Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Dohodly se na následujícím:

Systém stanovený touto Úmluvou doplňuje systém Pařížské Úmluvy, je podřízen opatřením Pařížské Úmluvy a níže uvedeným opatřením.

a) Systém této Úmluvy platí pro škody způsobené jinými jadernými haváriemi než těmi, k nimž došlo celé na území států, které se této Úmluvy neúčastní:

I) za něž podle Pařížské Úmluvy nese odpovědnost provozovatel jaderného zařízení využívaného k mírovým účelům, které se nachází na území země, účastníci se této Úmluvě (dále Smluvní strana), a je zapsáno v aktualizovaném seznamu v souladu s Článkem 13,

II) utrpěné:

1. na území Smluvní strany,

2. na širém moři nebo nad ním, na palubě lodi nebo letadla registrovaného na území Smluvní strany,

3. na širém moři nebo nad ním státním příslušníkem Smluvní strany pod podmínkou, že poškozená loď nebo letadlo je registrováno na území Smluvní strany, za. předpokladu, že soudy Smluvní strany jsou podle Pařížské Úmluvy kompetentní.

b) Každý signatář nebo vláda přistupující k Úmluvě může v okamžiku podpisu, připojení se nebo předání ratifikačních listin prohlásit, že pro účely výše uvedeného § a) II) 3) bude fyzické osoby, mající trvalé bydliště na jejím území, považovat za své státní příslušníky.

c) Ve smyslu tohoto článku státní příslušník Smluvní strany zahrnuje Smluvní stranu nebo některou z jejich politických částí nebo každou soukromou nebo veřejnoprávní osobou, veřejnou nebo soukromou instituci na území Smluvní strany, která není právnickou osobou.

a) Za podmínek stanovených touto Úmluvou se Smluvní strany zavazují vzít na sebe náhradu škod uvedených v Článku 2 do výše 300 mil. SDR u každé havárie.

b) Tato náhrada se uskuteční:

I) do výše alespoň 5 mil. SDR, stanovenou na základě legislativy Smluvní strany, na jejímž území se nachází jaderné zařízení odpovědného provozovatele, a to z prostředků pocházejících z pojištění nebo jiné finanční záruky,

II) mezi touto sumou a 175 mil. SDR prostřednictvím veřejných fondů, která dala k dispozici Smluvní strana, na jejímž území se nachází jaderné zařízení odpovědného provozovatele,

III) mezi 175 a 300 mil. SDR prostřednictvím veřejných fondů, kteří dají k dispozici Smluvní strany podle rozdělovacího klíče stanoveného Článkem 12. c) Z tímto účelem strana musí:

I) buď podle Článku 7 Pařížské Úmluvy určit maximální výši odpovědnosti provozovatele na 300 mil. SDR a zařídit, aby tato odpovědnost byla kryta všemi fondy vyjmenovanými v níže uvedeném § b),

II) nebo stanovit maximální výši odpovědnosti provozovatele na částku alespoň rovnou té, kterou stanoví § b) I) a zajistit, aby veřejné fondy zmíněné v § b), II) a III), které jsou nad tuto sumu a to až do 300 mil. SDR, byly dány k dispozici jiným způsobem, než jen krytím odpovědnosti provozovatele; nesmí se však narušit procedura ani podstata předpisů stanovených touto Úmluvou.

d) Povinnost provozovatele platit odškodnění, soudní výlohy nebo poplatky z veřejných fondů vyčleněných podle § b) II) III) a f) tohoto článku je vymahatelná jen pokud jsou takové fondy opravdu k dispozici.

e) Smluvní strany se zavazují, že nebudou používat při provádění této Úmluvy právo dané Článkem 15 b) Pařížské Úmluvy k uplatnění zvláštních podmínek:

I) pro náhradu škod vyplacenou z fondů uvedených v § b) I) tohoto Článku s výjimkou těch, které stanoví tato Úmluva pro odškodnění vyplacené z veřejných fondů uvedených v § b) II) a III) tohoto Článku.

f) Soudní výlohy a poplatky uvedené v Článku g) Pařížské Úmluvy jsou splatné navíc mimo sumy uvedené v § b) tohoto Článku a pokud jsou vyměřeny s ohledem na odškodnění splatné z fondů uvedených:

I) v § b) I) tohoto Článku jdou k tíží odpovědného provozovatele,

II) v § b) II) tohoto Článku jdou k tíží Smluvní strany, na jejímž území se nachází jaderné zařízení tohoto provozovatele,

III) v § b) III) tohoto Článku, se o ně podělí společně Smluvní strany.

g) Ve smyslu této Úmluvě SDR se rozumí tak, jak je definován Mezinárodním měnovým fondem. Částky uvedené v této Úmluvě se převádějí na měnu dotyčné Smluvní strany podle toho, jakou hodnotu tato měna měla k datu havárie, pokud nebylo dohodou mezi Smluvními stranami určeno jiné datum.

Hodnota měny státu vyjádřena v SDR se vypočte oceňovací metodou, kterou k dotyčnému datu Mezinárodní měnový fond používal pro vlastní finanční operace a transakce.

a) Způsobí-li jaderná havárie škodu, za níž je odpovědno několik provozovatelů, pak kumulovaná odpovědnost stanovená v Článku 5 d) Pařížské Úmluvy, nesmí přesáhnout 300 mil. SDR, pokud půjde o přidělení sumy z veřejných fondů, jak udává Článek 3 b) II) a b) III).

b) Celková suma veřejných fondů přinesená podle Článku 3 b) II) a III)] nesmí v takovém případě přesáhnout rozdíl mezi 300 mil. SDR a celkovou sumu určenou pro tyto provozovatele podle Článku 3 b) I) nebo v případě provozovatele, jehož zařízení se nachází na území země, která není členem této Úmluvy, podle Článku 7 Pařížské Úmluvy. Má-li několik Smluvních stran povinnost přidělit veřejné fondy podle Článku 3 b) II), budou tyto fondy mezi ně rozděleny v poměru k počtu jaderných zařízení na území jedné každé z nich, v nichž došlo k jaderné havárií a jejichž provozovatelé nesou odpovědnost.

a) Má-li odpovědný provozovatel právo regresu podle Článku 6 f) Pařížské Úmluvy, Smluvní strana, na jejímž území je umístěno jaderné zařízení tohoto provozovatele, přijme taková legislativní opatření, umožňující této Smluvní straně i jiným Smluvním stranám tohoto regresu využít v rozsahu přidělených veřejných fondů podle Článku 3 b) II) a III) a f).

b) Tato legislativní opatření mohou obsahovat opatření na zpětné získání veřejných fondů přidělených podle Článku 3 b) II) a III) a fJ, vznikla-li škoda zaviněním ze strany provozovatele.

Při výpočtu fondů, které je třeba přidělit podle této Úmluvy, se berou v úvahu pouze práva na náhradu škody uplatněná v desetileté lhůtě počítané od vzniku jaderné havárie. Byla-li škoda způsobena jadernou havárií na níž se zúčastnila jaderná paliva, radioaktivní produkty nebo odpady, které byly v okamžiku havárie odcizené, ztracené, shozené přes palubu, odhozené a nebyly získány zpět, nemůže tato lhůta přesáhnout 20 let počítáno od data krádeže, ztráty, atd. Může být prodloužena v případech a za podmínek uvedených v Článku 8 d) Pařížské Úmluvy. Na dodatečné žádosti podané po vypršení této lhůty je při splnění podmínek stanovených Článkem 8 e) Pařížské Úmluvy rovněž brán zřetel.

Využije-li Smluvní strana práva, které jí dává Článek 8 c) Pařížské Úmluvy, stanoví lhůtu v délce trvání 3 let počítáno buď od okamžiku, kdy se poškozený dověděl, že došlo ke škodě a kdo je za ní zodpovědný nebo od okamžiku, kdy se o obou logicky musel dovědět.

Každá osoba, která má nárok použít opatření této Úmluvě ke svému úspěchu, má právo na plnou náhradu utrpěných škod na základě zákonodárství jednotlivých států.

Každá Smluvní strana však může stanovit spravedlivá kritéria rozdělení fondů pro případ, kdy suma škod přesáhne nebo by mohla přesáhnout:

I) 300 mil. SDR nebo,

II) vyšší sumu, v případě kumulované odpovědnosti v souladu s Článkem 5 d) Pařížské Úmluvy bez ohledu na původ fondů a s výhradou opatření Článku 2; nesmí však dojít k diskriminaci poškozeného z hlediska. národnosti, bydliště nebo sídla poškozeného.

a) Systém přidělování veřejných fondů specifikovaných v Článku 3 b) II) a III) a f) závisí na Smluvní straně, jejíž soudy jsou ve věci kompetentní.

b) Každá Smluvní strana přijme potřebná opatření, aby poškozené osoby mohly uplatnit své nároky na odškodnění a přitom nemusely podávat žaloby odděleně podle toho, odkud přicházejí fondy, z nichž má být odškodnění hrazeno.

c) Žádná Smluvní strana nemá povinnost přidělit veřejně fondy specifikované v Článku 3 b) II) a III), za předpokladu, že fondy požadované Článkem 3 b) I) jsou nadále k dispozici.

a) Smluvní strana, jejíž soudy jsou ve věci kompetentní, má povinnost informovat ostatní Smluvní strany o vzniku a okolnostech jaderné havárie, jakmile je zřejmé, že škody způsobené touto havárií převyšují nebo by mohly převýšit částku 175 mil. SDR. Smluvní strany bezodkladně učiní veškerá opatření nezbytná pro vymezení podmínek svého vztahu k dané věci.

b) Pouze Smluvní strana, jejíž soudy jsou ve věci kompetentní, má právo žádat ostatní Smluvní strany o přidělení veřejných fondů podle Článku 3 b) III) a f) a výlučně ona je kompetentní v otázce rozdělení těchto fondů.

c) Tato Smluvní strana bude v zastoupení ostatních Smluvních stran, které uvolnily prostředky z veřejných fondů podle Článku 3 b) III) a f) uplatňovat v případě potřeby právo regresu podle Článku 5.

d) Transakce spojené s odškodněním, které proběhnou podle podmínek stanovených legislativou daného státu a budou uskutečněny z veřejných fondů podle Článku 3 b) II) a III), budou uznány ostatními smluvními stranami; rozsudky vynesené kompetentními soudy nabudou účinnosti na území druhých Smluvních stran podle opatření Článku 13 d) Pařížské Úmluvy.

a) Jestliže kompetentní soudy patří k jiné Smluvní straně než je ta, na jejímž území se nachází jaderné zařízení odpovědného provozovatele, veřejné fondy uvedené v Článku 3 b) II) a f) se přidělují prvně jmenovanou Smluvní stranou. Smluvní strana, na jejímž území se nachází jaderné zařízení odpovědného provozovatele, ostatním vyplacené sumy uhradí. Tyto dvě Smluvní strany se dohodnou na podmínkách úhrady.

b) Při přijímání veškerých legislativních, nařizovacích nebo administrativních opatření po jaderné havárií, která se budou týkat povahy, formy a rozsahu odškodnění, podmínek přidělování veřejných fondů uvedených v Článku 3 b) II) a eventuálně i kritérií, podle nichž se fondy budou rozdělovat, se Smluvní strany, jejíž soudy jsou ve věci kompetentní, poradí se Smluvní stranou, na jejímž území se nachází jaderné zařízení odpovědného provozovatele. Dále učiní všechna nezbytná opatření, aby posledně jmenované Smluvní straně umožnila zasáhnout do soudního jednání a účastnit se na transakcích souvisejících s odškodněním.

a) Klíč, podle něhož budou Smluvní strany přidělovat veřejné fondy uvedené v Článku 3 b), III), se stanoví takto:

I) do výše 50 % na základě vztahů mezi hrubým národním produktem v běžných cenách každé Smluvní strany a celkovým objemem hrubých národních produktů v běžných cenách všech Smluvních stran, jak vyplývají z oficiální statistiky vydané Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj rok předtím, než došlo k havárii,

II) do výše 50 % na základě vztahu mezi tepelným výkonem reaktorů na území každé Smluvní strany a celkovým tepelným výkonem reaktorů na území všech Smluvních stran, tento výpočet se provádí na základě tepelného výkonu reaktorů, které jsou k datu jaderné havárie zapsány na seznamu podle Článku 2 a) I). Pro výpočet se však každý reaktor bere v úvahu teprve od data, kdy poprvé dosáhl kritického stavu.

b) Ve smyslu této Úmluvy tepelný výkon znamená:

I) tepelný výkon předpokládaný před vydáním definitivní provozní licence;

II) tepelný výkon povolený kompetentními úřady státu po vydání této licence.

a) Každá Smluvní strana musí zajistit, aby veškerá jaderná zařízení využívaná k mírovým účelům na jejím území a spadající do definice Článku 1 Pařížské Úmluvy, byla zapsána v seznamu uvedeném v Článku 2 a) I).

b) Za tím účelem každý signatář nebo vláda přistupující k této Úmluvě předá spolu s ratifikačními listinami také úplný soupis těchto zařízení belgické vládě.

c) Tento soupis bude obsahovat:

I) u všech dosud nedokončených zařízení předpokládané datum, od kterého zde bude existovat riziko jaderné havárie;

II) u reaktorů předpokládané datum, kdy poprvé dosáhnou kritického stravu, a jejich tepelný výkon.

d) Každá Smluvní strana sdělí dále belgické vládě přesné datum, od něhož bude existovat riziko vzniku jaderné havárie, a u reaktorů datum, kdy poprvé dosáhly kritického stavu.

e) Každá Smluvní strana sdělí dále belgické vládě každou změnu, k níž v seznamu dojde. Pokud tato změna bude znamenat připsání dalšího jaderného zařízení, musí být sdělena minimálně 3 měsíce před předpokládaní m vznikem rizika jaderné havárie.

f) Domnívá-li se Smluvní strana, že seznam nebo úprava seznamu předané jinou Smluvní stranou neodpovídají opatřením podle Článku 2 a) I) a opatřením tohoto článku, může vznést námitky pouze tak, že je bude adresovat belgické vládě v 3 měsíční lhůtě od data, kdy obdržela vyrozumění podle § h) tohoto článku.

g) Domnívá-li se Smluvní strana, že sdělení požadovaná ve smyslu tohoto Článku, nebyla předána ve stanovené lhůtě, může vznést námitky pouze tak, že je bude adresovat belgické vládě v 3 měsíční lhůtě od data kdy se o faktech, které podle jejího názoru měly být sděleny, dověděla.

h) Belgická vláda dá co nejdříve každé Smluvní straně na vědomí sdělení a námitky, které podle tohoto Článku obdrží.

i) Veškeré soupisy a úpravy ve smyslu § b), c), d) a e) tohoto Článku bude obsahovat seznam vytvořený podle Článku 2 a) e), s tím, že námitky předané podle § t) a g) tohoto článku budou mít zpětný účinek k datu předání, budou-li přijaty.

j) Belgická vláda na požádání Smluvním stranám sdělí aktualizovaný soupis jaderných zařízení spadajících pod tutu Úmluvu a podrobnosti o nich předané podle tohoto Článku.

a) Pokud tato Smluvní strana nestanoví jinak, každá Smluvní strana může používat kompetence, které ji dává Pařížská Úmluva a veškerá opatření, která takto přijme, lze uplatňovat proti ostatním Smluvním stranám tak, aby daly k dispozici fondy uvedené v Článku 3 b) II) a III).

b) Opatření přijatá jednou Smluvní stranou podle Článku 2 a 9 Pařížské Úmluvy, na jejímž základě se požaduje přidělení veřejných fondů podle Článku 3 b) II) a III), se však nemohou uplatňovat vůči Smluvní straně, pokud s nimi tato strana nevyslovila souhlas.

c) Tato Úmluva nebrání žádné Smluvní straně v přijímání opatření mimo rámec této a Pařížské Úmluvy, ovšem s výhradou, že z těchto opatření nevyplynou dodatečné povinnosti pro jiné Smluvní strany a jejich veřejné fondy.

a) Každá Smluvní strana může uzavřít se státem, který není členem této Úmluvy dohodu o náhradě škod způsobených jadernou havárií prostřednictvím veřejných fondů.

b) Pokud podmínky odškodnění vyplývající z takové dohody nejsou výhodnější než opatření vyplývající z Pařížské a této Úmluvy pro dotyčnou Smluvní stranu, částka za škody způsobené jadernou havárií, na níž se vztahuje tato Úmluva, splatná podle této dohody se může vzít v úvahu z hlediska Článku 8 druhá věta, pro výpočet celkové sumy za škody způsobené touto havárií.

c) V žádném případě nemohou opatření § a) a b) ovlivnit povinnosti vyplývající z Článku 3 b) II) a III) pro ty Smluvní strany, které s takovou dohodou nevyslovily souhlas.

d) Každá Smluvní strana, která zamýšlí podobnou smlouvu uzavřít, musí o svém záměru informovat ostatní Smluvní strany. Uzavřené dohody musí být dány na vědomí belgické vládě.

a) Smluvní strany budou vzájemně konzultovat veškeré problémy společného zájmu spojené s uplatňováním této a Pařížské Úmluvy, zvláště pak s Článkem 22 a 22 c) Pařížské Úmluvy.

b) Budou konzultovat o možnosti revize této Úmluvy po uplynutí 5 let od jejího vstoupení v platnost nebo kdykoli, požádá-li o to jedna Smluvní strana.

Každý spor mezi dvěma nebo více Smluvními stranami ohledně výkladu nebo uplatňování této Úmluvy bude žádost zainteresované Smluvní strany předložen Evropskému soudu pro jadernou energii vytvořenému Úmluvou z 20. prosince 1957 o vytvoření kontroly bezpečnosti v oblasti jaderné energie.

a) Výhrady k jednomu nebo více opatřením této Úmluvy se mohou uplatnit kdykoli před ratifikaci této Úmluvy, pokud bude znění těchto výhrad výslovné přijato všemi signatáři, nebo při v době přistoupení k Úmluvě či uplatňování opatření Článku 21 a 24, pokud byly výslovně přijaty všemi sekretáři a vládami, které v této Úmluvě přistoupily.

b) Toto přijetí se však nebude vyžadovat od signatáře, který tuto Úmluvu neratifikoval ve lhůtě 12 měsíců od data, kdy mu belgická vláda dala na vědomí znění výhrady podle Článku 25.

c) Každá výhrada přijatá v souladu s požadavky § a) kdykoli stažena oznámením adresovaným belgické vládě.

Stát se může stát Smluvní stranou této Úmluvy jen tehdy, je-li Smluvní stranou Pařížské Úmluvy, a jen za tohoto předpokladu jí také může zůstat.

a) Příloha této Úmluvy je nedílnou součástí této Úmluvy.

b) Tato Úmluva musí být ratifikována. Ratifikační listiny budou uloženy u belgické vlády.

c) Tato Úmluva vstoupí v platnost 3 měsíce po odevzdání šesté ratifikační listiny.

d) Pro každého signatáře, který tuto Úmluvu bude ratifikovat po předložení 6 ratifikační listiny. Úmluva vstoupí v platnost 3 měsíce po odevzdání přihlašovacích listin.

Úpravy této Úmluvy se přijímají po dohodě všech Smluvních stran. V platnost vstupují k datu, k němuž je všechny Smluvní strany potvrdí nebo ratifikují.

a) Až tato Úmluva vstoupí v platnost, každá Smluvní strana Pařížské Úmluvy, která tuto Úmluvu podepsala, může požádat, aby se k ní mohla připojit sdělením adresovaným belgické vládě.

b) Pro přijetí je zapotřebí jednomyslného souhlasu Smluvních stran.

c) Jakmile dojde k této dohodě, Smluvní strana Pařížské Úmluvy, která požádala o připojení, odevzdá své přihlašovací listiny belgické vládě.

d) Připojení nabude účinnosti 3 měsíce po odevzdání přihlašovacích listin.

a) Tato Úmluva zůstane v platnosti až do skončení platnosti Pařížské Úmluvy.

b) Každá Smluvní strana může ukončit platnost Úmluvy vůči sobě samé po uplynutí 10 let, jak stanoví Článek 22 a) Pařížské Úmluvy, pokud s 12 měsíčním předstihem o tom uvědomí belgickou vládu 6 měsíců po obdržení tohoto oznámení může každá další Smluvní strana vypovědět platnost této Úmluvy vůči sobě samé vyrozuměním zaslaným belgické vládě a to k datu, kdy Úmluva přestane platit vůči Smluvní straně, která ji vypověděla jako první.

c) Skončení platnosti této Úmluvy nebo odstoupení jedné ze Smluvních stran nekončí povinnosti, které na sebe každá Smluvní strana v souladu s touto Úmluvou vzala ohledně náhrady škod vzniklých v důsledku jaderné havárie, k níž došlo před datem ukončení platnosti nebo odstoupení.

d) Smluvní strany ve vhodnou dobu prokonzultují opatření, která bude třeba přijmout po skončení platnosti Úmluvy nebo po odstoupení jedné nebo více Smluvních stran, aby bylo možné srovnatelnou měrou nahradit škody způsobené haváriemi vzniklými po datu skončení platnosti nebo odstoupení, za něž nese odpovědnost provozovatel jaderného zařízení, které bylo před tímto datem v provozu na území některé Smluvní strany.

a) Tato Úmluva se vztahuje na metropolitní území Smluvních stran.

b) Každá Smluvní strana, která chce, aby se tato Úmluva vztahovala na jedno nebo více území, za něž podle Článku 23 Pařížské Úmluvy podala v tomto smyslu vyrozumění, si podá žádost na belgickou vládu.

c) Platnost této Úmluvy vůči těmto územím vyžaduje jednomyslný souhlas všech Smluvních stran.

d) Na základě tohoto souhlasu zainteresovaná Smluvní strana zašle belgické vládě oznámení, které nabude účinnosti se dnem obdržení.

e) Toto oznámení, pokud jde o kterékoli z území, které v něm je uvedeno může být staženo Smluvní stranou, která je podala, a to po předběžném upozornění zaslaném belgické vládě 12 měsíců předem.

f) Jestliže se na toto území přestane vztahovat Pařížská Úmluva, končí pro něj i platnost této Úmluvy.

Belgická vláda uvědomí všechny signatáře a vlády, které se k Úmluvě připojily, o obdržení ratifikačních přihlašovacích, odstupovacích a všech dalších listin, které obdrží. Oznámí jim také datum vstoupení této Úmluvy v platnost, zašle jim texty přijatých úprav, sdělí, kdy vstoupí v platnost tyto úpravy a seznámí je s výhradami uplatněnými podle Článku 18.

Na důkaz toho podepsali tutu Úmluvu řádně zmocnění zplnomocněnci.

Dáno v Bruselu 31. ledna 1963 francouzsky, německy, anglicky, španělsky, italsky a nizozemsky, při čemž všech 6 textů má stejnou platnost, v jediném exempláři, který bude uložen u belgické vlády. Ta předá všem smluvím stranám a vládám, které se k Úmluvě připojily, ověřenou kopii.

K Úmluvě z 31. ledna 1963, doplňující Pařížskou Úmluvu z 29. června 1960 o občanskoprávní odpovědnosti v oblasti jaderné energie upravené dodatečným protokolem z 28. ledna 1964 a protokolem z 16. listopadu 1982.

Vlády Smluvních stran prohlašují, že náhrada škod, způsobených jadernou havárií, na kterou se Dodatečná Úmluva nevztahuje pouze proto, že dotyčné jaderné zařízení není obsaženo v seznamu požadovaném Článkem 2 Dodatečné Úmluvy (včetně případu, kdy toto zařízení se jednou nebo několika, nikoli však všemi vládami považuje za zařízení, na které se nevztahuje Pařížská Úmluva):

- bude zajištěna bez diskriminace mezi státními příslušníky Smluvních stran Dodatečné Úmluvy;

- nebude omezena na méně než 300 mil. SDR.

Navíc se vlády vynasnaží, pokud tak již neučinily, vytvořit zákony o odškodňování obětí takových havárií, které by se co nejvíce blížily zákonům upravujícím jaderné havárie vzniklé v jaderných zařízeních, na které se Dodatečná Úmluva vztahuje.

Informace o ratifikaci, připojení, oznamování, atd. podává Oddělení smluv Belgického ministerstva zahraničních věcí, protože u belgické vlády je Bruselská dodatečná Úmluva uložená.