Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Při výpočtu sociálního příplatku u rodiny,

a) kde pečují o nezaopatřené dítě oba těžce zdravotně postižení rodiče se násobí částka na osobní potřeby jednotlivých členů rodiny stanovenou konstantou T1,

b) kde pečuje o nezaopatřené dítě osamělý těžce zdravotně postižený rodič se násobí částka na osobní potřeby jednotlivých členů rodiny stanovenou konstantou T2,

c) kde pečují o nezaopatřené dítě oba rodiče, z nichž jeden je těžce zdravotně postižený, se násobí částka na osobní potřeby jednotlivých členů rodiny stanovenou konstantou T3,

d) kde pečuje o nezaopatřené dítě osamělý rodič, se násobí částka na osobní potřeby jednotlivých členů rodiny stanovenou konstantou R; tato konstanta se nepoužívá při výpočtu podle odst. b).

Odůvodnění:

Vložením konstant, charakterizujících určitou sociální situaci rodiny, do matematického vzorce pro výpočet sociálního příplatku se zohlední zvýšené potřeby rodiny v závislosti na její příjmové situaci.

Je-li specifická sociální situace rodiny dána na straně rodičů (rodiče), násobí se příslušnými konstantami částky na osobní potřeby všech členů rodiny.

Například pro výpočet sociálního příplatku rodiny, kde o dvě nezaopatřené děti pečuje osamělá matka, se do základního vzorce dosadí za ŽMD a ŽM následující výrazy:

ŽMD = ŽMD₁ x R + ŽMD₂ x R

ŽM = ŽM matky x R + ŽMD + ŽMB

Podle současných úvah se předpokládá následující výše jednotlivých konstant:

(1) Při výpočtu sociálního příplatku u rodiny, pečující a dítě, svěřené do pěstounské péče, se k tomuto dítěti nepřihlíží.

(2) Při výpočtu sociálního příplatku u rodiny, která má dítě umístěno v ústavním zařízení s celoročním pobytem, se k tomuto dítěti nepřihlíží.

Odůvodnění:

Vzhledem k tomu, že pěstounská péče je státem podporovaná a dotovaná náhradní rodinná péče o děti, které z různých důvodů nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině, nedoporučuje se vyplácet do rodin, kde o takovéto dítě pečují, sociální příplatek v závislosti na celkovém příjmu této rodiny, ale v pevné částce, stanovené rovněž s přihlédnutím k částkám na osobní potřeby tohoto dítěte i k sociální situaci (např. zdravotnímu postižení), ve které se nachází (viz zásady řešící dávky pěstounské péče). Při výpočtu sociálního příplatku rodiny, ve které dítě v pěstounské péči vyrůstá vedle vlastních dětí pěstounů, se částky přídavků na děti i dávek pěstounské péče, náležející z titulu této péče, neberou v úvahu.

V případě, že je dítě umístěno v ústavním zařízení s celoročním pobytem, se nebude při výpočtu sociálního příplatku této rodině (pokud rodina pečuje ještě o další dítě) k tomuto dítěti přihlížet. Přechodný pobyt tohoto dítěte v rodině, např. o prázdninách, lze řešit s ohledem na příjmovou a majetkovou situaci rodiny v rámci systému sociální pomoci.

(1) Příspěvek při narození dítěte jednorázově přispívá na zvýšené náklady v souvislosti s narozením dítěte a nebo s převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

(2) Příspěvek při narození dítěte náleží ženě, která porodila dítě nebo osobě, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, jestliže je její příjem spolu s příjmem rodiny (zásada č. 3) nižší než K3-násobek životního minima rodiny. Tento příspěvek se poskytne na každé dítě jen jednou.

(3) Přestane-li žena do 6 týdnů po narození dítěte o toto dítě pečovat, nárok na výplatu příspěvku při narození dítěte zaniká. Žena je povinna příspěvek při narození dítěte do 30 dnů po uplynutí této doby vrátit v plné výši.

(4) Ustanovení odst. 3 neplatí, jestliže se dítě narodilo mrtvé nebo v šestinedělí zemřelo a nebo žena o něj přestala pečovat ze závažných zdravotních důvodů.

(5) Není-li nárok na poskytnutí příspěvku při narození dítěte uplatněn do 1 roku od narození dítěte, nárok na výplatu zaniká.

(6) Dítětem svěřeným do trvalé péče nahrazující péči rodičů se rozumí dítě osvojené a dítě převzaté do této péče na základě rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu.

Odůvodnění:

Příspěvek při narození dítěte přestává být dávkou nemocenského pojištění. Podporuje rodiny v době, kdy mají zvýšené náklady vyvolané především narozením dítěte nebo převzetím dítěte do náhradní rodinné péče.

Vylučuje se možnost poskytnout tento příspěvek jak ženě, která dítě porodila, tak ženě, jež toto dítě převzala do své trvalé péče.

V případech, kdy žena do 6 týdnů po narození dítěte přestane o něj pečovat, stanoví se povinnost příspěvek vrátit s výjimkou výslovně uvedených případů.

Nárok na výplatu příspěvku při narození dítěte se navrhuje omezit na dobu 1 roku po narození dítěte s ohledem na smysl dávky.

Podle současných úvah se navrhuje stanovit konstantu K3 = 2,5.

(1) Příspěvek při narození dítěte činí stanovený N1-násobek částky potřebné k zajištění osobních potřeb dítěte na každé narozené dítě.

(2) Narodí-li se ženě nebo převzala-li osoba do trvalé péče nahrazující péči rodičů současně dvě děti, činí příspěvek při narození dítěte stanovený N2-násobek částky potřebné k zajištění osobních potřeb na každé narozené dítě.

(3) Narodí-li se ženě nebo převzala-li osoba do trvalé péče nahrazující péči rodičů tři a více dětí současně, činí příspěvek při narození dítěte stanovený N3-násobek částky potřebné k zajištění osobních potřeb dítěte na každé narozené dítě.

Odůvodnění:

Navrhuje se stanovit výši příspěvku při narození dítěte násobkem částky potřebné k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb dítěte ve věku 0 - 6 let podle zákona o životním minimu.

Nově se navrhuje umožnit zvýšit příspěvek při narození dítěte v případě narození dvojčat s ohledem na souběh nákladů na tyto děti.

Dosavadní dávka sociální péče, poskytovaná při narození tří a více dětí současně, která je dosud poskytována vedle podpory při narození dítěte, se transformuje do příspěvku při narození dítěte.

Podle současných úvah se předpokládá stanovit konstanty na následující úrovni:

Výše příspěvku při narození dítěte by potom při současné výši životního minima činila při narození jednoho dítěte 4 080 Kč, při narození dvojčat 5 010 Kč a při narození tří a více dětí současně 9 180 Kč na každé dítě.

(1) Rodičovským příspěvkem se stát podílí na nákladech potřebných k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb rodiče v době, kdy celodenně osobně pečuje o malé dítě.

(2) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, jestliže osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě ve věku do 3 let nebo do 7 let, jestliže jde o dítě, které podle rozhodnutí příslušného orgánu je dlouhodobě zdravotně postižené.

(3) Rodičem se rozumí též jiná osoba než matka nebo otec dítěte, pokud převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

Odůvodnění:

Účelem rodičovského příspěvku je finančně přispívat rodině v době, kdy jeden z rodičů pečuje o malé dítě, a tím zlepšovat podmínky péče o malé děti. Vzhledem k tomu, že se stávající úprava rodičovského příspěvku osvědčila, navrhuje se převzít tuto úpravu a poskytovat rodičovský příspěvek rodiči, který celodenně řádně osobně pečuje alespoň o jedno dítě mladší tří let, popř. 7 let.

(1) Rodičovský příspěvek se poskytuje jen jestliže rodič nemá v době péče o dítě nárok na příjem ze závislé činnosti, z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti anebo na dávky a příspěvky, jež tento příjem nahrazují.

(2) Rodičovský příspěvek náleží, i když rodič má nárok na příjem ze závislé činnosti, z podnikání nebo ze samostatné výdělečné činnosti (je výdělečně činný), jestliže je zaměstnán po dobu sjednanou písemně nejvýše na dvě hodiny denně nebo jeho příjem z této činnosti bez odečtení daně z příjmu fyzických osob a plateb povinného sociálního pojištění a zdravotního pojištění nepřesahuje částku na osobní potřeby rodiče podle zákona o životním minimu.

(3) Rodičovský příspěvek náleží rodiči, jehož příjem spolu s příjmem rodiny (zásada č.3) nepřesahuje stanovený K4-násobek životního minima rodiny.

Odůvodnění:

Vzhledem k tomu, že podmínkou nároku na dávku je celodenní osobní řádná péče o dítě, vylučuje se obecně poskytování rodičovského příspěvku v případě, že má rodič nárok na příjem z výdělečné činnosti nebo na dávky jej nahrazující.

Výše maximálního povoleného příjmu z výdělečné činnosti vedle pobírání dávky se vztahuje nově k částce na výživu a ostatní osobní potřeby občana stanovené v zákoně o životním minimu, což umožňuje automatické zvyšování této hranice spolu se zvýšením hranic životního minima. Oproti stávající úpravě je omezení pracovní činnosti platné i pro osamělého rodiče. Situace rodin v čele s osamělým rodičem se řeší sociálním příplatkem a případně v rámci sociální pomoci.Podle současných úvah se předpokládá, že konstanta K4 bude stanovena na úrovni konstanty K1, tj. K4 = 2,5.

(1) Dítě nesmí být umístěno v jeslích, mateřské škole či obdobném zařízení, a po dobu své výdělečné činnosti mu musí rodič zabezpečit péči jinou osobou, jinak rodičovský příspěvek nenáleží.

(2) Podmínka osobní celodenní péče o dítě se v těchto případech považuje též za splněnou, jde-li o žáky a studenty, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem s výjimkou studentů vojenských vysokých škol a studentů škol v zahraničí, pokud po dobu studia nejsou zaměstnáni nebo samostatně výdělečně činní a pokud dítě není umístěno v jeslích (mateřské škole), popř. v obdobném zařízení.

(3) Za umístění dítěte v jeslích (mateřské škole), popř. v obdobném zařízení, se nepovažuje pravidelná návštěva léčebně rehabilitačních zařízení, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené, ani pravidelná návštěva jeslí (mateřské školy), příp. obdobného zařízení, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně.

Odůvodnění:

Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je, že dítě není umístěno v jeslích, mateřské škole či obdobném zařízení s výjimkou případů v tomto zákoně výslovně stanovených. Přebírá se dosavadní právní stav, který vyhovuje.

Výše rodičovského příspěvku se rovná měsíčně V3-násobku částky na výživu a ostatní osobní potřeby občana (rodiče) podle zákona o životním minimu (dále jen částka na osobní potřeby občana).

Odůvodnění:

Dávkou se přispívá na náklady rodiče, který se celodenně věnuje potřebné péči o malé dítě. Proto se výše rodičovského příspěvku navrhuje vázat na úroveň společensky dohodnuté částky (v zákoně o životním minimu § 3 odst. 2 písm. e)), potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana. Předpokládá se, že náklady na domácnost a ostatní členy rodiny budou hrazeny z příjmů druhého rodiče, případně z dávek sociálního pojištění a dalších dávek státní sociální podpory a v situaci hmotné nouze dávkami sociální pomoci. Podle současných úvah se předpokládá, že výše rodičovského příspěvku by měla být rovna částce na osobní potřeby občana (= 1 360 Kč), tzn. že V3 = 1.00.

(1) Zaopatřovací příspěvek je dávka, kterou stát přispívá na náklady rodiny vojáka v době, kdy koná základní (náhradní) službu v ozbrojených silách České republiky nebo civilní službu místo ní a nebo vojenské cvičení, pokud voják nemá nárok na náhradu mzdy podle zvláštních předpisů. Rovněž přispívá na náklady spojené s úhradou nákladů na byt vojáka v této době.

(2) Příspěvek podle předchozího odstavce náleží:

a) nezaopatřenému dítěti vojáka,

b) manželce vojáka, která pečuje o dítě ve věku do 3 let (nebo ve věku do 7 let, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené) nebo je invalidní anebo z jiného vážného důvodu není výdělečně činná,

c) manželovi ženy, která nastoupila základní službu, je-li invalidní a odkázán výživou na manželku,

d) občanovi, kterému soud přiznal vůči vojákovi výživné nebo příspěvek na výživu,

e) vojákovi, má-li ve vlastnictví nebo v nájmu na základě písemně uzavřené nájemní smlouvy byt, který v této době nepronajal.

Odůvodnění:

Oproti dosavadnímu stavu se zužuje okruh oprávněných osob na nezaopatřené děti vojáka, manželku vojáka, osoby, vůči nimž má voják soudně stanovenou povinnost výživy a manžela ženy, jež nastoupila základní službu. Nadále by příspěvek nenáležel osobám, které se sice starají o vojákovo dítě, ale voják k nim nemá vyživovací povinnost, např. rozvedené manželce vojáka či družce vojáka, neprovdané matce dítěte vojáka, i když pečují o dítě vojáka mladší 3 let, pokud jim soud nepřiznal vůči vojákovi výživné nebo příspěvek na výživu. Zaopatřovací příspěvek dítěti vojáka i v těchto případech vždy náleží. Okruh oprávněných se postupně rozšiřoval tak, že stát poskytoval dávky vedle sebe osobám bez ohledu na jejich sociální situaci a na to, zda voják k nim měl vyživovací povinnost a před nástupem na vojenskou službu jim přispíval na výživu a ostatní potřeby. Např. se mohl vyplácet tento příspěvek vedle sebe manželce vojáka a jeho družce, pečující o dítě vojáka, či neprovdané matce dítěte vojáka apod.

Dosud samostatnou dávku - příspěvek na úhradu za užívání bytu vojáka - se navrhuje sloučit do jedné dávky - zaopatřovacího příspěvku.

(1) Zaopatřovací příspěvek u osob podle zásady č. 24 písmeno a) - c) náleží měsíčně ve výši V4-násobku částky na osobní potřeby občana, jemuž příspěvek náleží. U osob podle zásady č. 24 písm. d) náleží zaopatřovací příspěvek ve výši výživného (příspěvku na výživu), nejvýše však ve výši V4-násobku částky na osobní potřeby tohoto občana.

(2) Zaopatřovací příspěvek náleží vojáku podle zásady č. 24 písm. e) ve výši V5-násobku částky potřebné měsíčně k zajištění nezbytných nákladů na domácnost jednotlivce stanovené zákonem o životním minimu.

(3) Zaopatřovací příspěvek náleží osobě, jejíž příjem spolu s příjmem rodiny (zásada č.3) není vyšší než K5-násobek životního minima rodiny.

Odůvodnění:

Navrhuje se vázat výši zaopatřovacího příspěvku podílem na částky stanovené zákonem o životním minimu, který zaručuje úpravu jejich výše v závislosti na růstu životních nákladů.

Oprávněné osoby mají vedle zaopatřovacího příspěvku nárok zpravidla na některé další dávky státní podpory rodin s dětmi, např. přídavek na dítě, sociální příplatek, rodičovský příspěvek nebo na dávky sociálního pojištění, např. invalidní důchod, peněžitá pomoc v mateřství apod.

Zaopatřovací příspěvek na byt vojáka se navrhuje poskytovat ve výši, která je na základě společenského konsensu pokládána za potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost jednotlivce, tj. částku stanovenou zákonem o životním minimu.

Podle současných úvah se předpokládá, že jednotlivé konstanty budou mít následující hodnotu:

Výše zaopatřovacího příspěvku by potom při současných hranicích životního minima činila 680 až 980 Kč v závislosti na věku oprávněné osoby (odst. 1), resp. 600 Kč (odst. 2).

(1) Příspěvkem na úhradu potřeb dítěte se stát podílí na nákladech dítěte svěřeného do pěstounské péče. Tento příspěvek náleží nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče.

(2) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte se rovná V6-násobku měsíční částky na osobní potřeby dítěte.

(3) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte, které je na základě rozhodnutí příslušných orgánů:

- dlouhodobě těžce zdravotně postižené, se rovná Z4-násobku této částky,

- dlouhodobě zdravotně postižené, se rovná Z5-násobku této částky,

- chronicky nemocné, se rovná Z6-násobku této částky.

(4) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte připravujícího se na budoucí povolání studiem na středním stupni vzdělávání mimo místo bydliště se rovná S2-násobku této částky.

(5) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náleží také studentu vysokoškolského studia svěřenému do pěstounské péče. Výše tohoto příspěvku se rovná S3-násobku měsíční částky na osobní potřeby dítěte staršího 15 let.

Odůvodnění:

Touto dávkou stát přispívá k úhradě nákladů na potřeby dítěte, které nemůže být vychováváno ve vlastní rodině, protože se rodiče o něj nechtějí nebo nemohou starat.

Proto se příspěvek na úhradu potřeb dítěte navrhuje ve výši společensky dohodnutých minimálních částek potřebných k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb dítěte podle zákona o životním minimu. Předpokládá se, že další náklady dítěte, např. na domácnost apod., budou hrazeny zejména z dalších dávek státní sociální podpory, sociálního pojištění a státní sociální pomoci.

Vzhledem k tomu, že se k dítěti v pěstounské péči při výpočtu sociálního příspěvku nepřihlíží, navrhuje se, aby příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče byl v případech, kdy náklady dítěte mohou být vyšší z důvodu studia nebo ze zdravotních důvodů, zvýšen příslušnými násobky tak, aby nedošlo ke znevýhodnění proti dětem vlastním v těchto specifických sociálních situacích.

Vzhledem k tomu, že zkrácením maximální věkové hranice pro nezaopatřenost dítěte a tím i pro nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči, by se prakticky zabránilo dětem svěřeným do této péče studovat na vysokých školách, navrhuje se, aby příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči byl poskytován ještě po dobu studia na vysoké škole tak, jak je tomu dosud.

Podle současných úvah se předpokládá následující výše jednotlivých konstant:

Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte by potom při zachování současných hranic životního minima činila:

- 1 020 - 1 470 Kč v závislosti na věku dítěte,

- 1 170 - 2 350 Kč v případě jeho zdravotního postižení v závislosti na stupni tohoto postižení a věku dítěte,

- 1 620 - 1 690 Kč v případě jeho studia na střední škole mimo místa trvalého bydliště.

Jestliže je na dítě, kterému se poskytuje příspěvek na úhradu potřeb dítěte určeno výživné rozhodnutím soudu, přechází nárok na výživné až do výše poskytnutého příspěvku na stát.

Odůvodnění:

V některých případech je na dítě svěřené do pěstounské péče soudem určeno výživné. Aby nedocházelo k dvojímu plnění, tj. poskytování příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči a výplatě výživného, navrhuje se, aby nárok na výživné přešel až do výše poskytnutého příspěvku na stát. Je-li stanovené výživné vyšší než příspěvek na úhradu potřeb dítěte, náleží dítěti rozdíl mezi výší příspěvku a výživného. Tento návrh odpovídá dosavadní úpravě, která vyhovuje.

Jestliže dítě požívá důchod z důchodového zabezpečení (pojištění) nebo má nárok na výživné vůči svému pěstounovi, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu.

Odůvodnění:

Ze stejného důvodu jako v předchozí zásadě, tj. zabránění dvojího plnění, se navrhuje vyplácet příspěvek, jen je-li vyšší než důchod z důchodového zabezpečení (pojištění) dítěte nebo výživné vůči pěstounovi, a to ve výši rozdílu.

(1) Pěstounovi náleží za výkon pěstounské péče odměna ve výši V7-násobku částky určené na úhradu osobních potřeb občana podle zákona o životním minimu měsíčně za každé svěřené dítě, které má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte.

(2) Tato odměna nenáleží, je-li pěstounem rodič otce nebo matky dítěte, může však být přiznána v případech hodných zvláštního zřetele, např. jde-li o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené.

Odůvodnění:

Odměna pěstounovi za výkon pěstounské péče je společenským oceněním této činnosti. Je odvozena od částek životního minima a vyplácena za péči o každé svěřené dítě. Nenáleží v případech, kdy je pěstounem rodič otce nebo matky dítěte. Ponechává se však možnost přiznat odměnu i v těchto případech, a to na základě posouzení sociální situace pěstouna a dítěte.

Podle dnešních úvah se předpokládá výše konstanty V7 = 0.50.

Výše odměny pěstouna potom při současné výši životního minima bude činit 680 Kč.

(1) Příspěvkem při převzetí dítěte stát přispívá pěstounovi na pořízení základního vybavení dítěte převzatého do péče z ústavního zařízení.

(2) Příspěvek při převzetí dítěte náleží pěstounovi, který převzal svěřené dítě, jež dosud žilo v zařízení pro výkon ústavní výchovy.

Odůvodnění:

Dosavadní dávku sociální péče se navrhuje transformovat do příspěvku při převzetí dítěte.

(1) Příspěvek při převzetí dítěte se rovná V8-násobku částky na osobní potřeby dítěte.

(2) Nárok na výplatu příspěvku zaniká, není-li uplatněn do 1. roku ode dne převzetí dítěte z ústavního zařízení.

Odůvodnění:

Navrhuje se výši příspěvku stanovit na úrovni podpory při narození dítěte a stanovit přitom maximální dobu, po níž je možné příspěvek nárokovat. Podle současných úvah se tedy předpokládá stanovit konstantu V8 = 4.00, tzn. že výše příspěvku při převzetí dítěte by při současné výši životního minima byla rovna 4 080 - 5 440 Kč v závislosti na věku dítěte.

(1) Příspěvkem na zakoupení motorového vozidla stát přispívá pěstounovi na pořízení nebo celkovou opravu motorového vozidla.

(2) Na příspěvek na zakoupení motorového vozidla má nárok pěstoun, pečující o čtyři a více dětí, na něž se poskytuje příspěvek na úhradu potřeb dítěte, který zakoupil osobní motorové vozidlo nebo zajistil nezbytnou celkovou opravu osobního motorového vozidla.

Odůvodnění:

Dosavadní dávka sociální péče pro pěstouny ve zvláštních zařízeních pěstounské péče se transformuje do příspěvku na zakoupení motorového vozidla.

(1) Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných nákladů na celkovou opravu osobního motorového vozidla, nejvýše však 100 000 Kč.

(2) Součet příspěvků na zakoupení motorového vozidla poskytnutých pěstounovi v období 10 let nesmí přesáhnout 200 000 Kč.

Odůvodnění:

Návrh výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla vychází z dosavadní úpravy, jež je v rámci sociální péče, s přihlédnutím k současným cenovým relacím.

(1) Podmínkou poskytnutí příspěvku na zakoupení motorového vozidla je písemný závazek pěstouna, že vrátí tento příspěvek nebo jeho poměrnou část v případě, že do 5 let od jeho poskytnutí přestane být vlastníkem motorového vozidla nebo přestane v této době vykonávat pěstounskou péči a že ihned po koupi vozidla uzavře havarijní pojistku.

Odůvodnění:

Navrhuje se podmínit poskytnutí příspěvku na zakoupení motorového vozidla tak, aby se zabránilo jeho zneužití, případně nehospodárnému poskytování.