Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

SMLUVNÍ STRANY

- S OHLEDEM na Vídeňskou úmluvu o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody z 21. května 1963

- S OHLEDEM na Pařížskou úmluvu o občanskoprávní odpovědnosti v oblasti jaderné energie z 29. července 1960, doplněnou Dodatkovým protokolem z 28. ledna 1964 a Protokolem z 16. listopadu 1982,

- PŘI ZVÁŽENÍ SKUTEČNOSTI, že Vídeňská a Pařížská úmluva jsou z hlediska obsahu podobné a že žádný stát není v současné době účastníkem obou úmluv,

- PŘESVĚDČENY, že připojení se účastníka té či oné úmluvy k druhé úmluvě by vedlo k potížím vznikajícím ze simultánní aplikace obou úmluv na jadernou nehodu, a

- VE SNAZE vytvořit spojovací článek mezi Vídeňskou a Pařížskou úmluvou tím, že se vzájemně rozšíří výhody zvláštního režimu občanskoprávní odpovědnosti za jadernou škodu stanoveného v rámci obou úmluv a eliminují konflikty, vyvolané současným používáním obou úmluv na jednu jadernou nehodu,

SE DOHODLY na následujícím:

V tomto protokolu:

(a) "Vídeňskou úmluvou" je míněna Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jadernou škodu z 21. května 1963 a kterákoliv její úprava, která platí pro Smluvní stranu tohoto Protokolu,

(b) "Pařížskou úmluvou" je míněna Pařížská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti v oblasti jaderné energie z 29. června 1960 a kterákoliv úprava k ní, která platí pro Smluvní stranu tohoto Protokolu.

Pro účely tohoto Protokolu:

(a) Provozovatel jaderného zařízení umístěného na území účastníka Vídeňské úmluvy bude zodpovědný v souladu s touto úmluvou za jadernou škodu, způsobenou na území účastníka jak Pařížské úmluvy tak tohoto Protokolu,

(b) Provozovatel jaderného zařízení umístěného na území účastníka Pařížské úmluvy bude zodpovědný v souladu s touto úmluvou za jadernou škodu, způsobenou na území účastníka jak Vídeňské úmluvy, tak tohoto Protokolu.

I. Na jadernou nehodu bude aplikována buď Vídeňská, nebo Pařížská úmluva, s vyloučením působnosti druhé.

2. V případě jaderné nehody vzniklé v jaderném zařízení, bude použitelná ta úmluva, jejímž účastníkem je stát, na jehož území je umístěno toto zařízení.

3. V případě jaderné nehody mimo jaderné zařízení a zahrnující jaderný materiál během přepravy bude aplikovatelnou ta Úmluva, jejímž účastníkem je stát, na jehož území je umístěno jaderné zařízení, jehož provozovatel je zodpovědný buď podle článku II.1(b) a (c) Vídeňské úmluvy, nebo článku 4(a) a (b) Pařížské úmluvy.

1. Články I až XV Vídeňské úmluvy budou použity, ve vztahu na Smluvní strany tohoto Protokolu, které jsou účastníky Pařížské úmluvy stejným způsobem, jako mezi účastníky Vídeňské úmluvy.

2. Články 1 až 14 Pařížské úmluvy budou použity ve vztahu na Smluvní strany tohoto Protokolu, které jsou účastníky Vídeňské úmluvy stejným způsobem, jako mezi účastníky Pařížské úmluvy.

Tento Protokol bude v ústředí Mezinárodní agentury pro atomovou energii otevřen k podpisu pro všechny státy, které podepsaly, ratifikovaly nebo přistoupily buď k Vídeňské, nebo k Pařížské úmluvě.

1. Tento Protokol podléhá ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení. Listiny ratifikace, přijetí nebo schválení budou přijaty pouze od států, které jsou účastníky buď Vídeňské, nebo Pařížské úmluvy. Kterýkoliv z těchto států, který nepodepsal tento Protokol, může k němu přistoupit.

2. Listiny ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení budou deponovány u Generálního ředitele IAEA, který je tímto určen jako depozitář tohoto Protokolu.

1. Tento Protokol nabude platnosti 3 měsíce po datu uložení dokumentů ratifikace, přijetí, souhlasu nebo přistoupení od nejméně pěti států, účastníků Vídeňské úmluvy a pěti států, účastníků Pařížské úmluvy. Pro každý stát ratifikující, přijímající, potvrzující nebo přistupující k tomuto Protokolu po uložení výše zmíněných listin vstoupí tento Protokol v platnost tři měsíce po datu uložení listin ratifikace, přijetí, potvrzení nebo přistoupení.

2. Tento Protokol bude platit tak dlouho, dokud budou v platnosti jak Vídeňská, tak Pařížská úmluva.

1. Kterákoliv Smluvní strana může vypovědět Protokol písemným oznámením depozitáři. 2. Vypovědění nabude účinnosti rok po datu, kdy obdrží depozitář oznámení.

1. Kterákoliv Smluvní strana, která přestala být účastníkem buď Vídeňské, nebo Pařížské úmluvy uvědomí depozitáře o skončení platnosti příslušné úmluvy pro daného účastníka a o datu, kdy takové zakončení nabude platnosti.

2. Tento Protokol přestane být aplikovatelný na Smluvní stranu, která ukončila aplikaci buď Vídeňské úmluvy, nebo Pařížské úmluvy k datu, kdy ukončení nabývá platnosti.

Depozitář musí okamžitě uvědomit Smluvní strany a státy pozvané na konferenci o vztazích mezi Pařížskou úmluvou a Vídeňskou úmluvou a zároveň generálního ředitele OECD o:

(a) každém podpisu tohoto Protokolu,

(b) každém uložení listin ratifikace, přijetí, souhlasu nebo přistoupení, týkajících se tohoto Protokolu,

(c) nabytí platnosti tohoto Protokolu,

(d) o jakémkoliv vypovězení,

(e) o jakékoliv informaci v souladu s článkem IX.

Originál tohoto Protokolu, jehož arabský, čínský, anglický, francouzský, ruský a španělský text jsou stejně autentické, bude uložen u depozitáře, který rozešle certifikované kopie Smluvním stranám a státům, pozvaným na konferenci o vztazích mezi Pařížskou úmluvou a Vídeňskou úmluvou a rovněž generálnímu řediteli OECD.

NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní příslušně zmocnění svými příslušnými vládami k tomuto účelu podepsali tento Společný protokol.

DÁNO ve Vídni 21. září 1988.

SMLUVNÍ STRANY,

UZNAVŠÍ ZA ŽÁDOUCÍ vytvoření určitých minimálních norem pro poskytnutí finanční ochrany proti škodám vyplývajícím z určitého mírového využívání jaderné energie,

VĚŘÍCE, že úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody by rovněž přispěla k rozvoji přátelských vztahů mezi národy, bez ohledu na jejich odlišné ústavní a sociální systémy,

SE ROZHODLY uzavřít pro tyto účely úmluvu, a k tomuto se dohodly takto:

l. Pro účely této smlouvy

a) "osoba" znamená jakéhokoliv jednotlivce, společenství, jakoukoliv soukromou či veřejnou instituci korporativní či nikoliv, jakoukoliv mezinárodní organizaci požívající právní způsobilost podle práva státu zařízení, a jakýkoliv stát nebo jakoukoliv z jeho ústavních součástí;

b) "státní příslušník smluvní strany" zahrnuje smluvní stranu nebo kteroukoliv z jejich ústavních součástí, společenství nebo jakoukoliv soukromou či veřejnou instituci korporativní`ho charakteru či nikoliv, zřízenou na území smluvní strany;

c) "provozovatel" ve vztahu k jadernému zařízení znamená osobu určenou či považovanou státem zařízení za provozovatele tohoto zařízení;

d) "stát zařízení" ve vztahu k jadernému zařízení znamená smluvní stranu, na jejímž území je zařízení umístěno, nebo, není-li umístěno na území kteréhokoliv státu, smluvní stranu, jíž je jaderné zařízení provozováno nebo, pod jejíž správou je jaderné zařízení provozováno;

e) "právo příslušného soudu" znamená právo soudu majícího pravomoc dle této Úmluvy, včetně jakýchkoliv pravidel takového práva týkajících se střetu zákonů;

f) "jaderné palivo" znamená jakýkoliv materiál, který je schopen produkovat energii nezávislým řetězovým procesem jaderného štěpení;

g) "radioaktivní produkty nebo odpad" znamená jakýkoliv radioaktivní materiál, který byl vyroben a který se stal radioaktivním na základě vystavení radiaci provázející výrobu nebo využití jaderného paliva, avšak nezahrnuje radioizotopy, které dosáhly konečného stádia vyhotovení tak, aby byly použitelné pro jakékoliv vědecké, lékařské, zemědělské, obchodní či průmyslové účely;

h) "jaderný materiál" znamená

(i) jaderné palivo, jiné než přírodní uran a ochuzený uran, schopné vyrábět energii nezávislým řetězovým procesem jaderného štěpení mimo jaderný reaktor, buď samostatně nebo v kombinaci s některým jiným materiálem; a

(ii) radioaktivní produkty nebo odpad;

i) "jaderný reaktor" znamená jakoukoliv konstrukci obsahující jaderné palivo v takovém uspořádání, že v ní může docházet k nezávislému řetězovému procesu jaderného štěpení bez dalšího zdroje neutronů;

j) "jaderné zařízení znamená

(i) jakýkoliv jaderný reaktor jiný než reaktor, jímž je vybaven prostředek námořní či vzdušné dopravy a který je užíván jako zdroj energie, buď pro jeho pohon nebo jakýkoliv jiný účel;

(ii) jakoukoliv továrnu využívající jaderné palivo pro výrobu jaderného materiálu, nebo jakoukoliv továrnu na zpracování jaderného materiálu včetně jakékoliv továrny na přepracování ozářeného jaderného paliva; a

(iii) jakékoliv zařízení, kde je skladováno jaderné palivo, jiné než skladování související s přepravou takovéhoto materiálu;

za předpokladu, že stát zařízení může stanovit, že několik jaderných zařízení jednoho provozovatele umístěných na témže pozemku bude považováno za jediné jaderné zařízení;

k) "jaderná škoda" znamená

(i) ztrátu života, jakékoliv osobní zranění nebo jakoukoliv ztrátu či poškození majetku, které vzniklo nebo je důsledkem radioaktivních vlastností nebo kombinace radioaktivních vlastností s toxickými, výbušnými nebo jinými nebezpečnými vlastnostmi jaderného paliva nebo radioaktivních produktů či odpadu v jaderném materiálu nebo z jaderného materiálu přicházejícího nebo pocházejícího z jaderného zařízení nebo zasílaného do něho;

(ii) jakoukoliv jinou ztrátu či poškození takto vznikající či vyplývající, pokud takto stanoví právo příslušného soudu a v rozsahu stanoveného právem příslušného soudu a

(iii) pokud takto stanoví právo státu zařízení, ztrátu života, jakékoliv osobní zranění nebo jakoukoliv ztrátu či poškození majetku, jež vzniká nebo je důsledkem jiného ionizujícího záření vyzařovaného jakýmkoliv jiným zdrojem záření uvnitř jaderného zařízení;

1) "Jaderná událost" znamená případ či sérii případů majících stejný původ, který způsobuje jadernou škodu.

2. Stát zařízení může, pokud to odůvodňuje malý rozsah zahrnutých rizik, vyloučit jakékoliv malé množství jaderného materiálu z aplikace této Úmluvy, pokud

a) maximální hranice pro vyloučení takového množství byly stanoveny Radou guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii; a

b) jakékoliv vyloučení státem zařízení je v rámci takto stanovených hranic.

Maximální hranice budou periodicky prověřovány Radou guvernérů.

1. Provozovatel jaderného zařízení odpovídá za jadernou škodu po prokázání, že takováto škoda byla způsobena jadernou událostí

a) v jeho jaderném zařízení, nebo

b) zahrnující jaderný materiál přicházející nebo pocházející z jeho jaderného zařízení, a k níž dochází

(i) dříve, než odpovědnost ve vztahu k jaderným událostem zahrnujícím jaderný materiál byla uznána na základě výslovných podmínek písemné smlouvy provozovatelem jiného jaderného zařízení;

(ii) pokud takové výslovné podmínky nebyly přijaty, dříve než provozovatel jiného jaderného zařízení převzal jaderný materiál;

(iii) tam, kde je jaderný materiál určen k použití v jaderném reaktoru, jímž je vybaven dopravní prostředek za účelem využití jako zdroj energie, pro jeho pohon či jakýkoliv jiný účel, dříve než osoba, řádně zmocněná k provozování takovéhoto reaktoru, převzala jaderný materiál; avšak

(iv) tam, kde byl jaderný materiál zaslán osobě na území státu, který není smluvní stranou, dříve, než je vyložen z dopravního prostředku, jímž byl dopraven na území tohoto státu, který není smluvní stranou;

c) zahrnující jaderný materiál zaslaný do jeho jaderného zařízení, a k níž dochází

(i) poté, co odpovědnost ve vztahu k jaderným událostem zahrnujícím jaderný materiál byla uznána na základě výslovných podmínek písemné smlouvy, od provozovatele jiného jaderného zařízení;

(ii) pokud takové výslovné podmínky nebyly přijaty, poté, co převzal jaderný materiál; nebo

(iii) poté, co vzal jaderný materiál od osoby provozující jaderný reaktor, jimž je vybaven dopravní prostředek za účelem využití jako zdroj energie, pro jeho pohon či jakýkoliv jiný účel; avšak

(iv) tam, kde byl jaderný materiál s písemným souhlasem provozovatele zaslán osobou na území státu, který není smluvní stranou, pouze poté, co byl naložen na dopravní prostředek, jímž má být přepraven z území tohoto státu;

za předpokladu, že, pokud je jaderná škoda způsobena jadernou událostí, k níž dochází v jaderném zařízení a zahrnuje jaderný materiál zde skladovaný v souvislosti s přepravou takovéhoto materiálu, ustanovení pododstavce a) tohoto odstavce nebudou platit tam, kde je výlučně odpovědný jiný provozovatel nebo jiná osoba na základě ustanovení pododstavce b) či c) tohoto odstavce.

2. Stát zařízení může v právních předpisech stanovit, že v souladu s podmínkami, které v nich mohou být specifikovány, dopravce přepravující jaderný materiál nebo osoba zacházející s radioaktivním odpadem může být, na jeho žádost a se souhlasem příslušného provozovatele, určena či uznána za provozovatele namísto provozovatele takovéhoto jaderného materiálu nebo radioaktivního odpadu. V tomto případě bude takovýto dopravce nebo takováto osoba považována, pro všechny účely této Úmluvy, za provozovatele jaderného zařízení umístěného na území tohoto státu.

3. a) Kde se škoda týká odpovědnosti více jak jednoho provozovatele, budou dotyční provozovatelé, pokud není škoda přisuzována každému provozovateli rozumně oddělitelná, odpovídat společně a nerozdílně;

b) Kde k jaderné události dojde v průběhu přepravy jaderného materiálu buď jedním a týmž dopravním prostředkem nebo, v případě skladování v souvislosti s přepravou, v jednom a témže jaderném zařízení a způsobí jadernou škodu, která se týká odpovědnosti více než jednoho provozovatele, celková odpovědnost nepřesáhne nejvyšší částku, kterou lze použít na kterékoliv z nich na základě článku V.

4. S výjimkou ustanovení odstavce 3 tohoto článku tam, kde se jaderná událost týká několika jaderných zařízení jednoho a téhož provozovatele, takovýto provozovatel bude odpovídat ohledně každého takového jaderného zařízení až do výše částky, kterou lze na něj použít na základě článku V.

5. Pokud není v této Úmluvě stanoveno jinak za jadernou škodu neodpovídá jiná osoba než provozovatel. Toto však nebude mít vliv na.použití jakékoliv mezinárodní úmluvy v oblasti dopravy platné či otevřené k podpisu, ratifikaci nebo přístupu k datu, kdy tato Úmluva bude otevřena k podpisu.

6. Žádná osoba nebude odpovědna za jakoukoliv ztrátu nebo škodu, která není jadernou škodou na základě pododstavce k) odstavce 1 článku 1, pokud by jako taková nemohla být zahrnuta na základě pododstavce k) (ii) tohoto odstavce.

7. Přímá akce se podnikne proti osobě poskytující finanční záruku na základě článku VII, pokud takto stanoví právo příslušného soudu.

Provozovatel odpovědný podle této Úmluvy vybaví dopravce potvrzením vystaveným pojišťovatelem nebo jeho jménem nebo jiným finančním ručitelem poskytujícím finanční záruku podle článku VII. V potvrzení bude uvedeno jméno a adresa tohoto provozovatele. Částka, druh a trvání záruky a tyto údaje nesmí být zpochybňovány osobou, která toto potvrzení vydala nebo jejímž jménem toto potvrzení bylo vydáno. Potvrzení rovněž uvede jaderný materiál, na který se záruka vztahuje, a bude zahrnovat prohlášení příslušného státního orgánu státu zařízení o tom, že jmenovaná osoba je provozovatelem ve smyslu této Úmluvy.

1. Odpovědnost provozovatele za jadernou škodu podle této Úmluvy bude absolutní.

2. Pokud provozovatel dokáže, že jaderná škoda vyplývá zcela nebo zčásti buď z hrubé nedbalosti osoby, která utrpěla škodu nebo jednání či opomenutí takového osoby učiněným s úmyslem způsobit škodu, může příslušný soud, pokud takto stanoví jeho právo, zbavit provozovatele zcela či zčásti jeho povinnosti zaplatit náhradu za škodu, kterou takováto osoba utrpěla.

3. a) Na provozovatele nebude spadat dle této Úmluvy žádná odpovědnost za jadernou škodu způsobenou jadernou událostí přímo v důsledku aktu ozbrojeného konfliktu, nepřátelství, občanské války nebo povstání.

b) S výjimkou rozsahu, v jakém právo státu zařízení může stanovit opak, nebude provozovatel odpovídat za jadernou škodu způsobenou jadernou událostí přímo v důsledku vážné přírodní pohromy výjimečného charakteru.

4. Kdykoliv bude jaderná škoda a škoda jiná než jaderná způsobena jadernou událostí nebo společně jadernou událostí a jedním či více jinými jevy, bude takováto jiná škoda, v tom rozsahu, v jakém ji nelze rozumně oddělit od škody jaderné, pro účely této Úmluvy, považována za jadernou škodu způsobenou takovouto jadernou událostí. Avšak tam, kde je škoda způsobena společně jadernou událostí pokrytou touto Úmluvou a emisí ionizujícího záření Úmluvou nepokrytou, nic v této Úmluvě neomezí ani jinak neovlivní odpovědnost, ať už ve vztahu ke kterékoliv osobě, jež utrpí jadernou škodu nebo ve vztahu k způsobu postihu nebo příspěvku kterékoliv osoby, která může být považována za odpovědnou v souvislosti s touto emisí ionizujícího záření.

5. Provozovatel nebude odpovědný podle této Úmluvy za jadernou škodu:

a) na samotném jaderném zařízení, na jakémkoliv majetku na pozemku tohoto zařízení, který je používán nebo má být používán v souvislosti s tímto zařízením; nebo

b) na dopravním prostředku, na němž byl dotyčný jaderný materiál v době jaderné události.

6. Kterýkoliv stát zařízení může v právních předpisech stanovit, že pododstavec b) odstavce 5 se nebude aplikovat za předpokladu, že v žádném případě odpovědnost provozovatele za jadernou škodu jinou než škodu jadernou na dopravním prostředku nebude snížena na méně než 5 mil. USD za každou jadernou událost.

7. Nic v této Úmluvě nebude mít vliv na

a) odpovědnost kteréhokoliv jednotlivce za jadernou škodu, za kterou provozovatel na základě odstavce 3 nebo 5 tohoto článku, není odpovědný podle této Úmluvy a kterou tento jednotlivec způsobil jednáním či opomenutím učiněným s úmyslem způsobit škodu; nebo

b) odpovědnost mimo tuto Úmluvu, kterou má provozovatel za jadernou škodu, za kterou není, na základě odstavce b) odstavce 5 tohoto článku, odpovědný podle této Úmluvy.

1. Odpovědnost provozovatele může být státem zařízení omezena na částku ne menší než 5 mil. USD za každou jadernou událost.

2. Jakékoliv omezení odpovědnosti, které mohou být stanoveny na základě tohoto článku, nebudou zahrnovat úroky nebo náklady přiznané soudem v rámci žalob na náhradu za jadernou škodu.

3. Americký dolar zmiňovaný v této Úmluvě je zúčtovací jednotkou, která se rovná hodnotě amerického dolaru ve zlatě dne 29. dubna 1963, t.j. 35 USD za jednu trojskou unci ryzího zlata.

4. Částka uvedená v odst. 6 článku IV a v odst. I tohoto článku může být převedena na národní měnu v zaokrouhlených částkách.

1. Právo na náhradu škody podle této Úmluvy zanikne, pokud nebude žaloba podána do deseti let od data jaderné události. Je-li však odpovědnost provozovatele kryta podle práva státu zařízení, pojištěním nebo jinou finanční zárukou nebo státními fondy na dobu delší než deset let, může právo příslušného soudu stanovit, že právo na náhradu škody vůči provozovateli vyprší až po období, které může být delší jak deset let, ale nebude delší než období, pro něž je jeho odpovědnost takto kryta dle práva státu zařízení. Takovéto prodloužení lhůty pro zánik práva se v žádném případě nedotkne práva na náhradu škody dle této Úmluvy u osoby, která podala na provozovatele ještě před uplynutím zmíněné lhůty deseti let žalobu pro ztrátu života nebo ublížení na zdraví.

2. Kde je jaderná škoda způsobena jadernou událostí zahrnující jaderný materiál, který byl v době jaderné události ukraden, ztracen, shozen do moře nebo opuštěn, lhůta stanovená na základě odst. 1 tohoto článku bude počítána od data této jaderné události, avšak toto období nepřekročí v žádném případě dobu dvaceti let od data krádeže, ztráty, shození do moře nebo opuštění.

3. Právo příslušného soudu může stanovit lhůtu pro zánik nebo promlčení v délce nejméně tří let od data, kdy se osoba, která utrpěla jadernou škodu, dozvěděla nebo měla dozvědět o škodě a o provozovateli odpovědném za škodu, za předpokladu, že lhůta stanovená na základě odstavce 1 a 2 tohoto článku nebude překročena.

4. Pokud právo příslušného soudu nestanoví jinak, může každá osoba, která tvrdí, že utrpěla jadernou škodu a která podala žalobu na odškodnění ve lhůtě použitelné na základě tohoto článku, svou pohledávku doplnit tak, aby brala v úvahu jakékoliv zvětšení škody, dokonce i po uplynutí této lhůty, za předpokladu, že nebylo vyneseno konečné rozhodnutí.

5. Kde je potřeba stanovit pravomoc pododstavce b) odstavce 3 článku XI a žádost byla ve lhůtě použitelná na základě tohoto článku podána u kterékoliv ze smluvních stran zmocněných k takovémuto rozhodnutí, avšak čas zbývající po takovémto rozhodnutí je kratší než šest měsíců, bude lhůta, během níž může být žaloba podána, činit šest měsíců a bude se počítat od data takovéhoto rozhodnutí.

1. Od provozovatele bude požadováno, aby měl pojištění či jinou finanční záruku pokrývající jeho odpovědnost za jadernou škodu v takové částce, takového druhu a s takovými podmínkami, jak je stanoví stát zařízení. Stát zařízení zajistí uspokojení nároků na náhradu jaderné škody, které byly přiznány vůči provozovateli, poskytnutím potřebných fondů v rozsahu, aby výnos z pojištění nebo jiné finanční záruky nebyl neodpovídající k uspokojení takovýchto nároků, avšak aby nepřesahoval limit, pokud takovýto existuje, stanovený podle článku 5.

2. Nic v odstavci ani tohoto článku nepožaduje od smluvní strany, či jí zastupovanými součástmi, jako jsou státy či republiky, aby měly pojištění nebo jinou finanční záruku pro krytí jejich odpovědnosti jakožto provozovatelů.

3. Fondy poskytnuté pojištěním nebo jinou finanční zárukou či státem zařízení na základě odst. 1 tohoto článku budou dostupné výlučně pro náhradu škody splatné dle této Úmluvy.

4. Žádný pojišťovatel nebo jiný finanční ručitel nepozastaví nebo nezruší pojištění či jinou finanční záruku poskytnutou na základě odstavce 1 tohoto článku, aniž by toto písemně oznámil příslušnému státnímu orgánu nejméně dva měsíce předem, nebo pokud se takovéto pojištění či jiná finanční záruka týká přepravy jaderného materiálu, v průběhu této přepravy.

S výjimkou ustanovení této Úmluvy se bude povaha, forma a rozsah náhrady škody, jakož i jeho spravedlivé rozdělení, řídit právem příslušného soudu.

1. Kde předpisy o systémech národního nebo veřejného zdravotního pojištění, sociálního pojištění, sociálního zabezpečení, pojištění zaměstnanců nebo pojištění proti nemocím z povolání zahrnují náhradu za jadernou škodu, se budou práva přijímatelů těchto systémů na získání náhrady škody podle této Úmluvy a práva na postih vůči odpovědnému provozovateli vyplývající z těchto systémů, řídit s výjimkou ustanovení této Úmluvy, právem smluvní strany, v níž takovéto systémy byly zřízeny, nebo předpisy mezivládní organizace, která takovéto systémy vytvořila.

2. a) Pokud osoba, která je státním občanem jiné smluvní strany, než je provozovatel, zaplatila náhradu za jadernou škodu mezinárodní úmluvy nebo podle práva státu, který není smluvní stranou, přechází na takovouto osobu, až do částky, kterou zaplatila, práva daná touto Úmluvou odškodněné osobě.

Takováto osoba však nezíská žádná práva v rozsahu, v jakém má provozovatel právo na postihy vůči ní na základě této Úmluvy.

b) Nic v této Úmluvě nebude bránit provozovateli, který zaplatil náhradu za jadernou škodu z jiných fondů než těch, jež jsou stanoveny na základě odstavce 1 článku 7, v tom, aby vymáhal od osoby poskytující finanční záruku na základě tohoto článku nebo od státu zařízení, až do částky, kterou zaplatil, sumu, kterou by takto odškodněná osoba byla obdržela podle této Úmluvy.

Provozovatel bude mít právo na postih pouze tehdy,

a) je-li toto vysloveně stanoveno písemnou smlouvou; nebo

b) je-li jaderná událost důsledkem jednání nebo opomenutí učiněného s úmyslem způsobit škodu, proti jednotlivci, který jednal či opominul jednat s takovýmto úmyslem.

1. Pokud v tomto článku není stanoveno jinak, pravomoc projednávat žaloby podle článku 2 je dána pouze soudům smluvní strany, na jejímž území došlo k jaderné události.

2. Kde k jaderné události došlo mimo území kterékoliv ze smluvních stran, nebo kde místo jaderné události nelze s určitostí stanovit, pravomoc projednávat žaloby je dána soudům státu zařízení, jehož provozovatel je odpovědný.

3. Tam, kde by podle odstavce 1 a 2 tohoto článku byla dána pravomoc soudům více než jednoho smluvního státu, pravomoc je dána

a) jestliže k jaderné události došlo zčásti mimo území kterékoliv ze smluvních stran a zčásti na území jedné smluvní strany, soudům této smluvní strany; a

b) v každém dalším případě soudům té smluvní strany, která je určena dohodou mezi smluvními stranami, jejichž soudy by byly příslušné podle odstavce 1 a 2 tohoto článku.