Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Špačkovi. Dámy a pánové,
protože docházejí další přihlášky
do rozpravy a protože jednáme už téměř
2,5 hodiny, opustím nyní předsednické
místo, a proto vám chci říci, že
budeme pokračovat v 16.45 hodin. Po přestávce
vystoupí pan poslanec Jan Černý.
(Schůze přerušena v 16.26 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 16.48 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: V tuto chvíli
je přihlášen do rozpravy pan poslanec Jan Černý.
Dále se připraví pan poslanec Marek Benda.
Všechny prosím, aby se posadili na svá místa.
Slovo má předseda zemědělského
výboru dr. Jan Černý.
Poslanec Jan Černý: Pane předsedající,
dámy a pánové, chtěl bych v úvodu
svého vystoupení říci několik
poznámek k právě přijímanému
textu. přijímáme zákon, ve kterém
jako v jednom z mála zákonů je výrazně
obsažen konflikt mezi zájmem soukromým, osobním
a mezi zájmem veřejným.
Mnohými ustanoveními tohoto zákona dáváme
vlastníkům lesních majetků určité
povinnosti, určitá břemena, která
musejí strpět bez ohledu na to, kolik jim stát
za to zaplatí. Jsou to povinnosti volného vstupu
do lesa, který je výrazným omezením
vlastnického práva. Je to povinnost umožnit
sběr lesních plodů pro potřebu každého
občana, protože promítnete-li si tyto dvě
povinnosti, které vyplývají z tohoto zákona,
např. do zemědělské půdy nebo
do zahrad, je to samozřejmě velmi výrazné
omezení vlastnických práv.
Dáváme však vlastníkům i další
povinnosti, které podle mého názoru již
nejsou ve veřejném zájmu, ale jsou spíš
v osobním zájmu určitých úřednických
skupin, které se snaží získat kontrolu
nad rezortem lesního hospodářství.
Myslím, že společná zpráva a
zejména usnesení zemědělského
výboru k tomuto zákonu odrazily určitý
kompromis mezi zájmy soukromých vlastníků
a zájmy veřejnými, které podle mého
názoru by měly být plně kompenzovány
každému vlastníkovi. Znamenalo by to tedy,
že by stát, pokud tvrdí, že něco
je ve veřejném zájmu, měl zároveň
říci daňovým poplatníkům,
že budou muset tento veřejný zájem zaplatit
stejně, jako když se staví dálnice a
vyvlastňují se soukromé pozemky.
To je jen úvod k několika pozměňovacím
návrhům, které byly přijaty na jednání
zemědělského výboru a které
myslím, měly být zahrnuty do společné
zprávy. Já se trochu podivuji nad tím, že
ač zemědělský výbor projednávání
tohoto zákona věnoval mnoho času, zabýval
se jím na několika svých zasedáních,
velká většina z jeho usnesení nakonec
ve společné zprávě z rozhodnutí
porady zpravodajů zahrnuta není a jsem rád,
že to je jeden z posledních zákonů,
který je projednáván podle starého
jednacího řádu a že nový jednací
řád tento institut z jednání parlamentu
vypouští.
Dovolím si teď přednést těch
několik pozměňovacích návrhů.
První je pozměňovací návrh
k dosavadnímu § 23 vládního návrhu
k odstavci 3, kde by dosavadní text, který ve vládním
návrhu je, byl nahrazen zněním:
(3) Pro vlastníka lesa s výměrou větší
než 3 ha, který má zájem využít
osnovu pro hospodaření v lese a protokolem o převzetí
ji převezme, se stává závaznou celková
výše těžeb, která je nepřekročitelná
a podíl melioračních zpevňujících
dřevin při obnově porostů. Pro vlastníka
lesa s výměrou do 3 ha, který má zájem
využít osnovu hospodaření v lese a protokolem
o převzetí ji převezme, se stává
závaznou celková výše těžeb,
která je nepřekročitelná. Ustanovení
§ 22 odst. 2 se užije obdobně.
Chtěl bych na vysvětlení tohoto návrhu
říci, že v roce 1994 vykázaly Lesy České
republiky průměrný zisk na 1 ha, který
spravovaly, 16 Kč. Jakýmkoli ustanovením
o melioračních plodinách zvyšujeme náklady
vlastníků (a tady musím doplnit, že
bez kompenzace) minimálně o 20 000 Kč na
ha. Ztráta je prostě obrovská a je proto
alespoň těm nejmenším vlastníkům
potřeba umožnit, aby nemuseli dodržovat procento
melioračních plodin, jak je jinak uvedeno v zákoně.
Druhým pozměňovacím návrhem
je pozměňovací návrh k § 30,
odst. 10 vládního návrhu. Pozměňovací
návrh zní: Vypustit slova "včetně
podmínek používání chemických
a biologických látek v lesním hospodářství."
Jedná se o vypuštění části
věty, která zmocňuje Ministerstvo zemědělství
vydat vyhlášku, kterou by specifikovalo části,
které vyplývají z tohoto zákona.
Zdůvodnění je opět jednoduché.
Před nedávnem jsme projednávali zákon
- a já doufám, že bude brzo projednáváno
jeho paragrafované znění, ve kterém
jsme se zabývali obecně používáním
chemických prostředků. Já mám
dojem, že specifikace používání
chemických prostředků v lesním hospodářství
by měla být zahrnuta i v tomto zákoně.
Další je pozměňovací návrh
k § 33 odst. 1 vládního návrhu, kde
bych druhou větu nahradil textem: "Meliorace a hrazení
bystřin v lesích je povinností vlastníka
pokud by jejich neprovedením byly ohroženy lesy ostatních
vlastníků." Orgán státní
správy má právo rozhodnout ve veřejném
zájmu o provedení meliorací a hrazení
bystřin na pozemcích vlastníka.
Dalším pozměňovacím návrhem
je pozměňovací návrh k § 36 vládního
návrhu. Nejsem tak radikální jako kolega
Lobkowicz, který žádal vypuštění
celého paragrafu. Pokusím se opět předložit
kompromisní návrh, který byl přijat
na zemědělském výboru a neobjevil
se ve společné zprávě.
§ 36 vládního návrhu nahradit tímto
zněním:
(1) Vlastník lesa je povinen vést lesní evidenci
o plnění závazných ustanovení
lesního hospodářského plánu
a evidenci o provedených opatřeních k ochraně
lesa.
(2) Souhrnné údaje uvedené v odst. 1 předá
vlastník orgánu státní správy
lesů vždy do konce března za uplynulý
kalendářní rok.
V rámci dohody bych se pokusil k tomuto svému pozměňovacímu
návrhu přednést ještě alternativu.
Alternativu proto, že někteří moji kolegové
namítají, že chtějí znát
tato ustanovení v jednotlivých porostech. V tom
případě, pokud by nebyl přijat nový
text § 36 tak jak jsem ho přednesl, žádal
bych hlasovat o alternativě, která by zněla:
(1) Vlastník lesa je povinen vést lesní evidenci
o plnění závazných ustanovení
lesního hospodářského plánu
a evidenci o provedených opatřeních k ochraně
lesa v jednotlivých porostech.
Odstavec 2 by pak zůstal v této alternativě
stejný jako v alternativě č. 1.
Dalším pozměňovacím návrhem,
který si dovolím oproti usnesení zemědělského
výboru přeformulovat, je pozměňovací
návrh k § 42, odst. 5, kde se hovoří
o pravidlech pro přidělování, resp.
pro poskytování finančních příspěvků
a způsobech kontroly jejich využití, tzn. příspěvcích
pro lesní hospodářství ze státního
rozpočtu. Domnívám se, že by Parlament
měl v této velmi důležité funkci
mít větší možnost kontroly, a proto
navrhuji dosavadní text § 42 odst. 5 nahradit tímto
zněním:
(5) Vláda připraví každoročně
závazná pravidla poskytování finančních
příspěvků a způsobu kontroly
jejich využití, která jsou přílohou
státního rozpočtu.
Dalším pozměňovacím návrhem,
který jsem chtěl přednést, ale ke
kterému se pouze připojím, je pozměňovací
návrh k § 49, tak jak ho přednesl kolega Lobkowicz.
To zdůvodnění je stejné. Jestliže
jsme rozdělili pokuty podnikatelů, je logické,
abychom stejně rozdělili pokuty u vlastníků
lesa. Připojuji se tudíž k alternativě
2, kterou pan kolega Lobkowicz přednesl. To jsou všechny
mé pozměňovací návrhy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Černému. Prosím, aby se ujal
slova poslanec Marek Benda. Připraví se poslanec
František Kačenka.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo,
váženy pane předsedo, vážení
členové vlády, dámy a pánové,
mnohé k lesnímu zákonu už zaznělo,
čili nebudu opakovat kritiky na omezená práva
vlastníků, které zde zazněly a pokusím
se podat jenom několik pozměňovacích
návrhů, vycházejících vesměs
z usnesení ústavně právního
výboru.
První návrh, který podávám,
je k § 1 ve znění společné zprávy
- vypustit nově vložená slova ve společné
zprávě - jako národního bohatství.
Ponechat tedy text vládního návrhu. Nedomnívám
se, že je rozumné, abychom les definovali jako národní
bohatství, neboť nevíme přesně,
co to znamená a ty konsekvence, které by to mohlo
mít, jsou velmi nešťastné a mohlo by to
vést přesně k těm pohledům,
které nám tady předvedli někteří
opoziční poslanci - lesa jako něčeho,
co musí byt nutně, pokud možno ve vlastnictví
státu. Proto navrhuji tato slova vypustit.
Druhý návrh se týká § 7 odst.
3. Paragraf 7 pojednává o lese zvláštního
určení, kde v odstavci 3 se předpokládá,
že v některých případech může
lesy zvláštního určení vyhlašovat
orgán státní správy lesů z
vlastního podnětu. Domnívám se, že
toto není správné, už proto, jaká
je úprava celého zákona, je správné,
aby lesy zvláštního určení byly
schvalovány orgánem státní správy,
ale pouze na návrh vlastníka. Proto navrhuji z odstavce
3 vypustit slova - nebo z vlastního podnětu. Pokud
by tento návrh nebyl akceptován, doporučuji
a navrhuji alternativní návrh, kdy by se za konec
odstavce 3 doplnila slova - se souhlasem vlastníka lesa.
Aby orgán státní správy lesů
mohl dát podnět k tomu, aby les byl zařazen
do kategorie lesů zvláštního určení,
ale aby k tomuto zařazení bylo zapotřebí
souhlasu vlastníka konkrétního lesa, aby
to nemohlo být uděláno proti jeho vůli.
Další návrh, který podám, se
týká § 21, odstavec 1 a vychází
z usnesení ústavně právního
výboru. První věta říká:
Oblastní plány rozvoje lesů jsou nástrojem
státní lesnické politiky a upravují
zásady hospodaření v lesích. Společná
zpráva upravuje tuto větu podle návrhu zemědělského
výboru v tom smyslu, že oblastní plány
rozvoje lesů jsou metodickým nástrojem státní
lesnické politiky a doporučují zásady
hospodaření v lesích. Já navrhuji,
aby ta druhá část věty - slova "a
doporučuji zásady hospodaření v lesích"
byla vypuštěna. Domnívám se, že
už v textu vládního návrhu nebylo správně,
aby oblastní plány rozvoje lesů upravovaly
zásady hospodaření v lesích a pokud
jdeme na dikci zemědělského výboru,
potom doporučující charakter je podle mého
názoru zcela zbytečné dávat do zákona.
Komu se oblastní plán rozvoje lesa líbí,
tak se samozřejmě podle něj řídit
může, komu se nelíbí, tak se podle něj
řídit nebude. Ale rozhodně si nemyslím,
že by toto mělo být v zákoně.
Proto tato slova navrhuji vypustit.
Další můj návrh se týká
§ 27, odst. 2. Opět vychází ze schváleného
znění ústavně právního
výboru, kde v odst. 2 v první větě
navrhuji vypustit závěr věty, konkrétně
slova "nebo z vlastního podnětu". Opět
se jedná o to, ze uznané lesní porosty a
uznané výběrové stromy mohou být
do této kategorie zařazeny na návrh vlastníka.
Ale v některých případech mohou být
orgánem státní správy zařazeny
i z vlastního podnětu orgánů státní
správy. Nepokládám to za nezbytné
a myslím si, že by v těchto případech
měla být nezbytná součinnost vlastníka.
Proto navrhuji slova "z vlastního podnětu"
vypustit. Pokud by tato varianta neprošla, obdobně
jako u § 7 navrhuji alternativní návrh k odst.
2 - na závěr doplnit slova "se souhlasem vlastníka
lesa". Rozhodně se nedomnívám, že
bychom speciálně v tomto případě
uznaných lesních porostů a uznaných
výběrových stromů měli jít
přes hlavu vlastníka lesa, že by státní
správa měla někomu nařizovat "ten
strom je uznaný, bude se k němu chovat nějakým
jiným způsobem, než je běžné
chování".
Poslední návrh, který mám, je vypustit
§ 38 a 39, § 45, odst. 3 nové písmeno
n) ze společné zprávy. To znamená
všechna ustanovení, která se týkají
lesní stráže. Domnívám se, že
v té dikci, jak je lesní stráž navrhována,
je velmi problematickým orgánem, kde není
jasná celá řada jeho funkcí a fungování
a nepokládám ji za nezbytnou. Proto ji navrhuji
zcela vypustit. Vlastníci lesů mohou tento problém
ochrany svého lesa řešit přes civilní
bezpečnostní služby a pod. Domnívám
se, že lesní stráž, tak jak je navrhována,
není rozumná. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
Marku Bendovi. Prosím, aby se ujal slova pan poslanec František
Kačenka. Připraví se pan poslanec Pešek.
Poslanec František Kačenka: Pane předsedající,
dámy a pánové, z důvodové zprávy
vyplývá, i pan ministr Lux o tom ve svém
vystoupení hovořil, že navržená
úprava projednávaného zákona sleduje
jak dobro vlastníků, tak i společnosti, tedy
veřejný zájem. Co je dobré ještě
nemusí být spravedlivé. Dobro a spravedlnost
by měly jít ruku v ruce. Bohužel v tomto případě
tomu tak není. Obsahem vlastnického práva
je věc držet, užívat, nakládat
s ní třeba až do úplného zničení.
Omezení vlastnického práva je obecně
možné jen na základě zákona a
za úhradu. Existují i výjimky odůvodnitelné
veřejným zájmem. Vždy jsou však
šetřeny zájmy vlastníků. Zákon
v řadě případů vlastníka
lesa omezuje nad obvyklou míru či zvyklosti, a to
jak v užívání, tak i v nakládání,
či dokonce mu ukládá povinnosti. Bohužel
jaksi zapomíná na úhradu a to je nespravedlivé.
Omezení vlastnických práv k lesům
má v naší zemi dlouholetou tradici. Přistoupil
k němu již koncem 17. století císař,
když v důsledku neuvážené těžby
byly vykáceny téměř všechny listnaté
lesy. Podle pana ministra Luxe likvidace lesů u nás
nehrozí, proto nejsou důvody k tomu, aby stát
nadměrně zasahoval do vlastnických práv
soukromých majitelů. Stát je největším
majitelem lesů, má jich více než jednu
polovinu výměry. Měl by tedy nést
největší tíhu a důsledky vyplývající
z veřejného zájmu. Řečeno srozumitelně
měl by vlastnit lesy ochranné, lesy ležící
v národních parcích, krajinných chráněných
oblastech, kterých se nejvíce dotýká
omezení vlastnických práv. Nic tomu nebrání.
Chce to jen, aby stát vyměnil hospodářské
lesy, které má ve svém majetku, za lesy výše
zmíněné. Jako vlastník si pak s těmito
lesy může dělat co chce a nikoho nemusí,
zejména soukromé majitele, zatěžovat.
To všechno můžeme učinit tímto
zákonem.
K částečnému omezení nespravedlností
činěných tímto zákonem soukromým
vlastníkům navrhuji, aby dosavadní znění
odst. 2 v § 24 bylo nahrazeno tímto zněním:
Náklady na zpracování plánů
lesů hospodářských hradí vlastník
lesa; náklady na zpracování plánu
lesů ochranných, lesů zvláštního
určení, jakož i osnov hradí stát.
- Ústavně právní výbor tento
můj návrh přijal, do společné
zprávy však zařazen nebyl. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Františku Kačenkovi. Prosím,
aby se slova ujal pan poslanec Pavel Pešek. Připraví
se pan poslanec Tlustý.
Poslanec Pavel Pešek: Pane předsedající,
pane předsedo, páni ministři, dámy
a pánové, navrhuji v § 7, odst. 2 vypustit
písmeno e), f) a g). Navrhuji hlasovat po písmenech.
Odůvodnění: u písmena e) a f) považuji
formulace za velmi obecné, za velmi těžko dokazovatelné
a tudíž za absolutní bianco šek pro státního
úředníka, který bude o kategorii lesů
zvláštního určení rozhodovat
a myslím, že to je velmi špatné.
U písm. g) v uznaných oborách a samostatných
bažantnicích, protože obory a bažantnice
považuji za komerční činnost a mám
pocit, že v lesích zvláštního určení
nemají co dělat už z konsekvencí, které
z toho vyplývají. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Peškovi. Prosím, aby se slova ujal pan
poslanec Vlastimil Tlustý a do rozpravy se připravil
pan poslanec Stanislav Kozák.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
dámy a pánové, nejen dnešní diskuse
naznačuje, jak kontraverzní je předloha,
kterou právě projednáváme, a zdá
se, že i z množství předložených
pozměňovacích návrhů zvolna
krystalizují dva hlavní problémy.
Jeden je problém v zájmu vlastníka, který
jakoby stojí proti zájmu veřejnému
- alespoň tak je to většinou prezentováno.
Domnívám se, že to tak většinou
není a že zájem dobrého hospodáře
je převážně identický se zájmem
veřejným. Nicméně předkládané
pozměňovací návrhy směřují
buď k rozšiřování nebo omezování
možnosti státní správy zasahovat do
hospodaření v lesích. Jsem přesvědčen
o tom, že tento spor by byl sporem mnohem méně
dramatickým, kdyby v předloženém textu
zákona byla důsledně respektována
zásada, která tu již dnes mnohokrát
byla citována, že totiž každé omezení,
které se samozřejmě dotkne soukromého
vlastníka a hospodáře, by mělo být
kompenzováno. A mělo by být kompenzováno
z těch kapes, v jejichž prospěch je zřizováno.
Není to tak, že veřejným zájmem
je vždy veřejný zájem všech obyvatel
tohoto státu. Veřejný zájem má
často podobu i zájmu určité obce,
sousedních vlastníků, sousedních hospodářů
atd. a lze ho často blíže specifikovat.
Chtěl bych se proto svým pozměňovacím
návrhem pokusit trochu otupit ostří dosavadní
diskuse o širokých nebo úzkých kompetencích
státní správy vůči vlastníkům
a nalézt východisko z tohoto problému formulací,
která bude jasně deklarovat, že omezovat sice
lze, a v poměrně rozsáhlém počtu
případů, nicméně jedině
v případě, že takovéto omezení
je kompenzováno a jedině v případě,
kdy je zřejmé, kdo takovou kompenzací je
povinován.
Navrhuji proto do § 9 vložit nový odst, 3, který
zní: "Vlastník lesa má právo
na náhradu újmy vzniklé v důsledku
omezení hospodaření v lese vůči
orgánu státní správy, který
o tomto omezení rozhodl. Orgán státní
správy může uložit úhradu této
náhrady osobám, v jejichž zájmu o tomto
omezení rozhodl."
Je jasné, že tato formulace je značně
obecná a nemůže se pouštět do velkých
podrobností, neb nemíří na jednotlivá
konkrétní ustanovení zákona a bylo
by nepochybně lepší, kdyby podobné a
přesnější formulace byly přímo
zapracovány do jednotlivých paragrafů. Domnívám
se ale, že v tuto chvíli projednávání
předloženého textu už nelze učinit
nic jiného, než takovou obecnou deklaraci, která
by takové právo založila. A samozřejmě
ponechat na státní správě a vládě,
případně dalších novelizacích
její zpřesňování.
Druhým problémem, který se táhne jako
společná nit mnoha dnešními vystoupeními,
je problém vymezení kompetencí státní
správy v lesním hospodářství,
kdy je zcela nepochybné, že bude-li výkonem
státní správy v lesích pověřeno
Ministerstvo zemědělství tak, jak to vládní
návrh navrhuje, dojde k obrovskému konfliktu zájmů
u samotného Ministerstva zemědělství,
kdy na jedné straně kompetence tohoto ministerstva
vůči největšímu vlastníkovi
lesů v této zemi, Lesům České
republiky, ve kterých stát prostřednictvím
této organizace hospodaří, se budou dostávat
do konfliktu s dohledem nad státní správou
v týchž lesích. A je jasné, že
předkládaným návrhem je vytvářena
konstrukce, kterou tu jeden z mých předřečníků
podrobně popsal a která - stručně
řečeno - znamená, že kontrolovat bude
někdo sám sebe a že řídit bude
tentýž, kdo bude kontrolovat.
Proti tomu stojící zdánlivě jednoduché
řešení v podobě převodu státní
správy v lesním hospodářství
na Ministerstvo životního prostředí
je ovšem spojeno se sice menším, nicméně
podobným vnitřním konfliktem. Ministerstvo
životního prostředí totiž vykonává
státní dohled a řídí se ještě
celou řadou dalších zákonů ekologického
charakteru, které nejsou nekonfliktně slučitelné
se zákonem o lesích, a je jasné, že
bude-li těmito kompetencemi - myslím státní
správu v lesním hospodářství
pověřeno Ministerstvo životního prostředí,
budou muset na jeho půdě mezi sebou svádět
konflikt pojetí, řídící se
striktně zájmem hospodářským
a tudíž vycházejícím ze zákona
o lesích, a zájmem ryze ekologickým, vycházejícím
z platných zákonů, které ošetřují
dohled nad životním prostředím.
Navrhl bych proto jakési nouzové východisko
z této situace návrhem, který má zcela
jiný charakter než předchozí dva, to
je snaží se hledat k dané příčině
přiměřené řešení.
Tím řešením je dle mého názoru
vyjmout z kompetencí - a ony nejsou příliš
rozsáhlé - Ministerstva zemědělství
řízení Lesů České republiky,
to je věcně navrhuji, aby kompetence ve státní
správě lesního hospodářství
byly na Ministerstvu zemědělství, ale aby
z kompetencí Ministerstva zemědělství
byly vyjmuty ty, které směřují k ovlivňování
státního podniku Lesů České
republiky.
Toto řešení nelze ovšem provést
přímo v projednávaném textu zákona,
neboť má širší legislativní
souvislosti, a proto bych si dovolil navrhnout doprovodné
usnesení, kterým bychom se mohli pokusit tento problém
vyřešit. Navrhovaný text je následující:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky žádá ministra zemědělství,
aby v souvislosti se změnou kompetencí ve státní
správě lesního hospodářství
uskutečnil kroky nezbytné k převodu svých
pravomocí vůči státnímu podniku
Lesy České republiky tak, aby tyto kompetence byly
převedeny na vládu České republiky
do 30. 6. 1996.
Smyslem tohoto návrhu je tedy převést současné
kompetence ministra zemědělství a tou hlavní
kompetencí je jmenování generálního
ředitele tohoto podniku na vládu České
republiky.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Vlastimilu Tlustému. Prosím, aby se
slova ujal pan poslanec Stanislav Kozák a jako poslední
přihlášený do rozpravy se připraví
poslanec Ivan Bečvář.
Poslanec Stanislav Kozák: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte
mi, abych více méně technicky přednesl
tři pozměňovací návrhy, které
jsou potřeba uvést do souladu s navrhovaným
zákonem.
První pozměňovací návrh, který
navrhuji, se týká § 52, a to pouze za předpokladu,
že nebude přijat pozměňovací
návrh pana poslance Bendy ohledně zrušení
lesní stráže. Doufám, že tento
návrh nebude přijat.
Navrhuji, aby za dosavadní odst. 11 byl vložen nový
odst. 12 do § 52, který zní: "12) Lesní
stráž, zřízená podle dosavadních
předpisů, se považuje do 31. prosince 1996
za lesní stráž, zřízenou podle
tohoto zákona." Konec pozměňovacího
návrhu číslo jedna.
Druhý pozměňovací návrh se
tyká taktéž § 52, kde navrhuji nový
odst. 13, který zní: "Nestanoví-li tento
zákon jinak, musí být právní
vztahy, práva a povinnosti vyplývající
z tohoto zákona pro orgány, právnické
a fyzické osoby uvedeny do souladu s tímto zákonem
nejpozději do dvou let ode dne nabytí jeho účinnosti.
O prodloužení této lhůty nejdéle
však o jeden rok může ve zvlášť
odůvodněných případech rozhodnout
příslušný orgán státní
správy lesů. Zdůvodnění je
myslím jasné ze znění společné
zprávy, kde jsme přijali terminologii, která
zakluzuje (?) nájmy a podnájmy a ty vztahy, které
byly nějakým způsobem uzavřeny, je
Potřeba nějakým způsobem ukončit.
Můj třetí pozměňovací
návrh se týká § 18 odst. 4 ve znění
společné zprávy a zase jenom za předpokladu,
že nebudou již přijaty některé
návrhy, které byly před tím zde navrhovány
v této oblasti, a to v tomto odst. 4 znění
společné zprávy na straně 3 nahradit
písmena a) až k) písmeny c) až e). Děkuji
vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Stanislavu Kozákovi a prosím, aby
se slova ujal pan poslanec Ivan Bečvář.