Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, uvedu tři důvody předložení návrhu zákona o omamných látkách, psychotropních látkách, přípravcích obsahujících tyto látky, prekursorech a pomocných látkách a o změnách a doplňcích těchto zákonů v této souvislosti.

Prvním z důvodů je znepokojivá situace v drogové oblasti v České republice.

Druhým důvodem je plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních úmluv, kterými je Česká republika vázána.

Třetím důvodem je skutečnost, že dosavadní úprava nevyhovuje změněným podmínkám a organizačním změnám v důsledku rozvoje podnikatelské činnosti po roce 1989.

Drogovou problematiku je nutno členit na oblast zákonného zacházení s uvedenými látkami a na oblast nezákonného zacházení s těmito látkami.

Návrh výše citovaného zákona upravuje oblast zákonného zacházení s těmito látkami. Protože výroba drog je závislá na dostatečném množství potřebných chemikálií, zejména prekursorů, dostatku materiálně technického vybavení i odborně erudovaných osob, eliminují se zákonné podmínky, které umožní únik těchto látek do tzv. nelegálních kanálů a které by pak umožňovaly páchat trestnou činnost.

Zejména se eliminují možnosti zneužívání prekursorů, tj. látek používaných pro nelegální výrobu omamných látek, psychotropních látek a pro legální výrobu komponentů používaných při výrobě běžných léků.

Návrh zákona obsahuje kontrolní mechanismy, včetně povolovacích procedur, zaměřené zejména na cíl, aby zákonného zacházení s výše uvedenými látkami nemohl zneužít nelegální konečný uživatel.

Vzhledem k tomu, že Česká republika se stala nejen tranzitní zemí při nezákonné distribuci drog, ale i zemí, v níž se skrytě vyrábějí drogy z dovážených surovin, vyžaduje tato situace urychlené přijetí právní úpravy zamezující únik legálně vyráběných chemikálií pro nelegální účely, popř. dovoz chemikálií potřebných k nelegální výrobě drog.

To jsou hlavní důvody i obsah zákona, který vláda předkládá. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Prosím pana poslance Petra Čermáka, kterého určil organizační výbor zpravodajem pro první čtení, aby se ujal slova.

Poslanec Petr Čermák: Dámy a pánové, pozorně jsem poslouchal pana ministra. V jeho předkládacím, úvodním slově, řekl prakticky všechno to, co jsem chtěl říci já, takže nebudu opakovat informace.

Řekl bych, že cíle, které si tento zákon klade, jsou obsaženy a poměrně velmi dobře zpracovány v paragrafovaném znění a že zákon je připraven pro to, aby byl projednán ve výborech.

Doporučuji, aby byl projednán ve výboru zdravotním a sociálním. Dávám ke zvážení projednání v ústavně právním výboru, protože tento návrh mění, nebo alespoň částečně novelizuje pět dalších zákonů.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodajovi. Otevírám obecnou rozpravu. Pan poslanec Severa.

Poslanec Pavel Severa: Dámy a pánové, velice bych uvítal, kdybychom doplnili usnesení o to, že tento zákon, který velice vítám a na který dlouho čekáme, mohl projednávat i výbor branný a bezpečnostní. Velice to souvisí s kontrolou dovozu, vývozu, výroby apod., tzn. celní orgány atd. Domnívám se, že to není ani možné, abychom toto nevzali v úvahu.

Dávám tedy návrh, aby tento zákon, na který jsme dlouho čekali, projednal i výbor branný a bezpečnostní. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Severovi. Pan poslanec Čermák se hlásí.

Poslanec Petr Čermák: Myslím, že není nic proti ničemu, aby to projednalo třeba pět výborů. Myslím však, že pro rychlost projednání a pro obsah toho zákona by optimální řešení bylo, aby tento zákon projednal pouze jeden výbor, a to zdravotní a sociální, protože pro branný a bezpečnostní výbor si myslím, že ani tento zákon odborně není, protože tam se neřeší otázka policejní, ale vyloženě odborná.

Můj návrh by byl definitivně ten, že pouze zdravotní a sociální výbor.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan poslanec Severa navrhl, aby tento zákon byl projednán ve výboru zdravotním a sociálním a v branném a bezpečnostním.

Nebudou-li námitky, dovolil bych si tyto návrhy označit jako návrhy alternativní; tedy přesněji, abych citoval jednací řád, návrhy eventuální. Pan zpravodaj vlastně přednáší ten návrh, který navrhl organizační výbor.

Pokud by tento návrh nebyl přijat, budeme hlasovat o druhém návrhu pana kolegy Severy. Je nějakých námitek proti tomuto postupu? Jestliže tomu tak není, dovolím si vás odhlásit a požádat o novou registraci.

Dámy a pánové, kdo je pro, aby byl tento návrh zákona přikázán výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 43. Kdo je proti?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 65 pro, 16 proti.

Dámy a pánové, tím jsme uzavřeli projednání tohoto bodu. Pan poslanec Honajzer se hlásí.

Poslanec Jiří Honajzer: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych požádal v tomto okamžiku o 40minutovou přestávku pro jednání poslaneckých klubů.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Je zvykem podobným žádostem vyhovět. Dámy a pánové, sejdeme se zde v 11.45 hodin.

(Schůze přerušena v 11.02 hodin.)

(Schůze opět zahájena v 11.54 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím, abyste se dostavili do jednací síně, abychom mohli pokračovat v našem programu.

Pan kolega Libor Novák mladší má náhradní kartu č. 21.

Omlouvám se jménem našeho klubu za překročení časového limitu, který jsme si vyžádali pro naše jednání. Nedokázali jsme být tak struční a konstruktivní, jak jsme si předsevzali.

Dámy a pánové, ještě jednou se omlouvám - přestaňte spěchat do sněmovny. Byl jsem požádán předsedou Poslanecké sněmovny, abych vás požádal o pochopení. Pan předseda svolává v tomto okamžiku ihned poradu předsedy s místopředsedy a předsedy poslaneckých klubů do místnosti č. 120.

Předpokládám, že pokračovat v našem jednání budeme ve 12.15 hodin. Děkuji vám za pochopení.

(Schůze přerušena v 11.57 hodin.)

(Jednání po přestávce zahájeno ve 12.16 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené kolegyně, vážení kolegové, jdu vám oznámit některé informace z porady předsedy s místopředsedy sněmovny a s předsedy klubů. Je projednáván dopis nebo žádost předsedy vlády o vyhlášení stavu legislativní nouze k jednomu tisku, který máme na pořadu. Předsedové klubů se shodli na tom, že další postup bude vhodné upravit takto:

Nyní bychom vyhlásili přestávku pro jednání klubů a pro oběd s tím, že ve 14.15 hodin se sejde opět porada předsedy s místopředsedy a s předsedy poslaneckých klubů a ve 14.30 zahájíme jednání ve sněmovně. Děkuji vám.

(Jednání přerušeno ve 12.18 hodin do 14.30 hodin.)

(Schůze opět zahájena ve 14.37 hodin.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážení členové vlády a milí hosté, zahajuji odpolední část druhého jednacího dne 39. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás srdečně vítám.

Nejdříve Vás chci informovat, že předseda Poslanecké sněmovny pan Milan Uhde vyhlásil na žádost předsedy vlády pana Václava Klause stav legislativní nouze. Dopis předsedy vlády a dvě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny, rozhodnutí č. 88 a 89, vám byly rozdány.

Vidím, že se o slovo přihlásil pan poslanec Jaroslav Ortman. Slovo mu uděluji.

Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, já v této chvíli využívám svého práva předsedy poslaneckého klubu vědom si toho, že jde vlastně o první případ tak mimořádné události, jako je stav legislativní nouze. My jsme vyslechli na politickém grémiu a na politickém klubu jsme se seznámili s návrhem, který sem přišel, a já chci prohlásit, že náš poslanecký klub akceptuje návrh na vyhlášení stavu legislativní nouze. Litujeme pouze, že došlo k tomu, že je využíváno tohoto mimořádného institutu podle jednacího řádu. Domníváme se však, že je třeba napravit negativní důsledky rozhodnutí Ústavního soudu v Brně.

Prohlašuji, že se nepřipojíme k žádným návrhům, které pravděpodobně zazní, na zpochybnění stavu legislativní nouze.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ortmanovi. Vidím, že se o slovo přihlásil pan poslanec Marek Benda. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vláda České republiky požádala, aby předseda sněmovny vyhlásil stav legislativní nouze a aby v rámci tohoto stavu legislativní nouze byla novela zákona 229/1991 a dalších zákonů projednána ve zkráceném řízení. Pan předseda tak učinil a přikázal tento návrh zákona k projednání zemědělskému výboru a stanovil mu zároveň podle jednacího řádu nepřekročitelnou lhůtu do 24.00 hodin dnes v noci k projednání tohoto návrhu zákona.

Podle § 99 odst. 1 věty poslední ("sněmovna může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu, na niž byl vyhlášen") si dovoluji vystoupit za poslanecký klub KDS s návrhem na zrušení stavu legislativní nouze. Nedomníváme se, že by v této situaci vzhledem k rozhodnutí Ústavního soudu bylo nezbytně nutné (a že by byly naplněny zákonné podmínky zákona o jednacím řádu) projednat tento návrh ve zkráceném řízení a schvalovat ho dnes nebo zítra.

Domníváme se, že je potřebné přijmout novelu zákona č. 229, ale že nedojde k žádným závažným hospodářským škodám ani ke zpochybnění práv a svobod občanů této země, pokud by toto bylo projednáno v řádném řízení a bylo to přijato až na naší březnové schůzi.

Proto si dovoluji podat návrh, aby sněmovna stav legislativní nouze zrušila a návrh novely zákona 229/1991 o půdě byl projednán v normálním řízení.

Vím, že je trochu netradiční vystupovat v tuto chvíli k vyhlášení stavu legislativní nouze a že by bylo asi lépe vystoupit až podle odst. 5 § 99 ke konkrétnímu zákonu, ale vzhledem k tomu, že stav legislativní nouze je navrhován jen pro tento konkrétní zákon, pokládám za rozumné zrušit už původně tento stav legislativní nouze a pokračovat v normálním řádném projednávání.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. O slovo se hlásí místopředseda vlády a poslanec Jan Kalvoda.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Pane předsedo, pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, k tomuto vystoupení mne vede poněkud úsporný styl žádosti vlády vůči předsedovi parlamentu. Dovolte mi proto učinit několik poznámek, kterými chci přispět k Vašemu rozhodování o tom, jestli je danou situací naplněn onen stav legislativní nouze podle jednacího řádu nebo lépe řečeno jeho podmínky. Je to docela historické rozhodování. Je to svým způsobem precedens a já chci poznámkami více faktografickými přispět k vašemu rozhodování.

Aby bylo jasno, mluvíme o nálezu Ústavního soudu ze 13. 12. loňského roku, který byl opatřen odůvodněním a spatřil takto světlo světa kolem 9. a 10. ledna tohoto roku.

Od tohoto dne nás tedy dělí ne příliš dlouhá doba. Zákon, jehož se týká nález Ústavního soudu, č. 229/91, sledoval nápravu některých majetkových křivd. Pro uplatnění v nápravě těchto křivd z důvodu právní jistoty všech zúčastněných osob na tomto procesu stanovil některé podmínky a mezi nejdůležitější z nich patří nepochybně lhůty pro uplatnění nároků podle tohoto zákona. Tyto lhůty jsou velmi významné jak pro osoby oprávněné, tak i pro osoby povinné, jsou významné pro kýženou stabilitu vlastnických vztahů.

Ústavní soud svým nálezem, o kterém jsem se zmínil, z 13. prosince, který byl sice zmíněn ve veřejnosti, ale opatřen odůvodněním až kolem 10. ledna, či doručen, tak tento nález zrušil tyto lhůty, lhůty významné pro uplatnění nároků podle tohoto zákona.

Předpokládám - dovolím si tuto osobní poznámku - že Ústavní soud předvídal rychlé řešení a novelizaci dotčeného zákona. Je totiž nesmírně podstatné stanovit lhůty pro uplatnění nároků skupin osob, které dosud nesplňovaly podmínky pro uplatnění svých nároků, je ale stejně důležité stanovit lhůty, které Ústavní soud bez výjimky a samozřejmě bez náhrady zrušil a které se týkají již prošlých nároků, těch, které zanikly případným neuplatněním v zákonné lhůtě, v té, která byla zrušena nálezem Ústavního soudu. Vypuštěním lhůt bez náhrady by vznikl stav právní nejistoty, který by se projevil zejména tím, že by bylo umožněno nejen uplatnění nároků těch osob, které dosud nároky uplatnit nemohly, nebo jejichž nároky byly právem odmítnuty, ale i těch osob, které z různých důvodů nároky v zákonné lhůtě vůbec neuplatnily.

Nález Ústavního soudu, soudě z jeho odůvodnění nedávno tak očekávaného, rozhodně nesměřoval k obnovení nároků, které zanikly jejich neuplatněním. Vzhledem k tomu, že po uplynutí v zákoně stanovených lhůt pro uplatnění nároků na vydání věcí byl některý majetek již privatizován, jiný byl předmětem restituce jen některými oprávněnými, je zcela evidentní, že je nezbytné tak či onak - neříkám teď jak - ale je nezbytné vyřešit právě tyto kolizní situace.

Obecně si tedy dovolím shrnout. Nález Ústavního soudu je tedy závazným jeho publikací ve Sbírce zákonů a nestanoví žádné lhůty pro provedení nezbytných právních úprav. Ty je tedy nutno přijmout tak, aby nenastalo žádné právní vakuum a je proto nezbytné, nechceme-li připustit nejistotu v otázkách soukromého vlastnictví a zpochybnit zákonně nabytá vlastnická práva, přijmout takovou úpravu, která by jakoukoli pochybnost vylučovala. Opět neříkám jak, mluvím jen k proceduře a podmínkám tohoto zrychleného výjimečného rozhodování.

Znamená to tedy, abych se dostal k závěru, že aby nedošlo k onomu právnímu vakuu a době zřejmě právní nejistoty, která by ale založila právní nejistotu na, troufám si říci, léta či desítky let do budoucna, je nezbytné přijmout potřebnou novelu zákona o půdě spolu s účinností nálezu Ústavního soudu.

Chtěl jsem těchto pár poznámek učinit zejména proto, že jsem cítil potřebu odůvodnit blíže žádost předsedy vlády o výjimečné projednávání tohoto vládního návrhu.

Dovolte mi na závěr ještě jednu osobní poznámku. Patřím k těm, kteří vždycky odmítali podmínku trvalého pobytu na území republiky, jako podmínku pro uplatnění restitučních nároků. Vždycky konsekventně a bez jediného zakolísání. Nicméně domnívám se, že není rolí tohoto parlamentu ba ani Ústavního soudu ba ani nikoho jiného posuzovat, jaký vlastnický nárok je lepší nebo horší, jaký je vyšší nebo nižší, jestli starý 40 let nebo starý 3 roky, byl-li nabyt bona fide podle zákonů tohoto státu.

Proto se přimlouvám za to, aby tento Parlament pečlivě zvážil návrh vlády, rozhodnutí předsedy Parlamentu a rozhodl o stavu legislativní nouze. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji místopředsedovi vlády panu Janu Kalvodovi. Vidím, že se hlásí pan poslanec Stanislav Gross. Dále pan poslanec Sýkora.

Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych zde tlumočil stanovisko poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické.

Stejně tak, jak jsem říkal na politickém grémiu, vyslovuji zde názor, že je zapotřebí vyslovit souhlas nebo mít souhlas s opatřením předsedy sněmovny a nepodpořit návrh pana poslance Bendy, který se snaží toto rozhodnutí zrušit. Chci ale říci, že jsme výrazně znepokojeni tím, že tato situaci došla tak daleko a stejně tak, jak jsem říkal na politickém grémiu, musím říci, že jsem znepokojen tím, že vláda rozhoduje vlastně na poslední chvíli. I to, co tady řekl pan místopředseda Kalvoda, svědčí o tom, že to nemuselo být děláno takto na poslední chvíli, že minimálně dvě tři zasedání vlády byla od doby, kdy bylo známo rozhodnutí Ústavního soudu a že sněmovna nemusela rozhodovat pod takovýmto tlakem jako v tuto chvíli.

Chci ještě říci, že bychom byli nesmírně neradi, kdyby se toto stalo určitým precedentem a sněmovna byla v budoucnu takto tlačena. Nicméně přes to, co zde říkám, podporujeme, aby byl ponechán ten stav, jak jej předseda sněmovny navrhl a jak rozhodl.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Grossovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Sýkora.

Poslanec Jaroslav Sýkora: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, před několika minutami zasedal poslanecký klub a stanovisko jsem též řekl na grémiu. Poslanecký klub Českomoravské unie středu jednomyslně souhlasí s tím, tak jak bylo navrženo a jak pan předseda naší Poslanecké sněmovny dal své rozhodnutí, kdy vyhlásil podle § 99 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o Jednacím řádu Poslanecké sněmovny, stav legislativní nouze na dobu od 7. února do 8. února. Poslanecký klub Českomoravské unie středu toto podporuje.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Sýkorovi. Slovo má pan poslanec Viktor Dobal.

Poslanec Viktor Dobal: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, osobně se domnívám, že nejsou splněny podmínky, které nový jednací řád předpokládá pro vyhlášení stavu legislativní nouze. Osobně se domnívám, že situace, která nastala, byla dávno předvídatelná a naprosto zřejmá. Domnívám se, že bylo vždy velice sporné, když si nějaký parlament osoboval právo rozhodovat o vlastnictví libovolně. Bylo samozřejmě sporné, když si myslel, že může dát jakoukoli podmínku do zákona a že on je tím suverénem. Necítil se vázán - když to dělal - předpisy, které, řekl bych, jsou morálně i právně vyšší.

Domnívám se, že pokud se jedná o právo vlastnit, je těžké říkat, jestli je něco vyšší, lepší, horší nebo špatnější. Ale platí určitě jedna zásada, že nikdo nemá právo být násilně zbaven svého majetku. To víte sami. Tato sněmovna přijala zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odboji proti němu, kde jasně deklarovala, že režim, který zde vládl do listopadu 1989, zbavoval svévolně, protiprávně, protiústavně občany majetku. Zbavoval je a zbavil je majetku a tento parlament to potvrdil.

Nechci přednášet o tom, co to vlastnictví je nebo není, ale v každém případě je několik nebezpečných věcí, které ukazují, že rozhodováním třeba federálního parlamentu se nastolily. Pokud bylo přijato, že zde byla jakási doba nesvobody, kdy stát se dopouštěl násilí proti základnímu lidskému právu - a to je právo vlastnit - toto právo má samozřejmě parametry jako nepromlčitelné, nezcizitelné, nezadatelné jako každé jiné základní právo. Pokud prohlásil jistou dobu za dobu, kdy tato práva byla porušována, svým způsobem řekl, že existují určití původní vlastníci, kteří byli zbaveni svého práva neprávem, není proto možné podle mne vyvolat procesy další, které byly vcelku správné, které jsme podporovali vždy a které jsme chtěli, aby proběhly, tudíž privatizace.

Neočistit to, co byl opravdu státní majetek, nebo majetek, ve kterém se nedalo dohledat už vlastníky, jako byly různé akciové společnosti apod., ale rozhodně u drobných vlastníků se mělo toto právo zachovat.

Sám se nedomnívám, že jestliže byla přijata pravidla hry, že restituční nároky jsou spojeny přísně vzato s určitými prekluzivními termíny - nebudu diskutovat o tom, zda je to dobře, nebo špatně - ale v každém případě budu tvrdit, že pokud tato hra byla přijata a pokud všechny tyto termíny jsou v roce 1996 prošlé, a Ústavní soud rozhodl pouze o tom, že z procesu byly protiústavně vyškrtnuty skupiny občanů na základě jakési podivné podmínky trvalého pobytu, která ani nepatří do normálního světa, protože základní lidské právo je bydlet, kde chci a pohybovat se kam chci, to znamená, že interpretace rozhodnutí Ústavního soudu je podle mne stejně jednoduchá a prostá. Pokud přijmeme a přijali jsme hru, že na vlastnictví existují prekluzivní lhůty, tak tyto lhůty už byly dávno pryč. Vím, že úřady velmi lehce kohokoli, kdo tyto lhůty promeškal, odbydou, jak to dělaly mnohokrát, kdy na straně restituenta byly masivní důvody a proti němu mluvily jenom drobné důvody, vždy se spíš státní moc uchýlila k drobným důvodům a majetek nevydávala.

Domnívám se, že i když přijmeme všechna pravidla, nehrozí nebezpečí destabilizace vlastnických vztahů v této zemi, nehrozí ani právní chaos, ale co hrozí, je, že my nyní za 24 hodin projednáme návrh novely č. 229, který podle mých vědomostí jde nad rámec toho, co Ústavní soud rozhodl, protože vládní návrh obsahuje paragrafy, které překračují tento rámec. Domnívám se, že o tom by měla být jasná debata a normální debata. Novelizujme "229", ale v normálním čase, pobavme se o tom.

Vládní návrh musím považovat opět za krok za prvé paralyzovat výrok Ústavního soudu, za druhé vnést do procesu již dávno stanoveného další pravidla, která tam nikdy před tím nebyla. To považuji za nedůstojné tohoto parlamentu, aby to udělal za pouhých 24 hodin. Projednejme to seriózně a v normálním čase. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Dobalovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Stodůlka.

Poslanec Zbyšek Stodůlka: Rozhodné období podle zákona 229 je rozdílné od rozhodného období zákona o protikomunistickém odporu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Slovo má pan ministr a místopředseda vlády Josef Lux.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, patřil jsem ve Federálním shromáždění mezi ty poslance, kteří usilovali o navracení veškerého majetku všem bez rozdílu. Všem fyzickým a všem právnickým osobám a také emigrantům. Politická vůle rozhodla tak, jak rozhodla. Nemůžeme mluvit o spravedlnosti, byl to výraz politické vůle. Zákony nejsou spravedlivé, zákony vyjadřují - a to o nic méně a o nic více - rozložení politických sil v parlamentu. Ve federálním parlamentu bylo rozložení sil, které schválilo zákony tak, jak byly schváleny.

K poznámce pana Dobala bych chtěl říci, že česká vláda v této novele respektuje rozhodnutí Ústavního soudu v tom smyslu, že emigrantům chce navrátit majetek. Toto rozhodnutí je zde zcela jasně vyjádřeno, pouze se novela snaží specifikovat lhůty. Chce zabránit novému otevření lhůt a chce ochránit ty vlastníky - právě proto, že chceme chránit vlastnictví - kteří nabyli majetek v dobré víře podle stávajících zákonů v procesu privatizace. Jinými slovy - jestliže přijde člověk, který žije v zahraničí, majetek je mu přiznán, ale v případě, že mezitím ho někdo privatizoval, dostane majetek náhradní. Myslím, že je zodpovědností této vlády a tohoto parlamentu respektovat majetkové vztahy a také je chránit. Každý podnikatel v této zemi si musí být jist, že majetek je nedotknutelný.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Josefu Luxovi. O slovo se přihlásil pan místopředseda vlády Jan Kalvoda a viděl jsem zdviženou ruku pana poslance Štěrby.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Pane místopředsedo, dámy a pánové, zdržím vás jen 30 sekund. Pro pořádek - byla-li zde řeč o tom, že je jakési opoždění, pak vám chci říci, že 13. 12. loňského roku byl usnesen tento nález Ústavního soudu. Dne 9. 1. tohoto roku byl tento nález s odůvodněním, které do té doby - troufám si říci - kromě jeho tvůrců nikdo neznal, doručen Sbírce zákonů. Dne 10. ledna vláda usnesla tento návrh zákona.

Bez komentáře. Ponechávám to vaší zralé úvaze, zda vláda váhala déle než jeden den. Myslím, že nikoliv.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi vlády Kalvodovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Tomáš Štěrba. O slovo se dále přihlásil pan poslanec Viktor Dobal.

Poslanec Tomáš Štěrba: Vážený pane předsedo, vážená vládo, chci vyjádřit postoje klubu SD LSNS. Poslanecký klub SD LSNS chápe nutnost vyhlášení stavu legislativní nouze, a proto bude s tímto - bohužel - souhlasit. Bohužel proto, že si velice dobře uvědomujeme a měla by si to uvědomit i celá sněmovna, jak opozice, tak koalice, že jsme se dostali do závislosti na vládě a že vláda nás vlastně tlačí a řídí a ne naopak.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Tomášovi Štěrbovi a prosím, aby se slova ujal opět poslanec Viktor Dobal. Vidím zdviženou ruku poslance Vladimíra Koronthályho.

Poslanec Viktor Dobal: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, není mým zvykem vystupovat ve sněmovně víckrát, ale nemohu některé věci, které zde zazněly, nechat jen tak být.

Pan ministr Lux tvrdí, že tento vládní návrh novely 229 a 243 nejde nad rámec nálezu Ústavního soudu. Myslím, že když to zkonzultujete např. s čl. II bod 2, lehce nahlédnete, že jde nad rámec a že de facto určité emigranty vylučuje z tohoto procesu, protože tam dává podmínku, kteří neztratili občanství do 1. ledna 1990, a to jsou všichni, kteří emigrovali a občanství v této době ztratili. Je tady celá řada věcí, na kterých se dá poukázat také, že zákon se opět staví na stranu privatizátorů, ale nechrání restituenty, protože např. v nově vkládaném § 14 a) nedělá nic jiného jenom umožňuje, aby majetek, který byl zrestituován před 1. září 1993, byl znovu předmětem destabilizace takto získaných vlastnických vztahů, protože ten není zde vyčleněn z blokace. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Dobalovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Koronthály.

Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, obávám se, že v této chvíli jíme kaši, kterou jsme nevařili. Jsme si vědomi, jak poslouchám názory pro i proti, že obě možná řešení, tedy stav legislativní nouze ano nebo ne, zákon přijmout nebo nepřijmout, jsou svým způsobem problematická. Ať už se rozhodneme tak nebo onak, mělo by to být memento pro tuto sněmovnu i pro ty, kteří přijdou po nás, že každá pragmatická nedůslednost, každé rozhodování typu tomu ano, tomu ne, protože na toho se můžeme vykašlat, se nám nakonec tímto způsobem vrátí a vymstí.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Koronthálymu, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Řezáč.