Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Zásada č. 104

Služební úřad vytváří státním zaměstnancům podmínky pro řádný, hospodárný a bezpečný výkon státní služby; zabezpečuje zejména

a) texty právních předpisů, texty vnitřních služebních předpisů a informace potřebné k řádnému výkonu státní služby,

b) zřizování, udržování a zlepšování zařízení nezbytných pro řádný výkon státní služby,

c) péči o vzhled a úpravu míst, kde se vykonává státní služba,

d) vytváření podmínek pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů státních zaměstnanců,

e) vytváření podmínek pro stravování při výkonu státní služby.

Ministerstvo financí stanoví vyhláškou částku, kterou přispívá služební úřad státnímu zaměstnanci na stravování při výkonu státní služby; tento příspěvek nepodléhá dani z příjmu a je splatný spolu s platem.

Státní zaměstnanec má na příspěvek podle předchozího odstavce nárok.

Služební úřad státnímu zaměstnanci

a) vyplácí příspěvek na ošacení a na stravování,

b) poskytuje stejnokroj státnímu zaměstnanci v celních orgánech,

c) poskytuje pracovní oděv; pracovní oděv se poskytuje pouze v případech, kdy při výkonu státní služby dochází k nadměrnému zašpinění nebo poškození stanoveného ošacení.

Odůvodnění k zásadám č. 103 a 104:

Státnímu zaměstnanci se navrhuje uložit jako povinnost vyplývající ze státní služby, že musí být při výkonu státní služby stanoveným způsobem slušně ošacen a dbát na náležitou úpravu svého zevnějšku.

Na tuto zásadu navazuje zásada č. 103. V zákoně se navrhuje vymezit, co se pro účely služebního zákona má považovat za stanovené ošacení. Zákonem se navrhuje založit právní nárok státního zaměstnance na finanční příspěvek na slušné ošacení. Tento příspěvek nebude platem ani nebude podléhat dani z příjmu. Novelu zákona o dani z příjmu se navrhuje provést jako přímou cit. zákona. Bližší podmínky kladené na slušné ošacení má stanovit prováděcí předpis. Vzhledem k tomu, že výše finančního příspěvku na slušné ošacení bude podléhat cenovým vlivům, navrhuje se upravit jeho výši rovněž v prováděcím předpisu.

Rovněž se navrhuje pamatovat na případy, kdy by si státní zaměstnanec mohl zašpinit nebo poškodit při výkonu státní služby ošacení, které je povinen nosit. V takových případech mu služební úřad poskytne bezplatně pracovní oděv.

Potřebnou specifičnost státních zaměstnanců v celních orgánech a státních zaměstnanců na úseku požární ochrany se navrhuje zohlednit v zásadě č. 103 odst. 4. Tito státní zaměstnanci mají mít právní nárok na služební stejnokroj. Zvláštním zákonem, na který navrhovaný zákon odkazuje, je ustanovení § 21 celního zákona a § 63 zákona o požární ochraně.

Podobně jako je tomu v pracovněprávních předpisech se navrhuje v zásadě č. 104 stanovit demonstrativní úpravou povinnosti služebního úřadu pro vytváření podmínek pro řádný výkon státní služby státními zaměstnanci.

Na rozdíl od § 140 odst. 1 zákoníku práce nemá být zabezpečování stravování povinné. Návrh vychází z předpokladu, že stravování je osobní záležitostí jednotlivce, a proto má patřit k povinnostem služebního úřadu jen vytváření podmínek pro stravování při výkonu státní služby. Právní úprava závodního stravování je obsažena v nařízení vlády ČSSR č. 137/1989 Sb., o závodním stravování, které je prováděcím předpisem k zákoníku práce. Podle § 10 cit. nařízení se poskytuje strávníkům z fondu kulturních a sociálních potřeb (vyhláška FMF, MFCM ČR a MFCM SR č. 210/1989 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb) příspěvek až do výše

- poloviny pořizovací ceny surovin, jde-li o jídlo podávané průběhu ranní nebo odpolední směny,

- pořizovací ceny surovin snížené o 0,60 Kč, jde-li o jídla podávaná v průběhu noční směny. Zřízení fondu kulturní c a sociálních potřeb a postup podle vyhlášky č. 210/1989 Sb. upravuje též vyhláška MF ČR č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací.

Podle navrhovaného zákona má státním zaměstnancům náležet příspěvek na stravováníve výši stanovené prováděcím předpisem. Navrhované řešení se navrhuje proto, aby nebylo postavení státních zaměstnanců oproti ostatním zaměstnancům zhoršeno. Novelu zákona o daních z příjmů se navrhuje provést přímou novelou tohoto zákona.

Zásada č. 105

Státně zaměstnaneckým titulem ve státní službě přípravné na státně zaměstnaneckých místech, kde se vyžaduje úplné střední vzdělání ukončené maturitou nebo vysokoškolské vzdělání, je označení "státní zaměstnanec - čekatel".

Zásada č. 106

Státní zaměstnanec s úplným středním vzděláním ukončeným maturitou ve státní službě stálé a státní službě dočasné podle zásady č. 16 odst. 1 bude jmenován do státní služby a podle zásady č. 112 zařazen do některé platové třídy, s níž je spojen příslušný státně zaměstnanecký titul:

Zásada č. 107

Státní zaměstnanec s vysokoškolským vzděláním ve státní službě stálé a státní službě dočasné podle zásady č. 16 odst. 1 bude jmenován do státní služby a podle zásady č. 112 zařazen do některé platové třídy, s níž je spojen příslušný státně zaměstnanecký titul:

Vysokoškolským vzděláním pro účely jmenování do státní služby stálé a zařazení do platové třídy 5 až 9 se rozumí ukončení vysokoškolského vzdělání vykonáním státní zkoušky včetně případné obhajoby diplomové práce. Vysokoškolským vzděláním pro účely jmenování do státní služby stálé a zařazení do platové třídy 5 se rozumí i absolvování obsahově ucelené části vysokoškolského studia, jehož ukončení je osvědčeno vysvědčením, případně přiznáním titulu "bakalář".

Zásada č. 108

Státní zaměstnanec ve státní službě stálé ve služebním úřadu s územní působností a služebním úřadu, který není ústředním orgánem může být jmenován do funkce představeného jako

a) vedoucí oddělení,

b) vedoucí odboru (referátu),

c) zástupce vedoucího služebního úřadu,

d) vedoucí služebního úřadu (přednosta), jestliže jde o představeného podle zásady č. 16 odst. 2.

Zásada č. 109

Státní zaměstnanec státní služby stálé ve služebním úřadu, kterým je ministerstvo,jiný ústřední orgán státní správy, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády a Úřad pro legislativu a veřejnou správu může být jmenován do funkce představeného jako

a) vedoucí oddělení,

b) ředitel odboru,

c) ředitel sekce (zástupce vedoucího služebního úřadu).

Představený podle zásady č. 16 odst. 2 může být jmenován do funkce představeného podle písmene c) nebo do funkce vedoucího služebního úřadu.

Zásada č. 110

Státním zaměstnancům v celních orgánech náleží hodnosti stanovené zvláštním zákonem.

Státně zaměstnanecké tituly představených v celních orgánech stanoví zvláštní zákon.

Odůvodnění k zásadám č. 105 až 110:

Základním právem státního zaměstnance je práva na plat podle navrhovaného zákona a právních předpisů vydaných k provedení. Státní zaměstnanec má mít též právo na užívání státně zaměstnaneckého titulu, a to i v případě, kdy je zařazen mimo státní službu činnou nebo v době pobírání důchodu ze sociálního zabezpečení; představený má právo užívat při výkonu státní služby též státně zaměstnanecký titul představeného.

Jmenování do státní služby, zařazení do příslušné platové třídy a vznik práva na státně zaměstnanecký titul, který bude státní zaměstnanec užívat, spolu úzce souvisí. Navrhuje se stanovit státně zaměstnanecké tituly tak, aby vyjadřovaly specifičnost státní služby v příslušném služebním úřadu, a aby se odlišovaly též podle dosaženého kvalifikačního předpokladu, který je podmínkou pro přijetí do státní služby.

Zároveň se navrhuje, aby byly zvlášť označeny státní zaměstnanci, kteří budou vykonávat funkce představených. I v tomto případě se navrhuje vzít zřetel na skutečnost, o jaký služební úřad půjde. U představených je třeba pamatovat také na navrhované řešení zásady č. 4 a vztahu k vedoucímu služebního úřadu a zásadě č. 16, pokud jde o dvojí polohu státní služby dočasné.

Státní zaměstnanci v celních orgánech mají nárok na hodnosti podle § 16 celního zákona. Navrhuje se také, aby strukturu a označení představených stanovil zvláštní zákon, kterým je § 14 odst. 2 celního zákona.

Zásada č. 111

Plat státního zaměstnance státní služby stálé tvoří:

a) služební plat podle platového tarifu; služební plat může být zvýšen o osobní příplatek; představeným náleží funkční příplatek,

b) další plat,

c) zvláštní příplatky,

d) plat na odchodnou.

Odůvodnění:

Navrhovaná zásada má vyjádřit předpokládanou strukturu platu státního zaměstnance. Právní úpravu jednotlivých složek, které budou plat tvořit, řeší další zásady.

Zásada č. 112

Státní zaměstnanec se zařadí do platové třídy podle míry složitosti a odpovědnosti nejnáročnější činnosti, kterou má v oboru státní služby vykonávat.

Při zařazení státního zaměstnance podle předchozího odstavce se postupuje podle katalogu platových tříd a činností (dále jen "katalog"). Státně zaměstnanecká místa a činnosti se v katalogu člení podle kvalifikačních předpokladů, vyjádřených stupněm školního vzdělání do 9. platových tříd podle míry složitosti, náročnosti a odpovědnosti činností v oboru státní služby.

Kvalifikační předpoklad (stupeň školního vzdělání je neprominutelný, není-li dále stanoveno jinak.

Vláda stanoví nařízením katalog, zároveň v něm může stanovit též směr školního vzdělání. Vnitřní služební předpis stanoví směr školního vzdělání, nestanoví-li tak vláda.

Vláda nařízením stanoví stupnici platových tarifů služebního platu ve služebních úřadech tak, aby platový tarif v 1. platové třídě stupnice pro služební úřady, kterými jsou ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády a Úřad pro legislativu a veřejnou správu, činil nejméně dvojnásobek minimální mzdy, a nejméně 1,8 násobek minimální mzdy ve stupnici pro vlastní služební úřady. Minimální platové tarify v ostatních platových třídách se stanoví tak, aby rozdíly v jejich úrovni činily nejméně 15 %.

Odůvodnění:

Podle čl. 28 Listiny základních práv a svobod mají zaměstnanci právo na spravedlivou odměnu za práci. Podrobnosti má stanovit zákon. Toto ustanovení se vztahuje i na státní zaměstnance podle navrhovaného zákona. Je proto třeba upravit platové poměry státních zaměstnanců, na které se bude vztahovat navrhovaný zákon, a to tímto zákonem a na základě jeho zmocnění také prováděcím předpisem, jímž má být nařízení vlády. Ustanovení čl. 28 Listiny základních práv a svobod bylo již při schvalování zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech vyloženo tak, že není v rozporu s ústavními předpisy, jestliže prostý zákon umožní, aby prováděcí předpis stanovil některé platové poměry. Navrhuje se proto uplatnit stejný postup i v případě navrhovaného zákona.

Navrhuje se vyjádřit princip stanovení minimálních platových tarifů pro jednotlivé platové třídy s tím, že konkrétní číselné údaje budou do osnovy navrhovaného zákona (paragrafovaného znění) uvedeny ve výši aktuální v době předpokládané účinnosti zákona. Touto výší minimálních tarifů bude vláda vázána při stanovení platového systému.

Postup při zařazování státních zaměstnanců do platových tříd je založen na principech shodných s dosavadní právní úpravou, obsaženou v zákoně č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády ČR č.253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění nařízení vlády ČR č. 43/1993 Sb.

Významným rozdílem od dosavadní úpravy má být, že kvalifikační předpoklad, vyjádřený stupněm školního vzdělání není prominutelný. Nicméně vzhledem k tomu, že jsou ve státních orgánech, na které se má vztahovat navrhovaný zákon zaměstnány též fyzické osoby, které kvalifikační předpoklad nesplňují, je třeba na tyto případy pamatovat výjimkou v přechodných ustanoveních zákona, jestliže bude dosavadní smluvní zaměstnanec, i když nesplňuje kvalifikační předpoklad, do státní služby podle navrhované zákona jmenován.

Zásada č. 113

Osobní příplatek slouží k ocenění osobních schopností, výkonnosti a spolehlivosti státního zaměstnance při výkonu státní služby.

Služební plat státního zaměstnance podle zásady č. 12 může být zvýšen o osobní příplatek, který může činit až 60 % platového tarifu nejvyššího platového stupně platové třídy, do níž je státní zaměstnanec zařazen.

Osobní příplatek přizná a jeho výši stanoví služební úřad po uplynutí příslušného kalendářního roku na základě výsledku služebního hodnocení.

Vláda může nařízením stanovit bližší podmínky zvýšení služebního platu o osobní příplatek ve výši 60 % platového tarifu nejvyššího platového stupně platové třídy, do níž je státní zaměstnanec zařazen.

Odůvodnění:

Institut osobního příplatku se navrhuje do služebního zákona recipovat z dosavadní právní úpravy srov. § 7 nařízení vlády ČR č. 253/1992 Sb.). Důvod zavedení této platové složky je dostatečně zřejmý z odstavce 1, a proto není třeba dalšího objasnění.

Na osobní příplatek nemá být právní nárok. Jestliže bude služebním hodnocením zjištěno, že státní zaměstnanec nepodává ve státní službě takový výkon, aby si osobní příplatek zasloužil, může mu být tento příplatek odebrán nebo jeho výše snížena. Na změny týkající se osobního příplatku se bude vztahovat řízení podle navrhovaného zákona.

Odebrání nebo snížení výše osobního příplatku nemá být považováno za disciplinární opatření. Podle zásady č. 54 odst. 1 má být disciplinárním opatřením dotýkajícím se platu jen snížení služebního platu až o 15 % až na dobu nejvíce 6 měsíců a pozastavení platového postupu až na dobu nejvíce 3 roků.

Zásada č. 114

Představený se zařadí do platové třídy, do níž jsou podle katalogu zařazeny nejnáročnější činnosti jemu podřízených státních zaměstnanců.

Jestliže představený vykonává činnosti, které jsou zařazeny do vyšší platové třídy, než je tomu podle předchozího odstavce, zařadí se do tomu odpovídající platové třídy.

Odůvodnění:

Protože z charakteru státní služby představených vyplývá jejich povinnost řídit a kontrolovat výkon státní služby v jimi řízených organizačních jednotkách služebních úřadů (služebních úřadech), navrhuje se zařadit je do platové třídy, která odpovídá nejnáročnějším činnostem, a to bez ohledu na to, zda uvedené činnosti souběžně vykonávají i další státní zaměstnanci v představeným řízené organizační jednotce (služebním úřadu). Jestliže představený vykonává náročnější činnosti, než jaké vykonávají jemu podřízení státní zaměstnanci, navrhuje se zařadit ho do vyšší platové třídy.

Zásada č. 115

Funkční příplatek slouží k ocenění náročnosti řídící činnosti představeného.

Funkční příplatek určí služební úřad pevnou měsíční částkou podle odstavce 3.

Vláda nařízením stanoví výši funkčního příplatku ve služebních úřadech, které jsou ústředními orgány a ve služebních úřadech s územní působností, které nejsou ústředními orgány, diferencovaně podle stupně řízní a pravomoci.

Odůvodnění:

Funkčním příplatkem se navrhuje ocenit náročnost řídící práce představeného, který je rovněž povinen kontrolovat výkon státní služby jemu podřízenými státními zaměstnanci. Podle zásady č. 111 písm. a) je funkční příplatek součástí služebního platu a představený na něj má m.t právní nárok, který vznikne dnem, kdy byl představený jmenován do funkce představeného.

Stanovení konkrétní výše funkčního příplatku se navrhuje ponechat prováděcímu předpisu zejména z důvodu zachování účelné struktury platu představeného v případě změny úrovně platových tarifů.

Z důvodu vyloučení subjektivních vlivů se navrhuje stanovit funkční příplatek; na rozdíl od dosavadní právní úpravy příplatků za vedení, pevnou částkou.

Zásada č. 116

Vláda nařízením zvýší stupnici platových tarifů od počátku kalendářního roku podle předpokládaného růstu spotřebitelských cen a růstu mezd v podnikatelské sféře v tomto roce.

Vláda nařízením zvýší stupnici platových tarifů i v průběhu kalendářního roku, jestliže přesáhne skutečný růst spotřebitelských cen nebo průměrné mzdy v podnikatelské sféře o více než 10 procentních bodů předpokládaný růst, podle něhož byla zvýšena stupnice platových tarifů.

Odůvodnění:

Platové poměry státních zaměstnanců podle navrhovaného zákona, budou hrazeny ze státního rozpočtu České republiky. Obdobně jako je tomu již podle zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády ČR č. 253/1992 Sb., ve znění nařízení vlády ČR č. 43/1992 Sb. nebude přicházet v úvahu kolektivní vyjednávání o platech.

Vzhledem k tomu, že se státním zaměstnancům navrhuje zakázat právo na stávku, je na místě v navrhovaném zákoně upravit mechanismus zvýšení stupnice platových tarifů, i když je zřejmé, že úprava platových poměrů státních zaměstnanců nebude moci soupeřit s podnikatelskou sférou.

Navrhuje se, aby ke zvýšení stupnice platových tarifů byla navrhovaným zákonem zmocněna vláda, která by tak učinila právním předpisem.

Zvýšení se navrhuje koncipovat tak, že podle odstavce 1 se vychází z předpokladu růstu spotřebitelských cen a růstu mezd v podnikatelské sféře.

Odstavec 2 má mít doplňkovou povahu a měl by korigovat situaci, která by vznikla proti zvýšení provedenému podle odstavce 1.

Zásada č. 117:

Státnímu zaměstnanci náleží v každém pololetí kalendářního roku další plat, který se rovná jeho poslednímu služebnímu platu. Nárok na další plat vzniká po 4 měsících skutečného výkonu státní služby v jednotlivých pololetích kalendářního roku.

Další plat za první pololetí kalendářního roku je splatný spolu se služebním platem za měsíc červen a za druhé pololetí spolu se služebním platem za měsíc listopad. Vznikne-li nárok na další plat až v prosinci, je splatný spolu se služebním platem ze tento měsíc.

Za skutečný výkon státní služby pro účely dalšího platu podle odstavce 1 se považuje též doba

a) dovolené,

b) placeného nárokového volna,

c) prohlubování kvalifikace,

d) přestávek ke kojení,

e) nepřítomnosti státního zaměstnance ve státní službě z důvodu služebního úrazu, za který služební úřad odpovídá nebo nemoci z povolání,

f) krátkodobého uvolnění pro výkon funkce v odborovém orgánu. Jiné doby, než jsou uvedeny v tomto odstavci se nepovažují za skutečný výkon státní služby pro účely přiznání dalšího platu.

Další plat nenáleží státnímu zaměstnanci, kterému byl v příslušném pololetí pravomocně uloženo disciplinární opatření

a) snížení služebního platu,

b) pozastavení platového postupu,

c) propuštění ze státní služby stálé,

d) odvolání z funkce představeného.

Další plat nenáleží též státnímu zaměstnanci - čekateli, jestliže Úspěšně nevykonal kvalifikační zkoušku.

Odůvodnění:

Zvýšené nároky kladené na státní službu vykonávanou státními zaměstnanci podle navrhovaného zákona, se navrhuje kompenzovat zavedením institutu dalšího platu a jeho přiznání vázat na skutečný výkon státní služby s výjimkami uvedenými v odstavci 3. Skutečný výkon státní služby je speciálním ustanovením a nelze jej spojovat se zásadou upravující doby, které se považují za výkon státní služby.

Zásada č. 118

Státnímu zaměstnanci státní služby stálé, který zastupuje představeného v plném rozsahu po doba delší než 4 týdny, náleží od prvního dne zastupování příplatek ve výši funkčního příplatku představeného.

Zastupuje-li představený vyššího představeného za podmínek podle předchozího odstavce, náleží mu od prvního dne zastupování příplatek za zastupování ve výši funkčního příplatku vyššího představeného; dosavadní příplatek za vedení mu po dobu zastupování nepřísluší.

Zásada č. 119

Státnímu zaměstnanci náleží za hodinu státní služby konané v noci příplatek ve výši 20 % služebního platu připadající na hodinu státní služby v kalendářním měsíci, v němž státní službu v noci koná.

Zásada č. 120

Státnímu zaměstnanci náleží za hodinu státní služby konané v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši 25 % služebního platu připadajícího na hodinu státní služby v kalendářním měsíci, v němž státní službu v sobotu neb v neděli koná.

Zásada č. 121

Státnímu zaměstnanci náleží za hodinu státní služby konané ve svátek příplatek ve výši služebního plat připadajícího na hodinu státní služby v kalendářním měsíci, v němž státní službu ve svátek koná.

Státnímu zaměstnanci může být na jeho písemnou žádost poskytnuto místo příplatku podle předchozího odstavce náhradní volno; náhradní volno poskytne služební úřad. Čerpání náhradního volna za státní službu ve svátek se služební plat nesnižuje.

Zásada č. 122

Státnímu zaměstnanci náleží za výkon činností

a) při nichž je riziko ohrožení života nebo zdraví,

b) s mimořádnou neuropsychickou zátěží,

c) spojených s jinými závažnými riziky při ochraně zájmů státu

příplatek za podmínek a ve výši stanovené nařízením vlády.

Zásada č. 123

Státnímu zaměstnanci náleží za dobu výchovy státního zaměstnance - čekatele ve státní službě přípravné příplatek ve výši stanovené nařízením vlády.

Zásada č. 124

Státnímu zaměstnanci náleží za výkon státní služby přesčas náhradní volno. Náhradní volno poskytne služební úřad státnímu zaměstnanci podle provozních možností na základě svého rozhodnutí nebo na základě jeho písemné žádosti.

Neposkytne-li služební úřad.státnímu zaměstnanci náhradní volno podle předchozího odstavce do konce kalendářního roku, v němž státní službu přesčas vykonal, náleží mu za každých 10 hodin státní služby přesčas příplatek ve výši 1/10 služebního platu.

Pro účely poskytnutí náhradního volna za výkon státní služby přesčas nebo příplatku se v jednotlivých týdnech sčítají jen celé půlhodiny státní služby přesčas.

Příplatek podle odstavce 2 je splatný spolu s platem za měsíc leden následujícího kalendářního roku při skončení státní služby je příplatek splatný s posledním platem.

Čerpáním náhradního volna za výkon státní služby přesčas se služební plat nesnižuje.