Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

4. Plnění výdajů rozpočtových kapitol

Přehled čerpání výdajů jednotlivých kapitol k 30. 6. 1994 je uveden v tabulkové části, tabulka č. č.

Celkem byly neinvestiční výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací k 30. červnu plněny na 47,4 %. Po vyloučení výdajů na sociální zabezpečení činí toto plnění 46,5 %. Mezi jednotlivými kapitolami státního rozpočtu však existují zračné rozdíly, přičemž obecně je čerpání těchto výdajů zatím mimořádně nízké.

Z celkového počtu 32 kapitol převažující část čerpá své výdaje pod alikvotou 6 měsíců; téměř polovina kapitol dokonce nedosahuje ani 40% celoročního rozpočtu.

Nad úrovní 50 % a zároveň nad průměrným plněním (47,4 %) jsou pouze tři kapitoly (MPSV, MH a ČÚBP), další čtyři kapitoly (MŠMT, MZe, MD a MZV) vykazují čerpání blížící se polovině celoročního upraveného rozpočtu. I u těchto kapitol je však plnění výdajů vlastních rozpočtových organizací většinou velmi nízké.

V kapitole ministerstva práce a sociálních věcí, kde bylo vykázáno čerpání neinvestičních výdajů celkem na 50,5 %, představují celých 93 % těchto výdajů transfery pro obyvatelstvo, plněné ke konci I. pololetí na 48,2 %.

Zbývající výdaje, které předstihují alikvotu šesti měsíců. byly ovlivněny především výplatou zálohy na důchody na měsíc červenec. V plnění se odrazily i vyšší výdaje na technické zabezpečení (software) výplaty příspěvku na nájemné podle zákona č. 3 19/93 Sb.

U kapitoly ministerstva hospodářství se vyšší čerpání neinvestičních výdajů (celkem 51,5 %) týká především příspěvkových organizací, jimž byly poskytnuty příspěvky ve výši odpovídající již 7,9 % upraveného rozpočtu. Převážná část těchto výdajů byla vyčerpána organizacemi středních odborných učilišť, z ostatních dotací a příspěvku došlo k nejvyššímu čerpání soukromými církevními SOU.

Čerpání výdajů vlastních rozpočtových organizací dosáhlo pouze 31,7 % a vcelku (za neinvestiční výdaje ROPO celkem) tak byla dodržena regulace stanovená pro I. pololetí.

Obdobná situace byla i u kapitoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kde při celkovém čerpání neinvestičních výdajů na 46,8 % dosáhlo čerpání příspěvků příspěvkovým organizacím již 55,1 % (jedná se o poskytnutí prostředků na činnost středních odborných učilišť zřizovaných MŠMT a na sportovní reprezentaci).

Ve výdajích rozpočtových organizací, čerpaných pouze na 42,9 %, ukazuje vývoj čerpání mzdových prostředků, že v nich zřejmě nejsou zahrnuty mzdy učitelů za červenec a srpen, které jsou jim vypláceny zálohově před letními prázdninami.

Rovněž v kapitole ministerstva zemědělství při celkovém čerpání neinvestičních výdajů na 45,1 % bylo výrazně vyšší čerpání příspěvku poskytovaných příspěvkovým organizacím, které dosáhlo 49,1 % a bylo ovlivněno především financováním učňovského školství; výdaje rozpočtových organizací byly čerpány pouze na 42,2 %.

Výrazný podíl výdajů příspěvkových organizací se týká i kapitol ministerstva dopravy. Zatímco celkové čerpání neinvestičních výdajů této kapitoly bylo vykázáno ve výši 46,5 %, bylo na činnost příspěvkových organizací vynaloženo již 52,8 % celoročního objemu. Toto vysoké čerpání bylo ovlivněno potřebami údržby silniční sítě po zimním období 1993/1994 a navíc potřebami odstraňování povodňových škod. Plnění výdajů rozpočtových organizací činilo pouze 28,7 %.

Vyšší plnění neinvestičních výdajů v kapitole ministerstva zahraničních věcí (46,9 %) je důsledkem vyššího čerpání příspěvků mezinárodním organizacím, které je třeba platit v termínech podle smluv.

Údaj o čerpání neinvestičních výdajů v kapitole Český úřad bezpečnosti práce na 100 % souvisí se zrušením činnosti tohoto orgánu podle zákona č. 47194 Sb. a převedením jeho působnosti do kapitoly MPSV s účinností od 1. dubna letošního roku. Uvedený údaj udává čerpání výdajů této kapitoly podle upraveného rozpočtu k 31.3. 1994.

Nízké čerpání neinvestičních výdajů zaznamenaly i kapitoly ministerstva obrany (41,8 %) a ministerstva vnitra (43,4 %), tedy kapitoly, které podle schváleného rozpočtu čerpají celou 1/6 těchto výdajů stanovených rozpočtem pro souhrn rozpočtových kapitol. Plnění převyšující úroveň poloviny roku vykázaly pouze výdaje na sociální zabezpečení u kapitoly MO, což je odrazem zvýšeného odchodu vojáků z povolání mimo činnou službu v souvislosti se snižováním počtů v AČR.

5. Čerpání rezervy státního rozpočtu

Ve státním rozpočtu na rok 1994 jsou zahrnuty rezervy v celkové částce 9 342 mil. Kč. Jedná se zejména o vládní rozpočtovou rezervu, dále jsou obsaženy rezervy na řešení sociálních problémů, na financování projektů vědy, výzkumu a technologií, na zdravotnictví, na soudní a mimosoudní rehabilitace, na platové úpravy v rozpočtové sféře, na realizaci záruk, na životní prostředí a další. Tyto rezervy byly za I. pololetí čerpány ve výši 2 923 mil. Kč, tj. na 31,3 %.

Z vládní rozpočtové rezervy ve výši 3 400 mil. Kč bylo uvolněno 1 336,8 mil. Kč, především na

III. Hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za I. pololetí 1994

Rozpočtový rok 1994 představuje další etapu transformace územních rozpočtů, jejímž cílem je vytvoření efektivně fungujícího systému financování veřejných statků na lokální úrovni, tedy na úrovni okresů a obcí.

Filosofie tvorby místních rozpočtů v roce 1994 se proti roku 1993 příliš nemění a sleduje především dosažení stability a jejich finanční soběstačnosti, posílení motivační funkce místních rozpočtů, která by územní orgány podněcovala k vyšší odpovědnosti při vlastním finančním hospodaření.

Hospodaření okresních úřadů a obcí skončilo k 30. 6. přebytkem příjmů nad výdaji v celkové výši 15,6 mld Kč. Uvedený přebytek hospodaření byl ovlivněn zapojením vlastních fondů ve výši 3,6 mld Kč a použitím půjček, úvěrů a komunálních obligací (saldo) ve výši 7,9 mld Kč. Na celkovém přebytku hospodaření se podílejí obce částkou 11,5 mld Kč a vlastní okresní úřady částkou 4,1 mld Kč.

Bez zapojení mimorozpočtových zdrojů celkem dosáhl přebytek běžného hospodaření územních rozpočtů výše 4,1 mld Kč. Tento přebytek je ovlivněn příznivým plněním daňových, ale i nedaňových příjmů.

Stav účelových fondů dosáhl k 30. 6. 1994 výše 10,4 mld Kč a v průběhu 2. čtvrtletí vzrosti o 3,2 mld Kč proti 1. čtvrtletí. Obce ke stejnému datu vykazují stav účelových fondů celkem 8,9 mld Kč, vlastní okresní úřady částku 1,5 mld Kč. Je to především z důvodu ukončení finančního vypořádání za rok 1993 a vrácení finančních prostředků účelovým fondům, které obce a okresní úřady zapojily v 1. čtvrtletí do běžného hospodaření z titulu nízkých příjmů.

Srovnání výše disponibilních zdrojů s I. pololetím 1993 je zřejmé z následující tabulky:

Disponibilní zdroje dosáhly za sledované období výše cca 26,0 mld Kč, obce se na nich podílejí 78,5 %.

Proti stejnému období roku 1993 se celkové disponibilní zdroje výrazně zvýšily, a to o 9,5 mld Kč, tj. o 57,2 %. Tento přírůstek je ovlivněn především emisemi komunálních obligací. V průběhu I. pololetí emitoval komunální obligace Magistrátní úřad hl. m. Prahy v objemu 250 ti. USD, město Liberec v objemu 100 mil. Kč a město Smržovka v objemu 115 mil. Kč, takže celkové přijaté výnosy komunálních obligací činí 7,6 mld Kč. Obligace budou použity do investiční oblasti, především na rozvoj dopravní infrastruktury, na řešení oblasti školství a na rekonstrukce památkových objektů.

Příjmy rozpočtů okresních úřadů a obcí byly v I. pololetí letošního roku plněny takto:

v tis. Kč

Hodnocení plnění příjmů a výdajů k 30. 6. 1994 je prováděno ke schválenému rozpočtu, upravenému o poskytnuté účelové prostředky ze státního rozpočtu a dvě rozpočtová opatření, která ve svém důsledku znamenala snížení dotace ze státního rozpočtu o 4,9 mil. Kč. Jednalo se o delimitaci školní jídelny z rozpočtu MŠMT ČR na MU Frýdek-Místek a zdravotnického zařízení okresu Příbram, které bude financováno VZP.

Celkové příjmy územních rozpočtů dosáhly ke konci 1. pololetí výše 49,2 mld Kč, což představuje plnění na 66,9 % ročního rozpočtovaného objemu. Proti roku 1993 vzrostly o 7,5 mld Kč, a to především u daňových příjmů.

Příznivě se vyvíjí daň z příjmů fyzických osob, především daň z podnikání. Výnos této daně činí 6,0 mld Kč tj. 66,9 % ročního rozpočtovaného objemu; výnos daně ze závislé činnosti dosáhl 51,7 % tj. 14 mld Kč. V porovnání se stejným obdobím roku 1993 je celkový výnos daně z příjmu k 30. červnu 1994 téměř dvojnásobný.

Výnos daně z nemovitostí byl nízký především z důvodu termínu pro přiznání daně a pomalého převodu daně z finančních úřadů do obecních pokladen. K 30. 6. 1994 výnos daně činil 1,6 mld Kč a převedeno bylo 0,8 mld Kč. Ve stejném období roku 1993 činila daň z nemovitostí 0,6 mld Kč. Rychlejší plnění této daňové položky lze očekávat až ve třetím čtvrtletí, a to z důvodu záloh ze strany provozovatelů zemědělské výroby a chovu ryb, jejichž vyúčtování bude realizováno koncem roku.

K 30. červnu dosáhly správní poplatky výše 0,9 mld Kč, tj. 95,1 % upraveného rozpočtu. Tento nárůst je zdůvodněn především vyššími objemy správních poplatků za povolení k provozování hracích automatů.

Z nedaňových příjmů je nejrychleji naplňován rozpočet u příjmů rozpočtových a odvodů příspěvkových organizací, které dosáhly výše 6,4 mld Kč. Příjmy RO, které jsou rozpočtovány, jsou plněny již na 93,2 % a proti roku 1993 vzrostly o cca 1,2 mld Kč. Tento výsledek je ovlivněn zejména vyššími příjmy z pronájmů, nově zavedenými poplatky ve školství a vyššími příjmy v bytovém hospodářství. Místní poplatky se vyvíjejí rovnoměrně a jejich plnění v podstatě odpovídá polovině roku.

Na přijatých úrocích inkasovaly obce k 30. červnu 0,2 mld Kč, což ve srovnání s předchozím rokem znamená zvýšení o 0,15 mld Kč. Do příjmů této položky se zahrnují nejen příjmy získané z úroků na běžných vkladových účtech obcí u příslušného peněžního ústavu, ale patří sem také výnosy z úroků získaných tím, že obec vloží své prostředky do péče některého peněžního ústavu ve formě certifikátů. Znamená to, že obce které mají přechodně dostatek finančních prostředků se již začínají pozvolna orientovat na finančním trhu.

Příjmy z prodeje majetku obcí se pohybují zhruba na stejné úrovni jako v loňském roce a dosáhly výše 2,4 mld Kč. Vzhledem k tomu, že ve většině případů byl již prodán majetek z důvodu neefektivního využití pro potřeby obce, lze předpokládat určitou stagnaci u této položky a orientaci na pronájmy majetku.

Z schváleného objemu dotací ze státního rozpočtu ve výši 15,3 mld Kč byla v I. pololetí uvolněna částka 12,7 mld Kč. tj. 83 %. V účetnictví územních orgánu je vykázána pouze částka 8,7 mld Kč, neboť dotace ve výši 4,0 mld Kč byla uvolněna až koncem června a v účetnictví se objeví až za měsíc červenec. Poskytnutí většího objemu dotace v průběhu 1. pololetí bylo nezbytné z důvodu pomalejšího převodu vybraných daní místním rozpočtům. Byly tak zabezpečeny finanční prostředky nezbytné pro plynulý chod obcí a okresních úřadů.

Kromě této dotace byly uvolněny obcím a okresním úřadům účelové prostředky ze státního rozpočtu ve výši 3,6 mld Kč na financování pozemkových úprav a radonového programu, na ekologická opatření okresům v severních Čechách a okresu Sokolov podle usnesení vlády č. 315/92, na opravy a modernizaci bytového fondu a na posílení infrastruktury v působnosti obcí.

Dalším zdrojem příjmů některých obcí byla účelová investiční dotace na tzv. jmenovitě stavby, poskytnutá ve výši 1,8 mld Kč přímo ze státního rozpočtu formou čerpacích účtů u České spořitelny. Dotace směřovaly na dostavbu metra a na financování zdravotnických, školských a ekologických staveb.

Čerpání výdajů ukazuje následující přehled:

Celkové výdaje místních rozpočtů byly čerpány ve výši 45,1 mld Kč, tj. na 61,4 %. Zhruba 2/3 uvedené výše tvoří neinvestiční výdaje a 1/3 výdaje kapitálové. V porovnání se stejným obdobím roku 1993 celkové výdaje vzrostly o více než 25 %.

Na výdajích územních rozpočtů se nejvíce podílejí kapitoly dopravy (financování dopravní obslužnosti území, zvýšené výdaje na MHD), školství (vyšší provozní výdaje mateřských a základních škol), vnitřní správy (realizace platových úprav zaměstnanců okresních úřadů a jimi zřizovaných RO a PO, delimitace požární ochrany z resortu ministerstva vnitra, náklady spojené s výstavbou a údržbou státních archivů a vyšším nájemným v restituovaných objektech, v nichž archivy sídlí), práce a sociálních věcí (zvýšené částky životního minima, zvyšující se výdaje na provoz zařízení sociální péče vč. vysokých výdajů na léky) a kapitola místního hospodářství (vyšší náklady spojené s péčí, bytový fond).

Úkol postupně řešit rozdílnou vybavenost obcí si vyžádá delší časový horizont.

K 31. 12. 1993 činila zadluženost obcí 2,7 mld Kč. V průběhu I. pololetí letošního roku bylo přijato 0,9 mld Kč nových úvěrů a emitováno za 7,6 mld Kč komunálních obligací. Zadluženost obcí k 30. červnu 1994 (po odečtení splátek úvěrů ve výši 0,6 mld Kč) tak dosáhla 10,6 mld Kč. Přírůstek zadluženosti v I. pololetí dosáhl 7,9 mld Kč a celý se projevil zvýšením stavu na běžných účtech obcí.

O poskytnutých úvěrech není zatím k dispozici dostatek potřebných informací, mimo jiné také proto, že věřiteli obcí jsou různé peněžní ústavy a v tomto případě se jedná o obchodní informace. Obce, které se zadlužily, řešily svou současnou finanční situaci tak, aby byly schopny dofinancovat dokončení rozestavěných bytových objektu a občanské a technické vybavenosti měst. Jedná se vesměs o mimořádně naléhavé, pro obce důležité stavby jako např. čističky odpadních vod, vodovody a kanalizace, ale i školy. Vzhledem k tomu, že většina obcí dosáhla vyšších přebytků běžného hospodaření, dochází tak ke kompenzaci za republiku celkem.

IV. Výsledky hospodaření státního rozpočtu v červenci a srpnu 1994

V červenci a srpnu pokračoval příznivý vývoj státního rozpočtu, projevující se v růstu jeho přebytku. Ten dosáhl (bez clearingu) ke konci července výše 4,6 mld Kč a ke konci srpna výše 8,5 mld Kč. Současně se dále uplatňoval vliv clearingového zúčtování mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, jehož dopad se dále prohloubil:

V porovnání s koncem 1. pololetí vzrosti vliv clearingu se SR ze 7,5 mld Kč až na 11,3 mld Kč k 31. srpnu (údaje navazují na tabulku na str. 40):

*) dopad clearingu: + snížení výdajů

Vývoj zejména na novém bloku vzájemného zúčtování a prohlubování dlužnické pozice České republiky vedly k tomu, že ke konci července došlo z české strany poprvé k překročení mezního úvěru o 64 tis. ECU. V srpnu pak tento trend dále pokračoval a vyústil ke konci srpna v překročení mezního úvěru již o 78,9 mil. ECU. V obou případech bylo toto překročení uhrazeno ve volných měnách.

Příjmy státního rozpočtu byly ke konci srpna plněny na 65,8 %, tj. v podstatě na úrovní alikvoty odpovídající osmi měsícům. Celkové čerpání výdajů (63,6 %) zaostává za úrovní 2/3 roku, nenaplnění výdajů v absolutním vyjádření představuje téměř 12 mld Kč. V dosaženém přebytku se tak odráží dosud nízké plnění rozpočtových výdajů, kde se projevuje sezonní vliv zejména u výdajů na investice a zatím nízké čerpání výdajů ze strany rozpočtových organizací.

Prostředky vyplývající z clearingového zúčtování představují závazek české strany vůči Slovenské republice. který ve smyslu platební dohody mezi oběma státy bude třeba v následujícím období vyrovnat.

Jinak výsledky rozpočtového hospodaření v měsících červenci a srpnu potvrzují tendence uvedené v hodnocení za 1. pololetí t.r.

V příjmech se i nadále projevuje zejména rovnoměrný odvod pojistného na sociální zabezpečení a příjmové plnění nedaňových příjmů. Zaostává však plnění daňových příjmů zejména v důsledku nižšího plnění daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob.

Po vcelku pozitivním vývoji v předchozích měsících (v červnu přírůstek 7,5 mld Kč, v červenci 8,9 mld Kč) byl v srpnu opět nižší měsíční přírůstek u daně z přidané hodnoty, kdy vlivem vysokých odpočtů (cca 6 mld Kč) byl její měsíční výnos výrazně nižší a dosáhl pouze 1,5 mld K. Celkem tak byla tato daň ke konci 8. měsíce splněna zatím pouze na 56 % rozpočtem stanovené částky.

Rovněž u daně z příjmů právnických osob, která je za leden až srpen plněna zatím na 60 %, se v červenci projevil sezonní vliv provedených vratek (cca 3,5 mld Kč), takže její měsíční přírůstek činil jen cca 5,7 % ročního úkolu. V srpnu se odvod daně do státního rozpočtu stabilizoval, když bylo odvedeno 5,6 mld Kč, tj. 7,7 % ročního rozpočtu.

V plnění inkasa spotřebních daní bylo možno pozorovat v letních měsících jisté oživení vlivem zvýšené poptávky po výrobcích podléhajících této dani (motorové benziny, mazadla, alkoholické nápoje). Inkaso těchto daní dosáhlo ke konci srpna již 68 % stanoveného objemu.

Ve výdajích se potvrdily značné rozdíly v úrovni čerpání jednotlivých druhů výdajů. Jde především o neinvestiční příspěvky příspěvkovým organizacím, jejichž čerpání ke konci srpna již dosáhlo původně rozpočtem uvažované částky, tj. již cca 64 % upraveného rozpočtu, což svědčí o rovnoměrném plnění.

V rámci neinvestičních dotací do podnikové sféry vyhazují i nadále vysoké čerpání dotace na teplo, plněné již na 80,8 %. Je zřejmé, že jejich konečná výše překročí rozpočte stanovený objem - toto překročení se odhaduje minimálně na 1 mld Kč.

Příznivá situace ve státním rozpočtu umožnila, aby z prostředků poskytovaných přímo z kapitoly Všeobecná pokladní správa byla místním rozpočtům převedena schválená dotace již v plné celoroční výši (15,3 mld Kč), což přispělo k financování některých naléhavých potřeb jednotlivých území. Rovněž Všeobecné zdravotní pojišťovně bylo ke konci 8. měsíce poskytnuto již více než 84 % ročního příspěvku.

Na druhé straně přetrvává po uplynutí 2/3 roku relativně nízké čerpání výdajů vlastních rozpočtových organizaci, které je v průměru nižší než 60 %.

V. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

Vývoj státních finančních aktiv a pasív za I. pololetí 1994 charakterizují následující údaje:

Poznámka: Kvantifikace rozložení salda státních finančních aktiv a pasiv na pozice vůči bankovní soustavě, zahraničí a ostatní respektuje sektorové rozdělení držby státních cenných papírů.

Snížení věřitelské finančně majetkové pozice České republiky o 15 mld Kč lze pokládat za přechodné. Ovlivnil je v rozhodující míře vývoj pohledávek a závazků státu vůči zahraničí včetně clearingového zúčtování se Slovenskem. Po dvou volnoměnových úhradách ze slovenské strany za překročení mezního úvěru (provedených na počátku ledna a února) se věřitelská clearingová pozice ČR vůči Slovensku od poloviny února 1994 postupně snižovala, koncem dubna přešel do dlužnické pozice nový blok clearingu, v květnu pak celkové saldo clearingu. Na konci června 1994 dosahovala již clearingová zadluženost ČR téměř 80 % úrovně dohodnutého mezního úvěru, koncem července byl mezní úvěr překročen a následně muselo dojít k úhradě ve volných měnách (z české strany poprvé). Tato situace je odrazem vývoje hlavně v novém bloku clearingového zúčtování. Ve starém bloku zůstává zachována věřitelská pozice ČR, od 2. čtvrtletí 1994 však již na poměrně nízké úrovni.

Snížení stavu vládních pohledávek vůči zahraničí i zahraničních pohledávek převzatých do státních finančních aktiv od ČSOB bylo ovlivněno zejména vyúčtováním debetních rozdílů ze změn kurzů cizích měn (hlavně USD) vůči české koruně. V případě vládních pohledávek činil tento kurzový dopad cca -1,6 mld Kč, u převzatých pohledávek od ČSOB cca 1,6 mld Kč. Operace finančně dopadající do příjmů a výdajů státního rozpočtu měly na změnu stavu uvedených zahraničních pohledávek podstatně nižší vliv.

U vládních pohledávek vůči zahraničí převýšily za 1. pololetí 1994 příjmy ze splátek výdaje na čerpání nových úvěrů o 570 mil. Kč. což je jen třetina předpokládaného celoročního převýšení. Čerpání nových vládních úvěrů ve výši 886 mil. Kč i splátky stávajících vládních úvěrů ve výši 1 456 mil. Kč se týkaly převážně plynárenských VIA. Velmi nízké byly zejména splátky jistiny a úroků civilních vládních úvěrů v konvertibilních měnách (jen 22 mil. Kč). Deblokace byly v I. pololetí 1994 realizovány pouze u speciálních vládních pohledávek vůči Alžírsku a bylo z nich dosaženo čisté inkaso ve výši 392 mil. Kč. Podíl vládních pohledávek po splatnosti se v uvedeném období mírně zvýšil (ze 43,9 % na 44,1 %).

U převzatých zahraničních pohledávek v nesměnitelných měnách byla v I. pololetí 1994 převaha splácení nad čerpáním též poměrně nízká. Ze státního rozpočtu profinancovaný nárůst těchto pohledávek v celkové výši 646 mil. Kč se týkal hlavně Iránu (rozpracované akce pro elektrárnu Iranshar a cementárnu Elam) a Turecka (dobíhající dodávky pro elektrárnu SOMA). Splácení v celkové výši 742 mil. Kč ve prospěch rozpočtových příjmů se týkalo hlavně deblokačních akcí v Indii, Turecku a Rumunsku.

Vývoj závazků státu vůči zahraničí byl za I. pololetí 1994 ovlivněn vyúčtováním rozdílů ze změn kurzů v podstatně nižším rozsahu než vývoj vládních a ostatních zahraničních pohledávek státu. Ke zvýšení stavu vládních závazků z přijatých půjček k podpoře platební bilance o 154 mil. Kč došlo ovšem jen vlivem kurzových rozdílů, neboť nové půjčky se v roce 1994 již nečerpají a splácení jistiny stávajících půjček začne až od roku 1997.

Snížení stavu převzatých závazků státu ve volných měnách z titulu CDZ o 1,3 mld Kč představuje v podstatě realizované splátky jistiny v korunové protihodnotě 1 359 mil. Kč, zatímco realizovaná plusová rektifikace jistiny (ve výši 141 mil. Kč znamenající inkaso deviz, ale i navýšeni závazků CDZ) byla téměř pokryta vyúčtovanými ziskovými kurzovými rozdíly (103 mil. Kč znamenající snížení závazků CDZ).

Změny ve finančně majetkové pozici státu vůči zahraničí ovlivnilo v I. pololetí 1994 též navýšení majetkové účasti České republiky u Evropské banky pro obnovu a rozvoj. V květnu byla realizována vládou schválená 4. splátka podílu ČR na kapitálu EBOR ve výši 5 974 857,80 USD. Úhrada korunové protihodnoty této splátky ve výši 174,3 mil. Kč byla provedena ze státního rozpočtu.

Ve vztahu k tuzemsku se zvýšení stavu prostředků na účtech státních finančních aktiv u České národní banky týkalo v 1. pololetí 1994 hlavně účtů uspořádacích. Objemově největší část příjmových a výdajových operací probíhala na umořovacím a dalších účtech k uspořádání prostředků na krytí dluhové služby státního dluhu, majetkové újmy peněžních ústavů a restitučních nároků uplatňovaných prostřednictvím ministerstva zemědělství. Šlo převážně o převody výnosů uskutečněných emisí státních dluhopisů (vč. revolvingových SPP) ve výši 11,95 mld Kč a prostředků od Fondu národního majetku na určené účely ve výši 8,95 mld Kč. Za I. čtvrtletí 1994 byly na operativním účtě SFA vyúčtovány kreditní úroky z termínovaných i netermínovaných vkladů státu ve výši 92,1 mil. Kč, které byly téměř v plné výši následně převedeny do příjmů státního rozpočtu.

Ve prospěch ostatních účtů SFA byly v I. pololetí 1994 dočasně převedeny výnosy spojené s likvidací federálních orgánů ve výši 153 mil. Kč, od MO a jiných subjektů prostředky na úhradu škod a obnovu objektů po sovětské armádě ve výši 5 mil. Kč, dále byly inkasovány splátky návratné finanční výpomoci ve výši 14,5 mil. Kč od spol. s r.o. Likod Boršice a prostředky z přepočtu devizových aktiv a pasív bývalých OZO ve výši 1 mil. Kč. V rámci výdajových operací bylo z účtu zvláštních účelových prostředků uvolněno 700 mil. Kč na dotace Fondu tržní regulace v zemědělství, 49 mil. Kč na dofinancování čistírny odpadních vod VCHZ Synthesia Pardubice, dále byly z účtů SFA použity prostředky ve výši 46,5 mil. Kč k úhradě licenčních poplatků speciál na Slovensko, ve výši 10,8 mil. Kč k realizaci záruky za úvěr a.s. Mitas Praha a dalších cca 7,4 mil. Kč k odkupu nepoužitelných zásob a základních prostředků zbrojní výroby, na konverzi zbrojní výroby a.s. Letov, na arbitrážní spor s firmou Daewoo apod.

Zvýšení pohledávek z poskytnutých státních půjček a návratných finančních výpomocí ze 4,6 mld Kč na 5,4 mld Kč ovlivnilo hlavně přetvařující čerpání půjčky na financování plynárenských VIA (v rozsahu 2 864 mil. Kč při splátkách 1 623 mil. Kč včetně 471 mil. Kč představujících úhradu třetinového podílu Slovenska na dofinancování akcí). Nově byla kromě toho poskytnuta návratná finanční výpomoc ve výši 500 mil. Kč na opravy a modernizaci bytového fandu obcí, 400 mil. Kč organizaci Řízení letového provozu (dle usn. vl. č. 46/94), 60 mil. Kč na dostavbu areálu budov Úřadu průmyslového vlastnictví, na pokračující podporu firem zaměstnávajících zdravotně postižené občany výpomoc ve výši 7,3 mil. Kč, k dostavbě prodejny v obci Zaječí výpomoc 2,5 mil. Kč. Na základě usnesení vlády č. 206/94 byla celá částka půjčky ve výši 1 mld Kč uvolněná v roce 1993 Všeobecné zdravotní pojišťovně změněna na dotaci a v souvislosti s útlumem a ukončením těžby na Dole Odra a.s. OKD Ostrava prominul ministr financí splácení příslušné návratné finanční výpomoci ve výši 257 mil. Kč. Splátky od dlužníků byly u návratných finančních výpomocí uskutečněny jen ve výši 112 mil. Kč.

Rozsah vnitřních i zahraničních úvěrů krytých státními zárukami ČR (vč. záruk solidárních) se za 1. pololetí 1994 snížil z 54,2 mld Kč na 52,5 mld Kč. Nově byla poskytnuta jediná státní záruka ve výši 582 mil. Kč na úvěr 20 mil. USD poskytnutý a.s. MUFIS od amerických firem na základě garance USAID. Splátky dlužníkem realizované ve výši 1 282 mil. Kč se týkaly vnitřních bankovních úvěrů, zahraničních půjček českým podnikům i závazků Slovenska vůči ČSOB i titulu CDZ. Realizace státních záruk ve výši 11 mil. Kč vedla jen k menšímu zvýšení málo likvidních pohledávek státu z realizovaných záruk, které k 30.6. 1994 dosahují výše téměř 2 mld Kč.

Vývoj státního zadlužení je v 1. pololetí 1994 charakteristický pokračující tendencí ke stabilizaci vnitřního i zahraničního státního dluhu, jakož i transformací stávajících přímých závazků státu vůči bankám do formy státních dluhopisů vč. revolvingových emisí státních pokladničních poukázek (sekuritizace).

^x/ včetně vyúčtovaných kurzových rozdílů

Již v 1. čtvrtletí byly z výnosů revolvingových emisí SPP provedeny splátky přímých závazků státu vůči České národní bance i vůči Investiční a poštovní bance, a.s. Praha v rozsahu 5 mld Kč, s čímž se v kapitole Státní dluh počítá na celý rok 1994. Transformace provedená podle emisního programu dohodnutého s ČNB je pro stát výhodná úrokově, neboť dosažené úrokové zatížení z realizovaných revolvingových emisí SPP (v průměru 6,1 % p.a.) bylo nižší než je současné úročení přímých závazků státu u ČNB (12,5 % p.a.) i u IPB (8,7 % p.a.). Reálné úspory takto dosažené na úrokových výdajích lze odhadovat na cca 470 mil. Kč.

Celkem se za 1. pololetí 1994 uskutečnilo 20 revolvingových emisí SPP (jedno, či tříměsíčních) a 2 emise SPP na krytí schodků běžného hospodaření státního rozpočtu s následujícími parametry:

U střednědobých státních dluhopisů se ve 2. čtvrtletí 1994 uskutečnila jedna emise s následujícími parametry:

Primární prodej této emise střednědobých státních dluhopisů 1994 byl realizován formou americké aukce pořádané Českou národní bankou pro skupinu 20 přímých účastníků. Emise byla prodána v kurzu 101,88 %, přičemž ze 175 nabídek bylo uspokojeno 108. Výnos uvedené emise byl použit na plátku jistiny 1. emise státních dluhopisů na KBV realizovanou dne 23.5.1994 v částce 5,56 mld Kč. U všech druhů střednědobých státních dluhopisů (vč. oprávněným osobám přidělovaných dluhopisů rehabilitačních) probíhaly v 1. i ve 2. čtvrtletí 1994 splátky kuponů.

I vývoje jednotlivých složek státního dluhu je zřejmé, že záměry vlády ve stabilizaci dosavadní úrovně zadlužení státu jsou plněny. Zvýšení státního dluhu za I. pololetí 1994 se týká hlavně závazků z clearingového zúčtování se Slovenskem (korunově pokrytého prostředky na příslušných účtech státního rozpočtu), v menší míře též vyúčtování debetních kurzových rozdílů u ostatních zahraničních závazků státu (hlavně závazků z přijatých vládních úvěrů k podpoře platební bilance).

Výdaje na dluhovou službu státu

Výdaje na dluhovou službu jsou od roku 1994 rozpočtovány v kapitole Státní dluh. Zákonem č. 331/1993 Sb. byla jejich celková výše stanovena částkou 30 073 mil. Kč, z čehož na splátky jistiny z výnosů emisí státních dluhopisů je určeno 16 234 mil. Kč, na splátky úroků z prostředků Fondu národního majetku 13 739 mil. Kč a na úhradu různých poplatků spojených s obsluhou státního dluhu 100 mil. Kč ze státního rozpočtu.

Skutečné čerpání prostředků na výdaje spojené s dluhovou službou státu za I. pololetí 1994 je zřejmé z následující tabulky:

Celkové plnění výdajů kapitoly Státní dluh je přiměřené a zhruba odpovídá pololetnímu podílu. K vyššímu plnění výdajů na splátky jistiny přispěl zejména fakt, že celoroční splátky jistiny z přímých závazků státu vůči České národní bance a vůči Investiční a poštovní bance se uskutečnily již v I. čtvrtletí, ve 2. čtvrtletí pak předpokládaná splátka jistiny státních dluhopisů na KBV. Převážná část splátek kuponů státních dluhopisů za rehabilitace se uskuteční až koncem října, proto je čerpání prostředků státu na tento účel relativně nízké.