Poslanec Tomáš Fejfar: Váženy
pane předsedo, pane ministře, kolegové a
kolegyně, dovolte, abych přednesl návrh usnesení
branného a bezpečnostního výboru s
drobným komentářem, že před týdnem
tomu bylo silou zabráněno, a doufám, že
dnes budou hovořit argumenty.
Usnesení zná:
"Poslanecká sněmovna
Parlamentu České republiky žádá
vládu České republiky, aby byl vyřazen
projekt realizace Migu 21 a byla pozastavena realizace projektu
modernizace tanku T 72, uvedená v rozpočtové
kapitole Ministerstva obrany České republiky na
rok 1996."
Pokusím se návrh
odůvodnit. Musím se vrátit do minulosti a
pro sněmovnu, která není s touto tematikou
příliš seznámena, vzpomenout vývoj
celého tohoto usnesení.
Před více než
rokem při jednání o rozpočtu na rok
1995 přijal branný a bezpečnostní
výbor návrh usnesení (přiznávám,
že jak toto, tak další návrhy usnesení
v branném a bezpečnostním výboru jsem
navrhoval já), který žádal ministra
obrany, aby do doby, než bude celá problematika projednána
v branném a bezpečnostním výboru,
nerozjížděl projekt modernizace letounu Mig
21.
Pan ministr tehdy uposlechl. Tuším,
v březnu tohoto roku, se konalo jednání branného
a bezpečnostního výboru za přítomnosti
pana ministra, jeho ekonomického náměstka,
náčelníka generálního štábu
a dalších expertů armádních,
po kterém branný a bezpečnostní výbor
přijal usnesení, že žádá
ministra obrany, aby tento
projekt byl skončen.
Tentokrát ministr obrany
této žádosti nevyhověl a celý
projekt co se týče zkušebních strojů,
tzn. dvou nebo tří, rozjel. Posléze v létě
po kritice náměstka ministra zahraničních
věcí Vondry a jiných událostech souvisejících
s určitými nabídkami ze Spojených
států, tento projekt pozastavil.
Znovu jsme se k tomu vrátili
při projednávání rozpočtu,
kde, a to musím zodpovědně prohlásit,
předseda výboru ing. Šuman při projednávání
rozpočtu pana ministra vyval, aby se výboru zaručil,
že tento projekt nespustí a že projekt modernizace
tanku T 72 přehodnotí.
Pan ministr tuto nabídku
nepřijal. Následovalo přijetí tohoto
usnesení branným a bezpečnostním výborem.
Důvod pro to je hlavně
jeden. Branný a bezpečnostní výbor
nechtěl svým rozhodnutím nebo svým
návrhem snižovat rozpočet Ministerstva obrany
o tyto položky, které jsou určeny na modernizaci
tanku T 72 a Migu 21, protože si je vědom toho, že
armáda se musí rozvíjet, a peněz do
ní příliš nejde.
Jediná možnost, jak
toto udělat poté, co se ministr odmítl zaručit
výboru, bylo přijmout toto usnesení a navrhnout
ho sněmovně tak, aby vláda se cítila
jistým způsobem více vázána
tyto projekty ošetřit, jak je navrhováno v
usnesení.
Co se týče těch
konkrétních věcí. Modernizace Migu
21 je věc, která aktuálně hýbe
odbornou veřejností, vojenskou veřejností
i částí politického spektra více
než dva roky. Za tu dobu se názory, které byly
různé, sjednotily podle mého názoru
tak, že modernizace letounu Mig 21, letounu, který
létá nad našimi hlavami více jak
30 let, není dobré řešení.
Zároveň však,
a to chci zdůraznit, to, co se podařilo některým
lidem pomocí některých novinářů,
vpašovat do povědomí občanů,
že branný a bezpečnostní výbor
je proti modernizaci letounu Mig 21. protože chce prosadit
olítané F16; zodpovědně prohlašuji,
že toto nebyla, není a nebude pravda.
Vím, že spousta lidí
v branném a bezpečnostním výboru nechce
ani jedno řešení, že chce podporovat náš
český projekt letounu L159, který má
byt vyráběn a je schválena jeho výroba,
do té doby, než bude jasné, jakým způsobem
vstoupí Česká republika do NATO, jaké
budou její úlohy v této organizaci, jaký
bude podíl na obraně těchto států.
Potom se můžeme s
jistým odstupem, a já bych ho odhadoval na tři,
čtyři roky, rozhodnout, jaká letadla, tzn.
jaká nadzvuková letadla tato republika bude mít.
Firem, které vyrábějí takováto
letadla, je v Evropě a ve světě více,
ať nám dají své nabídky; pečlivě
zvážíme, která bude nejlepší
jak co do kvality, tak co do ceny. Potom se můžeme
rozhodovat.
To není aktuální
otázka teď hned.
Co se tyče MIGu 21, jeho
modernizace by znamenala, že bychom měli hodně
drahé létající trenažéry,
nic víc. Možná někdo se této
otázce bude věnovat podrobněji. Otázka
modernizace tanku T 72 je otázkou trochu jinou. Výbor
na svém uzavřeném zasedání
na podzim tohoto roku se celou kauzou zabýval hlavně
s ohledem na výsledek výběrového řízení
na řízení palby u tohoto tanku. Podle mého
názoru se panu ministrovi nepodařilo přesvědčit
výbor o tom, že výběrové řízení
proběhlo bez závažných vad.
Musím říci, že jsem nabyl dojmu, že
manipulací. Bohužel o podrobnostech tohoto projednávání
zde hovořit nemohu, protože zpráva Inspekce
ministra obrany, která byla hlavním podkladem pro
jednání branného a bezpečnostního
výboru, byla označena jako přísně
tajná, seznámit
se s ní mohli pouze členové branného
a bezpečnostního výboru, a to ještě
za obzvlášť přísných podmínek,
takže se nechci dopustit téhož, čeho se
dopouštějí někteří kolegové.
Podrobnosti z této zprávy citovat nemohu, řeknu
jenom, že tato zpráva
byla takového druhu, že náš výbor
si vyžádal spoustu doprovodných materiálů
a informací. Výbor přesvědčen
nebyl o tom, že všechno s výběrovým
řízením by bylo v pořádku,
a proto návrh tohoto usnesení.
Musím říci,
že v celé problematice se odehrála ještě
spousta dalších vécí od nátlaku
politického až po telefonáty, které
jsem měl já, kdy mi bylo sděleno, že
pokud nepřestanu zlobit, je velmi nepravděpodobné,
že bych zemřel v posteli. Upozorňuji, že
se nebojím, nic si z toho nedělám, ale zároveň
musím říci, že
tato otázka, kterou zde projednáváme, je
nesmírně vážná. Výběrová
řízení jako taková mají různé
vady. Na Ministerstvu obrany, pokud vím, byla zrušena
dvě výběrová řízení
a jeden projekt na centrální vytápění
armády jednou firmou byl také zrušen. U některých
dalších projektů se objevily závažné
vady při průběhu výběrového
řízení a v této chvíli vše
směřuje k tomu, že o závažných
věcech a o závažných finančních
částkách nemůže rozhodovat -
a podle mého názoru nezodpovědně a
nedobře - ekonomický náměstek ministra,
přestože potom celou věc podepisuje ministr.
Myslím si, že jde
o velké věci - a hovoříme zde o zakázkách
za více než 10 miliard korun, když sečteme
ty dvě zakázky, o kterých se hovoří
v usnesení.
Dámy a pánové,
tady už nejde o politické rozhodnutí, tady
se jedná - a berte to se vší vážností
- o poslaneckou čest. Té své si cením
velmi vysoko a doufám, že i vy. Prosím vás,
abyste hlasovali pro tento návrh usnesení.
Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji zpravodaji
výboru branného a bezpečnostního poslanci
Tomáši Fejfarovi. Otvírám rozpravu -
nejdříve její všeobecnou část.
V ní podle § 58 mohou být vzneseny pouze návrhy
na odročení, zamítnutí, odkázání
jinému orgánu sněmovny a může
byt vznesen návrh jiné předlohy.
Rozprava je otevřena. Písemně
přihlášení mají přednost.
Jako první se přihlásil písemně
pan poslanec Jan Krámek, má slovo. (Poslanec Krámek
přistupuje k předsedovi sněmovny.)
Pan poslanec Krámek chce
promluvit v rozpravě podrobné. Hlásí
se někdo do všeobecné rozpravy? Pan poslanec
Kozák, má slovo.
Poslanec Stanislav Kozák: Vážený
pane předsedo, pane ministře, kolegyně a
kolegové, nejsem si jist, zda nepůjde náhodou
o technickou poznámku. Když jsem si přečetl
program 38. schůze Poslanecké sněmovny, bod
5, který říká "Návrh usnesení
Poslanecké sněmovny podle usnesení branného
a bezpečnostního výboru č. 315/1995"
a pak jsem poslouchal pana kolegu Fejfara, zjistil jsem, že
přečetl z tohoto usnesení č. 315 pouze
určitou sekvenci. Domnívám se, že usnesení
orgánu sněmovny, když se dává
ke schválení
sněmovně, by mělo být ocitováno
celé. Děkuji vám.
Předseda PSP Milan Uhde:
Pan poslanec Tomáš Fejfar bude odpovídat.
Prosím.
Poslanec Tomáš Fejfar: Nebudu
odpovídat, upřesním to. Už na minulém
zasedání, když jsem se pokoušel tento
bod za výbor dostat na jednání - a ve stenozáznamu
to tak je - jsem přečetl celý návrh
usnesení branného a bezpečnostního
výboru, který se týká rozpočtu.
Ale vzhledem k tomu, že jenom tato část se
týká sněmovny, dovolím si bod č.
2 toho usnesení zopakovat. Proto jsem navrhoval
jen to usnesení. Zopakuji to celé, cely bod 2, protože
jenom ten se týká zasedání sněmovny.
Branný a bezpečnostní
výbor doporučuje Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky, aby přijala následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna
Parlamentu České republiky žádá
vládu České republiky, aby byl vyřazen
projekt modernizace MIGu 21 a byla pozastavena realizace projektu
modernizace tanku T 72. uvedená v rozpočtové
kapitole Ministerstva obrany České republiky na
rok 1996.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
poslanci Tomáši Fejfarovi. Táži se po
dalších hlasech do všeobecné části
rozpravy. Pokud žádné přihlášky
nejsou, všeobecnou část rozpravy uzavírám
a otvírám rozpravu podrobnou. V ní mohou
být vzneseny návrhy na odročení, zamítnutí,
odkázání návrhu
jinému orgánu sněmovny, návrhy jiné
předlohy, návrhy pozměňovací,
návrhy eventuální, dodatečné
a podmíněné.
V této podrobné
rozpravě si přál vystoupit pan poslanec Jan
Krámek. Je tomu tak, pane poslanče? (ano) Prosím,
máte slovo.
Poslanec Jan Krámek: Vážený
pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové.
Nejen že se plně stavím za vše, co tady
řekl kolega Tomáš Fejfar, ale s vědomím
i toho, že nemáte možnost posuzovat věci
z toho důvodu, že některá jednání,
tykající se uvedené problematiky, a to jak
modernizace MIGu 21, tak
modernizace tanku T 72, byla neveřejná, mám
trochu ztíženou roli.
Dělal jsem zpravodaje branného
a bezpečnostního výboru k modernizaci MIGu
21. V branném a bezpečnostním výboru
jsem inicioval některá usnesení, která
souvisejí nejen s MIGem 21, ale obecně s modernizacemi.
Dovolil bych si navrhnout ještě k tomuto usnesení
branného a bezpečnostního výboru sněmovně
doplňující usnesení, a to:
Poslanecká sněmovna
Parlamentu České republiky žádá
ministra obrany o sdělení, v jakém stavu
je příprava privatizace Vojenských opravárenských
podniků a případná privatizace Aero
Vodochody.
Nechci zdržovat dlouho. Taková
usnesení pouze branného a bezpečnostního
výboru existují, dovolím si je přečíst.
Je to žádost branného
a bezpečnostního výboru na ministra obrany,
aby předložil brannému a bezpečnostnímu
výboru informaci o dosud známých případech
průběhu nebo ukončení výběrového
řízení, které přešly k
jiným subjektům, žádost, aby předložil
do 15. ledna podklady o průběhu a výsledcích
privatizace Vojenských
opravárenských závodů jako podkladový
materiál k projednání brannému a bezpečnostnímu
výboru.
Já si dovolím uvést
jen stručné zdůvodnění. Dospěl
jsem možná k subjektivnímu přesvědčení,
že mnohdy se nejedná o důležitost modernizace
Armády České republiky, ale ve hře
jsou zájmy skupin a případně jednotlivců.
Upřesňuji jen jednu věc. Nenavrhuji doplnit
usnesení, které přednesl za branný
a bezpečnostní výbor pan poslanec Fejfar.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
poslanci Krámkovi. Jsou další hlasy do rozpravy?
Pan ministr Vilém Holáň požádal
o slovo. Já mu je udílím.
Ministr obrany ČR Vilém
Holáň: Pane
předsedo, dámy a pánové, seznam technických
handicapů, které armáda má, je velmi
jasný, velmi přehledný a velmi objektivní.
Patří tam věci, o nichž jsem tady mluvil
při jedné interpelaci - nemožnost boje v noci,
nemožnost přesné střelby, spojovací
systémy, informatika. Patří tam v letectví
také schopnost moderní navigace a schopnost moderního
leteckého boje.
Druhá poznámka.
Je často vedena úvaha, že důležitější
je cvičit letce v létání než
modernizovat stroje. Chci zdůraznit, že je to chybná
úvaha, protože takto vedeme nákladný
výcvik pilotů a provádíme ho v podmínkách,
ve kterých bojovat nebudou. Je to něco podobného
jako práce s počítačem a
bez něho. Dnešní létání
je jen cvičení v udržení si schopnosti
létat.
Třetí poznámka.
Proto se hledají cesty, jak v souladu s ekonomickými
možnostmi vybavit naše letectvo takovými stroji,
na kterých se budou i tyto věci cvičit. Je
to jednak sféra podzvukových letadel, od čehož
se odvíjí česká investiční
politika ve vzdušných silách (to jsou letadla
159), jednak letadla nadzvuková. Ve druhé polovině
letošního roku se objevila možnost získat
možná finančně a technicky výhodnější
variantu než byla varianta MIG.
Návrh na realizaci modernizačního projektu
MIG vzešel z faktu odpovídajícího ekonomického
zabezpečení. Nebyl nikdy variantou ideální,
byl variantou nouzovou, ale tehdy jedinou finančně
možnou. Modernizovaná letadla MIG existovala např.
ve Finsku.
Ve druhé polovině
roku se objevila možnost řešit problém
jinak. Pozastavil jsem proto - nikoliv z jiných důvodů
rozhodnutí o realizaci projektu MIG 21 do okamžiku,
než bude možné všechny dostupné varianty
porovnat v rámci celkové architektury vzdušných
sil České
republiky. Expertní tým, který na této
úloze intenzivně pracuje, mi předloží
své doporučení v průběhu ledna
a já předložím začátkem
února do vlády varianty rozvoje vzdušných
sil, opřené o expertní posouzení všech
kritérií a rizik.
Přijetí navrhovaného
usnesení by znamenalo předem politickým stanoviskem
omezit možnosti komparativního posuzování,
případně obchodního vyjednávání.
Jsem přesvědčen, že by to zájmům
České republiky neposloužilo. Prosím
vás, abyste toto usnesení nepřijímali.
Navrhuji, aby se o takovém
usnesení jednalo třeba na březnovém
plénu, v době, kdy budou věcné studie
ukončeny.
Nyní mám poznámku
k tanku. Realizace tohoto investičního projektu
probíhá od roku 1992. Do roku 1994 proběhla
výzkumná etapa, která prověřila,
že je možné získat modernizací
T 72 tank, který svými bojovými parametry
bude srovnatelný s tanky vyspělých západních
armád za třetinové náklady v porovnání
s variantou nákupu tanků moderních. V roce
1994 byla podepsána smlouva o přípravě
dvou prototypů, a to mezi Ministerstvem
obrany a státním podnikem Nový Jičín
jako finálním dodavatelem. Nový Jičín
následně vypsal výběrové řízení
na dodávky jednotlivých modernizačních
komponentů. Po vyhlášení výsledků
byly řadou neúspěšných účastníků
výběru vzneseny námitky, což je obvyklé.
Námitky jsem nechal prošetřit inspekcí
Ministerstva obrany a také jsem požádal orgán
dohledu - Ministerstvo pro hospodářskou soutěž
- o prošetření.
Na základě šetření
jsem dospěl k názoru, že objektivita výběru
nebyla porušena. Dovolím si připomenout, že
na rozdíl od projektu MIG 21 nebyly nikdy proti realizaci
projektu T 72 vzneseny výhrady až do okamžiku
výběru subdodavatelů. Připomínám,
že transparentně kontrolovatelná kritéria,
cena a garantovaný podíl českého průmyslu
jsou skutečně nejvýhodnější
ve variantě vítězné.
Chtěl bych říci,
že nebudu znovu otevírat již uzavřené
věci a nebudu se k nim vracet. Mnohé mají
svoji historii. Nezahajoval jsem je já, vstupoval jsem
do nich v různém stádiu. Stížnosti
a námitky, které se vyskytly, jsem nechal řádně
prošetřit a tam kde jsem zjistil pochybení,
jsem zjednal nápravu.
Umím si představit,
že vláda bude každý rok (jak to vychází
z metodiky našeho plánování) odpovědně
vážit celkové objemy jednotlivých projektů
a počty kusů, které budou nasmlouvány
na rok následující. Neumím si ale
představit, že by se vracela k otázce výběru
jednotlivých dodavatelů. Připadalo by mi
to stejně absurdní a z hlediska důvěryhodnosti
škodlivé jako vracet se třeba k uzavřeným
privatizačním či investičním
rozhodnutím.
Dovoluji si vás proto požádat,
abyste z uvedených důvodů navrhované
usnesení ani v tomto bodě nepřijímali.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
ministru Vilému Holáňovi. O slovo se hlásí
pan poslanec Tomáš Fejfar.
Poslanec Tomáš Fejfar: Vážený
pane předsedo, kolegyně a kolegové, věci,
které nyní budu říkat, bych nechtěl
říkat ve svém závěrečném
slově zpravodaje, proto je řeknu nyní.
Domnívám se, že
pan ministr poněkud bagatelizuje celý problém.
Pokud se týče MIG 21, staví to jako kdyby
ještě experti nikdy o té věci nejednali,
jako kdyby teď teprve smíšená komise se
tím měla zabývat. Musím říci
jednu věc, kterou jsem neřekl předtím.
Záporné expertízy byly i z domova, ale mnohdy
se k nám, poslancům, dostávaly prapodivnou
cestou, třeba přes noviny, protože letečtí
odborníci, kteří
působí v armádě, se mnohdy báli.
Cesty, kterými se k nám tyto posudky dostávaly,
byly velmi zvláštní. Strach v armádě
stále ještě existuje, a nejen v tomto jednom
případě. Expertízy byly i z ciziny.
Konkrétně já a pan předseda Šuman
jsme konzultovali tyto
věci v zahraničí jak na politické
bázi, tak s leteckými odborníky. Pan ministr
a náčelník Generálního štábu
mají naše poznatky, které jsem nezapsali my,
ale čeští diplomaté. Potvrzovali tím,
že jsme se takové věci dozvěděli.
Okamžitě jsme je v létě
loňského roku předali panu ministrovi.
Expertíz a odhadů
již bylo dost. Co se týká tanku T 72, přiznám
se vám, že mě opravdu velmi svrbí jazyk,
abych nezačal ze zprávy inspekce ministra obrany
citovat. Neudělám to jen s největším
sebezapřením. Musím vám ale říci,
že k pochybnostem a manipulacím při výběrovém
řízení na řízení palby
na tank T 72 zcela zřetelně došlo, a to i podle
inspekční zprávy, která byla označena
jako přísně tajná, přestože
mně připadá, že by takto označena
nemusela být.
Prosím, je na vás,
jestli mně nebo ostatním kolegům z výboru,
kteří se se zprávou seznámili, budete
nebo nebudete věřit.
Předseda PSP Milan Uhde:
Hlásí
se pan poslanec Severa. Prosím, kolegyně a kolegové,
zvažte podání přihlášek.
Poslanec Pavel Severa: Pane
předsedo, dámy a pánové, byl bych
rád, kdybychom už hlasovali. Chci říci
jenom pár věcí, které mě zaujaly.
Zaznělo tady několik termínů "zabráněno
silou, manipulace, telefonáty, prapodivná cesta,
lidé se báli".
Jsem z branného a bezpečnostního
výboru, zprávu jsem četl. Se zprávou
se seznámilo podle mne asi 10 nebo 11 poslanců.
Nejde dost dobře zjistit, kolik. Nás tady bude asi
hlasovat 200. Nebylo by možná na škodu, kdybychom
se dohodli, že nějakým způsobem dostaneme
materiál o tom, nebo budeme hlasovat o tom, o
čem nevíme? Ve zprávě jsem našel
hromadu argumentů, kterým jsem nemohl říci
ne. Já třeba chci, aby tank střílel
dopředu i dozadu, a jestliže mně někdo
řekne, že u některé firmy to splněno
nebylo, musím to brát jako argument. Prosil bych,
pokud tady jsou nějaké
připomínky, abychom hlasovali se znalostí
věci. Jinak hlasujme. V podstatě jsem zvyklý
z našeho výboru na řešení hodně
závažných záležitostí včetně
4,5hodinových debat o ceně petržele, takže
i tohle vydržím.
Předseda PSP Milan Uhde:
Pan poslanec Sojka se hlásí a má
slovo.
Poslanec Tomáš Sojka: Vážený
pane předsedo, vážené kolegyně,
vážení kolegové, obracím se na
vás, pane předsedo, jestli byste se mohl zeptat
pana kolegy Fejfara, se zástupci kterých firem konzultoval
záležitosti týkající se rekonstrukce
MIGů, v které době a s jakým závěrem.
Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde:
Pan poslanec Tomáš Fejfar.
Poslanec Tomáš Fejfar: Já
na to rád odpovím. Neříkal jsem, že
jsme konzultovali se zástupci firem. Řeknu to tak:
konzultovali jsme s orgány Severoatlantické aliance,
s leteckými experty, s poradci, tzn. že jednání
se odehrávala vyloženě na politické
bázi, nikoliv na bázi jakýchkoliv firem.
To je o mně dostatečně známo, že
se takovýmto firmám vyhýbám. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde:
Pan poslanec Sojka znovu.
Poslanec Tomáš Sojka: Pane
předsedo, omlouvám se, ale zase musím využít
transformace přes vás. Kdybyste se, prosím
vás, otázal, jak je možné technické
problémy jako je rekonstrukce letounu, konzultovat politicky.
Dost dobře to nechápu. Zajímalo by mě
to, protože trochu jsem technikem šmrncnutý a
není mi to zcela jasné. Děkuji vám.
Předseda PSP Milan Uhde:
Nemám nic proti
tomu, chce-li pan poslanec Fejfar odpovědět, ale
doporučoval bych, aby se tato polemika neprotahovala.
Poslanec Tomáš Fejfar: Zase
jenom malá drobnost. Nekonzultovali jsme politicky, konzultovali
jsme s politickými orgány, a to je rozdíl.
A samozřejmě s odborníky, s inženýry.
Předseda PSP Milan Uhde:
Uzavírám
rozpravu, protože se už do ní nikdo nehlásí,
a prosím pana zpravodaje, aby připomněl,
jaké návrhy na usnesení, popřípadě
vůbec jaké návrhy byly vzneseny, dříve
než budeme hlasovat o návrhu usnesení, které
přednesl.
Poslanec Tomáš Fejfar: Vážený
pane předsedo, kolegyně a kolegové, zazněl
pouze zásadní návrh, tzn. návrh branného
a bezpečnostního výboru, který jsem
četl a mohu ho přečíst znovu.
Branný a bezpečnostní
výbor doporučuje Poslanecké sněmovně,
aby přijala následující usnesení.
Poslanecká sněmovna
Parlamentu České republiky žádá
vládu České republiky, aby byl vyřazen
projekt modernizace MIGu 21 a byla pozastavena realizace projektu
modernizace tanku T 72, uvedená v rozpočtové
kapitole Ministerstva obrany České republiky na
rok 1996.
To je celý návrh.
Předseda PSP Milan Uhde:
Oznamuji, že jsem
vás právě odhlásil, a prosím,
abyste se nově zaregistrovali.
Budeme hlasovat o předloženém
návrhu usnesení.
Je to 22. hlasování
na této schůzi.
Kdo podporujete tento návrh
usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte
ruku.
Kdo je proti tomuto návrhu? 22. hlasování
skončilo.
Ze 134 přítomných
bylo 87 pro, 30 proti. Návrh usnesení byl přijat.
Přistoupíme k projednávání
dalšího bodu. Je to
Prosím o klid, dámy a pánové.
Předložený
vládní návrh smlouvy jsme obdrželi jako
sněmovní tisk 1991. Z pověření
vlády návrh odůvodní místopředseda
vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník.
Žádám jej, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník:
Pane předsedo,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, předkládám k prvému
čtení do poslanecké sněmovny Smlouvu
mezi vládou České republiky a vládou
Ruské federace o zamezení dvojího zdanění.
Chci říci, že v hospodářské
oblasti má Česká republika s Ruskou federací
uzavřenu mj. dohodu do obchodních a
ekonomických vztazích a vědeckotechnické
spolupráci, která byla podepsána v r. 1993,
dohodou o podpoře o ochraně investic, která
byla podepsána v r. 1994, dohodu o vypořádání
zadluženosti bývalého Sovětského
svazu a Ruské federace vůči České
republice, která
byla podepsána rovněž v r. 1994.
Předložený
návrh smlouvy se neodchyluje od modelu smluv vycházejících
z modelu OECD. Česká republika má v současné
době v platnosti 39 obdobných smluv. Doporučuji
Poslanecké sněmovně, aby tuto smlouvu přijala
a schválila.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
místopředsedovi vlády a ministru financí
Ivanu Kočárníkovi, a protože organizační
výbor určil zpravodajem pro prvé čtení
pana poslance Otakara Vychodila, žádám ho,
aby se ujal slova.
Poslanec Otakar Vychodil: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, jak
pan předkladatel řekl, jedná se o dost důležitou
smlouvu, která svým způsobem navazuje na
smlouvu předchozí - o vzájemné podpoře
a ochraně investic. Na rozdíl od té předchozí
smlouvy, která byla podrobena jakési kritičtější
analýze, si myslím, že v tomto případě
není možno v podstatě této smlouvě
vytknout nic nestandardního, jak již zde bylo řečeno.
Vychází ze standardního modelu OECD a já
si myslím, že s Ruskou federací v tomto směru
musíme takovouto smlouvu ratifikovat,
aby nahradila smlouvy, které již zdaleka nevyhovují
dnešku. Děkuji, to je vše.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
zpravodaji, poslanci Otakaru Vychodilovi, a otevírám
obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou
písemnou přihlášku. Dívám
se pozorně a nevidím ani žádnou přihlášku
podávanou z místa. Proto uzavírám
obecnou rozpravu, a protože nebyl vznesen návrh na
vrácení předlohy navrhovateli k dopracování
ani návrh na zamítnutí, budeme se zabývat
návrhem na přikázání výborům
k projednání.
Organizační výbor
navrhuje přikázat předložený
návrh zákona zahraničnímu výboru.
Má někdo jiný
návrh? Není žádný jiný
návrh, proto přikročíme k hlasování.
Přednesu návrh usnesení:
"Poslanecká sněmovna
v prvním čtení přikazuje předložený
vládní návrh smlouvy k projednání
zahraničnímu výboru."
Odhlašuji vás, prosím,
abyste se nově zaregistrovali za pomoci svých magnetických
karet.
Táži se vás,
kdo podporujete předložený návrh usnesení.
Dejte to prosím najevo tím, že stisknete tlačítko
a zvednete ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 23. hlasování
skončilo.
Všech 82 přítomných
se vyslovilo pro přijetí tohoto návrhu. Byl
tedy schválen.
Děkuji panu místopředsedovi
vlády a ministru financí Ivanu Kočárníkovi
i zpravodajovi Otakaru Vychodilovi.
Mám pro vás nyní tento návrh: protože
nejsou přítomni a nemohou se dostavit páni
ministři Ivan Pilip ani místopředseda vlády
a ministr zemědělství Josef Lux, jejichž
tři body by teď byly na pořadu, a já
se přitom domnívám, že není na
místě zkrátit o 35 minut pracovní
čas vymezený pro dnešní
den, předkládám sněmovně návrh,
abychom se nyní zabývali body 10, 11, popř.
12. Je to návrh poslanců Rudolfa Opatřila,
Dalibora Štambery, atd. Musím to dát schválit
a učiním to teď, ve 24. hlasování.
Kdo podporujete tento návrh,
stiskněte prosím tlačítko a zvedněte
ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 24. hlasování
skončilo.
Z 84 přítomných
bylo 73 pro, 2 proti. Návrh byl přijat.
Budeme se tedy zabývat bodem
Návrh jsme obdrželi
jako sněmovní tisk 1946 a stanovisko vlády
k němu jako sněmovní tisk č. 1946/1.
Návrh uvede zástupce
navrhovatelů, poslanec Rudolf Opatřil. Prosím,
pane poslanče, ujměte se slova.