Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Jiří Payne: Děkuji, pane předsedo. Zmíním se o několika dotazech, které byly vzneseny.

Za prvé k problematice dokumentárního díla z 9. listopadu 1937, které je skutečně zmiňováno v odstavci b) článku 2. Dotaz zněl, z jakého důvodu není ve zrušovacích ustanoveních. Chtěl bych vysvětlit, ze tento dokument nikdy neměl povahu mezinárodně smluvní, tudíž nemůže být ani zrušen. Naopak, tato smlouva říká, ze hraniční dílo, které bylo v roce 1937 dokončeno (a ve kterém je neuvěřitelný kus práce, jak jsme se o tom na místě přesvědčili), se stává základem pro stávající hranici. Z toho důvodu starší dokumenty mohou být zrušeny a my přecházíme k tomu výsledku práce, který naši předkové v roce 1937 dokončili a na něj navazujeme. Dochází samozřejmě k drobným úpravám hranic, které se sjednávají na místě, protože hranice někde nedává logiku. Expertní komise, která na hranici pracuje, je vybavena takovým technickým zařízením, ze dokáže změřit území s přesností na centimetry čtvereční a toto území je principiálně kompenzováno s touto přesností. Hranice probíhá od hraniční čáry směrem od středu Země vzhůru a směrem do středu Země dolů. S touto přesností je hranice vytyčována.

Mám pocit, ze z této věci není třeba mít obavy. Žádné riziko ze zrušení starých dokumentů nevyplývá.

Pokud jde o to, z jakého důvodu tu jsou odchylky, řekl bych, že jsou to odchylky právě moderním směrem. Je například odchylka ta, ze část smlouvy, která pojednává o hranici, je nevypověditelná, tzn., ze my musíme Německu garantovat, že z naší strany nebudeme usilovat o územní změny. Totéž nám garantuje německá strana. Obě strany se shodují v tom, že tento postoj považují za nevypověditelný. Mám pocit, že z toho není třeba vyvozovat žádné riziko.

K problému, proč není hraniční dokumentace, hraniční dílo, součástí této smlouvy, její přílohou, bych chtěl říci, ze u žádné smlouvy (jak tady bylo možná nepřesně uváděno některým poslancem v diskuzi) hraniční dokumentace není přikládána jako příloha, neboť dohromady to jsou skutečně desítky nebo i stovky kilogramů papíru. Technicky není možné to rozmnožit pro každého poslance. My jsme se seznámili s tou částí, kterou jsme navštívili.

A já se skutečně domnívám, že to není obvyklé, aby se hraniční dokumentace stávala součástí smlouvy. Ba naopak. Tolik asi k těm připomínkám, které zde zazněly.

Pokud se týče doprovodného usnesení, mám dojem, ze nepřesnosti v silničním značení se nacházejí na nejrůznějších místech. Např. v Rakousku jsou silniční ukazatelé ukazující směr na Prahu místo toho, co by tam mělo stát Prag. Mám dojem, že z tohoto ještě není potřeba vyvozovat zahraničně politické důsledky. Leda, že by si někdo tyto důsledky přál, někdo, komu nevyhovuje ta zlepšující se tendence v českoněmeckých vztazích. Pak věřím, že ten může usilovat o hledání záminky k tomu, aby ten proces šel jiným směrem.

Z tohoto důvodu nedoporučuji sněmovně přijetí doprovodného usnesení tak, jak bylo navrženo. Samozřejmě ale k hlasování je předložit musím.

Pane předsedo, myslím si, ze můžeme hlasovat o návrhu usnesení k té smlouvě a já přednesu potom doprovodné usnesení, jak bylo navrženo.

Předseda PSP Milan Uhde: Přeje si sněmovna, abych znovu přečetl navržené usnesení? Vidím pokyvování některých poslanců, takže pro jistotu přečtu tři řádky, než bychom se o nich dlouze dohadovali. Čtu: "Poslanecká sněmovna parlamentu ČR souhlasí se Smlouvou mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o společných státních hranicích, podepsanou v Bonnu dne 3. listopadu 1994."

Než podrobíme 25. hlasování tento návrh, odhlašuji vás a prosím, abyste se nově zaregistrovali. 25. hlasování na této schůzi rozhodne o předloženém usnesení. Kdo je podporujete, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdrzel hlasování?

25. hlasování skončilo. Ze 135 přítomných bylo 132 pro, nikdo proti, 1 se zdrzel, 2 nehlasovali. Usnesení bylo přijato.

Nyní prosím pana společného zpravodaje, aby předložil k hlasování návrh doprovodného usnesení, jehož autorem je pan poslanec Vratislav Votava.

Poslanec Jiří Payne: Pane předsedo, přednesu ten návrh tak, jak mně byl doručen písemně, neboť nemám možnost ze stenozáznamu si ověřit, zda to bylo takto přečteno. Předpokládám ale, že ano.

Pan poslanec Votava navrhl usnesení tohoto znění: "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyzývá vládu ČR, aby její představitelé při všech jednáních s představiteli SRN a svobodného státu Bavorsko důrazně požadovali změnu označení silničních ukazatelů k česko-německé státní hranici v Bavorsku na státní hranice namísto v současnosti běžně užívaného označení zemská hranice, které není v souladu se Smlouvou ČR a SRN o společných státních hranicích, podepsanou v Bonnu 3. 11. 1994."

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Votava souhlasí s tímto zněním. Je autentické a můžeme o něm hlasovat.

26. hlasování na této schůzi. Kdo podporujete návrh doprovodného usnesení, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdrzel hlasování?

26. hlasování skončilo. Ze 148 přítomných bylo 55 pro, 67 proti, 23 se zdrzelo a 3 nehlasovali. Návrh doprovodného usnesení nebyl přijat.

Tím jsme se vyrovnali s bodem 6 a přistupujeme k bodu 7. Je to

Předložený vládní návrh Smlouvy nám z pověření vlády odůvodní ministr vnitra pan Jan Ruml. Žádám ho, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, předkládám poslanecké sněmovně parlamentu ČR k vyslovení souhlasu Smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě některých otázek na úseku matrik a státního občanství podepsanou dne 24. 6. 1994 doplněnou nótami Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva zahraničních věcí SR.

Po zániku České a Slovenské federativní republiky vznikla potřeba řešit některé otázky výkonu státní správy na úseku matrik a státního občanství. Vedení matrik bylo do konce roku 1992 upraveno právními normami přijatými unitárním Československým státem. Platila tak v tomto úseku shodná právní úprava na území České republiky i Slovenské republiky.

Návrh předložené smlouvy tuto situaci bere v potaz s cílem maximálně zjednodušit pro občany obou smluvních stran postup při vydávání dokladů o jejich osobním stavu. Tyto otázky nebyly pojaty do smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých vztahů v občanských a trestních věcech.

Smlouva upravuje odlišně od vnitrostátní úpravy tyto otázky: Ve výpise z matriky, tj. na rodném, oddacím nebo úmrtním listu, lze uvádět jméno v českém nebo slovenském ekvivalentu oproti původnímu zápisu. Např. místo jména Juraj bude možno uvést na žádost fyzické osoby jméno Jiří a naopak. Státní občané Slovenské republiky nemusí, pokud mají na území České republiky trvalý pobyt alespoň dva roky, předkládat tzv. vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a naopak. Matriční doklady vydané na území jedné smluvní strany budou uznány za platné i na území druhé smluvní strany a nebude požadováno předložení matričního dokladu vydaného zvláštní matrikou vedenou Magistrátem města Brna. Jinak by museli státní občané České republiky, kteří se narodili na Slovensku nebo uzavřeli manželství na Slovensku, předložit zvláštní matrice v Brně stanovené doklady k provedení zápisu do matriky a vydání matričního dokladu České republiky.

Podle platné vnitrostátní právní úpravy totiž matriční události státních občanů ČR, které nastaly v cizině, tj. narození, uzavření manželství, nebo úmrtí, se zapisují do zvláštní matriky, která vydá český matriční doklad.

Takový postup by vzhledem k počtu matričních událostí znamenal značné zatížení pro občany i pro správní orgány.

Přesto se však připouští, aby na výslovnou žádost fyzické osoby byl takový zápis proveden. Na uvedený postup navazuje ustanovení o tom, ze nebude vyžadován překlad stanovených písemností vydaných v jazyce druhé smluvní strany. tj. ze slovenštiny do češtiny a naopak.

Další zjednodušení se týká uznávání rozhodnutí ve věci povolení změn jména a příjmení.

Návrh smlouvy byl projednáván a odsouhlasen na jednání expertů obou smluvních stran. Byl podepsán 24. 6. 1994 a vláda jej projednala a schválila 23. 3. 1994. Protože smlouva upravuje některé otázky odlišně od platné právní úpravy, je navrhována jako prezidentská. Smlouva není v rozporu s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, jakož i závazky převzatými v rámci jiných platných smluv. Její provedení bude zajišťovat Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zahraničních věcí. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji ministru vnitra panu Rumlovi. Sděluji, že předložený návrh smlouvy projednal branný a bezpečnostní výbor a zahraniční výbor. Návrh usnesení Poslanecké sněmovny je obsažen v uvedeném vládním návrhu. Žádám nyní společného zpravodaje výborů Jana Deckera, aby nás seznámil se stanoviskem výborů k předloženému vládnímu návrhu smlouvy a připomněl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane společný zpravodaji.

Poslanec Jan Decker: Děkuji pane předsedo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, pan předkladatel velice podrobně seznámil sněmovnu s obsahem smlouvy, která se řadí k těm smlouvám, které nesmírně zjednoduší přístup k projednávání na různých úřadech občanů, kteří mají buď vydané doklady nebo rodné listy na území druhé strany.

Je to Smlouva, která je nesmírně důležitá. Mně nezbývá, než abych vám vřele doporučil její přijetí. Zabývaly se jí dva výbory. Branný a bezpečnostní výbor přijal usnesení, ve kterém souhlasí s navrhovanou Smlouvou. Zahraniční výbor doporučuje sněmovně Smlouvu přijmout.

Pro připomenutí přečtu ještě jednou návrh usnesení Poslanecké sněmovny.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí se Smlouvou mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě některých otázek na úseku matrik a státního občanství podepsanou dne 24. června 1994 v Červené nad Vltavou, doplněnou nótami Ministerstva zahraničních věcí České republiky a Ministerstva zahraničních věcí Slovenské republiky.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému zpravodaji poslanci Janu Deckerovi. Otevírám rozpravu. Nemám žádnou písemnou přihlášku. Nevidím žádnou přihlášku z místa. Proto rozpravu uzavírám.

Dám hlasovat o návrhu usnesení, který pan poslanec Decker před chvílí přečetl.

27. hlasování na této schůzi. Ještě vás všechny odhlásím. Prosím vás zároveň, abyste se nově zaregistrovali.

27. hlasování rozhodne o usnesení, které přečetl pan poslanec Decker.

Kdo podporujete předložený návrh usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? 27. hlasování skončilo.

Ze 127 přítomných bylo 123 pro, nikdo proti, 3 se zdrželi, 1 nehlasoval. Návrh usnesení byl přijat. Vyrovnali jsme se s bodem sedmým.

Přistupujeme k bodu osmému. Je to

Z pověření vlády odůvodní přeložený návrh Úmluvy ministr průmyslu a obchodu pan Vladimír Dlouhý. Žádám ho, aby se ujal slova.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedo. vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, z pověření vlády před vás předstupuji s odůvodněním vládního návrhu, kterým se předkládá poslanecké sněmovně parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu mezinárodní Úmluva o jaderné bezpečnosti, podepsaná dne 20. září 1994 ve Vídni.

Tuto Úmluvu podepsal s výhradou ratifikace na základě zmocnění prezidenta republiky předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Jaderná energetika představuje v naší zem i nezanedbatelný zdroj elektrické energie a po dokončení jaderné elektrárny Temelín její zastoupení v celkové produkci stoupne až na více než 40%. V porovnání s ostatními způsoby průmyslové výroby elektrické energie, provoz jaderných elektráren zatěžuje životní prostředí zcela minimálně, když je zcela vyloučena produkce oxidu dusíku i síry. Stejně tak je vyloučena i produkce kysličníku uhličitého, který se výrazně podílí na tvorbě skleníkového efektu, jenž představuje z globálního hlediska zřejmě nejzávaznější ekologický problém.

Na druhé straně provoz jaderných elektráren a dalších souvisejících jaderných zařízení přináší, stejně tak jako každá průmyslová aktivita člověka, určité riziko vzniku havárie. l když je riziko vzniku havárie u jaderných elektráren za využití všech dostupných opatření inženýrských, organizačních a dalších, potlačeno na velice nízkou úroveň, která je řádově nižší, než v jiných oblastech lidské činnosti, je mu vzhledem k jeho specifičnosti věnována obzvláštní pozornost.

Vůle všech států provozujících jaderná zařízení po dosažení maximální dostupné úrovně jaderné bezpečnosti spolu se základními nástroji pro jejich dosazení, udržování a kontrolu, je zakotvena v předkládané Úmluvě o jaderné bezpečnosti.

Tato Úmluva, vztahující se pouze na civilní jaderná zařízení, specifikuje závazky smluvních stran, a to jak z hlediska státní správy a jejích dozorných orgánů, tak i z hlediska vlastního provozovatele.

Za nejpodstatnější závazky vyplývající z Úmluvy lze označit zejména institut posuzováni bezpečnosti jaderných zařízení a požadavky na existenci odpovídající domácí legislativy a orgánů státního dozoru nad jadernou bezpečností s náležitými pravomocemi.

Vzhledem k tradici provozu jaderných zařízení v naší republice a vysokým nárokům na zajišťování jaderné bezpečnosti ze strany orgánů státní správy lze říci, že požadavky Úmluvy jsou v naší republice v současnosti fakticky plněny. Úplného souladu s požadavky Úmluvy i po formální stránce bude dosazeno po přijetí zákona o využívání jaderné energie a ionizujícího záření, tzv. atomového zákona, který je Parlamentu předkládán v blízké době.

Přijetí Úmluvy a naplňování jejích požadavků nepředstavuje tedy pro naši republiku žádný problém, ani z ní nevyplývá zvyšování stávajících nároků na státní rozpočet.

Přistoupením k Úmluvě o jaderné bezpečnosti Česká republika vyšle mezinárodnímu společenství jednoznačný signál o připravenosti a vůli bezezbytku plnit všechny mezinárodně uznávané požadavky na jadernou bezpečnost a zajistit bezpečný provoz všech svých jaderných zařízení.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vám proto vyslovit souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládá poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu mezinárodní Úmluva o jaderné bezpečnosti, podepsaná dne 20. září 1994 ve Vídni. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu Vladimíru Dlouhému. Struktura všech těchto bodů je, jak jste si jistě všimli, podobná. Proto oznamuji, že předložený návrh Úmluvy projednal hospodářský výbor, zahraniční výbor. Návrh usnesení Poslanecké sněmovny je obsažen v uvedeném vládním návrhu.

Žádám nyní společného zpravodaje výborů pana poslance Petra Nečase, aby seznámil sněmovnu se stanoviskem výborů k předloženému vládnímu návrhu Úmluvy a připomněl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane společný zpravodaji.

Poslanec Petr Nečas: pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s průběhem projednávání mezinárodní Úmluvy o jaderné bezpečnosti, podepsané dne 20. září 1994 ve Vídni, v jednotlivých výborech Poslanecké sněmovny.

Jak již bylo řečeno, tento návrh projednaly dva výbory. Zahraniční výbor a hospodářský výbor. Oba dva výbory přijaly doporučující usnesení, ve kterém v souladu s vládním návrhem doporučují text, ve kterém Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky souhlasí s mezinárodní Úmluvou o jaderné bezpečnosti podepsanou dne 20. září 1994.

Jedná se o velice důležitou smlouvu, která řeší problematiku jaderné energie, což je problém, který je citlivý nejen z hlediska ekonomického, ale i z hlediska politického. Jedná se o to, najít rozumný civilizační kompromis, mezi provozem jaderných zařízení pro civilní účely a ochranou životního prostředí a obyvatelstva.

Domnívám se, ze jak tato Úmluva, tak i celkový legislativní rámec v České republice řeší tento problém velmi uspokojivě a zdárně.

Jaderná energetika je současné době nezbytnou součástí naší energetické bilance. Pouze utopické názory se mohou domnívat, že je možné v současné době jadernou energetiku vynechat.

Tato smlouva se týká pouze provozu civilních jaderných zařízení a zavazuje Českou republiku především k tomu, aby pečlivě posuzovala bezpečnost jaderných civilních zařízení, aby vytvořila náležitý legislativní rámec, který bude dokončen práv přijetím tzv. atomového zákona, a samozřejmě zavazuje Českou republiku k provozování zvláštního orgánu státního dozoru nad bezpečností jaderných zařízení, který již Česká republika vytvořený má.

Z tohoto důvodu je možné říci, ze většina požadavků této smlouvy je již Českou republikou v současné době plněna. Nebude proto problém pro Českou republikou se k závazkům této smlouvy přihlásit.

Závěrem mi dovolte jednu malou poznámku. Vzhledem k profesní struktuře této sněmovny je poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky jako politické těleso velmi kompetentní a velmi schopná posoudit problematiku jaderné energetiky snad jako málokteré politické těleso v Evropě. Vzhledem k počtu lidí s fyzikálním, matematickým a inženýrským vzděláním se domnívám, ze posuzování této problematiky je velmi kompetentní a velmi pečlivé. Vyvrací tak domněnky některých enviromentalistických fundamentalistů, jejichž námitky jsou mnohdy velmi nekompetentní a neinformované. Proto doporučuji poslanecké sněmovně, aby v souladu s názorem svých dvou výborů přijala souhlasné usnesení k tomuto návrhu smlouvy. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému zpravodaji výborů poslanci Petru Nečasovi a otvírám k tomuto bodu rozpravu. Nemám žádnou písemnou přihlášku. Vidím zcela správně ruku pana poslance Seifera a viděl jsem ještě dříve, než ji zvedl. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Pavel Seifer: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, asi vás překvapím, ale souhlasím v podstatě s navrhovanou smlouvou a jsem pro. Musím se ale zásadně ohradit proti výrokům, které zde byly řečeny na adresu enviromentalistů, lidí, kteří mají na starosti nebo ve své péči životní prostředí aspoň v duši. Myslím si, že si umím představit vývoj naší společnosti bez jaderné energetiky. V této souvislosti si myslím, že by bylo vhodné, aby sněmovna jakýmsi způsobem konečně uzavřela problém další, který s tím souvisí fakticky, a to je problém dostavby jaderné elektrárny Temelín. Ale o to si dovolím požádat až na příštím plénu, takže si pouze dovoluji ohradit se proti některým výrokům pana předřečníka.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Seiferovi. Táži se po dalších hlasech do rozpravy. Nejsou, a proto rozpravu uzavírám. Táži se pana ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Má na to právo, ale zříká se ho. Pan poslanec Nečas, společný zpravodaj výborů, má příležitost pronést závěreční slovo, jinak budeme hlasovat o návrhu usnesení, jež bylo předloženo.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí s mezinárodní úmluvou o jaderné bezpečnosti, podepsanou dne 20. září 1994.

Nyní vás odhlásím a požádám vás o novou registraci, protože je zcela jasné, že během projednávání každého bodu se mění počet přítomných v sále.

Ve 28. hlasování rozhodneme o předloženém návrhu usnesení k tomuto bodu.

Kdo podporujete předložené usnesení, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? 28. hlasování skončilo.

Ze 109 přítomných bylo 105 pro, nikdo proti, 1 se zdržel, 3 nehlasovali. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministru průmyslu a obchodu Vladimíru Dlouhému i společnému zpravodaji výborů poslanci Petrovi Nečasovi.

Přistupujeme k devátému bodu, je to

K tomuto bodu pořadu jste obdrželi sněmovní tisk 1765. Žádám předsedu zahraničního výboru pana poslance Jiřího Payna, aby sněmovně předložený návrh uvedl.

Pan poslanec Exner se hlásí. Jako předseda klubu dostává příležitost, aby pověděl, co má na srdci.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, příslušný parlamentní tisk k bodu, který právě byl otevřen, č. 1765, byl rozdán poslancům Poslanecké sněmovny před několika minutami. Vyhodnotili jsme v našem poslaneckém klubu, že přece jenom problematika je složitější, než jak vyplývalo z názvu tohoto bodu, nehledě na to, že tisk nebyl projednán žádným výborem Poslanecké sněmovny, i když byl projednán v příslušné stálé komisi.

Na základě těchto skutečností navrhuji, aby sněmovna rozhodla hlasováním o procedurálním návrhu, že přerušuje projednávání tohoto tisku do zítřka, aby bylo možné provést vyhodnocení tisku v poslaneckých klubech.

Pokud by tento návrh nebyl přijat, žádám, aby byla schůze sněmovny přerušena na půl hodiny na poradu klubů v této záležitosti.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Je to procedurální návrh, o kterém je třeba hlasovat neprodleně. Ale ještě dám slovo panu předsedovi zahraničního výboru panu poslanci Paynovi, aby bylo možno říci na vysvětlenou všechno, co je třeba říci.

Poslanec Jiří Payne: Myslím, že je možné souhlasit s tím, že pokud o tom kluby chtějí ještě jednat, samozřejmě je to možné. S jedinou věcí nemohu souhlasit, že to je složitější.

Předseda PSP Milan Uhde: Budeme tedy hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Exnera. Hlásí se pan poslanec Grulich s technickou poznámkou. Má příležitost ji pronést.

Poslanec Václav Grulich: Porucha hlasovacího zařízení, moje světlo nesvítí.

Předseda PSP Milan Uhde: Rovněž jsem si všiml, že můj panel vykazuje některé překvapivé aktivity, které doposud nevykazoval. Pro jistotu vás všechny odhlásím. Prosím o novou registraci, bude se hlasovat o procedurálním návrhu. Jsem přesvědčen, že je třeba hlasovat neprodleně. Bude to 29. hlasování, ale jeho alternativou - pokud návrh nebude přijat - je žádost předsedy klubu KSČM poslance Václava Exnera o přerušení na půl hodiny a říkám předem, že této žádosti vyhovím v duchu gentlemanských úmluv, které tady byly dodržovány. Pan místopředseda Vlach má k tomu poznámku.