Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Výbornému. Jako další
se přihlásil pan poslanec Bláha, připraví
se pan kolega Syka.
Poslanec Jan Bláha: Pane předsedající,
pane předsedo, pane ministře, dovolím si
jen drobnou poznámku. Překvapuje mě, když
jsem pozorně poslouchal dr. Výborného, jeho
úvod a jeho konec. Pane doktore, dobře nechápu,
jestli máte přání, aby sto poslanců,
pět poslanců nebo jen váš výbor
nebo kdo by vlastně ten zákon projednával.
Prosím vás...
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane
kolego, vím, že nejde o konfliktní téma
teď, ale obracejte se na kolegu přese mě.
Poslanec Jan Bláha: Pane předsedo, obracím
se teď na kolegu přes vás. Prosím, aby
každý poslanec měl právo projednávání
takto závažné normy pokud možno ve výborech,
protože si sám neumím představit 120
poslanců právě v jeden den na takovém
jednání zde, na jedno téma, když jinak
běží jejich výbory.
Domnívám se, že návrh padl a že
jeho zpochybnění tím, že poslanec by
se zajímal, pokud byl nebo nebyl na semináři.
Takové dělení mě trochu překvapuje.
Já například souhlasím s návrhem
pana dr. Řezáče. Tady byla snaha vemlouvání,
že návrh bude projednávat jen jeden výbor.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Pak kolega Syka, potom pan kolega Výborný.
Poslanec Martin Syka: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, myslím, že vedeme
nyní zbytečnou diskusi. Protože jsem byl osloven
kolegou Gjuričem a protože náš výbor
v této problematice učinil již mnoho aktivit,
mnoho kroků, myslím, že samozřejmě
bychom mohli přijmout ten návrh, který zazněl
zleva, ale zvažme všichni velmi dobře, co by
to znamenalo. Dr. Výborný, předseda ústavně
právního výboru, o tom mluvil.
Já bych se chtěl plnou vahou postavit za jeho návrh,
který se mi zdá skutečně nejracionálnější
ve smyslu nového jednacího řádu, tzn.
ten návrh, abychom zůstali u přikázání
ústavně právnímu výboru a všichni
se zapojili do práce nad touto normou. Myslím, že
je to skutečně nejracionálnější
návrh a každopádně o něm rozhodneme
hlasováním. Mám dojem, že před
námi stojí ještě takové množství
práce, že by bylo zbytečné prodlužovat
tuto rozpravu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Pan poslanec Výborný.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající,
dámy a pánové, kolegové, teď
se budu trochu bránit. Vše, co jsem řekl, nemělo
směřovat k tomu, že bych chtěl zabránit
poslancům jiných výborů než výboru
ústavně právního, aby se věcí
zabývali. Ba právě naopak. Samozřejmě,
že přece všichni víme, že návrh,
který podal kolega Řezáč i návrh,
který předtím podal kolega Gjurič,
bude podroben hlasování. Ale samozřejmě
že také víme, že i kdyby sněmovna
nepřikázala tu věc dalším výborům,
že ony výbory samy ze své iniciativy mohou
tento tisk projednat.
Já nemám vůbec nic proti tomu, aby to tyto
výbory projednávaly, jen to, že nám
to velmi - a právě těm poslancům,
kteří jsou v těchto výborech - zkomplikuje
práci proto, že nový jednací řád
nezná to, co znal starý, totiž společnou
zprávu. Kdybychom měli společnou zprávu,
která je výsledkem jednání ve výborech,
tak by mě ani nenapadlo tady říkat to, co
jsem říkal. Ale uvědomme si, že bude-li
tu věc projednávat více výborů,
budeme tady mít vládní předlohu, 10
usnesení rozličných výborů
a vůbec k ničemu rozumnému to nepovede. Správnější
je, abychom v této věci vedli třeba dvoudenní
debatu tady na plénu, třeba dvoudenní, a
potom měsíc nebo pět týdnů
uvažovali o tom, který návrh byl správný
a který nesprávný.
Myslím, že to je ne moje snaha někomu bránit
v poslanecké práci, ale snaha dobrat se dobrého
výsledku. Promiňte, že jsem rozrušen.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Výbornému. Končím rozpravu
vzhledem k tomu, že se do ní nikdo už dál
nepřihlásil. Chci se zeptat pana kolegy Gjuriče,
jestli - když on hovořil o práci příslušného
výboru - to mám chápat jako návrh
na rozšíření přikázání,
anebo jestli to byla jen obecně míněná
poznámka? (Poslanec Gjurič - mimo mikrofon.) Děkuji.
Čili jsou zde dva návrhy, budete-li souhlasit. Návrh
paní zpravodajky na přikázání
ústavně právnímu výboru a návrh
pana kolegy Řezáče na přikázání
všem výborům. Budeme o nich rozhodovat hlasováním
v tomto pořadí.
Kdo je prosím pro návrh na přikázání
ústavně právnímu výboru, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 38. Kdo je proti?
Návrh byl přijat poměrem hlasů 81
pro, 6 proti.
Tím jsme projednali tento bod. Já děkuji
paní zpravodajce a panu ministru Novákovi.
Přistoupíme k projednání dalšího
bodu, což je
Vládní návrh, který jsme obdrželi
jako sněmovní tisk 2065, uvede opět z pověření
vlády pan ministr Jiří Novák, kterého
prosím, aby se ujal slova.
Dámy a pánové, dovolím si vás
odhlásit vzhledem k velkému počtu nehlasujících
a požádat vás, abyste se zaregistrovali v průběhu
úvodního slova. Děkuji.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák:
Vážený pane předsedající,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, předkládaný návrh
nového zákona o výkonu trestu odnětí
svobody představuje konečný krok na cestě
k transformaci českého vězeňství.
Odpovídá i na požadavky některých
výborů Poslanecké sněmovny a jednotlivých
poslanců, kteří poukazovali na potřebu
nahradit dosud platný zákon z poloviny šedesátých
let novou právní úpravou, která by
korespondovala současným představám
o obsahu a smyslu trestu odnětí svobody a zároveň
i více přihlížela k současné
skladbě trestné činnosti a z toho vyplývajících
nutností diferenciace odsouzených jak z hlediska
jejich umístění ve věznici, tak i
z hlediska rozdílného zacházení s
nimi.
Základní záměry, které sleduje,
lze označit jako přesné a úplné
vymezení práv a povinností odsouzených
během výkonu trestu odnětí svobody,
k dosažení větší účinnosti
trestu odnětí svobody, zefektivnění
organizace výkonu trestu odstraněním zbytečných
úkonů ze strany orgánu zajišťujícího
výkon trestu a širší zapojení obcí
do účasti na zajišťování
výkonu trestu odnětí svobody a na zaměstnávání
odsouzených.
Způsob, jakým byly tyto principy promítnuty
do jednotlivých ustanovení návrhu, je souhrnně
uveden v obecné části důvodové
zprávy, kde je i přesný rozbor ustanovení,
v nichž jsou jednotlivé záměry obsaženy.
Navrhovaný zákon poskytuje daleko přesnější
a úplnější obraz výkonu trestu
odnětí svobody. Lze očekávat, že
zejména princip, podle kterého míra práv
a výhod odsouzeného ve výkonu trestu se přímo
odvíjí od jeho chování ve věznici,
nalezne žádoucí odezvu ve veřejnosti,
která ve způsobu výkonu trestu logicky vidí
jeden z faktorů ovlivňujících úroveň
kriminality.
Návrh zákona byl zpracován s přihlédnutím
k závazkům, které pro Českou republiku
vyplývají z mezinárodních úmluv
vztahujících se k ochraně osob zbavených
svobody. Jejich přehled je uveden v obecné části
důvodové zprávy, a proto na něj pro
stručnost odkazuji.
Předkládaný návrh zákona je
plně srovnatelný s obdobnými úpravami
v jiných evropských zemích a odpovídajícím
způsobem se do něj promítají zkušenosti
odborníků z teorie i praxe o zacházení
s odsouzenými. Z těchto důvodů navrhuji,
aby Poslanecká sněmovna s tímto vládním
návrhem vyslovila souhlas. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi a prosím pana poslance Řezáče,
který byl určen organizačním výborem
jako zpravodaj pro první čtení, aby se ujal
slova.
Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený
pane předsedo, pane místopředsedo, pane ministře,
vážené kolegyně a kolegové, já
bych ke zprávě pana ministra spravedlnosti dodal,
že celý návrh je formálně právně
velice dobře připraven. Když jsem ho poprvé
studoval, ze 117 ustanovení jsem v podstatě narazil
pouze asi na sedm otázek, o kterých si myslím,
že zaslouží nějakého upřesnění.
Chci říci, že navíc je tato norma navržena
nejen v souladu s našimi mezinárodně právními
závazky, zejména s Evropskými pravidly pro
zacházení s vězni, ale i vlastně s
úpravou, která již byla provedena při
novelizaci trestního práva. Mám tím
na mysli zejména trestní právo hmotné,
novelu trestního zákona. Nevidím tedy žádného
důvodu, proč by se mělo přikročovat
k tomu, že bychom měli navrhovat zamítnutí
návrhu nebo jeho vrácení k dopracování.
Pouze se, pane místopředsedo, táži -
pokud to připustíte - měl bych na rozdíl
od organizačního výboru jediný pozměňující
návrh - obdobně jako v předchozím
případě. Mám za to, že je to
základní kodex v oblasti penologie, v oblasti systému
trestních sankcí a že by ho měl projednávat
nejen náš branný a bezpečnostní
výbor, ale i ústavně právní
výbor a výbor petiční a pro lidská
práva, což také navrhuji, pokud to pan místopředseda
v této fázi připustí.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Já
to samozřejmě připustím. Domnívám
se, že to pojmeme jako první pozměňovací
návrh. Tedy podrobil bych ho hlasování jako
druhý. Děkuji panu zpravodaji a otevírám
obecnou rozpravu. Pan poslanec Hofhanzl.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený
pane místopředsedo, vážené dámy
a pánové, mám jenom malou technickou poznámku.
Pan ministr zde řekl, že to je konečný
bod transformace našeho vězeňského systému.
Chtěl bych poznamenat, že konečná je
na tomto světě jenom smrt. Neměli bychom
se rouhat a říkat, že to je konečný
bod.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže
nikdo, rozpravu končím. Pan ministr se hodlá
vyjádřit.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák:
Pane místopředsedo, možná by bylo
dobré upřesnit to, že se jedná samozřejmě
o poslední transformační krok v českém
vězeňství z pohledu legislativy. Po zákonu
o vězeňské službě, po zákonu
o výkonu vazby je to poslední krok tím, že
upravujeme výkon trestu odnětí svobody. Jinak
s vámi souhlasím.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
V rozpravě zazněly dva návrhy. Informace
o návrhu organizačního výboru na přikázání
brannému a bezpečnostnímu výboru,
pan poslanec Řezáč navrhl přikázání
rozšířit o ústavně právní
výbor a petiční výbor. Budeme nejprve
hlasovat o návrhu na přikázání
brannému a bezpečnostnímu výboru.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko
v hlasování č. 39. Kdo je proti?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů
76 pro, 3 proti. Tím jsme projednali tento bod.
Děkuji panu poslanci Řezáčovi a panu
ministru Novákovi. Hlásí se ještě
pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo,
nemohu souhlasit s vaším postupem při hlasování
v posledních dvou případech. Speciálně
v posledním případě. Pan poslanec
Řezáč přednesl návrh pozměňovací
k přednesenému návrhu usnesení. Vy
sám jste ho interpretoval jako pozměňovací
návrh rozšiřující původní
návrh. Řekl jste to před několika
vteřinami. V takovém případě
nemůže jít o návrh, který by
vylučoval návrh, který přednesl organizační
výbor, nýbrž ho jen rozšířil.
Podle mého názoru je nutno podrobit tento rozšiřující
návrh dalšímu hlasování, protože
nevylučuje to, co již bylo schváleno.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Myslím
si, že tak, jak jsme to naformulovali - je zde návrh
na přikázání pouze brannému
a bezpečnostnímu výboru, anebo návrh
na přikázání brannému a bezpečnostnímu
výboru, ústavně právnímu výboru
a výboru petičnímu. Já jsem to chápal
takto. Myslím si, že jsem to takto i předložil.
Zpravodaj nic nenamítal. Tak jsme to podrobili hlasování.
Vidím to jako věc, která nemusí být
předmětem sporu.
Považuji tuto věc - tak jak jsem ji předkládal
k hlasování - za jasnou. Pokud tomu někdo
rozuměl tak, že budeme pak hlasovat ještě
o případném rozšíření
- nevím, nevím. Jde mi nyní jen o interpretaci
jednacího řádu a jak bylo hlasování
uvedeno, ani tak ne o meritum.
Poslanec Václav Exner: Ještě jednou
opakuji, že pan poslanec Řezáč, jak
jsem mu rozuměl, nenamítal nic proti přidělení
projednání výboru, který navrhoval
organizační výbor, a uvedl, že se domnívá,
že by ho dále měly projednat další
výbory. Vy jste potom interpretoval jeho návrh jako
návrh rozšiřující. Je to ve stenozáznamu.
Je možné se přesvědčit. Možná,
že bychom nemuseli vést spor a bylo by snad dobře,
kdyby pan poslanec Řezáč vyjasnil, jestli
to myslel jako návrh pozměňovací rozšiřující
nebo jako návrh konkurenční. V každém
případě bych doporučoval, aby propříště
bylo vyjasněno před hlasováním, jestli
jde o návrh, který vylučuje návrh,
který je - řekněme - původní,
anebo jestli jde o návrh ve smyslu jednacího řádu
§ 63 odst. 5 písm. a) rozšiřující.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Opíral
jsem se při předložení návrhu
k hlasování o § 72. Obracel jsem se na zpravodaje.
Myslím, že nebylo v rozporu s jednacím řádem
to, jak jsme postupovali. Nevidím to jako konfliktní.
Nechce se mi po uzavření bodu přistupovat
zpět k hlasování. Myslím, že
to zaznělo. Ano, popsal jsem návrh jako rozšíření,
ale označil jsem ho zcela jednoznačně jako
jeden návrh a druhý návrh. Nemluvil jsem
jenom o dvou výborech, o které se rozšiřuje,
ale o všech třech. Pan zpravodaj nic nenamítal
proti tomuto způsobu hlasování.
Mám tendenci trvat na tom, že jsme bod ukončili.
Můžeme si dát příště
na to nebo vyzvat zpravodaje případně toho,
kdo navrhuje, aby přesně označil svůj
návrh.
Pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, lituji,
ale hlásil jsem se v momentě, kdy bod nebyl ukončen.
Hlásil jsem se po celou dobu toho, co jste bod ukončoval.
Bohužel byla pozornost této přihlášce
věnována až v momentě, kdy jste skutečně
bod ukončil. Žádám, aby případně
sněmovna rozhodla, jestli se má hlasování
o rozšiřujících pozměňovacích
návrzích provést.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Nechtěl
jsem se opírat o ukončení bodu, protože
když mám oči sklopené do papíru,
nemohu vidět. V tom nechci, aby byl spor v žádném
případě. Nechci se pokusit takto manipulovat.
Respektuji to, co bylo řečeno. Necháme sněmovnu
rozhodnout o tom, zda si přeje se tím hlasováním
ještě dále zabývat. Nyní požádám
poslance a poslankyně, aby se vyjádřili hlasováním.
Prosím, abyste se znovu zaregistrovali, aby nemohl být
vůbec žádný spor.
Pan kolega Kužílek se hlásí ještě
o slovo, než necháme sněmovnu rozhodnout.
Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
dámy a pánové, je to věc, kterou ještě
nemáme moc zažitou. Domnívám se, že
podstatný je zde § 90 jednacího řádu,
který říká, že pokud sněmovna
v prvním čtení nezamítne návrh
zákona, tak přikáže návrh zákona
k projednání výboru, popř. několika
výborům, a to podle návrhu organizačního
výboru nebo předsedy sněmovny. To je základní
návrh, který je už předložen, když
se začíná první čtení.
Pak se praví: Kterýkoliv z poslanců může
předložit jiný návrh na přikázání.
O takovém návrhu rozhodne sněmovna bez rozpravy.
Domnívám se, že jediný možný
výklad toho je, že sněmovna učiní
to, jak to zatím běželo, to znamená,
že rozhodne o základním návrhu, že
přikazuje v tomto případě brannému
a bezpečnostnímu výboru, ale potom by měla
podle mého soudu vzít další návrh
poslance Řezáče, který vlastně
navrhoval další přikázání
nebo jiný návrh na přikázání,
abych uvedl přesné znění, a o takovém
návrhu rozhodnout bez rozpravy. To znamená, že
se domnívám, že by v této chvíli
se měl předložit sněmovně k hlasování
bez rozpravy návrh poslance Řezáče
na přikázání těm dalším
výborům, které vyjmenoval, vyjma branného
a bezpečnostního výboru, a že to tak
bude zcela korektní.
Jinak souhlasím s panem předsedajícím,
že bychom z jiných ustanovení těžko
vyvodili nějaký mechanismus, nějaké
priority, co je nejdřív, co je pozdější
a já se domnívám, že by bylo rozumné
v tomto případě použít tento
výklad, který bych nazval spíše výkladem,
že návrhy zaznívají vlastně souřadně
a jakýkoliv další návrh na nějaký
další výbor, který zatím nebyl
odhlasován, má být předložen
k hlasování a buď projde nebo neprojde. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
za tuto pomoc ve výkladu jednacího řádu.
Nebude-li námitka, budeme hlasovat o návrhu na přikázání
ještě ústavně právnímu
výboru a petičnímu výboru.
Je nějakých námitek proti tomuto postupu?
Není. Já vám děkuji.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 40. Kdo je proti?
Návrh byl přijat poměrem hlasů 53
pro, 35 proti.
Děkuji vám. Tím jsem projednali tento bod
a můžeme přistoupit k
Vládou byl pověřen opět pan ministr
Jiří Novák, kterého prosím,
aby se ujal slova a předložený tisk 2069 nám
uvedl.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák:
Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, vládní návrh
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích ve znění pozdějších
předpisů, je jedním z návrhů,
jehož projednání Poslaneckou sněmovnou
ještě v tomto volebním období je mimořádně
naléhavé. Naléhavost novelizace zákona
o soudních poplatcích především
vyplývá ze změn právního řádu,
které nastaly po přijetí předchozí
rozsáhlé novelizace zákona o soudních
poplatcích provedené zákonem č. 36/1995
Sb. Platná právní úprava soudních
poplatků nedává soudům potřebný
zákonný základ pro jejich rozhodování
v této oblasti, který nelze s ohledem na jejich
charakter překlenout výkladem.
Vládní návrh zákona proto reaguje
na změny údajů kurzovního lístku
vydávaného Českou národní bankou
v důsledku přijetí nového devizového
zákona a navrhuje stanovit nová kritéria
pro výpočet základu procentního poplatku
vyjádřeného v cizí měně.
Rovněž reaguje na vypovězení platebních
dohod uzavřených mezi Českou republikou a
Slovenskou republikou, které v oblasti placení soudních
poplatků zakládaly odlišný režim
pro poplatníky se sídlem nebo bydlištěm
ve Slovenské republice.
Konečně vládní návrh reaguje
na přijetí zákona o obecně prospěšných
společnostech, pro něž je žádoucí
vzhledem k jejich poslání zakotvit osvobození
od soudních poplatků ve věcech rejstříkových.
Dnem 1. dubna 1995 nabyla účinnosti novela o soudních
poplatcích provedená zákonem č. 36/1995
Sb. Tato novelizace pojala problematiku soudních poplatků
do širšího kontextu daňové a poplatkové
oblasti a nově vymezila postavení soudů jako
samostatných správců finančních
prostředků získávaných ze soudních
poplatků. Dílčí nedůslednost
v zásadě správné koncepce právní
úpravy soudních poplatků však působí
v praxi soudů značně obtíže,
vede k nežádoucímu nejednotnému výkladu
a rozporuplnost některých ustanovení nelze
řešit jinak než novelizací platné
právní úpravy. Navrhuje se proto tyto nepřesnosti
a nejasnosti odstranit.
Vládním návrhem se dále navrhuje provést
dílčí změny v rozsahu vrácení
soudních poplatků a dílčí změny
v sazebníku soudních poplatků. Tyto navržené
změny směřují k tomu, aby poplatková
povinnost byla vymezena s maximální přesností
a jednoznačností, důsledněji zachovávala
relace poplatkového zatížení pro jednotlivé
druhy soudního řízení a zároveň
čelila tomu, aby v důsledku poplatkového
zvýhodnění určitých dispozičních
úkonů s návrhem na zahájení
řízení nedocházelo ke zbytečnému
zatěžování soudů. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministru Novákovi a prosím pana poslance Jana
Vraného, aby se ujal slova. Pana poslance Vraného
určil organizační výbor zpravodajem
pro první čtení.
Poslanec Jan Vraný: Vážený pane
předsedající, páni ministři,
dámy a pánové, ve svém vystoupení
budu velice stručný.
Možná, že někoho z vás, stejně
jako mě, trošičku překvapila vazba ministr
spravedlnosti - rozpočtový výbor. K tomu
bych chtěl jen uvést to, že se odhaduje výběr
soudních poplatků ve výši 1,5 až
2 miliardy korun, což zaručeně je téma,
kterým by se měl zabývat rozpočtový
výbor. Skutečností však je, jak už
zde pan ministr uvedl, že novela nepředpokládá
výraznou změnu ve výši poplatků.
Skutečný dopad na příjmovou část
státního rozpočtu by měl být
asi 1 milion korun, což je nepoměrně nízká
částka. Přesto předpokládám,
že rozpočtový výbor kvalifikovaně
projedná navrhovanou novelu, a doporučuji tudíž
sněmovně, aby přikázala projednávání
tomuto výboru. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
a otevírám obecnou rozpravu. Obecnou rozpravu končím
vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil.
Dám hlasovat o návrhu na přikázání,
tak jak jej přednesl pan zpravodaj.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 41.
Kdo je proti?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů
63 pro, 10 proti.
Tím jsme projednali i tento bod naší schůze.
Děkuji panu ministru Novákovi a panu zpravodaji,
poslanci Vranému.
Dalším bodem je
Odůvodněním tohoto návrhu vláda
pověřila pana ministra Jiřího Skalického,
kterého prosím, aby se ujal slova a uvedl nám
tisk 2043.
Ministr pro správu národního majetku a
jeho privatizaci ČR Jiří Skalický:
Vážený pane předsedající,
vážené poslankyně a vážení
poslanci, předkládám vám vládní
návrh novely zákona, kterým se provádějí
některá opatření v soustavě
ústředních orgánů státní
správy České republiky a mění
se a doplňuje zákon ČNR č. 2 z roku
1969 a zároveň zákon ČNR č.
171 z roku 1991 Sb.
Meritum této novely spočívá zhruba
ve dvou částech. Ta první souvisí
s tím, že ke dni 1. července tohoto roku bude
podle této novely zrušeno Ministerstvo pro správu
národního majetku a jeho privatizaci. Navrhuji tuto
změnu proto, že dnes, na počátku roku
1996, si mohu dovolit prohlásit, že klíčová
role, která byla tomuto orgánu státní
správy vložena do vínku, byla ve všech
svých zásadních aspektech splněna.
Přirozeným dědicem úkolů, které
souvisejí se správou národního majetku
a dokončováním dílčích
úkolů souvisejících s další
privatizací a dokončením restitučního
procesu, je Ministerstvo financí. Ministr financí
by podle této předlohy měl převzít
i roli vrcholného představitele Fondu národního
majetku.
V rámci projednávání této předložené
novely vláda doplnila i některé další
dílčí úpravy kompetencí Ministerstva
financí a Ministerstva spravedlnosti.
K oné části novely, která souvisí
s Ministerstvem spravedlnosti, bych podotkl zhruba toto:
Česká republiky je od svého vzniku členským
státem Rady Evropy i členským státem
Úmluvy o ochraně lidských práv a základních
svobod. Tato úmluva v sobě obsahuje tzv. stížnostní
mechanismus Rady Evropy, tedy systém orgánů,
na něž se lze obracet se stížnostmi na
neplnění závazků přijatých
členskými státy touto úmluvou. Těmito
orgány jsou zejména Evropská komise pro lidská
práva a Evropský soud pro lidská práva.
Stížnosti, které již byly a budou podávány
proti České republice, vyžadují, aby
obdobně, jako se již stalo v jiných členských
státech, byl konkrétně jmenován vládní
zmocněnec pro zastupování státu. Tento
vládní zmocněnec bude zajišťovat
vnitrostátní mechanismus projednávání
stížností a bude zastupovat Českou republiku
při projednávání stížností
před Evropskou komisí a před Evropským
soudem pro lidská práva. Vláda tuto otázku
posoudila a s ohledem na odborné požadavky, které
jsou kladeny na osobu zmocněnce, jmenovala s účinností
od 25. října 1995 vládním zmocněncem
pracovníka Ministerstva spravedlnosti.
Podle zákona č. 2 z roku 1969 Sb., v platném
znění náleží zastupování
České republiky do působnosti Ministerstva
zahraničních věcí. Právě
tato činnost, kterou jsem popsal, činnost vládního
zmocněnce, bude tímto způsobem výjimkou
a bude kompetenčně náležet do působnosti
Ministerstva spravedlnosti. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministru Skalickému za odůvodnění
a prosím pana poslance Pěničku, který
byl určen zpravodajem, aby se ujal slova.
Poslanec Stanislav Pěnička: Vážený
pane předsedající, vážený
pane ministře, dámy a pánové, jenom
stručně.
Účelem navrhované právní úpravy
je zakotvit ukončení činnosti Ministerstva
pro správu národního majetku a jeho privatizaci
a přechod působnosti stanovený tomuto ministerstvu
obecně závaznými právními předpisy
na nástupnický orgán státní
správy. Tímto nástupcem by se mělo
stát Ministerstvo financí, a to proto, že jeho
zákonné kompetence jsou kompetencím končícího
ministerstva nejbližší.
Chtěl bych ještě upozornit, že navrhovaná
právní úprava si nevyžádá
potřebu dalších pracovních sil orgánů
státní správy a koncepce přechodu
působnosti s nimi souvisejících agend a rámcové
počty přecházejících zaměstnanců
byla s Ministerstvem financí projednána. Navrhovaná
právní úprava také není v rozporu
s ústavním pořádkem České
republiky, jejími mezinárodními závazky
a právem Evropského společenství,
jak uvedl pan ministr.
Závěrem bych žádal, aby sněmovna
přikázala ve svém usnesení k projednání
do druhého čtení tuto navrhovanou právní
úpravu rozpočtovému výboru. Toť
všechno.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Pěničkovi. Otevírám
obecnou rozpravu. Obecnou rozpravu končím vzhledem
k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil.
Dámy a pánové, čeká nás
ještě spousta prvních čtení.
Rád bych, abyste čas, vy, kteří se
více zabýváte jednacím řádem,
věnovali tomu, abyste se podívali na provázanost
anebo na to, jak rozhodovat v souvislosti s § 90, zároveň
s § 72 a s § 63.
Respektoval jsem, jak to bylo řečeno a hlasovali
jsme o tom návrhu u předminulého nebo minulého
bodu jako vlastně o návrhu na rozšíření.
Jenom na to upozorňuji, že mně v § 90
trochu vadí v tom jednoznačném výkladu
slovo "jiný návrh". Byl bych rád,
abychom se dohodli u těchto věcí, které,
věřím, že nemusí být nikde
konfliktní, na tom, jak zároveň použijeme
§ 72, kde se praví, že zpravodaj oznámí,
v jakém pořadí se bude o návrzích
hlasovat. Zároveň by je měl zpravodaj zařadit
i do skupin. Zejména jde o to, zda je pojmeme jako návrhy
pozměňovací nebo eventuální.
To je spíš pro případné debaty
k dalším bodům.
K tomuto bodu bych si dovolil navrhnout nebo předložit
k hlasování návrh usnesení tak, jak
byl přednesen panem společným zpravodajem.
Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne
tlačítko v hlasování č. 42.
Kdo je proti?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů
70 pro, nikdo proti.
Děkuji panu ministru Skalickému a panu zpravodaji
Pěničkovi. Projednali jsme další bod.
Přistoupíme k bodu
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 2035. Uvede nám jej vládou pověřený
ministr zdravotnictví pan Jan Stráský, kterého
prosím, aby se ujal slova.