Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

III. VÝDAJE VEŘEJNÝCH ROZPOČTÙ

1. Hlavní tendence ve vývoji výdajů veřejných rozpočtů

Výdaje veřejných rozpočtů, tj. státního rozpočtu a rozpočtů okresních úřadů a obcí, se v roce 1993 vyvíjely takto:

*) v tom: clearing se Slovenskem 4,6 mld Kč

Ve zvýšení výdajů veřejných rozpočtů ve srovnání s rokem 1992 se odrazilo převzetí financování celé řady oblastí rozpočtového hospodaření, které byly v dřívějších letech zabezpečovány z prostředků federálního rozpočtu a jejichž část na sebe po rozdělení federace převzal státní rozpočet České republiky.

Z těchto důvodů vzrostly výdaje státního rozpočtu České republiky v roce 1993 proti předchozímu roku o více než 100 mld Kč, z toho v převažující míře v oblasti běžných (neinvestičních) výdajů. Růst výdajů, ovlivněných přechodem na samostatné hospodaření státního rozpočtu České republiky, se týká především těchto oblastí rozpočtového hospodaření:

- transfery pro obyvatelstvo vzrostly v porovnání s rokem 1992 o cca 28 mld Kč zejména v důsledku převzetí působnosti býv. federace při vyplácení státního vyrovnávacího příspěvku a při zabezpečování výdajů spojených s řešením problémů zaměstnanosti. Celkově bylo na tyto dva, pro státní rozpočet České republiky nové účely, vynaloženo 15,5 mld Kč. Vlastní dávky sociálního zabezpečení byly proti roku 1992 vyšší téměř o 13 mld Kč,

- výdaje na veřejnou spotřebu státu byly vyšší o cca 45 mld Kč a v jejich nárůstu se odrazilo především převzetí výdajů na obranu a bezpečnost financovaných dříve z federálního rozpočtu, jakož i převzetí financování dalších dříve federálních kapitol.

Nově zabezpečoval rozpočet České republiky v roce 199 3 rovněž výdaje spojené s

- financováním vládních úvěrů a i převážnou část

- výdajů na dluhovou službu. Úroveň výdajů vynaložených v těchto dvou oblastech byla proti předchozímu roku vyšší téměř o 19 mld Kč.

V menší míře vzrostly i transfery do podnikové sféry, stejně jako kapitálové výdaje státního rozpočtu.

Naproti tomu výdaje na společenskou spotřebu obyvatelstva proti předchozímu roku klesly zhruba o 4 mld Kč. Tato skutečnost vyplývá ze změny systému financování zdravotní péče v roce 1993, spočívající v jejím převedení na pojistný systém financování prostřednictvím Všeobecné zdravotní pojišťovny a dalších 17 zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven a jejich vyčlenění z oblasti zdravotnictví.

Státní rozpočet na rok 1993 předpokládal celkový objem výdajů na ekologii ve výši 8,38 mld Kč, ve skutečnosti bylo vynaloženo 8,31 mld Kč. Ve srovnání s rokem 1992, kdy tyto výdaje činily 9,S mld Kč, jde o pokles o 1,2 mld Kč, což bylo ovlivněno i postupujícím privatizačním procesem.

Záměr zvýšení soběstačnosti hospodaření místních rozpočtů a omezení jejich závislosti na ústředním rozpočtu se odrazil rovněž v poklesu dotací poskytovaných do rozpočtů okresních úřadů a obcí, na něž proti roku 1992 byla vynaložena částka o 6,7 mld Kč nižší.

Podíl jednotlivých druhů rozpočtových výdajů vynaložených v roce 1993 ze státního rozpočtu je zřejmý z následujících znázornění.

Výše uvedené skutečnosti ztěžují objektivní srovnání vývoje jednotlivých druhů rozpočtových výdajů i jejich celkového objemu s rokem 1992. Hodnocení prováděné v dalších částech zprávy se proto zaměřuje především na posouzení dosažené úrovně výdajů vynaložených v roce 1993 v porovnání s údaji rozpočtu.

Usnesením vlády č. 346/93 byly výdaje státního rozpočtu, schválené zákonem č. 10/93 Sb., zvýšeny celkem o 9,2 mld Kč. Tuto úpravu, stejně jako další zvýšení výdajů v celkové částce 2,6 mld Kč umožnil příznivý vývoj příjmů státního rozpočtu v průběhu roku.

Takto upravený rozpočet výdajů ve výši 354,04 mld Kč byl skutečným čerpáním na 356,92 mld Kč splněn na 100,8%. Překročení výdajů činilo celkem 2,9 mld Kč a bylo ovlivněno především clearingovým zúčtováním se Slovenskou republikou, s nímž rozpočet na rok 1993 nepočítal.

Na rozdíl od státní`ho rozpočtu byly předpokládané výdaje vysoko překročeny ve sféře místních rozpočtů. Celkové čerpání jejich výdajů bylo ve skutečnosti o 55% vyšší než předpokládal původní rozpočet okresních úřadů a obcí, ve vztahu k rozpočtu po všech změnách bylo toto čerpání vyšší o 32%. Vysoké překročení se soustředilo především do oblasti investičních výdajů a bylo umožněno vysokým překročením jejich příjmů nad úroveň zahrnutou v rozpočtu.

2. Běžné výdaje veřejných rozpočtů

2.1. Transfery pro obyvatelstvo

Transfery pro obyvatelstvo zahrnovaly jednak vlastní dávky sociálního zabezpečení, jednak výdaje spojené s vyplácením státního vyrovnávacího příspěvku a výdaje na státní politiku zaměstnanosti. Rozhodující část těchto výdajů zabezpečovalo ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci výdajů na sociální zabezpečení. Podíl této skupiny na celkových výdajích státního rozpočtu dosáhl 33,1%.

Čerpání uvedených výdajů ukazuje následující tabulka:

*) včetně výdajů kapitol ministerstva obrany, ministerstva dopravy a ministerstva spravedlnosti

Celkově byla tato skupina výdajů státního rozpočtu splněna na 98,8%. Z toho státní vyrovnávací příspěvek a vlastní dávky sociálního zabezpečení se vyvíjely v zásadě v souladu s rozpočtem. Z celkového státního vyrovnávacího příspěvku ve výši 13,3 mld Kč bylo cca 6,1 mld Kč vyplaceno důchodcům.

Naproti tomu prostředky na státní politiku zaměstnanosti, kde se projevil příznivější vývoj zaměstnanosti, než se očekávalo, vykázaly čerpáni pouze na 1/3 původně uvažované částky. Proti schválenému rozpočtu zůstaly nevyčerpány 4,3 mld Kč a úspora byla použita především na posílení výdajů na dávky sociálního zabezpečení.

Výdaje na vlastní dávky sociálního zabezpečení vyplácené orgány MPSV a jejich srovnání s rokem 1992 jsou uvedeny v tabulce (bez výdajů na státní vyrovnávací příspěvek):

Výše dávek byla ovlivněna, kromě faktorů vyplývajících z demografické struktury obyvatelstva (počet obyvatel pobírajících důchody, počet narozených dětí), zákonnými úpravami dávek sociálního zabezpečení. V průběhu roku došlo k následujícím úpravám dávek, které měly zmírnit vliv rostoucích životních nákladů, případně navazovaly na další zákonné úpravy (zvýšení životního minima podle nařízení vlády č. 81/1993 Sb.):

- zvýšení důchodů od 1. března 1993 zákonem ČNR č. 547/1992 Sb. Důchody přiznané před 1. lednem 1993 byly zvýšeny o 10%, důchody přiznané v roce 1993 o 22%. Zvýšeno bylo rovněž maximum pro úhrn důchodů z 3 800 Kč na 4 200 Kč,

- zákonem č. 84/1993 Sb. byla upravena hranice důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu od 1. 3. 1993 na 1 840 Kč pro jednotlivce a 3 060 Kč pro dvojici,

- druhé zvýšení důchodů od 1. listopadu 1993 (zákon č. 251/1993 Sb.) pevnými částkami, maximálně o 300 Kč u plných důchodů. Byly dále zvýšeny nejvyšší výměry důchodů o 300 Kč měsíčně a souběžně zvýšeny důchody, které jsou jediným zdrojem příjmu - pro jednotlivce na 1 940 Kč měsíčně, pro dvojici na 3 220 Kč měsíčně,

- zvýšení podpory při narození dítěte na 4 000 Kč a rodičovského příspěvku na 1360 Kč měsíčně od 1. května 1993 (nařízení vlády č. 154/1993 Sb.),

- přídavky na děti byly od listopadu vypláceny diferencovaně podle věku dítěte v částkách od 340 Kč (dítě do 6 let) do 490 Kč (dítě od 15 let), nikoliv progresivně podle počtu dětí v rodině. Úprava byla provedena zákonem č. 266/1993 Sb.,

- podle zákona č. 197/1993 Sb. byl dětem z příjmově slabých rodin vyplacen v srpnu přídavek podle věku dítěte.

Tato opatření ovlivnila vývoj objemově nejvýznamnějších dávek sociálního zabezpečení, který lze charakterizovat takto:

1. Výdaje na důchody ve srovnání s rokem 1992 vzrostly o 9,9 mld Kč, tj. o 15,6%. Zvýšení výdajů bylo ovlivněno především růstem počtu vyplácených důchodů, dvojím zvýšením důchodů a zvýšením nízkých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodce. Zvýšení důchodů v březnu si vyžádalo měsíční náklady cca 520 mil. Kč, upraveno bylo 2 424 tis. důchodů. Měsíční náklady na druhé zvýšení důchodů v listopadu představovaly cca 726 mil. Kč, zvýšeno bylo 2 428 tis. důchodů. Průměrná výše vypláceného starobního důchodu (bez státního vyrovnávacího příspěvku) k 31. 12. 1993 byla 2 806 Kč, ve srovnání s rokem 1992 se zvýšila o 544 Kč.

2. Na nemocenské bylo vyplaceno proti roku 1992 o 1,5 mld Kč více. Výdaje byly ovlivněny novým způsobem výpočtu dávky a poskytování nemocenského (z hrubých příjmů a za kalendářní dny) podle zákona ČNR č. 37/1992 Sb.

3. Přídavky na děti vzrostly proti minulému roku o 113 mil. Kč a byly ovlivněny úpravou přídavků na děti uskutečněnou v listopadu. Počty dětí, na které se přídavky na děti vyplácely, nelze porovnat s rokem 1992, jelikož v roce 1993 nebylo provedeno každoroční statistické šetření o příjemcích přídavků na děti a počtu dětí.

4. Na rodičovský příspěvek bylo vyplaceno o 614 mil. Kč více než v roce 1992. Růst vyplývá ze zvýšení počtu vyplácených příspěvků a zejména ze zvýšení příspěvku podle nařízení vlády č. 154/1993 Sb.

5. Ve výdajích na peněžitou pomoc v mateřství (vyšší o 182 mil. Kč) se projevuje především zvyšující se průměrná mzda žen odcházejících na mateřskou dovolenou.

Součástí výdajů na dávky sociálního zabezpečení byly výdaje na státní vyrovnávací příspěvek, které dosáhly výše 13,3 mld Kč (včetně jednorázového přídavku na děti vyplaceného v srpnu 1993 ve výši 1 mld Kč).

Na politiku zaměstnanosti byla ve schváleném rozpočtu MPSV vyčleněna částka 5,50 mld Kč, z toho na pasivní politiku zaměstnanosti 3,85 mld Kč a na aktivní politiku zaměstnanosti 1,65 mld Kč. Kromě toho byla v kapitole Všeobecná pokladní správa připravena rezerva 1 mld Kč na řešení výkyvů v zaměstnanosti. Příznivý vývoj nezaměstnanosti umožnil, aby o nečerpané prostředky byl koncem roku posílen rozpočet na dávky sociálního zabezpečení a ostatní výdaje kapitoly. Na politiku zaměstnanosti bylo celkem vynaloženo 2,18 mld Kč, tj. o 970 mil. Kč méně než v roce 1992.

Z celkových výdajů bylo využito na pasivní politiku zaměstnanosti částky 1,4 mld Kč a celkově bylo vyplaceno o 6,7 mil. Kč méně než v roce 1992. Pokles podpor vyplácených v nezaměstnanosti je do značné míry důsledkem zpřísnění podmínek výplaty podpory, ke kterému došlo změnami předpisů o zaměstnanosti sice již v roce 1992, ale plně se projevilo až v roce 1993. Ve 4. čtvrtletí roku 1993 činila průměrná výše podpory 1654 Kč.

Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo vynaloženo 758 mil. Kč, což je cca 35% celkových výdajů. Ve srovnání s rokem 1992 poklesly tyto výdaje o cca 963 mil. Kč, především v důsledku sníženého zájmu zaměstnavatelů o vytváření společensky účelných pracovních míst.

V rámci systému sociálního zabezpečení je část činností na tomto úseku zabezpečována také prostřednictvím územních orgánů.

Jedná se převážně o

- zabezpečení ústavní sociální péče, tzn. klasické domovy důchodců, včetně ústavů pro zdravotně a mentálně postižené dospělé i děti,

- zabezpečení pečovatelské služby pro občany,

- poskytování dávek sociální péče sociálně potřebným, ale i zdravotně postiženým občanům.

Celkově bylo v roce 1993 na tyto účely na úrovni územních orgánů vynaloženo cca 7 mld Kč, z toho cca 60% připadlo na sociální služby.

2.2. Výdaje na veřejnou spotřebu obyvatelstva

Do této skupiny patří výdaje na odvětví poskytující služby obyvatelstvu, a to jak na úrovni ústředně řízené sféry, tak na úrovní místní. Rozhodujícími odvětvími jsou především zdravotnictví, školství a kultura. Výdaje na tyto služby jsou zahrnuty v rozpočtové skupině 4.

Dále je uveden přehled o vývoji výdajů na společenskou spotřebu obyvatelstva celkem a podle jednotlivých základních odvětví.

POZNÁMKA: srovnatelnost údajů s rokem 1992 ztěžuje přechod na pojistný systém financování zdravotnictví; mimo to v roce 1992 nebyla výdajová skupina "veřejná spotřeba obyvatelstva" sledována a ostatní výdaje této skupiny byly uvedeny v položce "ostatní neinvestiční výdaje RO, PO"

U odvětví školství a kultury je zřetelný nárůst výdajů proti předchozímu roku, což svědčí o pozornosti, která je této oblasti věnována.

Rozpis státního rozpočtu na rok 1993 pro jednotlivé ústřední orgány neobsahoval závazné členění výdajů podle rozpočtových skupin. Proto mohou být ukazatele rozpočtu uváděné při následujícím hodnocení vývoje jednotlivých odvětví odlišné od celkových údajů schválených zákonem č. 10/1993 Sb.

Zdravotnictví

Neinvestiční výdaje na zdravotnictví hrazené z veřejných rozpočtů se v roce 1993 vyvíjely takto:

Z celkových výdajů ve výši 22 mld Kč představuje 16 mld Kč příspěvek státního rozpočtu Všeobecné zdravotní pojišťovně a dalším zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám na úhradu pojistného za občany, za něž pojistné hradí stát.

Vlastní výdaje, zahrnuté v kapitolách zdravotnictví veřejných rozpočtů, dosáhly v roce 1993 6,0 mld Kč, což je o 30,8 mld Kč méně než v roce 1992.

Tento značný pokles je způsoben změnou ve financování zdravotní péče prostřednictvím Všeobecné zdravotní pojišťovny a dalších zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Zatímco v roce 1992 byla VZP výjimečně napojena na rozpočet kapitoly Ministerstva zdravotnictví ČR, v roce 1993 bylo již ve smyslu zákona č. 550/91 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR a zákona č. 280/92 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách (tzv. zaměstnanecké zdravotní pojišťovny) jejich financování vyčleněno z oblasti zdravotnictví a je zabezpečováno formou výběru pojistného od pojištěnců (vč. úhrady pojistného za skupiny obyvatelstva, kterým pojištění hradí stát).

Pojistné plány Všeobecné zdravotní pojišťovny a ostatních zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven byly v roce 1993 splněny takto:

Finanční prostředky ze státního rozpočtu, které jsou převáděny na zvláštní účet, jehož správcem je Všeobecná zdravotní pojišťovna, jsou zde přerozdělovány podle zákonem stanoveného klíče. Po provedeném přerozdělení mezi VZP a zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami zůstal celý příspěvek ze státního rozpočtu u Všeobecné zdravotní pojišťovny, která navíc získala v roce 1993 v důsledku přerozdělení od ostatních pojišťoven částku ve výši 1,4 mld Kč.

Na vlastním pojistném (před přerozdělením) bylo vybráno 43,1 mld Kč, z toho Všeobecnou zdravotní pojišťovnou 35,4 mld Kč a zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami 7.7 mld Kč.

Neinvestiční výdaje na zdravotnické organizace ústředně řízené byly čerpány ve výši 2,8 mld Kč, tj. na 98,2% rozpočtu po změnách (metodicky nelze srovnat s rokem 1992). Prostřednictvím kapitoly zdravotnictví byly financovány pouze příspěvky zdravotnickým organizacím na činnosti, které nehradí zdravotní pojišťovny. Šlo zejména o příspěvky na provoz středním zdravotnickým školám, léčebnám dlouhodobě nemocných, prostředky na granty, prevenci AIDS, monitoring zdravotního stavu obyvatelstva, činnost středisek Uzemní záchranné služby, apod. Dále byly poskytnuty prostředky na projekty občanských sdružení zdravotně postižených občanů, na činnost soukromých a církevních zdravotnických škol, příspěvek České katolické charitě a pod.

V průběhu roku 1993 došlo k některým významným organizačním změnám: bylo provedeno sloučení některých zdravotnických středních odborných učilišť se středními zdravotnickými školami, od 1. 10.1993 přešla do majetku církve Fakultní nemocnice pod Petřínem v Praze. K 31. 12.1993 má ministerstvo zdravotnictví 16 rozpočtových organizací, 66 zdravotnických příspěvkových organizací a 71 středních zdravotnických škol.

Na základě usnesení vlády č. 663/1992 o státním rozpočtu na rok 1993 došlo u rozpočtových organizací ministerstva zdravotnictví k vázání příslušných částek za neobsazená funkční a pracovní místa v celkové výši 4,5 mil. Kč. Z tohoto vázání byla použita na krytí zvýšených platových tarifů částka 785 tis. Kč.

Na zdravotnictví v působnosti okresních úřadů a obcí se výdaje proti roku 1992 zvýšily o 919 mil. Kč, což bylo způsobeno především zařazením financování některých nových činností z prostředků zřizovatelů a převodem specifických položek z ústředně řízeného zdravotnictví do působnosti územních orgánů.

Školství

Neinvestiční výdaje do odvětví školství dosáhly v roce 1993 celkem 46 mld Kč a byly proti roku 1992 vyšší o 12,6 mld Kč, tj. 37,7%.

Během roku 1993 byla v kapitole ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, která obhospodařuje celkem 23 tisíc škol a školských zařízení, provedena celá řada rozpočtových opatření. Převážně se týkala přesunů neinvestičních a investičních výdajů mezi rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi navzájem. Nejdůležitějšími rozpočtovými opatřeními bylo posílení rozpočtu kapitoly MŠMT celkem o 1,8 mld Kč na základě rozhodnutí vlády, posílení mzdových prostředků podle usn. vlády č. 653/93 v celkové výši 117 mil. Kč a dále příděly prostředků na rozvoj vědy a technologie, na projekty Grantové agentury a v souvislosti s transformací Akademie věd na vysoké školy.

V rozpočtu kapitoly bylo vázáno v neinvestičních výdajích 25,4 mil.Kč za nesplněné odvody příspěvkových organizací, které byly rozpočtovým opatřením ministerstva financí převedeny do příjmů rozpočtových organizací a dalších 43,3 mil. Kč v neinvestičních výdajích vysokých škol za nesplněné příjmy těch vysokých škol, které k 1. 1. 1993 přešly na příspěvkovou formu hospodaření. Do čerpání rozpočtu neinvestičních výdajů byly zahrnuty i uspořené prostředky ve výši 377 mil. Kč převedené z roku 1992. Tento postup vyplýval z ustanovení § 22 zákona č. 10/93 o státním rozpočtu na rok 1993.

Čerpání příspěvku příspěvkovým organizacím na provoz za rok 1993 ve srovnání s rokem 1992 vzrostlo více než trojnásobně. Tento vývoj dokladuje skutečnost výrazného přechodu škol a školských organizací z rozpočtové na příspěvkovou formu hospodaření. Od 1. 1. 1993 hospodaří jako příspěvkové organizace 4 vysoké školy, všechny školní zemědělské a lesní podniky vysokých škol, školní hospodářství středních škol, výzkumné ústavy, učební střediska a některé školy a školská zařízení, zřizovaná MSMT a školskými úřady podle zákona č. 564/90 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.

V rámci tzv. ostatních příspěvků byly poskytovány dotace soukromým a církevním školám i refundace prostředků středním odborným učilištím. Soukromým školám byla v roce 1993 poskytnuta celková dotace na neinvestiční výdaje ve výši 637 mil. Kč. Počet soukromých, především středních škol se stále zvyšuje. Církevním školám, jejichž zřizovateli jsou církve nebo náboženské společnosti, byl poskytnut příspěvek v celkové výši 130,7 mil. Kč. Tento typ škol dosahuje nejmenšího podílu na celkovém objemu příspěvku.

Na činnost rozpočtových a příspěvkových organizací řízených územními orgány bylo vynaloženo 8,6 mld Kč. Tyto prostředky sloužily zejména k financování běžného provozu školských zařízení. Některé obce dále využily možnosti dané novelou školského zákona č. 190/93 Sb., která umožňuje obcím vybírat příspěvky od rodičů na částečnou úhradu neinvestičních nákladů mateřských škol, školních družin a školních klubů. Vynaložené prostředky v této oblasti byly o 6,1% vyšší než v roce 1992.

Kultura

Vývoj neinvestičních výdajů veřejných rozpočtů do odvětví kultury je uveden v následující tabulce:

Celkem bylo v roce 1993 vynaloženo z veřejných rozpočtů na zabezpečení činnosti rozpočtových a příspěvkových organizací v oblasti kultury o 1,2 mld Kč, tj. o 28,2% více než v předchozím roce.

Prostředky státního rozpočtu byly vedle zabezpečení činnosti přímo řízených organizací a vlastního aparátu ministerstva použity na podporu kulturních aktivit občanských sdružení i činnosti církví a náboženských společností. Dále pak na opravy, údržbu a rekonstrukce významných kulturních památek v majetku státu, v majetku církví i fyzických osob a na další kulturní akce. Rozpočet kapitoly obsahoval rovněž prostředky na havarijní opravy památkových objektů, které byly čerpány ve výši téměř 50 mil. Kč.

Mimoto ve skutečných neinvestičních výdajích rozpočtových organizací jsou zahrnuty prostředky získané z televizního sázení MATES ve výši 15,9 mil.Kč (neobsažené v rozpočtu příjmů a výdajů na rok 1993), které byly ministerstvem kultury rozděleny a vynaloženy rovněž na opravy kulturních památek.

V průběhu roku byl rozpočet kapitoly ministerstva kultury posílen z účelové rezervy státního rozpočtu o 80 mil. Kč na Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Dále došlo ke zvýšení prostředků o 13,3 mil. Kč, které byly určeny na tisk pro národnostní a etnické menšiny a o 3 mil. Kč na platovou úpravu související se zvýšením mzdových tarifu. Kromě toho ministerstvo financí povolilo další čerpání výdajů do výše cca 3 mil. Kč dosažených příjmů.

Dosažené výsledky nelze porovnávat ve struktuře rozpočtových a příspěvkových organizací s předcházejícím rokem vzhledem k tomu, že v roce 1993 došlo ke změně hospodářsko-právní formy státních knihoven, které přešly ze sféry rozpočtové do sféry příspěvkové. Jedinou rozpočtovou organizací zůstalo Ministerstvo kultury ČR. Došlo i k řadě dalších organizačních změn.

V působnosti okresních a obecních úřadů vzrostly neinvestiční výdaje na kulturu o 20,1% a byly využity především na církevní kulturní památky, na památkovou péči, divadla a klubová zařízení a na nakladatelskou a vydavatelskou činnost.

2.3. Výdaje na veřejnou spotřebu státu

Výdaje na veřejnou spotřebu státu zahrnují výdaje vynakládané do ostatních odvětví, zejména do hospodářství, rozvoje vědy a techniky, dále výdaje na obranu a bezpečnost a na státní správu. Podíl těchto výdajů představoval v roce 1993 cca 1/4 celkových neinvestičních výdajů státního rozpočtu.

Z nich podstatnou část představují výdaje na obranu a bezpečnost. Ty se v roce 1993 vyvíjely takto:

*) zahrnuje neinvestiční výdaje kapitoly ministerstva vnitra, BIS, ministerstva dopravy (železniční policie) a ministerstva spravedlnosti (vězeňská služba)

Neinvestiční výdaje ministerstva obrany, stanovené částkou 21,55 mld Kč, byly zvýšeny v průběhu roku realizovanými rozpočtovými opatřeními o 442 mil. Kč. Převážná část tohoto zvýšení se týkala zajištění nezbytných výplat důchodových dávek vyplácených vojákům z povolání Vojenským úřadem sociálního zabezpečení, o 36 mil. Kč byl rozpočet zvýšen k částečnému vyrovnání výdělkové úrovně v resortu v souvislosti se zvýšením stupnic platových tarifu zaměstnanců v rozpočtové sféře s účinností od 1. 12. 1993. Dále bylo povoleno překročení výdajů o částku 144 mil. Kč přijatou od zdravotních pojišťoven k řešení akutních potřeb vojenského zdravotnictví.

Neinvestiční výdaje byly celkem čerpány částkou 22,29 mld Kč, což představuje 101,4% takto upraveného limitu. Překročení výdajů o 0,3 mld Kč bylo kryto výrazným zlepšením salda kapitoly MO k rozpočtu zejména v důsledku neplánovaných příjmů z pojistného na sociální zabezpečení. Celkové saldo příjmů a výdajů (vč. investičních) bylo ve skutečnosti o 1,6 mld Kč lepší než uvažoval rozpočet.

Z celkových neinvestičních výdajů největší část tvořily výdaje materiálové a výdaje na opravy techniky a údržbu základních fondů.

Mzdové prostředky byly čerpány ve výši 6,6 mld Kč a jejich objem odpovídá zvýšenému limitu zajišťujícímu zvýšení platových tarifů obdobně jako u rozpočtových a příspěvkových organizací v ostatních resortech. Ministerstvem financí byl povolen přesun z ostatních neinvestičních do mzdových prostředků ve výši 16,5 mil. Kč.

Na dávkách důchodového a sociálního zabezpečení bylo vyplaceno 1,6 mld Kč, z čehož podstatnou část tvoří dávky důchodového zabezpečení důchodců vyplácené Vojenským úřadem sociálního zabezpečení (1,3 mld Kč).

I přes překročení závazného limitu výdajů lze hospodaření s rozpočtovými prostředky hodnotit pozitivně. Základní úkoly vyplývající z funkce Armády ČR byly rozpočtově zabezpečeny.

Neinvestiční výdaje kapitoly ministerstva vnitra na rok 1993 v rozpočtové skupině 5 byly stanoveny částkou 12,76 mld Kč. Po rozpočtových opatřeních činil upravený rozpočet 13,91 mld Kč, celoroční čerpání dosáhlo částky 13,90 mld Kč, což je 99,9% upraveného rozpočtu.

V rámci úprav rozpočtu uskutečněných v průběhu roku byl zvýšen objem neinvestičních výdajů zejména z důvodů zabezpečení hranice se Slovenskou republikou, voleb do zastupitelských úřadů, dále na výstavbu informačních systémů, leteckou záchrannou službu, na krytí cla a DPH za dodávku vrtulníků, výjimečné mzdové ohodnocení pracovníků a částečné krytí zvýšených platových tarifu.

Valorizace důchodů byla v rozpočtu ministerstva vnitra zohledněna povolením překročit výdaje na dávky sociálního zabezpečení ve výši skutečně dosažených vyšších příjmů v částce cca 209 mil. Kč. Dopad zvýšení přídavků na děti pokryl resort v rámci svého rozpočtu na úkor věcných výdajů.

V kapitole Bezpečnostní informační služby byly stanoveny neinvestiční výdaje ve výši 402 mil. Kč, vč. provedených rozpočtových opatření činil upravený rozpočet 429 mil. Kč. Skutečné čerpání k 31. 12.1993 představuje částku 382 mil.Kč a bylo tak splněno na 89% upraveného rozpočtu.

Provedenými rozpočtovými opatřeními došlo v průběhu roku ke zvýšení neinvestičních výdajů ve vazbě na skutečně dosažené vyšší příjmy s cílem posílit věcné výdaje. Dále byly ze státního rozpočtu poskytnuty prostředky na částečnou úhradu zvýšených platových tarif°u a vyrovnání výdělkové úrovně policistů.

Neinvestiční výdaje na vězeňskou službu dosáhly objemu 1,89 mld Kč a v porovnání s předchozím rokem vzrostly cca o 0,52 mld Kč.

Těžiště věcných výdajů ve vězeňství představují především prostředky na zabezpečení chodu ústavů pro výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody (zabezpečení střežení, ubytování a stravování), a to při rostoucích počtech vězňů. Zvýšené výdaje souvisely zejména s čerpáním výdajů na zdravotní a sociální pojištění příslušníků vězeňské služby a justiční stráže i občanských zaměstnanců.

Přidělené finanční prostředky umožnily přistoupit i k realizaci úkolů vyplývajících ze zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži ČR, zejména k postupnému zřizování justiční stráže za účelem zajištění pořádku a bezpečnosti v soudních budovách a v jiných místech soudů.

Z ostatních výdajů této skupiny mají větší význam dále výdaje na soudy a prokuraturu. Tyto výdaje (bez výdajů na státní správu) dosáhly objemu 1,94 mld Kč. V porovnání s rokem 1992 byly vyšší 0,79 mld Kč.

Objem výdajů zahrnutý ve schváleném rozpočtu na rok 1993 byl v průběhu roku posílen finančními prostředky, které zajistily potřeby spojené s realizací zákona o soudních rehabilitacích o částku 0,47 mld Kč.

Věcné výdaje u soudů a prokuratur zahrnují především prostředky nutné k zajištění provozních podmínek soudů a prokuratur všech stupňů. Další část věcných výdajů tvoří výdaje na sociální a zdravotní pojištění, výdaje na znalečné a tlumočné, odměny advokátům v trestním rehabilitačním řízení podle zákona č.l 19/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, odměny advokátům ex offo a odměny notářům - soudním komisařům.

Odškodnění osob podle zákona o soudní rehabilitaci bylo prováděno kombinovaně - ze státního rozpočtu formou hotovostní a dále formou dluhopisů. Odškodnění v hotovosti činilo v kapitole ministerstva spravedlnosti 0,40 mld Kč. Bylo vyplaceno 32 tisícům osob, státní dluhopisy byly přiděleny v hodnotě 0,58 mld Kč.

Zákonem č. 283/ 1993 Sb., o státním zastupitelství, ze dne 9. listopadu 1993 byla zřízena soustava státních zastupitelství s účinností od 1. ledna 1994. Hmotný majetek a majetková, jakož i jiná práva a závazky přecházejí ke dni účinnosti zákona z prokuratury na ministerstvo spravedlnosti.

Financování rozvoje vědy a techniky

Základní principy financování této činnosti, a to formou institucionální a účelovou, stanovil zákon č. 300/92 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií.

Institucionální financování rozpočtových a příspěvkových organizací, zabývajících se vědeckou činností a vývojem technologií, se provádělo z rozpočtových kapitol příslušných ústředních orgánů (zřizovatelů). Účelové financování projektů vědy a technologií mělo probíhat přes ustavenou Grantovou agenturu. Vzhledem k tomu, že její činnost byla zahájena až ve II. pololetí 1993, musely být prostředky vyčleněné na podporu konkrétních projektů zcela provizorně rozpočtovány v kapitole Všeobecná pokladní správa.

V důsledku toho vstoupila do procesu alokace účelových finančních prostředků na konkrétní projekty Rada vlády pro vědeckou činnost a vývoje technologií, která ve čtyřech etapách zpracovala pro vládu ČR návrhy na uvolnění těchto prostředků, z nichž poslední byl zpracován v říjnu 1993 (usnesení vlády ČR č. 136/93, 256/93, 407/94 a 563/93).

Ve státním rozpočtu na rok 1993 byly v kapitole VPS zajištěny účelové finanční prostředky na projekty vědy a techniky ve výši 1 089 mil. Kč a 100 mil. Kč na projekty životního prostředí. Skutečné čerpání finančních prostředků na vědu a techniku činilo 1 059 mil. Kč (z toho pro rozpočtové a příspěvkové organizace 758 mil. Kč a pro ostatní organizace 301 mil. Kč); u projektů na životní prostředí bylo vyčerpání 90 mil. Kč (z toho pro rozpočtové a příspěvkové organizace 58 mil. Kč a pro ostatní organizace 32 mil. Kč). Důvodem nižšího využití prostředků je převážně nižší objem věcného plnění.

Kromě uvedených finančních prostředků přerozdělilo ministerstvo financí, na základě doporučení Rady vlády ČR, finanční prostředky na rozpracované úkoly v bývalých federálních organizacích ve výši 163 mil. Kč, původně zahrnuté v kapitole ministerstva hospodářství a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

V roce 1994 bude uvolňování finančních prostředků pro vědeckou činnost a vývoje technologií probíhat v souladu se zákonem č. 300/92, a to přes Grantovou agenturu a ústřední orgány a podle navržených "Zásad vlády ČR pro oblast výzkumu a vývoje".

Vývoj čerpání mzdových prostředků v rozpočtové sféře

Způsob usměrňování čerpání mzdových prostředků rozpočtových organizací v roce 1993 lze charakterizovat takto:

- pro ústřední orgány státní správy byl jednoznačně a jednotnými principy usměrňován mzdový vývoj závaznými limity regulace zaměstnanosti - tj. počty pracovníků a objemem mzdových prostředků, schválenými usnesením vlády č. 663/1992, o státním rozpočtu ČR na rok 1993,

- u podřízených orgánů a organizací státní správy ústředně řízených byl ze strany resortů sledován počet pracovníků a stanoven závazný objem mzdových prostředků,

- ve zbývajících rozpočtových organizacích byly vytvořeny předpoklady ke splnění úkolu nepřekročit mzdy v rámci závazného ukazatele státního rozpočtu. Úroveň průměrných platů v roce 1993 usměrňovalo rozhodnutí ministerstva práce a sociálních věcí. kterým byl stanoven podíl mimotarifních složek, tj. osobních příplatků a odměn na 15% s výjimkou zdravotnictví, kde byla úroveň těchto složek platu stanovena ve výši 30%.

Ve schváleném rozpočtu na rok 1993 byl stanoven celkový závazný objem mzdových prostředků ve výši 25 045 mil. Kč. Tento objem zahrnoval i částku 227,5 mil. Kč v kapitole Všeobecná pokladní správa, která obsahovala údaje za bývalé federální kapitoly (Kancelář prezidenta, Ústavní soud, Úřad pro normalizaci a měření, Úřad pro vynálezy, Správa hmotných rezerv, Komise pro atomovou energii).

Mzdové prostředky po všech změnách včetně dodatečného promítnutí ministerstva obrany dosáhly rozpočtované výše 30 488 mil. Kč, vyčerpáno bylo 29 986 mil. Kč, tj. 98,4%. (Ve schváleném i upraveném rozpočtu, ani ve skutečnosti nejsou zahrnuty mzdové prostředky za Bezpečnostní informační službu a za část ministerstva vnitra, týkající se policie, které v roce 1993 byly zahrnuty v neinvestičních výdajích a nebyly samostatně vykazovány.)

Údaje za rok 1993 nelze zejména za oblast státní správy srovnávat s rokem 1992. Vývoj v roce 1993 byl následující:

V ústředních orgánech státní správy došlo v hodnoceném roce jednak k úpravám závazných limitů v důsledku plnění úkolů vyplývajících ze zrušení federálních orgánů, jednak ke zvýšení mzdových prostředků z titulu výjimečného ohodnocení vybraných zaměstnanců a na částečné krytí úpravy platových tarif°u k 1. prosinci 1993. Došlo dále k řadě změn v soustavě ústředních orgánů státní správy (zřízení ministerstva dopravy, zrušení ministerstva státní kontroly a bývalého Nejvyššího kontrolního úřadu a zřízení nového Nejvyššího kontrolního úřadu, atd.).

Limit počtu pracovníků po všech změnách ve výši 8 912 osob byl naplněn počtem 8 244 osob. Nenaplněno zůstalo 668 pracovních míst. V návaznosti na to bylo vykázáno nečerpání mzdových prostředků o cca 52 mil. Kč, což představuje 5% závazného objemu.

Schválený závazný limit objemu mzdových prostředků v roce 1993 byl zvýšen v souladu s usnesením vlády č. 458/1993 k výjimečnému ohodnocení některých zaměstnanců ústředních orgánů, v jejichž čele je člen vlády a Českého statistického úřadu, o celkovou částku 13,6 mil. Kč. Tyto prostředky byly vyčerpány z poloviny na osobní příplatky a z poloviny na výplaty odměn. Další zvýšení ve výši 7,1 mil. Kč bylo určeno na částečné krytí zvýšených platových tarifu, zpět do státního rozpočtu bylo vráceno nepoužitých 240 tis. Kč. Některým ústředním orgánům nepostačovalo zvýšení na plné krytí vyšších platových tarifu a v souladu s usnesením vlády č. 653/93 použily části vázaných prostředků za neobsazená místa ve výši 1,4 mil. Kč.

Vývoj platových poměrů v roce 1993 dokumentuje vykazovaná úroveň průměrných platů: oproti systemizovanému platu po změnách ve výši 9 242 Kč dosahuje skutečnost výše 9 512 Kč měsíčně, tj. překročení o 2,9%. Průměrný plat odborných a administrativních zaměstnanců dosáhl skutečné výše 9 888 Kč.

V podřízených orgánech a organizacích státní správy byl podstatně rozšířen rozsah působnosti, a tím i potřeba počtu pracovníků a mzdových prostředků. Bylo tomu tak

- jednak u stávajících orgánů (finančních úřadů, úřadů práce, orgánů sociálního zabezpečení a katastrálních úřadů),

- jednak u orgánů převedených z federace (České telekomunikační správy, celní správy a účelových organizací Státní správy hmotných rezerv).

Naopak, ale v daleko menší míře, se omezují počty pracovníků a objemy mzdových prostředků u školských úřadů a veterinární správy.

Z pohledu ministerstva financí nebyly orientační počty pracovníků naplněny o 1 492 osob. Mzdové prostředky zůstaly z důvodu neobsazených míst nečerpány o cca 305 mil. Kč, což představuje 7% z rozpočtovaného objemu.

I v této oblasti došlo v průběhu roku 1993 k posílení mzdových prostředků z titulu částečné úhrady zvýšených platových tarifu. Skutečný průměrný plat ve výši 7 987 Kč překračuje rozpis o 2,5%.

Ostatní rozpočtové organizace zahrnují především organizace ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Akademie věd, ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva dopravy. Patří sem i organizace justice a bývalé prokuratury, kde došlo (zejména v justici) k výraznému nárůstu počtu pracovníků a mzdových prostředků. Vzhledem k připravované transformaci bývalé prokuratury bylo z titulu neobsazených míst vázáno 27, 5 mil. Kč mzdových prostředků.

V závazných objemech mzdových prostředků těchto rozpočtových organizací představoval meziroční nárůst mezd 9%. V některých organizacích však uplatnění stupnice platových tarifu platné od 1. 1. 1993 znamenalo zvýšení tarifních platů o 15-17% (např. v resortu školství). Podle podkladů ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dosahuje skutečný průměrný plat za přímo řízené rozpočtové organizace a regionální školství výše 5 541 Kč měsíčně, v tom za vysoké školy a ostatní rozpočtové organizace výše 7 000 Kč měsíčně. V těchto celkových údajích nebyla odděleně specifikována platová úroveň učitelů.

2.4. Neinvestiční dotace podnikům

Státní rozpočet poskytl v roce 1993 formou neinvestičních transferů do podnikové sféry celkem 28,6 mld Kč. Původně schválená výše dotací 25,7 mld Kč byla v průběhu roku postupně zvýšena na 28,2 mld Kč, zejména pro potřeby dopravy a k zabezpečení prostředků na tepelnou energii.

Poskytování dotací se soustředilo především do resortů ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva zemědělství a ministerstva dopravy.

Přehled čerpání neinvestičních dotací je uveden v následující tabulce.

V resortu ministerstva průmyslu a obchodu směřovaly dotace zejména do odvětví paliv a energetiky ve smyslu usnesení vlády České republiky k útlumu těchto odvětví, konkrétně uranových, uhelných a rudných dolů. Byly poskytovány na povinné sociálně zdravotní dávky pracovníkům uzavíraných provozů, na zahlazení následků důlní činnosti a na technickou likvidaci dolů. V zájmu podpory programu úspory paliv a energie byla ve stáním rozpočtu dále vyčleněna částka 400 mil. Kč na zateplování budov.

Na uvedené účely bylo vynaloženo:

Skutečně přiznaná výše jednotlivých dotaci je předmětem finančního vypořádání resortu se státním rozpočtem za rok 1993.

Ministerstvo zemědělství postupovalo při rozdělování dotací v roce 1993 podle Zásad poskytování dotací a návratných finančních výpomocí, vydaných ministerstvem financí.

Celkem bylo do tohoto odvětví poskytnuto 5.8 mld Kč, z toho formou návratných finančních výpomocí 4,1 mld Kč a formou přímých dotací 1.7 mld Kč.

Téměř dvě třetiny těchto prostředků, tj. 3,8 mld Kč bylo určeno na podporu zemědělské prvovýroby a služeb pro zemědělskou prvovýrobu.

Dále se program poskytování dotací zaměřil zejména na:

- podporu technického využívání obnovitelných zdrojů v zemědělství, lesním a vodním hospodářství,

- řešení důsledků imisí na hospodaření v lesích a na podporu podnikatelské činnosti v lesním hospodářství,

- udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat, osiv a sádí a na podporu ozdravování zvířat, polních a speciálních plodin.

Částka 196 mil. Kč byla uvolněna na realizaci opatření ke zlepšení kvality pitné vody a řešení havarijních situací v zásobování pitnou vodou, na podporu podnikatelských aktivit v potravinářství 146 mil. Kč.

Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství byly podporovány též nepřímou cestou, zejména prostřednictvím poradenství, řešením vybraných výzkumných úkolů, ap. Rovněž tyto aktivity byly hrazeny ze státních prostředků.

V resortu ministerstva dopravy byly uvažované dotace účelově určeny pro potřeby železniční dopravy, autobusové dopravy a letecké dopravy.

Neinvestiční dotace pro České dráhy, schválená ve výši 4,8 mld Kč a zvýšená usnesením vlády č. 346/93 na 6,1 mld Kč, byla určena na kompenzaci ztrát z provozu osobní dopravy a byla tedy vyjádřením veřejného zájmu na zajištění určitého rozsahu provozu. Zvýšením dotace v průběhu roku bylo uznáno zvýšení nákladů nezbytné pro zabezpečení provozuschopnosti osobní dopravy.

Pro pravidelnou autobusovou dopravu byla původní dotace ve výši 1,5 mld Kč, určená na kompenzaci ztrát z titulu poskytování obecně stanovených slev (zejména žákovské jízdné), provozování MHD, jakož i regulované nižší cenové úrovně do 31. 8. 1993, v průběhu roku zvýšena o 220 mil. Kč na zabezpečení plošné obsluhy území a na vykrytí ztrát z provozu MHD. Dotace je rozdělována ministerstvem dopravy podle přijatých resortních pravidel.

Pro ČSA byla vyčleněna dotace na základě usnesení vlády ČR č. 279/92 a byla určena na pravidelné splátky úroků z úvěru na leasing letadel Boeing (do roku 1996). Její čerpání v roce 1993 v souladu se schválenou částkou činilo 160 mil. Kč.

V rámci rozpočtu kapitoly ministerstva financí byla schválena neinvestiční dotace ve výši 4 mld Kč, určená jako dotace na tepelnou energii poskytovaná finančními úřady podle "Opatření MF ČR" vlastníkům (správcům) vytápěných domovních objektů. Na základě předpokládané vyšší potřeby finančních prostředků schválila vláda ČR zvýšení rozpočtované částky o 1,2 mld Kč, skutečné čerpání k 31. 12. 1993 činilo 5,6 mld Kč.

K 1. 1. 1993 došlo k zásadní změně systému dotování tepelné energie, kdy se zrušily dotace výrobcům tepelné energie a byl stanoven nový způsob regulace cen tepla a teplé užitkové vody a v návaznosti na to i systém poskytování dotací vlastníkům (správcům) vytápěných domovních objektů. Zabezpečení tohoto systému je administrativně značně náročné, jelikož v roce 1993 byly dotace poskytovány 7 500 subjektům.

Mimoto bylo do podnikatelské sféry poskytnuto 4,9 mld Kč přímo z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Z uvedené částky největší objem tvořila dotace do Státního fondu tržní regulace v zemědělství, čerpaná ve výši 3 mld Kč - využití této částky je komentováno v samostatné části této kapitoly.

Na podporu exportu byla a.s. EGAP (Exportní garanční pojišťovací společnost) poskytnuta dotace ve výši 1 mld Kč, určená především k posílení pojistných fondů této organizace.

Rezerva určená na realizaci záruk 600 mil. Kč byla v plné výši vyčerpána k úhradě záruk za úvěry poskytnuté podnikům Zetor Brno, Mesit Uherské Hradiště a Konax Jihlava. (Část 4. splátky záruky za podnik Zetor Brno ve výši 176 mil. Kč byla uhrazena nad rámec rozpočtu na rok 1993.) Celkový objem realizovaných záruk v roce 1993 tak činil 776 mil. Kč a je evidován jako pohledávka státu ve státních finančních aktivech.

Dále poskytl státní rozpočet 300 mil. Kč jako dotaci výrobním organizacím, které zaměstnávají více než 60% zdravotně postižených občanů.