Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

ZÁSADA Č. 24 - ZÁKLADNÍ POJMY

Pro účely tohoto zákona se rozumí:

1. Plynem - zemní plyn, svítiplyn, koksárenský plyn čistý, degazační plyn, generátorový plyn, bioplyn, propan, butan a jejich směsi - který je dodáván odběratelům.

2. Plynovým zařízením - zařízení pro rozvod plynu, která se dělí na:

a) plynárenská zařízení, kterými jsou všechna plynová zařízení od zdroje plynu až k hlavnímu uzávěru včetně a která jsou v majetku plynárenských podniků. Patří sem též domovní regulátory, zřízené po nabytí účinnosti tohoto zákona a všechna zařízení pro obchodní měření plynu. Jsou to zařízení pro získávání plynu chemickou či fyzikální cestou k následné úpravě jejich vlastností (štěpící stanice, tlakové generátory, zařízení na výrobu bioplynu, plnírny zkapalněných a stlačených plynů, zařízení pro zvyšování a snižování tlaku plynu včetně zařízení pro jeho předehřev, zařízení pro čištění, sušení, vlhčení plynu a odorizaci), zařízení pro přepravu a distribuci plynu sestávající z potrubního systému, skladování sestávající z plynojemů, stabilních tlakových zásobníků včetně zařízení pro zvyšování a snižování tlaku, zařízení pro obchodní měření plynu t.j. plynoměry, měřicí tratě a ostatní zařízení, které k obchodnímu měření přísluší. Zdroje, ve kterých vzniká plyn jako vedlejší produkt, nemusí být plynárenským zařízením. Zdrojem plynu se rozumí výrobna, mezistátní nebo vnitrostátní předávací stanice, zařízení pro uskladnění plynu nebo plnírna propan-butanu. Ustanovení horního zákona tímto nejsou dotčena.

b) odběrná plynová zařízení, kterými jsou zařízení za hlavním uzávěrem a jsou ve vlastnictví fyzických a právnických osob. Mezi odběrná plynová zařízení patří zařízení pro skladování plynu, odpařování plynu, zvyšování a snižování tlaku plynu, dodávku plynu odběratelům a spotřebu plynu. Dělícím místem je hlavní uzávěr plynu, který se umisťuje v souladu s technickými normami a technickými pravidly.

3. Odběratelem - fyzická nebo právnická osoba, která odebírá plyn na základě smlouvy.

4. Plynárenským podnikem - držitel státní autorizace, který nakupuje, vyrábí, uskladňuje, upravuje, dopravuje a prodává plyn odběratelům, nebo provádí alespoň jednu z těchto činností, které plynárenské podniky plní ve veřejného zájmu.

ODŮVODNĚNÍ:

Obsahuje základní pojmy, rozhodné pro orientaci podnikatelů v plynárenství. Především vymezuje pojem plynu v jejich technickém označení, které jsou nyní využívány jako palivo pro vytápění, ohřev vody, přípravu jídel v domácnostech a technologické účely v provozech. Podstatným a společným znakem pro uvedené plyny nebo jejich směsi je, že jsou dodávány odběratelům jednotnou, propojenou sítí plynovodů s výjimkou zkapalněného propan-buranu, dodávaného jiným druhem sítě tlakových nádob a bioplynu, který je však teprve na počátku rozvoje výroby a spotřeby zejména pro lokální spotřebu. Pod pojmem bioplyn jsou zde zahrnuty ve smyslu technických norem všechny plyny, vznikající biologickým rozkladem. Plynárenská zařízení jsou zařízení, která provozují výhradně plynárenské podniky. Důvodem je skutečnost, že se jedná o zařízení s vysokým rizikem vzniku mimořádných událostí. Protože tento aspekt nebyl minulým zákonem řešen důsledně, došlo v mnoha případech ke stavu, kdy některé plynovody na místech veřejně přístupných jsou provozovány právnickými osobami bez potřebné kvalifikace. Odběrná plynová zařízení jsou ve vlastnictví neplynárenských majitelů a jedná se o zařízení, která jsou připojena na hlavním uzávěru přes obchodní měřidlo včetně plynových spotřebičů. Výrazným pojmem je hlavní uzávěr plynu, který jo dělicím místem a je zařazen mezi plynárenská zařízení. V zásadě je na tomto místě uveden dále používaný termín technické normy a technická pravidla. Jedná se o termín, který zatím není možno vykládat jednoznačně vzhledem k nejasnostem ve výkladu zákona č. 142/1990 Sb. Pro tento zákon vycházíme ze současného stavu, kdy jsou technické normy závazné. Další problematickou záležitostí jsou podniky, vyrábějící plyn pouze jako vedlejší produkt s tím, že jeho dopravu a distribuci vykonává jiný t.j. plynárenský podnik.

ZÁSADA Č. 25 - PODMÍNKY PŘIPOJENÍ

1. Plynárenský podnik je povinen připojit každého odběratele ve smyslu zásady č. 10, který:

- má zřízeno odběrné plynové zařízení, které odpovídá technickým normám a bezpečnostním pravidlům

- splní technické podmínky stanovené plynárenským podnikem, týkající se místa a způsobu napojení na plynárenské zařízení

- má uzavřenou smlouvu o dodávce plynu.

2. Plynárenský podnik je povinen zajistit připojení zařízení pro obchodní měření dodávek plynu a má právo na tomto zařízení provádět nezbytná opatření proti neoprávněné manipulaci např. ochranou plombou.

3. Účelně vynaložené náklady plynárenského podniku za připojení nese odběratel, pokud není dohodou stanoveno jinak.

4. Plynárenský podnik je oprávněn požadovat u vlastníků objektů nezbytné úpravy při zřizování nebo rekonstrukci plynárenského zařízení pro jejich objekt a odběratel je povinen umožnit plynárenskému podniku kontrolu tohoto zařízení. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení stavebního zákona.

ODŮVODNĚNÍ:

Povinnost připojení odběratele vyplývá zejména z práva každého na dodávku energie v souladu se stavem ve vyspělých průmyslových zemích, zejména členských státech Evropského společenství a v souladu s ustanovením Charty evropské energetiky. V zásadě jsou upřesněna pravidla, za jakých podmínek je možno odběratele připojit na komerčním základě na plynárenskou síť včetně úhrady za připojení a podrobnosti týkající se měření plynu.

ZÁSADA Č. 26 - DODÁVKA PLYNU

1. Plynárenský podnik má povinnost na území vymezeném státní autorizací spolehlivě bezpečně, hospodárně a kvalitně zásobovat plynem každou fyzickou a právnickou osobu, která požádá o dodávky plynu pro konečné energetické využití a splní podmínky stanovené tímto zákonem.

2. Odběratel je povinen upravit své odběrné plynové zařízení související s měřením plynu podle pokynů plynárenského podniku.

3. Odběr plynu měří a účtuje plynárenský podnik na základě údajů vlastního obchodního zařízení pro měření plynu, které odběrateli na svůj náklad osadí a zapojí a za úplatu udržuje.

4. Má-li odběratel plynu pochybnost o správnosti údajů zařízení pro měření plynu, má právo si kdykoli na svůj náklad nechat přezkoušet zařízení pro měření plynu v autorizované zkušebně. Písemné žádosti odběratele o přezkoušení zařízení pro měření plynu musí plynárenský podnik vyhovět do 15 dnů od doručení této žádosti. V případě zjištění závady hradí náklady spojené s přezkoušením a výměnou zařízení pro měření plynu plynárenský podnik. Zjistí-li odběratel plynu závadu na zařízení pro měření plynu, je povinen toto neprodleně oznámit plynárenskému podniku.

5. Smlouvy o dodávce plynu se uzavírají písemně na každé odběrné místo zvlášť. Odběrným místem se rozumí takové místo dodávky plynu, které je určeno jednomu odběrateli a dodávka plynu je měřena jedním měřícím zařízením.

6. Odběratel je povinen projednat, smluvně uzavřít a dodržovat sjednaný odběrový diagram. Při odběru plynu odběratel respektuje regulační opatření vyhlášená formou regulačního stupně a otopové křivky.

7. Držitel státní autorizace a odběratel mohou vstupovat do smluvních vztahů při splnění technickoprovozních podmínek stanovených tímto zákonem.

ODŮVODNĚNÍ:

Zásadou je deklarována stálá povinnost dodávky plynu při dodržení jeho parametrů za rovnocenných a předem deklarovaných podmínek vymezených tímto zákonem a navazujícími obecně závaznými právními předpisy. Vzhledem ke specifickému charakteru plynu (může být i příčinou veřejného ohrožení) a systémovému charakteru plynárenského odvětví (nutno respektovat fyzikální zákony) budou tímto zákonem vymezena technickoprovozní pravidla, za nichž autorizované osoby a odběratelé mohou vstupovat do smluvních vztahů. Tato pravidla budou specifikována v paragrafovaném znění. Rozvedena je problematika měření plynu jako nejdůležitější bod při prodeji plynu. Plynárenský podnik je povinen zajistit správnou funkci měřidel v souladu se zákonem o státní metrologii. Dále jsou zde deklarována práva odběratele na přezkoušení plynoměru v případě jeho pochybností o správnosti funkce plynoměru. Povinnost uvedená v bodě 6. se nevztahuje na odběry pro domácnost.

ZÁSADA Č. 27 - ZMĚNA DRUHU NEBO TLAKU PLYNU

1. Plynárenský podnik je oprávněn změnit druh nebo tlak dodávaného plynu.

2. Každá změna druhu nebo tlaku plynu včetně rozsahu a lhůty potřebných úprav zejména na odběrných plynových zařízeních musí být plynárenským podnikem předem projednána se všemi odběrateli, jakož i dotčenými právnickými a fyzickými osobami. Písemné oznámení o změně tlaku nebo druhu plynu je plynárenský podnik povinen doručit odběratelům z vysokotlakých plynovodů nejméně dva roky a odběratelům z místní sítě nejméně jeden rok před počátkem roku v němž má být změna provedena.

ODŮVODNĚNÍ:

Tato zásada při záměně druhu plynu bude mít prakticky účinnost jen po dobu, než veškerá odběrná plynová zařízení budou převedena na odběr zemního plynu (odhaduje se na r. 1996). Záměna druhu nebo tlaku plynu je prováděna zásadně z provozních důvodů a před.stavuje zásah do odběrných plynových zařízení odběratelů. Proto je nutno dostatečně včas potřebné úpravy dojednat se všemi dotčenými odběrateli a zároveň i s obecními úřady a dalšími dotčenými institucemi.

ZÁSADA Č. 28 - PROVOZ PLYNÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍ

1. Plynárenská zařízení provozují výhradně plynárenské podniky v rozsahu udělené státní autorizace.

2. S ohledem na fyzikální a chemické vlastnosti plynů a nebezpečí vzniku obecného ohrožení při nekvalifikovaném zásahu je provoz plynárenských zařízení řízen provozními pravidly, která podrobně stanoví bezpečnostní, technické a technologické podmínky provozu plynárenských zařízení ve smyslu tohoto zákona. Tato pravidla vydá ministerstvo vyhláškou.

3. V případě odvracení mimořádných událostí může hlavní uzávěr uzavřít kdokoliv. Jeho opětovné otevření smí provést po kontrole u dotčených odběratelů pouze plynárenský podnik.

ODŮVODNĚNÍ:

Plynárenská zařízení umístěná na místech veřejně přístupných mohou být v důsledku neoprávněné manipulace zdrojem mimořádných událostí a obecného ohrožení. Jejich provoz je tedy nutno řídit v souladu s provozními pravidly, která v souladu s tímto zákonem podrobně specifikují bezpečnostní, technické a technologické podmínky tak, aby nedošlo k ohrožení osob a majetku. Zásadou je proto stanoveno, že provozovatelem může být pouze oprávněný držitel státní autorizace. Opětovné otevření hlavního uzávěru je možno uskutečnit pouze postupem definovaným v zásadě z důvodů bezpečnostních.

ZÁSADA Č. 29 - ODBĚRNÁ PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ

1. Odběrná plynová zařízení zřizují a provozují na svůj náklad odběratelé plynu.

2. Na části odběrného plynového zařízení, kterým je veden neměřený plyn od hlavní`ho uzávěru k zařízení pro obchodní měření, nesmí být prováděny bez souhlasu plynárenského podniku kromě běžné údržby žádné zásahy.

ODŮVODNĚNÍ:

V zásadě je zdůrazněna skutečnost, že odborná plynová zařízení jsou zřizována a financována neplynárenskými právnickými a fyzickými osobami na základě smlouvy o dodávce plynu. Dále je zde zdůrazněn zákaz manipulace a jakýchkoliv zásahů do této části plynového zařízení, kterou prochází neměřený plyn. Za bezpečnost odběrného plynového zařízení odpovídá výlučně jeho vlastník. Vyžaduje se, aby odběrné plynové zařízení bylo provedeno odborně a v souladu s technickými normami a technickými pravidly tak, aby neohrožovalo bezpečnost osob a majetku.

ZÁSADA Č. 30 - ODBORNÁ ZPŮSOBILOST K ČINNOSTEM NA PLYNOVÝCH ZAŘÍZENÍCH

1. Montáž a opravy plynárenských zařízení mohou provádět pouze osoby mající zvláštní odbornou způsobilost. Podmínky zvláštní odborné způsobilosti stanoví ústřední orgán státní správy vyhláškou.

2. Montáž a opravy odběrných plynových zařízení mohou provádět fyzické a právnické osoby, které mají k této činnosti odbornou způsobilost podle zvláštních předpisů.

3. Pro plynová zařízení smí být použito pouze materiálů, výrobků a zařízení, která splňují bezpečnostní požadavky a vyhovují technickým předpisům.

ODŮVODNĚNÍ:

Plynárenská soustava má svůj specifický charakter a strategický význam pro národní hospodářství. Neodborná montáž a údržba zařízení pro rozvod plynu může způsobit obecné ohrožení a vážně ohrozit i funkčnost ekonomiky. Požadavek zvláštní odborné způsobilosti je nezbytný i v důsledku aplikování prací pod tlakem. Zvláštní odborná způsobilost osob pro činnost v plynárenství stanovená zvláštním předpisem nevylučuje, ale naopak předpokládá i způsobilost stanovenou obecně právními předpisy pro práce na vyhrazeném plynovém zařízení. Pouze je prohlubuje pro specificko podmínky montáže a údržby plynárenského zařízení. Činnosti na odborném plynovém zařízení je možno provádět na základě odborné způsobilosti podle zvláštních předpisů. Velkou roli zde musí hrát instituce státního odborného dozoru nad bezpečností práce.

ZÁSADA Č. 31 - OCHRANA PLYNÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍ

1. Ochranná pásma se stanovují pro ochranu plynárenských zařízení. Bezpečnostní pásma se stanoví pro ochranu majetku a osob proti účinkům plynárenských zařízení.

2. Ochranná a bezpečnostní pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od obrysu půdorysného průmětu plynárenského zařízení měřeno kolmo na obrys.

3. Rozsah ochranných pásem:

Veškeré práce a činnosti v ochranném pásmu mohou být prováděny jen po předchozím projednání s příslušným plynárenským podnikem a za podmínek s ním dohodnutých.

4. Zřizování staveb v bezpečnostním pásmu je možno pouze po dohodě s příslušným plynárenským podnikem.

ODŮVODNĚNÍ:

Touto zásadou je stanovena zákonná ochrana plynárenských zařízení, kterou je zvýrazněna závažnost celé problematiky. Ochrana platí na obě strany, t. j. směrem k plynárenskému zařízení i naopak k ochraně okolí před účinky plynu. V ochranných pásmech byla vypuštěna taxativní ustanovení, které by mohly ohrožovat plynárenská zařízení, provádět na základě projednání a za podmínek stanovených provozovatelem t.j. plynárenským podnikem, odpovědným za bezpečný a plynulý provoz. Na rozdíl od minulého zákona se nově zavádí termín bezpečnostní pásmo, sloužící k ochraně staveb v blízkém okolí plynárenského zařízení před účinky mimořádných událostí na těchto zařízeních. Toto pásmo bylo zatím stanoveno v technických normách, jako nejmenší povolená vzdálenost pro zřizování staveb. Jedná se o závažný zásah, proto je nutno toto omezení práv fyzických a právnických osob včlenit do zákona. Rozsah bezpečnostních pásem bude vymezen v paragrafovaném znění. I v ochranném pásmu je možno některé stavby zřizovat při využití mimořádných bezpečnostních opatření, ale pouze po dohodě s plynárenským podnikem, který je jediným subjektem schopným posoudit míru bezpečnosti realizovaných opatření.

ZÁSADA Č. 32 - NEOPRÁVNĚNÝ ODBĚR

1. Neoprávněným odběrem se rozumí:

a) odběr plynu bez uzavřené smlouvy nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou

b) odběr za použití obchodního měřidla, na kterém byl proveden zásah zapříčiňující nesprávné zaznamenávání odběru plynu

c) odběr bez obchodního měřidla, připojeného plynárenským podnikem

d) odběr za použití obchodního měřidla na němž byly porušeny plomby a odběratel toto porušení neoznámil bez zbytečného odkladu plynárenskému podniku.

2. Při neplacení za odebraný plyn je dodavatel oprávněn přerušit dodávku plynu pouze tehdy, pokud přes dvojí prokazatelné písemné upozornění plynárenského podniku odběratel nezaplatí zálohovou platbu nebo konečné vyúčtování za odebraný plyn. Dodávka plynu může být přerušena nejdříve po uplynutí 30 dnů od doručení prvního písemného upozornění. Ve druhém upozornění musí být stanoven konkrétní termín přerušení dodávky plynu. V případě odebrání měřidla musí být přítomen zástupce plynárenského podniku i odběratel.

ODŮVODNĚNÍ:

Odběratelé napojení na plynovodní síť mohou odebírat plyn i bez souhlasu dodavatele a nad rámec smlouvy, přičemž tím nejen krátí tržbu dodavatele, ale mohou takovým počínáním ohrozit i své okolí. Proto je zde zaveden institut neoprávněného odběru, ze kterého se vychází při posouzení výše náhrady škody a pro vyměření jednorázové pokuty.

ZÁSADA Č. 33 - ZÁKLADNÍ POJMY

Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. Zařízením pro zásobování teplem - zařízení k výrobě tepla ve výrobně tepla a jeho přenosu veřejným rozvodem tepla a tepelnou přípojkou k odběrnému tepelnému zařízení.

2. Výrobnou tepla - zařízení, v němž se teplo vyrábí a současně předává teplonosnému médiu a je připojeno na rozvod tepla. Těmito zařízeními jsou výtopny, teplárny nebo elektrárny s odběrem tepla a zařízení pro využití tepla z exotermických a jiných technologických procesů.

3. Veřejným rozvodem tepla - soubor zařízení k dopravě tepla a změně jeho parametrů mezi výrobou tepla a tepelnými přípojkami k odběrnému tepelnému zařízení včetně měřící, řídící a zabezpečovací techniky.

4. Tepelnou přípojkou - zařízení pro připojení jednoho odběrného tepelného zařízení na veřejný rozvod tepla nebo přímo k výrobně tepla.

5. Odběrným tepelným zařízením - zařízení odběratele, připojené měřícím zařízením na veřejný rozvod tepla nebo na tepelnou přípojku, které slouží pro vnitřní rozvod a spotřebu tepla v objektu nebo v souboru objektů jednoho odběratele.

6. Odběratelem - fyzická nebo právnická osoba, která odebírá teplo od dodavatele na základě smlouvy odběrným tepelným zařízením.

ODŮVODNĚNÍ:

Zásady tohoto zákona se vztahují pouze na výrobu a rozvod tepla k odběrnému tepelnému zařízení. Toto zařízení je nedílnou součástí vytápěných objektů a tudíž i v odpovědnosti jejich vlastníků. Odběrné tepelné zařízení odběratele je připojeno na veřejný rozvod tepla dodavatele (držitele státní autorizace) tepelnou přípojkou v místě plnění dodávky tepla dohodnutém ve smlouvě a náleží k němu veškerá tepelná zařízení za tímto místem plnění dodávky vnitřní rozvody, zařízení pro úpravu parametrů, otopná tělesa - spotřebiče s příslušenstvím včetně regulačního zařízení a technických prostředků pro rozzúčtování nákladů na teplo a teplou užitkovou vodu. Odběratelem pro potřeby tohoto zákona není uživatel bytu, jako je tomu u elektřiny a plynu, nýbrž majitel, správce vytápěného objektu. Pravidla vytápění a rozzúčtování nákladů na teplo a teplou užitkovou vodu mezi jednotlivé spotřebitele (uživatele bytů a nebytových prostor) v objektu (domu) nejsou předmětem tohoto zákona, a vyžadují přijetí samostatné zákonné normy v bezprostřední časové návaznosti na přijetí tohoto zákona.

Zásady se nevztahují na průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry s výjimkou tepelné energie vody vyvedené na povrch.

ZÁSADA Č. 34 - PODMÍNKY PŘIPOJENÍ

1. Držitel státní autorizace připojí odběratele, dohodne-li se s ním o připojovacích podmínkách, jimiž jsou:

- výkon (MW,), množství (GJ) dodávaného tepla a odběrový diagram,

- parametry dodávaného teplonosného média,

- parametry vraceného teplonosného média,

- místo, způsob a termín připojení tepelné přípojky a odběrného tepelného zařízení odběratele,

- umístění měřidel, pomocného a ovládacího zařízení držitele státní autorizace a způsob přístupu držitele státní autorizace k nim.

2. Účelně vynaložené náklady spojené s připojením hradí odběratel, nedohodne-li se s držitelem státní autorizace jinak.

ODŮVODNĚNÍ:

Zásada vyjmenovává základní podmínky, které je nutno dohodnout pro připojení odběrného tepelného zařízení odběratele na zařízení veřejného rozvodu tepla s držitelem státní autorizace.

Účelně vynaložené prostředky na připojení, které nese ten, kdo žádá o připojení na veřejný rozvod teplem, v sobě skrývají účelovost vynakládaných prostředků, což ve svém důsledku značí, že i držitel státní autorizace ve vlastním zájmu se může na těchto nákladech podílet, aby získal odběratele.

ZÁSADA Č. 35 - DODÁVKY TEPLA

1. Dodávka tepla je plněna přechodem teplonosného média ze zařízení pro zásobování teplem držitele státní autorizace do odběrného tepelného zařízení odběratele v místě měření. Teplonosné médium je majetkem držitele státní autorizace.

2. Držitel státní autorizace má povinnost na území vymezeném státní autorizací zásobovat teplem každou fyzickou a právnickou osobu, která o to požádá a splní podmínky stanovené tímto zákonem.

3. Držitel státní autorizace je povinen, provádí-li plánované rekonstrukce, opravy či údržbové a revizní práce, nebo mění-li technické podmínky podle zásady č. 10 a), vyžádat si předchozí souhlas místně příslušného orgánu státní správy a samosprávy, trvají-li tyto práce déle než 14 kalendářních dnů v jednom roce. Tyto práce však nesmějí být prováděny v otopném období.

4. Držitel státní autorizace je povinen po splnění podmínek stanovených tímto zákonem vykupovat teplo z výroben tepla, kde se teplo vyrábí v kombinaci s elektřinou a dále teplo získané při technologických procesech, kde teplo vzniká jako vedlejší produkt. Připojení těchto zdrojů tepla na veřejný rozvod tepla si zajišťují po dohodě s držitelem státní autorizace majitelé těchto zdrojů.

5. Odběr tepla ze zařízení pro veřejný rozvod nebo z tepelné přípojky měří a účtuje držitel státní autorizace podle údajů vlastního měřícího, pomocného a ovládacího zařízení, které odběrateli na svůj náklad osadí a zapojí a za úplatu udržuje. Jakýkoliv zásah do měřícího zařízení bez souhlasu držitele státní autorizace je nepřípustný.

6. Odběratel je povinen upravit své odběrné tepelné zařízení související s měřením tepla podle pokynů držitele státní autorizace.

7. Do údržby měřícího zařízení náleží i péče o úřední ověření správnosti měření (cejchování), jehož periodické provádění má držitel státní autorizace za povinnost vůči odběrateli.

8. Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měřících zařízení, má právo nechat si je přezkoušet. Za tím účelem je držitel státní autorizace povinen na základě písemné žádosti odběratele vyměnit do 30 dnů měřící zařízení. V případě zjištění závady na měřícím zařízení hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou držitel státní autorizace. Není-li na měřícím zařízení zjištěna závada, hradí tyto náklady odběratel. K výměně měřícího zařízení musí držitel státní autorizace pozvat odběratele, který potvrdí odečty starého a nového měřidla.

9. Smlouvy na odběr tepla se uzavírají na každé odběrné místo zvlášť.

10. Držitel státní autorizace a odběratel mohou vstupovat do smluvních vztahů při splnění technickoprovozních podmínek stanovených tímto zákonem.

11. V případě havárie zařízení pro zásobování teplem nebo odběrného tepelného zařízení je držitel státní autorizace povinen projednat s příslušným odběratelem změnu smlouvy o dodávce tepla.

ODŮVODNĚNÍ:

Držitelé státní autorizace dle těchto zásad zákona uskutečňují své dodávky na základě smlouvy. Vzhledem ke specifickému charakteru teplárenství jako systémového odvětví (nutno respektovat fyzikální zákony), budou tímto zákonem vymezena technickoprovozní pravidla, za nichž autorizované osoby a odběratelé mohou vstupovat do smluvních vztahů. Tato pravidla budou specifikována v paragrafovaném znění. Zásada dává pravomoc místně příslušnému orgánu státní správy a samosprávy rozhodovat na žádost držitele státní autorizace o omezení nebo přerušení dodávky v případech, kdy toto omezení nebo přerušení má trvat déle než 14 dnů. Předloha sleduje šetření primárních energetických zdrojů energie a tím i životního prostředí v zásadě, podle které držitel státní autorizace přednostně vykupuje teplo z kombinované výroby tepla a elektřiny a z technologických procesů, kde se získává teplo jako vyvolaná energie. Zásada rovněž upravuje vztahy související s měřením tepla mezi držitelem státní autorizace a odběratelem.

ZÁSADA Č. 36 - ZMĚNA TEPLONOSNÉHO MÉDIA NEBO JEHO PARAMETRŮ

Změna teplonosného média nebo jeho parametrů, pokud vyžaduje úpravy zařízení pro zásobování teplem nebo odběrného tepelného zařízení, se může uskutečnit nejdříve 2 roky po oznámení, nedohodne-li se dodavatel s odběratelem jinak.

ODŮVODNĚNÍ:

V praxi může dojít buď na straně držitele státní autorizace nebo na straně odběratele k potřebě změny média nebo jeho parametrů. Míra dopadů z této změny na zařízení pro zásobování teplem nebo odběrné tepelné zařízení může být různá podle charakteru změny. Proto předloha detailně neřeší všechny v úvahu přicházející případy, ale zakládá povinnost s potřebným předstihem informovat odběratele tepla o zamýšlené změně.

ZÁSADA Č. 37 - TEPELNÁ PŘÍPOJKA A ODBĚRNÉ TEPELNÉ ZAŘÍZENÍ

1. Tepelnou přípojku zřizuje na žádost odběratele za podmínek sjednaných s držitelem státní autorizace oprávněná fyzická nebo právnická osoba. Náklady spojené s připojením hradí odběratel.

2. Odběrné tepelné zařízení připojuje k veřejnému rozvodu tepla případně výrobně tepla pomocí tepelné přípojky držitelem státní autorizace.

ODŮVODNĚNÍ:

Tepelná přípojka je součástí technologického zařízení pro zásobování teplem a bezprostředně ovlivňuje spolehlivost i hospodárnost celé soustavy zařízení pro zásobování teplem. Proto se vyžaduje dodržení podmínek dohodnutých s držitelem státní autorizace.

Vychází se ze skutečnosti, že odběrné tepelné zařízení, jehož součástí obvykle jsou tepelné rozvody uvnitř teplem zásobených objektů, objektové stanice pro úpravu parametrů teplonosné látky a nakonec jednotlivé spotřebiče tepla, je zabudovanou součástí těchto objektů ve výhradní odpovědnosti odběratele. Mezi tepelnou přípojkou a odběrným tepelným zařízením je uzavírací armatura, která musí být z technických, bezpečnostních a jiných důvodů pro dodavatele tepla, přístupná. Z tohoto důvodu se obvykle umístí u vstupu do objektu odběratele nebo na jiném, ve smlouvě o dodávce tepla dohodnutém místě. Odběrná tepelná zařízení, nebo jejich části, jsou zařízení v odpovědnosti jejich vlastníků či uživatelů. Vzhledem ke zvláštnostem tepla a vzhledem k tomu, že majetkově je odběrné tepelné zařízení součástí vytápěných objektů, nepředpokládá se úprava vztahů, které jsou nebo vznikají (a v případě zásobování činžovních domů se s postupem privatizace bytů mění) k částem odběrného tepelného zařízení tímto zákonem. Řešení této problematiky vyžaduje přijmout samostatnou právní normu, která by mimo jiné pojala nebo modifikovala některá ustanovení platné vyhl. 186/1991 Sb. o hospodaření teplem, řízení soustav centralizovaného zásobování tepla a o ochranných pásmech a vyhláška 197/1957 Ú. l., o úplatě za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody.

ZÁSADA Č. 38 - OCHRANA ZAŘÍZENÍ PRO ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

1. Zařízení pro zásobování teplem je chráněno ochranným pásmem.

2. Ochranným pásmem je prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro zásobování teplem, který je určen k zabezpečení jeho spolehlivého provozu.

3. Šířka ochranných pásem u zařízení pro zásobování teplem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách tohoto zařízení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a činí 3 m u veřejného rozvodu tepla a tepelné přípojky mimo stanic pro změnu parametrů. U stanic pro z.měnu parametrů v samostatných budovách je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 3 m kolmo na půdorys stanic.

4. Ochranné pásmo nevzniká u veřejného rozvodu tepla, jestliže prochází budovami. V tomto případě je vlastník budovy povinen umožnit k němu přístup a provádění nezbytných prací na rozvodu.

5. V ochranných pásmech zařízení pro zásobování teplem je bez souhlasu vlastníka těchto zařízení zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit zařízení pro rozvod tepla, jeho provoz a údržbu, např. uskladňování a práce s hořlavinami a výbušninami, přejezdy těžkých mechanismů, provádět stavby a umisťovat zařízení, provádět odkopy nebo navršování zemin nebo jiného materiálu, vysazovat trvalé porosty.

6. K ochraně výrobny tepla provozované ke dni účinnosti tohoto zákona, u které není ochranné pásmo stanoveno, se přiměřeně použije ustanovení tohoto zákona, týkající se ochranného pásma stanice pro změnu parametrů.

ODŮVODNĚNÍ:

Význam ochranného pásma je v tom, že zabezpečuje nerušený provoz díla pro zásobování teplem a tím plynulé zásobování teplem.

ZÁSADA Č. 39 - NEOPRÁVNĚNÝ ODBĚR

Neoprávněným odběrem tepla nebo teplonosného média se rozumí:

- odběr tepla nebo teplonosného média bez uzavřené smlouvy nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou,

- provedení takového zásahu na zařízení nebo na měřidle instalovaném držitelem státní autorizace, že toto buď odběr vůbec nezaznamenává nebo jej zaznamenává ke škodě držitele státní autorizace,

- přemístění měřidla bez souhlasu držitele státní autorizace,

- připojení na zařízení pro veřejný rozvod tepla nebo odběrné tepelné zařízení další osoby bez souhlasu držitele státní autorizace,

- odběr za měřidlem držitele státní autorizace, na němž byly porušeny plomby a odběratel toto porušení neoznámil bez zbytečného odkladu držiteli státní autorizace.

ODŮVODNĚNÍ:

Předloha specifikuje případy neoprávněného odběru tepla, které mohou být důvodem přerušení nebo omezení dodávky tepla.