Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Z prostředků státního rozpočtu byl financován vlastní úřad Generální prokuratury, okresní a krajské prokuratury a Institut kriminologie a sociální prevence.

Generální prokuratura zajišťovala v roce 1993 úkoly vyplývající z růstu kriminality, změn právních předpisů a procesu transformace organizační struktury.

Příjmy dosáhly výše 3 136 tis. Kč, tj. 302,1% schváleného rozpočtu. Na zvýšeném plnění příjmů se podílelo především nájemné z pronajatých středisek a budov. Dále byly příjmy získány z poplatků za domovnické byty v budovách prokuratur, poplatků za ubytovny, za úhrady telefonních hovorů, z tržeb za vyřazená vozidla a z přeúčtování nečerpaných mzdových prostředků. Příjmy z činnosti rozpočtových organizací byly plněny na 168,5% a nahodilé příjmy na 714,5%. Ve vztahu ke skutečnosti roku 1992, kdy došlo k mimořádnému odprodeji rekreačního střediska, došlo k poklesu příjmů o 55%.

Neinvestiční výdaje byly čerpány ve výši 436 495 tis. Kč, tj. na 92,8% ve vztahu k rozpočtu po všech změnách. Nižší čerpání neinvestičních výdajů bylo ovlivněno především nižším čerpáním. mzdových prostředků, které byly v průběhu roku posíleny na úpravu platů prokurátorů. Vzhledem k nesplnění stavu pracovníků však byly mzdové prostředky čerpány pouze částkou 264 505 tis. Kč, tj. na 89,6% ve vztahu k rozpočtu po provedených změnách. Ve srovnání se skutečností roku 1992 byly neinvestiční výdaje čerpány na 155%.

Investiční výdaje činily 46 074 tis. Kč, tj. 99,4% ve vztahu k rozpočtu po všech provedených změnách. Převážnou část tvořily systémové dotace, které byly čerpány částkou 38 788 tis. Kč, tj. na 101,8%, a to na rekonstrukci a modernizaci objektů prokuratury na vybavení nově přidělených prostor na sdruženou investiční výstavbu ve Frýdku - Místku a na výpočetní techniku. Ve vztahu ke skutečnosti roku 1992 došlo k poklesu čerpáni o 28%.

Zákonem č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství., se s účinností od 1. ledna 1994 změnila Generální prokuratura na státní zastupitelství a přešla do resortu ministerstva spravedlnosti.

Ústavní soud

Kapitola: 358 - Ústavní soud ČR

Činnost Ústavního soudu byla zahájena dne 15. července 1993 na základě zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jmenováním 12 soudců.

Podle bodu II./1.a) usnesení vlády České republiky č. 663 ze dne 27. listopadu 1992, o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, byly Ústavnímu soudu stanoveny závazné ukazatele na období od 15. července 1993.

Ekonomická činnost byla v tomto roce zaměřena na vytvoření základních ekonomických podmínek pro práci Ústavního soudu.

Příjmy nebyly Ústavnímu soudu stanoveny. Skutečnost činila 13 tis. Kč. Jednalo se o příjmy nahodilé, vyplývající z plateb pracovníků za škodu způsobenou organizaci.

Neinvestiční výdaje byly čerpány do výše 8 285 tis. Kč, tj. na 70,3% ve vztahu k upravenému rozpočtu. V průběhu roku 1993 nedošlo ke změnám stanoveného ukazatele. Neinvestiční výdaje byly čerpány zejména na nákup kancelářského materiálu. K nižšímu čerpání došlo v důsledku vázání mzdových prostředků za neobsazená funkční místa a nižších potřeb věcných výdajů. Mzdové prostředky byly čerpány na 72,15% a věcné výdaje na 69,2%

Investiční výdaje byly čerpány do výše 1 800 tis. Kč, tj. na 100% ve vztahu k upravenému rozpočtu a byly použity na nákup nábytku a výpočetní techniky.

Kapitola: 361

Akademie věd

Kapitola: 361 - Akademie věd ČR

Akademie věcí České republiky v roce 1993 provedla v souladu s usnesením vlády České republiky č. 206/1993 první etapu transformace své organizační struktury v národní vědecké středisko na mezinárodně srovnatelné úrovni. V souladu se zaměřením Akademie na řešení vědeckých projektů byla financování jejich vědeckých pracovišť zabezpečováno institucionálními a účelových (grantovými) prostředky. V hospodaření ostatních - servisních pracovišť byl uplatněn princip vyrovnaného rozpočtu a jejich výdaje byly limitovány dosaženými příjmy.

Institucionální prostředky byly pracovištím přidělovány v závislosti na předchozím hodnocení jejich vědecké výkonnosti, nákladnosti výzkumných hrací a velikosti spravovaného majetku. Mimo institucionální financování se v roce 1993 podstatně zvýšilo účelové financování vědeckých projektů jak z interní,tak i celostátní grantové agentury. Dalšími účelovými zdroji byly finanční prostředky poskytnuté z rezervy státního rozpočtu na projekty řešené pro ostatní ústřední orgány České republiky.

Státním rozpočtem České republiky stanovený rozpočet příjmů Akademie věd o 121,5% překročila. Na plnění rozpočtových příjmů se podílely hlavně příjmy od organizací z uzavřených hospodářských smluv a řešení vědeckých problémů, z prodeje licencí, pronájmu majetku a z prodeje nepotřebného majetku a materiálů. Menší část příjmů tvořily příjmy od obyvatelstva z prodeje časopisů a publikací, pronájmu bytů a zařízení.

V roce 1993 získala Akademie věd mimorozpočtové finanční zdroje v celkovém objemu 43 mil. Kč. Jsou jimi příjmy reprezentující částky použitých zahraničních grantů, darů, sdružených prostředků a dále prostředky určené na projekty a granty řešené v kooperaci s mimoakademickými pracovišti. Tyto mimorozpočtové příjmy byly použity k financování potřeb nekrytých státním rozpočtem.

Vyčleněné prostředky na neinvestiční výdaje pro kapitolu Akademie věd České republiky překročila o 33 439 tis. Kč. Toto překročení bylo plně kryto mimorozpočtovými příjmy. Největší položku výdajů představují mzdové prostředky a na ně navazující zdravotní a sociální pojištění pracovníků. V porovnání s rokem 1992 se snížil počet pracovníků o necelých 2 000 osob vlivem transformace struktury akademických pracovišť. Průměrný výdělek vzrostl proti předchozímu roku o jednu čtvrtinu.

Převážnou část věcných výdajů tvoří materiální výdaje - úhrady provozních materiálů, paliv a energií.

V roce 1993 poskytla Akademie věd České republiky příspěvek vědeckým společnostem - občanským sdružením - na podporu projektů specializovaného vědeckého výzkumu či popularizační činnost. Dále přispěla Akademie na společná pracoviště Akademie věd a vysokých škol a část příspěvkových výdajů tvoří příspěvky pro mezinárodní nevládní organizace. Zvýšení příspěvků vědeckým společnostem bylo kryto z mimorozpočtových příjmů.

V plánu investiční výstavby bylo zahrnuto 27 akcí, v roce 1993 bylo dokončeno 21 staveb. Jedna akce byla zastavena pro technickou nevyjasněnost. Rozestavěny zůstaly velké stavby: pro Ústav teoretické a aplikované mechaniky v Praze - Proseku, Centrum šlechtění mikroorganizmů v Praze - Krči a Centrální depozitář v Praze 7.

Rozhodující objem investičních prostředků byl určen na technické zabezpečení vědeckých úkolů, dále na vybavování dokončených stavebních objektů a na pořízení výpočetních hardware a software.

Plán investiční výstavby Akademie věd splnila na 104,87%. Překročení je plně kryto použitím získaných mimorozpočtových prostředků ve výši 9 mil. Kč.

Kapitola: 372

Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání

Kapitola: 372 - Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání

Činnost Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Rada") byla financována v roce 1993 v rámci rozpočtových organizací ze státního rozpočtu ČR. Zákonem ČNR č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 1993, byly schváleny celkové výdaje ve výši 16 670 tis. Kč. V průběhu roku Byly provedený drobné rozpočtové změny, investiční výdaje byly stanoveny ve výši 2 569 tis. Kč a neinvestiční výdaje ve výši 11 004 tis. Kč. Z neinvestičních výdajů bylo čerpáno na mzdy pracovníků 2 195 tis. Kč. Z neinvestičních výdajů bylo čerpáno na mzdy pracovníků 2 195 tis. Kč, na odměny členů Rady 1 289 tis. Kč a na věcné výdaje 7 520 tis. Kč. Vykázaná úspora v neinvestičních prostředcích činí 3 097 tis. Kč., z toho v položce mzdových prostředků 2 350 tis. Kč. Nečerpání mzdových prostředků bylo ovlivněno zejména nenaplněním uvažovaného stavu 50 pracovníků. Přepočtený celoroční průměrný stav činil jen 20 pracovníků.

Investiční výdaje úzce souvisely s nastěhováním Rady a Úřadu Rady do nových pracovních prostor, dále s pořízením technických prostředků, např. pro měření kmitočtového spektra vysílaných signálů rozhlasu a televize, pro monitorování rozhlasového a televizního vysílání a dalších zařízení.

Příjmy v této kapitole nebyly rozpočtem stanoveny. Rada však vykázala příjmy ve výši 65,4 tis. Kč. Tyto příjmy získal za pronájem nebytových prostor v objektu sídla.

Jak v úvodu uvedeno, byla činnost Rady hrazena ze státního rozpočtu ČR podle zákona ČNR č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 1993, který byl schválen dne 19. 12. 1992. Navíc podle čl. III bodu 3 zákona ČNR č. 36/1992 Sb., o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, přijatého Českou národní radou dne 22. prosince 1992, měla být činnost Rady hrazena z 0,3 procenta výnosu ze sazeb za používání televizních přijímačů podléhajících evidenci. K plnění tohoto úkolu poukázala Česká televize a Český rozhlas z koncesí za rok 1993 Radě celkovou částku 6 901 164,- Kč, kterou Rada deponovala na účtu cizích prostředků s tím, že o jejím využití bude definitivně rozhodnuto v rámci projednávání závěrečného účtu Rady za rok 1993 v Poslanecké sněmovně parlamentu České republiky.

Vzhledem k tomu, že došlo během roku ke sporným výkladům ohledně způsobu financování činnosti Rad, bylo rozhodnuto dopisem ministerstva financí ČR čj. 142/57 415/1993 ze dne 18. října 1993, že k financování Rady bude v roce 1993 přistupováno jako k ostatním rozpočtovým organizacím, což znamená, že veškeré výdaje budou hrazeny ze státního rozpočtu a veškeré příjmy Rady dosažené v roce 1993 budou odvedeny do státního rozpočtu (včetně prostředků získaných z koncesí).

Skutečnost, že Rada opětovně žádá Parlament, aby rozhodl o využití částky, kterou rada získala z koncesí, je v rozporu s ujednáním ze dne 29. 9. 1994, při kterém zástupci Rady odsouhlasili, že pokud bude činnost Rady dofinancována z prostředků státního rozpočtu, odvedou prostředky z koncesí po ukončení roku do státního rozpočtu.

Doporučujeme, aby do návrhu usnesení ke státnímu závěrečnému účtu bylo uvedeno:

Poslanecká sněmovna Parlamentu:

souhlasí, aby vzhledem k dofinancování činnosti Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání v roce 1993 ze státního rozpočtu České republiky byl prostředky získané Radou z koncesí, deponované na účtu cizích prostředků, odvedeny do státního rozpočtu.

Kapitola: 373

BILANCE KAPITOLY ZA ROK 1993

Úřad pro legislativu a veřejnou správu

Kapitola: 373 - Úřad pro legislativu a veřejnou správu ČR

Úřadu pro legislativu a veřejnou správu nebyly v prvním roce působení a hospodaření rozpočtovány příjmy kapitoly. Ve skutečnosti jsou vykazovány příjmy nahodilého charakteru dosažené ve výši 176 tis. Kč. Tyto příjmy tvoří částky z likvidace pojistných události, úroky z účtů, za dočasný pronájem nebytových prostor a úhrada dobropisu z roku 1992.

Neinvestiční výdaje byly upraveny o 16 tis. Kč oproti schválenému rozpočtu. Úprava se týkala zvýšení mzdových prostředků, určeného k výjimečnému ohodnocení. vybraných zaměstnanců úřadu ve smyslu usnesení vlády č. 458/1993. Upravený rozpočet neinvestičních výdajů byl vyčerpán částkou 30 146 tis. Kč, tj. na 90,05%. V hospodaření neinvestičními prostředky je vykazována úspora 3 331 tis. Kč. Tato úspora byla způsobena především nečerpáním mzdových prostředků v důsledku nenaplňování limitovaného počtu pracovníků. V průměru bylo neobsazeno 13 funkčních míst a za tato neobsazená místa byla vázáno 854 tis. Kč. Z této vázané částky bylo použito 66 tis. Kč na pokrytí zvýšených platových tarifů k 1. prosinci loňského roku v souladu s usnesením vlády č. 653/1993. Výši průměrného platu ovlivnilo využití účelového zvýšení mzdových prostředků na výjimečné ocenění vybraných zaměstnanců, přičemž část byla použita na zvýšení osobního příplatku a část na mimořádné odměny. Úspora byla vykázána i ve výdajích na ostatní osobní náklady. Z celkového čerpáni ostatních osobních nákladů představují odměny členům komisí a členům Legislativní rady cca 600 tis. Kč, které byly vyplaceny v souladu s usnesením vlády č. 73211993. Část cca 41 tis. Kč z ostatních osobních nákladů byla použita na úhrady odměn vyplývajících z dohod. Ostatní výdaje byly čerpány přiměřeně s přihlédnutím k nenaplněnému počtu pracovníků a postupné úpravě a vybavení přiděleného objektu budovy ve Vladislavově ulici.

Finanční prostředky schválené na investiční výdaje byly v průběhu roku zvýšeny o 600 tis. Kč na prvotní vybavení úřadu. V rámci schválených investičních výdajů bylo odsouhlaseno přerozdělení rozpočtových prostředků na systémovou dotaci k financování výpočetní techniky. Na základě výběrového řízení byla systémová dotace zvýšena o 630 tis. Kč. Upravený rozpočet investičních výdajů po změnách byl zcela vyčerpán.

Celkový rozpočet výdajů po všech změnách ve výši 39 877 tis. Kč byl vyčerpán na 91,65%.

Kapitola: 374

Správa státních hmotných rezerv

Kapitola: 374 - Správa státních hrotných rezerv