Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Šafaříkovi a zvu k řečništi pana poslance Miloše Skočovského. Připraví se pan poslanec Michal Kraus.

Poslanec Miloš Skočovský: Vážené dámy, vážení pánové, dříve než zaujmeme stanovisko k návrhu státního rozpočtu na příští rok, je vhodné se zamyslet nad formální i obsahovou stránkou předložených materiálů. Důraz je teď, vhodné položit na globální charakteristiku, protože podrobnosti budou projednávány a budou předmětem až druhého čtení tohoto zákona.

Oproti státnímu rozpočtu na rok 1995 se návrh rozpočtu na rok 1996 liší v několika částech. Původní materiály obsahují o něco více údajů, což je kladem tohoto návrhu, jejich uspořádání však není příliš přehledné a je nám doufat, že v dalších letech při ještě podrobnějších údajích se přehlednost zlepší. Dosavadní příznivý trend tomu nasvědčuje, rok od roku se nám to skutečně zlepšuje, a to je nutno konstatovat.

Při posuzování rozpočtu se musí vycházet z toho, jak předcházející rozpočet naplňoval naše představy o dalším rozvoji České republiky a kde jsou cesty pro řešení zjištěných problémů a kde jsou cesty pro budoucnost. Na rozdíl od předkladatelů návrhu rozpočtu nejsme ve všech oblastech hospodaření tak absolutně optimističtí. Některé jevy pokládáme za varovné, lišíme se jak ve stanovení důležitosti jednotlivých výsledků hospodaření, tak i v jejich hodnocení.

Za uplynulá léta se nám nepodařilo snížit propad v hospodaření oproti státům Západoevropské unie. Abychom mohli oprávněně kladně hodnotit náš hospodářský vývoj, musel by náš hrubý domácí produkt meziročně růst aspoň o 7 procent a ne o navrhovaných 4 až 5.

To, že hospodářství České republiky je na dobré cestě k dalšímu vzestupu, pokládáme za fakt.

Pokud se však nevyhneme některým problematickým oblastem, resp. nepřijmeme urychleně nápravná opatření, může nás to na této cestě značně přibrzdit a nedejte, Václavové, snad i zabrzdit.

Příliv zahraničního kapitálu za zhruba rok z jedné jedenáctiny hrubého domácího produktu na jednu sedminu hrubého domácího produktu je poněkud příliš rychlý a protože podstatně více než z jedné poloviny z tohoto kapitálu je krátkodobý kapitál, může při změně podmínek třeba i na nás nezávislých vést k rychlému odlivu, který by nám způsobil značné obtíže. Skutečné investice do našich podniků, vytvoření pracovních míst a zavádění nových technologií není na takové výši, jakou bychom si představovali a jaká by pro naše hospodářství byla zřejmě strategicky potřebná.

Náš export stagnuje, pokud u náročnějších komodit přímo neklesá. Naproti tomu domácí poptávka roste a z toho vyplývají vyšší nároky na import pro přímou spotřebu a pro naše hospodářství to zrovna nejvýhodnější není.

Roste obchodní deficit, a to ne zanedbatelně. Pohybuje se řádově v miliardách amerických dolarů. Pokládáme proto dosavadní proexportní politiku za nepostačující a také náš přístup k ochraně vlastního vnitřního trhu až za příliš liberální, tak jak si to nedovolují ani podstatně hospodářsky zdatnější země, včetně Spojených států severoamerických.

Zahraniční zadluženost je relativně nízká. Můžeme ji skutečně ve srovnání s jinými, a nejen postkomunistickými státy, pokládat za velmi nízkou. Vysoké je však tempo nárůstu tohoto dluhu, které za uplynulé období, míním za uplynulých pět let, narůstalo v průměru o 20 procent ročně. A to není zrovna málo. A s tímto růstem se toho moc nedělá, protože dovoz a dovoz pro přímou spotřebu neustále roste.

l k příjmové stránce lze mít připomínky. Je známo, že značná část daně z přidané hodnoty se vybere na hranicích. Očekávaný růst dovozu musí s sebou nést stejně rostoucí příjmy daně z přidané hodnoty, resp. růst zahraničního obchodu, a z prvního posouzeni se zdá, že tato skutečnost není úplně vzata v úvahu a celkové příjmy budou patrně z tohoto titulu vyšší, zvlášť když se sníží daňové úniky apod.

Privatizační proces ve svém podtextu měl vést k tomu, aby se změnilo myšlení a způsoby hospodaření v podnicích České republiky. Z vlastních poznatků vím, že u řady privatizovaných podniků socialistické myšlení a způsoby práce, včetně rozkrádání apod., stále zůstávají.

Zastaralé technologie, trestanecká koule zbytečně uchovávaných nevyužitých stavebních i strojních investic, nízká a dále se snižující produktivita vedou k tlakům na inflaci, které víc vyplývají z věcných než mzdových nákladů. Zatím jsme nenalezli žádné účinné zbraně, které by se zbytečně vysokými náklady pohly.

Vyřešit tyto problémy jen trhem je snad dlouhodobě možné, ale mezitím bychom klesli hluboko pod průměr rozvojových zemí.

Vhodná hospodářská politika státu podpořená třeba investicemi z prostředků získaných při privatizaci by jedním z léků snad mohla být.

Celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu na rok 1996 se oproti roku 1995 zvýšily skoro o 21%. Saldo zůstává nulové. V textu navrhovaného zákona je obdobná klausule zmocnění exekutivy jako byla v rozpočtu na tento rok. Jsme pro určité omezení rozhodovacích pravomocí exekutivy ve věcech rozpočtu, pokud tomu nebude předcházet souhlas Poslanecké sněmovny. Toto je ale problém druhého čtení, stejně jako oproti loňsku chybějící zmínky o převodech dotací Agrokomplexu a investiční dotaci podniku apod., vyrovnání vlivu nových rozpočtových pravidel atd.

Naše zde uváděné připomínky a návrhy nepokládáme za tak podstatné, abychom předložený návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1996 v prvním čtení, opakuji, v prvním čtení, nepodpořili. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Miloši Skočovskému, zvu k řečništi pana poslance Michala Krause, připraví se pan poslanec František Brožík.

Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, na úvod svého vystoupení mi dovolte jen jednu poznámku. Měl jsem spolu s celým rozpočtovým výborem to štěstí zúčastnit se projednávání prvního čtení návrhu rozpočtu v německém Bundestagu a ve srovnání s tím musím konstatovat, že rámec projednávání státního rozpočtu v naší sněmovně je skutečně nedůstojný. Neúčast premiéra, většiny ministrů, ale i většiny poslanců je skutečně ostudná.

Nyní k návrhu státního rozpočtu.

Klub poslanců sociální demokracie se na svých zasedáních vládním návrhem zákona zabýval velmi podrobně. Na rozdíl od názoru pana ministra Kočárníka konstatujeme, že ve třech uplynulých rozpočtových obdobích vláda nedocenila příjmy v konkrétních skupinách položek, dvakrát po sobě rozdělovala části jakýchsi přebytků, a to do výdajových položek spotřebního charakteru.

Potřetí se na nadílku chystá letos, neboť při hodnocení průběžného salda se očekává přebytek více než 9 miliard korun. Pokaždé přitom došlo k podcenění příjmů, charakteru přímých daní, speciálně daně z příjmu fyzických osob a plateb sociálního pojištění, které věrně kopírují mzdový vývoj a budou jej kopírovat i v roce 1996.

Paralelně s nedoceňovanými příjmy byly každoročně poddimenzovány investiční výdajové položky a další položky s prorůstovým působením, a to jak v podílu na celé rozpočtové soustavě v letech 1994 až 1996 oscilující kolem 15% veškerých rozpočtových výdajů, tak i po očištění o inflační vlivy. Postrádáme proto také již v prvním čtení stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu zákona o státním rozpočtu, bez něhož, domníváme se, není možné návrh zákona projednat, a to ani v prvním čtení.

Pokaždé v tomto volebním období se setkáváme s modelem zvaným Všeobecná pokladní správa. Je to moloch, který pohlcuje značnou část příjmu rozpočtové soustavy a podle své úvahy upouští mj. kapitoly tu větší, tu menší rozpočtové částky a dokonce si troufá dotovat i rozpočty okresních úřadů a obcí.

V rozpočtovém světě je to jev opravdu ojedinělý. Zatímco v roce svého zrodu měla kapitola ve Všeobecné pokladní správě poměrně cudných 9% rozpočtových výdajů České republiky, v nejnovějším vládním návrhu je již zakomponováno téměř 20% celkového objemu výdajů, a to je jistě na pováženou.

Podle našeho názoru má mít každá koruna rozpočtových výdajů přesného adresáta, který se z jejího užití musí zodpovídat. Přes Všeobecnou pokladní správu protékají prostředky křížem krážem i tehdy, když se dají přiřadit ke konkrétnímu resortu.

Za zásadní přečin proti zásadám rozpočtování a transparentnosti příjmů a výdajů považujeme křížení výdajů směrovaných na jeden účel z různých kapitol, tedy určené kapitoly resortní a Všeobecné pokladní správy. Kde je záruka, že každý výdaj má svého zodpovědného správce? Kde je záruka, že se neobjeví některý dotační titul dvakrát? Kde je záruka správnosti výše příjmů podle druhů? Slouží Všeobecná pokladní správa pouze k formálnímu přerovnání příjmů a výdajů, jak se nám předkládá k věření? Pokud ano, není důvod ji zřizovat, je zbytečná. Pokud ne, tím spíše je potřeba její rozsah minimalizovat a nakládání s ní podrobit daleko přísnější kontrole.

Návrh zákona je doplněn sadou formálně precizně zpracovaných tabulek k individuálním investičním akcím z registru investic ministerstva financí, které obsahují na rozdíl od obdobných tabulek z roku 1995 též tříletý rozpočtový výhled tříděný na úroveň konkrétní investiční akce.

Údaje z tabulek se jistě stanou předmětem pozornosti a jednotlivé položky z nich tématem rozsáhlých diskusí. Nás však na tomto místě zajímá spíše to, proč nejsou sumáře rozpočtových kapitol a investičních programů kompletní, proč jsou sčítány pouze údaje týkající se roku 1996.

Není pro náš poslanecký klub technickým problémem za pomoci skupiny pracovníků a sady ručních kalkulaček si příslušné sumáře za rozpočtové kapitoly, případně jednotlivé investiční programy sestavit vlastními silami.

Podle získaných součtů si pak již snadno vytvoříme obraz o perspektivách a struktuře budoucí investiční činnosti v představách této vlády, pokud vládou po příštích volbách přece jen zůstane.

Zatajení sumárních údajů o předpokládaném výdaji veřejných investic před parlamentem považujeme z tohoto pohledu spíše za určitou klukovinu než za vážně míněný pokus bránit poslancům v přístupu k souhrnným informacím, které jsou v předkládaném návrhu v detailním rozpise stejně obsaženy. Doufáme, že nebude třeba formálního usnesení sněmovny k tomu, aby požadované sumární údaje byly sněmovně neprodleně poskytnuty.

Za nejzávažnější prohřešek k předloženého návrhu zákona však považujeme ustanovení paragrafu 3, tedy zmocnění vlády. Vláda opakovaně již třetím rokem zneužívá zmocňovacích ustanovení v zákoně o rozpočtových pravidlech republiky, které si nechává každoročně posvětit sněmovnou.

Každoročně podceňuje příjmy celé soustavy veřejných rozpočtů a každoročně rozpouští tzv. přebytky svého hospodaření, a to bez jakékoliv možnosti zásahu parlamentu. Každoročně vytváří bez předchozího souhlasu parlamentu neodůvodněné rezervy.

Považujeme za naprosto nezbytné, aby jakékoliv v budoucnu navrhované zásahy vlády do schváleného státního rozpočtu, které v souhrnu ode dne účinnosti zákona nebo jeho změny převýší 1% původního schváleného objemu příjmů státního rozpočtu, byly povinně předem projednány a schváleny parlamentem formou novelizace zákona o státním rozpočtu. Navrhoval to zde již pan poslanec Hájek a jestliže jsem na úvod použil příklad z Bundestagu, i v Bundestagu platí stejné pravidlo.

Toto pravidlo se použije při změnách vztahu mezi kapitolami státního rozpočtu včetně kapitoly "Všeobecná pokladní správa", a při změnách napojených příjmů a výdajů mezi státním rozpočtem a rozpočty okresů a obcí, dále při změnách ovlivňujících vzájemný vztah investičních a neinvestičních výdajů. Úprava § 3 vládního návrhu, kterou navrhnu v závěru svého vystoupení, respektuje právě uvedené zásady. V případě, že by si předložený návrh vyžádal novelu zákona o rozpočtových pravidlech, tím spíše je zde důvod pro vrácení zákona o státním rozpočtu vládě.

Za nejdůležitější ze shora řečeného považujeme parlamentní projednávání a schvalování úprav strukturálních změn, zejména rozpočtového vztahu k rozpočtům okresů a obcí, která má vždy zcela zásadní dopady nejen ekonomické, ale především sociálně politické.

Další prioritou je poměr souhrnu investičních a neinvestičních výdajů ve státním rozpočtu. Nelze bez souhlasu parlamentu dle libovůle vlády měnit tak zásadní strukturální parametr, jakým je podíl vládních investic na státním rozpočtu a tím i na hrubém domácím produktu. Zde vláda provádí totiž hospodářskou politiku, ať už to přizná, nebo ne, dokonce nezávisle na tom, zda si takovou elementární okolnost uvědomuje, či ne. A dokonce nezávisle na tom, zda si nějakou hospodářskou politiku vůbec přeje.

Poslední oblastí připomínek klubu Sociální demokracie ve vztahu k návrhu zákona o státním rozpočtu je celková výše příjmů a výdajů. Na základě poznatků, analýz a vlastní verze návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1996 jsme toho názoru, že výše příjmů a v důsledku toho i výdajů státního rozpočtu na rok 1996, navržená ve vládním návrhu, je poddimenzována minimálně o 6 až 7%, resp. zhruba o 32,831 mld. Kč, a proto navrhujeme celkový objem příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 1996 ve výši 530,472 mld. Kč. Přesnou specifikaci této částky rozvede ve svém vystoupení kolega Brožík.

V důsledku toho navrhujeme ve smyslu § 103 odst. 3 zákona o jednacím řádu přijmout toto usnesení:

Poslanecká sněmovna

I. neschvaluje návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1996 dle sněmovního tisku 1936;

II. doporučuje vládě České republiky provést v návrhu zákona o státním rozpočtu tyto změny:

1. v § 1 odst. 1 nahradit částku 497 691 000 000 Kč částkou 530 472 000 000 Kč, a to na straně příjmů i výdajů;

2. v § 1 odst. 2 nahradit částku 16,848 200 000 Kč částkou 22 979 200 000 Kč;

3. v § 3 odst. a) nahradit znění odstavce novým zněním, a to: "a) upravit závazné ukazatele státního rozpočtu v rozsahu nezbytném pro provedení organizačních změn, pokud tyto změny závazných ukazatelů nepřevýší 1% ze schválených příjmů státního rozpočtu, nebo pokud neovlivní celkovou výši příjmů nebo výdajů schváleného státního rozpočtu o více než 1% za předpokladu, že nedojde ke změně celkového salda příjmů a výdajů státního rozpočtu;

III. žádá vládu České republiky o předloženi nového návrhu zákona o státním rozpočtu, a to nejpozději do 21 dnů;

IV. žádá Nejvyšší kontrolní úřad o zpracování stanoviska k návrhu zákona o státním rozpočtu, a to nejpozději do termínu nového projednávání zákona o státním rozpočtu v prvním čtení.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Michal Kraus skončil svůj příspěvek. Slovo má pan poslanec František Brožík, připraví se pan poslanec Svatomír Recman.

Poslanec František Brožík: Vážený pane předsedo, vážené torzo české vlády, vážení kolegové a kolegyně, je skutečně zarážející - (po nápovědě shora) a torzo parlamentu, samozřejmě. Je zarážející, že při prvním čtení rozpočtu České republiky na rok 1996 o tyto záležitosti má skutečný zájem tak málo jak poslanců, tak členů české vlády.

Dovolte mi, abych navázal na svého klubového kolegu a v souladu s jednacím řádem v § 101 a 102 v obecné rozpravě předložil této ctěné sněmovně konkrétní návrhy, úpravy a odůvodnění k základním údajům vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1996 - tisk 1936.

Naše koncepce se opírá jak o hledání nových - chtěl bych podtrhnout - účelových zdrojů, tak o vyšší výtěžek zdrojů již existujících. Na rozdíl od pana ministra zejména u daně z přidané hodnoty, u spotřebních daní i ostatních daní a doměrků, jejichž návrh mi silně připomíná dřívější socialistické přijímání plánů. Podhodnocené návrhy a pokus o přijetí nízkého plánu dává šanci na bezvadné plnění, dokonce přeplňování, v našem případě státního rozpočtu a tím i šance na větší prémie, podíly na ziscích, v lepším případě i udílení Řádu práce a jiných čestných uznání a jiných nesmyslů. Vzhledem k dosud nerozpracované konstrukci neuvažujeme s výnosy eventuální daně z nabývání majetku zahraničními subjekty, resp. subjekty se zahraniční účastí, a to možná i z důvodu kolize přijatých smluv o zamezení dvojího zdanění.

Návrh alternativního státního rozpočtu v našem pojetí je rozpracován do úrovně bilančních tabulek, rozpracován podle zjednodušené metodiky přílohy č. 1 vládního návrhu v třídění státní rozpočet, rozpočet okresních úřadů a obcí, konzolidovaná soustava veřejných rozpočtů včetně zdůvodnění jednotlivých navrhovaných prvků. Při kvantifikaci jednotlivých prvků schválené koncepce jako výchozí základna sloužily vládní údaje s vědomím skutečnosti, že vládní návrh je koncipován s vyšším napětím ve zdrojích jako rozpočet roku volebního, což do určité míry zužuje disponibilní prostor pro návrhy alternativní, pokud chceme - a to my, přátelé, skutečně chceme - dodržet zásadu vyrovnanosti celé soustavy veřejných rozpočtů.

Dovolte proto po tomto krátkém úvodu, jak se lidově říká - a rozpočet by lid obecný v této fázi měl zajímat - přejít k věci, tedy k pěti základním prvkům našeho návrhu:

1. Navrhujeme zvýšení příjmové strany, a to u daně z přidané hodnoty o 10,931 mld. Kč. U daně spotřební o 3,3 mld. Kč. U daně silniční o 300 mil. Kč, u daně dědické, darovací a převodu daně z nemovitostí o dalších 300 mil. Kč. U ostatních daní a doměrků o 2,7 mld. Kč. A dále navrhujeme zařadit novou položku s názvem "dovozní přirážka" ve výši 17,5 mld. Kč.

Krátké, ale skutečně kratičké odůvodnění těchto čísel: Přehodnocení výnosů DPH a spotřební daně. U daně z přidané hodnoty a daní spotřebních vůbec lze předpokládat vyšší inkaso, než nabízí vládní návrh. Zvýšení vyplývá z rostoucích a zjevně podhodnocených dovozů pro konečnou spotřebu, u nichž se daň chová jako čistě obratová zátěž.

Dalším zdrojem navýšení příjmů u této daně bude námi již opakované navrhované postupné zavádění registračních pokladen, které účinně zamezí řadě daňových úniků při prodeji za hotové, které v současné obchodní politice je prováděno v 90%. Podle zkušenosti ze Slovenska již pouhá příprava takovéhoto opatření působí na morálku plátců daně velmi příznivě.

V ostatních daních a poplatcích - daň silniční a daň z převodu nemovitostí - předkládáme mírný nárůst jako důsledek vyšší intenzity podnikatelské činnosti, vedoucí k nárůstu počtu motorových vozidel, i rozsáhlejší provoz vozidel zahraničních, vyšší majetkovou mobilitu a vyšší nároky na správní činnost přímo související s podnikatelskými aktivitami.

Pevně doufáme, že v oblasti daňových úniků a nedoplatků se v roce 1996 začnou projevovat ve větším rozsahu pozitivní výsledky organizačních změn v práci územních finančních orgánů, které naznačují již rok letošní. Tím samozřejmě předpokládáme výši růstu výnosů z příjmů osob i osob samostatně výdělečně činných.

Zavedení dovozní přirážky jako nový zdroj v příjmové části navrhujeme zavést 8 - 10% dovozní přirážku na vymezené okruhy zboží. Je nám zcela jasné, že zavedení této přirážky by mělo být jakýmsi nouzovým řešením překonávajícím dočasné problémy v obchodní bilanci, což samozřejmě znamená zajistit finančně cíle proexportní politiky. Nemohu souhlasit se zde vyřčenou prognózou pana ministra, že v obchodní bilanci bude propad pouze 4% hrubého domácího produktu, protože zde neřekl ani kolik očekává konečné číslo hrubého domácího produktu, ale všichni víme, že obchodní bilance se nebude vzdalovat od čísla 80 až 100 miliard korun v deficitu.

Druhým prvkem našeho návrhu je na příjmové straně snížit daň z příjmu právnických osob, opakuji snížit, o 2 miliardy 200 miliónů korun. U této daně z příjmu právnických osob předpokládáme působení dvou protisměrných faktorů. Pokles jako důsledek navrhovaných opatření pro podporu investic, např. postupný odpis starých zahraničních pohledávek, zrychlení odpisů investičních majetků apod. Druhý faktor, nárůst jako důsledek proexportní politiky a zvýšení objemu veřejných investic, dále posílení domácích výrobců v oborech, na něž bude uplatněna dovozní přirážka. Proto předpokládáme výnos této daně v mezích vládního návrhu s tendencí poklesů o již zmíněných 2 miliardy 200 miliónů korun.

Za třetí. Tyto úpravy v příjmech celkem, tj. v celkovém zvýšení příjmů rozpočtové soustavy, činí 33,831 miliónů korun, tedy 33 miliard 831 miliónů korun, což je zhruba 5,3% celkového objemu rozpočtové soustavy. Chci podotknout, že zvýšení podílu rozpočtové soustavy na hrubém domácím produktu, který se odhaduje na r. 1996 ve výši 1 bilión 360 miliard korun, tak nepřesáhne 46,5%.

Čtvrtým prvkem našeho návrhu je úprava výdajové stránky v celkové výši 32 miliard 831 miliónů korun. Jedná se o navýšení dotací, které samozřejmě budou součástí druhého čtení našeho rozpočtu do jednotlivých kapitol. Přesto mi dovolte, abych tento návrh v přiměřených číslech přečetl. Jedná se o neivestiční dotaci Českým drahám ve výši půl miliardy korun, dotace Agrokomplexu 2 miliardy korun, dotace lesnímu hospodářství 300 miliónů korun, dotace Egapu 12 miliard korun, realizace záruk 700 miliónů korun, podpora podnikání Českomoravské záruční a rozvojové bance 1 miliarda 100 miliónů korun, do školství navrhujeme zvýšit o 2 miliardy 100 miliónů korun, zdravotnictví 3 miliardy korun, kultura 800 miliónů korun, podpora hypoték a stavebního spoření 500 miliónů a 300 miliónů korun, bezpečnost v neinvestičních výdajích jedna a půl miliardy korun, v investičních výdajích půl miliardy korun. Investiční dotace mimo bezpečnost 1,4 miliardy korun.

Za páté. Prvek o posílení vztahů k rozpočtům okresních úřadů a obecních úřadů ve výši 6 miliard 131 miliónů korun.

K jednotlivým položkám něco málo komentáře. Rozpočty okresních úřadů a obcí. Navrhujeme posílení celkové rozpočtové dotace, která bude využita převážně pro podporu investiční činnosti v oblasti bydlení, komunální ekologie, městské hromadné dopravy nebo dopravní obslužnosti jako celku.

Podpora exportu. Kromě nepřímé podpory se navrhuje přímá podpora významným posílením prostředků Egapu, zvýšení rezervy na realizaci záruk a dále vyšší podpory prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Podpora stavebního spoření. Navrhujeme zvýšení ze státního příspěvku na dvojnásobek s doporučenou možností zaměstnavatelů poskytovat část splátek za své zaměstnance na vrub nákladů. Touto úpravou se z okrajové záležitosti postupně stane skutečny nástroj pro vytváření zdrojů nejen na opravy bytů a domů, ale již pro reálnou účast na nové výstavbě. Každý účastník může podle našeho návrhu spořit při plném využití zvýšeného státního příspěvku dvojnásobným tempem než nyní. Celkový objem prostředků navržený k tomu účelu předpokládá, že v prvním roce zvýšení příspěvků zdaleka ne všichni účastníci budou navýšení využívat.

Podpora hypoték. Navrhujeme rozšíření podpory i na stavby zahajované a bytové stavby prováděné podnikatelskými subjekty s vědomím omezené schopnosti bytového stavebnictví v absorbci příliš vysokých objemů prací. Plná zaměstnanost, omezená mobilita pracovních sil, celková podkapitalizace odvětví. S ohledem na nulové zkušenosti s hypotečními úvěry vůbec obsahuje naše navržená částka prvek rezervního charakteru.

Za páté. Deficit soustavy zdravotní péče. Nejvážnější aktuální problém financování zdravotnictví je rostoucí deficit pojistného, viz Všeobecná pokladní správa, tabulka č. 12, strana 1, který vede k dluhům pojišťoven u zdravotnických zařízení, která nejsou schopna platit dodavatelům a perspektivně nebudou moci pokrýt nároky na růst např. nákladových mezd apod. Půjčka nemocnicím prosazená dnes již bývalým panem ministrem Rubášem na úhradu léků je ve skutečnosti dotací farmaceutickým firmám a distributorům. Ve skutečnosti nikdo nevěří, že bude moci být zdravotnickými zařízeními i splacena. Váhavě zaváděná úsporná opatření růst deficitu v horizontu dvou až tří let rozhodně nezvrátí. Proto je třeba sáhnout k systémovému kroku. Na přechodnou dobu proto navrhujeme krytí mimořádnou rezervou ve výdajích.

Investiční dotace. Navrhovaná částka zvýšení investiční dotace je převážně směřována do podpory bytové výstavby. Pro celkovou napjatost ve zdrojích rozpočtové soustavy bude její přednostní využití pro obecnou bytovou výstavbu sociálního charakteru.

Dovolte mi proto, abych na závěr i já upřesnil, že poslanecký klub České strany sociálně demokratické navrhuje vládě vrátit vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1996 předkladateli k dopracování s tím, že v § 1 odst. 1 se částky celkových příjmů a výdajů změní na částky, které tady již byly citovány mým předřečníkem a já bych celou sumarizaci, pokud dovolíte, v kvantifikačních číslech v písemné podobě předal zpravodaji a navrhovateli tohoto zákona. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Františku Brožíkovi. Zvu k řečništi pana poslance Svatomíra Recmana. Dále se připraví a v rozpravě vystoupí místopředseda Poslanecké sněmovny pan Karel Ledvinka.