Úterý 19. prosince 1995

Poslanec Tomáš Fejfar: Váženy pane předsedo, pane ministře, kolegové a kolegyně, dovolte, abych přednesl návrh usnesení branného a bezpečnostního výboru s drobným komentářem, že před týdnem tomu bylo silou zabráněno, a doufám, že dnes budou hovořit argumenty.

Usnesení zná:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby byl vyřazen projekt realizace Migu 21 a byla pozastavena realizace projektu modernizace tanku T 72, uvedená v rozpočtové kapitole Ministerstva obrany České republiky na rok 1996."

Pokusím se návrh odůvodnit. Musím se vrátit do minulosti a pro sněmovnu, která není s touto tematikou příliš seznámena, vzpomenout vývoj celého tohoto usnesení.

Před více než rokem při jednání o rozpočtu na rok 1995 přijal branný a bezpečnostní výbor návrh usnesení (přiznávám, že jak toto, tak další návrhy usnesení v branném a bezpečnostním výboru jsem navrhoval já), který žádal ministra obrany, aby do doby, než bude celá problematika projednána v branném a bezpečnostním výboru, nerozjížděl projekt modernizace letounu Mig 21.

Pan ministr tehdy uposlechl. Tuším, v březnu tohoto roku, se konalo jednání branného a bezpečnostního výboru za přítomnosti pana ministra, jeho ekonomického náměstka, náčelníka generálního štábu a dalších expertů armádních, po kterém branný a bezpečnostní výbor přijal usnesení, že žádá ministra obrany, aby tento projekt byl skončen.

Tentokrát ministr obrany této žádosti nevyhověl a celý projekt co se týče zkušebních strojů, tzn. dvou nebo tří, rozjel. Posléze v létě po kritice náměstka ministra zahraničních věcí Vondry a jiných událostech souvisejících s určitými nabídkami ze Spojených států, tento projekt pozastavil.

Znovu jsme se k tomu vrátili při projednávání rozpočtu, kde, a to musím zodpovědně prohlásit, předseda výboru ing. Šuman při projednávání rozpočtu pana ministra vyval, aby se výboru zaručil, že tento projekt nespustí a že projekt modernizace tanku T 72 přehodnotí.

Pan ministr tuto nabídku nepřijal. Následovalo přijetí tohoto usnesení branným a bezpečnostním výborem.

Důvod pro to je hlavně jeden. Branný a bezpečnostní výbor nechtěl svým rozhodnutím nebo svým návrhem snižovat rozpočet Ministerstva obrany o tyto položky, které jsou určeny na modernizaci tanku T 72 a Migu 21, protože si je vědom toho, že armáda se musí rozvíjet, a peněz do ní příliš nejde.

Jediná možnost, jak toto udělat poté, co se ministr odmítl zaručit výboru, bylo přijmout toto usnesení a navrhnout ho sněmovně tak, aby vláda se cítila jistým způsobem více vázána tyto projekty ošetřit, jak je navrhováno v usnesení.

Co se týče těch konkrétních věcí. Modernizace Migu 21 je věc, která aktuálně hýbe odbornou veřejností, vojenskou veřejností i částí politického spektra více než dva roky. Za tu dobu se názory, které byly různé, sjednotily podle mého názoru tak, že modernizace letounu Mig 21, letounu, který létá nad našimi hlavami více jak 30 let, není dobré řešení.

Zároveň však, a to chci zdůraznit, to, co se podařilo některým lidem pomocí některých novinářů, vpašovat do povědomí občanů, že branný a bezpečnostní výbor je proti modernizaci letounu Mig 21. protože chce prosadit olítané F16; zodpovědně prohlašuji, že toto nebyla, není a nebude pravda.

Vím, že spousta lidí v branném a bezpečnostním výboru nechce ani jedno řešení, že chce podporovat náš český projekt letounu L159, který má byt vyráběn a je schválena jeho výroba, do té doby, než bude jasné, jakým způsobem vstoupí Česká republika do NATO, jaké budou její úlohy v této organizaci, jaký bude podíl na obraně těchto států.

Potom se můžeme s jistým odstupem, a já bych ho odhadoval na tři, čtyři roky, rozhodnout, jaká letadla, tzn. jaká nadzvuková letadla tato republika bude mít. Firem, které vyrábějí takováto letadla, je v Evropě a ve světě více, ať nám dají své nabídky; pečlivě zvážíme, která bude nejlepší jak co do kvality, tak co do ceny. Potom se můžeme rozhodovat.

To není aktuální otázka teď hned.

Co se tyče MIGu 21, jeho modernizace by znamenala, že bychom měli hodně drahé létající trenažéry, nic víc. Možná někdo se této otázce bude věnovat podrobněji. Otázka modernizace tanku T 72 je otázkou trochu jinou. Výbor na svém uzavřeném zasedání na podzim tohoto roku se celou kauzou zabýval hlavně s ohledem na výsledek výběrového řízení na řízení palby u tohoto tanku. Podle mého názoru se panu ministrovi nepodařilo přesvědčit výbor o tom, že výběrové řízení proběhlo bez závažných vad. Musím říci, že jsem nabyl dojmu, že manipulací. Bohužel o podrobnostech tohoto projednávání zde hovořit nemohu, protože zpráva Inspekce ministra obrany, která byla hlavním podkladem pro jednání branného a bezpečnostního výboru, byla označena jako přísně tajná, seznámit se s ní mohli pouze členové branného a bezpečnostního výboru, a to ještě za obzvlášť přísných podmínek, takže se nechci dopustit téhož, čeho se dopouštějí někteří kolegové. Podrobnosti z této zprávy citovat nemohu, řeknu jenom, že tato zpráva byla takového druhu, že náš výbor si vyžádal spoustu doprovodných materiálů a informací. Výbor přesvědčen nebyl o tom, že všechno s výběrovým řízením by bylo v pořádku, a proto návrh tohoto usnesení.

Musím říci, že v celé problematice se odehrála ještě spousta dalších vécí od nátlaku politického až po telefonáty, které jsem měl já, kdy mi bylo sděleno, že pokud nepřestanu zlobit, je velmi nepravděpodobné, že bych zemřel v posteli. Upozorňuji, že se nebojím, nic si z toho nedělám, ale zároveň musím říci, že tato otázka, kterou zde projednáváme, je nesmírně vážná. Výběrová řízení jako taková mají různé vady. Na Ministerstvu obrany, pokud vím, byla zrušena dvě výběrová řízení a jeden projekt na centrální vytápění armády jednou firmou byl také zrušen. U některých dalších projektů se objevily závažné vady při průběhu výběrového řízení a v této chvíli vše směřuje k tomu, že o závažných věcech a o závažných finančních částkách nemůže rozhodovat - a podle mého názoru nezodpovědně a nedobře - ekonomický náměstek ministra, přestože potom celou věc podepisuje ministr.

Myslím si, že jde o velké věci - a hovoříme zde o zakázkách za více než 10 miliard korun, když sečteme ty dvě zakázky, o kterých se hovoří v usnesení.

Dámy a pánové, tady už nejde o politické rozhodnutí, tady se jedná - a berte to se vší vážností - o poslaneckou čest. Té své si cením velmi vysoko a doufám, že i vy. Prosím vás, abyste hlasovali pro tento návrh usnesení.

Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji zpravodaji výboru branného a bezpečnostního poslanci Tomáši Fejfarovi. Otvírám rozpravu - nejdříve její všeobecnou část. V ní podle § 58 mohou být vzneseny pouze návrhy na odročení, zamítnutí, odkázání jinému orgánu sněmovny a může byt vznesen návrh jiné předlohy.

Rozprava je otevřena. Písemně přihlášení mají přednost. Jako první se přihlásil písemně pan poslanec Jan Krámek, má slovo. (Poslanec Krámek přistupuje k předsedovi sněmovny.)

Pan poslanec Krámek chce promluvit v rozpravě podrobné. Hlásí se někdo do všeobecné rozpravy? Pan poslanec Kozák, má slovo.

Poslanec Stanislav Kozák: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, nejsem si jist, zda nepůjde náhodou o technickou poznámku. Když jsem si přečetl program 38. schůze Poslanecké sněmovny, bod 5, který říká "Návrh usnesení Poslanecké sněmovny podle usnesení branného a bezpečnostního výboru č. 315/1995" a pak jsem poslouchal pana kolegu Fejfara, zjistil jsem, že přečetl z tohoto usnesení č. 315 pouze určitou sekvenci. Domnívám se, že usnesení orgánu sněmovny, když se dává ke schválení sněmovně, by mělo být ocitováno celé. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Tomáš Fejfar bude odpovídat. Prosím.

Poslanec Tomáš Fejfar: Nebudu odpovídat, upřesním to. Už na minulém zasedání, když jsem se pokoušel tento bod za výbor dostat na jednání - a ve stenozáznamu to tak je - jsem přečetl celý návrh usnesení branného a bezpečnostního výboru, který se týká rozpočtu. Ale vzhledem k tomu, že jenom tato část se týká sněmovny, dovolím si bod č. 2 toho usnesení zopakovat. Proto jsem navrhoval jen to usnesení. Zopakuji to celé, cely bod 2, protože jenom ten se týká zasedání sněmovny.

Branný a bezpečnostní výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby přijala následující usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby byl vyřazen projekt modernizace MIGu 21 a byla pozastavena realizace projektu modernizace tanku T 72. uvedená v rozpočtové kapitole Ministerstva obrany České republiky na rok 1996.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Tomáši Fejfarovi. Táži se po dalších hlasech do všeobecné části rozpravy. Pokud žádné přihlášky nejsou, všeobecnou část rozpravy uzavírám a otvírám rozpravu podrobnou. V ní mohou být vzneseny návrhy na odročení, zamítnutí, odkázání návrhu jinému orgánu sněmovny, návrhy jiné předlohy, návrhy pozměňovací, návrhy eventuální, dodatečné a podmíněné.

V této podrobné rozpravě si přál vystoupit pan poslanec Jan Krámek. Je tomu tak, pane poslanče? (ano) Prosím, máte slovo.

Poslanec Jan Krámek: Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové. Nejen že se plně stavím za vše, co tady řekl kolega Tomáš Fejfar, ale s vědomím i toho, že nemáte možnost posuzovat věci z toho důvodu, že některá jednání, tykající se uvedené problematiky, a to jak modernizace MIGu 21, tak modernizace tanku T 72, byla neveřejná, mám trochu ztíženou roli.

Dělal jsem zpravodaje branného a bezpečnostního výboru k modernizaci MIGu 21. V branném a bezpečnostním výboru jsem inicioval některá usnesení, která souvisejí nejen s MIGem 21, ale obecně s modernizacemi. Dovolil bych si navrhnout ještě k tomuto usnesení branného a bezpečnostního výboru sněmovně doplňující usnesení, a to:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá ministra obrany o sdělení, v jakém stavu je příprava privatizace Vojenských opravárenských podniků a případná privatizace Aero Vodochody.

Nechci zdržovat dlouho. Taková usnesení pouze branného a bezpečnostního výboru existují, dovolím si je přečíst.

Je to žádost branného a bezpečnostního výboru na ministra obrany, aby předložil brannému a bezpečnostnímu výboru informaci o dosud známých případech průběhu nebo ukončení výběrového řízení, které přešly k jiným subjektům, žádost, aby předložil do 15. ledna podklady o průběhu a výsledcích privatizace Vojenských opravárenských závodů jako podkladový materiál k projednání brannému a bezpečnostnímu výboru.

Já si dovolím uvést jen stručné zdůvodnění. Dospěl jsem možná k subjektivnímu přesvědčení, že mnohdy se nejedná o důležitost modernizace Armády České republiky, ale ve hře jsou zájmy skupin a případně jednotlivců. Upřesňuji jen jednu věc. Nenavrhuji doplnit usnesení, které přednesl za branný a bezpečnostní výbor pan poslanec Fejfar.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Krámkovi. Jsou další hlasy do rozpravy? Pan ministr Vilém Holáň požádal o slovo. Já mu je udílím.

Ministr obrany ČR Vilém Holáň: Pane předsedo, dámy a pánové, seznam technických handicapů, které armáda má, je velmi jasný, velmi přehledný a velmi objektivní. Patří tam věci, o nichž jsem tady mluvil při jedné interpelaci - nemožnost boje v noci, nemožnost přesné střelby, spojovací systémy, informatika. Patří tam v letectví také schopnost moderní navigace a schopnost moderního leteckého boje.

Druhá poznámka. Je často vedena úvaha, že důležitější je cvičit letce v létání než modernizovat stroje. Chci zdůraznit, že je to chybná úvaha, protože takto vedeme nákladný výcvik pilotů a provádíme ho v podmínkách, ve kterých bojovat nebudou. Je to něco podobného jako práce s počítačem a bez něho. Dnešní létání je jen cvičení v udržení si schopnosti létat.

Třetí poznámka. Proto se hledají cesty, jak v souladu s ekonomickými možnostmi vybavit naše letectvo takovými stroji, na kterých se budou i tyto věci cvičit. Je to jednak sféra podzvukových letadel, od čehož se odvíjí česká investiční politika ve vzdušných silách (to jsou letadla 159), jednak letadla nadzvuková. Ve druhé polovině letošního roku se objevila možnost získat možná finančně a technicky výhodnější variantu než byla varianta MIG. Návrh na realizaci modernizačního projektu MIG vzešel z faktu odpovídajícího ekonomického zabezpečení. Nebyl nikdy variantou ideální, byl variantou nouzovou, ale tehdy jedinou finančně možnou. Modernizovaná letadla MIG existovala např. ve Finsku.

Ve druhé polovině roku se objevila možnost řešit problém jinak. Pozastavil jsem proto - nikoliv z jiných důvodů rozhodnutí o realizaci projektu MIG 21 do okamžiku, než bude možné všechny dostupné varianty porovnat v rámci celkové architektury vzdušných sil České republiky. Expertní tým, který na této úloze intenzivně pracuje, mi předloží své doporučení v průběhu ledna a já předložím začátkem února do vlády varianty rozvoje vzdušných sil, opřené o expertní posouzení všech kritérií a rizik.

Přijetí navrhovaného usnesení by znamenalo předem politickým stanoviskem omezit možnosti komparativního posuzování, případně obchodního vyjednávání. Jsem přesvědčen, že by to zájmům České republiky neposloužilo. Prosím vás, abyste toto usnesení nepřijímali. Navrhuji, aby se o takovém usnesení jednalo třeba na březnovém plénu, v době, kdy budou věcné studie ukončeny.

Nyní mám poznámku k tanku. Realizace tohoto investičního projektu probíhá od roku 1992. Do roku 1994 proběhla výzkumná etapa, která prověřila, že je možné získat modernizací T 72 tank, který svými bojovými parametry bude srovnatelný s tanky vyspělých západních armád za třetinové náklady v porovnání s variantou nákupu tanků moderních. V roce 1994 byla podepsána smlouva o přípravě dvou prototypů, a to mezi Ministerstvem obrany a státním podnikem Nový Jičín jako finálním dodavatelem. Nový Jičín následně vypsal výběrové řízení na dodávky jednotlivých modernizačních komponentů. Po vyhlášení výsledků byly řadou neúspěšných účastníků výběru vzneseny námitky, což je obvyklé. Námitky jsem nechal prošetřit inspekcí Ministerstva obrany a také jsem požádal orgán dohledu - Ministerstvo pro hospodářskou soutěž - o prošetření.

Na základě šetření jsem dospěl k názoru, že objektivita výběru nebyla porušena. Dovolím si připomenout, že na rozdíl od projektu MIG 21 nebyly nikdy proti realizaci projektu T 72 vzneseny výhrady až do okamžiku výběru subdodavatelů. Připomínám, že transparentně kontrolovatelná kritéria, cena a garantovaný podíl českého průmyslu jsou skutečně nejvýhodnější ve variantě vítězné.

Chtěl bych říci, že nebudu znovu otevírat již uzavřené věci a nebudu se k nim vracet. Mnohé mají svoji historii. Nezahajoval jsem je já, vstupoval jsem do nich v různém stádiu. Stížnosti a námitky, které se vyskytly, jsem nechal řádně prošetřit a tam kde jsem zjistil pochybení, jsem zjednal nápravu.

Umím si představit, že vláda bude každý rok (jak to vychází z metodiky našeho plánování) odpovědně vážit celkové objemy jednotlivých projektů a počty kusů, které budou nasmlouvány na rok následující. Neumím si ale představit, že by se vracela k otázce výběru jednotlivých dodavatelů. Připadalo by mi to stejně absurdní a z hlediska důvěryhodnosti škodlivé jako vracet se třeba k uzavřeným privatizačním či investičním rozhodnutím.

Dovoluji si vás proto požádat, abyste z uvedených důvodů navrhované usnesení ani v tomto bodě nepřijímali.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru Vilému Holáňovi. O slovo se hlásí pan poslanec Tomáš Fejfar.

Poslanec Tomáš Fejfar: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, věci, které nyní budu říkat, bych nechtěl říkat ve svém závěrečném slově zpravodaje, proto je řeknu nyní.

Domnívám se, že pan ministr poněkud bagatelizuje celý problém. Pokud se týče MIG 21, staví to jako kdyby ještě experti nikdy o té věci nejednali, jako kdyby teď teprve smíšená komise se tím měla zabývat. Musím říci jednu věc, kterou jsem neřekl předtím. Záporné expertízy byly i z domova, ale mnohdy se k nám, poslancům, dostávaly prapodivnou cestou, třeba přes noviny, protože letečtí odborníci, kteří působí v armádě, se mnohdy báli. Cesty, kterými se k nám tyto posudky dostávaly, byly velmi zvláštní. Strach v armádě stále ještě existuje, a nejen v tomto jednom případě. Expertízy byly i z ciziny. Konkrétně já a pan předseda Šuman jsme konzultovali tyto věci v zahraničí jak na politické bázi, tak s leteckými odborníky. Pan ministr a náčelník Generálního štábu mají naše poznatky, které jsem nezapsali my, ale čeští diplomaté. Potvrzovali tím, že jsme se takové věci dozvěděli. Okamžitě jsme je v létě loňského roku předali panu ministrovi.

Expertíz a odhadů již bylo dost. Co se týká tanku T 72, přiznám se vám, že mě opravdu velmi svrbí jazyk, abych nezačal ze zprávy inspekce ministra obrany citovat. Neudělám to jen s největším sebezapřením. Musím vám ale říci, že k pochybnostem a manipulacím při výběrovém řízení na řízení palby na tank T 72 zcela zřetelně došlo, a to i podle inspekční zprávy, která byla označena jako přísně tajná, přestože mně připadá, že by takto označena nemusela být.

Prosím, je na vás, jestli mně nebo ostatním kolegům z výboru, kteří se se zprávou seznámili, budete nebo nebudete věřit.

Předseda PSP Milan Uhde: Hlásí se pan poslanec Severa. Prosím, kolegyně a kolegové, zvažte podání přihlášek.

Poslanec Pavel Severa: Pane předsedo, dámy a pánové, byl bych rád, kdybychom už hlasovali. Chci říci jenom pár věcí, které mě zaujaly. Zaznělo tady několik termínů "zabráněno silou, manipulace, telefonáty, prapodivná cesta, lidé se báli".

Jsem z branného a bezpečnostního výboru, zprávu jsem četl. Se zprávou se seznámilo podle mne asi 10 nebo 11 poslanců. Nejde dost dobře zjistit, kolik. Nás tady bude asi hlasovat 200. Nebylo by možná na škodu, kdybychom se dohodli, že nějakým způsobem dostaneme materiál o tom, nebo budeme hlasovat o tom, o čem nevíme? Ve zprávě jsem našel hromadu argumentů, kterým jsem nemohl říci ne. Já třeba chci, aby tank střílel dopředu i dozadu, a jestliže mně někdo řekne, že u některé firmy to splněno nebylo, musím to brát jako argument. Prosil bych, pokud tady jsou nějaké připomínky, abychom hlasovali se znalostí věci. Jinak hlasujme. V podstatě jsem zvyklý z našeho výboru na řešení hodně závažných záležitostí včetně 4,5hodinových debat o ceně petržele, takže i tohle vydržím.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Sojka se hlásí a má slovo.

Poslanec Tomáš Sojka: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, obracím se na vás, pane předsedo, jestli byste se mohl zeptat pana kolegy Fejfara, se zástupci kterých firem konzultoval záležitosti týkající se rekonstrukce MIGů, v které době a s jakým závěrem. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Tomáš Fejfar.

Poslanec Tomáš Fejfar: Já na to rád odpovím. Neříkal jsem, že jsme konzultovali se zástupci firem. Řeknu to tak: konzultovali jsme s orgány Severoatlantické aliance, s leteckými experty, s poradci, tzn. že jednání se odehrávala vyloženě na politické bázi, nikoliv na bázi jakýchkoliv firem. To je o mně dostatečně známo, že se takovýmto firmám vyhýbám. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Sojka znovu.

Poslanec Tomáš Sojka: Pane předsedo, omlouvám se, ale zase musím využít transformace přes vás. Kdybyste se, prosím vás, otázal, jak je možné technické problémy jako je rekonstrukce letounu, konzultovat politicky. Dost dobře to nechápu. Zajímalo by mě to, protože trochu jsem technikem šmrncnutý a není mi to zcela jasné. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Nemám nic proti tomu, chce-li pan poslanec Fejfar odpovědět, ale doporučoval bych, aby se tato polemika neprotahovala.

Poslanec Tomáš Fejfar: Zase jenom malá drobnost. Nekonzultovali jsme politicky, konzultovali jsme s politickými orgány, a to je rozdíl. A samozřejmě s odborníky, s inženýry.

Předseda PSP Milan Uhde: Uzavírám rozpravu, protože se už do ní nikdo nehlásí, a prosím pana zpravodaje, aby připomněl, jaké návrhy na usnesení, popřípadě vůbec jaké návrhy byly vzneseny, dříve než budeme hlasovat o návrhu usnesení, které přednesl.

Poslanec Tomáš Fejfar: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, zazněl pouze zásadní návrh, tzn. návrh branného a bezpečnostního výboru, který jsem četl a mohu ho přečíst znovu.

Branný a bezpečnostní výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby byl vyřazen projekt modernizace MIGu 21 a byla pozastavena realizace projektu modernizace tanku T 72, uvedená v rozpočtové kapitole Ministerstva obrany České republiky na rok 1996.

To je celý návrh.

Předseda PSP Milan Uhde: Oznamuji, že jsem vás právě odhlásil, a prosím, abyste se nově zaregistrovali.

Budeme hlasovat o předloženém návrhu usnesení.

Je to 22. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete tento návrh usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.

Kdo je proti tomuto návrhu? 22. hlasování skončilo.

Ze 134 přítomných bylo 87 pro, 30 proti. Návrh usnesení byl přijat.

Přistoupíme k projednávání dalšího bodu. Je to

VI.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku, podepsaná v Praze dne 17. listopadu 1995 (sněmovní tisk 1991) - prvé čtení

Prosím o klid, dámy a pánové.

Předložený vládní návrh smlouvy jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1991. Z pověření vlády návrh odůvodní místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník. Žádám jej, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám k prvému čtení do poslanecké sněmovny Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o zamezení dvojího zdanění. Chci říci, že v hospodářské oblasti má Česká republika s Ruskou federací uzavřenu mj. dohodu do obchodních a ekonomických vztazích a vědeckotechnické spolupráci, která byla podepsána v r. 1993, dohodou o podpoře o ochraně investic, která byla podepsána v r. 1994, dohodu o vypořádání zadluženosti bývalého Sovětského svazu a Ruské federace vůči České republice, která byla podepsána rovněž v r. 1994.

Předložený návrh smlouvy se neodchyluje od modelu smluv vycházejících z modelu OECD. Česká republika má v současné době v platnosti 39 obdobných smluv. Doporučuji Poslanecké sněmovně, aby tuto smlouvu přijala a schválila.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Ivanu Kočárníkovi, a protože organizační výbor určil zpravodajem pro prvé čtení pana poslance Otakara Vychodila, žádám ho, aby se ujal slova.

Poslanec Otakar Vychodil: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jak pan předkladatel řekl, jedná se o dost důležitou smlouvu, která svým způsobem navazuje na smlouvu předchozí - o vzájemné podpoře a ochraně investic. Na rozdíl od té předchozí smlouvy, která byla podrobena jakési kritičtější analýze, si myslím, že v tomto případě není možno v podstatě této smlouvě vytknout nic nestandardního, jak již zde bylo řečeno. Vychází ze standardního modelu OECD a já si myslím, že s Ruskou federací v tomto směru musíme takovouto smlouvu ratifikovat, aby nahradila smlouvy, které již zdaleka nevyhovují dnešku. Děkuji, to je vše.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu zpravodaji, poslanci Otakaru Vychodilovi, a otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku. Dívám se pozorně a nevidím ani žádnou přihlášku podávanou z místa. Proto uzavírám obecnou rozpravu, a protože nebyl vznesen návrh na vrácení předlohy navrhovateli k dopracování ani návrh na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Organizační výbor navrhuje přikázat předložený návrh zákona zahraničnímu výboru.

Má někdo jiný návrh? Není žádný jiný návrh, proto přikročíme k hlasování. Přednesu návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna v prvním čtení přikazuje předložený vládní návrh smlouvy k projednání zahraničnímu výboru."

Odhlašuji vás, prosím, abyste se nově zaregistrovali za pomoci svých magnetických karet.

Táži se vás, kdo podporujete předložený návrh usnesení. Dejte to prosím najevo tím, že stisknete tlačítko a zvednete ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 23. hlasování skončilo.

Všech 82 přítomných se vyslovilo pro přijetí tohoto návrhu. Byl tedy schválen.

Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Ivanu Kočárníkovi i zpravodajovi Otakaru Vychodilovi.

Mám pro vás nyní tento návrh: protože nejsou přítomni a nemohou se dostavit páni ministři Ivan Pilip ani místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux, jejichž tři body by teď byly na pořadu, a já se přitom domnívám, že není na místě zkrátit o 35 minut pracovní čas vymezený pro dnešní den, předkládám sněmovně návrh, abychom se nyní zabývali body 10, 11, popř. 12. Je to návrh poslanců Rudolfa Opatřila, Dalibora Štambery, atd. Musím to dát schválit a učiním to teď, ve 24. hlasování.

Kdo podporujete tento návrh, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 24. hlasování skončilo.

Z 84 přítomných bylo 73 pro, 2 proti. Návrh byl přijat.

Budeme se tedy zabývat bodem

VII.

Návrh poslanců Rudolfa Opatřila, Dalibora Štambery a Františka Kačenky na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon c. 141/1961 Sb.m o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 558/1991 Sb., č. 25/1993 Sb., č. 115/1993 Sb., č. 292/1992 Sb., č. 154/1994 Sb. a nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 10. 1994 (sněmovní tisk 1946) - prvé čtení

Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1946 a stanovisko vlády k němu jako sněmovní tisk č. 1946/1.

Návrh uvede zástupce navrhovatelů, poslanec Rudolf Opatřil. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP