Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr zahraničních věcí Jozef Zieleniec zaslal odpověď na interpelaci poslance Zdeňka Trojana dopisem ze dne 27. června 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra zahraničních věcí Jozefa Zieleniece na interpelaci poslance Zdeňka Trojana. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

k obsahu Vaší interpelace a otázkám uvedeným v jejím závěru bych Vám chtěl sdělit následující skutečnosti.

Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci se všemi zainteresovanými ministerstvy a ČNB v Evropské dohodě (ve stálé meziresortní skupině pro provádění Evropské dohody - poradní orgán MZV) připravilo již v loňském roce v souladu s usnesením vlády č. 522/93 Společný postup prováděni Evropské dohody (ED) a další kroky vůči Evropské unii (EU).

Na základě tohoto postupu byly stanoveny kompetence jednotlivých ústředních orgánů vlády a ČNB v ED, analyzována práva a závazky vyplývající pro ČR z této dohody i časový režim uplatňovaný jednotlivými částmi ED. V současné době jsou dokončovány práce spojené s návrhem opatření potřebných k zajištění vstupu dohody v platnost i dalších záměrů vůči EU, které budou konkretizovat obsah i dynamiku přidružení ve všech částech dotčených ED. V souvislosti s náročnosti otázek členství ČR v EU byly již zahájeny analýzy důsledků tohoto členství i připravenosti ČR na členství v EU v duchu kritérií kodaňského summitu.

Pokud se týká konkrétního obsahu Vaší interpelace.

V oblasti volného pohybu kapitálu vyplývá pro ČR (čl. 61) závazek umožnit od vstupu dohody v platnost volný pohyb kapitál u spojený s přímými investicemi, avšak v souladu s článkem 45, který upravuje možnosti podnikání v ČR. Již stávající devizový režim neklade překážky přílivu všech druhů zahraničního kapitál u do ČR. Z ED pro ČR nevyplývají v této oblasti žádné nové závazky, které by již nebyly upravovány stávajícím devizovým zákonem.

Pokud se týká pohybu přímých zahraničních investic českých subjektů ve státech EU, předpokládá se jeho liberalizace v souladu s postupem zavádění plné směnitelnosti české koruny č i případným dočasným legislativním opatřením, aby byl závazek při vstupu dohody v platnost plněn. Pro občany EU (samostatně podnikající fyzické osoby) má ČR možnost uvolnit volný pohyb investic až ke konci pátého roku od vstupu dohody v platnost.

Jak jsem již uvedl výše, s volným pohybem kapitálu úzce souvisí čl. 45 týkající se možného nabýváni nemovitostí. ČR i EU v této části při vstupu ED v platnost poskytnou fyzickým a právnickým osobám druhé strany, které budou podnikat na jejím území, stejné zacházení a výhody, jaké poskytují svým občanům a firmám.

Z těchto obecných pravidel však existují dva druhy výjimek. Vzájemné výjimky pro EU i ČR:

- úprava se nevztahuje např. na oblast:

- koupě a prodej přírodního bohatství

- koupě a prodej zemědělské půdy a lesů

Výjimky pouze na straně ČR:

- ačkoliv obecně ČR musí poskytnout společnostem EU národní zacházení od vstupu dohody v platnost na samostatná výdělečně činné osoby z EU se tato povinnost vztahuje až od počátku šestého roku platnosti dohody

- do konce přechodného období (10 let) nemusí ČR poskytnout národní zacházení fyzickým osobám a společnostem z EU podnikajících, např. v oblastech:

- zbrojařský průmysl

- ocelářský průmysl

- nabývání majetku v rámci privatizace

- vlastnictví, užívání, prodej a pronajímání nemovitostí

- obchodování a zprostředkovatelské služby v oblasti nemovitostí a přírodních zdrojů

Rada přidružení (orgán, který bude zřízen pro dohled nad prováděním ED) bude pravidelně posuzovat možnost urychlení procesu poskytování národního zacházení v souladu s postupem uvolňováni pohybu kapitálu a prohlubováním integrace ČR se zeměmi EU.

Pokud se týká otázky k článku 51, dává ED ČR práva v průběhu prvních šesti let po jejím vstupu v platnost zavádět opatření, která nebudou v souladu s národním zacházením ve vyjmenovaných případech. Samozřejmě ČR, tak jako je tomu již nyní v případech týkajících se uplatňování Prozatímní dohody (např. čl. 22, 24, 27) bude v souladu s potřebami ČR tato práva uplatňovat.

Váš dotaz mne překvapuje v souvislosti s tím, že Evropská dohoda byla již projednávána a schválena ve federálním parlamentu a následně po uzavření Evropské dohody pro českou republiku, také s dostatečným předstihem pro seznámeni s jejím obsahem, byla odsouhlasena Poslaneckou sněmovnou ČR. Kvalitativní rozdíl mezi podmínkami a postavením členského státu v EU (Vámi uváděné Dánsko, Řecko, Portugalsko), podmínkami smlouvy o přístupu k EU (Rakousko) a mezi prostorem vymezeným podmínkami asociačního stadia, o kterém pojednává naše Evropská dohoda, je zřetelný.

MZV velice pečlivě ve spolupráci se všemi odpovědnými orgány v ED připravuje věcné, legislativní i institucionální kroky ČR pro zajištění jak asociačního stadia, tak připravenosti ČR na její členství v EU. ČR také iniciovala vytvoření řady společných orgánů s EU (podvýborů) a využívá dalších institucionálních struktur, které přispívají k řešeni problémových situací i k hlubšímu vzájemnému poznávání.

Také na půdě parlamentu je možné společnou platformu pro jednáni s poslanci Evropského parlamentu vytvořit.

Je samozřejmé, že hlavním kritériem tohoto postupu jsou zájmy a potřeby ČR i jejích obyvatel. Vstupem ED v platnost nebudou tyto zájmy ohroženy.

Úkolem zahraniční politiky ČR bude i v budoucnu při přípravě členství ČR v EU pečlivě zvažovat přínosy i důsledky tohoto členství. MZV uvítá v těchto souvislostech veškeré podnětné náměty.

S pozdravem

Vážený pan

Zdeněk Trojan

Poslanecká sněmovna

Parlamentu České republiky

Praha