státních orgánů všech
stupňů je podle mého názoru stále
nedostatečná a okres Nový Jičín
zaujímá i v roce 1995 nadále první
místo ve výši nezaměstnanosti v ČR.
Podle údajů, které mám k dispozici,
byla nezaměstnanost v okrese Nový Jičín
v posledním období ve výši 8, 5%, např.
v Praze 0, 3%, průměr v ČR je 3, 4%. Na jednoho
nezaměstnaného v Praze jich v okrese Nový
Jičín připadá 28! Přitom v
samotném městě Kopřivnice je nezaměstnanost
ještě vyšší, dosahuje dnes už
více než 10, 5%. Rovněž tyto dopady není
schopna místní samospráva spolu s okresními
orgány státní správy bez pomoci centrálních
orgánů vyřešit.
Jsem si dobře vědom toho, že bývalé
vedení automobilky se rovněž zasloužilo
o současny nepříznivý stav. Např.
uzavřený kontakt mezi Tatrou a firmou Diamoil, která
pak nebyla schopna dostát svým závazkům.
Podle mezinárodního auditu činí negativní
dopad této obchodní transakce na ekonomickou situaci
Tatry 5, 5 až 6 miliard Kč. K této transakci
podle mých informací dalo doporučení
i Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Do této
kategorie rozhodnutí patří i angažování
amerických manažerů v čele s panem Greenwaldem,
vybudování skleníku a pod. Těžko
s odstupem času hodnotit, co bylo z neznalosti nové
hospodářské situace, co podceněním
podnikatelského rizika, co snaha konkurence vyřadit
Tatru z boje o trhy či jiné vlivy. Je to mimo jiné
způsobeno i tím, že ve vedení automobilky
se za posledních 5 let vystřídalo 5 generálních
ředitelů.
Odpověď pana premiéra hodnotím uvážlivě
a ve dvou rovinách:
První rovina - věcné argumenty a informace
přijímám a souhlasím s nimi. Např.,
že Tatra kvalitní a konkurence schopné výrobky
produkuje - viz Rallye Dakar. Zaznamenává úspěchy
na tendrech v Indii, arabských státech. Oceňuji
i pomoc Moravskoslezské vagónce ve Studénce
i to, že vláda se cítí vázána
těmi závazky a postupy minulých vlád,
kterými se řídily vztahy nezávislých
a suverénních států, že se nerealizoval
postupný prodej akcií Tatry americkým manažerům,
že v rámci svých kompetencí je Ministerstvo
průmyslu a obchodu ČR připraveno napomáhat
k překonání současné kritické
situace Tatry. Rovněž pozitivně hodnotím
odpovědi pana premiéra na otázky č.
3, 4, 7, 9, a některá další fakta a
opatření.
Druhá rovina - respektuji názor pana premiéra,
ale mám jiné poznatky než pan premiér
nebo jsem přesvědčen, že státní
orgány sice vyvíjely činnost a měly
snahu situaci řešit, ale toto úsilí
a zejména výsledný efekt byl minimální
nebo se neprojevil vůbec, popř. tato pomoc byla
vzhledem k celkové šíři problémů
nedostatečná, a proto s nimi nemohu vyslovit souhlas.
Mezi takovéto poznatky patří především
skutečnost, že přes přijatá opatření
vlády k řešení situace v okrese s nejvyšší
mírou nezaměstnanosti (mezi něž patří
dlouhodobě i okres Nový Jičín, jak
jsem dokumentoval) se situace nejen výrazně nelepší,
ale i další okresy severní Moravy se řadí
do skupiny s nejvyšší mírou nezaměstnanosti
v ČR. Jedná se o okresy Bruntál, Karviná,
Frýdek-Místek, které jsou mezi prvními
deseti na žebříčku v České
republice.
Rovněž nemohu akceptovat názor pana premiéra
k postupu vlády, kdy k řešení vzniklé
situace vedení Tatry navrhlo vytvoření konsorcia
bank na poskytnutí bankovních úvěrů
společnosti ve výši 1, 9 miliardy Kč
se zárukou vlády ČR, ale připravený
materiál nebyl předložen vládě
k projednání, neboť vláda dává
záruky peněžním ústavům
pouze na celospolečensky významné akce, mezi
něž "vlajková loď" českého
automobilového průmyslu nepatří. Nesouhlasím
s názorem, že by se tak vytvořil nepříznivý
precedens vzhledem k ostatním podnikům. Ve světě
se takováto řešení aplikují.
Pokud mám informace, např. v Anglii se vláda
postavila za firmu Rols-Royce, ve Francii za automobilku Renault,
konkrétní formu podpory poskytla vláda ČR
i automobilce Škoda Mladá Boleslav při dojednání
a podpisu smlouvy mezi Škodou MB a Volkswagenem. Domnívám
se, že jak Tatra, tak např. automobilka jsou určitými
symboly ekonomických úspěchů České
republiky v minulosti a kvality produkce, řekl bych, dnes
pod značkou Czech-made.
Domnívám se, že je možná garance
nebo záruka vlády např. na poskytnutí
bankovního úvěru Tatře, pokud bude
vůle ministerstva nebo vlády. V návrhu státního
rozpočtu na rok 1995, který obdrželi poslanci
od Ministerstva financí ČR - je to žlutá
brožurka - je v tabulkové části tabulka
č. 15 Schválené státní záruky
a rozložení splátek úvěrů
podle roků. Pro rok 1995 jsou plánovány ze
státního rozpočtu na tuto položku výdaje
ve výši 10 miliard 629 miliónů Kč
na tyto účely. Prostor pro další záruky
je ve výši 22 miliard 311 miliónů Kč
při možnosti využití na tyto účely
8% předpokládaných příjmů
státního rozpočtu pro letošní
rok. Věřím, že by se našly i jiné
účinné formy pomoci Tatře. Proto zejména
z těchto důvodů nemohu plně souhlasit
s odpovědí pana premiéra na mou interpelaci
ve věci a. s. Tatra Kopřivnice a dopadu tohoto důsledku
na okolí.
Jako poslanec Parlamentu mám možnosti dané
mi zákonem č. 36/1989 Sb., to znamená pouze
podat interpelaci, podnět, dotaz na vládu ČR.
Kdybych byl ve funkci ministra, místopředsedy nebo
předsedy vlády, měl bych i jiné možnosti.
Jiné pravomoci má majitel akcií Tatry, správce
fondu, či představitel banky nebo finanční
instituce. Přesto bych chtěl panu premiérovi
poděkovat za odpovědi, se kterými jsem vyslovil
souhlas, i za ty, kde se názorově lišíme
nebo máme rozdílný pohled daný přístupem
k současné ekonomické transformaci.
Chtěl bych podtrhnout skutečnost, že problém
Tatry je problémem, který jde napříč
celým politickým spektrem a není potřebné
ho politizovat, ale společně řešit.
Proto bych se opětovně obrátil na pana premiéra
i příslušné ministry ministra průmyslu
a obchodu, ministra financí, ministra hospodářství
a ministra práce a sociálních věcí,
i na kolegy z hospodářského výboru
Parlamentu, aby pomohli řešit situaci Tatry a negativní
dopad na široké okolí.
Hospodářský výbor Parlamentu měl
pracovní jednání v měsíci únoru
1995 v Tatře Kopřivnice k problematice českého
automobilového průmyslu, kterého jsem se
osobně zúčastnil. Proto jsou poslanci výboru
v základním obraze o současné situaci
a stavu řešení automobilky Tatra a jeho dopadu
na okolí. Zároveň vyjadřuji přesvědčení,
že nové vedení Tatry, zvolené v závěru
roku 1994 z českého managementu, vypracuje koncepci,
která získá výraznou podporu i u vládních
orgánů, finančních institucí,
a nalezne cestu k prosperitě automobilky. Občané
regionu i já osobně věříme,
že Tatry se budou vyrábět nejen v roce 1995,
ale i po roce 2000.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pane kolego,
neodcházejte. Potřebuji znát váš
názor, abych mohl formulovat usnesení.
Poslanec Svatomír Recman: Nesouhlasím s odpovědí.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám rozpravu. Do rozpravy se přihlásil
ministr Dlouhý.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír
Dlouhý: Pane předsedající, dámy
a pánové, budu velmi stručný. Jsem
velmi rád, že bez ohledu na rozdílné
názory pan poslanec uvážlivě formuloval
svá slova. Především podtrhuji to, co
říkal o tom, že není třeba věc
politizovat. Z toho důvodu mě mrzí, že
nakonec s odpovědí, kterou pro pana premiéra
připravovalo do značné míry mé
ministerstvo, nesouhlasí. Z toho důvodu si dovolím
upozornit jen na pár skutečností.
Především ministerstvo průmyslu a obchodu
nemohlo dát doporučení pro uzavření
smlouvy s firmou Diamol, což je dlouhodobě zdroj problémů,
z toho důvodu, že k uzavření došlo
ještě před vznikem ministerstva průmyslu
a obchodu v roce 1991.
Za druhé se musím krátce vyjádřit
ke smlouvě s firmou GSR s panem Greenwaldem. Ano, bylo
to v době, kdy tehdejší vedení Tatry
nebylo schopno předložit po opakovaných jednáních
s naším ministerstvem jakoukoli koncepci, jak dál
postupovat. A žádalo masívní přímé
dotace, ani ne garance, ale dotace. V té době jsme
hledali východisko a našli jsme ho v podobě
amerického managementu. Smlouva nicméně byla
formulována uvážlivě tak, že převedení
akcií by následovalo až po určitém
výkonu. K výkonu podle mého názoru
došlo jen z části. Myslím si, že
tam GSR řadu pozitivních věcí udělalo,
především ve zlepšení managementu.
Ale nesplnilo to hlavní, co splnit mělo - nalezení
odbytišť. Z toho důvodu se Tatra rozešla
s GSR a smlouva zajistila, že žádné tantiemy
ani jakékoliv výnosy včetně akcií
převedeny nebyly.
Dále bych se chtěl vyjádřit ke konkrétní
pomoci ze strany vlády a Ministerstva průmyslu a
obchodu. Opravdu se snažíme především
v oblasti zahraničního obchodu, vstupu na trhy a
všeho dalšího Tatře významně
pomoci. Jednal jsem několikrát s novým vedením
osobně a myslíme si, že jsme dobře informováni
o jejich základním projektu změn.
Co se týče poskytnutí garancí, připomínám,
že opravdu při stávajících možnostech
státního rozpočtu musí mít
přednost projekty, které mají výrazně
celospolečenský dopad v podobě infrastruktury
a dalších projektů. Zvažování
bylo obtížné, ale rozhodli jsme se tak, jak
je uvedeno v odpovědi. Včetně toho, že
musím upozornit, že srovnání se Škoda
Volkswagen trochu kulhá, neboť tam nikdy žádná
garance poskytnuta nebyla, byť tzv. Pithartovým dopisem
výhody poskytnuty byly.
Závěrem bych se chtěl přihlásit
i k závěru pana poslance z hlediska určitého
optimističtějšího pohledu do budoucna.
Myslím, že Tatra své trhy nachází
- viz Indie, viz i armáda České republiky,
a že své trhy do budoucna najde, byť asi ještě
projde velmi těžkými chvilkami. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Broulík.
Poslanec Jaroslav Broulík: Pane předsedající,
pane předsedo vlády, páni ministři,
kolegyně a kolegové, chtěl bych k problematice
Tatry též uvést některé své
poznatky.
Za prvé bych trochu polemizoval s názorem státních
garancí. Chtěl bych uvést příklad
garance státu za dodavatelský úvěr
na vývoz tramvají z ČKD Praha do Brazílie.
To byl úvěr nad miliardu. Samozřejmě
Praha tyto problémy nemá, přesto státní
garance do nestabilního teritoria dostala.
Druhý prvek, který bych tady jednoznačně
chtěl ukázat, je státní garance za
leasing Airbusu pro aerolinie. Též si myslím,
že není nejnutnější v této
věci tak razantně postupovat a tyto garance udělat.
Dobře víme, v jaké situaci se aerolinky nacházejí
a bohužel dopady z těchto garancí se projevují
v čerpání úhrady a nesplácených
leasingových smluv. Je tedy vidět, že by mělo
docházet k uvážlivější pomoci,
která by se potom možná právě
v pozici uvolněných prostředků nebo
v možnosti státních garancí mohla uplatnit
v potřebných projektech.
Druhou věcí je, že jsme byli seznámeni
s projekty nového vedení Tatrovky, které
doopravdy ví, jak problémy řešit. Našlo
metodu, jak se vypořádat se situací, kterou
Američani neuměli řešit. Chtěl
bych zde ale uvést, že si myslím, že jsou
rezervy v pomoci státu právě v obchodech
Tatry v oblastech, kde státní ekonomika je doopravdy
výrazná, kde privatizace nepokročila a kde
doopravdy soukromý podnik není pro státní
monopoly nebo pro státní partnery v těchto
zemích doopravdy partnerem. Je to situace, se kterou se
můžete seznamovat při výjezdech do zahraničí.
Tato zjištění jsem měl například
na Ukrajině.
Další věc je, že Tatrovka, když se
nachází v platební neschopnosti, není
partnerem pro banky. Zde by byla též možnost
při proexportních opatřeních poskytovat
jim prostory pro prezentaci při zahraničních
výstavách zdarma nebo s odkladem splátky
několika let, aby se finanční toky i v této
oblasti obnovily. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pokud se
již nikdo nehlásí, rozpravu končím
a navrhuji přijmout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Svatomíra Recmana ve věci automobilové
společnosti Tatra Kopřivnice, uvedenou v tisku 1513
A.
Jedná se o 233. hlasování. Kdo s tímto
návrhem souhlasí? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování? Hlasování bylo ukončeno.
Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 37
pro, 42 proti, 2 se zdrželi, ale nehlasovalo 30 poslanců.
Proto si dovolím vás odhlásit. Požádám,
abyste se znovu zaregistrovali a budeme hlasovat o dalším
návrhu usnesení, které si vám dovolím
navrhnout:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Svatomíra Recmana ve věci automobilové
společnosti Tatra Kopřivnice, uvedenou v tisku 1513
A.
Jedná se o 234 hlasování. Kdo s tímto
návrhem souhlasí? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování? Hlasování bylo skončeno.
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 47, proti 37, zdrželo
se 5 poslanců.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslankyně Marie Stiborové ve věci
využívání podpory Evropské unie
vědě a technologiím ve východní
a střední Evropě pro českou vědu,
podle sněmovního tisku 1356. Odpověď
byla předložena jako tisk 1356 A. Její projednávání
bylo na 29. schůzi usnesením Poslanecké sněmovny
přeloženo na jednání příští
schůze a já se ptám, zda paní poslankyně
považuje odpověď za uspokojivou. (Nepovažuje.)
Ne, děkuji. Otevírám rozpravu. (Nikdo se
nehlásí.) Do rozpravy se nikdo nehlásí,
takže ji končím a navrhuji přijmout
následující usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslankyně Marie Stiborové ve věci využívání
podpory Evropské unie vědě a technologiím
ve východní a střední Evropě
pro českou vědu, uvedenou v tisku 1356 A.
Jedná se o 235. hlasování.
Kdo s tímto návrhem souhlasí? Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování? Hlasování
skončilo.
Návrh nebyl přijat.
Pro hlasovalo 33, proti 33, zdrželo se 15.
Navrhuji vám přijmout následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslankyně Marie Stiborové ve věci využívání
podpory Evropské unie vědě a technologiím
ve východní a střední Evropě
pro českou vědu, uvedenou v tisku 1356 A. Jedná
se o 236. hlasování.
Kdo s tímto návrhem souhlasí? Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování? Ani tento návrh
nebyl přijat. Pro hlasovalo 46, proti 31, zdrželo
se 8, nehlasovalo 9 poslanců.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Václava Exnera ve věci dalších
záměrů v českém kosmickém
výzkumu, podle sněmovního tisku 1450. Odpověď
byla předložena jako tisk 1450 A. Její projednávání
bylo na 29. schůzi usnesením Poslanecké sněmovny
přeloženo na jednání příští
schůze. Já se ptám, zda pan poslance považuje
odpověď za uspokojivou.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedající,
vážení členové vlády,
dámy a pánové, odpověď nepovažuji
za uspokojivou, avšak nikoliv proto, že bych nedostal
odpověď věcnou nebo úplnou, naopak dostal
jsem odpověď na všechny otázky a za údaje,
které jsem obdržel, děkuji. Problémem
je však způsob řešení uvedené
problematiky kritizovaný odbornou veřejností.
Také odpověď předsedy vlády obsahuje
přiznání omezení aktivit ve výzkumu
a využití kosmu a neadekvátní postup
vzhledem k analogickému vztahu ve srovnatelných
evropských zemích. Koordinace předpokládá
jenom budoucí vztah vůči Evropské
kosmické agentuře, a to zmocněným
zástupcem jmenovaným ministrem školství,
mládeže a tělovýchovy a případně
stálou pracovní skupinu. Taková koordinace
celkové problematiky výzkumu a využití
kosmu je považována za nedostatečnou a není
srovnatelná v jiných zemích, jejichž
rozsáhlý seznam byl uveden v příloze
interpelace. Jsem názoru, že účast České
republiky v aktivitách v kosmickém prostoru by měla
být znovu projednána a uvedena i organizačně
na potřebnou úroveň.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
a otevírám rozpravu. Pokud se nikdo nehlásí,
rozpravu končím a navrhuji přijmout následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy Václava Klause na interpelaci poslance
Václava Exnera ve věci dalších záměrů
v českém kosmickém výzkumu uvedeném
v tisku 1450 A. Budeme hlasovat ve 237. hlasování.
Kdo s tímto návrhem souhlasí? Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 33, proti 41,
zdrželi se 3 poslanci.
Dovolte, abych vám navrhl přijmout následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Václava Exnera ve věci dalších
záměrů v českém kosmickém
výzkumu uvedenou v tisku 1450 A. Jedná se o 238.
hlasování.
Kdo s tímto návrhem souhlasí? Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Pro návrh hlasovalo 49, proti 29, zdrželo se 8 poslanců.
Návrh nebyl přijat.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Josefa Mandíka ve věci hospodaření
s majetkem Lesní společnosti Královský
Hvozd a. s. Nýrsko, která je zařazena do
kupónové privatizace podle sněmovního
tisku 1452. Odpověď byla předložena jako
tisk 1452 A. Její projednávání bylo
na 29. schůzi usnesením Poslanecké sněmovny
přeloženo na jednání příští
schůze. Považuje pan poslance odpověď
za uspokojivou?
Poslanec Josef Mandík: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, dámy a pánové, děkuji
panu premiérovi za včasnou odpověď,
která se týkala hospodaření Lesní
společnosti a. s. Královský Hvozd.
Odpověď obsahuje všeobecné informace,
ale ani na jednu moji položenou otázku nebylo odpovězeno.
Protože odpověď na mou interpelaci nebyla projednávána
na 29. schůzi, požádal jsem Fond národního
majetku o zaslání vyjádření
dozorčí rady Lesní společnosti a.
s. Královský Hvozd. Dozorčí rada o
prapodivném nakládání s majetkem nic
nevěděla a podle vyjádření
by nikdy nesouhlasila s prodejem manipulačního skladu
Klatovy a už vůbec ne před připsáním
akcií jmenovitým akcionářům.
Již v současné době je jasné,
že v případě prodeje skladu společnosti
Lukra šlo o spekulativní převod. Už jenom
proto, že v prodeji figurují na obou stranách
současný management nebo rodinní příslušníci.
O prodeji rozhodlo představenstvo společnosti, v
jejímž čele stojí pan ředitel
ing. Chval, dále ing. Klasna a pan Čáň.
V roce 1994 byla založena společnost s ručením
omezeným s názvem Lukra CZ. Podle neověřených
informací jsou zakladateli této společnosti
členové ing. Hosnedl Vladimír, vedoucí
ekonom Lesní společnosti a bývalý
člen představenstva, který se 20. 7. 1994
vzdal funkce člena představenstva, dále ing.
Klasna, který od 1. 4. 1994 odešel od Lesní
společnosti, ale členem představenstva zůstal
nadále, a syn pana ředitele Chvala. A právě
této společnosti byl majetek prodán. Proč
nebylo využito způsobu dražby, jednoznačně
vyplývá ze spekulativního prodeje.
Podle poskytnutých údajů byl majetek prodán
za 9 788 tisíc korun včetně DPH a přitom
odhad tržní hodnoty se má pohybovat kolem 20
miliónů korun.
Na prodávaný majetek byl vypracován znalecký
posudek, který podle mých informací vykazuje
hrubé nedostatky. Kupní smlouvy o prodeji movitého
a nemovitého majetku nemají datum splatnosti kupní
ceny. Kupní smlouva byla na nemovitosti uzavřena
14. 10. 1994, na strojní vybavení 30. 11. a 31.
12. 1994. Faktury byly vystaveny ke dni 31. 12. 1994 jako přílohy
smlouvy, což je málo přesvědčivé.
Co je ovšem podstatné, že majetek nebyl ještě
v březnu zaplacen.
V současné době se celým případem
zabývá Policie České republiky. Vzhledem
k uvedeným skutečnostem žádám
o přerušení projednávání
této interpelace až do dořešení
celého případu.
Současně vás žádám, pane
premiére, o zodpovězení již dříve
položené otázky, zda prodejem části
majetku akciové společnosti v průběhu
druhé vlny kuponové privatizace nedošlo k poškození
akcionářů. Současně vás
žádám o odpověď, kdo a z jakého
důvodu provedl doplnění stanov společnosti
z 25. 2. 1994. Žádám o vysvětlení
pojmu změněného článku 9 stanov,
zda změnou struktury základního jmění
společnosti je prodej majetku a snížení
základního jmění.
Vážený pane předsedo vlády, zakladatelem
lesní společnosti je Fond národního
majetku se 100% majetkovou účastí státu.
Byla zařazena do druhé vlny kuponové privatizace.
Nakládání s majetkem v průběhu
kuponové privatizace je předmětem vyšetřování
Policie České republiky. Znalecký posudek
vypracovaný za účelem ocenění
majetku pro prodej vykazuje podle mého názoru hrubé
nedostatky. Vše nasvědčuje tomu, že šlo
o spekulativní převod. Proto vás žádám,
aby byla provedena revize znaleckého posudku.
Současně žádám pana ministra
Rumla o poskytnutí závěrů z vyšetřování
tohoto případu.
Závěrem mi dovolte požádat vás,
pane premiére, aby mi bylo po prověření
skutečností vyčerpávajícím
způsobem odpovězeno na položené otázky.
Mám za to, že suché konstatování,
že nebyl porušen zákon č. 513/1990 Sb.
a stanovy společnosti, by bylo pohrdáním
vůči občanům, kteří
s důvěrou vložili body do druhé vlny
kuponové privatizace, do této akciové společnosti.
Žádám o přerušení projednávání
této interpelace do dořešení celého
případu Policií České republiky.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Je to procedurální
návrh, se kterým si sám nevím rady.
Musím ale o něm nechat hlasovat. Nejprve vás
na vaši žádost odhlásím a prosím,
abyste se znovu zaregistrovali.
Budeme hlasovat o procedurálním návrhu kolegy
Mandíka, který požádal o přerušení
projednávání této interpelace. Jedná
se o 239. hlasování.
Kdo s tímto návrhem souhlasí? Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování? Hlasování
bylo ukončeno.
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 35, proti 24,
zdrželo se 22 poslanců.
Proto otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí.
Mně nezbývá, než požádat
kolegu Mandíka, zda mi dá souhlas k tomu, abych
formuloval nesouhlasné usnesení. (Poslanec Mandík
hovořil z místa, nebylo rozumět.)
Dovolte mi tedy, abych navrhl sněmovně přijmout
následující usnesení.
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Josefa Mandíka ve věci hospodaření
s majetkem lesní společnosti Královský
hvozd, a. s., Nýrsko, která je zařazena do
kuponové privatizace, uvedenou v tisku 1452 A.
Jedná se o 240 hlasování. Kdo s tímto
návrhem souhlasí? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 31, proti 41,
zdrželo se 12.
Dovolte mi tedy, abych navrhl sněmovně přijmout
následující usnesení.
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Josefa Mandíka ve věci hospodaření
s majetkem lesní společnosti Královský
hvozd, a. s. Nýrsko, která je zařazena do
kuponové privatizace, uvedenou v tisku 1452 A.
Jedná se o 241. hlasování. Kdo s tímto
návrhem souhlasí? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování? Hlasování bylo ukončeno.
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 46, proti 27, zdrželo
se 12 poslanců.