Při výpočtu
sociálního příplatku u rodiny,
a) kde pečují
o nezaopatřené dítě oba těžce
zdravotně postižení rodiče se násobí
částka na osobní potřeby jednotlivých
členů rodiny stanovenou konstantou T1,
b) kde pečuje o nezaopatřené
dítě osamělý těžce zdravotně
postižený rodič se násobí částka
na osobní potřeby jednotlivých členů
rodiny stanovenou konstantou T2,
c) kde pečují
o nezaopatřené dítě oba rodiče,
z nichž jeden je těžce zdravotně postižený,
se násobí částka na osobní
potřeby jednotlivých členů rodiny
stanovenou konstantou T3,
d) kde pečuje o nezaopatřené
dítě osamělý rodič, se násobí
částka na osobní potřeby jednotlivých
členů rodiny stanovenou konstantou R; tato konstanta
se nepoužívá při výpočtu
podle odst. b).
Odůvodnění:
Vložením konstant,
charakterizujících určitou sociální
situaci rodiny, do matematického vzorce pro výpočet
sociálního příplatku se zohlední
zvýšené potřeby rodiny v závislosti
na její příjmové situaci.
Je-li specifická sociální
situace rodiny dána na straně rodičů
(rodiče), násobí se příslušnými
konstantami částky na osobní potřeby
všech členů rodiny.
Například pro výpočet
sociálního příplatku rodiny, kde o
dvě nezaopatřené děti pečuje
osamělá matka, se do základního vzorce
dosadí za ŽMD a ŽM následující
výrazy:
ŽMD = ŽMD1
x R + ŽMD2 x R
ŽM = ŽM matky x R +
ŽMD + ŽMB
Podle současných
úvah se předpokládá následující
výše jednotlivých konstant:
(1) Při výpočtu
sociálního příplatku u rodiny, pečující
a dítě, svěřené do pěstounské
péče, se k tomuto dítěti nepřihlíží.
(2) Při výpočtu
sociálního příplatku u rodiny, která
má dítě umístěno v ústavním
zařízení s celoročním pobytem,
se k tomuto dítěti nepřihlíží.
Odůvodnění:
Vzhledem k tomu, že pěstounská
péče je státem podporovaná a dotovaná
náhradní rodinná péče o děti,
které z různých důvodů nemohou
vyrůstat ve své vlastní rodině, nedoporučuje
se vyplácet do rodin, kde o takovéto dítě
pečují, sociální příplatek
v závislosti na celkovém příjmu této
rodiny, ale v pevné částce, stanovené
rovněž s přihlédnutím k částkám
na osobní potřeby tohoto dítěte i
k sociální situaci (např. zdravotnímu
postižení), ve které se nachází
(viz zásady řešící dávky
pěstounské péče). Při výpočtu
sociálního příplatku rodiny, ve které
dítě v pěstounské péči
vyrůstá vedle vlastních
dětí pěstounů, se částky
přídavků na děti i dávek pěstounské
péče, náležející z titulu
této péče, neberou v úvahu.
V případě,
že je dítě umístěno v ústavním
zařízení s celoročním pobytem,
se nebude při výpočtu sociálního
příplatku této rodině (pokud rodina
pečuje ještě o další dítě)
k tomuto dítěti přihlížet. Přechodný
pobyt tohoto dítěte v rodině, např.
o prázdninách, lze řešit s ohledem na
příjmovou a majetkovou situaci rodiny v rámci
systému sociální pomoci.
(1) Příspěvek
při narození dítěte jednorázově
přispívá na zvýšené náklady
v souvislosti s narozením dítěte a nebo s
převzetím dítěte do trvalé
péče nahrazující péči
rodičů.
(2) Příspěvek
při narození dítěte náleží
ženě, která porodila dítě nebo
osobě, která převzala dítě
do trvalé péče nahrazující
péči rodičů, jestliže je její
příjem spolu s příjmem rodiny (zásada
č. 3) nižší než K3-násobek
životního minima rodiny. Tento příspěvek
se poskytne na každé dítě jen jednou.
(3) Přestane-li žena
do 6 týdnů po narození dítěte
o toto dítě pečovat, nárok na výplatu
příspěvku při narození dítěte
zaniká. Žena je povinna příspěvek
při narození dítěte do 30 dnů
po uplynutí této doby vrátit v plné
výši.
(4) Ustanovení odst.
3 neplatí, jestliže se dítě narodilo
mrtvé nebo v šestinedělí zemřelo
a nebo žena o něj přestala pečovat ze
závažných zdravotních důvodů.
(5) Není-li nárok
na poskytnutí příspěvku při
narození dítěte uplatněn do 1 roku
od narození dítěte, nárok na výplatu
zaniká.
(6) Dítětem svěřeným
do trvalé péče nahrazující
péči rodičů se rozumí dítě
osvojené a dítě převzaté do
této péče na základě rozhodnutí
soudu nebo jiného příslušného
orgánu.
Odůvodnění:
Příspěvek
při narození dítěte přestává
být dávkou nemocenského pojištění.
Podporuje rodiny v době, kdy mají zvýšené
náklady vyvolané především narozením
dítěte nebo převzetím dítěte
do náhradní rodinné péče.
Vylučuje se možnost
poskytnout tento příspěvek jak ženě,
která dítě porodila, tak ženě,
jež toto dítě převzala do své
trvalé péče.
V případech, kdy
žena do 6 týdnů po narození dítěte
přestane o něj pečovat, stanoví se
povinnost příspěvek vrátit s výjimkou
výslovně uvedených případů.
Nárok na výplatu
příspěvku při narození dítěte
se navrhuje omezit na dobu 1 roku po narození dítěte
s ohledem na smysl dávky.
Podle současných
úvah se navrhuje stanovit konstantu K3 = 2,5.
(1) Příspěvek
při narození dítěte činí
stanovený N1-násobek částky potřebné
k zajištění osobních potřeb dítěte
na každé narozené dítě.
(2) Narodí-li se ženě
nebo převzala-li osoba do trvalé péče
nahrazující péči rodičů
současně dvě děti, činí
příspěvek při narození dítěte
stanovený N2-násobek částky potřebné
k zajištění osobních potřeb na
každé narozené dítě.
(3) Narodí-li se ženě
nebo převzala-li osoba do trvalé péče
nahrazující péči rodičů
tři a více dětí současně,
činí příspěvek při narození
dítěte stanovený N3-násobek částky
potřebné k zajištění osobních
potřeb dítěte na každé narozené
dítě.
Odůvodnění:
Navrhuje se stanovit výši
příspěvku při narození dítěte
násobkem částky potřebné k
zajištění výživy a ostatních
osobních potřeb dítěte ve věku
0 - 6 let podle zákona o životním minimu.
Nově se navrhuje umožnit
zvýšit příspěvek při narození
dítěte v případě narození
dvojčat s ohledem na souběh nákladů
na tyto děti.
Dosavadní dávka
sociální péče, poskytovaná
při narození tří a více dětí
současně, která je dosud poskytována
vedle podpory při narození dítěte,
se transformuje do příspěvku při narození
dítěte.
Podle současných
úvah se předpokládá stanovit konstanty
na následující úrovni:
Výše příspěvku
při narození dítěte by potom při
současné výši životního
minima činila při narození jednoho dítěte
4 080 Kč, při narození dvojčat 5 010
Kč a při narození tří a více
dětí současně 9 180 Kč na každé
dítě.
(1) Rodičovským
příspěvkem se stát podílí
na nákladech potřebných k zajištění
výživy a ostatních základních
osobních potřeb rodiče v době, kdy
celodenně osobně pečuje o malé dítě.
(2) Nárok na rodičovský
příspěvek má rodič, jestliže
osobně celodenně a řádně pečuje
alespoň o jedno dítě ve věku do 3
let nebo do 7 let, jestliže jde o dítě, které
podle rozhodnutí příslušného
orgánu je dlouhodobě zdravotně postižené.
(3) Rodičem se rozumí
též jiná osoba než matka nebo otec dítěte,
pokud převzala dítě do trvalé péče
nahrazující péči rodičů.
Za dítě převzaté do trvalé
péče nahrazující péči
rodičů se považuje dítě osvojené,
dítě, jež bylo převzato do této
péče na základě rozhodnutí
příslušného orgánu,
dítě, jehož rodič zemřel, a dítě
manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy
rozhodnutím soudu.
Odůvodnění:
Účelem rodičovského
příspěvku je finančně přispívat
rodině v době, kdy jeden z rodičů
pečuje o malé dítě, a tím zlepšovat
podmínky péče o malé děti.
Vzhledem k tomu, že se stávající úprava
rodičovského příspěvku osvědčila,
navrhuje se převzít tuto úpravu a poskytovat
rodičovský příspěvek rodiči,
který celodenně řádně osobně
pečuje alespoň o jedno dítě mladší
tří let, popř. 7 let.
(1) Rodičovský
příspěvek se poskytuje jen jestliže
rodič nemá v době péče o dítě
nárok na příjem ze závislé
činnosti, z podnikání nebo z jiné
samostatné výdělečné činnosti
anebo na dávky a příspěvky, jež
tento příjem nahrazují.
(2) Rodičovský
příspěvek náleží, i když
rodič má nárok na příjem ze
závislé činnosti, z podnikání
nebo ze samostatné výdělečné
činnosti (je výdělečně činný),
jestliže je zaměstnán po dobu sjednanou písemně
nejvýše na dvě hodiny denně nebo jeho
příjem z této činnosti bez odečtení
daně z příjmu
fyzických osob a plateb povinného sociálního
pojištění a zdravotního pojištění
nepřesahuje částku na osobní potřeby
rodiče podle zákona o životním minimu.
(3) Rodičovský
příspěvek náleží rodiči,
jehož příjem spolu s příjmem
rodiny (zásada č.3) nepřesahuje stanovený
K4-násobek životního minima rodiny.
Odůvodnění:
Vzhledem k tomu, že podmínkou
nároku na dávku je celodenní osobní
řádná péče o dítě,
vylučuje se obecně poskytování rodičovského
příspěvku v případě,
že má rodič nárok na příjem
z výdělečné činnosti nebo na
dávky jej nahrazující.
Výše maximálního
povoleného příjmu z výdělečné
činnosti vedle pobírání dávky
se vztahuje nově k částce na výživu
a ostatní osobní potřeby občana stanovené
v zákoně o životním minimu, což
umožňuje automatické zvyšování
této hranice spolu se zvýšením hranic
životního minima. Oproti stávající
úpravě je omezení pracovní činnosti
platné i pro osamělého rodiče. Situace
rodin v čele s osamělým rodičem se
řeší sociálním příplatkem
a případně v rámci sociální
pomoci.Podle současných
úvah se předpokládá, že konstanta
K4 bude stanovena na úrovni konstanty K1, tj. K4 = 2,5.
(1) Dítě nesmí
být umístěno v jeslích, mateřské
škole či obdobném zařízení,
a po dobu své výdělečné činnosti
mu musí rodič zabezpečit péči
jinou osobou, jinak rodičovský příspěvek
nenáleží.
(2) Podmínka osobní
celodenní péče o dítě se v
těchto případech považuje též
za splněnou, jde-li o žáky a studenty, kteří
se soustavně připravují na budoucí
povolání studiem nebo předepsaným
výcvikem s výjimkou studentů vojenských
vysokých škol a studentů škol v zahraničí,
pokud po dobu studia nejsou zaměstnáni nebo samostatně
výdělečně činní a pokud
dítě není umístěno v jeslích
(mateřské škole), popř. v obdobném
zařízení.
(3) Za umístění
dítěte v jeslích (mateřské
škole), popř. v obdobném zařízení,
se nepovažuje pravidelná návštěva
léčebně rehabilitačních zařízení,
která nepřevyšuje čtyři hodiny
denně, a jde-li o dítě dlouhodobě
zdravotně postižené, ani pravidelná
návštěva jeslí (mateřské
školy), příp. obdobného
zařízení, která nepřevyšuje
čtyři hodiny denně.
Odůvodnění:
Podmínkou nároku
na rodičovský příspěvek je,
že dítě není umístěno
v jeslích, mateřské škole či
obdobném zařízení s výjimkou
případů v tomto zákoně výslovně
stanovených. Přebírá se dosavadní
právní stav, který vyhovuje.
Výše rodičovského
příspěvku se rovná měsíčně
V3-násobku částky na výživu a
ostatní osobní potřeby občana (rodiče)
podle zákona o životním minimu (dále
jen částka na osobní potřeby občana).
Odůvodnění:
Dávkou se přispívá
na náklady rodiče, který se celodenně
věnuje potřebné péči o malé
dítě. Proto se výše rodičovského
příspěvku navrhuje vázat na úroveň
společensky dohodnuté částky (v zákoně
o životním minimu § 3 odst. 2 písm. e)),
potřebné k zajištění výživy
a ostatních základních
osobních potřeb občana. Předpokládá
se, že náklady na domácnost a ostatní
členy rodiny budou hrazeny z příjmů
druhého rodiče, případně z
dávek sociálního pojištění
a dalších dávek státní sociální
podpory a v situaci hmotné nouze dávkami
sociální pomoci. Podle současných
úvah se předpokládá, že výše
rodičovského příspěvku by měla
být rovna částce na osobní potřeby
občana (= 1 360 Kč), tzn. že V3 = 1.00.
(1) Zaopatřovací
příspěvek je dávka, kterou stát
přispívá na náklady rodiny vojáka
v době, kdy koná základní (náhradní)
službu v ozbrojených silách České
republiky nebo civilní službu místo ní
a nebo vojenské cvičení, pokud voják
nemá nárok na náhradu mzdy podle zvláštních
předpisů. Rovněž přispívá
na náklady spojené s úhradou nákladů
na byt vojáka v této době.
(2) Příspěvek
podle předchozího odstavce náleží:
a) nezaopatřenému
dítěti vojáka,
b) manželce vojáka,
která pečuje o dítě ve věku
do 3 let (nebo ve věku do 7 let, jde-li o dítě
dlouhodobě zdravotně postižené) nebo
je invalidní anebo z jiného vážného
důvodu není výdělečně
činná,
c) manželovi ženy,
která nastoupila základní službu, je-li
invalidní a odkázán výživou na
manželku,
d) občanovi, kterému
soud přiznal vůči vojákovi výživné
nebo příspěvek na výživu,
e) vojákovi, má-li
ve vlastnictví nebo v nájmu na základě
písemně uzavřené nájemní
smlouvy byt, který v této době nepronajal.
Odůvodnění:
Oproti dosavadnímu stavu
se zužuje okruh oprávněných osob na
nezaopatřené děti vojáka, manželku
vojáka, osoby, vůči nimž má voják
soudně stanovenou povinnost výživy a manžela
ženy, jež nastoupila základní službu.
Nadále by příspěvek nenáležel
osobám, které se sice starají o vojákovo
dítě, ale voják k nim nemá vyživovací
povinnost, např. rozvedené manželce
vojáka či družce vojáka, neprovdané
matce dítěte vojáka, i když pečují
o dítě vojáka mladší 3 let, pokud
jim soud nepřiznal vůči vojákovi výživné
nebo příspěvek na výživu. Zaopatřovací
příspěvek dítěti vojáka
i v těchto případech vždy náleží.
Okruh oprávněných
se postupně rozšiřoval tak, že stát
poskytoval dávky vedle sebe osobám bez ohledu na
jejich sociální situaci a na to, zda voják
k nim měl vyživovací povinnost a před
nástupem na vojenskou službu jim přispíval
na výživu a ostatní potřeby. Např.
se mohl vyplácet
tento příspěvek vedle sebe manželce
vojáka a jeho družce, pečující
o dítě vojáka, či neprovdané
matce dítěte vojáka apod.
Dosud samostatnou dávku
- příspěvek na úhradu za užívání
bytu vojáka - se navrhuje sloučit do jedné
dávky - zaopatřovacího příspěvku.
(1) Zaopatřovací
příspěvek u osob podle zásady č.
24 písmeno a) - c) náleží měsíčně
ve výši V4-násobku částky na
osobní potřeby občana, jemuž příspěvek
náleží. U osob podle zásady č.
24 písm. d) náleží zaopatřovací
příspěvek ve výši výživného
(příspěvku na výživu), nejvýše
však ve výši V4-násobku částky
na osobní potřeby tohoto občana.
(2) Zaopatřovací
příspěvek náleží vojáku
podle zásady č. 24 písm. e) ve výši
V5-násobku částky potřebné
měsíčně k zajištění
nezbytných nákladů na domácnost jednotlivce
stanovené zákonem o životním minimu.
(3) Zaopatřovací
příspěvek náleží osobě,
jejíž příjem spolu s příjmem
rodiny (zásada č.3) není vyšší
než K5-násobek životního minima rodiny.
Odůvodnění:
Navrhuje se vázat výši
zaopatřovacího příspěvku podílem
na částky stanovené zákonem o životním
minimu, který zaručuje úpravu jejich výše
v závislosti na růstu životních nákladů.
Oprávněné
osoby mají vedle zaopatřovacího příspěvku
nárok zpravidla na některé další
dávky státní podpory rodin s dětmi,
např. přídavek na dítě, sociální
příplatek, rodičovský příspěvek
nebo na dávky sociálního pojištění,
např. invalidní důchod, peněžitá
pomoc v mateřství apod.
Zaopatřovací příspěvek
na byt vojáka se navrhuje poskytovat ve výši,
která je na základě společenského
konsensu pokládána za potřebnou k zajištění
nezbytných nákladů na domácnost jednotlivce,
tj. částku stanovenou zákonem o životním
minimu.
Podle současných
úvah se předpokládá, že jednotlivé
konstanty budou mít následující hodnotu:
Výše zaopatřovacího
příspěvku by potom při současných
hranicích životního minima činila 680
až 980 Kč v závislosti na věku oprávněné
osoby (odst. 1), resp. 600 Kč (odst. 2).
(1) Příspěvkem
na úhradu potřeb dítěte se stát
podílí na nákladech dítěte
svěřeného do pěstounské péče.
Tento příspěvek náleží
nezaopatřenému dítěti svěřenému
do pěstounské péče.
(2) Příspěvek
na úhradu potřeb dítěte se rovná
V6-násobku měsíční částky
na osobní potřeby dítěte.
(3) Příspěvek
na úhradu potřeb dítěte, které
je na základě rozhodnutí příslušných
orgánů:
- dlouhodobě těžce
zdravotně postižené, se rovná Z4-násobku
této částky,
- dlouhodobě zdravotně
postižené, se rovná Z5-násobku této
částky,
- chronicky nemocné,
se rovná Z6-násobku této částky.
(4) Příspěvek
na úhradu potřeb dítěte připravujícího
se na budoucí povolání studiem na středním
stupni vzdělávání mimo místo
bydliště se rovná S2-násobku této
částky.
(5) Příspěvek
na úhradu potřeb dítěte náleží
také studentu vysokoškolského studia svěřenému
do pěstounské péče. Výše
tohoto příspěvku se rovná S3-násobku
měsíční částky na osobní
potřeby dítěte staršího 15 let.
Odůvodnění:
Touto dávkou stát
přispívá k úhradě nákladů
na potřeby dítěte, které nemůže
být vychováváno ve vlastní rodině,
protože se rodiče o něj nechtějí
nebo nemohou starat.
Proto se příspěvek
na úhradu potřeb dítěte navrhuje ve
výši společensky dohodnutých minimálních
částek potřebných k zajištění
výživy a ostatních základních
osobních potřeb dítěte podle zákona
o životním minimu. Předpokládá
se, že další náklady dítěte,
např. na domácnost apod., budou hrazeny zejména
z dalších dávek státní sociální
podpory, sociálního pojištění
a státní sociální pomoci.
Vzhledem k tomu, že se k
dítěti v pěstounské péči
při výpočtu sociálního příspěvku
nepřihlíží, navrhuje se, aby příspěvek
na úhradu potřeb dítěte svěřeného
do pěstounské péče byl v případech,
kdy náklady dítěte mohou být vyšší
z důvodu studia nebo ze zdravotních důvodů,
zvýšen příslušnými násobky
tak, aby nedošlo ke znevýhodnění proti
dětem vlastním v těchto specifických
sociálních situacích.
Vzhledem k tomu, že zkrácením
maximální věkové hranice pro nezaopatřenost
dítěte a tím i pro nárok na příspěvek
na úhradu potřeb dítěte v pěstounské
péči, by se prakticky zabránilo dětem
svěřeným do této péče
studovat na vysokých školách, navrhuje se,
aby příspěvek na úhradu potřeb
dítěte v pěstounské péči
byl poskytován ještě po dobu studia na vysoké
škole tak, jak je tomu dosud.
Podle současných
úvah se předpokládá následující
výše jednotlivých konstant:
Výše příspěvku
na úhradu potřeb dítěte by potom při
zachování současných hranic životního
minima činila:
- 1 020 - 1 470 Kč v závislosti
na věku dítěte,
- 1 170 - 2 350 Kč v případě
jeho zdravotního postižení v závislosti
na stupni tohoto postižení a věku dítěte,
- 1 620 - 1 690 Kč v případě
jeho studia na střední škole mimo místa
trvalého bydliště.
Jestliže je na dítě,
kterému se poskytuje příspěvek na
úhradu potřeb dítěte určeno
výživné rozhodnutím soudu, přechází
nárok na výživné až do výše
poskytnutého příspěvku na stát.
Odůvodnění:
V některých případech
je na dítě svěřené do pěstounské
péče soudem určeno výživné.
Aby nedocházelo k dvojímu plnění,
tj. poskytování příspěvku na
úhradu potřeb dítěte v pěstounské
péči a výplatě výživného,
navrhuje se, aby nárok na výživné přešel
až do výše poskytnutého příspěvku
na stát. Je-li stanovené
výživné vyšší než příspěvek
na úhradu potřeb dítěte, náleží
dítěti rozdíl mezi výší
příspěvku a výživného.
Tento návrh odpovídá dosavadní úpravě,
která vyhovuje.
Jestliže dítě
požívá důchod z důchodového
zabezpečení (pojištění) nebo
má nárok na výživné vůči
svému pěstounovi, náleží příspěvek
na úhradu potřeb dítěte, jen je-li
vyšší, a to ve výši rozdílu.
Odůvodnění:
Ze stejného důvodu
jako v předchozí zásadě, tj. zabránění
dvojího plnění, se navrhuje vyplácet
příspěvek, jen je-li vyšší
než důchod z důchodového zabezpečení
(pojištění) dítěte nebo výživné
vůči pěstounovi, a to ve výši
rozdílu.
(1) Pěstounovi náleží
za výkon pěstounské péče odměna
ve výši V7-násobku částky určené
na úhradu osobních potřeb občana podle
zákona o životním minimu měsíčně
za každé svěřené dítě,
které má nárok na příspěvek
na úhradu potřeb dítěte.
(2) Tato odměna nenáleží,
je-li pěstounem rodič otce nebo matky dítěte,
může však být přiznána v
případech hodných zvláštního
zřetele, např. jde-li o dítě dlouhodobě
těžce zdravotně postižené.
Odůvodnění:
Odměna pěstounovi
za výkon pěstounské péče je
společenským oceněním této
činnosti. Je odvozena od částek životního
minima a vyplácena za péči o každé
svěřené dítě. Nenáleží
v případech, kdy je pěstounem rodič
otce nebo matky dítěte. Ponechává
se však možnost přiznat odměnu i v těchto
případech, a to na základě posouzení
sociální situace pěstouna a dítěte.
Podle dnešních úvah
se předpokládá výše konstanty
V7 = 0.50.
Výše odměny
pěstouna potom při současné výši
životního minima bude činit 680 Kč.
(1) Příspěvkem
při převzetí dítěte stát
přispívá pěstounovi na pořízení
základního vybavení dítěte
převzatého do péče z ústavního
zařízení.
(2) Příspěvek
při převzetí dítěte náleží
pěstounovi, který převzal svěřené
dítě, jež dosud žilo v zařízení
pro výkon ústavní výchovy.
Odůvodnění:
Dosavadní dávku
sociální péče se navrhuje transformovat
do příspěvku při převzetí
dítěte.
(1) Příspěvek
při převzetí dítěte se rovná
V8-násobku částky na osobní potřeby
dítěte.
(2) Nárok na výplatu
příspěvku zaniká, není-li uplatněn
do 1. roku ode dne převzetí dítěte
z ústavního zařízení.
Odůvodnění:
Navrhuje se výši příspěvku
stanovit na úrovni podpory při narození dítěte
a stanovit přitom maximální dobu, po níž
je možné příspěvek nárokovat.
Podle současných úvah se tedy předpokládá
stanovit konstantu V8 = 4.00, tzn. že výše příspěvku
při převzetí dítěte by při
současné výši životního
minima byla rovna 4 080
- 5 440 Kč v závislosti na věku dítěte.
(1) Příspěvkem
na zakoupení motorového vozidla stát přispívá
pěstounovi na pořízení nebo celkovou
opravu motorového vozidla.
(2) Na příspěvek
na zakoupení motorového vozidla má nárok
pěstoun, pečující o čtyři
a více dětí, na něž se poskytuje
příspěvek na úhradu potřeb
dítěte, který zakoupil osobní motorové
vozidlo nebo zajistil nezbytnou celkovou opravu osobního
motorového vozidla.
Odůvodnění:
Dosavadní dávka
sociální péče pro pěstouny
ve zvláštních zařízeních
pěstounské péče se transformuje do
příspěvku na zakoupení motorového
vozidla.
(1) Výše příspěvku
na zakoupení motorového vozidla činí
70 pořizovací ceny osobního motorového
vozidla nebo prokázaných nákladů na
celkovou opravu osobního motorového vozidla, nejvýše
však 100 000 Kč.
(2) Součet příspěvků
na zakoupení motorového vozidla poskytnutých
pěstounovi v období 10 let nesmí přesáhnout
200 000 Kč.
Odůvodnění:
Návrh výše
příspěvku na zakoupení motorového
vozidla vychází z dosavadní úpravy,
jež je v rámci sociální péče,
s přihlédnutím k současným
cenovým relacím.
(1) Podmínkou poskytnutí
příspěvku na zakoupení motorového
vozidla je písemný závazek pěstouna,
že vrátí tento příspěvek
nebo jeho poměrnou část v případě,
že do 5 let od jeho poskytnutí přestane být
vlastníkem motorového vozidla nebo přestane
v této době vykonávat pěstounskou
péči a že ihned po koupi vozidla uzavře
havarijní pojistku.
Odůvodnění:
Navrhuje se podmínit poskytnutí
příspěvku na zakoupení motorového
vozidla tak, aby se zabránilo jeho zneužití,
případně nehospodárnému poskytování.

