Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

2.5. Další běžné výdaje státního rozpočtu

a) Výdaje na druhovou službu

Rozsah výdajů České republiky na dluhovou službu státního dluhu se v roce 1993 proti minulým letům podstatně rozšířil, což souvisí s převzetím dvou třetin vnitřních a zahraničních závazků bývalé čs. federace, jakož i zahraničních závazků státní povahy od ČSOB (zejména z titulu zadluženosti CDZ). Ve schváleném státním rozpočtu na rok 1993 bylo na dluhovou službu určeno 13,5 mld Kč, z toho 9,5 mld Kč tvořila rezerva na obsluhu převzatého federálního dluhu. Kromě toho zákonem o státním rozpočtu bylo stanoveno, že úhrada splátek jistiny a úroků převzaté zadluženosti z titulu CDZ v předpokládané výši 6,5 mld Kč bude kryta z prostředků Fondu národního majetku.

Vzhledem k tomu, že v době sestavení státního rozpočtu ještě nebyly plně uzavřeny problémy s dělením pohledávek a závazků bývalé federace, byl v červnu usnesením vlády ČR č. 346/93 zvýšen objem prostředků určených ve státním rozpočtu na zabezpečení dluhové služby o 2,1 mld Kč. Zvýšení se týkalo splátek jistiny a úroků z převzatých závazků vůči Investiční bance za úvěr na KTUK Dolinská a splátek úroků z úvěru od ČSOB přijatého v souvislosti s převzetím zahraničních pohledávek a závazků. Po této úpravě bylo ve výdajích kapitoly Všeobecná pokladní správa určeno na dluhovou službu státního dluhu 15,6 mld Kč. Skutečně vynaložené rozpočtové výdaje na dluhovou službu dosáhly 14,3 mld Kč, což představuje 4% z celkových výdajů státního rozpočtu za rok 1993.

Plnění základních složek rozpočtových výdajů určených v roce 1993 na dluhovou službu státního dluhu bylo následující:

*) Úprava podle usnesení vlády č. 346/93

Dosažená úspora rozpočtových výdajů na státní dluh v celkové výši 1,2 mld Kč se týkala úhrady úroků z přímých závazků státu vůči ČNB (jistina se po vyhovění žádosti MF o odklad splátek nesplácela), úroků z realizovaných emisí státních pokladničních poukázek (přičemž v rámci této výdajové položky byly v částce 629,2 mil. Kč pokryty i úroky za SPP emitované v roce 1992) a úrokových nákladů z přijatých zahraničních půjček k podpoře platební bilance. U ostatních položek došlo k mírnému překročení rozpočtových výdajů na státní dluh celkem o cca 0,3 mld Kč.

Nižší čerpání rozpočtových prostředků na úhradu debetních úroků z přímých závazků státu vůči ČNB bylo ovlivněno tím, že část těchto závazků kryjících rozpočtové schodky z minulých let byla v průběhu roku 1993 přeměněna na státní dluhopisy. Hlavním důvodem však bylo červnové snížení diskontní sazby o 1,5%, čímž došlo návazně též ke snížení úrokových sazeb jak ze závazků z převzetí vládních úvěrů, z devalvací a revalvací u bank (ze 14% na 12,5% p.a.), tak i ze závazků na krytí schodků státních rozpočtů za léta 1991 a 1992 (z 11,5% na 10% p.a.). Vliv snížení diskontní sazby znamenal pro státní rozpočet úsporu ve formě snížené úhrady debetních úroků o cca 400 mil. Kč.

Úspory v čerpání rozpočtových prostředků na úhradu úroků z emisí SPP jsou do určité míry důsledkem toho, že téměř po celý rok 1993 nebylo nutné emitovat SPP na krytí běžných rozpočtových schodků, revolvingové emise SPP narůstaly postupně a teprve od července se ustálily na úrovni 17 mld Kč. Hlavním důvodem dosažených úspor však byl pokles průměrných úrokových výnosů dosažených na jednotlivých aukcích SPP (z úrovně 14% p.a. až na úroveň 6% p.a. i méně), k němuž přispělo i zrušení zdanění úrokových výnosů ze státních dluhopisů od 1. 8. 1993.

Úrokové výnosy klesaly v roce 1993 i u střednědobých státních dluhopisů, kde proti schválenému rozpočtu nedošlo k úsporám rozpočtových výdajů na dluhovou službu. Důvody k překročení těchto výdajů byly tedy jiné. U státních dluhopisů na KBV to byl např. provedený zpětný odkup od dvou slovenských bank ve výši 65 mil. Kč, s čímž se ve schváleném rozpočtu nepočítalo. Obdobně se při schvalování a úpravě státní`ho rozpočtu též nepočítalo, že u rehabilitačních dluhopisů budou v roce 1993 spláceny tři kupony místo jednoho, resp. dvou.

Rozpočtové výdaje spojené se zahraničními půjčkami státu k podpoře platební bilance se v roce 1993 týkaly hlavně úhrad splátek úroků (v menší míře i různých poplatků za čerpání, odměn dovozcům, auditorům apod.). Také zde byl důvodem úspor těchto výdajů všeobecný pokles úrokových sazeb na zahraničních devizových trzích, na nichž jsou konkrétní sazby jednotlivých těchto vládou přijatých půjček smluvně vázány. Dosažená průměrná úroková sazba u všech těchto ze zahraničí přijatých vládních úvěrů se v roce 1993 snížila z 8,86% p.a. v 1. čtvrtletí na 6,62% p.a. ve 4. čtvrtletí, z toho u půjčky od Evropských společenství z 1 1,29% p.a. v 1. čtvrtletí na 7% p.a. ve 4. čtvrtletí.

Obdobné jsou též příčiny úspor prostředků získaných od Fondu národního majetku na úhradu splátek zadluženosti z titulu CDZ komentované na jiném místě této zprávy. Úhrnem bylo v roce 1993 vydáno na dluhovou službu státního dluhu 19,8 mld Kč (ze státního rozpočtu, z FNM i z účtů státních finančních aktiv), což představuje 89,1% předpokládaných a vládou i Parlamentem ČR schválených výdajů.

b) Financování vládních úvěrů

Dopad z financování vládních úvěrů poskytnutých do zahraničí na rozpočtové výdaje lze charakterizovat těmito údaji:

Na celkové dosažené úspoře ve výdajích na vládní úvěry ve výši 2,2 mld Kč se v roce 1993 i nejvíce podílelo nižší čerpání vládního úvěru na plynárenské VIA. Nedočerpání tohoto vládního úvěru je důsledkem dosud definitivně nedořešeného nástupnictví k příslušné mezivládní dohodě po zániku SSSR. Z tohoto důvodu nejsou do naší vládní pohledávky dočasně zahrnovány stavby dokončované po 1. 1. 1992 na území Ukrajiny a Kazachstánu. Problematika se intenzivně projednává a předpokládá se její uspokojivé komplexní dořešení v průběhu I. pololetí 1994.

Nízké čerpání ostatních vládních úvěrů bylo ovlivněno nečerpáním vládních úvěrů ve speciální oblasti, kde byly rozpočtovány výdaje ve výši 733 mil. Kč. Příčinou byl pozdní podpis dohod o převodu vládních pohledávek na nástupnické státy vzniklé rozdělením bývalé ČSFR. Zájemce o vývoz na speciální vládní úvěr (Aero Vodochody) dostal souhlas s vývozem až na 4. čtvrtletí 1993, takže čerpání úvěru se již nepodařilo uskutečnit.

Naproti tomu u civilních vládních úvěrů (bez plynárenských VIA) byl roční limit čerpání překročen o 127,6 mil. Kč, což se převážně týkalo vývozu do Alžírska. Nutnost řešit finanční problémy u dodavatele krupičných mlýnů do Alžírska (tj. slovenského podniku Technopol a jeho českých subdodavatelů) vedla k dohodě s ministerstvem financí SR, kterou bylo povoleno 100%ní financování těchto dodávek ze státních rozpočtů. Zvýšení limitu čerpání vládních úvěrů znamenalo dopad do rozpočtu ČR 109,1 mil. Kč, ale bylo kryto úsporami v čerpání vládních úvěrů v jiných oblastech. Uvedený postup nebyl v souladu s usnesením vlády ČSFR č. 192/91, podle kterého byla stanovena účast státu na financování vládních úvěrů podílem 65% a účast vlastních zdrojů podniků 35%. Při vysoké ztrátovosti zúčastněných podniků na kontraktu existovalo riziko jeho nesplnění a tím i ztráta nároku na splacení poskytnutého vládního úvěru (pohledávka za Alžírem činila v květnu 1993 29,1 mil. USD), což bylo důvodem pro uvedený postup.

Úspory v úhradách disážií z deblokací se v roce 1993 týkaly pouze speciálních vládních úvěrů, kde se kromě deblokace pohledávek v Alžírsku nepodařilo provést žádnou další deblokaci. U civilních vládních úvěrů byly rozpočtované výdaje na úhradu disážia překročeny o 385,4 mil. Kč a poměr disážia k nominální hodnotě deblokovaných pohledávek se zhoršil (činil 64% namísto předpokládaných 43%). V korunových vícenákladech z deblokací vládních úvěrů (40 mil. Kč) se realizovala refundace úroků Čs. námořní plavbě, které byl Investiční bankou poskytnut úvěr na nákup námořních lodí v rámci akce Daewoo.

Ve výdajích na správu a vedení účtů vládních úvěrů jsou zahrnuty rozpočtové úhrady ve výši 2% z čerpání a 5% z dosaženého čistého inkasa splátek vládních úvěrů, které jsou podle příslušných dohod čtvrtletně poukazovány jednak Československé obchodní bance za správu a vedení účtů civilních vládních úvěrů, jednak příslušnému útvaru ČNB za správu a vedení účtů speciálních vládních úvěrů.

c) Dotace finančním institucím

Obdobně jako v předchozích letech se i v roce 1993 prováděla úhrada majetkové újmy peněžních ústavů (Česká spořitelna, a.s., Investiční banka, a.s.), která těmto institucím vzniká v důsledku nižších úrokových sazeb u některých společensky prerefovaných druhů poskytovaných úvěrů.

Částka 2 mld Kč schválená zákonem o státním rozpočtu k úhradě majetkové újmy v roce 1993 ze zdrojů FNM nepostačovala, a proto bylo usnesením vlády č. 714 z 15. prosince 1993 schváleno zvýšení výdajů ze státního rozpočtu na tyto účely ve výši 1,5 mld Kč.

Rozložení úhrady majetkové újmy mezi jednotlivé peněžní ústavy a použití těchto prostředků udává následující přehled:

Prostředky poskytnuté peněžním ústavům formou majetkové újmy byly použity zejména k vyrovnání úrokových dopadů u úvěrů na bytovou výstavbu (74,4%) a u půjček mladým manželům (22,6%). Dále byly poskytnuty na zvýhodněné úvěry pro JE Dukovany.

Nepoužité prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu budou zúčtovány v roce 1994.

d) Dotace Státnímu fondu tržní regulace v zemědělství

Pro Státní fond tržní regulace (SFTR) byla ve státním rozpočtu na rok 1993 zabezpečena dotace ve výši 3 mld Kč. Aktivity fondu měly být zaměřeny v roce 1993 do regulace trhu mléka a mlékárenských výrobků, jatečných býků, jatečných jalovic, hovězího masa a potravinářské pšenice. V průběhu roku byla rozšířena regulace trhu na jatečná prasata a byl podpořen vývoz cukru, konzumních brambor a bramborového škrobu.

Ministerstvo financí v průběhu roku 1993 postupně poukázalo na účet SFTR prostředky na regulaci trhu ve výši 1 568 mil. Kč. Prostředky byly uvolňovány v závislosti na potřebě, jak vyplynula z prováděných operací a z vývoje ostatních příjmů fondu. Dalších 7 mil. Kč bylo ze státního rozpočtu vyčleněno na činnost správního aparátu SFTR. Zbývajících (v roce 1993 nevyčerpaných) 1 425 mil. Kč bylo ponecháno pro hospodaření fondu v roce 1994 na zvláštním účtu ministerstva financí.

e) Clearingové účtování se Slovenskou republikou

Mechanismus clearingového zúčtování platebních vztahů mezi ČR a SR vycházející z platební smlouvy mezi oběma státy, schválené parlamenty obou zemí, se odrážel ve výsledcích státních rozpočtů tak, že v případě ČR byla výsledná pohledávka, tj. clearingové saldo za tzv. starý a nový blok financována z výdajů státního rozpočtu ČR (naopak ve státním rozpočtu SR představovalo toto saldo zlepšující vliv).

Celkový rozpočtem neuvažovaný dopad na hospodaření státního rozpočtu představoval 4,610 mld Kč, z čehož čistá věřitelská pozice vůči Slovensku činila ke konci roku 4,234 mld Kč a zbývajících 376 mil. Kč představoval dopad zúčtovaných úroků a kurzových rozdílů ze změn kurzu Kč vůči zúčtovacímu ECU.

V průběhu roku bylo platební vypořádání vzájemných pohledávek a závazků vzniklých před měnovou odlukou a vedených v rámci starého bloku realizováno převody na nový blok při. použití kurzu zúčtovacího XCS vůči ECU k 5. 2. 1993, tj. 34,499 Kč za 1 ECU. Celkem došlo k šesti vyrovnáním sald a pokaždé se jednalo o převedení salda kreditního, a to ve výši:

U nového bloku bylo dohodnuto vzájemné poskytnutí mezního úvěru ve výši 130 mil. ECU s tím, že platební vypořádání se provádí pouze při překročení tohoto mezního úvěru. Tato situace nastala v roce 1993 na obou stranách pouze jednou. Překročení ze strany České republiky koncem července a na počátku srpna ve výši 25,7 mil. ECU, tj. 886,7 mil. Kč, bylo v rámci vyrovnání sald k 15. 8. kompenzováno aktivním saldem starého bloku. Slovenská strana překročila poskytnutý mezní úvěr v závěru roku o 38,9 mil. ECU. Úhrada byla provedena ve volných měnách ve výši 43,5 mil. USD, jejíž korunová protihodnota (1 267,6 mil. Kč) byla zaúčtována jako snížení rozpočtových výdajů.

Vývoj v průběhu roku nebyl přímočarý. Vlivem celkové dlužnické pozice České republiky byl zpočátku dopad do rozpočtu příznivý (převládaly rozpočtové příjmy). Tato situace byla odrazem vývoje v novém bloku, kde převaha závazků nad pohledávkami převyšovala objem kreditních sald starého bloku. Tato dlužnická pozice českého státu v zásadě přetrvávala až do poloviny měsíce srpna, kdy dopad salda z clearingového zúčtování přešel do věřitelské pozice, tzn. že nastala převaha pohledávek nad závazky. Obrat byl způsoben vývojem platebního zúčtování na novém bloku, které postupně vykazovalo menší objem debetních plateb než činily kreditní platby starého bloku a posléze přešel tento blok od 1. října zcela do kreditního salda. Přijatá opatření k omezení českého vývozu (provedená 3%ní revalvace Kč vůči ECU a následně provedená 5%ní devalvace Sk vůči ECU) se ukázala jako nedostačující. Vývoj rozpočtových dopadů clearingového zúčtování se Slovenskou republikou v průběhu roku 1993 ukazuje následující tabulka:

- převaha rozpočtových výdajů

f) Dotace občanským sdružením a výdaje na humanitární pomoc

Dotace občanským sdružením byly rozpočtem na rok 1 93 schváleny ve výši 962 mil. Kč, v průběhu roku byl tento objem zvýšen na 1,3 mld Kč. Zvýšení bylo zabezpečeno z prostředků kapitoly VPS nebo jednotlivých kapitol. Čerpání dotací občanskými sdruženími ukazuje následující přehled:

Nejvíce prostředků bylo poskytnuto občanským sdružením resortu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které byly poskytnuty pro oblast dětí a mládeže na základě rozhodnutí vlády. Pro rok 1993 vyhlásilo MŠMT konkurz na projekty zaměřené na řešení aktualizovaných Programů podpory a ochrany mládeže. Dotace hyly poskytovány rovněž v oblasti tělovýchovy a sportovní reprezentace. Byly ze 60% určeny na zabezpečení tělovýchovných zařízení, z 25% na realizaci sportovní činnosti a zbývajících 15% bylo určeno na činnost realizovanou pro členskou základnu a nejširší veřejnost.

Resort zdravotnictví čerpal na dotacích občanským sdružením cca 174 mil. Kč, z toho největší část připadá na Český červený kříž (téměř 50 mil. Kč), Českou lékařskou společnost, Svaz tělesně postižených, dále na Společnost nevidomých a slabozrakých, Českou unii nevidomých a slabozrakých apod.

Prostřednictvím kapitoly MPSV byly poskytnuty dotace 77 občanským sdružením v celkové výši 149 mil. Kč. Z toho nejvíce (110 mil. Kč) občanským sdružením zdravotně postižených občanů. Dotace byly poskytovány především na sociální služby, vč. pečovatelské služby pro handicapované skupiny občanů (zdravotně postižení dospělí i děti, osamělí, staří občané, bezdomovci atd.), na resocializační služby napomáhající integraci do společnosti, na služby osobních asistentů osamělým těžce zdravotně postiženým lidem, na provoz SOS dětských vesniček.

Příspěvky na činnost občanských sdružení ministerstva kultury ve výši 64 mil. Kč byly poskytnuty především na projekty v oblasti národnostních menšin, kulturní aktivity zdravotně postižených občanů, profesionálního i neprofesionálního umění apod.

Prostředky některých občanských sdružení byly dále použity také na humanitární účely.

Nepoužité prostředky budou vráceny do státního rozpočtu v roce 1994.

Na humanitární pomoc bylo v roce 1993 z kapitoly Všeobecná pokladní správa poskytnuto celkem 121,8 mil. Kč. Prostředky státního rozpočtu tak přispěly především - k zabezpečení činnosti humanitárních organizací 75,8 mil. Kč

- k přesídlení a pomoci osobám z černobylské oblasti 40,0 mil. Kč - k podpoře materiální pomoci Bosně a Hercegovině 6,0 mil. Kč.

Mimoto poskytly příspěvky na humanitární pomoc rovněž některé ústřední orgány a organizace. Využití těchto prostředků se soustředilo např. na pomoc pro přesídlence a děti z Černobylu, na zdravotní péči pro repatriované volyňské Čechy, na pomoc Ukrajincům, na pomoc České katolické Charitě, církevním a soukromým školám apod.

3. Kapitálové výdaje státního rozpočtu

Státní rozpočet v roce 1993 v oblasti investiční výstavby sledoval jako základní priority řešení problémů ekologie, dopravní infrastruktury a zdravotnictví. V rozpočtu byly též oproti minulým letům preferovány investiční výdaje v odvětvích školství, sociální péče a některých oblastech spojených s výkonem státní správy (resorty spravedlnosti a vnitra). Jedním z hlavních kriterií uplatněných při alokaci investičních výdajů bylo urychlené dokončování rozestavěných staveb.

Objem kapitálových výdajů veřejných rozpočtů činil v roce 1993 celkem 57,9 mld Kč, což představovalo 13,8% jejich celkových výdajů. Ve srovnání s rokem 1992, kdy tento podíl činil 17,8%, došlo tedy k relativnímu poklesu, který byl ovlivněn tím, že v roce 1992 byly k financování bytové výstavby u místních rozpočtů použity státní obligace (8,7 mld Kč), což se v roce 1993 neopakovalo.

*) pokles ve srovnání s upraveným rozpočtem vyplývá z uvolnění účelových prostředků na investice z kapitoly VPS do místních rozpočtů

Ve srovnání s rozpočtem po všech změnách byly kapitálové výdaje veřejných rozpočtů překročeny o 17,9 mld Kč, z toho u místních rozpočtů o 17,4 mld Kč, což bylo umožněno jejich vyššími příjmy.

Ve sféře ústředně řízených rozpočtových a příspěvkových organizací byly z věcného hlediska pokryty rozhodující záměry zapracované do státního rozpočtu na rok 1993. Překročení investičních výdajů je způsobeno zapojením mimorozpočtových zdrojů a ne faktickým překročením limitních výdajů státního rozpočtu (např. ve zdravotnictví byly zahrnuty příjmy z placených služeb, fondy a dary; ve školství příjmy z VHČ a nevyčerpané prostředky z roku 1992; v oblasti životního prostředí prostředky fondu životního prostředí; ve zdravotnictví prostředky z TUTOVKY; v kultuře prostředky z MATESU).

V zájmu zachování souladu mezi tvorbou zdrojů a jejich čerpáním v průběhu roku bylo přistoupeno k regulaci fortnou 20%ního vázání výdajů na investice v jednotlivých rozpočtových kapitolách. Objem takto vázaných prostředků činil 2,2 mld Kč, které byly v průběhu II. pololetí v návaznosti na pozitivní vývoj příjmů uvolňovány na konkrétní investiční akce. V souvislosti s uvolněním regulace nebylo resorty dočerpáno 91,3 mil.Kč.

Při podpoře investiční výstavby podnikové sféry ze státního rozpočtu byly výdaje orientovány na zabezpečení významných již v minulých letech rozestavěných ekologických a vodohospodářských staveb a dále na pokrytí nezbytných nákladů spojených s rekonstrukcí a obnovou železničních dopravních cest. Celkový rozsah investičních výdajů vynaložených na tyto akce dosáhl v roce 1993 objemu cca 5,2 mld Kč. Celý objem investičních výdajů byl účelově vázán na konkrétní stavby, jejichž financování bylo realizováno v režimu individuálních dotací (návratných bezúročných půjček). Nedočerpání investičních výdajů bylo vykázáno na stavbách v působnosti resortu zemědělství a průmyslu a obchodu. Důvodem byly vesměs problémy v přípravě staveb.

Investiční výdaje čerpané z kapitoly Všeobecná pokladní správa představovaly zejména systémové dotace na ekologická opatření v severočeském a severomoravském regionu, dále a ekonomickou újmu, protiradonová opatření a vodohospodářské akce. Touto formou bylo poskytnuto cca 2,3 mld Kč. Významnou položku (cca 0,7 mld Kč) čerpanou na realizaci akcí individuálně dotovaných tvořily zdroje vázané na urychlení výstavby a pokrytí cenových dopadů.

Výdaje státního rozpočtu na bytovou výstavbu a do oblasti bydlení činily celkem 1 949 mil. Kč. Z toho bylo poskytnuto

- na KBV 1 541 mil. Kč (zdroje zajištěné ve státním rozpočtu ve výši 1 mld Kč byly v průběhu roku posíleny na 1,5 mld Kč, převážně z vratek finančních zdrojů v oblasti bydlení; prostředky byly použity na dokončení objektů nezbytné základní technické vybavenosti a na částečné řešení nejnaléhavějších problémů zejména při výstavbě objektů základních škol a domů pro důchodce. Kromě toho byla ze státního rozpočtu provedena splátka státních dluhopisů na KBV z předchozích let ve výši 1,4 mld Kč), - na individuální bytovou výstavbu 235 mil. Kč,

- na družstevní bytovou výstavbu 38 mil. Kč (doplatky k poskytnutým zálohám na příspěvky na DBV),

- na dotace Lidovým bytovým družstvům 40 mil. Kč,

- na vady v panelové výstavbě a na plynofikaci (pro SČMBD) 95 mil. Kč.

Uplatněný systém účelového čerpání investičních výdajů především prostřednictvím individuálních, ale i systémových dotací zavedl do procesu investování ze státního rozpočtu přísnou účelovost vynakládaných finančních zdrojů. Svědčí o tom skutečnost, že prostředky poskytované na stavby formou individuálních dotací dosáhly v roce 1993 výše 11,1 mld Kč, což představovalo 42,2% z celkových výdajů vynaložených na investice ze státního rozpočtu. Tento přístup se osvědčil jednak jako významný prostředek regulování úrovně rozestavěnosti, resp. rozsahu vázání finančních prostředků v nedokončené výstavbě a dále přispěl ke zprůhlednění a zefektivnění toků finančních prostředků do prioritních investičních aktivit.

4. Zajišťování likvidity státního rozpočtu

Zákon o České národní bance neumožňuje krytí schodků státního rozpočtu přímým úvěrem. Krátkodobé schodky vyplývající z dočasného nesouladu příjmů a výdajů státního rozpočtu v rámci jeho běžného hospodaření byly proto v roce 1993 kryty dluhopisy s krátkou dobou splatnosti, tj. státními pokladničními poukázkami (SPP).

Tyto dluhopisy byly emitovány ve vyšším objemu než byl nejvyšší předpokládaný schodek státního rozpočtu, přičemž nejvyšší zadlužení běžného hospodaření je podle rozpočtových pravidel limitováno částkou 16 mld Kč nákupní ceny.

Potřeba krytí schodku emisemi SPP je zřejmá z vývoje salda běžného hospodaření státního rozpočtu v roce 1993:

Potřeba emise SPP se ukázala především na počátku roku. Zejména v lednu se projevil výpadek příjmů v souvislosti s pomalejším náběhem nové daňové soustavy, takže původně provedená emise SPP nepostačovala ke krytí počátečního schodku státního rozpočtu a bylo třeba objem emisí zvýšit. Ke krytí schodku státního rozpočtu na počátku roku byly realizovány tyto emise státních pokladničních poukázek:

S únorovou stabilizací hospodaření souvisí přechod ke kreditním zůstatkům hospodaření státního rozpočtu (od 11. února) a následné ukončení emisí.

Pokles salda hospodaření státního rozpočtu na konci roku je každoročním sezónním jevem a souvisí se zrychlenou realizací rozpočtových výdajů ke konci roku. Krytí debetních zůstatků státního rozpočtu na konci roku 1993 bylo realizováno obchodováním s pokladničními poukázkami z vlastního portfolia ministerstva financí. Pokladniční poukázky byly umisťovány na finančním trhu pouze po dobu trvání schodku státního rozpočtu, čímž byly minimalizovány úrokové náklady na jeho krytí.

IV. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍCH FONDŮ

Státní fond tržní regulace v zemědělství

Zdroji hospodaření státní`ho fondu v roce 1993 byla vedle tržeb z prodeje zásob SFTR z roku 1992 a z tržeb z prodeje výrobků intervenčně nakoupených v roce 1993 také dotace ze státního rozpočtu. Celková výše rozpočtované dotace činila 3 000 mil. Kč, z toho pro zabezpečení regulace trhu bylo určeno 2 99 3 mil. Kč a na činnost správního aparátu Státního fondu tržní regulace 7 mil. Kč. Ministerstvo financí v průběhu roku 1993 postupně uvolnilo prostředky na regulaci trhu ve výši 1 568 mil Kč. Prostředky byly uvolňovány v závislosti na potřebě, jak vyplynula z prováděných operací a z vývoje ostatních příjmů fondu. Zbývajících 1 425 mil. Kč bylo ponecháno pro fond na účtu zvláštních účelových prostředků ve státních finančních aktivech, který spravuje ministerstvo financí.

Spolu s příjmy ze zůstatku z roku 1992 a dalšími příjmy disponoval fond s celkovými prostředky ve výši 3 617 mil. Kč.

Státní fond tržní regulace v zemědělství vynaložil v roce 1993 na regulaci trhu vybraných zemědělských a potravinářských výrobků celkem 2 917 mil. Kč. Do regulace trhu pro rok 1993 byly zařazeny mléko a mlékárenské výrobky, jateční býci, jatečné jalovice, hovězí maso a potravinářská pšenice. V průběhu roku byla rozšířena regulace trhu na jatečná prasata a byl podpořen vývoz cukru, konzumních brambor a bramborového škrobu.

Vedle nákladů spojených se subvencovanými vývozy a intervenčními nákupy jednotlivých zemědělských a potravinářských komodit uhradil Státní fond tržní regulace nesplacený úvěr za zrušený Federální fond tržní regulace z roku 1992 ve výši 242 mil. Kč.

Na správní výdaje výkonného aparátu bylo v roce 1993 vyčerpáno celkem 6 mil. Kč.

Celkový zůstatek fondu k 31. 12. 1993 dosáhl 694 mil. Kč.

Účetní uzávěrka Státního fondu tržní regulace byla ověřena auditorem a její výsledky byly doporučeny ke schválení.

Státní fond životního prostředí

Státní fond životního prostředí je jedním z nástrojů státní ekologické politiky. Byl zřízen zákonem ČNR č. 388/1991 Sb. Správcem fondu je ministerstvo životního prostředí a jeho činnost je zajišťována prostřednictvím kanceláře Fondu, kde bylo k 31. 12. 1993 zaměstnáno 34 pracovníků.

Příjmy fondu byly tvořeny poplatky za vypouštění škodlivých látek do ovzduší, úplatami za vypouštění odpadních vod, poplatky za ukládání odpadů, odvody za odnětí zemědělské půdy a úplatami za odběry podzemní vody. Oproti schválenému rozpočtu na rok 1993 byly příjmy nižší o 674,3 mil. Kč a dosáhly výše 2 635,7 mil Kč. Nižší tvorbu zdrojů způsobily zejména nižší poplatky za ukládání odpadů, které zdaleka nedosáhly předpokládané výše.

Ze Státního fondu životního prostředí jsou poskytovány podpory na akce zlepšující stav životního prostředí. Z celkových výdajů ve výši 2 894,9 mil. Kč byly poskytnuty podpory v oblasti ochrany vod ve výši 1 672,4 mil. Kč, na ochranu ovzduší 936,7 mil. Kč, na ochranu půdy 45,3 mil. Kč a do oblasti nakládání s odpady 214,2 mil. Kč.

Zůstatek fondu k 31. 12. 1993 činí 798,3 mil. Kč. Promítají se zde zejména nerealizované výdaje z důvodu časového posunu mez rozhodnutím o poskytnutí podpor a uzavřením smluv.

I když není zákonem ČNR č. 388/1991 Sb. stanoveno provádění auditu účetní uzávěrky fondu, budou výsledky hospodaření roku 1993 auditorsky ověřeny do konce 2. čtvrtletí 1994.

Účast Státního fondu životního prostředí na realizaci ekologických staveb lze vyjádřit v ukazatelích odstranění znečištění, jež by jinak nepříznivě ovlivňovalo životní prostředí. Celkový přínos staveb ukončených v roce 1993 představuje snížení znečištění v oblasti vodních toků ve výši 2 598 tun/rok vyjádřených biochemickou spotřebou kyslíku za 5 let, to je 2,3% z celkového znečištění v rámci ČR. Celkový přínos staveb na snížení znečištění ovzduší podporovaných Fondem, které byly ukončeny v roce 1993, představuje snížení o 2 198 tun/rok tuhých emisí, tj. 0,44% z celkového znečištění v rámci celé ČR.

Státní fond pro zúrodnění půdy

Státní fond pro zúrodnění půdy byl ustanoven zákonem ČNR č.77/ 1969 Sb., ve znění zákona ČNR č.175/ 1982 Sb. jako nástroj k zachování a udržení úrodnosti zemědělské půdy (včetně technických zařízení - zejména systému závlah).

Příjmy fondu ve výši 25,7 mil. Kč byly tvořeny jednak poplatky za odvodnění půd, dále ostatními příjmy (příjmy ze splácení půjček, vratkami nepřiznaných dotaci a příjmů za odběr vody) aj. Významným zdrojem byl zůstatek fondu z roku 1992 ve výši 51,9 mil. Kč.

Výdaje fondu představují částku ve výši 62,.5 mil. Kč a týkají se z větší části výdajů na investice (především na rozestavěné akce) - cca 38% výdajů, na neinvestiční výdaje (např. provoz nádrží a základních toků, provoz čerpacích odvodňovacích stanic, odškodnění havarijních případů na základních tocích) - cca 39%.

Účetní zůstatek fondu k 31. 12. 1993 činí 15,0 mil. Kč.

Ověření účetní závěrky auditorem není zákonným opatřením stanoveno a proto nebylo prováděno.

Státní fond kultury

Státní fond kultury České republiky byl zřízen zákonem č. 239/1992 Sb. s účinností od 1. 7. 1992. Koncem roku 1992 byl ČNR schválen statut fondu, byl proveden zápis do obchodního rejstříku a u České národní banky byl zřízen běžný účet. Usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 293 ze dne 9. prosince 1993 byla zvolena devítičlenná Rada Státního fondu kultury ČR.

V průběhu roku 1993 pokračovalo Ministerstvo kultury ČR jako správce tohoto fondu v konstrukci ekonomických nástrojů, které by zajistily dostatečné a pravidelné příjmy a tím plnění poslání fondu. Probíhaly práce na realizaci projektu on-line loterie na podporu Státního fondu kultury. Povolení k provozování loterie ARTLOTO bylo fondu uděleno Ministerstvem financí ČR dne 25. 5. 1993. Za účelem finančního zajištění loterie byl získán od Komerční banky a.s. střednědobý úvěr. Smlouva byla uzavřena na 350 mil. Kč, s možností čerpání do výše hmotné záruky, které je fond schopen, t.j. do 280 mil. Kč. Potřebné prostředky z úvěru Komerční banky jsou převáděny na běžný účet fondu u České národní banky. Během roku 1993 bylo vyčerpáno z úvěru 107 mil. Kč. Po získání finančních prostředků byli zajištěni provozovatelé loterie a byly uzavřeny smlouvy s dodavateli vybavení a služeb.

Tento úvěr nelze považovat za vlastní zdroj příslušející fondu a je nutné ho považovat za ostatní příjem. Jedinými vlasními příjmy fondu se staly v roce 1993 úroky (329 tis.Kč) připsané na účet Fondu u ČNB z prostředků, které byly na tento účet přistaveny z úvěru Komerční banky.

Z čerpaného úvěru byl zakoupen objekt pro výpočetní centrálu a administrativu on-line loterie, pořízena výpočetní a kancelářská technika, na základě příslušných obstaravatelských smluv byla dána záloha na výdaje zprostředkovatelské firmy.

Konečný zůstatek na běžném účtu fondu u ČNB činil k 31. 12. 1993 3 074 tis. Kč.

Ověření účetní závěrky provedl v souladu s auditorskými směrnicemi, vydanými Komorou auditorů ČR ing. Pavel Novotný. Sestavení účetní závěrky i vedení účetnictví bylo shledáno v pořádku.

Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie

Státní fond ČR na podporu a rozvoj české kinematografie byl zřízen zákonem č.241/1992 Sb. s účinností od 1.7.1992. Koncem roku 1992 byl ČNR schválen jeho statut. Zápis do obchodního rejstříku byl proveden 15. 9. 1993. Účet č.29720-001 /0710 u ČNB byt zřízen v listopadu 1993, prakticky fungovat začal však až od ledna 1994. Veškeré prostředky proudící fondu (příplatek 1,- Kč ke vstupnému podle § 8 citovaného zákona) byly v roce 1993 shromažďovány na účtu Ministerstva kultury ČR č. 26016-2424-001 /0710 bývalé grantové komise, na kterém se nacházel zbytek nevyčerpané dotace ze státního rozpočtu na podporu tvorby českých filmů a nekomerčních aktivit ve výši 1 396 tis. Kč. Veškeré prostředky zmíněného účtu, tedy včetně zbytku dotace, byly převedeny na nově zřízený účet fondu. Usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 9. července 1993 byla zvolena rada Státního fondu ČR na podporu a rozvoj české kinematografie.

Nejvydatnějším zdrojem fondu se v průběhu roku 1993 projevil opět příplatek 1,- Kč ke vstupnému do kin podle § 8 zákona č. 241/91 Sb. Ostatními příjmy se staly zůstatek dotace ve výši 1 396 tis. Kč (dotace ze státního rozpočtu poskytnutá v roce 1991 Ministerstvu kultury ČR na podporu tvorby českých filmů a nekomerčních aktivit), který Ministerstvo kultury ČR v závěru roku 1993 převedlo na fond a splátka půjčky poskytnutá v minulém účetním období Filmovému průmyslu ve výši 1 000 tis. Kč. Celkově fond za rok 1993 vytvořil zdroje ve výši 23 234 tis. Kč.

Získané zdroje fondu byly v roce 1993 použity ve výši 17 753 tis. Kč na dotování výroby českého kinematografického díla a na návratnou finanční výpomoc na film Šakalí léta ve výši 2 000 tis. Kč.

Skutečně dosažené zdroje fondu jeví značné rozdíly ve srovnání s rozpočtem stanoveným na rok 1993. Důvodem rozdílnosti se stal v prvé řadě při sestavování rozpočtu nedostatek zkušeností s chodem fondu a za druhé ve skutečnosti neodvedení příspěvku 1,- Kč ke vstupnému od některých pořadatelů ve výši cca 15 mil. Kč.

Ověření účetní závěrky v souladu s auditorskými směrnicemi vydanými Komorou auditorů ČR provedl Ing. Pavel Hovorka. Sestavení účetní závěrky shledal auditor v pořádku, upozornil však na skutečnost, že správce fondu nezajistil vedení vlastního účetnictví fondu s potřebnou vypovídací schopností, včetně samostatně vedeného účtu u peněžního ústavu a poukázal dále na neplnění povinnosti včasného vyúčtování částek složených žadateli o poskytnuti prostředků fondu.

a) Zpráva o kontrolní činnosti ministerstva financí a územních finančních orgánů za rok 1993

b) Zpráva o účinnosti práce celních orgánů v roce 1993

c) Zpráva o opatřeních v oblasti cen v roce 1993

a) ZPRÁVA O KONTROLNÍ ČINNOSTI MINISTERSTVA FINANCÍ A ÚZEMNÍCH FINANČNÍCH ORGÁNÙ ZA ROK 1993

Kontrolní orgány ministerstva financí se v roce 1993 zaměřily na provádění daňových revizí u velkých plátců daně, na finanční revize a na finanční, cenovou a devizovou kontrolu.

Podle dosažených výsledků bylo provedeno celkem

- 58 finančních kontrol v rozpočtových a příspěvkových organizacích, při kterých bylo zjištěno neoprávněné použití nebo zadržení prostředků státního rozpočtu včetně penále v celkové výši cca 215 mil. Kč,

- 263 finančních revizí u podnikatelských subjektů. Snížení zisku, resp. zvýšení vykázané ztráty bylo zjištěno v celkové částce téměř 4,5 mld. Kč, neoprávněné použití prostředků státního rozpočtu v podnikatelské sféře bylo prokázáno ve výši cca 153 mil. Kč,

- 614 cenových kontrol. Za porušení příslušných ustanovení zákona o cenách a předpisů souvisejících byly uloženy pokuty ve výši asi 512 mil. Kč.

Při některých významných akcích, zabezpečovaných ve spolupráci s odděleními finančních revizí finančních ředitelství např. ve Vítkovicích, Chemopetrolu Litvínov, Škodě Plzeň a.s., bylo zjištěno řádově miliardové ovlivnění daňového základu. Při finančních revizích bylo zjišťováno neoprávněné krácení příjmů, zvyšování nákladů, jakož i neoprávněné použití prostředků státního rozpočtu.

Další závažné nedostatky, které vedly k návrhům na uplatnění sankcí, byly prokázány v oblasti účetnictví (např. nevedení účetnictví, neprovádění inventarizací, nedoložení zápisů účetními doklady). Vzhledem k velkému nárůstu počtu podniků s majetkovou účastí zahraničních osob byl zjišťován i transfer zisku do zahraničí.

V rámci cenových kontrol byla nejvýznamnější kontrolní akcí plošně prováděná kontrola věcně regulovaných cen tepelné energie u výrobců a distributorů. Dále byla provedena cenová kontrola maximálních cen léků pro konečného spotřebitele s uložením pokut ve výši 9 mil. Kč. Z hlediska společenského významu byla důležitá kontrola v masokombinátech v souvislosti s nárůstem cen masa a masných výrobků, jakož i cenová kontrola ve Škodě Mladá Boleslav a.s. vykonán z důvodu dvojího zvýšení cen v průběhu uplynulého roku.

V případě podezření z trestné činnosti jsou podávány podněty orgánům činným v trestním řízení. Některá zjištění jsou využívána pro potřeby Nejvyššího kontrolního úřadu.

Činnost územních finančních orgánů v roce 1993 významně ovlivnila nová daňová soustava s účinností od 1. ledna. Nové daně a pokračující vzestup ekonomických aktivit obyvatelstva přinesly téměř 2 112 násobné zvýšení počtu daňových subjektů (vzrostl z cca 2 mil. na více než 5,1 mil.). Vysoká koncentrace poplatníků v některých lokalitách si vyžádala zřízení pěti nových finančních úřadů, čímž se zvýšil jejich počet na 223.

Vzestup kontrolní činnosti finančních úřadů v posledních třech letech dokumentuje tento přehled:(v tis. Kč)

I částky 3,6 mld Kč v roce 1993 představují doměrky 2.6 mld Kč a penále cca 1 mld Kč. Mimoto byly poměřeny další doměrky a penále z provedených revizí v celkové částce 812 mil. Kč.

Nižší počet kontrol v uplynulém roce a v důsledku toho i pokles doměrků ve srovnání s rokem 1992 byl způsoben tím, že se značně snížil pracovní fond, který bylo možno využít pro provádění kontrolní činnosti. Pracovníci finančních úřadů byli mimořádně zatíženi administrativními úkony vyvolanými realizací nové daňové soustavy (např. registrace daňových subjektů, zejména daně z přidané hodnoty, vč. vydávání osvědčení o registraci), zpracováním obrovského množství podaných daňových přiznání (u daně z nemovitosti podáno 2,5 mil.) a dále praktickým zvládáním nových daňových zákonů a zákona o správě daní a poplatků.

Přestože počet daňových kontrol u poplatníků byl nižší. odhalily finanční úřady při kontrolách řadu nedostatků, které ovlivnily negativně placení daní.

Značné doměrky byly předepsány u odvodu ze zisku, daně z obratu a důchodové daně, tj. u daní platných do konce roku 1992, na něž byla v uplynulém roce kontrolní činnost zaměřena. Nové daně se kontrolovaly především při zániku daňového subjektu, likvidaci a ukončení činnosti. Běžně byly prováděny u daně z přidané hodnoty, kde zdaňovacím obdobím je měsíc.

Finanční úřady zjistily především nedostatky v daňových přiznáních, neoprávněné zvyšování nákladů, zatajování příjmů, nesprávnosti v časovém rozlišení nákladů a výnosů, nesprávnosti při odepisování hmotného investičního majetku, nákupy a prodeje zboží bez daně z obratu. Zároveň byly zjišťovány nedostatky ve vedení účetnictví a nedostatky v průkaznosti účetních dokladů.

Velmi nebezpečným jevem je zadržení (neodvedení) odběrateli vyfakturované, popř. poplatníkovi sražené daně. Řada subjektů neplní své daňové povinnosti v důsledku platební neschopnosti, vlivem výrobních a odbytových potíží, vlivem chybného propočtu výše daňové povinnosti, eventuálně nedostatečnou kázní v plnění daňových povinností.

Některé osoby provozují činnosti, které jsou v rozporu s obecně závaznými právními předpisy nebo se pohybují na hranici zákona (např. veksl, skořápky, prostituce), a dosahují při nich značných příjmů. Tyto příjmy nepřiznávají ke zdanění a územní finanční orgány jim je prokazují obtížně. Existuje tak fakticky celá skupina obyvatelstva, která dosahuje značných nezdaněných příjmů. Zatím se nepodařilo najít účinné nástroje, pomocí nichž by bylo možno příjmy této skupiny obyvatel zdanit. To negativně ovlivňuje právní vědomí ostatních poplatníků.

Značná část uvedených nedostatků byla oznámena orgánům činným v trestním řízení pro podezření z trestného činu.

Stále intenzivněji se rozvíjela spolupráce zejména s celními orgány. Z podnětu ministerstva financí byly prováděny společné cílené kontroly tam, kde byly předpokládány největší daňové úniky (rozkrytí původu zboží u cigaret a lihovin, daňové úniky na burzách a tržištích a na zelené hranici). Ministerstvo financí a územní finanční orgány organizují a vyžadují součinnost i ostatních orgánů státní správy, zejména policie, celní správy, obecních úřadů, obchodních inspekcí a živnostenských úřadů při předcházení daňovým únikům. Ve spolupráci s těmito orgány státní správy byly zajišťovány společné akce zaměřené na odhalování a postihování protiprávního jednání obyvatelstva (např. stánkařů, prodavačů v tržnicích a na burzách).

Poznatky ze zavádění nové daňové soustavy

Zavedení nové daňové soustavy se přes počáteční potíže podařilo zvládnout, a to jak na územních finančních orgánech, tak v podnikatelské sféře.

Problémy se soustředily především do těchto oblastí:

- pozdní publikace daňových zákonů a dalších předpisů a jejich průběžný vývoj a upřesňování. Postrádána jsou úplná znění jednotlivých zákonů ve Sbírce zákonů. Přes několik novel jsou daňové zákony neprovázané a dávají možnost realizovat nezdaněné příjmy,

- nedostatečná informovanost veřejnosti o novelách v celostátních sdělovacích prostředcích,

- pozdní vydávání tiskopisů,

- v důsledku daňových novel byly nezbytné změny již zpracovaných programů výpočetní techniky, pro některé daně programy nebyly. Údaje o platbách a předpisech byly v průběhu roku zpracovávány se zpožděním několika měsíců, došlo ke komplikacím při vymáhání daní, při vracení nadměrných odpočtů na DPH a převodech prostředků do rozpočtu obcí,

- nevhodné stanovení zálohové povinnosti podle skutečnosti minulého období se odrazilo v množství žádostí o stanovení záloh jiným způsobem,

- neúměrně narostl počet plateb v hotovosti. Jsou placeny statisícové částky, vznikají problémy s vybavením pokladen a odvozem peněz do banky,

- firmy se zahraniční majetkovou účastí se často u finančních úřadů neregistrují nebo neoznamují svůj zánik, daň neodvedou a opustí území republiky (Vietnamci, Číňané, Jugoslávci). Firma bývá přihlášena na neexistující adrese, případně několik firem uvádí shodnou adresu a na výzvy finančních úřadů nereagují,

- výrazně vzrostla správní činnost na úkor kontrolní a vyhledávací činnosti.

b) ZPRÁVA O ÚČINNOSTI PRÁCE CELNÍCH ORGÁNŮ V ROCE 1993

I. Základní údaje o výsledcích činnosti celní správy v roce 1993

V souvislosti se zánikem ČSFR, vznikem samostatné České republiky a v návaznosti na nový celní zákon č.13/1993 Sb. řešily celní orgány ČR v roce 1993 řadu nových úkolů, které výrazně ovlivnily účinnost celní kontroly.

Pohraniční a vnitrozemské celní úřady zabezpečovaly nové úkoly a změny v provádění celního dohledu a organizaci výkonu služby v podmínkách výrazně zvýšeného pracovního zatížení.

Mimořádný vliv na plnění jednotlivých úkolů měl vznik státní a celní hranice se Slovenskou republikou. To se odrazilo nejen v činnosti těch OCÚ, které rozvinutí činnosti celních orgánů na tomto úseku státních hranic zabezpečovaly, ale i v činnosti dalších OCÚ a CÚ. které pomáhaly personálně řešit složitou situaci při provádění celního dohledu a výkonu služby na nově vytvářených útvarech. Vznik nové celní hranice, s ohledem na objem výměny zboží mezi ČR a SR, se výrazně projevil na pracovním zatížení zejména vnitrozemských celních úřadů v celé ČR.

II. Porušování celních předpisů

Při provádění celního dohledu celní úřady v roce 1993 zjistily 31 374 celních přestupků. Je to o cca 10,5% více než v roce 1992, kdy bylo zjištěno 29 845 celních přestupků.

Celková hodnota zboží, které bylo předmětem celních přestupků činila 658,2 mil. Kč. Ve srovnání s rokem 1992 se hodnota zboží zvýšila téměř o 97% (v roce 1992 činila cca 334,5 mil. Kč).

Právnické osoby se dopustily 3 545 celních deliktů v celkové hodnotě 1 037 mil. Kč, za které byly uloženy pokuty v celkové výši 11,4 mil. Kč.

Dále bylo zjištěno celkem 4 981 devizových přestupků (o 51% méně než v r. 1992) v celkové hodnotě 21,3 mil. Kč (o 51% méně než v r.1992). Pokuty za celní a devizové přestupky činily celkem 17,6 mil. Kč.

Celní stanice při provádění celního dohledu v celním pohraničním pásmu přenesly činnost s cílem dosažení větší účinnosti při odhalování porušování celních předpisů z těsné blízkosti státní hranice více do vnitrozemí a od.halily zboží, které uniklo celnímu dohledu v hodnotě téměř 160 mil. Kč (zejména cigarety, alkohol, elektronika, textil, zboží starožitného charakteru, osobní automobily). Za porušení celních předpisů byly uloženy pokuty v hodnotě 4,4 mil. Kč.

III. Celní, daňové a ostatní příjmy celní správy

Celkové příjmy z činnosti celní správy, vybrané v roce 1993 činily 93 064 717 tis. Kč, z toho:

- příjmy rozpočtové organizace 252 118 tisíc Kč

z toho: - pokuty v přestupkovém řízení od obyvatelstva 17 562 tisíc Kč

- pokuty od právnických osob za celní delikty 11 377 tisíc Kč

- daň z přidané hodnoty 69 665 231 tisíc Kč

- silniční daň 71 474 tisíc Kč

- spotřební daň 6 686 420 tisíc Kč

- clo 15 122 322 tisíc Kč

- dovozní přirážka (vyměřena v předcházejícím období a vybraná v r. 1993) 1 267 152 tisíc Kč

- vyrovnávací dávky při dovozu (85 596 tisíc Kč).

Nedoplatky pohledávek vyměřeného cla v roce 1993 činily celkově 763 516 tis. Kč.

V průběhu roku 1993 byly celní orgány nuceny též provádět nezbytné kroky směřující k vymáhání neuhrazených pohledávek, uplatnit celní zástavní právo, případně i prodat zajištěné zboží na úhradu cla a daní:

- výzva k úhradě dlužného cla a daní byla uplatněna celkem v 47 338 případech v celkové hodnotě zboží 3 191 228 tis. Kč. Úspěšnost představuje celkem 1 786 877 tis. Kč, tj. 55,99%;

- přikázání pohledávky peněžnímu ústavu bylo uplatněno v 8 375 případech, hodnota zboží celkem 501 900 tis. Kč, úspěšnost celkem 246 228 tis. Kč, tj. 49,07%;

- výkon rozhodnutí správní cestou byl uplatněn v 183 případech v celkové hodnotě zboží 12 247 tis. Kč. Úspěšnost v těchto případech činila celkem 107 tis. Kč, tj. 0,87%;

- výkon rozhodnutí správní cestou byl uplatněn celkově v 899 případech, v celkové hodnotě zboží 154 433 tis. Kč. Úspěšnost při výkonu rozhodnutí správní cestou byla celkem 70 824 tis. Kč, tj. 45,86%;

- celní zástavní právo bylo uplatněno v r. 1993 celkem ve 144 případech v celkové hodnotě zboží 61 869 tis. Kč. Úspěšnost v případech uplatnění celního zástavního práva činila celkem 35 364 tis. Kč, tj. 57,15%.

- prodej zboží na úhradu celního dluhu byl uplatněn v 6 případech v hodnotě zboží 197 tis. Kč.