Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

c) ZPRÁVA O OPATŘENÍCH V OBLASTI CEN V ROCE 1993

Jedním z kroků ekonomické reformy byla cenová liberalizace, realizovaná k 1. 1. 1991. K tomuto datu byly uvolněny dříve státem řízené ceny u téměř 85% hrubého domácího produktu. V dalších letech pokračovala deregulační opatření tak, že koncem roku 1993 bylo regulováno již jen přibližně 5% hrubého domácího produktu realizovaného zejména ve vysoce monopolizovaných a síťově organizovaných odvětvích (např. odvětví paliv, elektrické energie, zdravotnictví, vnitrostátní dopravy ap.). Česká republika se tak řadí k zemím s vysoce liberální cenovou politikou.

Cenová regulace se uskutečňuje formou maximálních cen stanovených ministerstvem financí, případně u vybraných položek stanovených okresními úřady a obcemi (např. tepelná energie, městská a místní doprava), nebo maximálních cen stanovených podle zvláštních předpisů (nájemné, oceňování nemovitostí), dále formou minimálních cen zemědělských výrobků určených pro státní intervenční nákupy a formou věcného usměrňování cen (např. vodné a stočné), u nichž se stát orientuje na kontrolu ekonomicky oprávněných nákladů a zisku.

Seznam zboží s regulovanými cenami je vydáván výměrem ministerstva financí, který se každý rok aktualizuje o změny uskutečněné v průběhu uplynulého roku (výměry MF ČR č. 01/93 až č. 015/93).

Zrněny regulovaných cen jsou uskutečňovány jednorázově, s určitým zpožděním za skutečným vývojem nákladů, s ohledem na potřeby restrukturalizace a privatizace v příslušném odvětví, snižování přímých dotací, likvidaci přerozdělování v cenách a na vyrovnání některých přetrvávajících deformovaných cenových relací.

V roce 1993 byla v cenové regulaci realizována následující zásadnější opatření:

V souladu s novou daňovou soustavou byly k 1. 1. 1993 všechny regulované položky, s výjimkou zdravotnických výrobků a výkonů osobní železniční dopravy, upraveny o daň z přidané hodnoty.

Pevná paliva

K 1. 1. 1993 byly maximální ceny černého uhlí briket a koksu dodávané obyvatelstvu zvýšeny celkem o 15%, zatímco ceny dodávek pro ostatní odběratele byly deregulovány. Rovněž ke stejnému datu byly zvýšeny maximální ceny hnědého uhlí a lignitu dodávané obyvatelstvu celkem o 15%, pro výrobní spotřebu o 20% a ceny dodávek určených elektrárnám byly deregulovány.

Tepelná energie (dodávky určené pro vytápění a přípravu teplé vody)

Od 1. 1. 1993 byl pro regulaci cen tepelné energie zaveden nový mechanismus, kterým státní dotace k cenám tepelné energie získávají vlastníci objektů, u nichž dochází ke konečné spotřebě tepelné energie. Do konce roku 1992 byli příjemci státních dotací výrobci tepla. Maximální ceny dodávek pro obyvatelstvo se zvýšily přibližně o 12% a dodávky určené ostatním odběratelům byly převedeny do režimu věcného usměrňování cen.

Na základě výsledků prověrek a doporučení porady ekonomických ministrů byla k 1. 9. zpřesněna regulace věcného usměrňování cen. Byly specifikovány náklady, které nelze zahnout do cen dodávek tepelné energie vůbec, a které pouze zčásti.

Další zpřesnění věcného usměrňování cen, upravující způsob promítání sankcí za nesplnění podmínek při provádění měřících a regulačních zařízení, bylo realizováno k 1. 11.

Pohonné hmoty

Od 1. 4. byly ministerstvem financí stanoveny maximální ceny automobilových benzinů prodávaných konečnému spotřebiteli ve výši 18,50 Kč/1 litr Speciálu 91C, 19,50 Kč/1 litr Super 96 C a 18,50 Kč/1 litr Naturalu 95 D. Zablokovala se tak snaha s.p. Benziny využít svého dominantního postavení na trhu ke zvýšení cen benzinů prodávaných u čerpacích stanic bez řádného zdůvodnění.

Po vyhodnocení ekonomických podmínek spojených s odbytem automobilových benzinů a se záměrem přiblížit podíl odbytových přirážek v cenách úrovni obvyklé ve vyspělých státech, byly stanovené maximální ceny zvýšeny k 1. 7. o 0,30 Kč/1 litr.

Dodávky vody pitné a užitkové a voda odvedená (vodné a stočné)

S účinností od 15. 5. byl uplatněn obecný systém věcného usměrňování cen vodného a stočného jak pro domácnosti, které zůstaly nižší, tak pro ostatní odběratele.

Zdravotnické výrobky a výkony

Od 1. 1. byly zvýšeny maximální ceny farmaceutických výrobků od výrobců cca o 17%, protetických o 26% a brýlových o cca 22%.

K 1. 4. byly úhrady zdravotních výkonů vyžádaných příslušnými orgány státní správy (prohlídky branců, poskytování zdravotní péče cizincům a zahraničním studentům, zdravotní péče pro potřeby sociálního zabezpečení, zaměstnanosti a civilní služby) a hrazených z prostředků státního rozpočtu zařazeny do regulace maximálními cenami. Zvýšením maximálních cen zdravotnických výrobků k 1. 7. v průměru o I až 2% se reagovalo zejména na zavedení cel při dovozu tohoto sortimentu.

Nákladní doprava železniční

K 1. 4. byly zvýšeny maximální ceny nákladní železniční dopravy o cca 26%.

Vzhledem k vytvoření dostatečného konkurenčního prostředí mezi jednotlivými druhy nákladní dopravy, byly od 1. 9, ceny výkonů železniční nákladní dopravy, resp. přepravy, zcela deregulovány, což se odrazilo ve zvýšení cen těchto výkonů o cca 10%. Regulována zůstala cena za použití (pronájem) dopravní cesty.

Osobní doprava

V železniční a pravidelné autobusové dopravě byla od 1. 1. zrušena kategorie dělnického jízdného.

K 1. 4. se zvýšila cenová úroveň maximálních cen pravidelné autobusové dopravy cca o 10%. K 1. 9. došlo ke zvýšení maximálních cen obyčejného jízdného o cca 10%, jízdného pro tělesně postižené občany o cca 40% a žákovského jízdného o cca 100%, rovněž o 100% byly zvýšeny maximální ceny žákovského jízdného železniční osobní dopravě.

K 15. 10. se snížila v autobusové i železniční dopravě věková hranice padesátiprocentní slevy žákovského jízdného ze 16 na 55 let.

K 23. 5. byla zrušena regulace maximálních cen za lůžka a lehátka, regulace příplatků vlaků s vyšší kvalitou přepravy Inter City a úpravou podmínek v železniční osobní dopravě se zrušily, ve prospěch cestujících, povinně místenkové vlaky.

Výkony spojů

S účinností od 1. 10. se zvýšily maximální ceny telekomunikačních výkonů v průměru o 15%, z toho telefonního provozu o cca 25%, telegrafního provozu o cca 104% a ceny služeb dálnopisu o cca 7%. Naopak ke snížení maximálních cen došlo u pronájmu telekomunikačních vedení a okruhů o cca 20%. Ke stejnému datu se zvýšily maximální ceny radiokomunikačních výkonů v průměru o 22,2%.

Nájemné

Vyhláškou MF ČR č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu se k 1. 7. z regulace maximálními cenami uvolnilo nájemné sjednávané s novými nájemci při uzavíraní zcela nových nájemních smluv z bytů v rodinných domech, nájemné pro cizince a nájemné v nových bytech postavených ze soukromých investic bez účasti veřejných prostředků. Bylo zavedeno věcné usměrňování nájemného z bytů, na jejichž výstavbě, rekonstrukci nebo modernizaci, povolené po 30. 6. 1993, se podílejí veřejné prostředky.

Voda povrchová

Ceny vody povrchové byly s účinností od 1. 1. přeřazeny z regulace formou maximálních cen do věcného usměrňování cen.

Cenová regulace v působnosti okresních úřadů

Od 1. 1. byla z cenové regulace v působnosti okresních úřadů a obcí formou maximálních cen vypuštěna položka vnější úpravy měst a obcí (čištění ulic odvoz odpadků a fekálií stanovené okresními úřady.

Minimální ceny

V průběhu roku byly upravovány na základě požadavků Státního fondu tržní regulace minimální ceny jatečných býků, prasat, jalovic, syrového kravského mléka a konzumních brambor, které byly určeny pro státní intervenční nákupy v rámci regulace trhu některými produkty rostlinné a živočišné výroby.

Příloha č. 1

Zpráva o stavu a vývoji státních finančních aktiv a pasiv

Příloha č. 2

Závěrečné účty státních fondů za rok 1993

Příloha č. 3

Výsledky hospodařeni rozpočtů okresních úřadů a obci za rok 1993

A. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasiv

Rozsah státních finančních aktiv a pasiv České republiky se k 1. 1. 1993 výrazně zvýšil a rozšířil jednak o položky převzaté od zaniklé čs. federace (na základě zákona o dělení majetku ČSFR č. 541/1992 Sb. a navazujících dílčích dohod mezi vládami, resp. ministerstvy financí ČR a SR). jednak o položky stání povahy převzaté z bilance ČSOB (na základě dohod schválených usnesením vlády ČR č. 751 z 23. 12. 1992). Podrobně byla tato transformace komentována v materiálu "Přehled státních finančních aktiv a pasív České republiky podle účtů a položek k 1. 1. 1993" předloženém Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR na základě jejího usnesení č. 129 z 9. schůze konané dne 20. 5. 1993.

Vývoj státních finančních aktiv a pasív od 1. 1. do konce roku 1993 charakterizují následující údaje:

Je zřejmé, že věřitelská finančně majetková pozice České republiky se za rok 1993 výrazně zvýšila. Rozhodující vliv mělo snížení čisté zadluženosti státu vůči tuzemským bankám (dané saldem prostředků na bankovních účtech a přímých -závazků státu u bank), které bylo z části realizováno na vrub zvýšené emise státních cenných papírů, z nichž podstatnou část (podle odhadu MF více než 90%) drží ve svém portfoliu banky.

Na straně státních finančních aktiv vykázaly největší vzrůst relativně málo likvidní a bonitní pohledávky státu vůči zahraničí i některých tuzemským subjektům. Zvýšení stavu vládních pohledávek vůči zahraničí, které tvoří cca 50% z celkového stavu státních finančních aktiv, bylo ovlivněno zejména vyúčtováním připsaných úroků a rozdílů ze změn kursů (celkem o 8.1 mld Kč). Převýšení splátek vládních úvěrů nad jejich čerpáním (celkem o 3,8 mld Kč) se týkalo zejména plynárenských integračních akcí, vázly však splátky vládních úvěrů v konvertibilních měnách a nebylo dosaženo předpokládaného objemu čistého inkasa z deblokací (plnění jen na 86.7%).

Proti předpokladům se též zvýšil stav převzatých pohledávek od ČSOB v nesměnitelných měnách, což mělo negativní dopad na státní rozpočet ve výši 643 mil. Kč. Nárůst pohledávek z clearingového platebního styku se Slovenskem, zavedeného pro měnové odluce. vedl na konci roku 1993 k překročení dohodnutého mezního úvěru (o 38.9 mil. ECU) a k následné úhradě ze slovenské strany, která jednorázově snížila českou věřitelskou pozici vůči Slovensku z 5,5 mld Kč na 4,2 mld Kč.

Navýšení majetkových účastí státu u mezinárodních bank v celkové částce 583 mil. Kč se týkalo vládou schválených splátek podílu ČR na kapitálu EBOR. IBRD, IFC a IDA. Nejvýznamnější změnou ve struktuře majetkových účastí státu u tuzemských společností bylo navýšení akciového kapitálu ČSOB v celkové výši 4 044 mil. Kč (s podílem MF ČR ve výši 1 mld Kč), k němuž došlo v rámci II. fáze transformace ČSOB na základě usnesení vlády ČR č. 689/93.

Problematika dlužných odvodů ziskového salda rozdílů z přepočtu devizových aktiv a pasiv bývalých OZO podle zákona FS č. 499/90 Sb. byla v případě a.s. Škodaexport řešena vystavením směnek na částku 5 453,7 mil. Kč. Směnky v držbě MF ČR jsou však splatné až k 31. 12. 2003 a bez předchozího souhlasu Škodaexportu nepřevoditelné na jiného majitele. V krátkodobé perspektivě za nedobytné je možno považovat též pohledávky státu z realizovaných záruk, které v roce 1993 vzrostly z 1,1 mld Kč na 1,9 mld. Kč.

Zvýšení prostředků státních finančních aktiv na účtech u České národní banky o 3,7 mld Kč se z více než 62% týkalo účelových prostředků z půjček vlády na podporu platební bilance, které jsou na příslušných účtech vázány s určením k použití na splátky jistiny vládních zahraničních závazků od roku 1997. Zbývající nárůst prostředků na účtech SFA o 1,4 mld Kč byl ovlivněn různými příjmovými a výdajovými operacemi, z nichž převážná část probíhala na účtech k uspořádání kreditních úroků z prostředků státu a výdajů na dluhovou službu státního dluhu.

Na straně státních finančních pasiv se projevily důsledky nastoupené vládní politiky stabilizace střednědobého a dlouhodobého státního dluhu, které bylo při mírném růstu zahraničního zadlužení (o 0,7 mld Kč) dosaženo snížením vnitřního zadlužení o stejnou částku. Růstem emisí státních dluhopisů (vč. revolvingu státních pokladničních poukázek) se podařilo snížit přímé závazky státu vůči tuzemským bankám o více než 25 mld Kč a dosáhnout tak i úspor v úhradách debetních úroků. Příznivý vývoj rozpočtového hospodaření vedl k tomu, že po převážnou část roku nebylo potřeba emitovat SPP na krytí rozpočtových schodků.

B. Podrobná charakteristika vývoje státních finančních aktiv a pasiv

Na straně státních finančních aktiv je podrobnější hodnocení vývoje v roce 1993 zaměřeno na následující úseky:

- operace na účtech státních finančních aktiv u ČNB - státní finanční aktiva vůči zahraničí

- majetkové účasti státu u tuzemských společností a směnky tuzemských společností v držbě státu

- návratné finanční výpomoci a státní záruky za bankovní úvěry.

Na straně státních finančních pasív je zhodnocen vývoj státní zadluženosti s členěním na:

- vnitřní státní dluh

- zahraniční státní dluh.

1. Operace na účtech státních finančních aktiv

Vývoj státních finančních aktiv ve formě depozit uložených v současné době pouze na účtech u České národní banky charakterizuje následující tabulka:

Objemově největší část operací probíhala na účtech k uspořádání kreditních úroků z prostředků státu a výdajů na dluhovou službu státního dluhu. Na umořovací účet zřízený v únoru 1993 k uspořádání rozpočtových výdajů na dluhovou službu bylo v průběhu roku převedeno z kapitoly Všeobecná pokladní správa 13,1 mld Kč, což pokrylo rozhodující část potřeb dluhové služby. Část těchto potřeb v rozsahu 1,2 mld Kč byla na počátku roku profinancována bezprostředně z kapitoly VPS.

Výsledný zůstatek umořovacího účtu ve výši 642 mil. Kč převáděných do roku 1994 představuje výnosy nad pari, z narostlých úroků apod., které byly inkasovány z uskutečněných emisí státních dluhopisů na komplexní bytovou výstavbu a na schodek rozpočtu ČR z roku 1991. Kromě toho z částky 200 mil. Kč vyčleněné v roce 1992 k úhradám odměn za služby při umisťování státních dluhopisů na rozpočtový schodek roku 1991 bylo v roce 1993 vyčerpány jen 46,5 mil. Kč a zbytek ve výši 153,5 mil. Kč byl vypořádán s výdajovým účtem kapitoly VPS.

Obdobným mechanismem jako rozpočtové úhrady dluhové služby probíhaly i úhrady z prostředků Fondu národního majetku. Na účet pro úhrady majetkové újmy peněžních ústavů a splátek státní zadluženosti z titulu CDZ byly v průběhu roku převedeny prostředky v celkové výši 7,4 mld Kč, z nichž bylo použito 6,4 mld Kč. Úspory ve výši 1 038 mil. Kč bylo dosaženy na úhradách zadluženosti CDZ (komentováno v jiné části této právy).

Na operativním účtě byly v roce 1993 vyúčtovány kreditní úroky z prostředků státních finančních aktiv u ČNB v celkové částce 3,5 mld Kč, které ve stejné částce byly převedeny do příjmů státního rozpočtu.

Kromě operací na výše uvedených účtech byly za rok 1993 ve prospěch účtů státních finančních aktiv u ČNB inkasovány zejména korunové prostředky získané z prodeje deviz při čerpání zahraniční půjčky SAL ve výši 2,3 mld Kč, vratky nepoužitých prostředků na krytí rozdílů v ocenění OPT Tuzex ve výši 273 mil. Kč, vratky prostředků z emisí státních dluhopisů na KBV nepoužitých na financování a výnosy z prodeje komerčních objektů KBV ve výši 161 mil. Kč, odvody kursových zisků z přepočtu DAP bývalých OZO ve výši 115 mil. Kč, prostředky ze zrušených depozitních účtů mimo SFA ve výši 90 mil. Kč a některé další drobné příjmy v celkové částce nepřesahující 86 mil. Kč.

Dočasně byla na účet zvláštních účelových prostředků SFA převedena ze státního rozpočtu část prostředků na dotace do Fondu tržní regulace v zemědělství ve výši 1 425 mil. Kč. Tato operace byla vyvolána podstatně nižší potřebou tohoto státního fondu na financování v roce 1993. Prostředky budou postupně uvolňovány podle potřeb. Obdobně bylo na uvedený účet dočasně převedeno 49 mil. Kč určených k dofinancování čistírny odpadních vod VCHZ Synthesia Pardubice.

Na vrub účtů státních finančních aktiv u ČNB se kromě operací na účtech k uspořádání výdajů na dluhovou službu a příjmů z kreditního zúročení prostředků státu uskutečnily zejména následující výdajové operace:

2. Státní finanční aktiva vůči zahraničí

Ve struktuře položek státních finančních aktiv České republiky připadá od roku 1993 největší podíl (cca 50%) na vládní pohledávky vůči zahraničí. Zvýšení stavu vládních pohledávek o 4,3 mld Kč bylo v roce 1993 ovlivněno zejména vyúčtováním připsaných úroků a rozdílů ze změn kurzů. Operace finančně dopadající do příjmů a výdajů státního rozpočtu měly na vývoj stavu vládních pohledávek vliv opačný, splátky vládních úvěrů převýšily jejich čerpání o 3,8 mld Kč.

Uskutečněné splátky u civilních vládních pohledávek v nekonvertibilních měnách se týkaly zejména vládního úvěru na plynárenské VIA (2,6 mld. Kč) a vládního úvěru poskytnutého Vietnamu (0,4 mld. Kč). Čerpání vládních úměrů v nekonvertibilních měnách se týkalo též zejména plynárenských VIA (0,7 mld. Kč). V konvertibilních měnách se čerpání uskutečnilo pouze u civilních vládních úvěrů, kde došlo k překročení celoročního limitu (o 21,6%), které se převážně týkalo akcí v Alžírsku. Splátky jistiny a úroků z vládních úvěrů v konvertibilních měnách byly v roce 1993 minimální.

Deblokacemi vládních pohledávek vůči Egyptu, Alžírsku, Sýrii, Mozambiku a Tanzánii se místo předpokládaných 1 206 mil. Kč podařilo dosáhnout jen 1 045 mil. Kč čistého inkasa. U civilních vládních pohledávek bylo předpokládaného objemu čistého inkasa (456 mil. Kč) téměř dosaženo (bylo inkasováno 409,7 mil. Kč), ale s vynaložením větších nákladů, než se počítalo. Poměr disážia k nominální hodnotě deblokovaných civilních vládních pohledávek činil 64% namísto předpokládaných 43%. O zhoršující se bonitě vládních pohledávek vůči zahraničí svědčí. že podíl pohledávek po splatnosti vzrostl za rok (993 z 39,2% na 43,9%, z toho u speciálních vládních pohledávek z 83,6% na 86,6%.

Zvýšení stavu zahraničních pohledávek převzatých do státních finančních aktiv od ČSOB bylo v roce 1993 ovlivněno zvýšeným nárůstem pohledávek v nesměnitelných měnách financovaným ze státního rozpočtu oproti snížení těchto pohledávek splátkami ve prospěch rozpočtových příjmů. Rozdíl představuje negativní dopad ve výši 643 mil. Kč, s nímž se ve schváleném státním rozpočtu nepočítalo.

x) z toho: 10 mil. Kč představuje krácení potřeby úhrady splátek zadluženosti CDZ z prostředků FNM

Státem profinancovaný nárůst převzatých pohledávek v NSM se v roce 1993 týkal hlavně iránského clearingu (převaha vývozu v důsledku realizace dodávek investičních celků sjednaných v předchozích letech). Vietnamu (souvislost s inkasem splátek VÚ) a Ruské federace (vliv proplácení akreditivů z roku 1991). U indického clearingu byla převaha vývozu nad dovozem zastavena k 1. 6. 1993, kdy byla provedena zhruba 7%ní revalvace české koruny vůči indické rupii. Deblokační akce převzatých pohledávek v NSM se uskutečnily zejména v relacích vůči Indii, Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovinsku.

Nárůst pohledávek z clearingového platebního styku se Slovenskem začal od srpna 1993 a týkal se z počátku jen aktiva v zúčtovacích XCS (tzv. starý blok). Od 1. října přešel do aktiva i okruh vzájemných pohledávek a závazků vedených v zúčtovacích ECU (tzv. nový blok). K vyrovnání aktivních sald starého bloku převodem na nový blok došlo v průběhu roku 1993 celkem 6 krát. Po vyrovnání na konci roku byl na novém bloku překročen mezitím úvěr o 38,9 mil. ECU, což slovenská strana důsledně uhradila ve volných měnách. Korunová protihodnota této slovenské úhrady byla v ČR zaúčtována v dodatcích roku 1993 a vedla ke snížení české věřitelské pozice vůči Slovensku z 5,5 mld Kč na 4,2 mld Kč.

Majetkové účasti státu u mezinárodních bank

V průběhu roku 1993 došlo k navýšení majetkové účasti českého státu u mezinárodních bank celkem ve čtyřech případech:

- Dne 27. 5. 1993 byla provedena 3. splátka podílu ČR na kapitálu EBOR ve výši cca 6 mil. USD korunově profinancovaná z prostředků státních finančních aktiv u ČNB (173,3 mil. Kč).

- Dne 30. 7. 1993 byla provedena 2. splátka kapitálového podílu České republiky v IFC ve výši 775 tis. USD, která byla korunově profinancována též z prostředků státních finančních aktiv u ČNB (23,3 mil. Kč).

- Dne 30. 9. 1993 byl v souladu s usnesením vlády ČR č. 490/93 zvýšen upsaný kapitál České republiky v IBRD. Úhrada korunové části české majetkové účasti byla provedena směnkou znějící na částku cca 264 mil. Kč. Z.výšení devizové části o cca 1 mil. USD bylo korunově profinancováno z prostředků státních finančních aktiv u ČNB (29,1 mil. Kč).

- Dne 30. 11. 1993 byla realizována první ze tií splátek příspěvku ČR k 10. doplnění zdrojů IDA schváleného usnesením vlády ČR č. 56/93. Splátka ve výši 3 102 078,59 USD odpovídající ekvivalentu 2 233 334,- SDR byla korunově profinancována rovněž z prostředků státních finančních aktiv u ČNB (93 mil. Kč).

3. Majetkové účasti státu u tuzemských společností a směnky tuzemských společností v držbě státu

Změny ve struktuře majetkových účastí státu (ČR) u tuzemských společností za rok 1993 jsou zřejmé z následujícího přehledu:

Nejvýznamnější změnou bylo navýšení základního jmění (akciového kapitálu) ČSOB, k němuž došlo na základě usnesení vlády ČR č. 689 z 1. 12. 1993, kterým byl schválen projekt II. fáze transformace Československé obchodní banky, a.s. směřující k vytvoření finančně soběstačné, nezávislé a ziskové banky, schopné podporovat zejména zahraniční obchod. Podle uvedeného projektu došlo v zájmu dosažení potřebné kapitálové přiměřenosti k celkovému navýšení akciového kapitálu ČSOB o 4 044 mil. Kč, na němž se kromě ministerstva financí ČR podíleli po 1 mld Kč i další státní akcionáři České republiky (FNM a ČNB) a částkou 1 055 mil. Kč státní akcionáři Slovenské republiky (NBS). Z procedurálních důvodů (potřeba účasti a hlasování na mimořádné valné hromadě akcionářů ČSOB) odkoupilo MF ČR ještě před vlasrnírn navýšením kapitálu akcie ČSOB od ČNB. Všechny úhrady provedlo MF ČR z účtů státních finančních aktiv.

Kromě navýšení akciového kapitálu předpokládá projekt II. fáze transformace ČSOB též využití části rezerv a zisku ČSOB na oprávky k vlastním nekvalitním aktivům a převedení vybraných nekvalitních aktiv úvěrového a záručního portfolia ČSOB do zvlášť k tomu účelu vytvořených inkasních jednotek v České republice a ve Slovenské republice. Do základního jmění nově založené České inkasní, s.r.o. jako společnosti plně vlastněné státem, jejímž předmětem činnosti je odkup a deblokace pohledávek převedených na ní od ČSOB, bylo koncem roku 1993 vloženo z účtu státních finančních aktiv 100 tis. Kč

Ostatní změny, k nimž došlo v roce 1993 ve struktuře majetkových účastí státu u tuzemských společností, jsou již méně významné. Byla jednak zvýšena majetková účast ministerstva zemědělství u Agrobanky, a.s. Praha o 4 240 tis. Kč bezplatným přídělem akcií III. emise stávajícím akcionářům a kromě toho byla delimitací převedena majetková účast ministerstva hospodářství u Silniční investorské, a.s. Praha ve výši 900 tis. Kč na ministerstvo dopravy.

Problematika dlužných odvodů ziskového salda rozdílů z přepočtu devizových aktiv a pasív bývalých OZO podle zákona FS č. 499/90 Sb., byla v případě a.s. Škodaexport řešena na jeho žádost v září 1993 dohodou s MF ČR, v níž je stanoveno, že konečné vypořádání dlužné částky 5 453,7 mil. Kč bude provedeno k 31. 12. 2003. Do té doby jsou pohledávky státu za uvedenou společnost kryty Il směnkami nepřevoditelnými na nového majitele bez předchozího souhlasu Škodaexportu. Počítá se s pravidelným ročním předkládáním analýzy finanční situace společnosti, na jejímž základě budou odpovídajícím způsobem upravovány hodnoty jejích závazků vůči státu, vystavovány nové směnky náhradou za původní, přičemž může být přistoupeno i k úhradě části závazků před termínem.

4. Návratné finanční výpomoci a státní záruky za bankovní úvěry

Přehled o vývoji pohledávek z návratných finančních výpomocí v roce 1993 ukazuje následující tabulka:

Rozsahem čerpání a splácení zaujímá výjimečné postavení v tomto bloku státních finančních aktiv státní půjčka na financování plynárenských VIA. Její čerpání kryté ze státního rozpočtu je závislé na průběhu dokončení výstavby těchto akcí. na nichž se spolu s Českou republikou smluvně podílí i Slovenská republika. Celkový rozsah splátek ve prospěch rozpočtových příjmů České republiky zahrnuje proto v roce 1993 nejen úhradu z realizovaných dodávek zemního plynu ve výši 2 840 mil. Kč. ale též úhradu třetinového podílu Slovenska na financování VIA ve výši 1 120 mil Kč.

Nově poskytnuté návratné finanční výpomoci z rezerv a úspor státního rozpočtu směřovaly v roce 1993 hlavně na podporu rozvoje vědy a technologie (160 mil. Kč) a podporu ekologických opatření (36 mil. Kč). Formou návratných finančních výpomoci pokračovala též humanitární pomoc přesídlencům z oblastí postižených jadernou havárií v Černobylu (4 mil. Kč) a podpora organizacím. které zaměstnávají zdravotně postižené (11 mil. Kč). Sdružení zdravotně postižených kromě toho smluvně uznalo svůj závazek vůči státu z finančních výpomocí poskytnutých v roce 1991 (24 mil. Kč).

Splátky návratných finančních výpomocí nabíhaly na příjmový účet státního rozpočtu, příp. na účet státních finančních aktiv (od SSHR) v průběhu celého roku, a to většinou v termínech jejich splatnosti. V některých případech přesto došlo vinou složité finanční situace dlužníků ke zpoždění úhrad splátek. Nesplacena zjistila např. i po odložení termínu splátek do konce roku 1993 úhrada výpomocí poskytnutých na obnovu a rekonstrukci objektů bývalých státních lázní v celkové výši 73,6 mil. Kč.

V souvislosti s útlumem a ukončením těžby na dolech Odra a Heřmanice a.s. OKD Ostrava a uzavřením ztrátového provozu důlního pole XI. překopu dolu Tuchlovice a.s. ČMD Kladno prominul ministr financí na základě usnesení vlády ČR č. 185193 splaceni návratných finančních výpomocí ve výši 182 mil. Kč. Návratná finanční výpomoc poskytnutá podniku Papírny Větřní ve výši 50 mil. Kč byla převedena na účelovou dotaci.

Přehled o vývoji vnitřních a zahraničních bankovních úvěrů krytých státními zárukami (vč. záruk solidárních) za rok 1993 ukazuje následující tabulka:

Poznámka: Zahraniční půjčky a závazky jsou přepočteny na Kč aktuálními kurzy dle kurzovního lístku ČNB

Státní záruky na bankovní úvěry jsou od roku 1993 poskytovány podle novelizovaného zákona č. 189/93 Sb., limitujícího rozsah záruk splátkami příslušných úvěrů, které v jednotlivých kalendářních letech nesmí překročit 8% předpokládaných příjmů státního rozpočtu. V souladu s tímto zákonem převzalo ministerstvo financí v roce 1993 záruku za státní podnik SPT Telecom na úvěry poskytnutému konsorciem zahraničních bank k realizaci projektu Telekomunikace I (vl. usn. č. 122/93 a č. 333/93). Jde konkrétně o úvěry ve výši 65 mil. ECU od EIB, 67,9 mil. DM a 41,7 mil. USD od EBOR a 80 mil. USD od IBRD. V rámci smlouvy o účasti státního rozpočtu na podpoře zahraničního obchodu byla kromě toho poskytnuta státní záruka ve výši 1 mld Kč a.s. EGAP na pojištění vývozních pohledávek s.r.o. Chepos Brno v Iránu (vl. usn. č. 491/93).

Splatné závazky z vnitřních a zahraničních úvěrů byly v roce 1993 schopny uhradit z vlastních zdrojů pouze dva podniky, a to a.s. ČEZ Praha za JE Temelín (560 mil. Kč) a Čs. aerolinie (474 mil. Kč). Vzhledem k tíživé finanční situaci většiny ostatních příjemců úvěrů se státní zárukou muselo ministerstvo financí přistoupit k realizaci státních záruk v celkové výši 822 mil. Kč, z čehož 776 mil. Kč bylo uhrazeno ze státního rozpočtu a 46 mil. Kč (úroky z úvěru poskytnutého a.s. Mitas Praha po provedení vratek) z účtu státních finančních aktiv. U podniku Mesit Uherské Hradiště se na základě usnesení vlády ČR č. 356/93 Investiční banka vzdala nerealizované části záruky ve výši 39,8 mil. Kč. Pohledávky státu z realizovaných záruk, které v roce 1993 vzrostly z 1 093 mil. Kč na 1 915 mil. Kč, je možno s ohledem na trvalé ekonomické problémy dlužníků označit v krátkodobé perspektivě za nedobytné.

Zvláštní kategorii tvoří tzv. solidární záruky, které Česká republika převzala za některé závazky Slovenska. Jedná se konkrétně o závazky převzaté od ČSOB ve volně směnitelných měnách z titulu CDZ a zahraniční půjčku podniku Chemicelulóza Žilina. V případě půjček od ES a zemí G-24 přijatých k podpoře platební bilance Evropský parlament v závěru roku 1993 odsouhlasil odstoupení ES od požadavku solidární záruky a stejný postup zvolily v návaznosti na toto rozhodnutí i zbývající země G-24. Jednalo se o dříve požadované solidární záruky v úhrnné výši cca 7,3 mld Kč.