Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Slyšeli jste procedurální návrh na odložení na příští plénum. Dáme o něm hlasovat neprodleně. Hlasování číslo 111.

Kdo je pro tento procedurální návrh? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh byl přijat poměrem hlasů 70 pro, 4 proti, 7 se zdrželo hlasování.

Místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník odpověděl na interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka. Pana poslance tu nevidím, nebudeme se tím zabývat.

Konstatuji, že tím jsme ukončili odpovědi na místopředsedu vlády a ministra financí pana Kočárníka.

Ministr spravedlnosti Jiří Novák odpověděl na interpelaci poslance Jiřího Hájka ve věci odsouzení čtyřiceti lidí bývalého režimu v souvislosti s jejich činností před rokem 1989. Jedná se o tisk 1610. Odpověď se předkládá jako tisk 1610 A. Ptám se pana poslance, zda považuje odpověď za uspokojivou. Prosím, pane poslanče, máte místo u řečniště.

Poslanec Jiří Hájek: Pane předsedající, dámy a pánové, mně skutečně nezpůsobuje žádné potěšení vést tuto diskusi s panem ministrem. Vím, že to, co teď řeknu, na osudu té opakované interpelace vůbec nic nezmění. Nicméně pan ministr mě ve své odpovědi - neodpovědi přesvědčil o jediném, a to o tom, že v jednom případě nemluvil pravdu. Buď tehdy, když v televizi tvrdil, že více než 40 lidí bylo odsouzeno za svou činnost před listopadem 1989, nebo tehdy, když mi napsal, že soudy nevedou takovou evidenci a že nelze podobná kritéria v evidenci soudů uplatnit. Pak tedy nevím, z čeho čerpal své informace, které na televizní obrazovce sdělil veřejnosti. To jsem považoval za nutné k tomu říci, jinak odpověď nepovažuji za uspokojivou.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Ptám se, kdo se do ní hlásí. Nevidím nikoho. Rozpravu končím a navrhuji přijmout následující usnesení.

Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra spravedlnosti Jiřího Nováka na interpelaci poslance Jiřího Hájka ve věci odsouzení 40 lidí bývalého režimu v souvislosti s jejich činností před rokem 1989, uvedenou v tisku 1610 A.

Budeme hlasovat o tomto návrhu usnesení v hlasování číslo 112. Kdo je pro tento návrh usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh usnesení nebyl přijat poměrem hlasů 25 pro, 34 proti, 14 se zdrželo.

Nezbývá než přijmout usnesení opačné:

Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí ministra spravedlnosti Jiřího Nováka na interpelaci poslance Jiřího Hájka ve věci odsouzení 40 lidí bývalého režimu v souvislosti s jejich činností před rokem 1989, uvedenou v tisku 1610 A.

Je zde požadavek, abych vás odhlásil, nezbývá mi než vyhovět. Prosím, aby se znovu přihlásili všichni, kteří jsou ve sněmovně.

Budeme hlasovat v hlasování číslo 113. Ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení. Děkuji. Je někdo proti? Kdo se zdržel hlasování?

Ani tento návrh usnesení nebyl přijat poměrem hlasů 42 pro, 18 proti, 19 se zdrželo, 7 nehlasovalo.

To byla jediná odpověď ministra spravedlnosti.

Ministr vlády Igor Němec odpověděl na interpelaci pana poslance Jaroslava Broulíka. Jedná se o interpelaci ve věci způsobu jednání pracovníků Úřadu vlády České republiky se skupinou amerických filmařů, tisk 1669. Odpověď se předkládá jako tisk 1669 A. Ptám se pana poslance, zda považuje odpověď za uspokojivou. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Jaroslav Broulík: Pane předsedající, dámy a pánové, já bych měl na vás prosbu. Na základě domluvy s panem ministrem bych potřeboval pro ověření některých údajů přeložit odpověď na interpelaci na příští schůzi. Prosím, abyste tuto moji žádost podpořili.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Slyšeli jste návrh na odložení. Je to návrh procedurální. Budeme o něm ihned hlasovat v hlasování číslo 114.

Kdo je pro tento návrh usnesení, ať to dá najevo zvednutím ruky a stisknutím tlačítka. Děkuji. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh byl přijat poměrem hlasů 75 pro, nikdo proti, 5 se zdrželo hlasování. Konstatuji, že to byla jediná odpověď ministra vlády Igora Němce.

Místopředseda vlády Jan Kalvoda odpověděl na interpelaci pana poslance Jozefa Wagnera ve věci církevního majetku. Prosím oba, aby se dostavili do jednací síně, protože jsou oba ve sněmovně přítomni. Jedná se o tisk 1519. Odpověď byla předložena jako tisk 1519 D. Její projednávání bylo na 30. schůzi Poslanecké sněmovny přerušeno na žádost pana poslance. Ptám se, zda pan poslanec považuje odpověď za uspokojivou.

Poslanec Jozef Wagner: S ohledem na to, že tu není pan místopředseda vlády, se domnívám, že je rozumné tuto interpelaci přerušit. Další interpelaci, která byla na něj rovněž adresována, není třeba přerušovat.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Budeme se věnovat odpovědím ministra hospodářství Karla Dyby, který odpověděl na interpelaci pana poslance Michala Krause. Ani tento pokus nebyl úspěšný.

Pan ministr hospodářství Karel Dyba odpověděl na interpelaci poslance Michala Krause ve věci prodeje akcií SPT Telecom tisk 1606. Odpověď byla předložena jako tisk 1606 J. Její projednávání bylo na 30. schůzi Poslanecké sněmovny přerušeno na žádost pana poslance. Prosím, pane poslanče, máte možnost se vyjádřit.

Poslanec Michal Kraus: Děkuji. Dámy a pánové, pane předsedající, vážený pane ministře, při projednávání mojí interpelace zde v parlamentu před časem na veřejnosti i ve vaší odpovědi na moji interpelaci ve věci SPT Telecom velmi vehementně obhajujete průběh výběrového řízení i přípravu smlouvy se strategickým partnerem jako férový a odmítáte moje výhrady, které jsem k celému průběhu i k připravované smlouvě měl. Dokonce jste hovořil o tom, před zraky milionů televizních diváků, že byste se musel oběsit, kdybyste prodej akcií Telecomu realizoval podle mých připomínek. Dovolte mi proto, abych v dnešní argumentaci, ve které vám i celé sněmovně chci dokázat, že při prodeji akcií SPT Telecom buď zastupujete zájmy českého státu velmi špatně nebo je nezastupujete vůbec, argumentací jiných.

Zaprvé bych chtěl poukázat na dopisy prakticky všech asociací podnikatelských subjektů, které se provozem telekomunikací zabývají, ať již jde o asociaci provozovatelů kabelové televize České republiky, asociaci provozovatelů telekomunikační sítě, asociaci provozovatelů místních komunikačních sítí, asociaci výrobců telekomunikační techniky, které jsme všichni poslanci obdrželi a které úmyslně kritizují průběh výběrového řízení.

Zadruhé. Především mi dovolte ocitovat několik zásadních připomínek z materiálu, který má patnáct stránek a ve kterém vyslovuje své připomínky ke smlouvě se strategickým partnerem váš bývalý náměstek a současný generální ředitel SPT Telecom pan Novák.

Myslím, že nikoho ani nenapadne podezřívat tohoto oponenta z podjatosti, přičemž téměř doslova a dopísmene napadá ta ustanovení připravované smlouvy, jako jsem ve své interpelaci napadl já. Pan generální ředitel např. hovoří o tom, že strategické cíle jsou definovány příliš obecně a fakticky strategického partnera k ničemu nezavazují. Přitom tyto cíle jsou cíli, kterých lze dosáhnout jedině s pomocí strategického partnera. Dále pan generální ředitel hovoří, že v ustanovení 5/1 se jedná o zjevné omezení pravomocí představenstva a rozhodování jeho výborů. Hovoří o tom, že jednání orgánů společnosti musí být především v souladu s platnými zákony České republiky, což z té smlouvy nevyplývá. Hovoří o tom, že akcionář se nemůže zavázat zajistit příslušný státní orgán k tomu atd., přičemž se zde prý jedná podle pana generálního ředitele o věcnou chybu nebo nesprávný překlad. Tomu nerozumím, jak je to možné. Návrh smlouvy byl zřejmě nesprávně přeložen. To ji nepřipravovali čeští odborníci?

Za další - představenstvo podle generálního ředitele by mělo z principu rozhodovat kladným hlasováním prostou většinou, přičemž podmiňování přijetí rozhodnutí souhlasem člena - strategického partnera - může rozhodování zablokovat. Hovoří se o tom, že obdobná ustanovení jsou zmatečná. Jmenování a odvolávání určitých funkcí ve společnosti dle zákoníku náleží pouze statutárnímu orgánu, to je představenstvu a nelze je přenést, jak smlouva navrhuje. Dále se hovoří, že dividendová politika se váže na datum ukončení rozvoje. Datum ukončení rozvoje však určuje prohlášení regulátora, a to v závislosti na splnění všech úkolů z pověření a všech rozvojových úkolů tak, jak budou průběžně upravovány. To znamená, že prakticky nikdy.

Je takové ustanovení poškozováním DIKů nebo není? Za další - provozní výbor rozhoduje o každodenní podnikatelské činnosti, přičemž složení provozního výboru znamená ve svých důsledcích přiřknout rozhodovací pravomoci členům, reprezentujících zájmy minoritního vlastníka. To jsou, prosím, slova generálního ředitele. Navíc uspořádání zastoupení ani procedury provozního výboru nejsou symetrické vůči představenstvu. Např. provozní výbor rozhoduje pouze většinou svých hlasů, a to bez ohledu na souhlas alespoň jednoho člena zástupce fondu. Provozní výbor má právo bez souhlasu představenstva přenést odpovědnost za plnění podnikatelského záměru na výkonné pracovníky SPT Telecom, zároveň však rozhoduje a opět bez souhlasu představenstva o volbě, odvolání a odměňování vrcholného vedení SPT Telecom. Toto odporuje zásadě ustanovení 4/1.

Rovněž je sporné, zda provozní výbor má právo přenášet odpovědnost na další výkonné pracovníky. Z textu ustanovení vyplývá, že SPT Telecom bude sice mít generálního ředitele, jeho pravomoci však budou prakticky nulové. Bod e) tohoto ustanovení podle generálního ředitele zjevně omezuje pravomoc představenstva a ve svém důsledku je v rozporu se zákonem. Dále podle ustanovení 7/3 se nelze předem vzdát práva na opravné prostředky, které stanoví zákon. Je otázka zda takové ustanovení ve smlouvě je vůbec v souladu s českým právním řádem - říká generální ředitel. Vzhledem k tomu, že k návrhu pověření uplatňuje SPT Telecom soustavně a bez většího efektu zásadní připomínky, nelze se vzdát práva opravného prostředku proti rozhodnutí, jimiž se pověření vydává.

Dále se generální ředitel ptá, proč si člen fondu představenstva bude najímat poradce na posouzení ročního podnikatelského záměru. Dále v ustanovení 19/1 je ustanoveno, že smlouva a práva stran se řídí právním řádem České republiky, ve kterém je úředním jazykem český jazyk. Nelze proto přijmout angličtinu jako pracovní jazyk rozhodčího řízení. Myslím, že není tak dávno, co jsme se zde o tom bavili, proč a nač je anglický jazyk např. jazykem výběrového řízení a tady se dokonce objevuje, že angličtina bude pracovním jazykem rozhodčího řízení. Velmi podivné.

Pokud by byla přijata navržená verze tohoto ustanovení, nelze vůbec v případě rozporu mezi českým a anglickým zněním rozpor vůbec řešit. Ve smlouvě o vyloučení konkurence se např. hovoří - nebo pan generální ředitel vytýká, že s ohledem na zcela nejasnou definici přidružené osoby nevyplývá z tohoto ustanovení jednoznačně, že některá z dceřiných společností strategického partnera nemůže v České republice podnikat v telekomunikacích. A opět se ptám, proč je jazykem rozhodčího řízení angličtina? Ustanovení 7/9 této smlouvy je zmatečné a nepřesné. Je třeba, specifikovat pojem umožnit přístup strategickému partnerovi do kanceláří atd. Nebylo by zřejmě vhodné, aby na foru valné hromady se diskutovalo o detailní podobě všech dokumentů. Ve smlouvě o vázaném účtu jsou vůbec zajímavé věci. Ustanovení 2/1 - není jasné, proč by předmětné prostředky měly být investovány a reinvestovány právě výhradně do přímých závazků Spojených států amerických - to je opravdu velmi podivné. Současně s tímto ustanovením je dáno oprávnění správce vázaného účtu dle vlastního uvážení zakupovat a prodávat jakékoli investice, a to i prostřednictvím jakýchkoli přidružených osob, makléřů a jiných finančních institucí za příslušné poplatky a provize. A na druhé straně nemá správce vázaného účtu žádnou odpovědnost vůči SPT Telecom. Kromě toho přísluší správci odměna bez ohledu na to, do jaké míry plní své povinnosti. Opět pracovní jazyk angličtina. Není jasné, proč by rozhodným právem měl být právní řád státu New York USA. Je tím snad předurčen ručitel, se ptá pan generální ředitel?

Připomínky společné ke všem dokumentům. Nikde není řešena problematika vymezení účasti či spíše neúčasti strategického partnera na úkolech při zajišťování povinností uložených pověření v oblastech obrany a ochrany státu. Všechny dokumenty jsou poznamenány nepřesným překladem do češtiny, takže dochází k užívání špatné terminologie a není poznat, zda se jedná o chybu překladu nebo faktickou chybu. Proto je nutno ponechat čas na důkladnou jazykovou úpravu a ověření před schválením těchto dokumentů. Myslím, že to, co jsem uvedl zcela jasně svědčí o tom, že pan ministra Dyba se hluboce mýlí, když tvrdí, že případ SPT Telecom je v pořádku.

S odpovědí nesouhlasím a pane ministře, vám doporučuji, odstupte, dokud je čas a přípravu smlouvy SPT Telecom nechce někomu kompetentnějšímu. V opačném případě totiž hrozí, že buď si prosadíte svou a poškodíte českou ekonomiku nevýhodnou smlouvou a nebo budete muset přijmout připomínky generálního ředitele SPT Telecom, znění smlouvy upravit a potom byste ale udělal to, co od vás po několik měsíců vyžaduji. Pokud byste tak učinil, potom byste musel realizovat svou výhružku, kterou jste zde právě v této sněmovně vyslovil a musel byste si sáhnout na život. A to si myslím by bylo opravdu zbytečné. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Otevírám rozpravu. Hlásí se pan ministr Dyba. Prosím, pane ministře, máte slovo. Prosím o klid ve sněmovně.

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, pan poslanec tady na nás vychrlil řadu technických záležitostí. Nechci se pouštět do takových podrobností, nicméně bych uvedl dvě poznámky. Za prvé odvolávat se na asociace, které něco kritizují, je velmi pochybnou záležitostí.

Každá z těchto asociací má svůj vlastní zájem a naopak mojí povinností je hájit zájem státu, zájem spotřebitele. Považuji to spíše za to, že to děláme dobře, když nás tyto asociace kritizují.

Tím vůbec nechci snižovat úlohu asociací. Myslím, že je to přirozené. Je to vždy zájmová asociace a bude hájit svůj zájem. Pokud je zájem také zájmem státu, zájmem spotřebitele, vždy ho budu respektovat. To je první poznámka.

Druhá se týká dokumentu, který na naši žádost vypracoval SPT Telecom a podepsal ho pan generální ředitel Novák. Není to tak dávno, kdy se možná i z vašich úst objevovaly poznámky na to, že ministr Dyba vyměnil generálního ředitele a dosadil si tam svoji figurku - pana Nováka.

Myslím, že dokument, který vypracoval management SPT Telecom svědčí o tom, že jsou to samostatně myslící lidé a že pan ředitel Novák je m už na svém místě a není žádnou figurkou.

Chtěl bych jenom říci, že jsem si objednal u pana ředitele Nováka a u představenstva SPT Telecom naprosto kritický dokument, protože to je způsob práce, který jsem vždycky ctil. Chci vědět, v čem se možná mýlíme, kde jsme něco nevzali v úvahu. Tento naprosto kritický dokument byl také vypracován. Je jenom velmi pochybné, že tento vnitřní dokument se dostal nějakým způsobem navenek. To ale určitě nebylo zevnitř ministerstva. Mrzí mě, že se pak takovýmto dokumentem takto argumentuje.

My jsme samozřejmě něco z toho při konečné úpravě transakčních dokumentů respektovali. Něco jsme vysvětlili, protože je zcela pochopitelné, že v některých záležitostech se zájem managementu a vlastníků liší. Není možné všechny připomínky managementu respektovat a také management nemá, a nemůže mít, při takové transakci k dispozici všechny dokumenty, které pochopitelně celkové vyznění všech smluv ovlivňují.

Nemyslím si tedy, že dokument, který na naši objednávku s maximální kritičností vypracoval SPT Telecom je senzace. Naopak, je to v průběhu přípravy dobrých konečných dokumentů normální věc. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Hlásí se pan poslanec Kraus. Prosím, máte slovo.

Poslanec Michal Kraus: Pane ministře, samozřejmě nezpochybňuji nic z toho, co jste říkal. Je jen velmi s podivem, že pokud jsem tyto připomínky přednášel před dvěma měsíci, prakticky totožné, tak jste hovořil o tom, že jsou neopodstatněné a reagoval jste na ně tak, jak jste reagoval.

Dnes hovoříte o tom, že jsou potřebné a že se jimi budete řídit. Za prvé. Mám obavu, že se jimi nebudete řídit při přípravě smlouvy, protože nejposlednější znění smlouvy vůbec nesvědčí o tom, že byste tyto připomínky ve smlouvě zapracovali. Za druhé. l přes tak kritické připomínky managementu, který určitě není nijakým způsobem zaujat, ukazuje se, že smlouva a celé výběrové řízení bylo připraveno špatně, nekompetentně, nevýhodně pro český stát. Naopak výhodně pro strategického partnera a skutečně hrozí, že strategický partner za velmi málo získá příliš mnoho.

To byla prakticky podstata celé mé interpelace, kterou jste se neustále snažil vyvracet. Já si myslím, že právě tento dokument, o kterém jste tady hovořil a který jste si sami objednali, nejlépe ukazuje, že nejen že jsem měl pravdu, ale že tady skutečně reálně hrozí, že zájmy, trh, budoucnost českých telekomunikací jsou touto smlouvou velmi vážně ohroženy. To je přinejmenším velmi varující.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy. Pokud nikdo, rozpravu uzavírám, končím. Navrhuji přijmout následující usnesení:

Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra hospodářství Karla Dyby na interpelaci poslance Michala Krause ve věci prodeje akcií SPT Telecom, uvedenou v tisku 1606 J.

Dámy a pánové, odhlásil jsem vás a prosím o novou prezentaci.

Budeme hlasovat v hlasování č. 115.

Kdo je pro tento návrh usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh byl přijat poměrem hlasů 49 pro, 27 proti, 10 se zdrželo hlasování, 4 poslanci nehlasovali.

Konstatuji, že to byla jediná odpověď pana ministra hospodářství Karla Dyby.

Pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux odpověděl na interpelaci paní poslankyně Petry Buzkové ve věci hospodaření se státním majetkem, tisk 1710. Nová odpověď byla předložena jako tisk 1710 B, doplňující odpověď byla předložena jako tisk 1710 B/1. Její projednávání bylo na 30. schůzi Poslanecké sněmovny přerušeno na žádost paní poslankyně.

Ptám se paní poslankyně, zda považuje odpověď za uspokojivou. Prosím, máte slovo.