Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Otakar Vychodil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak už zde pan předkladatel řekl, zahraniční výbor, jak mu bylo přikázáno, projednal dohodu o přístupu Republiky Slovinsko ke Středoevropské dohodě o volném obchodu podepsané dne 25.listopadu 1995 v Ljubljani a kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 1997, a na své schůzi dne 21. února 1996 přijal doporučující usnesení v tom smyslu, že zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu dohoda o přístupu Republiky Slovinsko ke Středoevropské dohodě o volném obchodu, podepsaná dne 25. listopadu 1995 v Ljubljani. To je všechno.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Otakaru Vychodilovi a k uvedenému vládnímu návrhu otvírám nyní rozpravu. Písemných přihlášek nemám. Nejsou ani jiné přihlášky do rozpravy, takže ji končím a přikročíme k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, které je součástí předloženého vládního návrhu. Dovolím si Vás odhlásit a prosím o novou registraci. V tuto chvíli mohu přistoupit k zahájení hlasování č. 64.

Ptám se, kdo souhlasí s tímto usnesením? Kdo je proti?

Hlasování skončilo výsledkem 70 pro, nikdo proti. Usnesení bylo přijato.

Dalším bodem tedy je

Jedná se o druhé čtení a opět prosím pana ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, aby z pověření vlády uvedl ve druhém čtení předložený vládní návrh.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, po projednání v zahraničním výboru je předkládán ke druhému čtení návrh dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Bulharskou republikou. Tato dohoda je dalším ze sjednaných preferenčních dokumentů a jejím cílem je významně napomoci stimulaci růstu obchodní výměny mezi oběma zeměmi. Zároveň se perspektivně vytváří nová oblast volného obchodu mezi státy přidruženými k Evropské unii, která může v budoucnosti napomoci k vytvoření celoevropské oblasti volného obchodu.

Připomínám, že tato dohoda předpokládá liberalizaci vzájemného obchodu v průběhu přechodného období, které skončí dnem 1. ledna 1998. K tomuto datu budou zásadně zcela odstraněna cla obchodu s průmyslovými výrobky. Musím však současně konstatovat, že se podařilo v této dohodě sjednat i určitý objem liberalizace obchodu se zemědělskými výrobky. Dotýká se to vybraného okruhu výrobků a je to možné považovat za první etapu liberalizace agrárního obchodu. Jak známo v této citlivé otázce to považujeme za významný pokrok.

Závazky České republiky vyplývající z dohody o volném obchodu jsou v souladu s dříve přijatými mnohostrannými i dvoustrannými závazky a odrážejí reálný vývoj transformace naší ekonomiky. Rovněž chci připomenout, že již od 1. ledna t. r. je dohoda prováděna předběžně.

Ze všech uvedených důvodů, paní poslankyně a páni poslanci, vám doporučuji vyslovit souhlas s předkládanou Dohodou o volném obchodu mezi Českou republikou a Bulharskou republikou.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Dlouhému. Předložený vládní návrh jsme v prvém čtení opět přikázali zahraničnímu výboru, ten jej projednal a přijal usnesení, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2078/1.

Prosím nyní pověřeného zpravodaje tohoto výboru pana poslanec Otakara Vychodila, aby předložené usnesení uvedl.

Poslanec Otakar Vychodil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zahraniční výbor - jak mu bylo přikázáno - se dne 21. února 1996 zabýval předloženou dohodou a přijal k ní usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Bulharskou republikou, podepsaná dne 15. prosince 1995 v Praze. Důvody, proč to je pro nás výhodné, zde byly řečeny naprosto explicitně, nemám, co bych dále dodal. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vychodilovi a otevírám rozpravu. Písemné přihlášky nemám, nikdo jiný se do rozpravy nehlásí, takže rozpravu končím.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, které je součástí předloženého vládního návrhu.

Zahájil jsem hlasování č. 65 a ptám se, kdo je pro. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Hlasování skončilo.

Pro hlasovalo 69, nikdo proti. Konstatuji, že jsme toto usnesení přijali.

Děkuji panu ministru Dlouhému a panu poslanci Vychodilovi.

Přistoupíme k projednávání dalšího bodu, kterým je

Je to sněmovní tisk 1968, třetí čtení. Zahajuji tedy třetí čtení předloženého návrhu zákona - sněmovní tisk 1968/3 obsahuje pozměňovací návrhy ze druhého čtení návrhu zákona.

Prosím pana poslance Křížka, aby se ujal svých povinností, rovněž pana poslance Třebického, aby se ujal funkce zpravodaje, a sledovali se mnou rozpravu, kterou ve třetím čtení otevírám. Do rozpravy je v tuto chvíli přihlášen poslanec Jan Třebický.

Poslanec Jan Třebický: Vážený pane místopředsedo, vážená sněmovno, z důvodu zkráceně řečeno využití současného institutu prominutí daně v zákoně 337 o správě daní a poplatků z roku 1992 Sb., a to na místo institutu nově uváděného vrácení daně, což v podstatě formulačně je změna, ale zachovává věcné hledisko celé záležitosti, stejně jako dodatečně zjištěné skutečnosti, že návrh pana poslance Tomáše Ježka přednesený při druhém čtení byl omylem zařazen do zákona na místo, kde existuje již žádoucí úleva z daně, se souhlasem předkladatelů kolegy Křížka i momentálně nepřítomného Tomáše Ježka předkládám v tomto okamžiku s využitím zákona o jednacím řádu § 95 odst. 2 procedurální návrh na opakování druhého čtení, a to nyní s tím, že současně navrhuji, aby třetí čtení se zařadilo jako bod č. 33 našeho pořadu s tím, že se ostatní přečíslují.

Jsem připraven přednést doplňující návrhy, které jsem si dovolil vám včera nechat rozdat na lavice. Z důvodů, jež jsem uvedl, myslím, že vyhovíme podmínce 24 hodin lhůty tak, abychom mohli ještě při této schůzi přistoupit ke třetímu čtení.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Třebickému. Další přihlášení do rozpravy nejsou, takže rozpravu končím. Rozhodneme o návrhu pana poslance Třebického ve smyslu § 95 odst. 2. Je zřejmé, o čem budeme hlasovat. Připomínám, že hlasujeme o tom, aby návrh zákona byl vrácen a opakováno druhé čtení zákona. Rozhodneme hlasováním č. 66.

Ptám se, kdo je pro návrh pana poslance Třebického. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo poměrem 77 hlasů pro, 1 proti. Návrh byl přijat.

Vrátili jsme se do druhého čtení projednávání tohoto zákona a ve smyslu návrhu pana poslance Třebického otevírám rozpravu. Hlásí se jako první pan poslanec Třebický.

Poslanec Jan Třebický: Vážený pane místopředsedo, vážená sněmovno, na jednacím dni 39. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu, konané 15. února 1996, byl předmětem druhého čtení návrh poslanců Josefa Křížka a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů - tisk 1968, ve znění doporučeném Poslanecké sněmovně ke schválení rozpočtovým výborem ze 24. ledna 1996. Po projednání tohoto uvedeného znění s pracovníky ministerstva financí, zabezpečujícími správu daní z procesně právního hlediska bylo shledáno, že podmínkou pro odpis pravomocně stanovené daňové povinnosti a pro vrácení daně je ve smyslu zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, existence vratitelného přeplatku.

Předpokladem vzniku vratitelného přeplatku je zánik daňové povinnosti, ke kterému může dojít pouze za užití k tomu zákonem stanoveného institutu, přičemž na daný případ lze aplikovat pouze institut prominutí daně.

Proto předkládám návrh, aby článek 11. bod 1 zněl: Nastala-li v době od 24. 6. 1991 skutečnost uvedená v článku l, v bodě 1 a 2, která byla předmětem daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, nebo předmětem notářského poplatku, příslušný finanční úřad na základě žádosti podané do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, daň, popř. poplatek v rozsahu osvobození uvedeného v článku 1. v bodě 1 a 2 poplatníkovi promine. Vznikne-li prominutím vratitelný přeplatek, vrátí jej finanční úřad bez žádosti do 30 dnů.

Druhý návrh, který si dovolím později předložit, odůvodňuji: V podrobné rozpravě při druhém čtení předmětného návrhu byl předsedou rozpočtového výboru poslancem Tomášem Ježkem předložen pozměňovací návrh, jehož smyslem je osvobodit od daně darovací nabytí finančních prostředků k účelům souvisejícím se vzděláváním, lékařskou a sociální péčí. Předmětné osvobození se navrhovalo zapracovat do zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti, jako nové písmeno e) v § 20 odstavec 6. Přitom bylo zřejmě vycházeno ze znění zákona č. 357/1992 Sb. ve znění zákona č. 18/1993 Sb., kde § 20 odstavec 6 obsahoval pouze písmena a) až d). Ve stávajícím znění citovaného zákona však v § 20 odstavec 6 obsahuje již písmena a) až i), přičemž podle písmene e) jsou osvobozeny od daně z převodu nemovitostí vklady do obchodních společností a družstev. Neboli nebylo jistě záměrem navrhovatele právě toto zrušit.

Vzhledem ke shora uvedenému nesprávnému zařazení pozměňovacího návrhu do stávajícího znění zákona číslo 357/1992 Sb. předkládám návrh, aby § 20 se doplnil v odstavci 13 tímto zněním:

Odstavec 13. Od daně darovací je osvobozeno nabytí peněžních prostředků poskytnutých fyzické osobě, která je prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky.

Tolik mé návrhy. Snad jenom pro legislativu - do stena - si dovolím upozornit, že v původním návrhu poslanců Josefa Křížka a dalších v článku 1. na konci odstavce chybí ještě uvedení jednoho ze zákonů, a to zákon č. 248/1995 Sb., to ovšem nepodléhá našemu schválení, upozorňuji pouze na nutnou legislativní úpravu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Třebickému. Do rozpravy se dále hlásí pan poslanec Křížek. Prosím.

Poslanec Josef Křížek: Vážený pane předsedající, váženě kolegyně a kolegové, s předkládaným návrhem pana zpravodaje samozřejmě souhlasím a navrhuji, aby ve třetím čtení byl tento bod navržen jako bod 39. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Myslím, že mohu rozpravu ukončit, protože se nikdo nehlásí. Tím jsme skončili druhé čtení návrhu zákona a můžeme přistoupit k hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Křížka, aby tento bod ve třetím čtení byl projednán jako bod číslo 39 této schůze. Rozhodneme v hlasování číslo 67, které jsem právě zahájil.

Ptám se, kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Hlasování skončilo.

64 pro, nikdo proti z 90 přítomných. Návrh byl přijat.

Můžeme nyní přistoupit k projednávání dalšího bodu, ale vidím zdviženou ruku pana poslance Vačkáře, takže mu dám slovo.

Poslanec Jiří Vačkář: Vážený pane předsedající, pane předsedo, dovolte mi, abych dal procedurální návrh, kterým stávající bod č. 18, návrh Karla Macha a dalších, bude přesunut až jako bod č. 40, protože se jedná o stejnou materii, kterou řeší návrh pana Josefa Křížka. Myslím si, že by bylo neúčelné v současné době toto v prvním čtení projednávat. Protože v případě, že tento návrh bude přijat, pravděpodobně skupina navrhovatelů uvedený návrh zařazený pod bodem č. 18 stáhne. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vačkářovi za tento procedurální návrh. Rozhodneme o něm v hlasování č. 68, které jsem právě zahájil.

Táži se, kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Hlasování skončilo.

Pro 71, nikdo proti.

Nemýlím-li se, paní a pánové, dostáváme se do situace, kdy můžeme začít projednávat bod

Jedná se o prvé čtení a pokračování přerušeného jednání. Projednávání tohoto bodu bylo zahájeno na 39. schůzi. Po úvodních slovech a rozpravě, která byla ukončena, přijala Poslanecká sněmovna usnesení, kterým odročila projednávání předloženého návrhu zákona do příští schůze Poslanecké sněmovny. Prosím zástupce navrhovatele pana poslance Ivana Maška a zpravodaje pana poslance Stanislava Pěničku - pokud jsem dobře informován, Tomáše Ježka zastoupí Stanislav Pěnička, je tomu tak? (Souhlas.) - aby zaujali místo u stolku zpravodajů.

Vrátili jsme se do prvého čtení. Přerušili jsme projednávání tohoto bodu. Mohu konstatovat, že nemám žádné přihlášky, které by mě opravňovaly k tomu, abych zpochybnil skutečnost, že skončila rozprava k prvému čtení. V prvém čtení nezazněly ani návrhy na vráceni či zamítnutí předloženého návrhu. Chce vystoupit zpravodaj Stanislav Pěnička.

Poslanec Stanislav Pěnička: Vystupuji za nepřítomného předsedu rozpočtového výboru Tomáše Ježka.

Chtěl bych, vážení kolegové a kolegyně, upozornit na jednu věc, že máme teď ve sněmovně tři návrhy na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o daních z příjmů. Je to jednak návrh poslanců Ivana Maška a dalších pod bodem 19, dále je to vládní návrh zákona pod bodem 21 a třetí návrh je návrh poslanců Karla Macha a dalších pod bodem 28.

Pane předsedající, navrhl bych jednu věc, aby všechny tři zákony, které se týkají téhož, byly přikázány rozpočtovému výboru. Ten zodpovědně návrhy posoudí a předloží sněmovně do druhého čtení.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Pan poslanec Ivan Mašek.

Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, velmi podporuji návrh, který právě vznesl zpravodaj. Myslím si, že bude ku prospěchu věci a ku prospěchu občanů, jestliže návrhy budou projednány dohromady. Věřím, že výsledkem bude rozumná kombinace, která umožní skutečné snížení daňového zatížení.

K tomu, aby návrhy mohly být projednány včas tak, aby daně mohly být sníženy ještě v tomto volebním období, je třeba podle § 91 jednacího řádu u všech těchto tří návrhů zkrátit lhůtu k projednávání rozpočtovým výborem na 40 dnů a tento návrh tedy podávám.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ivanu Maškovi za tento návrh. Myslím, že můžeme vyjádření zpravodaje, vyjádření navrhovatele vzít jako vyjádření těchto a konstatuji, že budeme hlasovat o dvou věcech. Návrh na vrácení či zamítnutí nezazněl. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání a návrhem na zkrácení lhůty k projednání.

Organizační výbor navrhuje přikázat předložený návrh zákona rozpočtovému výboru. Rozhodneme tedy prvně o tomto návrhu. Chcete všechny tři? Omlouvám se, že asi nevyhovím této žádosti. Pan poslanec Pěnička sám říkal, zdali to jde. Myslím, že to nejde, protože projednáváme tento bod, k těm dalším by se museli postupně vyjadřovat předkladatelé, zpravodajové. Nicméně chci apelovat na všechny kolegy a kolegyně, aby důvody, které pan poslanec Pěnička vznesl, vzali v potaz až budeme rozhodovat o dalších návrzích. Věřím tomu, že se s tím vyrovnáme se ctí a v tuto chvíli navrhuji, abychom hlasováním rozhodli o následujícím usnesení.

Poslanecká sněmovna přikazuje po prvém čtení předložený návrh zákona k projednání rozpočtovému výboru.

Zahájil jsem hlasování č. 69. Táži se, kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo výsledkem 76 pro, 1 proti. Návrh byl přijat.

Další návrh, který zazněl z úst pana poslance Maška, je, abychom ve smyslu zákona o jednacím řádu § 91 odst. 2, zkrátili lhůtu k projednání na 40 dnů.

Vidím v rukou svých kolegů karty. Odhlašuji vás. Odhlášení se také nedaří. Už se to povedlo. Prosím o novou prezentaci.

Zahájil jsem hlasování č. 70 a ptám se, kdo je pro návrh pana poslance Maška na zkrácení lhůty pro projednání. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Pro hlasovalo 77, 3 proti. Návrh byl přijat.

Děkuji panu poslanci Maškovi a panu poslanci Pěničkovi.

Dalším bodem, který budeme probírat podle schváleného jednacího řádu je

Vládní návrh uvede z pověření vlády ministr práce a sociálních věcí pan Jindřich Vodička, prosím ho, aby se ujal slova.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo vlády, dámy a pánové, v rámci celkové koncepce snižování daňového a povinného příspěvkového zatížení se navrhuje přistoupit v roce 1997 k úpravě příspěvkové sazby zaměstnavatelů právnických a fyzických osob a osob samostatně výdělečně činných v pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to u příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Snížení celkové sazby se navrhuje v rozsahu 0,3 bodu tak, aby odpovídalo možnostem vyvážené bilance příjmů a výdajů státu v rozpočtovém výhledu na rok 1997, zejména v oblasti příjmů a výdajů, která se dotýká státní politiky zaměstnanosti. Objektivním ekonomickým podnětem pro tuto změnu je skutečnost, že vývoj některých makroveličin, především mzdových a jiných příjmů, inflace a míry nezaměstnanosti, které spoluurčují vývoj inkasa příjmů z pojistného i vývoj výdajových položek státního rozpočtu na obyvatelstvo, tj. výdajů na sociální zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti, vyúsťuje do predikce rozevírání nůžek mezi tempem růstu inkasa a příjmů z pojistného a tempem růstu potřeby na straně výdajů. Nejvíce se to projevuje při porovnání tempa růstu mezd a jiných příjmů a míry nezaměstnanosti mezi lety 1996 a 1997, což se promítá do vývoje výnosu příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Ve druhé polovině roku 1995 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti, která představovala ke konci roku 1995 2,9%, což představuje snížení o necelých 0,5 bodu proti míře na počátku roku 1995, kdy v lednu byla míra nezaměstnanosti 3,4%.

Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 1995 dosáhla výše 3,0%, tj. méně o 0,1 bodu procentního. Předpoklad na rok 1996 činí 3,1%, tj. méně o 0,6 bodu oproti prognóze na které je založen státní rozpočet na rok 1996. Na rok 1997 je predikována průměrná míra nezaměstnanosti ve výši 3,5%.

Korekce úvahy o vývoji nezaměstnanosti ovlivňuje uvažovaný rozsah potřeby státních financí na aktivní politiku zaměstnanosti výší výdajů na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání a ostatních aktivit státu podporujících trh práce. Kromě příznivého vlivu v makroagregátu na rozsah transferových výdajů obyvatelstva lze v roce 1997 očekávat i cílené účinky aplikace nového adresného směrování sociálních dávek v systému státní sociální podpory.

Finanční dopad navrhované úpravy. Z rozpočtového hlediska bude mít snížení sazby o 0,3 procentního bodu podle předloženého návrhu zákona vliv na snížení příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v celoročním dopadu cca 1,8 mld. korun.

Zvýšení výnosu daně z příjmu právnických osob a fyzických osob, které jsou zaměstnavateli, o cca 0,6 mld. Kč a snížení mzdových a jiných výdajů v části výdajů na pojistné v rozpočtových a příspěvkových organizacích, což se ve státním rozpočtu promítne úsporou rozpočtových výdajů v objemu cca 250 mil. Kč.

Z těchto důvodů vás, dámy a pánové, žádám, abyste tento návrh zákona pustili do druhého čtení.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Vodičkovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jindřich Němčík, jehož organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení.

Poslanec Jindřich Němčík: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych přednesl své stanovisko k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon ČNR č. 589/92 Sb. o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů.

Tento návrh zákona je předkládán v rámci celkové koncepce snižování daňového a povinného příspěvkového zatížení a navrhuje přistoupit v roce 1997 k úpravě příspěvkové sazby zaměstnavatelů právnických i fyzických osob i osob samostatně výdělečně činných v pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to u příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Vzhledem ke kontextu, ve kterém je tento návrh předkládán, a vzhledem k souvislosti s ostatními návrhy novel daňových zákonů doporučuji Poslanecké sněmovně, aby schválila tento návrh zákona ke druhému čtení. Zároveň navrhuji, aby tento návrh zákona byl předložen nebo přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a v souvislosti a v kontextu předcházejících návrhů zákonů doporučuji, aby byla zkrácena lhůta pro jeho projednání na 40 dnů.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jindřichu Němčíkovi a otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se pan poslanec Exner.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych v souvislosti s předloženým návrhem zákona vznesl dva dotazy, které by, jak se domnívám, měly být v rámci prvního čtení objasněny z hlediska předpokládaných cílů a důvodů pro tuto úpravu.

Pan ministr se zmínil o tom, že je možné očekávat cílené účinky aplikace nového adresného směřování sociálních dávek v systému státní sociální podpory a zajímalo by mě, jakou souvislost v této oblasti je možno očekávat s vývojem nezaměstnanosti, resp. faktory, které se vývoje nezaměstnanosti dotýkají, což jsou body, které mají být důvodem pro změnu příspěvku nebo pojistného na sociální zabezpečení.

Dále bych prosil, jestli by mohlo být zdůvodněno, proč dochází k nesymetrickému snížení pouze u zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných, a zůstává zachována sazba příspěvků u zaměstnanců.

Až dosud se zdálo, že poměr příspěvků na politiku nezaměstnanosti u těchto osob byl poměrně dobře vyjádřený a nyní dochází ke změně, která je příznivá pro skupinu zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných, a není změna u zaměstnanců, čímž se poměr posunuje. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Chce pan ministr odpovědět v tuto chvíli? Prosím, pane ministře.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Dnes fyzické osoby, resp. zaměstnanci, kteří přispívají na státní politiku zaměstnanosti určitým procentem ze svého platu, tj. vyměřovacího základu, platí už velice nízký odvod. Je to méně než 1%, je to 0,7%. Další snížení této částky by prakticky vedlo k nulovému příspěvku ze strany zaměstnanců na státní politiku zaměstnanosti. K té zásadní změně, k zásadnímu snížení došlo v letošním roce, kdy právě u plátců tohoto příspěvku ze strany fyzických osob zaměstnanců došlo ke snížení pod 1%.

Co se týče adresné sociální podpory, která již 3. měsíc běží na území ČR, jaký to má vliv na zaměstnanost či nezaměstnanost, samozřejmě, ten systém je koncipován tak, aby sociální podpora nebyla demotivujícím faktorem pro zaměstnání. Takže vyplácí se dnes v tomto systému výplaty sociálních dávek pracovat, protože i příjem z práce plus dávky státní sociální podpory výrazně zlepšují situaci rodin, které se pohybují svým příjmem zhruba kolem 1 - 1,1 násobku životního minima.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi. Další přihlášky nejsou, takže rozpravu končím. Nebyl přednesen návrh na vrácení ani zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání.

Organizační výbor navrhuje přikázat předložený návrh zákona výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Jiný návrh není, takže přikročíme k hlasování.

Zahajuji hlasování č. 71.

Kdo je pro to, abychom přikázali tento návrh výboru pro sociální politiku a zdravotnictví? Kdo je proti? Děkuji. Hlasování skončilo.

Pro bylo 75, nikdo proti, návrh byl přijat.

Další návrh, který zazněl, se týkal zkrácení lhůty pro projednání lhůty tohoto návrhu zákona. Lhůta je navrhována v délce 40 dnů. Budeme hlasovat.

Hlasování č. 72, které jsem právě zahájil, je o tom, kdo souhlasí s tímto zkrácením? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Hlasování skončilo.

Pro bylo 74, proti 2. Konstatuji, že jsme přijali i tento bod.

Dámy a pánové, byl jsem požádán, abych se odhodlal k tomu navrhnout, abychom v tuto chvíli projednali poslední bod, který se týká pana ministra Jindřicha Vodičky, a to bod č. 54, tzn. úmluva Mezinárodní organizace práce. Věřím, že vyjdeme panu ministru vstříc a budeme o tom samozřejmě hlasovat. Paní poslankyně Gerta Mazalová má náhradní kartu č. 5, paní poslankyně Eva Fischerová se hlásí s faktickou poznámkou.