Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám z pověření vlády ke schválení Poslanecké sněmovně Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Spojených arabských emirátů.

Chtěl bych říci, že rovněž tato smlouva se neodchyluje od vzorové smlouvy o ochraně a podpoře investic, zakotvuje standardní záruky pro investory z obou států.

Pokud jde o Spojené arabské emiráty, chtěl bych říci, že jsou jednou z nejbohatších zemí Perského zálivu a jedním z hlavních světových producentů ropy. Do ropného a energetického průmyslu se soustřeďuje převážná část investic, kde by mohli najit příležitost i čeští investoři. Proto přikládám této smlouvě velký význam a doporučuji poslanecké sněmovně, aby s ní vyslovila souhlas.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji do třetice panu místopředsedovi vlády a ministru financí Ivanu Kočárníkovi a zvu opět k řečništi pana poslance Otakara Vychodila, společného zpravodaje výborů. Byly to výbory rozpočtový a zahraniční. Pan společný zpravodaj nás seznámí se stanoviskem výborů k předloženému vládnímu návrhu Dohody a připomene návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane společný zpravodaji.

Poslanec Otakar Vychodil: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, rovněž i já potřetí vystupuji a doufám, že naposled. Dovolte mi, abych připomněl slova pana předkladatele, že se zde jedná o smlouvu o podpoře a ochraně investic s velmi bohatou zemí. Myslím si, že je pro nás velmi důležité takovouto smlouvu odsouhlasit a vzhledem k tomu, že je standardní, nic nám nebrání v tom toto učinit.

Rozpočtový a zahraniční výbor projednaly na svých zasedáních tuto smlouvu a oba dva ji shodně doporučily. Pro vaši informaci připomenu návrh usnesení.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí s Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Spojených arabských emirátů o podpoře a ochraně investic. Podepsanou dne 23. listopadu 1994 v Abu Dhabi. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému zpravodajovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Žádná písemná přihláška není a zdá se mi, že ani žádná přihláška z místa není podána. Proto rozpravu uzavírám. Předpokládám, ze ani tentokrát není třeba číst znovu návrh usnesení, protože zazněl před chvílí z úst společného zpravodaje. 24. hlasování na této schůzi rozhodne o osudu předloženého usnesení.

Kdo toto usnesení podporuje, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? 24. hlasování skončilo.

Ze 118 přítomných hlasovalo 106 pro, nikdo proti, nikdo se nezdržel, 12 poslankyň a poslanců nehlasovalo. Návrh byl přijat. Pátý bod projednán.

Přistupujeme k bodu šestému. Je to

Předložený vládní návrh smlouvy z pověření vlády odůvodní ministr vnitra pan Jan Ruml. Žádám ho, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, v období před listopadem 1989 nebyly vztahy mezi tehdejším Československem a Spolkovou republikou Německo plně normalizovány, především vzhledem k existujícímu bipolárnímu rozdělení světa a s tím souvisejícími vnitropolitickými poměry v někdejší Československé socialistické republice.

Smluvní politika obou států v hraničních otázkách sledovala bezprostředně po listopadovém období zejména pragmatické cíle umožňující občanům a institucím okamžitý rozvoj vzájemných kontaktů. Šlo např. o uzavření bezvízové dohody a smluvní zřízení řady nových hraničních přechodů. Široký mezinárodně právní základ pro přijetí nového dvoustranného systému mezinárodních smluv ve všech rozhodujících oblastech včetně ústavní, v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti vytvořilo uzavření smlouvy mezi ČSFR a SRN o dobrém sousedství a vzájemné spolupráci. Prioritní význam přikládala česká strana zejména ustanovením článku 3 citované smlouvy, který zahrnuje mimo jiné potvrzení existujících státních hranic, závazek neomezenému respektování svrchovanosti a územní celistvosti druhé smluvní strany, jakož i závazek uzavření zvláštní smlouvy o státních hranicích upravujících její průběh a další související otázky.

Složitá jednání vedená experty byla ukončena vypracováním celkového textu Smlouvy o státních hranicích, která byla podepsána dne 3. listopadu 1994 spolu s dalšími novými smluvními dokumenty.

V kontextu s citovanou smlouvou o dobrém sousedství a vzájemné spolupráci potvrzuje smlouva o státních hranicích mezinárodně právní kontinuitu československo-německých státních hranic z roku 1918. To má mimořádný význam především se zřetelem k historickým a mezinárodně právním implikacím, souvisejícím s tzv. mnichovskou dohodou a její neplatností, resp. nulitou od samého počátku. Nelze rovněž přehlédnout, že jde od roku 1918 o první dvoustrannou smlouvu, která po svém vstupu v platnost komplexně stanoví průběh státních hranic mezi oběma státy a podmínky jejich správy. Současně jde o smlouvu upravující průběh nejdelšího úseku státních hranic České republiky, přibližně 810 km, a první významnou hraniční smlouvu, kterou po svém vzniku Česká republika sjednala.

Při přípravě textu smlouvy se české straně podařilo prosadit své stanovisko ohledně označování hranic mezi oběma státy jako hranic státních. V českém i německém alternátu smlouvy je v názvu i na dalších příslušných místech textu používán pojem státní hranice, nebo-li Staatgrenze. Z obsahových hledisek je smlouva rozdělena do pěti částí, které zahrnují celkem 33 ustanovení.

Za věcně rozhodující je třeba povazovat část l, která obsahuje ustanovení o průběhu státních hranic.

Další části zahrnují pravidla pro správu státních hranic, ustanovení institucionální, o zřízení stálé česko-německé hraniční komise a obvyklá ustanovení závěrečná.

Mimořádný význam je třeba přisuzovat ustanovení čl. 2, odst. 2 smlouvy, který má nepřímý zmocňovací charakter. Na jeho základě smluvní státy budou aktualizovat hraniční dokumentaci v úseku státních hranic České republiky se svobodným státem Sasko z roku 1980 a nahradí hraniční dokumentární dílo v úseku státních hranic České republiky se svobodným státem Bavorsko z roku 1937. Výsledkem těchto prací bude aktuální hraniční dokumentární dílo, které bude potvrzeno zvláštní smlouvou. Na přípravě nového hraničního dokumentárního díla intenzivně pracují odborníci obou států. Podle současných odhadů budou práce ukončeny koncem tohoto roku. Význam smlouvy spočívá i v tom, že stanoví kdy a za jakých okolností lze realizovat případné změny průběhu státních hranic. Je pochopitelné, že se za více než šedesát let od přijetí poslední takové změny nahromadila řada případů, kdy bude účelné v oboustranném zájmu provést určité drobné korekce hraniční čáry, např. v prostoru budoucího hraničního mostu Rozvadov-Waidhaus v lokalitách změn polohy koryt vodních toků apod. Odborníci obou států již nyní připravují seznam takových případů, který by měl být perspektivně konkrétně vyjádřen ve smlouvě o změnách průběhu státních hranic.

Smlouva předložená k projednání parlamentu a jeho výborům má do značné míry modelový charakter. Její systematika a obsahové pojetí budou využity i v rámci jednání o nových smluvních úpravách s ostatními sousedními státy. Aktuální je v těchto souvislostech především jednání se Slovenskou republikou. Podpis předkládané smlouvy ze dne 3. listopadu 1994 spolu s podpisem dalších smluvních dokumentů upravujících readmisní otázky a podpisem smlouvy v malém pohraničním styku na turistických stezkách, v turistických zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech a rovněž minulý týden podepsanou smlouvu o ulehčení pohraničního odbavování v železniční, silniční a lodní dopravě a smlouvu o spolupráci v celní oblasti je možné pokládat za závazný mezník znamenající vytvoření rozsáhlého komplexu hraničních smluv mezi oběma státy, které budou odpovídajícím základem pro vzájemnou spolupráci příslušných orgánů obou států. Jsem přesvědčen, že vstup smlouvy v platnost po splnění předepsaných ústavních vnitrostátních podmínek bude významným krokem na cestě k dobrému sousedství mezi Čechy a Němci ve smyslu nedávného projevu prezidenta republiky Václava Havla a dalších aktivit na tento projev navazujících. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru Janu Rumlovi za jeho výklad.

Oznamuji, ze předložený návrh smlouvy projednal branný a bezpečnostní výbor a zahraniční výbor. Návrh usnesení poslanecké sněmovny je obsazen v uvedeném vládním návrhu.

Žádám společného zpravodaje výborů, předsedu zahraničního výboru pana poslance Jiřího Payna, aby seznámil sněmovnu se stanoviskem výboru k předloženému vládnímu návrhu smlouvy a připomněl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím.

Poslanec Jiří Payne: Děkuji, pane předsedo.

Vážení kolegové a vážené kolegyně, dovolte, abych vás seznámil s usnesením branného a bezpečnostního výboru z 23. února t. r., který doporučil poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s touto smlouvou.

Zahraniční výbor se zabýval touto smlouvou a přijal usnesení až 11. května. Vysvětlím v několika poznámkách, z jakého důvodu.

Zahraniční výbor totiž navštívil tuto hranici a seznámil se s konkrétním vytyčením hranice na místě, prošel sice jen krátkou část, ale přece jen některé významné body přímo na hranicích. A ze symbolických důvodů jsme poprosili naše kolegy poslance z bavorského zemského sněmu, kteří s námi tuto cestu na hranice absolvovali. Myslím si, ze to má více než symbolický charakter. Tato smlouva vnáší jasno do průběhu hranic, které byly po dlouhá desetiletí neudržované, a mám dojem, ze k dobrým sousedským vztahům patří také kvalitní a udržovaný plot. K tomu se tedy touto smlouvou dopracováváme. Je to další doklad o stabilizaci našich bilaterálních sousedských vztahů.

Chtěl bych ocenit vstřícnost německé strany, která souhlasila s tím, aby do smlouvy byl zanesen termín státní hranice tak, jak jsme si to z naší strany přáli, aby nemohla tato smlouva vyvolávat nějaké reminiscence na doby minulé.

Zároveň s tím, že tato smlouva je doplněna o některé další dokumenty, jak se o tom zmínil pan ministr Ruml, chtěl bych říci, že vlastně celý režim na naší hranici s Německem se dostává do velmi moderní polohy.

A na závěr mi dovolte zdůraznit jednu věc: Část l a V této smlouvy mají charakter nevypověditelné smlouvy. Chci to zdůraznit z toho důvodu, že jakékoli reminiscence o zlých úmyslech snad některých kruhů v Německu jsou po mém soudu tímto argumentem do jisté míry vyvráceny. Je to nejvyšší platnost mezinárodně smluvní, jakou můžeme v této věci považovat. A já mohu jen vřele doporučit sněmovně doporučující usnesení k této smlouvě. Děkuji, pane předsedo.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Jiřímu Paynovi, společnému zpravodaji výborů, a otevírám rozpravu. Jako první se do ní písemně přihlásila paní poslankyně Marie Stiborová. Má slovo. Další písemné přihlášky nemám.

Poslankyně Marie Stiborová: Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové.

Otázka státních hranic mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo, jejich příprava a vymezení je citlivou problematikou, která je občanskou veřejností velice bedlivě sledována. Je tomu tak proto, ze smlouva mezi ČSFR a SRN o dobrém sousedství a spolupráci neobsahovala explicitně vyjádřený pojem státní hranice a používá pojmu stávající hranice.

Pro laika by se mohlo zdát, ze předložení smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o společných státních hranicích podepsaná v Bonnu dne 3. listopadu 1994 podle sněmovního tisku 1405 tuto otázku řeší, neboť předložená smlouva, jak již bylo řečeno, tento termín státní hranice opravdu vymezuje. Poslanecký klub strany Levý blok tuto situaci, toto vymezení a začlenění pojmu státní hranice vítá a podporuje. Smlouva, tak jak je předložena, má však jeden problém.

Neskýtá záruku, ze státní hranice mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo bude probíhat v té podobě, jak uvádějí současné hraniční dokumenty. To je za prvé hraniční dokumentace, která je přílohou smlouvy mezi ČSSR a NDR o společných státních hranicích ze dne 3. prosince 1970, a za druhé dokumentární dílo v bavorském dílu hranic československo-německých ze dne 9. 12. 1937.

V článku 2 odst. 2 smlouvy je totiž uvedeno, že (cituji) "smluvní státy budou v době co nejkratší aktualizovat hraniční dokumentaci". l to tady bylo řečeno panem ministrem.

Předloženou smlouvu tedy nedoprovází jako neoddělitelná součást, jako neoddělitelná příloha hraniční dokumentární dílo, které je pro smlouvy obdobného typu obvyklé. Je přirozené, ze teprve až po zaměření a vyznačení státních hranic, zjištění změn hranic s návrhem na vyrovnání oddělených ploch státních území o vytvoření mapového hraničního dokumentárního díla je vytvořen podklad pro přípravu smlouvy o státních hranicích. Smlouva je spíš smlouvou o postupu vymezování a přípravě státních hranic mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. To ostatně přesně vymezují části II - IV předložené smlouvy.

Táži se proto pana ministra Rumla, zda by mohl vysvětlit, proč příslušné hraniční dokumentární dílo není součástí smlouvy a proč by mělo být potvrzováno až samotnou smlouvou, jak je uvedeno v článku 2 odstavce 2 smlouvy. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Paní poslankyně Marie Stiborová ukončila svůj projev. Slovo má pan poslanec Svatomír Recman. Je poslední písemně přihlášený do rozpravy.

Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedo, pane ministře, vážená sněmovno, chtěl bych se několika slovy vyjádřit ke sněmovnímu tisku 1405, Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o společných hranicích, podepsaná v Bonnu dne 3. listopadu 1994.

Je pravdou, že česko-německé vztahy jsou - a to nejen v novodobých dějinách - podrobovány těžkým zkouškám, mají svou výraznou specifiku a zejména v probíhajícím 20. století jsou především vinou německé strany neuralgickým bodem dobrých sousedských vztahů. Proto jsem i já osobně názoru, ze současná společenskopolitická, ale i ekonomická situace vyžaduje uzavřít některé citlivé problémy, mezi něž rozhodně patří vytyčení společných česko-německých hranic v souladu s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva jako dva suverénní státy, jako dva subjekty mezinárodního práva. Zvláště proto, ze problém společných mezinárodních hranic má své kořeny v hanebné Mnichovské dohodě z roku 1938.

Chtěl bych požádat předkladatele pana ministra Rumla o vysvětlení procedurálního, popř. legislativního postupu vlády ČR při přípravě a podpisu celého schvalovacího procesu této Smlouvy. Podle mých informací a poznatků právě při přípravě schvalovacího procesu měla smlouva určité zvláštnosti a odchylky od standardního schvalovacího procesu. Rozumím tím skutečnost, ze v přijetí nově hraniční smlouvy s Německem je obrácený procedurální postup, který je ve smluvní praxi ojedinělý. Může postihnout zejména obsah smlouvy, zpochybnit hodnověrnost hraničních dokumentů, potlačit některé údaje, jako je vyrovnání změn a jiné. Logickou technickou zásadou je, ze teprve po zaměření a vyznačení státních hranic a vyhotovení hraničního, čili mapového dokumentárního díla, získáme podklady pro přípravu smlouvy o státních hranicích. Je přirozené, ze hraniční dokumentární dílo je neoddělitelnou součástí, většinou jako příloha, této smlouvy.

Tímto standardním postupem se postupovalo u řady smluv, např. u smlouvy mezi Republikou československou a Německou říší o hraničních tocích v saském a bavorském úseku hranic a o výměně části území na hranicích z 27. září 1935, u neratifikované smlouvy mezi Republikou československou a Německou říší o úpravě hraničních poměrů, schválený hraniční statut z 12. 11. 1937. Přiložené hraniční dokumentární dílo se tak stalo podkladem pro smluvní úpravu s NDR z roku 1980, jakož i pro nynější smlouvu se Spolkovou republikou Německo. Rovněž obdobné to bylo u smlouvy ČSSR a NDR o společných hranicích z prosince 1980.

Takto je podle mých informací postupováno i u hraničních smluv s Polskem, Rakouskem i v jiných hraničních smlouvách. Dosud tak postupovalo i Německo např. ve smlouvě s Rakouskou republikou a Spolkovou republikou Německo ze dne 20. dubna 1977.

Určitou anomálií je i vtělení státní smlouvy s NDR z roku 1980, jejíž přílohou je hraniční dokumentární dílo, do nové smlouvy s Německem. Všechny listy hraničních map podepsali vedoucí obou delegací technické komise a spolu se smlouvou byly registrovány u Organizace spojených národů. Není pochyb, ze opravami a doplňky v těchto dokumentech se zmíněné signatury znehodnotí. Víme velmi dobře, ze ještě před nedávnem v návrhu nové smlouvy s Českou a Slovenskou Federativní republikou odmítalo Německo v německém textu smlouvy termín "státní hranice".

Výsledkem uvedeného postupu je pak článek 2 předložené smlouvy, bod 2, ve kterém se potvrzuje, že výsledkem dalších hraničních prací na česko-německých státních hranicích bude aktuální hraniční dílo, které bude muset být potvrzeno novou samostatnou smlouvou. Chtěl bych proto panu ministru Rumlovi v této souvislosti položit 4 dotazy, i když vím, že je zdravotně hendikepován.

První dotaz. Nemůže se stát, ze právě tímto procedurálním postupem vznikne opět právní vakuum na hranicích mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo, když v čl. 33 předložené smlouvy pozbývají platnost smlouvy uzavřené oběma smluvními stranami v roce 1930, 1935 a 1980 a smlouva, která to přesně vytyčí, je zatím pouze v přípravách? V důvodové zprávě k této smlouvě je právě takovéto právní vakuum připomínáno v souvislosti s mírovou smlouvou Versaillskou z 28. června 1919.

Druhý dotaz. V důvodové zprávě k předložené smlouvě je na str. 5 uvedeno, ze německá strana akceptovala ve smlouvě český požadavek, aby v německém textu smlouvy byl uváděn pojem "státní hranice". Vzhledem k tomu, ze nemáme k dispozici německý text smlouvy, chtěl jsem se jen ubezpečit, ze ten termín tam skutečně tak je a že to tak v německé smlouvě je vymezeno termínem "státní hranice".

Třetí dotaz. V důvodové zprávě i ve smlouvě jsou uváděny smlouvy mezi oběma stranami z roku 1930, 1935, 1937 a 1980. Můj dotaz se váze na článek 2 a 33 smlouvy. Proč v článku 2, ve kterém se smlouva odvolává na hraniční dokumentaci o průběhu a vyznačení společných hranic, není uvedena právě smlouva z 30. ledna 1930, a recipročně, z jakého důvodu není v článku 33 mezi smlouvami, které při vstupu této smlouvy v platnost pozbývají platnosti, uvedena zase smlouva z 9. listopadu 1937?

Poslední dotaz. Chtěl jsem se zeptat pana ministra, jestli už byla jmenována česká delegace stálé česko-německé hraniční delegace a pokud ano, kdo stojí v jejím čele? Pokud tomu tak není, na jaké úrovni se předpokládá složení, bude-li v čele této národní delegace ministr vlády České republiky, náměstek ministra nebo příslušný odborný ředitel z Ministerstva zahraničí nebo Ministerstva vnitra?

Předseda PSP Milan Uhde: Hlásí se pan poslanec Vratislav Votava. Má slovo.

Poslanec Vratislav Votava: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážená sněmovno, navzdory všem nedostatkům smlouvy o česko-německých společných státních hranicích, o kterých zde hovořili moji předřečníci, poslanecký klub KSČM podpoří svým hlasováním ratifikaci této smlouvy.

Učiníme tak, protože se domníváme, ze tato smlouva obsahuje přece jen určitý pozitivní krok kupředu ve vývoji česko-německých vztahů, a to právě tím, ze poprvé po roce 1989 obsahuje přesné označení česko-německé hranice jako hranice státní, namísto předchozího označení, použitého ve smlouvě mezi ČSFR a SRN z roku 1992.

Rád bych v této souvislosti upozornil, ze tato smlouva přestože představuje určitý pozitivní krok - pochopitelně nemůže vyřešit (a ani si to neklade za svůj cíl) mnoho složitých problémů, které v česko-německých vztazích nadále zůstávají.

Zároveň mi však dovolte, abych předložil jeden návrh na doprovodné usnesení k ratifikaci této smlouvy, který vychází z poznatků, které získali členové zahraničního výboru při svém nedávném výjezdním zasedání na česko-německou hranici. Tehdy nám bylo řečeno, ze na bavorské straně českoněmeckých hranic je na silničních ukazatelích běžně používáno označení "zemská hranice" pro hranici mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo místo označení "státní hranice", vyplývajícího z této smlouvy.

Je pochopitelné, ze toto označení může budit rozhořčení našich občanů, neboť vzbuzuje představu, jako by naši bavorští sousedé považovali Českou republiku alespoň potenciálně za další z německých spolkových zemí, což si naši občané (a podle mého přesvědčení ani většina poslanců v tomto sále) rozhodně nepřejí.

Zároveň bych chtěl poukázat na to, ze pokud si dobře vzpomínám, bylo o této problematice již diskutováno před třemi lety v souvislosti se smlouvou mezi ČSFR a SRN o dobrém sousedství a dosud v tomto směru zřejmě nebyl zaznamenám žádný pokrok.

Dovolte mi proto, abych navrhl text doprovodného usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu České republiky, aby její představitelé při všech jednáních s představiteli SRN a popř. svobodného státu Bavorsko důrazně požadovali změnu označení silničních ukazatelů česko-německé státní hranice v Bavorsku "na státní hranici" místo v současné době běžně uzívaného označení "zemská hranice", které není v souladu se smlouvou České republiky a Spolkové republiky Německo o společných státních hranicích, podepsanou v Bonnu 3. listopadu 1994. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Kdo si dále přeje vystoupit v rozpravě? Nevidím žádné další přihlášky. Proto rozpravu uzavírám a táži se pana ministra vnitra Jana Rumla, zda si přeje vyjádřit se k rozpravě a pronést závěrečné slovo. Stejnou otázku kladu společnému zpravodaji výborů panu poslanci Paynovi. Promluví ministr vnitra Jan Ruml.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se pokusím odpovědět na část dotazů. Doplní mne i společný zpravodaj, předseda zahraničního výboru pan Payne.

Chtěl bych říci, že udělat součástí této smlouvy dokumentární dílo by znamenalo předkládat Poslanecké sněmovně asi 2 metry papíru, v nichž je označen každý sebemenší úsek státní hranice. To samozřejmě není nutné, protože tato smlouva je smlouvou o společné státní hranici, je smlouvou procedurální a zcela jasně odkazuje na hraniční dokumentární dílo, které už bylo vytvořeno. Je deklarováno, že se stává součástí této smlouvy i dokumentární dílo minulé. To se týká především hranic s Bavorskem a se Saskem.

Co se týče pojmu Staatsgrenze, mohu zaručit, ze v německém alternatu je všeobecně používán pojem Staatsgrenze. Česká část stálé česko-německé hraniční komise byla již vytvořena. Vede ji renomovaný odborník z Ministerstva vnitra, ředitel odboru státních hranic pan dr. Pešek.

Jinak bych chtěl říci, že příprava této smlouvy byla modelová. Procedurálně bude podle metodiky, s jakou byla připravována smlouva, postupováno i při přípravě smlouvy se Slovenskou republikou o společné státní hranici.

Jinak si myslím, ze obavy, které zde vznesli někteří poslanci, jsou naprosto neodůvodněné, a ze tato smlouva je významným smluvním základem pro další práci na českoněmecké hranici. Politické obavy, které zde zazněly z možnosti zneužití této smlouvy v této podobě, považuji za neopodstatněné. Děkuji Vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru vnitra Janu Rumlovi. Dávám slovo panu poslanci Jiřímu Paynovi, společnému zpravodaji výborů, a žádám ho, aby pokud možno předložil k hlasování doprovodné usnesení, ale až poté, co bude schváleno usnesení, které bylo navrženo a které je předmětem tohoto bodu.