Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

II. Makroekonomický rámec roku 1996

1. Vnitřní a vnější faktory

Při odhadu vývoje makroekonomického rámce vychází vláda z toho, že vývoj bude ovlivňován následujícími vnitřními a vnějšími faktory.

1. 1 Vnitřní faktory

Dojde k zintenzívnění růstových trendů v podmínkách makroekonomické stability s mírně se snižující inflací, nízkou úrovní nezaměstnanosti a udržitelným vývojem platebních vztahů k zahraničí. Makroekonomický vývoj bude určován zejména následujícími faktory:

- politicky stabilním prostředím v České republice,

- vstupem české ekonomiky do posttransformačního období charakterizovaného rostoucím tlakem na efektivní fungování mikroekonomických subjektů,

- přitažlivostí české ekonomiky pro zahraniční investory projevující se přílivem zahraničního kapitálu,

- zaměřením fiskální a monetární politiky na zachování vnější i vnitřní makroekonomické rovnováhy a eliminaci inflačních rizik,

- zdokonalováním daňového systému i nižším zasahováním státu do průběhu ekonomických procesů projevujícím se poklesem podílu výdajů veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu a poklesem daňové kvóty při vyrovnaném státním rozpočtu i souhrnu veřejných rozpočtů,

- trvajícím sociálním smírem v důsledku klidné situace na trhu práce, růstu reálných mezd i ekonomického výkonu.

Fungování české ekonomiky se bude přibližovat standardní tržní ekonomice.

1. 2 Vnější faktory

Ve světové ekonomice se očekává zpomalování hospodářského oživení. Po předpokládaném vzestupu hrubého domácího produktu členských zemí OECD o 2,7% v roce 1995 se v roce 1996 očekává jeho růst o 2,5%, v USA o 2,4%, v Japonsku o 1,8%.

Ve Spolkové republice Německo (západní část) se očekává v roce 1996 přírůstek HDP o 2,6% a růst spotřebitelských cen o 2,4%. Růst HDP v nových spolkových zemích by se měl blížit deseti procentům.

V Rakousku se očekává meziroční přírůstek HDP 2,8%, tempo růstu spotřebitelských cen by mělo dosahovat rovněž 2,8%.

Transformující se ekonomiky se budou rozvíjet velmi diferencovaně. Nejpříznivější vývoj se očekává v státech CEFTA, kde v Polsku by měl HDP vzrůst o více než 4%.

2. Krátkodobá prognóza

Souhrnnou informaci o předpokládaném vývoji základních indikátorů ekonomického vývoje v letech 1995 - 1996 podává následující tabulka (hodnoty označené jako predikce v této i následujících tabulkách jsou vždy středy intervalů).

Tabulka 11

2. 1 Ekonomický výkon

Graf 13

Vývoj HDP ve stálých cenách podle jednotlivých složek užití naznačuje tabulka:

Tabulka 12

Objemy hrubého domácího produktu a jednotlivých složek užití v běžných cenách jsou znázorněny v tabulce:

Tabulka 13

Při predikcí vývoje HDP vláda vychází z těchto předpokladů:

Vzestup ekonomiky se bude urychlovat.

Příliv zahraničního kapitálu a zlepšování důchodové situace nefinančních organizací společně s potřebou zdokonalování výrobních technologií povedou k rozsáhlým investicím především do fixního kapitálu.

Vysoký reálný růst mezd i celkových příjmů domácností se projeví v dynamice růstu spotřeby domácností.

Reálná spotřeba vlády bude klesat v souvislosti s politikou omezování státních zásahů do ekonomiky.

Ekonomický růst povede ke zpomalení poklesu změny stavu zásob a rezerv v běžných cenách jako výsledek dvou protisměrných procesů. Jednak bude provázen růstem efektivních zásob (spolu s tvorbou fixního kapitálu), jednak postupným odezníváním likvidace těch zásob, které se ukázaly při transformaci ekonomiky nepotřebnými.

Důsledkem ekonomického oživení bude vysoká dynamika dovozu zboží a služeb. Obnovení dynamiky vývozu zboží a služeb bude postupné v návaznosti na zvyšování ekonomické efektivnosti a konkurenceschopnosti mikroekonomických subjektů po dokončení transformačního procesu. Opačně bude působit postupná ztráta komparativních výhod a zhodnocování reálného kurzu měny. Výsledkem těchto procesů bude deficit obchodní bilance.

Z hlediska typu ekonomických aktivit bude nejvyšší dynamika v oblasti tržních služeb. Přidaná hodnota ve stálých cenách trvale poroste v průmyslu i stavebnictví, k její stagnaci, respektive mírnému poklesu dojde v oblasti netržních služeb a v zemědělství.

2. 2 Cenový vývoj

Tabulka 14

*) Indexy spotřebitelských cen jsou váženy na novém spotřebním koši od roku 1994.

Při predikci cenového vývoje vláda vychází z těchto předpokladů:

Cenový růst se bude postupně zpomalovat jako důsledek protiinflační měnové a fiskální politiky.

Postupné vyrovnávání cenových hladin mezi vnitřní ekonomikou a zahraničím při současném rozšiřování obchodní výměny bude snižovat tlak na růst cen.

Cenový růst bude mírně podporován ekonomickým oživením i nákladovým tlakem mezd. Proinflačně bude působit rovněž příliv zahraničního kapitálu, a to i přes sterilizační opatření ČNB.

2. 3 Zaměstnanost a nezaměstnanost

Tabulka 15

¹) Pracovníci v civilním sektoru národního hospodářství včetně pracovníků ve vedlejším pracovním poměru.

²) Hrubý domácí produkt ve stálých cenách připadající na 1 pracovníka v civilním sektoru národního hospodářství; index m. r. = 100.

Graf 14

Při predikci vývoje zaměstnanosti vychází vláda z těchto předpokladů:

Ve sledovaném období souběžně mírně poroste zaměstnanost i nezaměstnanost.

Zdroje pracovní síly se budou rozšiřovat, projeví se mírný nárůst počtu obyvatel v produktivním věku jako pokračování tendencí minulých let. Stejným směrem bude působit i úbytek počtu žen na mateřské dovolené při existujícím vývoji porodnosti.

S růstem ekonomického výkonu bude i při nárůstu produktivity práce a parciální likvidaci přezaměstnanosti docházet k mírnému přírůstku poptávky po pracovní síle.

Růst průměrných reálných mezd zastaví pokles ekonomické aktivity obyvatelstva.

Nárůst nezaměstnanosti bude pouze mírný vlivem ekonomického růstu a zvýšené poptávky po pracovní síle. Tento jev bude důsledkem strukturního nebo regionálního nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle.

Projeví se určité vlivy z titulu bankrotů či zefektivňování ekonomických aktivit ve velkých podnicích. Vzhledem k absorbční schopnosti ekonomiky, a zejména soukromého sektoru, však bude mít dopad těchto procesů pouze krátkodobý charakter.

Podíl nezaměstnaných pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti bude stabilní, mírně pod 50%.

Důsledky mezinárodního pohybu pracovní síly budou makroekonomicky nevýznamné.

2. 4 Vztahy k zahraničí

Graf 15

Tabulka 16

¹) Souhrnná platební bilance (souhrn platebních bilancí v konvertibilních, nekonvertibilních měnách a se Slovenskem)

Při predikci vývoje vztahů k zahraničí vláda vychází z těchto předpokladů:

Oživení ekonomiky a poptávky po investicích společně se změnou vlastnické struktury v ekonomice s sebou přináší zrychlený růst dovozu, který je navíc podporován i postupným reálným zhodnocováním české koruny. Důsledkem je nárůst deficitu obchodní bilance.

Růst vývozu bude záviset na postupu tržní restrukturalizace mikrosféry.

I přes mírný nárůst přebytku v oblasti služeb bude běžný účet platební bilance deficitní.

Česká republika zůstane i nadále zajímavou oblastí pro zahraniční investory (úrokový diferenciál mezi českými a zahraničními úrokovými sazbami, příznivé ratingové hodnocení). Zavedení volné směnitelnosti koruny umožní snadnější odliv kapitálu.

I v podmínkách volné směnitelnosti se předpokládá v zásadě stabilizovaný kurz vůči měnovému koši.

2. 5 Mzdy a sektor domácností

Tabulka 17

¹) Vzhledem k metodické úpravě ve sledování peněžních příjmů a výdajů obyvatelstva v ČNB nejsou indexy za rok 1993 zcela srovnatelné s indexy za následující roky.

²) Podíl příjmů domácností z mezd a průměrného počtu pracovníků v civilním sektoru národního hospodářství.

³) Jednotkové mzdové náklady vyjadřují objem mezd vyplacený na jednotku produkce (HDP ve stálých cenách).

Peněžní příjmy domácností celkem, příjmy z mezd a celková peněžní míra úspor jsou převzaty z Bilance peněžních příjmů a výdajů domácností, kterou sestavuje ČNB.

Reálné indikátory jsou definovány mírou inflace.

Při predikci vývoje v sektoru domácností vychází vláda z těchto předpokladů:

V ekonomice dochází k dynamickému nominálnímu í reálnému růstu mezd. Dynamika růstu mezd bude podporována zrychlením ekonomického růstu a produktivity práce, zlepšující se důchodovou situací podniků, nízkou mírou nezaměstnanosti i mzdovými tlaky některých profesních organizací.

Sociální příjmy obyvatelstva budou reálně růst, ale pomaleji než příjmy z mezd. Projeví se náběh nejdůležitějších opatření reformy systému sociálního zabezpečení v roce 1996.

V dynamice vývoje ostatních peněžních příjmů domácností růst podnikatelských odměn nebude kompenzovat pokles příjmů z prodeje cenných papírů z kupónové privatizace a nemovitého restituovaného majetku. Dynamika tohoto agregátu se bude snižovat a přiblíží se tempu růstu mezd.

Projeví se mírný pokles úsporného chování domácností z pohledu "klasického" peněžního pojetí vzhledem k nízkým čistým reálným výnosům z peněžních aktiv domácností. Míra úspor domácností v širším pojetí bude stagnovat. Směrem na její zvyšovaní bude působit nabídka širokého spektra investičních možností mimo bankovní vklady - investice do bytové výstavby, nákup cenných papírů, využívání možností životního a důchodového pojištění na komerční bázi, penzijní připojištění apod. v souvislosti se zlepšující se ekonomickou situací domácností při rostoucí diferenciaci příjmů. Opačně bude naopak působit doznívající prodej akcií z kupónové privatizace a rozbíhající se systém hypotečního financování bytové výstavby.

2.6 Peněžní a úvěrové agregáty

Graf 16

Tabulka 18

¹) Rychlost obratu M 2 je podíl HDP na průměrné velikosti peněžní zásoby M 2 v průběhu roku. Udává počet obratů peněžní jednotky, pokud by tato obsluhovala pouze hrubý domácí produkt. (Ve skutečnosti peněžní zásoba obsluhuje i transakce produkt - např. transfery, mezispotřeba, kapitálový trh, trh s nemovitostmi apod.)

²) Nominální úrokové sazby v % p. a.

³) Reálné úrokové sazby deflovány indexem spotřebitelských cen.

V predikci vývoje peněžních a úvěrových agregátů vychází vláda z těchto předpokladů:

Ve vývoji peněžního agregátu M 2 se projeví protiinflační opatření ČNB z června 1995. Trvající příliv zahraničního kapitálu bude ČNB sterilizovat pomocí standardních nástrojů měnové politiky s cílem omezit měnová rizika vyplývající z rychlého růstu peněžní zásoby M 2.

Rozpočtová politika a obsluha státních finančních aktiv a pasív nepovede ke zvýšení zadluženosti vlády vůči bankovní soustavě.

V souvislosti se standardizací ekonomiky bude docházet ke zpomalení poklesu rychlosti obratu peněžní zásoby M 2.

Konkurenční prostředí, zejména ze strany zahraničních komerčních bank, bude působit na snižování nominálních úrokových sazeb. Stejným směrem bude působit i pokles inflace.

I. Finanční a rozpočtová politika v roce 1996

II. Očekávané výsledky veřejných rozpočtů v roce 1995

III. Souhrnná charakteristika návrhu veřejných rozpočtů v roce 1996

IV. Návrh státního rozpočtu na rok 1996

IV. A. Souhrnný přehled

IV. B. Příjmy státního rozpočtu

IV. C. Výdaje státního rozpočtu

1. Souhrnná charakteristika výdajů státního rozpočtu

2. Neinvestiční dotace podnikatelským subjektům

3. Transfery obyvatelstva

4. Výdaje na veřejnou spotřebu obyvatelstva a státu

5. Dluhová služba

6. Transfery do zahraničí

7. Kapitálové výdaje

8. Vládní úvěry

9. Státní záruky za úvěry

V. Rozpočty státních fondů

I. FINANČNÍ A ROZPOČTOVÁ POLITIKA V ROCE 1996

Finanční a rozpočtová politika pro rok 1996 vychází z hodnocení letošního ekonomického a rozpočtového vývoje a jeho predikce pro rok příští. Jejím základním rámcem je střednědobá vládní rozpočtová strategie opírající se o tyto hlavní principy:

- podpora makroekonomické stability,

- podpora transformace české ekonomiky a omezování úlohy státu v ekonomice,

- racionální hospodaření státu s vlastními zdroji a nezadlužování dalších generací,

- stabilizace státního dluhu,

Konkretizace cílů rozpočtové politiky v roce 1996:

1. Snížení podílu výdajů veřejných rozpočtů (tj. státního rozpočtu a rozpočtů obcí a okresních úřadů) na HDP o cca 1 procentní bod.

2. Podpora ekonomického růstu. V roce 1996 dojde k dalšímu snížení daňové kvóty (podílu daňových příjmů veřejných rozpočtů na HDP) v rozsahu cca 0,8 bodu. Toto snížení představuje významný nárůst disponibilních zdrojů podniků a domácností.

Druhým faktorem bude výrazný nárůst kapitálových výdajů (o 21,2%), především pro oblast rozvoje infrastruktury, zejména pak dálniční, silniční a železniční sítě přinášející multiplikační efekty podnikatelskému sektoru.

3. Vyrovnanost státního rozpočtu. Vyrovnaný státní rozpočet je významným nástrojem celkové ekonomické stability. Požadavek na vyrovnanost je ještě více zesílen v období masivního přílivu zahraničního kapitálu.

Politika zdravých veřejných financí výrazné zvyšuje naši kredibilitu na světových finančních trzích (viz naše poslední ratingová ohodnocení renomovanými agenturami) a působí ve prospěch rozvoje podnikání. Zlepšuje i naše pozice pro vstup do světových a evropských hospodářských integračních struktur.

4. Zvýšení tlaku na efektivní alokaci a vynakládáni rozpočtových prostředků. Tento tlak směrovat především na celou oblast státní správy (zejména počty pracovníků), hospodaření se státním majetkem (zejména správa a využití nemovitostí, motorových vozidel) a restrukturalizace některých státem zajišťovaných činností.

5. Podpora vybraných priorit. Vláda chce výdajově podpořit infrastrukturní investice, školství, vědu a výzkum, bezpečnost a nové formy podpory bytové výstavby.

Rozpočtová politika musí pro rok 1996 respektovat:

- změnu rozpočtového určení daní z příjmů přijatou Parlamentem na konci června 1995. Tato úprava vymezila nově strukturu příjmů státního rozpočtu a místních rozpočtů, když posílila princip jejich "společného tepu" (viz další text),

- zřízení relativně samostatných účtů důchodového pojištění v rámci státního rozpočtu, kdy výdaje státního rozpočtu nebudou hrazeny z přebytků účtů důchodového pojištění,

- skutečnost, že v roce 1996 nebudou použity k financování některých potřeb prostředky Fondu národního majetku, jak je tomu letos (10,7 mld. Kč na dluhovou službu) a jak tomu bylo v předchozích dvou letech.

II. OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 1955

Vývoj veřejných rozpočtů v prvním pololetí roku 1995 lze hodnotit jako pozitivní. Celkové příjmy dosáhly úrovně 253,8 mld. Kč, celkové výdaje 239,7 mld. Kč, přebytek k témuž datu činil 14,1 mld. Kč. Tyto výsledky dokumentuje i následující tabulka č. 1:

TABULKA č. 1:

pozn. údaje jsou očištěny o použití mimorozpočtových zdrojů (převody z vlastních fondů obcí, čerpání a splátky dluhu) a o vliv zahrnutí salda z clearingového zúčtování se Slovenskem v roce 1994.

Průběh veřejných rozpočtů v prvním pololetí je charakteristický rychlejším plněním příjmové strany a obvyklým sezónním pomalejším čerpáním rozpočtových výdajů.

Státní rozpočet dosáhl ke konci června objemu příjmů 211,1 rnld. Kč a objemu výdajů 200,7 mld. Kč. Přebytek tedy činil 10,4 mld. Kč. Ke konci srpna činil stav příjmů státního rozpočtu 278,2 mld. Kč, stav výdajů 266,9 mld. Kč a výsledné saldo 11,3 mld. Kč. Základní strukturu plnění rozpočtu za osm měsíců v jeho základních ukazatelích podává tabulka:

TABULKA č. 2

pozn.: údaje za rok 1994 jsou bez vlivu clearingového zúčtování se Slovenskem, v údajích za plnění za osm měsíců roku 1994 a 1995 je pojistné SZ vybíraní resorty MO, MV a MSpr zahrnuto do nedaňových příjmů

Vývoj příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu v jednotlivých měsících ilustruje následující graf:

GRAF č. 1

Vývoj příjmů státního rozpočtu v letošním roce, Parlamentem schválené použití rozpočtového přebytku z roků 1994 a 1993 a potřeba reagovat na některé nezbytné potřeby na výdajové straně vedly vládu k úpravě státního rozpočtu na rok 1995, která byla schválena na zasedáních ve dnech 16. srpna a 6. září t. r. K tomuto kroku je vláda zmocněna § 13 zákona č. 576/1990 Sb., rozpočtových pravidel republiky, ve znění pozdějších úprav.

Hlavní důvody úpravy rozpočtu jsou následující:

1. Usnesením č. 681/1995 k vládnímu návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 1994 vyslovil Parlament souhlas s použitím přebytku státního rozpočtu za rok 1994 ve výši 10 449 mil. Kč a s použitím nevyčerpaných prostředků z přebytku státního rozpočtu za rok 1993 ve výši 454 mil. Kč.

Realizace tohoto usnesení má vliv na objem příjmů a údajů schválného státního rozpočtu na rok 1995, které se z tohoto titulu zvyšují o 6 706 mil. Kč. Jde tedy o nespornou úpravu rozpočtových hodnot schválených zákonem č. 268/1995 Sb., o státním rozpočtu na rok 1995, která nenarušuje úhrnnou vyrovnanost rozpočtu.

Zbývající část do celkové výše použití přebytků rozpočtů představují přímé platby z něho (např. splátka státního dluhu, vratka pojistného apod.), které nezvyšují příjmy ani výdaje rozpočtu na rok 1995.

Po vyloučeni vlivu "oboustranného" zvýšení příjmů a výdajů rozpočtu vlivem započtení použití přebytku a některých dalších "průběžných" položek se očekávají příjmy rozpočtu vyšší o 24,3 mld. Kč a výdaje o 15 mld. Kč.

2. Druhým důvodem úpravy je rychlejší dynamika rozpočtových příjmů v letošním roce ve srovnání s dynamikou uvažovanou ve schváleném státním rozpočtu. K 31. 8. t. r. činilo inkaso příjmů 278,2 mld. Kč, tj. 67,6% celoročně rozpočtovaných příjmů, přičemž ve srovná se stejným obdobím roku 1994 jde o částku o 10,6% vyšší (schválený rozpočet počítal s přírůstkem 7,8%).

Tento vývoj je odrazem (při vědomí různé pružnosti jednotlivých druhů příjmů ve vztahu k vývoji HDP):

a) vyšší dynamiky HDP v letošním roce ve srovnání s predikovanou dynamikou v době sestavení návrhu státního rozpočtu na rok 1995, a to jak vlivem rychlejšího růstu spotřeby domácností, tak tvorby fixního kapitálu,

b) vyšší dynamiky příjmů z mezd. Proti původnímu předpokladu růstu příjmů z mezd v roce 1995 o 12,8% se nyní odhaduje růst těchto příjmů o 19,0%. V návaznosti na tento vývoj roste rychleji i pojistné na sociální zabezpečení,

c) relativně vyšším inkasem rozpočtových příjmů ve 4. čtvrtletí roku 1994 - tedy po termínu předložení rozpočtu Parlamentu - které se pro malou znalost sezónnosti jejich vývoje v podmínkách nových daní nepodařilo přesně odhadnout. Navíc se v roce 1995 projevuje - především ve vývoji daně z přidané hodnoty a spotřebních daní - vysoká dynamika dovozu.

3. Je nutné zajistit finančně nezbytné potřeby na výdajové straně státního rozpočtu. Při zvýšení rozpočtových výdajů byl uplatněn tento přístup:

- v prvé řadě zabezpečit především ta opatření, která vyplývají ze schválených zákonů a nařízení vlády (jde především o rozpočtové dopady ze zvýšení důchodů od 1. 7. t. r., ze zvýšení tarifních platů v rozpočtových a příspěvkových organizacích od 1. 8. t. r., ze zvýšení prostředků na příslušné dávky státní sociální podpory od 1. 10. t. r., ze zvýšení dosud rozpočtovaných prostředků na úhradu státního příspěvku na penzijní připojištění),

- zajistit zvýšení rozpočtových výdajů na ty položky, kde dosavadní vývoj zřetelně ukazuje na jejich překročení (dotace na teplo, majetková újma peněžních ústavů, kde se potřeba prostředků zvyšuje i vlivem úpravy diskontní sazby),

- ve třetím pořadí posoudit další potřeby na zvýšení výdajů.

Strukturu změny výdajů z hlediska jejich "předurčenosti" právními normami dokládá tento přehled:

TABULKA č. 3

Z hlediska výdajových druhů je základní struktura úpravy následující:

TABULKA č. 4

Výklad doplněný podrobnými tabulkami je součástí Zprávy o plnění státního rozpočtu v prvním pololetí roku 1995, který je předkládán Parlamentu k informaci.

Příjmy státního rozpočtu by měly být po úpravě v souhrnu vyšší o 32,5 mld. Kč, výdaje o 23,2 mld. Kč. Upravený rozpočet v nominálním vyjádření je tak přebytkový v objemu 9,3 mld. Kč. Z pohledu celkových příjmů a výdajů realizovaných v roce 1995 (kde se použiti přebytků roku 1994 a 1993 - vyjma 1,6 mld. Kč použité na amortizaci státního dluhu - projeví jen jako zvýšení rozpočtových výdajů) se očekává vyrovnané rozpočtové hospodaření. Očekávané výsledky státního rozpočtu v roce 1995 obsahuje tabulka č. 5:

TABULKA č. 5

*) včetně clearingu se Slovenskem ve výši 4,2 mld. Kč

V tabulkových přílohách i textech se za očekávanou skutečnost roku 1995 považuje schválený rozpočet roku 1995 korigovaný o vlivy vládní úpravy státního rozpočtu.

U místních rozpočtů se předpokládá zhruba v rovnané hospodaření. Příjmy i výdaje místních rozpočtů by měly dosáhnout objemu 122,0 mld. Kč, což je o 20% více než předpokládal rozpočet. Hlavní příčinou lepší zdrojové pozice místních rozpočtů je vývoj daňových příjmů (zejména daně z příjmů fyzických osob), kde se předpokládá překročení rozpočtu o více než 15 mld. Kč. Tento vývoj je zapříčiněn - stejně jako u pojistného sociálního zabezpečení - rychlejším než předpokládaným tempem růstu příjmů obyvatelstva. V případě daně z příjmů je navíc posílen progresivitou stupnice daňové sazby.

Za veřejné rozpočty jako celek se tedy předpokládá v roce 1995 přebytkové hospodaření v objemu 9 - 10 mld. Kč.