3.5. Problematika hudebního vysílání
Vysílání hudby má několik rovin
různého významu. Jestliže vážná
hudba se vysílá především v pořadech
stanice Vltava, pak "rodinná stanice" Praha zařazuje
také bloky dechové a lidové hudby. Tím
se výrazné odlišuje od soukromých stanic.
Sporné může být zařazování
populární hudby, zvláště na stanici
Radiožurnál, kde v "proudu hudby a slova"
může dojít k jistému tříštění
významu mluveného slova, omezeného obvykle
na rozsahové minimum. Ve snaze konkurovat soukromým
stanicím zařazují redaktoři velké
množství angloamerické hitparádové
popmusíc, což ve svém výsledku poněkud
stírá rozdíl mezi veřejnoprávním
a komerčním rozhlasem. ,ale třeba připomenout,
že v některých západoevropských
zemích je zcela běžné, že veřejnoprávní
rozhlas v rámci pevných limitů musí
odvysílat určitou část domácí
hudby. Rada ČRo není zastáncem podobných
omezení, nicméně otázkou prezentace
především České hudební
produkce na vlnách veřejnoprávního
rozhlasu by se chtěla v následujících
letech podrobněji zabývat. stejně jako otázkami
vhodně voleného místa slovního projevu
v proudu populárních písniček.
3.6. Vysílání pro národnostní menšiny
Vysíláním pro menšiny je naplňována litera zákona o Českém rozhlasu hovořícího v paragrafu 2 o rozvíjení kulturní identity národnostních a etnických menšin v České republice. K 1. lednu 1993 byla nově zřízena redakce Vysílání pro národnostní menšiny a v jejím rámci bylo k 28.-1.1993 připraveno vysílání i ve slovenském jazyce pro slovenskou menšinu žijící v České republice. Současně bylo již 1. ledna 1993 zahájeno vysílání ve slovenském jazyce v,rámci zahraničního vysílání. (To však bylo rozhodnutím vlády k 1.l. 1994 ukončeno.) Dobře plnila svůj úkol redakce pro romské vysílání, zřízená koncem roku 1992.
V prvním čtvrtletí roku 1993 bylo vysílání pro národnostní menšiny šířeno pouze na regionálních vysílačích, během druhého čtvrtletí bylo nutno vzhledem k přesunu vysílacích sítí šířit přechodně programy pro národnostní menšiny (až do konce srpna) na stanici Vltava. Na nevhodnost tohoto přesunu Rada upozorňovala.
Nový generální ředitel změnil
nejen strukturu dřívějšího vysílání,
ale rozšířil vysílání
pro národnostní menšiny v českém
jazyce i na stanici Radiožurnál. Celoplošně
je takto vysílán na nejposlouchanějším
okruhu jedenkrát týdně 55 minutový
pořad pro slovenskou národnostní menšinu.
tři desetiminutové pořady slovenské
redakce pro regionální vysílání,
jedenkrát týdně 45 minutový pořad
pro romskou menšinu, jedenkrát týdně
60 minutový pořad pro německou menšinu
a pětkrát týdně 15 minutový
a jedenkrát týdně 30 minutový pořad
pro polskou národnostní menšinu regionálního
studia Ostrava. Velkým problémem vysílání
pro národnostní menšiny je zatím nedostatečná
znalost skutečného dopadu tohoto vysílání.
3. 7. Expertní činnost Rady
Při hledání odpovědí na své otázky v rovině programové se nemůže Rada spoléhat na vlastní recepci. ale hledá spolupráci s experty Zadávání expertiz a jejich vyhodnocování považuje Rada za svou základní činnost. Stejné jako v roce 1992 byly vedle vlastního pravidelného sledování a vyhodnocování programu čteny Rady periodicky zadávány expertizy sledující určitý program (stanici) v horizontální nebo vertikální linii. Během roku 1993 se Rada seznárníla s výsledky 15 expertiz, které sama zadala. Rada dáte přihlédla k expertízám, které zadávalo vedení Českého rozhlasu. Sedm expertiz zadaných Radou se týkalo problematiky zpravodajství a publicistiky, tři otázek národnostních menšin, pět expertiz bylo průřezových a týkalo se celého vysílání v určitém časovém období. Podle názoru většiny Rady nebylo na tomto poli ještě dostatečně využito všech možností. Ze zkušeností uplynulého roku však již vyplývají zřetelné signály, jak tuto oblast zmapovat co nejúplněji, kvalitně a bez vysokých finančních nákladů. Hlavní problém tkví v nutnosti naprosto přesného zadání poslechového úkolu a bude, jak se zdá, prospěšnější, osloví-li Rada širší expertní tým, včetně umělecké, akademické i novinářské obce.
Specifickou oblastí jsou expertízy sledující ohlas vysílání v národnostních menšinách. Rada Českého rozhlasu by ráda podnítila sociologický průzkum zaměřený na národnostní menšiny, který by jistě přispěl k hledání uspokojivějších řešení v celkové problematice naší národnostní politiky. Výsledky by byly velmi prospěšné nejen pro potřeby Českého rozhlasu. Spolupráce s příslušnými vládními i nevládními orgány, včetně regionálních, by byla také na místě.
Kritické stanovisko možno zaujmout k typu pořadů, které podle názoru Rady patří spíše do sféry komerčních stanic a jsou výrazem snahy soutěžit v popularitě a podbízivosti s tímto soukromým vysíláním. Jedná se zejména o některé, sponzorované zábavné pořady na stanici Radiožurnál i tzv, písničky na přání v programu některých regionálních studií, kde si posluchači mohou za určitý poplatek nechat zahrát oblíbenou skladbu. Rada ČRo hodlá sledovat, zda tento typ pořadů a způsob jeho moderování nenarušuje veřejnoprávní charakter Českého rozhlasu. Žoviální způsob moderování, podbízivou pokleslou zábavu a podřizování se komerčnímu účelu je třeba u veřejnoprávního rozhlasu odmítnout. Podle názoru Rady nenabývají tyto projevy zatím závažných rysů, nicméně Rada považuje za nutné na jisté nebezpečí v tomto směru upozornit.
Poznatky, získané expertízami, musí Rada sumarizovat a vyhodnocovat. Na všechny otázky, které si Rada kladla při analýzách programové činnosti ČRo a jež jsou shrnuty v úvodu této části zprávy, nemohly všechny zadané expertízy beze zbytku odpovědět. Rada ČRo je bohužel při zadávání expertíz limitována přidělenými finančními prostředky od Českého rozhlasu. Poslední expertíza, kterou bylo možno zadat. se týká stavu a úrovně publicistiky v měsíci říjnu. Na neformálním setkání expertů a členů Rady s pracovníky ČRo 6.12. byla kriticky hodnocena nedostatečná prezentace výsledků expertní činnosti směrem k redaktorům rozhlasu. Na základě zhodnocení všech expertiz Rady, vlastního poslechu člen Rady a s přihlédnutím k expertízám dalším. je možno konstatovat, že nelze vyslovit zásadnější nárnítky proti úrovni programů ČRo.
Vedle sledování programu pomocí expertiz
se Rada zabývala (nikoli však soustavně) také
novinovými články, které se dotkly
práce rozhlasu a mediální politiku obecně.
Možno konstatovat, že počet novinových
článků věnujících se
problematice rozhlasu oproti roku 1992 stoupl na čtyřnásobek.
3.8. Výzkumy poslechovosti
V roce 1993 se poprvé výrazně projevil konkurenční tlak privátních rozhlasových stanic, který bude bezesporu letos a v příštích létech ještě sílit. Je zřejmé, že Český rozhlas nemůže beze zbytku plnit úkoly, dané jeho veřejnoprávním statutem, aniž by ztratil část posluchačské obce. Nelze soutěžit v popularitě a zároveň vysílat kulturní, vzdělávací, menšinové a náročně programy. Rada považuje za velmi důležité, aby byly v programových otázkách přesně vymezeny hranice, které nesmí veřejnoprávní rozhlas překročit. Je přirozené, že určitá ztráta posluchačské přízně je vyvážena důležitostí poslání. Pokles poslechovosti, i když nebyl podle nezávislých výzkumů v roce 1993 zaznamenán, v zásadě nemůže být považován za důkaz špatné programové koncepce. Podle názoru Rady nepřísluší veřejnoprávnímu rozhlasu soutěžit v poslechovosti. Vztah mezi poklesem kvality na jedné straně a podbízivostí na straně druhé je třeba pečlivě sledovat. Je jistě potěšitelné, že Radiožurnál stejně jako Prahu poslouchá denně více než třetina obyvatel České republiky. Podobný údaj nezávislého zdroje AISA musí však také vést k závěrům, proč vlastně naši občané Český rozhlas poslouchají a naopak, proč ho lidé neposlouchají. Náročným výzkumům tohoto druhu by Rada chtěla věnovat pozornost.
Stejně jako v roce 1992 se největší
sledovanosti těšily zpravodajsko-publicistické
programy a programy rodinného typu, vyznávající
tradiční etické a kulturní hodnoty.
Objektivní výzkum dokládá, že
i za ztížených podmínek v procesu reorganizace
dokázal Český rozhlas zaujmout své
posluchače. Přehled poslechovosti podle datových
zdrojů AISA tvoří jednu z příloh
zprávy.
4. Problematika organizace a řízení Českého
rozhlasu
Jestliže v roce 1992 se v českém rozhlase jednalo o základní transformaci státního média do podoby moderní veřejnoprávní instituce, jehož významnou součásti bylo zrušení systému hlavních redakcí a zavedení systému okruhového, tak v roce 1993 se hlavní pozornost soustředila na personální naplnění této myšlenky, zprůhlednění celého procesu řízení, další zeštíhlení organizace. Pozornost byla upřena na změny programových schémat jednotlivých stanic, které by odrážely nejen rostoucí nároky posluchačů, ale zároveň by smysluplně reflektovaly i organizační změny uvnitř rozhlasu. Jestliže se v roce 1992 jednalo o delimitaci majetku mezi Československým a Českým rozhlasem, tak na prahu roku 1993 byl s rozpadem federace tento proces vlastně dokončen. Zákon o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, přijatý v nocí na 22.12. 1992, postavil Český rozhlas před některé velmi náročné úkoly: uvést do plného provozu k 1.1. 1993 zpravodajsko-publicistický okruh, převzít a provozovat k 1.1. 1993 zahraniční vysílání, převzít a zajistit před poškozením, ztrátou či zneužitím rozsáhlý majetek Československého rozhlasu včetně rozestavěného rozhlasového střediska v Praze na Pankráci. Je zřejmé, že odstoupení generálního ředitele a dalších vedoucích pracovníků narušilo strukturu řízení Českého rozhlasu a pozastavilo započatou reorganizaci. S novým vedení se přistoupilo k rychlým a zásadním organizačním změnám, které v poměrně krátké době umožnily situaci v Českém rozhlase stabilizovat. V závěru roku byl projednán a schválen rozpočet a byly přijaty a schváleny základní organizační a programové dokumenty: Statut Českého rozhlasu, Hlavní programové zásady, Organizační a Pracovní řád, které mj. vedly k větší přehlednosti právního stavu uvnitř rozhlasu. Nové dokumenty zavedly v Českém rozhlase pevný řád, pořádek a systém.
Hlavní důvody k reorganizaci Českého rozhlasu byly tedy v podstatě dva: jednak odstranění nadbytečných složek řízení (včetně výměny prokazatelně selhávajících řídících pracovníků), jednak snížení nadbytečného počtu pracovních míst. První úkol je možno považovat k 1. 1. 1994 v souvislosti se zavedením nové organizační struktury za skončený, druhý úkol bude probíhat ještě v průběhu roku 1994 a konečného snížení počtu pracovníků Českého rozhlasu bude dosaženo v roce 1995. Doprovodným, ale důležitým výsledkem snižování stavu stálých zaměstnanců bylo vytvoření mzdových prostředků, umožňujících konkurovat platům v privátních rádiích a čelit tak odchodu kvalitních pracovníků z finančních důvodů. Výsledkem první etapy reorganizace bylo také dosažení příznivějšího poměru mezi programovými pracovníky a těmi, kteří zajišťují nezbytný servis administrativní a technický. Nové organizační uspořádání programových útvarů umožnilo odstranit nežádoucí izolacionizmus mezi programovými složkami a začít budovat funKční vazby mezi programovými a neprogramovými útvary. byla přijata také zásadní opatření ke správě a ochraně archívních fondů. většinu pro rozhlas nevýhodných smluv s vydavatelstvími, uzavřenými v předchozích obdobích, se podařilo vypovědět nebo podstatným způsobem upravit.
Nová organizační struktura Českého
rozhlasu. platná od 1.1.1995, tvoří jednu
z příloh této zprávy.
5. Kontrola hospodaření Českého
rozhlasu
Český rozhlas vznikl ze zákona k 1. lednu 1992, avšak delimitační dohodv s Československým rozhlasem byly uzavřeny až v březnu 1992. K 31.12. 1992 Československý rozhlas zanikl a ze dvou organizací, rozdělených po dobu devíti měsíců, vznikl opět organismus jeden. Práce a problémy spojené s tímto opětovným sjednocením citelně zatížily rozhlas i do roku 1993. (Poslední delimitační jednání proběhlo dokonce až v polovině prosince 1993 a likvidační skupina lOrbisl do dnešního dne neuzavřela svou činnost).
V původním návrhu rozpočtu na rok 1993 se plánovala ztráta ve výši 63 miliónů Kč. Podle výsledku hospodaření Českého rozhlasu za rok 1993 došlo ke skutečné ztrátě jen ve výší 21.5 milionu Kč, což je třeba považovat za úspěch nového vedení Českého rozhlasu. Mgr. Ježek při svém nástupu provedl řadu úsporných opatření: mj. zrušil nevýhodné a zbytečné pronájmy v objektech rozhlasu nepatřících, pronajal volné prostory v hlavní budově rozhlasu, výrazně snížil počet stálých zaměstnanců a zpřísnil hospodářskou disciplínu uvnitř rozhlasu úpravou vnitřních právních norem. Za ráznou kontrolní činnost vyslovila Rada ČRo generálnímu řediteli na zasedání dne 18.10. 1993 formou usnesení mimořádné uznání.
V roce 1992 byl vytvořen v Českém rozhlase rezervní fond ve výši 151 milionů Kč. Větší část tohoto fondu byla v roce 1993 použita na pokračování stavby rozhlasového střediska Pankrác. V této souvislosti je třeba také vysvětlit, že finanční situace Českého rozhlasu v roce 1993 se ve srovnání s rokem 1992 výrazně změnila. Zatímco v roce 1992 byty z poplatků koncesionářů financovány pouze dvě celoplošné stanice plus stanice regionální (stanice Československo byla totiž dotována přímo z rozpočtu ČSFR), od 1. 1.1993 bylo třeba ze stejných zdrojů financovat vysílání tří celoplošných okruhů a sítě regionálních stanic. Navíc od 1. 7. 1993 byly zvýšeny -jak uvedeno již výše- poplatky za šíření vysílání téměř o jednu třetinu.
Na současný nedostatek finančních prostředků Českého rozhlasu mají také podstatný vliv vyšší ceny vstupů, zejména telekomunikačních výkonů. Dále je tu zvýšení cen za zpravodajství ČTK, zavedení nové daňové soustavy (DPH), zvýšení počtu vysílacích hodin o 8 %, zvýšení poplatků České poště za zprostředkování inkasa (na 12,5 %), zvýšení příspěvku pro financování Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání (z 0.3 % na 0,7 % z výnosu koncesí).
Hospodaření v roce 1993 bylo negativně ovlivňováno i některými rozhodnutími, resp smlouvami, uzavřenými minulým vedením Českého rozhlasu. Například již v roce 1992 byla tehdejším ředitelem JUDr. Mejstříkem uzavřena nevýhodná smlouva s externí reklamní agenturou (přestože měl ČRo vlastní reklamní oddělení). Novému vedení se nepodařilo tuto smlouvu zrušit, ale pouze zkrátit její platnost a určit výši příjmu z inzerce, kterou musí zprostředkovatelská agentura zaručit Další nevýhodná smlouva, kterou uzavřelo bývalé vedení Českého rozhlasu, je smlouva s francouzskou společností Harmonia Mundi, na jejím základě disponuje firma mnohými archivními nahrávkami Českého rozhlasu a porušuje běžná práva interpretů.
Po dílčích čtvrtletních kontrolách
a periodických informacích na zasedáních
Rady byl pověřen vypracováním posudku
účetních výkazů Českého
rozhlasu za rok 1993 auditor dr. Luboš Holý. V příloze
(č.3) je předložena Zpráva o hospodaření
ČRo za rok 1993 s auditorskými posudky, včetně
posudku auditora Rady ČRo.
Plánovaný deficit rozpočtu
I přes tvrdá restriktivní opatření
související s pokračující reorganizací
vykazuje rozpočet Českého rozhlasu na rok
1994 deficit (viz Příloha číslo 4).
První verze rozpočtu, zpracovaná v závěru
roku 1993, se považovala za provizorní řešení,
které mohlo podstatně ovlivnit rozhodnutí
o zvýšení koncesionářských
poplatků. Příslušné žádosti
generálního ředitele a Rady Českého
rozhlasu adresované v tomto směru na Ministerstvo
financí zůstaly zatím bez odpovědi,
proto musí stávající rozpočet
Českého rozhlasu vycházet ze současného
nevýhodného stavu. Vzhledem k dosud nejasné
situaci, nařídil generální ředitel
pro rok 1994 devadesátiprocentní čerpání
rozpočtu až do definitivního ujasnění
celkových příjmů Českého
rozhlasu. Rozpočet předpokládá další
snížení počtu stálých
pracovních míst, omezení výdajů
na správu i redukci vysílacích sítí.
V otázce rozpočtu se Rada dostává
do bludného kruhu, zmíněného již
v úvodu zprávy. Rada Českého rozhlasu
nechce dopustit, aby nedostatek finančních prostředků
v rozpočtu ČRo ovlivnil úroveň a šíři
programové skladby a zároveň trvá
i na naplnění práva občana a koncesionáře
slyšet všechny programy Českého rozhlasu
na celém území republiky.
Pronájem a prodej nemovitostí
Ze zákona vyplývá pro Radu ČRo povinnost sledovat hospodaření Českého rozhlasu včetně sledování pronájmů a prodeje budov. V roce 1993 vyslovila Rada souhlas s pronájmy nebo prodejem následujících prostor:
1) na 15. zasedání 12.7. s prodejem 2/18 domu v Nuslích,
2) na 17.zasedání 6.9. s prodejem rozestavěných garáží v Ostravě,
3) na mimořádném zasedání 6.12. s nájemní smlouvou s pojišťovnou Morava v hlavní budově
4) na 24. zasedání 13.12. s nájemní smlouvou s Knižním klubem v hlavní budově.
V několika dalších případech
byl vysloven předběžný souhlas s vedením
jednání se zájemci o pronájem dalších
prostor.
Rozhlasová reklama
Přípustný rozsah reklamy byl stanoven zákonem
ČNR č.484191 Sb. o Českém rozhlasu
na jedno procento denního vysílacího času.
Tento limit se v podstatě ani nedaří naplnit.
neboť zájem o reklamní vysílání
uspokojuje v současné době kromě Českého
rozhlasu řada privátních stanic. Pro posluchače
je patrná přítomnost reklamy prakticky jen
na stanici Radiožurnál, v omezenější
míře na stanicí Praha. Rada ČRo je
toho názoru, že do veřejnoprávního
rozhlasu reklama z principu nepatří, avšak
v současné obtížné ekonomické
situaci může být jistou (třebaže
chabou) náplastí na jeho finanční
problémy.
6. Výhledy v činnosti Českého rozhlasu
na rok 1994 a následující léta
Rada ČRo považuje rok 1994 za velmi důležitý především proto, že by to mělo b't období, v němž se bude činnost Rady i Českého rozhlasu výrazně stabilizovat. Dokončení reorganizace, rozvoj nově utvářených programových schémat a jednání s příslušnými institucemi musí přinést zejména:
a) vyřešení ekonomické situace a využití finančních prostředků především ve prospěch tvorby programů,
b) zaměření regionálních studií ve větší míře na život a problémy regionu, i
c) stabilizaci pracovníků,
d) výraznou profilaci jednotlivých stanic,
e) vytříbení stylu práce veřejnoprávního zpravodajství a publicistiky.
f) produktivnější využíti archívních fondů.
g) prohloubení spolupráce s ostatními veřejnoprávními médii, především Českou televizí.
Je zřejmé, že řešení některých problémů není plně v možnostech Českého rozhlasu samotného. Výše koncesionářských poplatků, dostavba rozhlasového střediska Pankrác, financování činnosti Rady ČRo apod. jsou otázky, na které musí odpovědět také vláda a Parlament. Obdobně jako v předchozí zprávě možno tyto problémy, přesahující možnosti a kompetence Rady a Českého rozhlasu, shrnout do následujících bodů:
-přijetí zákona o rozhlasových a televizních poplatcích
-přijetí zákona o neziskových organizacích;
-řešení otázky monopolu a.s.České radiokomunikace;
-řešení otázky rozestavěného rozhlasového střediska Pankrác (včetně kontroly předchozích iniciativ Československého rozhlasu);
-řešení otázky vysílacích
sítí takovým způsobem, aby byla ve
všech regionech zachována možnost slyšet
stanice programy Praha, Vltava a Radiožurnal.
Příloha číslo 1:
Jednací řád Rady Českého
rozhlasu
(ve znění novely z 22.3.1993)
Jednací řád Rady Českého rozhlasu
(ve znění novely z 22.3.1993)
Rada Českého rozhlasu (dále Rada) je ze zákona
orgánem kontrolním, není součástí
Českého rozhlasu.,ale spojovacím článkem
mezi parlamentem České republiky a Českým
rozhlasem a v této roli zastupuje zájem veřejnosti.
Kontrola programu je vnější a následná,
t.zn, že Rada nezasahuje do přímého
řízení Českého rozhlasu, záležitostí
ekonomických, provozních a personálních
(kromě úkolů vymezených zákonem).
Čl. I. Účel řádu
1. Jednací řád Rady dává pravidla
pro jednání, rozhodování a volby v
Radě.
2. Rozvíjí při tom základní
ustanovení o Radě, vyplývající
ze zákonů České národní
rady č.484/1991 Sb. o Českém rozhlasu, zejména
jeho §§ 4, 5, 6, 7, 8 a 9, a č.36/1993 Sb. o
některých opatřeních v oblasti rozhlasového
a televizního vyslíání, zejména
jeho čl.I, § 5 a čl. V, odst.l.
3. Pokud v tomto jednacím řádu není
jednoznačně určen postup jednání,
rozhoduje o něm Rada ad hoc a to nadpoloviční
většinou hlasů všech svých členů.
Čl. II. Úkoly Rady
1. Rada kontroluje tvorbu a šíření programů
Českého rozhlasu (dále ČRo). Tato
kontrola je vnější a následná.
Rada ji provádí jednak vlastním poslechem,
jednak pomocí odborných expertiz, které zadává;
reaguje také na písemné neanonymní
podněty posluchačů. Při získávání
informací o názorech na úroveň programu
a vysílání využívá Rada
veřejných setkání s rozhlasovými
tvůrci, posluchači a pod.
2. Rada jmenuje a odvolává generálního
ředitele ČRo a na jeho návrh ředitele
rozhlasových studií; generálnímu řediteli
stanovuje plat.
3. Rada vyžaduje při svých schůzích
od generálního ředitele ČRo pravidelné
zprávy o aktuální problematice ČRo
a klade mu otázky týkající se tvorby
a šíření programů ČRo.
4. Rada schvaluje rozpočet a závěrečný
účet ČRo; při schvalování
závěrečného účtu užívá
obvykle služby nezávislého auditora.
5. Rada schvaluje na návrh generálního ředitele
Statut ČRo.
6. Rada zřizuje a ruší regionální
rozhlasová studia ČRo s výjimkou rozhlasových
studií v Plzni, v Českých Budějovicích,
v Praze, v Ústí nad Labem, v Hradci Králové,
v Brně a v Ostravě.
7. Rada dává generálnímu řediteli
předchozí souhlas ke zcizení nemovitostí
ČRo nebo jejich částí, či k
jejich zatížení nebo pronájmu na dobu
delší 3 měsíců.
8. Rada kontroluje, zda ČRo plní ustanovení
zákona č.36/1993 Sb. § S odst. 3 a 4, týkající
se ochrany autorských práv a užití děl.
9. Rada rozhoduje o stížnostech týkajících
se generálního ředitele.
10. Rada předkládá poslanecké sněmovně
parlamentu České republiky výroční
zprávu o činnosti a hospodaření ČRo.
Čl.III. Vztahy odpovědnosti Rady
1. Rada je spojovacím článkem mezi parlamentem
České republiky a Českým rozhlasem
a v této roli zastupuje zájem veřejnosti.
Rada není součástí ČRo.
2. Rada je ze své činnosti odpovědna poslanecké
sněmovně parlamentu.
3. Partnerem Rady v ČRo je generální ředitel
ČRo, který je Radě odpovědný
ze zákona. Ostatní zaměstnanci ČRo
jsou odpovědni řediteli, který za ně
a jejich činnost odpovídá před Radou.
Personální, provozní a ekonomické
otázky jsou v pravomoci ředitele (kromě kompetencí,
které zákon určuje Radě) a Rada uplatňuje
své požadavky na ČRo jeho prostřednictvím.
ČI.IV. Usnášení a volby v Radě
1. K právoplatnému jednání a usnášení
Rady je třeba přítomností nadpoloviční
většiny členů, t.j.nejméně
pěti.
2. K platnosti usnesení a voleb je třeba, aby pro
ně hlasovala nadpoloviční většina
všech členů Rady, t.j. nejméně
pět. Výjimkou je rozhodnutí o odvolání
generálního ředitele ČRo před
uplynutím jeho funKční doby, k jehož
platnosti jsou nutné hlasy alespoň dvou třetin
všech členů Rady, t j. šesti.
3. Hlasuje se obvykle aklamací. Předsedající
hlasuje též. Jestliže o to požádá
některý člen Rady, hlasuje se tajně
hlasovacími lístky. Hlasovat tajně hlasovacími
lístky se musí při volbě ředitele
ČRo a při rozhodování o odvolání
ředitele před uplynutím jeho funKčního
období.
ČI.V. Předsednictvo Rady
l. Předsednictvo Rady tvoří předseda
a dva místopředsedové, které Rada
volí ze svého středu.
2. Jeden člen předsednictva je ustanoven mluvčím
Rady pro jednání se zástupci sdělovacích
prostředků.
3. Při volbě předsedy předsedá
věkem nejstarší z těch členů
Rady, kteří nejsou kandidováni.
4. Předseda a místopředsedové mohou
být kdykoliv odvoláni rozhodnutím Rady.
5. Předseda a místopředsedové se podle
vlastní dohody střídají v řízení
jednání.
6. Předsedající navrhuje pořad jednání,
řídí rozpravu, udílí slovo,
předkládá otázky k hlasování
a prohlašuje jeho výsledek.
7. Předsednictvo vystupuje jménem Rady při
oficiálních jednáních v parlamentu
České republiky.
8. Mezi zasedáními Rady je předsednictvo
oprávněno jednat jménem Rady. Svá
rozhodnutí konzultuje s dosažitelnými členy
Rady a předloží je ke schválení
nejbližšímu zasedání Rady.
Čl. VI. Jednání Rady
1. Rada jedná podle potřeby, nejméně
však dvanáctkrát do roka.
2. Místem zasedání Rady je Praha. Rada se
může podle potřeby rozhodnout, že bude
zasedat na jiném místě, na přiklad
v některém mimopražském studiu ČRo.
3. Při zasedání Rada rozhodne o místě
a času příštího zasedání.
4. Mimořádné zasedání může
svolat předseda Rady. Pokud o svolání mimořádného
zasedání požádají tři
členové Rady, předseda je svolat musí.
5. Jednání Rady je uzavřené.
6. Ředitel ČRo má ze zákona právo
zúčastňovat se zasedání Rady.
Pokud bude Rada jednat o otázkách volby či
odvolání ředitele nebo o stížnostech
týkajících se ředitele, požádá
ho, aby po dobu tohoto jednání nevyužil svého
práva účastnit se zasedání.
7. Ředitel ČRo může podávat návrhy,
týkající se jednání Rady.
8. Rada může do svých jednání
přizvat podle potřeby hosty, experty a poradce.
O jejich přizvání rozhodne Rada hlasováním.
9. Rada se pravidelně informuje o tvorbě a šíření
programu ČRo i o hospodaření ČRo.
O způsobu získávání informací,
jejich formě a rozsahu rozhoduje Rada.
10. Rada má právo vystoupit v ČRo, aby seznárníla
veřejnost se svými stanovisky.
11. O způsobu řešení podnětů,
stížností a připomínek rozhodne
Rada případ od případu.
ČI.VII. Sekretariát Rady
1. Sekretariát Rady se zřizuje v Praze.
2. Jeho struktura, personální a materiální
vybavení i jeho úkoly budou předmětem
zvláštního statutu, který není
součástí tohoto řádu.
3. Členové sekretariátu jsou v pracovně-právním
vztahu k ČRo. Činnost sekretariátu je hrazena
z prostředků ČRo.
Čl. VIII. Výroční zasedání
Rady
1. Jedenkrát do roka se Rada schází k výročnímu
zasedání.
2. Úkolem výročního zasedání
je komplexní zhodnocení činnosti Rady za
poslední rok. Předsednictvo připraví
jako úvod do diskuse stručnou výroční
zprávu.
3. Povinností Rady je při výročním
zasedání zhodnotit práci předsednictva
a rozhodnout, zda se přistoupí k odvolání
a nové volbě předsedy nebo některého
z místopředsedů. Toto rozhodnutí se
vykoná tajně lístky.
4. Dalším úkolem výročního
zasedání je zhodnotit činnost ředitele
v uplynulém roce.
Čl.IX. Komise Rady
1. Rada se může usnést, že některé
otázky a návrhy svěří k projednání
komisím, které si k tomu účelu ze
svých členů zvolí.
2. Komise mohou být trvalé nebo ad hoc.
3. Komise si ustaví volbou svého mluvčího.
4. Komise mají právo získávat informace
prostřednictvím generálního ředitele
ČRo.
5. Komise si může podle svého uvážení
zvát experty a poradce.
6. Komise pořizuje zápis o svém jednání
a shrne výsledky svých porad v návrzích,
které předkládá Radě.
Čl.X. Zápis ze zasedání Rady
1. O každém zasedání Rady bude vyhotoven
zápis obsahující údaj, jakým
způsobem bylo zasedání svoláno, jeho
místo a den, jména účastníků,
jméno předsedajícího a zapisovatele,
předměty a pořad jednání, podstatný
obsah rozpravy, otázky předložené k
hlasování a výsledek hlasování,
popřípadě i protesty a ohražení.
2. Zápis diktuje předsedající po každém
jednotlivém projednaném bodu zapisovateli (členu
sekretariátu nebo pověřenému členu
Rady). Na závěr schůze se zápis přečte
a hlasováním schválí.
3. Usnesení Rady musí být jasně formulovaná
a úkoly termínované a kontrolovatelné.
4. K zápisu se připojí všechny předlohy
a písemné návrhy, případně
zprávy komisí. Připojí se též.
eventuální stížnost na Radu nebo jejího
člena (členy).
5. Protesty a odchylná stanoviska mohou být přiloženy
k zápisu jen tehdy, jestliže byl v zasedání
vysloven návrh je přiložit a byly předány
předsedajícímu před skončením
zasedání.
6. Originál zápisu se uloží v sekretariátu
Rady, kopie zápisu se odešle do 14 dnů všem
členům Rady.
7. Zápisy jednání Rady jsou kdykoliv k nahlédnutí
všem poslancům parlamentu České republiky.
Čl. XI. Hospodaření Rady,
1. Rada hospodaří podle vlastního rozpočtu.
Rozpočet se připravuje jednou ročně
a nejméně jednou ročně kontroluje.
Rozpočet připraví a kontrolují určení
členové Rady. Tento rozpočet není
součástí tohoto řádu.
Čl. XII. Platnost řádu
1. Znění této novely jednacího řádu
usnesla Rada dne 22.března 1993. Tímto dnem nabyl
tento řád platnosti.
2. Stejným dnem ztrácí platnost dosavadní
jednací řád usnesený Radou dne 2.března
1992.