Čtvrtek 8. února 1996

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Není tomu tak, rozpravu končím.

Protože nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor - jak jste slyšeli od zpravodaje - navrhuje přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Ptám se, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování. Přednesu návrh usnesení.

Poslanecká sněmovna přikazuje předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru.

Zahájil jsem 82. hlasování.

Kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti?

Návrh byl přijat poměrem hlasů 76 pro, nikdo proti.

Děkuji místopředsedovi vlády a ministru financí, děkuji společnému zpravodaji.

Tím jsme se vyrovnali s dalším bodem. Přistoupíme za minutu k dalšímu bodu. Dovolte mi, abych vyhlásil minutovou přestávku do 16.00 hodin.

Dámy a pánové, je 16 hodin. Dalším bodem programu jsou

XXXVIII.

Ústní interpelace poslanců na členy vlády

Po zahájení 39. schůze Poslanecké sněmovny jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a klást ústní interpelace nejprve předsedovi vlády České republiky panu Václavu Klausovi a to v čase od 16 do 17 hodin, poté ostatním členům vlády ČR. Úplné seznamy interpelujících poslanců ve vylosovaném pořadí jak na předsedu vlády ČR tak na ostatní členy vlády ČR byly všem poslancům dnes ráno rozdány.

Nyní dávám slovo panu poslanci Václavu Exnerovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády pana Václava Klause. Připraví se poslanec Dalibor Matulka.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedo vlády, chci v Poslanecké sněmovně otevřít příležitost objasnit okolnosti spojení s přihláškou do Evropské unie. Vaše vláda tuto otázku do sněmovny nepředložila a k zásadnímu posouzení nedošlo. Proč se vláda vyhýbá přímému zjištění stanoviska občanů předtím než učinila nebo činí významně kroky, mezi něž přihláška patří? Sami v doprovodném memorandu, ze kterého budu několikrát citovat, říkáte, že jde o krok, který je svou závažností ojedinělý v moderních dějinách země. Proč nepokládala vláda za účelné věc řádně projednat v Poslanecké sněmovně, konstatujete-li nevratnost procesu evropské integrace a vaše vláda pokládá rozhodnutí za nevratné? A je to v případě vstupu tak, protože EU nezná proceduru vystoupení.

V přihlášce se nezmiňujete o referendu, o kterém v této otázce sám prohlašujete, že nejste jeho zásadním odpůrcem. Ze souvislostí vyplývá, že jste i s celou vládou asi jen odpůrcem obvyklým. Proč používáte tak poníženého a obdivného tónu v textu memoranda? Obdivujete "unikátní", na jiném místě "jedinečný" koncept institucí EU. Ten je však předmětem významné kritiky takřka všech zemí uvnitř zemí Evropské unie, která ho také správně pojmenovává "eurobyrokratismus" na rozdíl od vaší vlády, která si okouzleně myslí, že nemá historický precedens.

Proč místo obvyklého realismu pro vás najednou Evropská unie své výdobytky vyzařuje nebo se snaží vyzařovat do svého okolí? Snad nepůjde o záření radioaktivní. Vaše vláda si nedovede představit jinou volbu, ale tu volbu volilo více než 40% Dánů, Švédů, Rakušanů a víc než polovina Norů, když se jich na to jejich vlády zeptaly. A po přijetí, po setkání s praxí EU tato čísla podle průzkumu ještě vzrostla.

Řada vašich tvrzení v memorandu je sporná. Snad byste mohl objasnit zda "temným obdobím se zhoubnými důsledky dezintegrací a národních egoismů" byl rozpad Rakousko-Uherska a vznik Československa po 2. světové válce, (řídící schůze upozornil na překročení časového limitu) nebo její obnovení vyvázáním Čech a Moravy z německého protektorátu po 2. světové válce?

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vypršel vám čas, pane poslanče. Nyní má slovo pan předseda vlády pan Václav Klaus.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Vážená sněmovno, dovolte, abych řekl několik slov k této interpelaci. Za prvé bych chtěl zdůraznit, že si nejsem vědom toho, že by se kdekoli v Evropě provádělo referendum ohledně přihlášky do Evropské unie. Přihláška do EU je vyjádřením elementární vůle vůbec zahájit dlouhodobý proces přibližování se této instituci a nikoliv dovršení tohoto procesu, tedy skutečný krok, skutečný vstup do EU. O tom, že by tento konečný proces mohl být provázen pouze administrativou a nikoliv Parlamentem, nikoho z nás nikdy ani nenapadlo a myslím, že je též dostatek času pro to, abychom v této zemi klidně diskutovali, jakou formou by se souhlas občanů se vstupem do EU měl uskutečnit. Bude-li postačovat jako v některých zemích forma schválení parlamentem, nebo jestli bude vhodné použít institutu referenda. Já jsem mnohokrát za sebe řekl, že to považuji za tak významný krok, že bych se nijak nebránil ani takovému výjimečnému prostředku jako je referendum ohledně vstupu do Evropské unie. To je věc první, kterou myslím, že je třeba, abychom opakovaně řekli.

Memorandum, které bylo přiloženo k přihlášce do EU, byl text, na kterém jsme dlouho pracovali a nevím, zda má přesně takové atributy, které mu připisujete. Myslím, že memorandum je vyváženým textem, který na straně jedné vítá záměr a globální postup evropského integračního procesu a na straně druhé také vyjadřuje naše důrazy a některé naše pohledy, které se v něčem odlišují od dnes převládajících evropských diskusí.

Pokud jste četl memorandum pozorně, tak jsem přesvědčen, že jste tam obě dvě roviny na těch několika stránkách musel podle mého názoru určitě objevit. Dali jsme si velkou práci abychom memorandum ještě přeložili vhodným způsobem do angličtiny, aby se nelišil český a anglický text a aby skutečně vyjadřovalo náš postoj ke všem těmto věcem.

Nepochybuji o tom, jak se budou přibližovat okamžiky negociací, tato věc bude předmětem daleko podrobnější diskuse v celé naší zemi a samozřejmě i na půdě našeho Parlamentu. Nejsem si ale vědom, že by byl kdekoli v Evropě činěn pokus dělat referendum nebo něco podobného o otázce přihlášky do Evropské unie. Já sám jsem v debatě na toto téma nakloněn, otevřen a myslím, že bude potřeba, abychom o těchto věcech seriozně v naší zemi vystupovali.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Táži se pana poslance Exnera, chce-li položit panu předsedovi vlády doplňující otázku? Je tomu tak. Pan poslanec Exner se ujme slova.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedo vlády, vzhledem k tomu, že se konstatuje v přihlášce a v memorandu nevratnost celého procesu, je velmi divné, že vás ani nenapadlo věc řádně v republice, před podáním přihlášky, prodiskutovat.

Pokud jde o to, jestli jsou příslušné věci, které jsem citoval v memorandu, doporučuji vám, abyste si ho přečetl. Kromě toho vláda přijímá ekonomická i mimoekonomická hlediska evropské integrace, přijímá Evropskou unii jaká je a prohlašuje za Českou republiku, že bude připravena přijmout všechny podmínky, které v době vstupu budou stanoveny. Je možné vysvětlit dodatečně, co vaši vládu opravňuje k takovému prohlášení, které rozhodně přesahuje její funkční období a které nemůže zajistit? Jak vysvětlíte souhlas s podmínkami, které nebyly dosud určeny a které - snad se tak nestane - mohou být v nesouladu jak s přáním našich občanů, tak se zájmy naší země. Jde o takové skutečnosti, jako je 11% nezaměstnanost, politika v sociální oblasti a některé další věci.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme předseda vlády, pan Václav Klaus.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Pane poslanče, já si myslím, že příslibem přijímání určitých podmínek nikdo z nás nediskutuje o tom, že přijímá 11% nezaměstnanost v Evropské unii. To nebyl ten nejšťastnější příklad, to by bylo možné si zvolit příklad lepší. Ale myslím si, že musíme respektovat jednu jedinou věc: přistupujeme-li každý z nás individuálně do jakéhokoliv spolku, do jakéhokoliv klubu, do jakékoliv instituce, tak cokoliv si myslíme o tom, že jedna z 59 podmínek, které jsou ve statutu této organizace, se nám líbí více, nebo líbí méně, je naprosto evidentní, že musíme říci, že vstupujeme do této organizace takové, jaká je. Myslím, že nikdo z nás nebere vážné, že bychom mohli podávat přihlášku a předem bychom oznamovali, že to a to a to...: to prostě nepadá v úvahu.

Nám jde o to, abychom vstoupili do Evropské unie v momentu naší dostatečné politické, ekonomické, společenské síly, abychom mohli být pevní v kramflecích, abychom mohli být silným a rovnocenným partnerem a abychom o jednotlivostech v rámci negociací, ke kterým dojde, diskutovali. Ale že bychom mohli předem vytrubovat, že půlku z toho bereme a půlku z toho nebereme, myslím, že to každý dobře ví, že něco takového nepadá v úvahu.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nyní dávám slovo panu poslanci Daliboru Matulkovi, připraví se pan poslanec Jan Vik.

Poslanec Dalibor Matulka: Vážený pane premiére, dámy a pánové, zvažoval jsem, zda není vhodnější obrátit se na příslušného ministra z touto interpelací, ale protože mi jde o již schválené vládní usnesení, volil jsem formu obrátit se na vládu prostřednictvím jejího předsedy.

Jedná se mi o usnesení vlády České republiky č. 631 z roku 1993, které se týká rozvoje dálnic a čtyřproudových silnic pro motorová vozidla do roku 2005 s tím, že záměr výstavby dálnic a čtyřproudových silnic má být resp. je každoročně aktualizován. Možná, pane premiére, budete překvapen. Já v této interpelaci nechci usnesení kritizovat, dokonce nechci vznést ani žádný dotaz, nýbrž vás chci požádat, abyste obsah tohoto usnesení vlády i mimo každoroční aktualizaci zařadil v pokud možno nejkratší době na některou ze schůzí vlády a na vládu se vaším prostřednictvím obracím se žádostí, aby obsah tohoto usnesení pozměnila.

Jde mi o jeden sice dílčí, ale svým významem pro obyvatele města Brna, nesmírně významný problém, a to o připravovanou rychlostní komunikaci R 43 v trase tzv. německé neboli Hitlerovy dálnice v úseku Kuřim - Bystrc - Stroupsko. Tak, jak byla tato trasa zařazena do územního plánu a zahrnuta do záměrů schváleného právě zmíněným usnesením vlády, znamená pro obyvatele dotčeného území tragické důsledky. Znamená průjezd až cca 20 tisíc vozidel vč. kamionů denně přímo středem husté sídlištní zástavby a těsně kolem brněnské rekreační oblasti a přehrady, odkud bere Brno pitnou vodu. Vím, o čem mluvím, neboť sám bydlím v těchto místech a tedy mám na celé věci logicky i vlastní zájem.

Nemám v této interpelaci čas na podrobné vysvětlení, proč je schválený záměr špatný a proč může vyrůst i v problém politický. Ačkoliv vím, že chyba se nestala ve vládě, ale v Brně, přesto považuji dnes již za jedině možné, aby to byla vláda, která příslušné části pozastaví či přehodnotí schválený záměr....

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Čas vám uplynul.

Poslanec Dalibor Matulka: Jenom dopovím větu.... a vyžádá vypracování variantního řešení, které provedeno nebylo. O to vás, pane premiére, a vládu vaším prostřednictvím zdvořile žádám.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Než se ujme slova předseda vlády Václav Klaus, prosím vás, dámy a pánové, abyste se snažili v maximální možné míře využít jenom dvě minuty, protože odebíráte svým kolegům čas. Ujme se slova pan předseda vlády Václav Klaus.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Vážený pane poslanče, tuto problematiku znám. Vím, kolik už bylo postaveno na začátku 70. let, co se má uskutečnit v letech 1997 - 1999 atd. Znám námitky i nesouhlas občanů Bystrce, vím o tom, a také se nebráním tomu, aby ministr dopravy předložil vládě k novému zvážení případně tento projekt, ale - a pan ministr, jak vidíte kývá - musím říci, a vy to asi víte, že v územně plánovací dokumentaci toto všechno je uvedeno. Územní plán města Brna, který byl schválen v prosinci 1994, to obsahuje, územní plán celé brněnské aglomerace jakbysmet. Nezdá se nám zatím, že by konfigurace terénu mohla umožnit nějakou jinou výraznou trasu. Proto si myslíme. že tento problém by se měl řešit technickým opatřením, zemními valy, případně i zakrytím části nejvíce problematického úseku, více méně tunelovou formou.

Já o tom vím, ale pan ministr dopravy říká, že je buď do vlády nebo na specializovanou poradu schopen připravit materiál, ve kterém by se o tom třeba znovu mohlo podiskutovat, je-li nějaká varianta. Zatím se nám zdá, že není a že řešení musí být těmito technickými cestami.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Táži se pana poslance Matulky, jestli chce položit panu předsedovi vlády doplňující otázku?

Poslanec Dalibor Matulka: Děkuji za odpověď. Mně šlo právě o to, protože v dosavadním postupu, ačkoliv o to Bystrc žádala opakovaně a měla námitky, tak žádné varianty nebyly předloženy. Mně jde o to, aby vláda se pokusila příslušným orgánům vypracování variant zadat. Mně nebude vadit, když zvolená varianta bude nejméně špatná ze všech špatných, ale tady jde o to, že nebyly předloženy varianty žádné, pouze jediná.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Jan Vik. Připraví se pan kolega Jiří Šoler.

Poslanec Jan Vik: Pane premiére, obracím se na vás s interpelací ve věci ovlivňování policie, státního zastupitelství a soudu, a to v souvislosti s údajným šířením poplašné zprávy ohledně tajných česko-německých dohod a s vykonstruovanými obviněními vůči mé osobě.

Ve své odpovědi na ústní interpelaci mého kolegy poslance Vrchy jste, pane premiére, uvedl mimo svou běžnou tradiční aroganci také následující skutečnosti, které si dovolím citovat:

Mohu říci, že vyšetřování k dnešnímu dni ještě nebylo ukončeno, protože vyžaduje šetření u většího počtu těchto letáků, těchto poplašných zpráv. Předpokládáme, že toto vyšetřování bude ukončeno v řádu tří týdnů a předpokládáme též, že rozsudek bude vydán v této době. Konec vašeho citátu.

Toto vše jste, pane premiére, zakončil zdrcující větou, a opět cituji Václava Klause:

Jsem přesvědčen, že toto všechno se odehrává v souladu s platným právním řádem České republiky. Konec citátu.

K výše uvedenému z úst premiéra České vlády snad ani není nutný další komentář, ale přesto nebo právě proto moje první a zásadní otázka na vás, pane Klausi, zní, zda vůbec víte, co mluvíte. Dále se táži, zda lhůta k vydání rozsudku, kterou jste uvedl, byla již soudu stanovena a kým, resp. z jakých informací a podkladů jste vycházel při uvedení lhůty, v níž má být rozhodnuto. V souvislosti s tím se ptám, zda nedošlo a nedochází ze strany orgánů výkonné moci k zasahování do proklamované nezávislosti orgánů činných v trestním řízení, neboť jste vy, pane premiére, mimo jiné použil termín "šíření poplašných zpráv", kterýžto termín by mohl použít až soud v odsuzujícím rozsudku. Je-li užíván tento termín ve vztahu ke konkrétní osobě předtím než byla tato osoba rozhodnutím soudu uznána vinnou, jedná se o porušování principu presumpce neviny, a to navíc z úst předsedy vlády.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slova se ujme předseda vlády Václav Klaus.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Na tuto interpelaci pana poslance Vika je skutečně velmi těžké odpovídat. Musím se přiznat, že se zase jeho případem až tak moc nezabývám a nezabývá se tím také drtivá většina občanů této země, protože je to spíš trapné, nevkusné, nehezké a člověk se za to spíš stydí než aby se zabýval vaší problematikou, pane poslanče. Nezlobte se na mě, mám sdělení od Úřadu vyšetřování hl. m. Prahy, že vyšetřování vašeho případu bylo ukončeno návrhem na podání žaloby pro trestný čin šíření poplašné zprávy. Musím se přiznat, že šetření jsem neprováděl a název "obžaloba pro trestný čin šíření poplašné zprávy" jsem si pouze přečetl v tomto dokumentu. Já bych si ho v žádném případě nemohl vymyslet a jestli myslíte, že by mi činilo nějakou radost, abych vás z něčeho takového obviňoval, to skutečně není pravda a vy sám dobře víte, že soud v současné době obžalobu přezkoumává. Nenapadlo by mě vměšovat se do toho, nenapadlo by mě vůbec ani ve snu činit o tom jakýkoliv soud a já doufám - doufám, to by mohlo být zavádějící - jsem přesvědčen, že soud rozhodne v tomto případě správně.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Chce pan kolega Vik položit doplňující otázku? Ano.

Poslanec Jan Vik: Pane předsedo vlády, je mi líto, ale vy jste mě asi nepochopil, sám jste se vyjádřil, já jsem vás citoval, vy jste hovořil, že do tří týdnů bude vyšetřování ukončeno, že v té stejné době, tzn. do tří týdnů, bude vynesen i rozsudek. Na to jsem se já vás ptal. To znamená, jak je možné, že vy tohleto víte, vy tu snad o tom rozhodujete nebo něco takového. A jestli si na to nepamatujete, s čímž jsem také počítal, tak jsem tady stenozáznam přinesl, tak se na to můžete samozřejmě podívat.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Chce reagovat předseda vlády? Nechce.

Slova se ujme pan kolega Šoler, připraví se pan kolega Jozef Wagner.

Dámy a pánové, prosím o klid.

Poslanec Jiří Šoler: Vážený pane premiére, v lednu jste předal v Římě přihlášku České republiky do Evropské unie, včetně doprovodného textu, z něhož cituji:

"Česká republika akceptuje pro své budoucí členství Evropskou unii takovou, jaká je, a jakou ji bude dotvářet kolektivní moudrost členských států v nejbližších měsících a letech."

Uvedu tři pohledy zevnitř na Evropskou unii.

Za prvé - Evropský parlament, vyhlížejíc mezinárodní konferenci v roce 1996, přijal v únoru 1994 rezoluci o potřebnosti toho, aby Evropská unie měla demokratickou ústavu.

Za druhé - Evropská rada zřídila na summitu v červnu 1994 reflektní skupinu pro přípravu mezinárodní konference. Paní Elisabeth Guigou, členka reflektní skupiny, chce: odhodit byzantský legislativní proces zřízený Maastrichtem. Evropský parlament by měl být alespoň spolulegislativcem. Je na komisi, jež překládá texty, a na Radě ministrů a na Evropském parlamentu, jež se podílejí na spolurozhodování, aby zaručily, že zákony Evropské unie nebudou již nadále připomínat byrokratické oběžníky.

Za třetí - Pan Egon Klepsch, ještě jako předseda Evropského parlamentu, prohlásil: Demokracie chybí na třech frontách. Předně: Jestliže vezmeme za základní formování politické vůle, pak legislativní proces musí být předmětem spolurozhodování Evropského parlamentu, což dosud není. Dále: Evropský parlament jako evropský hlídací pes musí zodpovídat za sledování administrativy. To se vztahuje nejen na byrokraty z komise, ale i z Rady ministrů, což dosud není přes počet slibných iniciativ. Posléze finance Evropské unie nejsou Evropským parlamentem sledovány.

Pane premiére, má otázka zní: Je Evropská unie a bude budoucí Evropská unie demokratická?

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme předseda vlády pan Václav Klaus.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Pane poslanče, vaše otázka je skutečně slovem do pranice, protože abych odpověděl na otázku, jestli je Evropská unie demokratická nebo není, to proti tomu má úsměvná poznámka v Davosu o zemědělství by byla úplnou nicotností. Takže neočekávejte ode mne takovou nějakou odpověď. Myslím si, že evropský integrační proces je věc v pohybu, věc utvářející se v čase, věc probíhající, použil-li bych náš termín nepřetržité transformace sebe sama.

V Evropské unii je celá řada etap, mezikroků, vývojových změn a k jedné takové významné vývojové změně dochází právě v dnešní době. Myslím, že podle toho, co jste citoval, jste si toho velmi dobře vědom.

Debata o váze parlamentní složky v Evropské unii je jednou ze součástí dnešní evropské debaty a já jsem přesvědčen o tom, že mezivládní konference, která zahájí za dva měsíce nebo už za měsíc, se touto problematikou bude zabývat. O míře demokratismu a míře role parlamentu se dnes a denně v samotné Evropské unii diskutuje. Myslím si, že k tomu z naší strany dnes nemůžeme říci nic nového, nic zvláštního, je to téma evropské diskuse ve druhé polovině devadesátých let. Myslím, že v momentu, až se přiblíží zahájení negociací České republiky s Evropskou unií, by se to mělo stát zásadním tématem diskusí i v naší zemi. Dnes se mi to zdá trochu předčasné.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Chce pan poslanec Šoler položit panu předsedovi vlády doplňující otázku? Je tomu tak, ujme se tedy slova.

Poslanec Jiří Šoler: Vážený pane premiére, mám obavu, že váš dojem, že do toho zatím nemůžeme mluvit, je zcela oprávněný. Totiž např. v březnu se má sejít mezivládní konference, která má diskutovat tyto otázky, a pokud vím, tak jsou tam přizváni pouze členové, a naše republika do toho nemá co mluvit. Ale systém Evropské unie budí jiné obavy. Dovolím si ocitovat ještě jednoho klasika, je to pan Milan Uhde, předseda této sněmovny. Pan Milan Uhde vidí obavu, cituji: V doslovném uskutečnění maastrichtského konceptu, který počítá jednak s Evropou regionu, jednak i s přechodem moci do rukou orgánů v Brusselu a Štrasburku. Existují však další důvody, proč se máme maastrichtskému vidění vzpírat. Je to nejnovější převlek socialistických direktivně byrokratických myšlenek ve velké celky, v nichž se nejlépe uskuteční revoluce a jiné vědecky podložené experimenty směřující k nové, jiné skutečnosti, odluce utopického pozemského ráje.

Mám důvodné obavy, aby se vývoj v Evropě neodehrál nějakým podobným systémem sociálního inženýrství, kterých jsme tu zažili v posledním století poměrně mnoho, a proto kladu ještě jednou otázku (předsedající: uplynul vám čas, pane poslanče). Je Evropská unie a budoucí Evropská unie skutečně demokratická?

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme předseda vlády Václav Klaus.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Pane poslanče, jsem rád, že jsem za tři a třičtvrtě roku zde v parlamentu objevil s vámi jedno společné téma - boj se sociálním konstruktivismem v tomto světě. Výjimečně jsme v jedné setince vteřiny na jedné lodi a na jedné straně barikády, ale mám pocit, že to je jedna setinka vteřiny za ty tři a půl roku, takže to je dost zvláštní příležitost.

Jsem ale teď trochu zmatený, protože jsem byl zvyklý, že jste vždycky tady přicházel zprava ode mne, a teď najednou přicházíte zleva a já jsem zmaten, teď nevím, do které politické strany vás mám zařadit. Tak po staru a konzervativně vás budu považovat za stranu republikánskou.

Chtěl bych vám říci toto: Kdybych náhodou snil o tom, že vstoupím do té republikánské strany, tak je naprosto jasné, že si nemohu klást podmínky, aby se nejdříve ta strana celá změnila a pak já do ní vstoupím. Myslím si, že jediná šance je, že bych do ní vstoupil a tam začal zkoumat, jak o kousíček bych ji mohl posunout tam nebo onam. Prostě nepokoušejme se klást podmínky Evropské unii, je to nesmyslný, marný pokus a nikdo na něm opravdu nemůžeme vydělat. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme kolega Jozef Wagner, připraví se pan kolega Kryčer.

Poslanec Jozef Wagner: Dámy a pánové, vážený pane předsedo vlády, na počátku této schůze sněmovny, a nikoli poprvé, vládní většina odmítla debatu o česko-německých vztazích. Odmítla tím nejen názory a návrhy opozičních poslanců, ale též odmítla vyhovět obavám miliónů o osud národa a státu a o osudy vlastní. Ale odmítla tím též to, co sedm z osmi sousedů Německa již dávno má vyřešeno. Odmítla tím též zahájit i vážnou debatu o významu konce studené války, o jeho významu politickém, věcném, právním a jiném. Ani jen v náznaku jste neprojevil trochu ochoty, trochu vůle k požadavkům menšiny. Nepovažuji to ani za vtipné, ani za rozumné, a jediné, co nám může pomoci, je otevřenost.

Dovolil bych si ještě jednu malou poznámku na okraj. Dostal jsem text projevu, inkriminovaného projevu, pana ministra Kinkla ve Spolkovém sněmu v několika provedeních. To, které jsem dostal z českého ministerstva zahraničí, není úplné a schází v něm to, co normálně v projevech, v protokolu poslaneckých sněmoven se nachází - vyjádření těch, se kterými v průběhu svého projevu hovořil, které oslovil a kterými byl osloven. Mimo jiné tam schází oslovení paní Vollmerové: "Řekněte nám, přece, kdy chcete podepsat." Já se vás, pane předsedo vlády, ptám totéž. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme předseda vlády Václav Klaus.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP