Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Odůvodnění:

Navrhovaný zákon musí upravit rovněž problematiku důvodů vylučujících výkon státní služby. Státní služba podle navrhovaného zákona má být koncipována jako výkon odborných činností nezbytných pro zabezpečení řádného fungování státního mechanismu.

Zásadu se navrhuje upravit ve dvou skupinách.

V odstavci 1, má - jak ze zvláštních předpisů vyplývá - jít o výkon činností, které mají mít přechodnou povahu. Proto se navrhuje, aby byl v těchto případech státní zaměstnanec zařazen mimo státní službu činnou. Fyzické osobě, která byla jmenována do státní služby, nemůže být bráněno, např. v tom, aby uspokojovala svoje politické aspirace: musí však počítat s tím, že její státní služba nebude moci být po dobu výkonu např. poslanecké funkce vykonávána.

V odstavci 2 se navrhuje soustředit případy, které vykazují znaky trvalosti. V těchto případech má státně zaměstnanecký poměr státního zaměstnance skončit ze zákona. Jestliže fyzická osoba skončí výkon činností uvedených v odstavci 2, může se o státní službu podle navrhovaného zákona znovu ucházet za podmínek vyplývajících ze zásady č. 26.

Zásada č. 34

Jestliže byla přijata úsporná opatření ve státní službě stálé, státně zaměstnanecký poměr státního zaměstnance nekončí státní zaměstnanec státní služby stálé se zařadí mimo státní službu činnou. Po dobu zařazení mimo státní službu činnou mu náleží 70 % jeho služebního platu.

Není-li vytvořeno nebo není-li volné státně zaměstnanecké místo pro státní službu stálou, zařadí se státní zaměstnanec mimo státní službu činnou. Po dobu zařazení mimo státní službu činnou mu náleží služební plat, který by mu náležel ve státní službě stálé při výkonu státní služby činné.

Jestliže je státní zaměstnanec zařazen mimo státní službu činnou podle zásady č. 33 odst. 1, nenáleží mu služební plat.

v době zařazení mimo státní službu činnou je státní zaměstnanec povinen dodržovat povinnosti státního zaměstnance s výjimkou povinnosti vykonávat státní službu.

Služební úřad je povinen usilovat, aby mohl být státní zaměstnanec povolán do státní služby činné; to neplatí v případě zásady č. 33 odst. 1. Odpadnou-li důvody zařazení státního zaměstnance mimo státní službu činnou, zařadí se státní zaměstnanec do státní služby činné.

Zařazení státního zaměstnance státní služby stálé mimo státní službu činnou skončí nejpozději ke dni, kdy státní zaměstnanec dosáhne nároku na starobní důchod, pokud toto zařazení neskončilo dříve.

Odůvodnění:

Jestliže dojde k úsporným opatřením ve státní službě, státně zaměstnanecký poměr neskončí. To je důsledek tzv. definitivy. V návrhu zákona se reaguje na skutečnost, že ve schválené systemizaci bude stanoven nižší počet státních zaměstnanců, čímž dojde k nadbytečnosti státního zaměstnance O tom, kdo bude zařazen mimo státní službu činnou, bude rozhodovat služební úřad v řízení podle navrhovaného zákona. V době zařazení mimo státní službu činnou bude státnímu zaměstnanci náležet jen část jeho služebního platu. Ze zásady č. 50 vyplývá, že i v době zařazení mimo státní službu činnou, protože státně zaměstnanecký poměr dále trvá, je vyloučen výkon výdělečné činnosti.

Přestože v úpravě systemizace se navrhuje stanovit, že jakékoli dispozice mezi jednotlivými druhy státní služby podle schválené systemizace nejsou přípustné, je třeba zajisti t řešení situací, kdy státní zaměstnanec po úspěšném vykonání kvalifikační zkoušky nemůže být jmenován do státní služby stálé, protože příslušné státně zaměstnanecké místo nebyl o vytvořeno nebo sice vytvořeno bylo, ale není volné. Pro tyto případy se rovněž navrhuje umožnit, aby mohl být zařazen mimo státní službu činnou s tím, že mu bude poskytován plný služební plat jako kdyby vykonával státní službu stálou ve státní službě činné.

V případech podle zásady č. 33 odst. 1 nemůže mít státní zaměstnanec právní nárok na služební plat.

Zásada č. 35

Neplatné skončení státní služby

Jestliže je podle pravomocného rozhodnutí skončení státní služby neplatné, státně zaměstnanecký poměr nadále trvá. Státnímu zaměstnanci náleží služební plat rovněž za dobu od neplatného skončení státní služby do opětovného zařazení do státní služby.

Odůvodnění:

Podobně jako je tomu v obecných pracovněprávních předpisech se navrhuje upravit důsledky neplatného skončení státně zaměstnaneckého poměru, které bude vyplývat z příslušného rozhodnutí.

Protože se na řízení ve věcech skončení státně zaměstnaneckého poměru má vztahovat řízení podle navrhovaného zákona, přichází v úvahu rozhodnutí odvolacího orgánu, rozhodnutí při přezkoumání pravomocných rozhodnutí anebo rozhodnutí soudu.

Zásada č. 36

Změnami státní služby jsou

a) dočasné přidělení,

b) trvalé přeložení,

c) povinné zastupování představeného,

d) odvolání z funkce představeného,

e) zařazení státního zaměstnance státní služby stálé mimo státní službu činnou ze služebních důvodů,

f) zařazení státního zaměstnance státní služby stálé mimo státní službu činnou ze zdravotních důvodů,

g) zpětné zařazení státního zaměstnance do státní služby po skončení zařazení mimo státní službu činnou, po mateřské dovolené nebo po skončení péče státního zaměstnance o dítě do 3 let věku a po skončení péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči až do 7 let jeho věku a

h) jmenování představeným.

Změna státní služby může být provedena jen ve státní službě stálé v témže oboru státní služby nebo z jednoho oboru státní služby do jiného oboru státní služby, jestliže státní zaměstnanec může služební místo v jiném oboru státní služby s ohledem na své kvalifikační předpoklady a dosavadní průběh státní služby podle výsledku služebního hodnocení vykonávat. V případě povinného zastupování představeného nesmí zastupování přesáhnout 3 měsíce v kalendářním roce. V době zastupování nevykonává státní zaměstnanec dosavadní služební úkoly. Pověřování výkonem funkce představeného se zakazuje.

Změnu státní služby provede vedoucí služebního úřadu, který je příslušný podle zásady č. 19.

Zásada č. 37

Státního zaměstnance lze s jeho souhlasem dočasně přidělit k výkonu státní služby na stanovenou dobu do jiného služebního úřadu téhož oboru státní služby nebo do jiného služebního úřadu jiného oboru státní služby.

Zásada č. 38

Státního zaměstnance lze s jeho souhlasem trvale přeložit k výkonu státní služby do jiného služebního úřadu téhož obor státní služby nebo do jiného služebního úřadu jiného oboru státní služby.

Zásada č. 39

Představený ve státní službě stálé se odvolá z funkce představeného, jestliže

a) mu bylo pravomocně uloženo disciplinární opatření odvolání z funkce představeného,

b) nevykazuje podle služebního hodnocení řádně výsledky ve státní službě,

c) byla přijata úsporná opatření ve státní službě stálé, d) ze zdravotních důvodů.

Představený musí být odvolán z funkce představeného, jestliže o to písemně požádá služební úřad.

Výkon funkce představeného skončí v době stanovené v rozhodnutí; tato doba nesmí být delší, než 2 měsíce od vydání rozhodnutí. Doba pode předchozí věty běží ode dne právní moci rozhodnutí.

Bude-li z funkce představeného odvolán představený ve státní službě dočasné podle zásady č. 16 odst. 2, jeho státně zaměstnanecký poměr skončí podle zásady č. 29 písm. c).

Výkon funkce představeného zařazeného k výkonu státní služby v zahraničí skončí uplynutím doby, na kterou byl představený do funkce jmenován.

Odůvodnění k zásadám č. 36 až 39:

Změna ve státní službě může být podle navrhovaných zásad provedena jen ve státní službě stálé. S ohledem na charakter státní služby přípravné a státní služby dočasné není důvodné, aby se změna uplatňovala též v případě těchto služeb.

Při plném respektování Listiny základních práv a svobod a mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách (čl. 10 Ústavy České republiky), nelze ani při změnách státní služby připustit nucenou práci (čl. 9 Listiny základních práv a svobod, a úmluva mezinárodni organizace práce č. 29/1930 - č. 506/1990 Sb.). Změna státní služby - obdobně jako je tomu podle § 40 odst. 4 a § 41 odst. 1 a 2 zákona o soudech a soudcích, u soudců, je proto možná jen, jestliže s tím státní zaměstnanec souhlasí.

Změna státní služby má být umožněna, jak v jednom oboru státní služby, tak i mezi různými obory státní služby.

Zvlášť je třeba upravit odvolání z funkce představeného. Jedná se v tomto případě o představeného, který nevykonává funkci, která se považuje za funkci politickou. Představení v politických funkcích a zástupci vedoucího ústředního orgánu státní správy mohou být podle zásady č. 16 odst. 2 z těchto funkcí odvoláni z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu.

Představený může být ze své funkce odvolán jen z důvodů, které jsou v návrhu uvedeny, aby mohly být naplněny požadavky vyplývající z úmluvy Mezinárodní organizace práce o diskriminaci (zaměstnání a povolání) č. 111/1958 (č. 465/1990 Sb.), to je zejména zamezení diskriminace s ohledem na politické názory. To se netýká představeného v politické funkci.

Zastupování představeného může trvat jen 3 měsíce v kalendářním roce. Zároveň se navrhuje výslovně v zákoně stanovit, že tzv. pověření výkonem funkce představeného se zakazuje. Ani v obecných pracovněprávních předpisech nemá totiž pověření na funkci vedoucího pracovníka žádný právní význam, avšak v praxi se notoricky používá. Státní zaměstnanec státní služby stálé bude moci podle navrhované zásady zastupovat rovněž představeného v politické funkci.

Zásada č. 40

Po skončení zařazení mimo státní službu činnou

a) pro úsporná opatření ve státní službě stálé,

b) ze zdravotních důvodů,

c) po skončení mateřské dovolené, nebo péče státního zaměstnance o dítě do 3 let věku anebo péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči až do 7 let jeho věku,

zařadí služební úřad státního zaměstnance na státně zaměstnanecké místo do stejné státně zaměstnanecké funkce, jakou vykonával v době než byl zařazen mimo státní službu činnou z příslušného důvodu.

Odůvodnění:

V zásadě se navrhuje upravit postup služebního úřadu v uvedených případech. I v těchto případech je rozhodující, aby příslušné státně zaměstnanecké místo bylo v systemizaci vytvořeno a bylo volné.

Zásada č. 41

Státnímu zaměstnanci se vydá služební posudek vždy při skončení státní služby. Služební posudek smí obsahovat jen skutečnosti týkající se výkonu státní služby.

Zásada č. 42

Státnímu zaměstnanci se vydá potvrzení o státní službě při skončení státní služby.

V potvrzení o státní službě se zejména uvede

a) doba trvání státní služby,

b) závazky státního zaměstnance v souvislosti se skončením státní služby,

c) v jakém pořadí a v čí prospěch jsou z platu státního zaměstnance prováděny srážky,

d) údaj o skončení státní služby přípravné a státní služby dočasné z důvodů úsporných opatření,

e) údaj o platu státního zaměstnance, jestliže o to písemně požádá.

Zásada č. 43

Vydání služebního posudku a potvrzení o státní službě Služební posudek vycházející ze služebního hodnocení státního zaměstnance a potvrzení o státní službě vydá služební úřad.

Odůvodnění k zásadám č. 41 až 43:

Podobně jako podle právní úpravy v obecných pracovněprávních předpisech je třeba též pro obor působnosti navrhovaného zákona upravit obligatorní vydání služebního posudku a potvrzení o státní službě.

Zásada č. 44

Státní zaměstnanec, který vykonává státní službu v mezích oprávnění vyplývajících ze zvláštních předpisů, podle tohoto zákona a vnitřních služebních předpisů, má právo, aby mu služební úřad poskytoval podporu a ochranu při výkonu státní služby.

Státní zaměstnanec má dále právo zejména:

a) odmítnout vyřizovat ve styku se stranami ty služební úkoly, které nepatří podle zvláštních předpisů do působnosti služebního úřadu, v němž vykonává státní službu, nebo jestli že tyto úkoly nepatří do jeho oboru státní služby,

b) odmítnout poskytnutí informace o tom, jak by služební úřad, v němž vykonává státní službu, určitou věc vyřizoval nebo vykládal právní předpis: to neplatí, jestliže tato činnost patří podle zvláštního předpisu k úkolům služebního úřadu, v němž vykonává státní službu,

c) odmítnout výkon služebního úkolu,který má podle zvláštních předpisů, vnitřních služebních předpisů a vydaných příkazů vykonat představený osobně,

d) na plat podle tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení a na platový postup ve státní službě,

e) na vytváření podmínek nezbytných pro řádný výkon státní služby,

f) na užívání státně zaměstnaneckého titulu, a to i v případě, kdy je zařazen mimo státní službu činnou nebo v době pobírání důchodu ze sociálního zabezpečení; představený má právo užívat při výkonu státní služby též státně zaměstnanecký titul představeného; státní zaměstnanec v celních orgánech má právo užívat hodnost podle zvláštního zákona,

g) nahlížet do svého osobního spisu,

h) podávat ve věcech výkonu státní služby žádosti a stížnosti služebnímu úřadu ve věcech výkonu státní služby,

ch) na prohlubování kvalifikace.

Odůvodnění:

Z navrhované zásady je zřejmé, že si neklade za cíl upravovat taxativně veškerá práva státních zaměstnanců. Má jít jen o práva základní. Práva státních zaměstnanců vyplývají též z jiných zásad navrhovaného zákona.

Státnímu zaměstnanci, který postupuje při výkonu státní služby důsledně podle právních předpisů vztahujících se k jejímu výkonu a vnitřních služebních předpisů, musí být ze zákona zaručena podpora služebního úřadu. Tzn., bude-li např. na státního zaměstnance podána stížnost a po jejím prošetření se zjistí, že státní zaměstnanec své povinnosti neporušil, musí být stěžovatel jednak v tomto směru vyrozuměn, hlavně však nesmí státní zaměstnanec ze strany služebního úřadu pociťovat žádnou kritiku nebo šikanování za to, že na něj byla podána stížnost.

Podle písmene a) má zabezpečeno vzhledem k tomu, že ve státní službě nebude existovat pracovní smlouva s druhem práce, aby k povinnostem státního zaměstnance z hlediska výkonu státní služby patřilo jen to, co zahrnuje obor státní služby, který je uveden v rozhodnutí o jmenování do státní služby.

Písmeno b) si klade za cíl čelit negativním vlivům, které jsou v současné době zejména na ústředních orgánech státní správy na denním pořádku. Jde o situace, že různí žadatelé, ať fyzické nebo právnické osoby požadují o poskytnutí právních porad, výklad právních předpisů, ale i takové rady,jak by byla nebo mohla být posuzována určitá situace, kdyby byla posléze předmětem úředního jednání. Tito žadatelé vycházejí z nesprávné z představy, že patří k povinnostem pracovníků orgánů státní správy jim takové informace, přirozeně bez odkladu, ale též s jistou zárukou, protože dotaz je kladen státnímu orgánu, a také bez jakékoli úplaty, poskytnout. Přitom je zřejmé, že ve společenském mechanismu jsou pro poskytování různých porad k dispozici advokáti, komerční právníci, daňoví poradci apod. Navrhované ustanovení nedopadá na ty případy, kdy podle zvláštních předpisů bude státním zaměstnancům příslušet, aby nezbytné informace podávali, např. na finančních úřadech, úřadech práce a správách sociálního zabezpečení.

Podobné cíle, jako písmeno a) má řešit též ustanovení písmene c). Státnímu zaměstnanci nelze dávat ze strany představeného služební úkoly, které má představený vykonat osobně. Toto ustanovení navazuje na zásadu upravující příkazy představeného k výkonu státní služby.

Pojetí platu podle navrhovaného zákona je jiné, než je tomu podle obecné pracovněprávní úpravy. Plat nenáleží za vykonanou práci, nýbrž jedná se o náležitost spojenou se jmenováním do státní služby. Státní zaměstnanec, který bude podávat řádný výkon ve státní službě, bude mít právní nárok na platový postup ve státní službě. Zda státní zaměstnanec vykonává státní službu skutečně řádně, se bude sledovat ve služebním hodnocení.

Obdobně jako je tomu podle obecné pracovněprávní úpravy, musí být státnímu zaměstnanci vytvářeny podmínky nezbytné pro výkon státní služby. V tomto případě jde o poskytování příslušných právních předpisů, vnitřních služebních předpisů a hlavně informací potřebných pro plnění služebních úkolů.

Zásada č. 45

Státní zaměstnanec je povinen zejména:

a) zachovávat při výkonu státní služby věrnost státu,

b) vykonávat státní službu jen v mezích svého oprávnění,

c) plnit služební úkoly osobně, řádně a včas,

d) při výkonu státní služby dodržovat právní předpisy vztahující se k jejímu výkonu, jakož i vnitřní služební předpisy,

e) dodržovat služební disciplínu,

f) vykonávat úkoly, které patří v oboru státní služby k jeho služebním povinnostem; v případě, že před tavený písemně uloží státnímu zaměstnanci úkol, který nepatří v oboru státní služby k jeho služebním povinnostem, je státní zaměstnanec povinen ho splnit; jeho právo podat stížnost tím není dotčeno,

g) na základě příkazu vykonávat státní službu v kvalifikační komisi, disciplinární komisi a v poradních orgánech zřizovaných podle tohoto zákona nebo vnitřních služebních předpisů,

h) na základě příkazu vykonávat státní službu jako školitel pečující o odborný růst státního zaměstnance - čekatele,

ch) na základě příkazu provádět instruktáže k prohlubování kvalifikace pro státní zaměstnance v podřízených služebních úřadech v oboru jeho státní služby,

i) zachovávat mlčenlivost o služebních věcech, pokud není této povinnosti zproštěn vedoucím služebního úřadu; tato povinnost platí po dobu trvání státně zaměstnaneckého poměru i po jeho skončení,

j) vykonávat státní službu nestranně,

k) poskytovat informace o činnosti služebního úřadu, v němž vykonává státní službu, jen za podmínek stanovených vnitřním služebním předpisem,

l) poskytovat služebnímu úřadu informace ve věcech svého osobního stavu a o jeho změnách,

m) hlásit služebnímu úřadu uzavření sňatku s cizím státním příslušníkem nebo bezdomovcem,

n) prohlubovat si kvalifikaci,

o) v souvislosti s výkonem státní služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo jiných výhod poskytovaných služebním úřadem,

p) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem státní služby ve prospěch vlastní nebo jiného,

r) oznámit služebnímu úřadu, že byl pravomocně odsouzen pro trestný čin nebo že je jeho způsobilost k právním úkonům omezena,

s) zdržet se při výkonu státní služby i mimo ni všeho, co by mohlo narušit vážnost jeho státní služby nebo ohrozit důvěru v její nestrannost, případně v nestrannost rozhodování,

t) svědomitě ochraňovat majetek, který mu byl svěřen,

u) chovat se slušně k představeným, ostatním státním zaměstnancům a zaměstnancům služebního úřadu,

v) ve služebním styku se stranami zachovávat slušnost,

x) plně využívat služební dobu a splnit týdenní služební úvazek, případně kratší týdenní služební úvazek; to neplatí, jestliže mu bylo uděleno služební volno nebo dovolená,

y) být při výkonu státní služby stanoveným způsobem ošacen a dbát na úpravu svého zevnějšku; státní zaměstnanci v celních orgánech jsou povinni při výkonu státní služby nosit služební stejnokroj,

z) zastupovat představeného v plném rozsahu jeho činnosti, jestliže mu to bylo uloženo služebním úřadem.

Státní zaměstnanec v celních orgánech je povinen účastnit se výcviku v používání donucovacích prostředků a zbraně v rozsahu stanoveném vnitřním služebním předpisem.

Zásada č. 46

Státní zaměstnanec je povinen při výkonu státní služby řídit se příkazy představeného, o němž to stanoví vnitřní služební předpis; přitom nesmí překročit meze svého oprávněn i podle zvláštních předpisů vztahujících se k výkonu jeho státní služby a vnitřních služebních předpisů. S vnitřními služebními předpisy musí být státní zaměstnanec řádně seznámen.

Má-li státní zaměstnanec za to, že příkaz, který mu byl uložen, je v rozporu s právními předpisy nebo vnitřními služebními předpisy, je povinen písemně upozornit na tuto skutečnost představeného dříve, než tento příkaz začne plnit. Jestliže představený trvá na splnění příkazu, je povinen vydat jej státnímu zaměstnanci písemně. Státní zaměstnanec má práva, jestliže o to písemně požádá, aby jeho upozornění podle věty první bylo služebním úřadem uloženo do jeho osobního spisu.

Státní zaměstnanec nesmí plnit příkaz, odporuje-li tento zřejmě věrnosti státu nebo ukládá-li zřejmě trestné jednání anebo jestliže by jím došlo ke spáchání přestupku.

Představený není oprávněn ukládat podřízeným státním zaměstnancům provedení služebních úkolů, které má podle právních předpisů nebo vnitřních služebních předpisů, případně podle vydaných příkazů, vykonat osobně.

Odůvodnění k zásadám č. 45 a 46:

Přestože je povinností státních zaměstnanců podle navrhovaných zásad rozsáhlý výčet, jedná se jen o výčet demonstrativní. Je třeba předpokládat, že zvláštní předpisy vztahující se k výkonu státní služby státním zaměstnancem, mohou stanovit povinnosti další. Posléze i navrhovaný zákon v jednotlivých zásadách může stanovit státním zaměstnancům další právní povinnosti.

Rozsah právních povinností vyplývajících ze státní služby je důsledkem změny koncepce v právním vztahu státního zaměstnance. Tento vztah se má zakládat ke státu. Zásadním požadavkem kladeným na státní zaměstnance ve státní službě je důsledné dodržování služební disciplíny. Povinnosti, které služební disciplína představuje, se vztahují nejen k vlastnímu výkonu státní služby ve služebním úřadu, ale působí též mimo stání službu státního zaměstnance.

Povinnosti státního zaměstnance

Věrnost státu navazuje na služební slib a je nejdůležitějším faktorem státní služby.

Každý státní zaměstnanec, ať řadový nebo představený musí vykonávat státní službu jen v mezích svého oprávnění. Tyto meze, pokud to nebude vyplývat ze zvláštního předpisu, bude specifikovat vnitřní služební předpis.

Navrhuje se, aby státní zaměstnanec vykonával jen ty služební úkoly, které náležejí do jeho oboru státní služby. Návrh vychází z předpokladu, že představený, který bude podle vnitřního služebního předpisu oprávněn ukládat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby, bude tento přístup dodržovat. Nicméně, jestliže se tak nestane, nesmí být plnění služebních úkolů ohroženo; státní zaměstnanec bude povinen příkaz vykonat a jeho stížnost může být až následná.

Ze zákona je třeba jako povinnost zabezpečit plnění úkolů uvedených v písmenu g).

Odbornou připravenost státních zaměstnanců v podřízených služebních úřadech bude povinen státní zaměstnanec zabezpečovat instruktážemi, jestliže k tomu dostane příkaz.

Zachovávání mlčenlivosti ve věcech státní služby, které se navrhuje upravit, představuje jeden ze stěžejních postulátů státní služby. Povinnost mlčenlivosti má celoživotní charakter a jedinou výjimkou má být zproštění této povinnosti vedoucím služebního úřadu.

Bez ohledu na to, s jakým subjektem státní zaměstnanec jedná, musí být výkon jeho státní služby vždy nestranný. Proto se navrhuje tuto povinnost stanovit.

Povinnost poskytovat informace o činnosti služebního úřadu navazuje na čl. 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod. Podle tohoto ustanovení - mimo jiné - státní orgány jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti - podmínky provedení má stanovit zákon. Nelze totiž vycházet z představy, že řadový státní zaměstnanec bude mít právo poskytovat informace o činnosti služebního úřadu, v němž vykonává státní službu např. sdělovacím prostředkům. Způsob a postup, jakým se tak bude dít, má stanovit vnitřní služební předpis.

Základní podmínkou nutnou k tomu, aby se mohla fyzická osoba stát státním zaměstnancem je, že jde o státního občana České republiky; tato podmínka musí být splněna po celou dobu trvání státní služby. Je proto na místě požadovat od státního zaměstnance, aby osobnímu úřadu oznámil uzavření sňatku s cizím státním příslušníkem nebo bezdomovcem.

Povinnosti uvedené v písmenu o) až s) si kladou za cíl zabezpečit, aby státní služba státního zaměstnance nebyla ovlivňována žádnými nežádoucími vlivy. Jednak korupcí, tím, že se státní zaměstnanec nechová způsobem, který odpovídá jeho postavení. Rovněž má patřit k povinnostem státního zaměstnance oznámit služebnímu úřadu, že byl pravomocně odsouzen pro trestný čin nebo, že je jeho způsobilost k právním úkonům omezena.

Slušné chování a vystupování mezi státními zaměstnanci a mezi státními zaměstnanci a představenými, mezi státními zaměstnanci a ostatními zaměstnanci, jakož i ve vztahu ke stranám, patří rovněž mezi základní povinnosti státních zaměstnanců.

Přestože plat ve státní službě má být postaven na jiných přístupech, než je tomu v obecné pracovněprávní úpravě, je třeba trvat na tom, aby i státní zaměstnanec byl povinen plně využívat služební dobu k výkonu státní služby. Státní zaměstnanci budou placeni ze státního rozpočtu, mají pro to daňoví poplatníci právo na to, aby se státní zaměstnanci plně věnovali plnění svých služebních úkolů.

Povinností, kterou se navrhuje upravit je, že státní zaměstnanec by měl být při výkonu státní služby stanoveným způsobem ošacen a musí dbát úpravu svého zevnějšku. Státní zaměstnanec musí, jak svým ošacením, zevnějškem i vystupováním vytvářet důvěryhodný dojem. Zásada č. 103 předpokládá podrobnou úpravu součástí ošacení státních zaměstnanců v prováděcím předpisu.

Návrh zákona musí zabezpečit též to, že státní zaměstnanec, jemuž to bude osobním úřadem uloženo, musí zastupovat představeného. Zastupování bude trvat jen po dobu 3 měsíců v kalendářním roce.

Povinností státního zaměstnance má být zastupovat představeného, za což mu bude příslušet k jeho platu příplatek; nemůže však být povinností státního zaměstnance být proti své vůli jmenován do funkce představeného. I ve státní službě je třeba vycházet z právního názoru, že povinnost zastupovat představeného po zákonem stanovenou dobu, s níž musí státní zaměstnanec počítat, není nucenou prací, nýbrž jde o povinnost vyplývající ze státní služby podle navrhovaného zákona.