Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Jaroslava Štraita dopisem ze dne 28. června 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jaroslava Štraita. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci ve věci přistoupení České republiky k Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 135 uvádím:

1. Nemohu souhlasit s Vaším názorem, že poslední novela zákoníku práce, účinná od 1. 6. 1994, podstatně omezila práva odborových organizací při ochraně oprávněných zájmů zaměstnanců. Jsem naopak toho názoru, že - pokud k některým úpravám kompetencí odborových organizací při novele došlo ve svém souhrnu znamenají spíše rozšíření práv odborů. To je markantní zejména v oblasti kolektivního vyjednávání, kde byl možný obsah kolektivních smluv novelou zákoníku práce rozšířen.

Naprosto nemohu souhlasit s Vaším názorem, že novela zákoníku práce doslova vylučuje možnost ochrany zájmů zaměstnanců v případech, kdy na pracovišti soukromého podnikatele není ustavena odborová organizace. Musím konstatovat, že takovýto názor, tj. názor, že novela na tomto úseku přinesla sama o sobě něco nepříznivého pro zaměstnance, můžete zastávat pouze v důsledku neúplné informovanosti o dřívějším i současném stavu řešení problematiky kolektivního zastupování (reprezentace zaměstnanců. Podle zákona č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, v platném znění, a zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, totiž již od platnosti zmíněných zákonů jsou jedinými kolektivními zástupci zaměstnanců jak na vyšší úrovni, tak i na podnicích pouze odborové orgány a organizace. Máte pravdu v tom, že za této právní situace u zaměstnavatelů, u nichž nepůsobí odborová organizace, není nikdo oprávnění kolektivně zaměstnance zastupovat. To je ovšem právní stav, který trvá již od roku 1990 a novelou zákoníku práce nebyl měněn. Jeho jakákoliv úprava (např. zavedením podnikových rad volených jak z odborově organizovaných i neorganizovaných zaměstnanců) by byla zásahem do současných práv odborů, což by mohlo u odborů vyvolat velmi nepříznivou odezvu.

2. Je nutné si v této souvislosti uvědomit skutečnost, že námi ratifikované mezinárodní úmluvy MOP, Listina základních práv a svobod a další vnitrostátní právní předpisy zaručují každému zaměstnanci jak svobodu, resp. právo sdružovat se odborově na ochranu svých zaměstnaneckých zájmů, tak i právo, resp. svobodu nesdružovat se a jednat o zájmech zaměstnance se svým zaměstnavatelem individuálně. Naše zákony poskytují dostatečné právní záruky na ochranu práva odborově se sdružovat těm, komu by zaměstnavatelé kladli neoprávněné překážky v jejich úmyslu využít tohoto práva. Pokud zaměstnanci tohoto práva nevyužívají, zřejmě necítí nutnost, aby byli kolektivně odborovou organizací zastupováni.

3. Pokud jde o Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 135, poskytuje tato úmluva ochranu a výhody zástupcům pracovníků, a to jak zástupcům odborovým tak svobodně zvoleným neodborovým zástupcům pracovníků.

Úmluva v současné době nevytváří žádné další záruky ochrany a výhody odborovým zástupcům vedle těch, které jsou dostatečně obsaženy v platných právních předpisech ČR.

Problém by však nastal se zaručením ochrany a výhod vyplývajících z úmluvy neodborovým svobodně zvoleným zástupcům pracovníků Právní řád ČR, jak jsem výše uvedl, dosud tento institut nezná a ani neuvažuje s jeho uplatněním. To by znamenalo při přijetí Úmluvy MOP č. 135 nedodržení závazků z ní vyplývajících, což by zcela nepochybně a zbytečně vyvolalo vnitrostátní a možná i mezinárodní kritiku České republiky. Vláda České republiky proto nehodlá zmíněnou Úmluvu MOP, doporučit k ratifikaci.

4. Pro Vaší informaci na závěr uvádím, že se otázkou možné ratifikace Úmluvy č. 135 zabývala nedávno tripartitní Komise pro spolupráci s MOP, poradní a konzultativní orgán ministra práce a sociálních věcí ČR. Komise došla v podstatě k výše uvedeným závěrům.

S pozdravem

Vážený pan

Doc. RSDr. Jaroslav Štrait, CSc.

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha