Část první:
Ekonomický vývoj České republiky v
roce 1995
Úvod
1. Základní tendence
2. Ekonomický výkon
2. 1 Agregátní poptávka a hrubý domácí produkt
2. 2 Vývoj hlavních
odvětví
3. Cenový vývoj
3. 1 Spotřebitelské ceny
3. 2 Produkční ceny
4. Zaměstnanost a nezaměstnanost
4. 1 Zaměstnanost
4. 2 Nezaměstnanost
5. Vztahy k zahraničí
5. 1 Obchodní bilance
5. 2 Platební bilance
5. 3 Clearingový účet
se SR
6. Domácnosti
7. Měnová politika
8. Kapitálový trh
9. Veřejné rozpočty
Část druhá:
Systémové změny a ekonomický
vývoj v roce 1996
I. Systémové změny
v ekonomice ČR v roce 1996
1. Deregulace a fungování státní správy
2. Trh práce a mzdy
3. Kapitálový trh a jeho regulace
4. Bankovní sektor a úvěrový
trh
5. Trh s půdou
6. Cenová politika
7. Zemědělství
8. Rozšíření
konvertibility koruny
9. Exportní politika a
její změny
10. Regionální politika
11. Podpora malého a středního
podnikání
12. Velké podniky a pomoc státu
II. Makroekonomický rámec roku 1996
1. Vnitřní a vnější faktory
1. 1 Vnitřní faktory
1. 2 Vnější
faktory
2. Krátkodobá prognóza
2. 1 Ekonomický výkon
2. 2 Cenový vývoj
2. 3 Zaměstnanost a nezaměstnanost
2. 4 Vztahy k zahraničí
2. 5 Mzdy a sektor domácností
2. 6. Peněžní
a úvěrové agregáty
Úvod
Dosavadní vývoj
české ekonomiky v roce 1995 v zásadě
odpovídá tendencím makroekonomického
rámce pro tento rok. Tento vývoj vláda hodnotí
jako úspěšný.
Nadále dominuje makroekonomická
stabilita při zvyšování ekonomického
výkonu, mírné inflaci, velmi nízké
úrovni nezaměstnanosti, dlouhodobě stabilním
devizovém kurzu a pokračujícím růstu
devizových rezerv. Byla dokončena kupónová
část privatizace, další privatizace
proběhne již jen standardními metodami.
Za pozitivní odchylky vůči
předpokladům rozpočtu pro rok 1995 lze považovat
rychlejší růst hrubého domácího
produktu a vzestup výkonu hlavních odvětví.
S vyšším ekonomickým růstem jsou
spojeny i vyšší daňové příjmy
rozpočtu, které se projevují v rozpočtovém
přebytku.
Na druhé straně
vysoká růstová dynamika do značné
míry implikuje méně příznivý
vývoj ostatních základních makroekonomických
indikátorů. Došlo ke zvýraznění
záporného salda obchodní bilance, což
návazně vedlo i k deficitnímu saldu běžného
účtu platební bilance. V oblasti inflace
se zřejmě nepodaří výrazněji
zpomalit cenový růst. To souvisí i s pro
sociální smír příznivou situací
na trhu práce, kde mimořádně nízká
nezaměstnanost nezpomaluje rychlý růst průměrných
mezd a současně nestimuluje rychlejší
růst produktivity práce.
Vnější prostředí
V roce 1995 pokračuje ve
vyspělých zemích vzestupná fáze
ekonomického cyklu, což rozšiřuje prostor
pro růst obratu zahraničního obchodu. Pomalý
růst cenových hladin ve vyspělých
zemích postupně vytváří náročnější
konkurenční podmínky pro naše výrobce
jak na zahraničních trzích, tak na trhu domácím.
Vývoj vývozu a dovozu České republiky
se stává stále významnějším
faktorem ovlivňujícím tvorbu hrubého
domácího produktu.
V 1. čtvrtletí 1995
vzrostl HDP, v porovnání se stejným obdobím
roku 1994, v USA o 4,0%, v Japonsku o 0,1%, ve Velké Británii
o 3,7%, ve Francii o 4,1% a v Rakousku o 2,7%. Pro rok 1995 je
odhadován růst HDP v Německu (zde i dále
jen západní část) o 2,4% (Údaje
podle pramene The Economist Vol. 336, Number
7926, obdobně v
následujících odstavcích).
Spotřebitelské ceny
se ke konci června 1995 v porovnání se stejným
obdobím minulého roku, s výjimkou Japonska,
kde stagnují, zvýšily v USA o 3,0%, ve Velké
Británii o 3,5%, ve Francii o 1,6%, v Německu o
2,3% a v Rakousku o 2,6%.
Míra nezaměstnanosti
v souvislosti s pokračujícím ekonomickým
růstem v průběhu posledních 12 měsíců
téměř ve všech sledovaných zemích
poklesla. Výjimkou je Itálie a Japonsko. Míra
nezaměstnanosti dosahovala v červnu 1995 v USA 5,6%,
v Japonsku 3,2%, ve Velké Británii 8,3%,
ve Francií 1,6% [údaj
ke konci května],
v Německu 8,3% a v Rakousku 6,5%.
Predikce do konce roku
Ekonomický růst
se ve výše uvedených zemích v posledních
měsících zpomaluje. Vyplývá
to ze zveřejňovaných pravidelných
měsíčních odhadů hlavních
makroekonomických ukazatelů publikovaných
v The Economist.
Odhady růstu HDP z července
1995 pro letošní a příští
rok se oproti odhadům z počátku roku 1995
pro většinu zemí snížily. Poslední
odhady předpokládají, že HDP v roce
1995 vzroste v USA o 2,9%, v Japonsku o 0,5%, ve Velké
Británii o 3,2%, ve Francii o 3,0%, v Německu o
2,4% a v Rakousku o 2,6%.
Zvýšení spotřebitelských
cen v průběhu roku 1995 je nyní podle téhož
zdroje odhadováno v USA o 3,2%, v Japonsku o 0,0%, v Británii
o 3,4%, ve Francii o 2,0%, v Německu o 2,2% a v Rakousku
o 2,6%.
1. Základní tendence
Ekonomické indikátory
zachycují intenzívní růstové
tendence v české ekonomice:
Tabulka 1 | index proti stejnému období min. roku |
Ukazatel | Rok 1993 | Rok 1994 | 1. pol. 1995 |
Hrubý domácí produkt [indexy ze stálých cen] | 99,1 | 102,6 | 104,0 |
Průmyslová výroba [indexy ze stálých cen] | 94,7 | 102,1 | 107,8 |
Stavební výroba [indexy ze stálých cen] | 92,5 | 107,5 | 107,5 |
Maloobchodní prodej [indexy ze stálých cen] | 98,0 | 105,3 | 103,1 |
Spotřebitelské ceny | 120,8 | 110,0 | 109,7 |
Vývoz (podle cel. stat. v b. c.) | 109,6 | 106,6 | 107,4 |
Dovoz (podle cel. stat. v b. c.) | 99,1 | 115,0 | 132,5 |
Peněžní zásoba M2 (koncem období) | 119,7 | 122,3 | 117,1 |
Míra nezaměstnanosti v % (stav koncem období) | 3,5 | 3,2 | 2,8 |
Pramen: ČSÚ, ČNB
Podle prvního předběžného
odhadu ČSÚ byl hrubý domácí
produkt za 1. pololetí 1995 ve stálých cenách
proti stejnému období roku 1994 vyšší
o 4,0%, (v tom 1. čtvrtletí 1995 o 3,9%, 2. čtvrtletí
o 4,1%).
Zřetelný růst
produkce průmyslu, ke kterému došlo ve druhé
polovině roku 1994, se zintenzivnil v 1. pololetí
1995 a dosáhl 7,8%. Produkce stavebnictví dosáhla
obdobné dynamiky, maloobchodní prodej vzrostl o
3,1% (vše ve srovnatelných cenách).
Hladina spotřebitelských
cen se v průběhu 1. pololetí zvýšila
o 5% (červen 1995 proti prosinci 1994). Klouzavá
roční míra inflace (průměr
posledních 12 měsíců proti průměru
předchozích 12 měsíců) se pohybuje
okolo 10%.
Počet nezaměstnaných
v průměru za 1. pololetí 1995 činil
159 tisíc osob. Míra nezaměstnanosti koncem
června dosáhla 2,8%.
Důsledkem významného
předstihu tempa růstu dovozu před vývozem
je záporné saldo obchodní bilance ve výši
45,2 mld. Kč (podle celní statistiky). Přitom
proti 1. pololetí 1994 se vývoz zvýšil
o 7,4%. Dovoz vzrostl o 32,5%. Pokračuje reorientace obchodních
vztahů na trhy vyspělých zemí.
Od konce roku 1990, tedy již
56 měsíců, je směnný kurz české
koruny (vůči koši USD a DEM) stabilní.
Odrazem vývoje obchodní
bilance podle celní statistiky je pasivní bilance
běžného účtu platební
bilance (podle předběžného odhadu ČNB
za 1. pololetí 1995 činil deficit 0,7 mld. USD v
konvertibilních měnách). Přebytek
bilance služeb pasivum obchodní bilance nevyrovnal.
Pokračuje příliv
zahraničního kapitálu. Podle předběžných
odhadů ČNB dosáhlo saldo kapitálového
účtu platební bilance od začátku
roku 3,1 mld. USD, a došlo k nárůstu celkových
devizových rezerv bankovní soustavy o 2.9 mld. USD.
Z toho rezervy centrální banky se zvýšily
o 3,0 mld. USD na 9,2 mld. USD ke konci 1. pololetí.
Pro budoucí vývoj inflace
je významným faktorem postupné zmirňování
dynamiky peněžní zásoby M 2. Proti meziročnímu
indexu na konci roku 1994 (122,3%) došlo na konci 1. pololetí
ke snížení o 5,4 procentního bodu na
116,9%.
Příjmy veřejných
rozpočtů za 1. pololetí dosáhly 253,11
mld. Kč, výdaje 239,7 mld. Kč. Přebytek
hospodaření veřejných rozpočtů
dosáhl 14,1 mld. Kč (z toho státní
rozpočet 10,4 mld. Kč).
Dokončením 2. vlny
kupónové privatizace bylo z nabídky akcií
obou vln v nominální hodnotě 367,5 mld. Kč
předána jednotlivým investorům celkem
akcií za 347,4 mld. Kč (opět v nominální
hodnotě). V další fázi se uvažuje
o privatizaci majetku ve výši cca 161 mld. Kč
prostřednictvím Fondu národního majetku
jen standardními metodami.
Vedle nesporně pozitivních
růstových trendů pokračují
nákladové inflační tlaky. Jednotkové
mzdové náklady produkce v průběhu
1. pololetí 1995 rostou jak v průmyslu, tak i ve
stavebnictví, úroveň inflačního
tlaku mezd je zhruba stejná jako minulém roce (viz
část 3. 2 Produkční ceny).
Určitým problémem
je prohloubení záporného salda běžného
účtu platební bilance. Tato skutečnost
se však neprojevuje v nižším zájmu
zahraničních investorů o českou ekonomiku
(její vysoké ratingové hodnocení),
ani neohrožuje stabilitu směnného kurzu.
2. Ekonomický výkon
2. 1 Agregátní poptávka a hrubý
domácí produkt
V roce 1995 pokračuje růst
ekonomického výkonu. Hrubý domácí
produkt ve stálých cenách byl za 1. čtvrtletí
1995 o 3,9% vyšší než ve stejném
období minulého roku, za 2. čtvrtletí
o 4,1% a celkově za 1. pololetí o 4,0%. Vývoj
je vyznačen v grafu 1:
Graf 1
Hrubý domácí
produkt v běžných cenách se v 1. pololetí
1995 proti stejnému období m. r. zvýšil
o 16,3% a dosáhl 580,1 mld. Kč.
V 1. pololetí 1995 rychle rostla agregátní
poptávka ve stálých
cenách o 11,1%. Domácí poptávka se
zvýšila dokonce o 15,5%, zahraniční
poptávka (tj. vývoz zboží a služeb)
vzrostla o 4,4%.
Pro rychlý růst
domácí poptávky byl rozhodující
vývoj tvorby hrubého kapitálu, který
byl ve stálých cenách o 43,3% vyšší
než v loňském 1. pololetí. V tom tvorba
fixního kapitálu vzrostla o 11,6%, přírůstek
zásob a rezerv byl proti stejnému období
minulého roku více než dvojnásobný.
Pokračuje dynamický
růst spotřeby domácností, která
se za 1. pololetí 1995 ve srovnání se stejným
obdobím minulého roku zvýšila o 5,2%.
Spotřeba vlády v souladu s dlouhodobým záměrem
omezování státních zásahu do
ekonomiky dále poklesla o 3,0%.
Přírůstek
poptávky byl výrazně orientován na
růst dovozu, který se ve stálých cenách
zvýšil o 21,0%. Čistý vývoz zboží
a služeb byl v 1. pololetí 1995 záporný.
Predikce do konce roku
Ekonomika je ve fázi vzestupu,
který je založen na růstu zejména domácí
poptávky. Vláda předpokládá
dlouhodobější růstové tendence
s reálným zvýšením hrubého
domácího produktu v roce 1995 o 3,8 až 4,2%
(v rozpočtu na rok 1995 bylo uvažováno s růstem
o 2,8 až 3,8%).
2. 2 Vývoj hlavních
odvětví
Průmysl
Obrat v dynamice průmyslu,
ke kterému došlo v průběhu roku 1994,
signalizoval mírně se zlepšující
situaci v průmyslové výrobě. V 1.
pololetí 1995 se dynamika růstu průmyslového
outputu výrazně zrychlila a celková průmyslová
produkce reálně vzrostla o 7,8% proti stejnému
období předchozího roku. Průmysl se
úspěšně vyrovnává nejen
se změnami ve velikostní struktuře (souvisí
se změnami v majetkové
struktuře výrobních jednotek), ale také
s působením změn v odvětvové
struktuře průmyslu.
Graf 2
Podíl nestátní
sféry na celkové produkci průmyslu se z 56,0%
v 1. pololetí 1994 zvýšil na 63,7% za 1. pololetí
1995.
Růst produkce byl za 1.
pololetí 1995 proti stejnému období předchozího
roku provázen růstem průměrné
měsíční mzdy (nominálně
o 18,6,%, reálně o 8,1% při růstu
spotřebitelských cen o 9,7%). Ve stejném
období byl zaznamenán růst produktivity práce
(reálně o 8,8%).
Predikce do konce roku
Po poklesu průmyslové
výroby v letech 1990 až 1992 vláda očekává,
že obnovený růst průmyslového
outputu bude mít dlouhodobější charakter.
Na základě výsledků konjunkturálních
průzkumů ČSÚ, vývoje průmyslové
výroby v 1. pololetí, rostoucí domácí
poptávky a v neposlední řadě také
vývoje růstu reálné produktivity práce
odhaduje vláda růst průmyslové produkce
za celý rok 1995 o 6,5 až 7,5%.
Stavebnictví
Růstový trend stavební
výroby v 1. pololetí 1995 navázal na rok
1994. Celková stavební výroba se zvýšila
v 1. pololetí roku 1995 proti stejnému období
roku 1994 (ve srovnatelných cenách) o 7,5% a podíl
nestátní sféry dosáhl 93,6%. Růst
stavební výroby byl podporován trvající
domácí poptávkou po stavebních pracích.
Graf 3
Objem stavebních prací
provedených v zahraničí byl podobné
jako v minulém roce minimální (cca 2% celkového
objemu).
V 1. pololetí 1995 došlo
ve stavebnictví k meziročnímu růstu
průměrné měsíční
mzdy i produktivity práce (mzda nominálně
o 16,0% a reálně o 5.7% při růstu
spotřebitelských cen o 9,7%, produktivita reálně
o 7,3%).
Predikce do konce roku
Předpokládá
se udržení dosavadního růstového
trendu stavební výroby. Rostoucí domácí
poptávka po stavebních pracích se zaměřila
především do oblasti infrastruktury, vodohospodářských
staveb a staveb na ochranu životního prostředí.
Dosavadní vývoj vytváří předpoklady
(v souladu s výsledky konjunkturálních průzkumů
ČSU) pro růst stavební výroby za celý
rok 1995 7 - 8%.
Maloobchodní prodej
Při růstu spotřeby
domácností je dynamika maloobchodního prodeje
nižší zejména v důsledku rychlejšího
růstu spotřeby placených služeb.
Objem maloobchodního prodeje
dosáhl v 1. pololetí 1995 úrovně o
3,1% vyšší než ve stejném období
předchozího roku (ve srovnatelných cenách).
Z grafu je zřejmá sezónnost vývoje
maloobchodního prodeje.
Graf 4
Predikce do konce roku
Vzhledem k tomu, že vývoj
maloobchodního prodeje je závislý na reálných
příjmech domácností, u nichž
se v roce 1995 předpokládá udržení
růstu, a na základě konjunkturálních
šetření ČSÚ, předpokládá
vláda růst maloobchodního prodeje za celý
rok 1995 o 2,5 - 3,5%.
3. Cenový vývoj
Růst cen vyplývá
zejména z dlouhodobě působícího
tlaku mzdových nákladů a dynamického
vývoje poptávky při rychlém, ale zpomalujícím
se růstu peněžní zásoby (M 2
koncem června 1995 proti stejnému období
m. r. index 116,9%). Sbližování temp růstu
jednotlivých okruhů produkčních cen
a cen spotřebitelských svědčí
o usazování cenových relací
a míry zisku.
3. 1 Spotřebitelské
ceny
V průběhu 1. pololetí
(tj. červen 1995 proti prosinci 1994) vzrostly spotřebitelské
ceny o 5,0%. Z celkového zvýšení připadlo
1,0% na vliv deregulačních opatření
(nejvýznamnější vlivy: v lednu teplo
a teplá voda, v dubnu telekomunikace a železniční
doprava, v červnu plyn a elektrická energie). Cenová
hladina se meziročně (červen 1995 proti červnu
1994) zvýšila o 10%.
Vývoj spotřebitelských
cen je v roce 1995 klidný, v červenci i srpnu se
dokonce cenová hladina udržela na úrovni předchozího
měsíce (došlo k mimořádnému
poklesu cen potravin).
Ceny potravinářského
zboží byly v červnu 1995 vyšší
o 4,5% (ve srovnání s prosincem 1994), v červenci
o 1,7% a v srpnu pouze o 0,9% (váhově nejvýznamnější
pohyby jak z hlediska růstu za pololetí, tak poklesu
v červenci i srpnu se týkaly cen brambor). Ceny
nepotravinářského zboží se od
prosince 1994 do června 1995 zvýšily o 3,9%
(resp. do srpna o 4,5%), veřejného stravování
o 4,9% (resp. o 5,8%) a služeb o 6,9% (resp. o 9,6%).
Graf 5
Životní náklady
zaměstnanců proti prosinci 1994 byly v červnu
1995 vyšší o 4,9% (v červenci o 5,0%),
životní náklady důchodců byly
vyšší o 5,7% (resp. o 5,5%).
Klouzavá míra inflace
(průměr posledních 12ti měsíců
oproti průměru předchozích 12ti měsíců)
činila v srpnu 9,9%.
Predikce do konce roku
Cenový vývoj je
stabilizován, určité nejistoty představuji
sezónní posklizňové pohyby cen (včetně
cen masa) a vliv předvánočních nákupů.
Míru inflace za rok 1995 vláda odhaduje mezi 9,3
až 9,8%, tedy vyšší, než byl rozpočtový
předpoklad (7 až 9%).
3. 2 Produkční
ceny
Ceny průmyslových
výrobců byly v červnu 1995 proti stejnému
měsíci minulého roku vyšší
o 7,4%, ceny stavebních prací o 10,0% a ceny zemědělských
výrobců o 10,8% (v tom rostlinné výrobky
o 18,5%, živočišné výrobky o 10,3%).
Tabulka 2 | stejné obd. m. r. = 100 |
Rok 1993 | Rok 1994 | 1. pol. 1995 | |
Průmysl | |||
nominální mzda | 123,8 | 115,7 | 118,6 |
reálná produktivita práce | 98,8 | 105,1 | 108,8 |
jednotkové mzdové náklady | 125,3 | 110,1 | 109,0 |
Stavebnictví | |||
nominální mzda | 128,6 | 114,6 | 116,0 |
reálná produktivita práce | 87,8 | 106,7 | 107,3 |
jednotkové mzdové náklady | 146,5 | 107,4 | 108,1 |
Pramen: ČSÚ, vlastní
propočty MF ČR
Růst průměrných
mezd trvale předstihuje reálnou produktivitu práce.
Neustále se tak zvyšují jednotkové mzdové
náklady, tj. zvětšuje se objem nominálních
mezd připadající na fyzickou jednotku produkce.
Z tabulky je patrné, že vyvolaný inflační
tlak mezd v 1. pololetí 1995 pokračoval s téměř
stejnou intenzitou jako v předchozím
roce. Růst jednotkových mzdových nákladů
vyplývá do značné míry ze situace
na trhu práce - tj. extrémně nízké
nezaměstnanosti.
4. Zaměstnanost a
nezaměstnanost
4. 1 Zaměstnanost
Zaměstnanost v 1. pololetí
1995 lze charakterizovat jako v zásadě stabilizovanou
na vysoké úrovni. Tato situace je příznivá
z hlediska sociálního smíru. Poptávce
po pracovní síle nabídka svou regionální
strukturou většinou neodpovídá. Počet
volných pracovních míst v průběhu
1. pololetí vzrostl ze 76 tisíc na téměř
99 tisíc, přičemž
i nadále převažují místa určená
pro dělnické profese.
Podle výsledků výběrových
šetření pracovních sil, po sezónním
poklesu počtu pracujících v zimním
období (prosinec 1994 až 1995), opět mírně
vzrostl počet osob s jediným nebo hlavním
zaměstnáním v jarním období
(březen až květen) na 5 077 tisíc osob.
Počet zaměstnaných překročil
o více než 50 tis. osob stavy v předchozím
období i období meziročně srovnatelném
(tento údaj o zaměstnanosti je používán
pro výpočet míry nezaměstnanosti).
Pozvolna, ale setrvale,
narůstá zastoupení osob pracujících
ve svém zaměstnání na dobu určitou
(blíží se k 8%). Míra ekonomické
aktivity (podíl počtu zaměstnaných
a nezaměstnaných na počet osob starších
15-ti let) se stabilizovala a podobně jako v roce 1994
se udržuje okolo 63%.
Z odvětvového hlediska
je více než polovina pracujících osob
zaměstnána ve třech sférách
produkce a služeb - ve zpracovatelském průmyslu
(necelých 1,5 mil. osob, tj. cca 29%), v obchodě
a příbuzných činnostech (více
než 0,6 mil., tj. cca 13%) a stavebnictví (více
než 0,4 mil., tj. cca 9%).
Podle předběžných
údajů ČSÚ z podnikových statistik
docházela k dalšímu odlivu pracovníků
z "velkých organizací" (ve srovnání
se stejným obdobím minulého roku cca 30 tis.
osob) do právních subjektů s menším
počtem pracovníků a do soukromého
podnikání fyzických osob. V rozpočtové
sféře došlo k mírnému nárůstu
počtu zaměstnanců v souvislosti s profilováním
státní správy.
Predikce do konce roku
Ve druhé polovině
roku 1995 vláda předpokládá v zásadě
stabilizovanou zaměstnanost. Poptávka po kvalifikované
pracovní síle plynoucí z celkového
ekonomickému růstu a stále ještě
pokračující nárůst počtu
obyvatel v produktivním věku bude pokračovat.
Tato tendence k růstu zaměstnanosti bude brzděna
uvolněním mzdové regulace
vyhlášeným v polovině července
1995, působícím k racionalizaci pracovních
míst v podnicích a dále sezónním
zanikáním pracovních příležitostí.
4. 2 Nezaměstnanost
Nezaměstnanost procházela
obvyklým sezónním vývojem, což
svědčí a stabilizovaném makroekonomickém
prostředí. Míra nezaměstnanosti zjišťovaná
na základě evidence úřadů práce
v průběhu 1. pololetí 1995 klesala od 3,4%
v lednu a zastavila se s náznakem opětovného
nárůstu v červnu na 2,8%. Uvedená
koncová míra nezaměstnanosti 2,8% odpovídá
počtu 144 tisíc
osob registrovaných úřady práce jako
uchazeči o zaměstnání (průměr
za 1. pololetí 1995 činil 159 tisíc osob).
Graf 6
Dlouhodobě nízká
úroveň nezaměstnanosti svědčí
jak o vysoké absorbční schopnosti ekonomiky,
tak o adaptabilitě pracovní síly. Současná
nezaměstnanost vyplývá z parciálního
profesního a regionálního nesouladu mezi
nabídkou a poptávkou po pracovní síle.
Nízká nezaměstnanost je jedním z významných
faktorů bránících rychlejšímu
zvyšování produktivity práce
a nepůsobí jako faktor zpomalující
růst mezd. Ke 30. červnu 1995 pobíralo podporu
v nezaměstnanost 43,4% uchazečů o zaměstnání,
což ve srovnání s červnem 1994 znamená
pokles o 1,7 bodu.
Nadále přetrvávaly
regionální rozdíly s diferencí mezi
minimem a maximem míry nezaměstnanosti na úrovni
okresu 6,3 procentního bodu. Ke 30. 6.1995 byly výrazně
nad celorepublikovým průměrem regiony severomoravský
(4,82%) a severočeský (4,25%), hluboko pod průměrem
bylo setrvale Hl. město Praha (0,24%). Vyšší
než 6% byla míra
nezaměstnanosti v okresech Nový Jičín,
Karviná, Louny a Teplice.
Predikce do konce roku
Ve druhé polovině
roku vláda očekává mírné
zvýšení míry nezaměstnanosti
(červenec 2,9%, srpen 3,0%) zejména sezónního
charakteru nejvýše do hodnoty 3,5%. Tento nárůst
nastane i v existujících podmínkách
ekonomického růstu.
5. Vztahy k zahraničí
5. 1 Obchodní bilance
V průběhu 1. pololetí
1995 zesílily tendence, které v obchodní
bilanci trvají již od května roku 1994, tj.
vyšší dynamika růstu dovozu oproti relativně
pomalejšímu růstu vývozu. V porovnání
se stejným obdobím minulého roku vzrostl
za 1. pololetí 1995 dovoz o 32,5%, zatímco vývoz
pouze o 7,4%.
Růst dovozu a vývozu
v tomto roce zobrazuje následující graf,
zatímco dynamika vývozu v průběhu
období rostla, dynamika dovozu se snižovala. S přihlédnutím
k těmto rozdílným tendencím byl proveden
odhad vývoje obchodní bilance v dalším
období roku 1995.
GRAF 7
Výsledkem rozdílných temp vývoje vývozu
a dovozu je prohlubující se záporné
saldo zahraničního
obchodu, které za 1. pololetí 1995 dosáhlo
45,2 mld. Kč (oproti přebytku 4,2 mld. Kč
v 1. pololetí 1994). Přebytek v obchodu se Slovenskem
ve výši 0,8 mld. Kč (proti přebytku
4,4 mld. Kč v 1. pololetí 1994) byl nevýznamný
v porovnání se schodkem
obchodní bilance s ostatními státy ve výši
46,0 mld. Kč. Deficit obchodní bilance se negativně
promítá do salda běžného účtu
platební bilance.
Vývoj obchodní bilance
v roce 1995 je výsledkem působení řady
faktorů. Základním faktorem je probíhající
masivní ekonomický růst české
ekonomiky. Téměř tři čtvrtiny
pasiva obchodní bilance za hodnocené období
vzniklo ve třídě SITC 7 - Stroje a přepravní
zařízení, tedy u zboží převážně
investičního charakteru. Další příčiny
lze spatřovat zejména ve:
- oslabování vlivu
kurzu Kč ke konvertibilním měnám na
podněcování vývozu,
- vyšší náročnosti
transformující se ekonomiky na dovozy, a to jak
pro spotřebu domácností tak i pro investice
a meziprodukt,
- podstatném snížení
celních sazeb dovozu,
- nízké dynamice vývozu a rostoucí
dynamice dovozu v obchodu se Slovenskem,
- spekulaci se snížením
sazeb daně z přidané hodnoty v roce 1995,
které mohlo vést k pozdržení dovozu
zahraničního zboží z roku 1994 na počátek
roku 1995, a j.
Vývoz z České
republiky v 1. pololetí 1995 dosáhl 216,6 mld. Kč
a zvýšil se proti stejnému období roku
1994 o 7,4%. Dále rostl podíl vývozu do zemí
s přechodovou a vyspělou tržní ekonomikou,
snížil se podíl vývozu do rozvojových
zemí a zemí se systémem státního
obchodu. Největší relativní přírůstek
vykazuje vývoz do zemí CEFTA (12,1%) a zemí
EU (11,2%).
Tabulka 3
1. pol. 1995 mld. Kč FOB | index 95/94 | 1. pol. 1994 podíl v % | 1. pol. 1995 podíl v % | |
Vývoz celkem | 216,6 | 107,4 | 100,0 | 100,0 |
v tom: | ||||
státy s vyspělou tržní ekonomikou | 134,1 | 109,2 | 60,9 | 61,8 |
z toho: - EU | 122,9 | 111,2 | 54,8 | 56,6 |
- ESVO | 3,9 | 106,6 | 1,8 | 1,8 |
- ostatní | 7,2 | 84,3 | 4,3 | 3,4 |
rozvojové země | 12,4 | 84,0 | 7,3 | 5,7 |
země s přechodovou ekonomikou | 68,8 | 110,8 | 30,8 | 31,9 |
z toho: země SESVO (CEFTA) | 50,5 | 112,1 | 22,3 | 23,3 |
z toho: Slovenská republika | 35,2 | 105,7 | 16,5 | 16,3 |
státy se systémem státního obchodu | 1,2 | 65,7 | 0,9 | 0,6 |
nespecifikováno | 0,0 | 20,7 | 0,1 | 0,0 |
Pramen: ČSÚ
Ve zbožové struktuře
vývozu, v porovnání se stejným obdobím
roku 1994, mírně poklesl podíl strojů
a přepravních zařízení (SITC
7), významněji klesl podíl hotových
průmyslových výrobků (SITC 8). Naopak
se výrazněji zvýšil podíl vývozu
tržních výrobků (SITC 6) a chemikálií
včetně příbuzných výrobků
(SITC 5), což lze charakterizovat jako vývoz
meziproduktu (tedy výrobků s nižším
stupněm zpracování).
Tabulka 4
1. pol. 1995 mld. Kč FOB | index 95/94 | 1. pol. 1994 podíl v % | 1. pol. 1995 podíl v % | ||
Vývoz celkem | 216,6 | 107,4 | 1,0 | 100,0 | |
z toho: | |||||
Potraviny a živá zvířata | 11,3 | 105,5 | 6,4 | 5,2 | |
Nápoje a tabák | 2,0 | 80,0 | 1,3 | 0,9 | |
Suroviny s výjimkou paliv | 14,2 | 98,5 | 7,2 | 6,6 | |
Nerostná paliva, maziva | 11,0 | 98,6 | 5.5 | 5,1 | |
Živočišné a rostlinné oleje, tuky | 0,3 | 48,0 | 0,3 | 0,1 | |
Chemikálie | 23,4 | 114,9 | 10,1 | 10,8 | |
Tržní výrobky podle druhu materiálu | 72,2 | 119,1 | 30,0 | 33,3 | |
Stroje a přepravní zařízení | 56,1 | 106,1 | 26,2 | 25,9 | |
Různé průmyslové výrobky | 25,8 | 91,3 | 14,0 | 11,9 | |
Komodity jinde nezatříděné | 0,2 | 237,7 | 0,0 | 0,1 |
Pramen: ČSÚ
Dovoz do České republiky
v 1. pololetí 1995 dosáhl 261,8 mld. K a zvýšil
se proti stejnému období minutého roku o
32,5%. Podíl vyspělých tržních
ekonomik na našem dovozu vzrostl o 2,1 procentního
bodu na 65,1% při růstu dovozu z těchto zemí
o 36,8%. I přes skutečnost, že došlo ke
zvýšení dovozu ze
Slovenska o 19,3%, jeho podíl na celkovém objemu
dovozu poklesl o 1,5 procentního bodu a činí
13,1%.
Tabulka 5
1. pol. 1995 mld. Kč FOB | index 95/94 | 1. pol. 1994 podíl v % | 1. pol. 1995 podíl v % | |
Dovoz celkem | 261,8 | 132,5 | 100,0 | 100,0 |
v tom: | ||||
státy s vyspělou tržní ekonomikou | 170,4 | 136,8 | 63,0 | 65,1 |
z toho: - EU | 147,1 | 136,9 | 54,3 | 56,2 |
- ESVO | 6,6 | 130,3 | 2,6 | 2,5 |
- ostatní | 16,7 | 138,7 | 6,1 | 6,4 |
rozvojové země | 12,9 | 123,1 | 5,3 | 5,0 |
země s přechodovou ekonomikou | 76,2 | 124,5 | 31,0 | 29,1 |
z toho: země SESVO (CEFTA) | 45,4 | 121,8 | 18,9 | 17,3 |
z toho: Slovenská republika | 34,4 | 119,3 | 14,6 | 13,1 |
státy se systémem státního obchodu | 2,3 | 174,8 | 0,7 | 0,9 |
nespecifikováno | 0,1 | 117,7 | 0,0 | 0,0 |
Pramen: ČSÚ
V komoditní struktuře
se dovoz zvýšil ve všech skupinách SITC
s výjimkou skupiny SITC 1 (Nápoje a tabák).
Významný je zejména růst dovozu u
skupin SITC 7 (Stroje a přepravní zařízení)
o 36,6%, SITC 5 (Chemikálie a příbuzné
výrobky) o 37,4% a SITC 6 (Tržní výrobky
tříděné hlavně podle materiálu)
o 43,7%, což vypovídá o zvýšení
investic do strojního zařízení a vynakládání
finančních prostředků do nákupu
meziproduktu.
Tabulka 6
1. pol. 1995 mld. Kč FOB | index 95/94 | 1. pol. 1994 podíl v % | 1. pol. 1995 podíl v % | ||
Dovoz celkem | 261,8 | 132,5 | 100,0 | 100,0 | |
z toho: | |||||
Potraviny a živá zvířata | 18,3 | 134,7 | 6,9 | 7,0 | |
Nápoje a tabák | 2,3 | 86,0 | 1,3 | 0,9 | |
Suroviny s výjimkou paliv | 14,1 | 128,6 | 5,5 | 5,4 | |
Nerostná paliva, maziva | 25,1 | 117,6 | 10,8 | 9,6 | |
Živočišné a rostlinné oleje, tuky | 0,9 | 128,6 | 0,3 | 0,3 | |
Chemikálie | 36,6 | 137,4 | 13,5 | 14,0 | |
Tržní výrobky podle druhu materiálu | 46,3 | 143,7 | 16,3 | 17,7 | |
Stroje a přepravní zařízení | 90,5 | 136,6 | 33,6 | 34,6 | |
Různé průmyslové výrobky | 27,6 | 119,8 | 11,7 | 10,6 | |
Komodity jinde nezatříděné | 0,1 | 70,7 | 0,1 | 0,0 |
Pramen: ČSÚ
Na dynamické zvýšení
dovozu měl zřetelný vliv i pokračující
růst poptávky domácností.
V 1. pololetí roku 1995
byl zaznamenán růst vývozních i dovozních
cen. Ve srovnání se stejným obdobím
m. r. vzrostly vývozní ceny o 48% (z toho nejvýznamnější
růst ve skupině SITC 6 - Tržní výrobky
o 5,6%, SITC 7 - Stroje a přepravní zařízení
o 6,5%). Dovozní ceny vzrostly ve stejném období
o 3,0% (z toho nejvýznamněji v SITC 7 - Stroje a
přepravní zařízení o 4,4%).
Směnné relace se zlepšily o 1,7%.
Predikce do konce roku
Výše schodku obchodní
bilance závisí významněji na vývoji
dynamiky dovozu než vývozu. Vláda předpokládá,
že roční objem vývozu se bude pohybovat
v rozmezí 435 - 440 mld. Kč (tj. o 6,0 až 7,2%
více než v roce 1994), dovoz v intervalu 510 - 525
mld. Kč, (tj. vzroste v porovnání s rokem
1994 o 18,3 až 21,8%). Saldo obchodní bilance bude
ke konci roku pasivní mezi -70 až -90 mld. Kč.