Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiří Skalický zaslal odpověď na interpelaci poslanců Jaroslava Broulíka, Miloše Skočovského a Františka Kačenky dopisem ze dne 30. června 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického na interpelaci poslanců Jaroslava Broulíka, Miloše Skočovského a Františka Kačenky. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážení páni poslanci,

ke konkrétním otázkám, které jste mi položili ve Vaší interpelaci ze dne 3. června 1994 ve věci vědy, výzkumu, techniky a rozvoje technologií, uvádím:

1. Pro perspektivní úroveň českého průmyslu, technologického rozvoje, aplikovaného základního výzkumu je vhodné, aby hlavním cílem VTP byl co nejvyšší počet realizovaných inovačních projektů a k tomu potřebný vznik nových inovačních firem. Zisk a s ním spojené příjmy státního rozpočtu se realizují až na konci inovačního řetězce. Proto i v zahraničí jsou VTP koncipovány jako převážně neziskové organizace.

Zde nemáme důvod k polemice. "Vědeckotechnické parky" (VTP), "Inovační inkubátory" a další, různě pojmenované instituce tohoto typu, fungují ve světě i jako "ziskové" i jako "neziskové" a o jejich smyslu není pochyb.

Zda "neziskové" vědeckotechnické parky jsou vhodnější než "ziskové" a dosahuje se v nich lepších výsledků, je individuální pro každý konkrétní případ. Úspěšnost VTP je ovlivněna komplexem dalších vlivů. Patří mezi ně např. i schopnost managementu parku vypracovat a uskutečňovat podnikatelský záměr, který rozhodne o tom, kolik se podaří realizovat inovačních projektů a jak úspěšně stimulovat vznik nových inovačních firem.

2. Proč jsou v ČR při privatizaci přijímány a dokonce upřednostňovány privatizační projekty VTP předpokládající okamžitý zisk a nezvažující budoucí dopady na hospodářství ČR?

Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci přijímá a upřednostňuje privatizační projekty, které dávají předpoklad efektivního využití majetku privatizovaných podniků. Krátkodobý zisk vůbec není rozhodujícím kritériem pro výběr. Naopak mezi rozhodující kritéria patří kvalita, reálnost, finanční a personální zajištěni podnikatelského záměru.

3. V případě VTP INCEL Praha jste byl žádán o podporu vzniku tohoto parku řadou institucí (Magistrát hl. m. Prahy, AV ČR, ČVUT Praha, AČR, Společnost VTP) v přesvědčení, že je i ve Vašem zájmu vznik a úspěšná činnost organizací typu VTP.

Ano, na naše ministerstvo došla řada celkem obecně formulovaných doporučení podpory technologického parku INCEL. Chápali jsme je jako doporučení zásadního přístupu k privatizaci TESLA VÚST, jako doporučení k transformaci tohoto podniku na "technologický park". Ostatně samotný projekt INCEL od svého původního podání prošel vývojem, ale myšlenku vytvoření VTP neustále zachovával. Předkladatel tohoto projektu, vedení s. p. TESLA VÚST např. ve druhé polovině roku 1993 ze své vlastni iniciativy projekt změnilo v části týkající se bezplatného převodu nemovitého majetku městu na přímý prodej tohoto majetku společnosti INCEL. Také konkurenční projekt na park OTICIT (Software 602) byl formou dodatků dopracováván. Ministerstvo tedy vybíralo ze dvou privatizačních projektů na privatizaci s. p. TESLA VÚST, které oba měly jako podnikatelský záměr vytvoření technologického parku (VTP).

4. Proč nebyl v žádném privatizačním projektu obsažen způsob privatizace umožňující vznik VTP, i když stávající legislativa to umožňuje?

Při rozhodování o způsobu privatizace TESLA VÚST byly vzaty v úvahu právě projekty, které mají v podnikatelském záměr u vytvoření "technologického parku".

5. Proč je od počátku navrhován pouze přímý prodej (přes rovnost nabídek původně zcela ve prospěch konkurenčního projektu a po protestech ostatních ministerstev pomocí "obálek", které byly vyhlášeny již před tím, než tento postup schválilo dohadovací řízení)?

V určité etapě schvalování tomu tak skutečně bylo. Podnikatelský záměr konkurenčního projektu se jevil lepší než u základního projektu. Jeho předností byl mj. navržený způsob financování, tj. krytí podstatné části prostředků na nákup privatizovaného majetku z vlastních disponibilních zdrojů kupce. To ve svém důsledku vytváří příznivější podmínky pro rozběh podnikatelského záměru.

Na základě připomínek, které Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci obdrželo pro dohadovací řízení, jsme přistoupili k neveřejnému výběrovému řízení (NVŘ). Ministerstvo ale současně již nepřistoupilo na oddělenou privatizaci nemovitostí s malou částí movitého majetku přímým prodejem a na oddělený prodej technologického vybavení ve veřejné soutěži, jak navrhovaly oba projekty. S důrazem na zachování funkceschopnosti a zajištění plynulejší transformace státního podniku TESLA VÚST na "technologický park". Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci rozhodlo, že movitý i nemovitý majetek podniku bude sloučen do jedné jednotky určené na přímý prodej k vytvoření VTP. Současně byla znovu ověřena použitelnost základních prostředků a zásob podniku ve vztahu k jejich možnému využití pro VTP. Na základě toho byla upřesněna hodnota majetku nepoužitelného k podnikání tak, aby VTP nebyl neúnosně zatížen nepoužitelným majetkem. Pozvánky na NVŘ byly rozeslány v předstihu, ale termín konání NVŘ byl stanoven s rezervou tak, aby mohlo proběhnout ještě další kolo připomínkování a byla možnost, v krajním případě, konání NVŘ odvolat. Oba potenciální provozovatelé VTP, INCEL i Software 602 (OTICIT) se NVŘ zúčastnili a předložili svoje nabídky. Nabídnuté ceny se liší o méně než 8%.

6. Proč jsou v České republice upřednostňovány při privatizaci ziskové VTP jako obchodní subjekty, přestože jsou v zahraničí tyto parky koncipovány převážně jako neziskové? Hlavním cílem VTP není přece zisk, ale počet úspěšných nových inovačních firem, z kterých je následně značný daňový výnos. V ČR je tato skutečnost umocněna nedostatkem finančních prostředků výzkumných a vývojových pracovníků, kteří nové inovační firmy převážně zakládají.

Odpověď na tuto otázku obsahují vlastně již odpovědi na otázky předchozí. Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci nepoužívá jako kritérium pro rozhodování o privatizaci rozdělení na "ziskové" a "neziskové". Žádné upřednostňování nemáme programově založeno. A to zejména za stavu, kdy dosud není jasně legislativně stanoveno co je "nezisková" organizace a jaká pro ni platí pravidla chování. V žádném případě, ani pod hlavičkou "VTP", "podpory inovací" nebo "podpory vědy" nemůžeme schvalovat takové metody privatizace a privatizační projekty, které by znamenaly bezúplatný přesun státního majetku do rukou jednotlivců, nebo zájmových skupin (obce a města nevyjímaje), bez jakéhokoliv jejich závazku zaručujícího budoucí společenský efekt vyjádřený ve svých konečných důsledcích zcela průhledně jako přínos pro státní (regionální, obecní) rozpočet. Tedy "daňový výnos".

S pozdravem

Skupina poslanců

Českomoravské strany středu

Ing. Jaroslav Broulík,

Ing. Miloš Skočovský, CSc. a

JUDr. František Kačenka

Poslanecká sněmovna

Parlamentu ČR

Praha