Ministr průmyslu a obchodu
ČR Vladimír Dlouhý: Pane
předsedo, paní poslankyně, páni poslanci,
Středoevropská dohoda o volném obchodu mezi
Českou republikou. Maďarskem, Polskem a Slovenskem
vznikla z potřeby odstranění překážek
vzájemného obchodu mezi zúčastněnými
státy v souladu s ustanoveními Všeobecné
dohody o clech a obchodu - GATT. Pozitivní přínos
této dohody o volném obchodu ve vzájemných
zahraničněobchodních vztazích již
projevil růstem obratu zahraničního
obchodu. Jako příklad mohu uvést vztah mezi
Českou republikou a Polskem, do určité míry
i mezi Českou republikou a Maďarskem.
Na poznaňském summitu
předsedů vlád zemí Středoevropské
dohody v roce 1994 se dohodli premiéři na tom, že
bude pokračovat dále otevření národních
trhů a vyslovili souhlas s vytvořením možnosti
přístupu dalších zemí k CEFTA.
Na třetím zasedání společného
výboru CEFTA, které se konalo v srpnu 1995 ve Varšavě,
bylo dosaženo shody o formě smluvní úpravy
a základních ustanoveních
umožňujících přístup nových
stran k této dohodě. Doplňuje se především
článek 39 článkem 39a) a stanoví
se, že za prvé všechny evropské státy
mohou přistoupit ke Středoevropské dohodě
o volném obchodu se souhlasem všech stran, a za druhé
že podmínky a lhůty
přístupu nového státu budou určeny
v dohodě o přístupu uzavřené
mezi všemi stranami CEFTA na jedné straně a
přistupujícím státem na straně
druhé. (Hluk v sále.)
Předseda PSP Milan Uhde:
Prosím, pane
ministře, okamžik. Dámy a pánové,
ještě prosím o strpení a o uklidnění.
Jde skutečně o předposlední bod a
nemůžeme rušit pana ministra. Projednávání
tohoto bodu by probíhalo za nedůstojných
podmínek a tento bod si to nezaslouží. Prosím
o klid. Pane ministře, pokračujte.
Ministr průmyslu a obchodu
ČR Vladimír Dlouhý: Děkuji,
pane předsedo. Při posuzování ekonomické
výhodnosti doplňkové dohody je nutno konstatovat,
že země středoevropského regionu představují
tradičně velmi významné partnery.
Předpokládáme, že rozšíření
možnosti přístupu dalších zemí
k dohodě bude oživujícím impulsem pro
zvýšení obchodní výměny
mezi smluvními státy. Proto, paní poslankyně.
Páni poslanci, doporučuji vám vyslovit souhlas
s vládním návrhem, kterým se předkládá
Poslanecké sněmovně Parlamentu České
republiky doplňková dohoda ke Středoevropské
dohodě o volném obchodu. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
ministru průmyslu a obchodu Vladimíru Dlouhému.
Organizační výbor určil zpravodajem
pro první čtení pana poslance Otakara Vychodila.
Žádám ho, aby se ujal slova.
Poslanec Otakar Vychodil: Děkuji,
pane předsedo. Dámy a pánové, nechci,
aby to vypadalo, že s kolegou Holubem soutěžíme
o první místo v Guinessově knize rekordů,
kdo má kratší uvádění
příslušných tisků, nicméně
to, co řekl pan ministr, bylo natolik vyčerpávající
k prvnímu čtení a tato věc je natolik
důležitá, že nemohu než doporučit
sněmovně, aby svým usnesením souhlasila
s přikázáním této smlouvy k
projednání zahraničnímu výboru.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
poslanci Otakaru Vychodilovi. Otevírám obecnou rozpravu.
Nemám žádné přihlášky,
ani žádnou z místa nevidím. Proto rozpravu
uzavírám, a protože nezazněl návrh,
aby byla předloha vrácena navrhovateli k dopracování,
ani aby byla zamítnuta, je na místě zabývat
se návrhem na přikázání předloženého
vládního
návrhu zahraničnímu výboru.
Táži se, zda má
někdo jiný návrh. Tak totiž zní
návrh organizačního výboru: přikázat
předložený vládní návrh
zahraničnímu výboru. Nevidím, že
by se někdo hlásil s jiným návrhem,
proto přečtu ještě jednou návrh
usnesení:
"Poslanecká sněmovna
přikazuje po prvním čtení předložený
vládní návrh k projednání zahraničnímu
výboru."
104. hlasování na
této schůzi. Kdo předložený návrh
podporujete, buďte tak laskaví, stiskněte tlačítko
a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 104.
hlasování skončilo.
Z 89 přítomných
bylo 82 pro, nikdo proti. Konstatuji, že návrh usnesení
byl přijat. Je tu poslední bod, číslovaný
jako 22. Jde o
Předložený
vládní návrh dohody jsme obdrželi jako
sněmovní tisk 1970. Z pověření
vlády jej odůvodní ministr průmyslu
a obchodu pan Vladimír Dlouhý. Prosím, pane
ministře, ujměte se slova.
Ministr průmyslu a obchodu
ČR Vladimír Dlouhý: Pane
předsedo, paní poslankyně, páni poslanci,
vím, že doba je pokročilá, přesto
mi ještě dovolte, abych požádal o pozornost
k tomuto vystoupení, neboť je předkládán
k prvnímu čtení dokument, který do
značné míry bude určovat situaci v
české energetice na následující,
odvážím se říci, nejen roky,
ale možná desetiletí, dokument, který
svojí podstatou bude vyžadovat i odpovídající
kroky české hospodářské politiky,
dokument, který
- jestli jej dokážeme odpovídajícím
způsobem naplnit - povede k základním závěrům
i k tomu, že naše hospodářská politika
může generovat takovou strukturu energetických
cen, která udrží budoucí konkurenceschopnost
celé naší ekonomiky.
Ještě jako federální
ministr hospodářství bývalé
ČSFR jsem podepsal v prosinci 1992 v Haagu politický
dokument nazvaný Evropská energetická charta.
Na jeho zásadách
je postavena předkládaná mnohostranná
Dohoda. Má přispět k vytvoření
evropského a celosvětového energetického
trhu a dát tomuto trhu právní základ.
Pro nás, Českou republiku, má význam
především z hlediska energetického trhu
Východ - Západ, jehož jsme účastníky,
jednak jako tranzitní země, ale i země konečného
určení přepravovaných energetických
produktů a materiálů.
Pokud by se naplnily původní
časové předpoklady vypracování
Dohody v době do jednoho roku od podepsání
Evropské energetické charty, nebylo by z hlediska
naší tehdejší legislativy jednoduché
její přijetí. V současné době
ale, kdy platná legislativa má jednoznačnou
orientaci, konsistentní se současným systémovým
uspořádáním tržní ekonomiky
v České republice, s vysokým stupněm
záruk pro cizí investory, nevidím závažnějších
překážek pro její ratifikaci po vyslovení
vašeho souhlasu.
Přesto bych se rád
zmínil o několika základních principech,
na kterých dohoda stojí, kam směřuje
její budoucí vývoj a jaký má
pro nás význam.
Především Dohoda
pokrývá všechny fáze získávání
energie až po obchod s ní. Sahá od průzkumu
nalezišť prvotních energetických zdrojů,
přes investiční výstavbu na jejich
čerpání a užití, provoz a údržbu
těchto investic, až po prodej energie, včetně
distribuce konečnému spotřebiteli. Všímá
si ekologických důsledků pocházejících
ze všech činností energetického cyklu
s tím, že každá smluvní strana
se vynasnaží o jejich minimalizaci ekonomicky efektivním
způsobem. Nezabývá se oblastí spotřeby
energie, i když v navazujícím protokole o energetických
úsporách a souvisejících ekologických
hlediscích, který má charakter úrovně
vládní smlouvy,
a není proto Parlamentu předkládán
k vyslovení souhlasu, je tato oblast rovněž
přiměřeným způsobem smluvně
řešena.
Dohoda obsahuje zásady
a pravidla založená na rovnovážné
zainteresovanosti smluvních stran v přístupu
ke zdrojům, obchodu s nimi, tranzitu, investiční
činnosti, přístupu na trhy, kapitálu,
technologiím atd.
Mezi základní ustanovení
Dohody patří:
1) Opětovně se potvrzuje
uznání státní suverenity a svrchovanosti
nad energetickými zdroji v souladu s pravidly mezinárodních
zákonů. Žádným způsobem
není Dohoda na újmu pravidlům, jimiž
se řídí vlastnictví energetických
zdrojů. Přístup k těmto zdrojům
má však být usnadněn, mimo jiné
nediskriminačním způsobem udělování
autorizací a koncesí.
2) Z hlediska vzájemného obchodu s energetickými
materiály a produkty (palivy
a energií) uznávají státy, že
se budou řídit pravidly GATT a respektovat je, a
to i ty smluvní strany, jež nejsou jeho členy.
To je jeden z nejvýznamnějších momentů
Dohody pro další rozvoj energetických trhů.
3) Stejně významným
je i ustanovení o volném tranzitu energetických
materiálů a produktů (paliv a energie) územím
a jeho nepřerušení v případě
sporu kvůli tomuto tranzitu. Při naší
geografické poloze i závislosti na dopravě
ropy a plynu ze zahraničí, se rozhodně jedná
o významné ustanovení.
4) Na poloviční
cestě, vůči původním záměrům
obsaženým v energetické chartě, zůstalo
ustanovení o podpoře a ochraně investic.
V předkládaném znění ne ní
ještě zakotven jako povinný "národní
režim" zacházení s energetickými
investicemi cizích investorů. Proto Dohoda obsahuje
i závazek smluvních stran uzavřít
nejpozději do 1.ledna 1998 Doplňkovou dohodu, kde
toto zacházení bude povinným. Předpokládáme,
že s ohledem na neukončenou privatizaci energetického
sektoru u nás uplatníme do textu Doplňkové
dohody přípustnost výjimek z režimu
"národního zacházení" pro
ty případy, kdy se jedná o rušení
monopolů. Jako povinný je režim "národního
zacházení" zapsán v Dohodě již
pro výše zmíněný tranzit, přístup
ke kapitálu, kompenzaci ztrát při mimořádných
událostech, poskytnutí
náhrad při eventuálním vyvlastnění
a pro užívání a údržbu investic.
5) Dohoda obsahuje i mechanismy
na řešení případných sporů
a vymáhání jejího plnění.
Zvláštní článek je věnován
urovnávání sporů mezi smluvní
stranou (státem reprezentovaným vládou)
a investorem jiné smluvní strany.
Předložená
Dohoda je od data jejího podpisu prováděna
předběžně a vstoupí v platnost
devadesátý den po uložení ratifikačních
listin o ratifikaci třicátou smluvní stranou.
Podepsána byla padesáti státy, posledním
evropským státem, který se k ní připojil
v listopadu tohoto roku, je bývalá jugoslávská
republika Makedonie. Odhadujeme, že by mohla vstoupit v platnost
v první polovině příštího
roku.
Vážené paní
poslankyně, vážení páni poslanci,
doporučuji vám vyslovit souhlas s Dohodou k energetické
chartě.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
ministrovi průmyslu a obchodu Vladimíru Dlouhému.
Organizační výbor
určil zpravodajem pro první čtení
pana poslance Holuba. Žádám ho, aby se ujal
slova.
Poslanec Josef Holub: Vážený
pane předsedo, vážení přítomní,
dovolte mi jen dodat, že ratifikací Dohody a jejím
vstupem v platnost nejsou vyvolány žádné
bezprostřední změny legislativních
předpisů České republiky a že
provádění Dohody nebude vyžadovat dodatečné
výdaje ze státního rozpočtu.
Doporučuji vám dále,
abyste přikázali tento tisk 1970 k projednání
hospodářskému výboru a - jak mám
signály - i výboru pro veřejnou správu,
regionální rozvoj a životní prostředí.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP
Milan Uhde: Děkuji
panu zpravodaji Josefu Holubovi a otevírám obecnou
rozpravu. Pan poslanec Seifer se hlásí. Má
slovo.
Poslanec Pavel Seifer: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, budu
velmi stručný. Padl zde návrh, aby projednání
bylo přikázáno i výboru pro veřejnou
správu, regionální rozvoj a životní
prostředí.Já s tím plně souhlasím.
Souhlasím s předkladatelem,
že tato Dohoda je velice důležitá. Bude
tam o čem jednat - o volném tranzitu energií,
tzn. i radioaktivních materiálů, o likvidaci
odpadů atd. Já si myslím, že v prvním
čtení mohu doporučit schválení
tohoto návrhu a za svoji osobu pro něj budu hlasovat.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
poslanci Pavlu Seiferovi. Protože vidím, že se
do rozpravy už nikdo nehlásí, uzavírám
ji. Konstatuji, že nebyl vznesen návrh na vrácení
předlohy navrhovateli k dopracování ani návrh
na zamítnutí. Proto se budeme zabývat návrhem
na přikázání výborům
k projednání. Organizační výbor
navrhuje přikázat předložený
vládní návrh hospodářskému
výboru a dále
byl vznesen návrh na přikázání
výboru pro veřejnou správu, regionální
rozvoj a životní prostředí. Jsem přesvědčen,
že o obou návrzích můžeme hlasovat
pohromadě, pokud si nikdo nevymíní hlasovat
o každém zvláště. Nikdo nemá
námitku.
Čtu návrh usnesení:
Poslanecká sněmovna
po prvním čtení přikazuje předloženy
vládní návrh k projednání hospodářskému
výboru a výboru pro veřejnou správu,
regionální rozvoj a životní prostředí.
105. hlasování na
této schůzi. Kdo podporujete předloženy
návrh usnesení, stiskněte tlačítko
a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
105. hlasování skončilo.
Z 95 přítomných hlasovalo 90 pro, nikdo proti.
Konstatuji, že návrh usnesení byl přijat.
Chci učinit dvě
oznámení. Přerušuji toto zasedání
do úterý do 14.00 hodin, kdy budeme pokračovat
tímto programem: jako první bude návrh zákona
o státním rozpočtu, přikročíme
k hlasování o pozměňovacích
návrzích a pak o celku. Dále budeme projednávat
bod 27 (tisk 1932), vyhlášení národního
parku České Švýcarsko a dále
všech 12 neprojednaných
bodů, počínaje bodem 34 a konče bodem
46 původně schváleného pořadu.
Další oznámení
zní takto: V úterý v 9.30 hodin se koná
porada předsedy s místopředsedy sněmovny
a s předsedy poslaneckých klubů.
Děkuji všem, kteří
vytrvali do této chvíle a hájili zbytek pracovní
cti Poslanecké sněmovny. Děkuji vám
všem, přeji příjemný víkend
a na shledanou v úterý.