Poslanec Rudolf Opatřil:
Vážení
kolegové, dovolte, abych alespoň krátce odůvodnil
návrh na vydání zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
141 Sb., o trestním řízení soudním,
neboli trestní řád.
Navrhuje se do § 314 odst.
2 trestního řádu doplnit text označený
novými písm. e) a f). Ustanovení § 314
e) upravuje institut trestního příkazu. Jeho
odst. 2. stanovuje tresty, které lze v rámci tohoto
zkráceného trestního řízení
uložit.
Pod nově navrhovanými
písm. e) a f) by měl být okruh trestů,
které je možno uložit v rámci trestního
příkazu, rozšířen o trest vyhoštění
a zákaz pobytu.
Dovolte, abych krátce návrh uvedl.
Česká republika
je zcela přirozenou geografickou křižovatkou
Evropy. S tím souvisí jednak velká migrace
cizinců a jednak tranzit zločineckých aktivit
přes naše území. Za těchto okolností
je nanejvýš nutné přistoupit ke skutečně
účinné ochraně republiky před
jevy, které se s těmito skutečnostmi dávají
dohromady. Jedná se samozřejmě v této
souvislosti o zvýšenou trestnou činnost některých
cizinců. Jako nejjednodušší a nejefektivnější
se jeví přijmout taková opatření,
která by zaručovala co nejrychlejší
a nejúčinnější zásah proti
takovému cizinci, který nehodlá respektovat
právní řád hostitelské země.
Jako nejefektivnější se nepochybně jeví
ukládání trestů zákazu pobytu
a vyhoštění
formou trestního příkazu. Trestní
příkaz je formou tzv. zkráceného řízení,
kdy se věc neprojednává v hlavním
líčení a o uložení trestu rozhoduje
samosoudce. Podmínkou vydání trestního
příkazu je, aby byl skutkový stav spolehlivě
zjištěn a prokázán opatřenými
důkazy.
Zároveň je omezen
okruh trestů, které lze trestním příkazem
uložit. V současné době se jedná
o trest odnětí svobody do 1 roku, trest zákazu
činnosti do 5 let, peněžitý trest a
trest propadnutí věci. Smyslem návrhu novely
je, aby takto úzce vymezený okruh trestů
byl rozšířen ještě o možnosti
uložení trestu vyhoštění a zákazu
pobytu.
Hlavním důvodem
tohoto návrhu je vlastně skutečnost, že
tyto dvě formy trestů se do zákona nedostaly,
řekněme, omylem. Praxe totiž ukazuje, že
v případě drobně trestné činnosti
cizinců, páchané na území našeho
státu, by právě tyto tresty vykazovaly nejvyšší
míru efektivity. Znamenal by podstatné ulehčení
celému justičnímu systému, protože
by nebylo nutné v těchto případech
konat hlavní líčení. V současné
době je totiž
při úmyslu uložit právě doplňované
formy trestů hlavní líčení
naprosto nezbytné. Samozřejmě, a to bych
rád podtrhl, že i při doplnění
by byla zachována veškerá procesní práva
obžalovaného, neboť podle § 314 g) je možno
podat proti trestnímu příkazu odpor
a v případě, že je odpor podán,
věc se automaticky projednává v hlavním
líčení.
Vzhledem k tomu, že trestná
činnost, charakterizovaná v tomto návrhu
novely je velmi frekventovaná a ulehčení
justičního systému obdobným způsobem
je nanejvýš žádoucí, bylo by vhodné,
kdyby Poslanecká sněmovna zvážila a
rozhodla připustit k prvnímu čtení
tuto novelu.
Závěrem mi dovolte
říci, že tento návrh není nikterak
nový, je v podstatě více jak rok starý,
projednával se ještě podle starého jednacího
řádu ve výborech branném a bezpečnostním,
ústavně právním a ve výboru
pro lidská práva a národnosti, a to, řekněme,
se střízlivou odezvou.
Dámy a pánové,
věřím, že námi navrhovanou novelu
podpoříte. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
zástupci navrhovatelů, poslanci Opatřilovi.
Protože organizační výbor určil
zpravodajem pro první čtení poslance Jiřího
Vyvadil, žádám ho, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří
Vyvadil: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, budu
poměrně stručný. Sdílím
stanovisko, že pokud jde o normy, které se dotýkají
každého z nás, můžeme je měnit
pouze tehdy, když jde o otázku jednoznačně
námi prodiskutovanou. Tak třeba já podporuji
projednání nutné obrany, to samozřejmě
každý z nás má již nějaké
stanovisko, ale přiznávám, že jsem vždycky
velmi zdrženlivý,
pokud se týče těch norem, které prodiskutovány
nejsou. Nejde jenom o tento návrh. Já stejným
způsobem budu stejně tak zdrženlivý,
až bude návrh pana kolegy Jaroše, který
opět zase v jiném rozsahu si přeje zpřísnění
trestních sazeb ohledně některých
trestních činů. Prostě jde o to, že
trestní zákon musí být onou normou,
kde o tom jednom paragrafu se nejméně půl
roku musí hovořit, půl roku musí být
vyjasněna stanoviska, případně i protipóly,
a potom je možné přistoupit k tomu, abychom
o tom jednali.
Za druhé, my jsme už
během tohoto volebního období nejméně
7x provedli novelizaci těchto trestních zákonů
a trestního zákonodárství vůbec.
Domnívám se, že to je věc chybná,
nedobrá, a komu to hlavně nepomáhá,
jsou soudci.
A potom ta třetí
věc, do jaké míry je to vlastně účelné.
Pan předkladatel to jasně zdůvodnil. Poukázal
na § 314 g), odst. 1, kde samozřejmě je právo
odporu. A já ho mohu ujistit ze své praxe, že
každá prostitutka, která bude vyhoštěna,
obratem dá odpor a samozřejmě, že bude
hlavní líčení.
Čili jinak řečeno,
v tomto ohledu se nic neurychluje a za této situace se
domnívám, že tento návrh je neúčelný.
Omlouvám se za toto příkré stanovisko
a proto těž navrhuji, abychom návrh zamítli.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
zpravodaji Jiřímu Vyvadilovi a otevírám
obecnou rozpravu. Nevidím žádnou přihlášku
a žádnou písemnou přihlášku
nemám před sebou. Proto rozpravu uzavírám.
A protože zazněl návrh na zamítnutí
předloženého návrhu, dám o něm
hlasovat jako o prvním.
Před tím však
vás odhlašuji a žádám, abyste se
nově zaregistrovali. Je to 25. hlasování
na této schůzi.
Budeme hlasovat o návrhu
zpravodaje poslance Jiřího Vyvadila na zamítnutí
předloženého návrhu. 25. hlasování
začalo.
Kdo podporujete předložený
návrh, stiskněte prosím tlačítko
a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
25. hlasování skončilo.
Z 83 přítomných je 49 pro, 31 proti, návrh
byl přijat a předloha byla zamítnuta.
Děkuji panu poslanci Opatřilovi
i panu poslanci Vyvadilovi a přistoupíme k dalšímu
bodu a pana poslance Opatřila požádám,
aby setrval na místě navrhovatelů a předkladatelů,
neboť budeme projednávat
Stanovisko vlády k tomuto
sněmovnímu tisku 1951 jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1951/1. Návrh uvede zástupce navrhovatelů
pan poslanec Rudolf Opatřil. Prosím, pane poslanče,
máte slovo.
Poslanec Rudolf Opatřil:
Děkuji. Vážení
kolegové a kolegyně, pokusím se být
maximálně stručný. Předstupuji
před vás s návrhem novelizace části
stavebního zákona. Tento návrh se pokouší
alespoň částečně napomoci našim
invalidním spoluobčanům. Přijetím
novely by se mohlo zabezpečit užívání
veřejných, veřejně přístupných
staveb osobami s omezenou schopností pohybu, a pokrývá
tak vlastně úkol národního plánu
pro snížení negativních důsledků
zdravotního postižení, který měl
být splněn Ministerstvem
hospodářství 31. 12. 1993.
Stavební zákon ve
stávajícím znění sice ukládal
úředníkům zohledňovat zájmy
tělesně postižených a zabezpečovat
bezkolizní přístup osobám se sníženou
schopností pohybu, avšak nejednoznačnými
a obecnými formulacemi, jako např. "přiměřeně",
jako např. "kde ze závažných důvodů",
nebo např. "zabezpečit zájmy společnosti
apod.", a naprostým nedostatkem vůle ze strany
úředníků státní správy
docházelo a bohužel stále dochází
na stavebních úřadech k obcházení
tohoto zákona.
Cílem novely je tedy legislativně
zakotvit posuzování bezbariérovosti veřejných
staveb, jako součást stavebního řízení
u novostaveb, rekonstrukcí a adaptací, u nichž
to technické podmínky stávajícího
objektu umožňují.
Vážení kolegové
a kolegyně, jsem si vědom zamítavého
stanoviska vlády, nicméně domnívám
se, že v této otázce invalidních spoluobčanů
bychom měli zvážit, zda-li je možné
novelu přijmout a racionálně ji zavést
do našeho právního řádu.
Závěrem mi dovolte
říci, že jsem v této věci trošku
vlastně podjatý, neboť moje maminka je plně
invalidní a je na vozíku. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
poslanci Rudolfu Opatřilovi a slovo má pan poslanec
Václav Krása, neboť ho organizační
výbor určil zpravodajem pro prvé čtení.
Udílím slovo panu poslanci Václavu
Krásovi.
Poslanec Václav Krása: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, základním
motivem této novely zákona je dle mého názoru
nedodržování současné dikce stavebního
zákona v oblasti ochrany zájmů osob se sníženou
schopností pohybu. Stávající znění
stavebního zákona dostatečně upravuje
užívání staveb v částech
určených pro veřejnost osobami se sníženou
schopností pohybu. Problém dodržování
či porušování zákona je věcí
správních a soudních orgánů
a nelze je řešit další legislativní
úpravou.
Předkladatelé novely
zákona vycházeli z nejlepší vůle
reagovat na připomínky občanů s omezenou
schopností pohybu na porušování stavebního
zákona. Bohužel musím konstatovat, že
navržená novela stavebního zákona obsahuje
pojmy, které nejsou ve stavebním zákoně
definovány, např.
"veřejná stavba", nebo formulace, které
nelze v našem právním řádu zakotvit,
např. "nepřípustná diskriminace".
Taková formulace implikuje možnost i "přípustné
diskriminace". Některé termíny jsou
nadbytečné, např. v § 66 odst. 1 a §
97. Tyto formulace jsou
již ve stavebním zákoně obsaženy
a je spíš nutné, aby státní stavební
dohled plnil své povinnosti.
Závěrem je třeba
ještě říci, že vláda na
svém zasedání 15. 11. 1995 vyslovila s návrhem
zákona nesouhlas a to i proto, že vypracovala návrh
širší novely stavebního zákona.
Z výše uvedených
důvodů doporučuji Poslanecké sněmovně,
pane předsedo, aby zamítla návrh poslanců
Rudolfa Opatřila a Dalibora Štambery na novelu zákona
č. 50/1976 Sb., tisk 1951.
Předseda PSP Milan Uhde:
Byla zahájena obecná rozprava.
Oznamuji sněmovně, že nemám žádnou
písemnou přihlášku a nevidím
žádnou přihlášku vznesenou z místa.
Proto rozpravu uzavírám, a jelikož byl vznesen
návrh na zamítnutí předlohy, na zamítnutí
předloženého návrhu, dávám
o něm v této chvíli hlasovat, ale
před tím dovolte, abych vás odhlásil,
protože počet přítomných se neustále
mění a hlasování by nebylo přesné
a relevantní.
Děkuji vám a budeme
hlasovat ve 26. hlasování o návrhu pana poslance
Krásy jako zpravodaje, aby byl předložený
návrh zamítnut. Hlasování začalo.
Kdo podporujete předložený
návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte
ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 26. hlasování
skončilo.
Z 85 přítomných
bylo 53 pro, 29 proti. Návrh byl přijat.
Na řadě by byl návrh
poslanců Stanislava Kozáka a dalších
na vydání zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání
veřejných zakázek, podle sněmovního
tisku 1956, v prvním čtení. Pan poslanec
Stanislav Kozák je přítomen, ale není
přítomen zpravodaj pan poslanec Ivan Vrzal.
Další bod nemůžeme
projednávat, protože tu není pan poslanec Richard
Mandelík, který je jeho předkladatelem, a
není tady ani další předkladatel. Dámy
a pánové, usuzuji, že za těchto okolností
není prostě možné pokračovat.
Přerušuji 38. schůzi.
Zasedáme zítra v 9.00 hodin a budeme se zabývat
těmito body: upozorňuji zejména pana poslance
Marka Bendu, že jako první bude vládní
návrh zákona o vysokém školství,
dosavadní bod 7. Dále body 8 a 9, návrhy,
které předkládá pan místopředseda
vlády a ministr zemědělství Lux. Dále
bod 12, návrh pana
poslance Stanislava Kozáka a dalších. Dále
bod 13, návrh poslance Richarda Mandelíka atd. již
v normálním schváleném pořadí.
Děkuji vám za trpělivost
a za to, že jste vytrvali. Přeji vám dobrý
večer.