Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

III. SOUHRNNÁ CHARAKTERISTIKA NÁVRHU VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 1996

Návrh veřejných rozpočtů na rok 1996 vychází z cílů finanční a rozpočtové politiky na rok 1996, z analýzy dosavadního plnění příjmů a výdajů v roce 1995 a z predikce ekonomického vývoje v příštím roce. Počítá zároveň s vlivem schválených legislativních úprav, zejména v oblasti daní, sociálního zabezpečení a rozpočtového určení příjmů. Bere v úvahu ve formě rezerv i vlivy některých připravovaných změn (např. zvýšení životního minima a minimální mzdy, valorizace důchodů aj.).

TABULKA č. 6

Základní charakteristiky veřejných rozpočtů lze shrnout takto:

- souhrn veřejných rozpočtů je navržen jako vyrovnaný v objemu 599,5 mld. Kč, když oproti očekávané skutečnosti roku 1995 (která je přebytková ve výši 9, 3 mld. Kč) rostou příjmy o 60,7 mld. Kč, tj. o 11,3% a výdaje o 70,0 mld. Kč, tj. o 13,2%,

- navržené objemy znamenají další pokles podílu veřejných rozpočtů na HDP. Zatímco v roce 1995 se očekává dosažení podílu státního a místních rozpočtů na HDP ve výši 44,2%, návrh rozpočtu roku 1996 snižuje tento podíl na 43,3%, tj. o 0,9 bodu. Vývoj podílu veřejných rozpočtů na HDP ukazuje graf č. 2:

GRAF č. 2

- souběžně s poklesem podílu na HDP se meziročně snižuje i daňová kvóta z 26,9% na 26,1%, tj. o 0,8 bodu. Postupné snižování daňového zatížení je účinnou a díky své plošnosti a neutralitě zcela objektivní cestou podpory podnikatelského sektoru, který by měl v roce 1996 zdrojově těžit především ze schválených změn v oblasti přímého zdanění,

- v rámci struktury veřejných rozpočtů dochází ke zvýšení podílu výdajů místních rozpočtů (tj. rozpočtů obcí a okresních úřadů) v porovnání se schváleným rozpočtem roku 1995 z 0,8% na 25,6% (při eliminaci výdajů na dávky státní sociální podpory s územních rozpočtů na celkových výdajích zvyšuje na 21,2%),

- celkové příjmy místních rozpočtů se proti schválenému rozpočtu roku 1995 zvyšují o téměř 51,7% (bez vlivu dotací na dávky státní sociální podpory o 30,2%), když podstatným faktorem tohoto zvýšení je nárůst daňových příjmů o 39,1%,

- státní dluh by měl být stabilizován zhruba na hodnotě 156 mld. Kč. V průběhu roku 1996 by měly být revolvovány splátky jistiny v objemu 40 mld. Kč a převedeny do formy obchodovatelných cenných papírů. Ve struktuře se zvýší podíl domácího zadlužení oproti zahraničnímu o cca 8 procentních bodů (absolutně o 12,1 mld. Kč), což je další významný krok ke sterilizaci domácí poptávky a tedy krok protiinflační.

IV. NÁVRH STÁTNÍHO ROZPOČTU NA ROK 1996

IV. A. SOUHRNNÝ PŘEHLED

TABULKA č. 7

Proporce hlavních příjmových a výdajových skupin je zřejmá z grafů č. 3 a 4:

GRAF č. 3

IV. B. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU

Novely daňových zákonů přijaté parlamentem v červnu 1995, jejichž účinnost se vesměs vztahuje k začátku roku 1996, znamenaly nejradikálnější úpravy po přijetí daňové reformy. Jejich důsledkem je výrazné snížení daňového zatížení podnikatelských subjektů i domácností. Kvantitativně znamenají tyto změny více než 20 mld. Kč snížení zdrojů pro spotřebu veřejných rozpočtů a identické zvýšení disponibilních zdrojů podniků a obyvatelstva.

Mezi nejdůležitější daňové změny patří zejména:

: v oblasti daně z příjmů právnických osob:

- snížení sazby ze 41% na 39%, tj. o 2 procentní body,

- systém umožňující odepisování nedobytných pohledávek,

- zvýšení hranice vstupní ceny hmotného majetku z 10 000 Kč na 20 000 Kč,

: v oblasti daně z příjmů fyzických osob:

- snížení maximální sazby daně ze 43% na 40%, tj. o 3 procentní body,

- zvýšení základní odpočitatelné položky daně z příjmů fyzických osob z 24 000 Kč na 26 400 Kč,

- prodloužení všech pásem o 24 000 Kč,

: v oblasti DPH:

- plátce je oprávněn uplatnit po registraci nárok na odpočet zaplacené či zaúčtované daně nejen u nakoupeného majetku a nakoupených zásob, ale i u vloženého hmotného a nehmotného majetku,

- převedení některých výrobků ze základní do snížené sazby,

: v oblasti spotřebních daní:

- zvýšení sazeb u cigaret a zahrnutí daně do cen tabákových nálepek,

- zavedení refundačního systému placení daně z hlediska lehkých topných olejů a z polotovarů pro výrobu bionafty spojené se zvýšením příslušné daňové sazby, resp. nově zavedeným zdaněním,

- snížení daně z révových vín a zvýšení daně u vín dosycovaných oxidem uhličitým.

Vedle změn v oblasti daní bude příznivým faktorem především pro příjmy domácností i snížení sazby pojistného na sociální zabezpečení placeného zaměstnancem o 1 bod (v tom 0,75 bodu zaměstnanci a 0,25 bodu zaměstnavatelé).

Příjmy státního rozpočtu v objemu 497,6 mld. Kč jsou rozpočtovány vyšší o 12,0% v porovnání s očekávanou skutečností roku 1995. Jejich struktura je patrná z tabulky č. 8:

TABULKA č. 8

*) zahrnuje daně dědickou, darovací a z převodu nemovitostí

**) správní a soudní poplatky, doplatky daní "staré daňové soustavy"

***) z toho příjmy účtů důchodového pojištění v roce 1996 činí 136,8 mld. Kč

****) vratky dotací a návratných finančních výpomocí, pokuty, příjmy z účtů malé privatizace na program rekonstrukce školských zařízení, drobné a nahodilé příjmy, v roce 1994 také poplatky

Daň z přidané hodnoty je objemově nejvyšší položkou daňových příjmů. Je rozpočtována ve výši 109,1 mld. Kč, což představuje 116,0% očekávané skutečnosti roku 1995. Predikce vychází z očekávání růstu konečné spotřeby domácností a vlády v příštím roce. Je rovněž postavena na předpokladu, že bude dále pokračovat současný pozitivní trend v upřednostňování spotřeby výše zdaněného zboží a služeb, že se zvýší daňová kázeň plátců daně a dále zefektivní správa daně finančními úřady a celními orgány. Projektovaný výnos daně rovněž zahrnuje cca 1 mld. Kč jako přímý důsledek legislativní úpravy spotřebních daní. Na výrazném meziročním růstu inkasa daně se projeví i zvýšení disponibilních příjmů domácností, a to i v důsledku snížení přímého daňového zatížení, spojené s určitým nárůstem poptávky pon zboží dlouhodobější spotřeby zatíženém daní základní 22%-ní sazbou.

Výraznější růst (118,3% resp. 9,7 mld. Kč) proti roku 1995 se očekává také u spotřebních daní, jejichž rozpočet na rok 1996 činí 62,7 mld. Kč. Výnos bude ovlivněn především novými zákonnými úpravami u tabákových výrobků s fiskálním efektem odhadovaným na více než 5 mld. Kč. Tato daň je vyměřována podle spotřeby naturálních jednotek vybraných komodit, takže není ovlivněna pohybem cen. Určitý přirozený růst výnosu daně (o 3%, cca 1,6 mld.) koreluje s předpokládaným hospodářským růstem, se kterým je spojena i vyšší spotřeba pohonných hmot, které jsou z fiskálního hlediska nejdůležitější zdaňovanou komoditou - daň z uhlovodíkových paliv a maziv představuje více než 60% celkového výnosu spotřebních daní. Nezanedbatelným předpokladem naplnění této položky je efektivnější práce finančních a celních orgánů.

Položka státního rozpočtu daň z příjmů právnických osob představuje 80% celostátního výnosu této daně, který je v návaznosti na očekávaný vývoj v roce 1995 odhadován na 67,8 mld. Kč. Změnou rozpočtových pravidel plyne 20% výnosu do rozpočtů obcí. Vývoj daňového výnosu sledující s ročním zpožděním nominální růst hrubého domácího produktu (115% v období 1995/1994) je zásadním způsobem ovlivněn novelami zákona o daních z příjmů a zákona o rezervách k zjištění základu daně, jejichž úhrnný efekt je odhadován nejméně na minus 11 mld. Kč (rozhodující vliv se předpokládá u odpisu nedobytných pohledávek s odhadovaným dopadem minus 9 - 10 mld. Kč). Legislativní změna sazby daně (z 41% na 39%) se projeví rozloženě v horizontu dvou let (1996 - 1997), když doplatky daně za rok 1995 budou vybírány ještě podle vyšší sazby. Ve výnosu se projeví i to, jak budou poplatníci podle nových podmínek upravovat své běžné zálohy.

Daň z příjmů fyzických osob, která plyne do státního rozpočtu, zahrnuje vedle zdanění příjmů z kapitálových výnosů (srážková daň) ve výši 8,5 mld. Kč (nárůst oprati roku 1995 o 1,3 mld. Kč vychází z více než 20%ního předpokládaného růstu vkladů při poklesu průměrné úrokové míry o 0,3%) i část daně z příjmů ze závislé činnosti v objemu 20 mld. Kč (dosud byla celá příjmem místních rozpočtů). Podobně jako u daně z příjmů právnických osob bude výnos této daně ovlivněn přijatými zákonnými úpravami, které zvýší disponibilní příjmy domácností. Návrh, pokud jde o daň z příjmů ze závislé činnosti, vychází zejména z předpokládaného tempa růstu mezd o 18% a zohledňuje progresivitu daně.

Příjmy z cla jsou odhadovány v objemu 19,0 mld. Kč. Rozpočet vychází z předpokládaného nárůstu importu (na zhruba 570 mld. Kč) při zachování současného podílu Slovenské republiky na celkovém dovozu a z liberalizace zahraničního obchodu v tom směru, že se průměrná sazba cla bude pohybovat okolo 3,9%.

U dalších daňových příjmů (tj. silniční daň, tzv. dálniční poplatek, majetkové daně, ostatní daně a poplatky) se nepočítá se zásadními trendovými změnami.

V návrhu rozpočtu je věnována značná pozornost otázce správy příjmů z daní a cel. Kvalitní systém správy státních příjmů je podmínkou zabezpečení zdrojů státního rozpočtu, posílení daňové disciplíny a omezení daňových úniků a jeho financování je proto investicí s mnohonásobnou návratnost. Z těchto předpokladů vychází i návrh rozpočtu příjmů.

K zajištění kvalitního chodu státní správy daní a cel je koncipována i výdajová strana rozpočtu. Počítá s posílením výdajů na oblast daňové a celní správy, především pak dostatečné informační propojení daňových a celních úřadů, které je nezbytné zejména pro správu DPH.

Počítá se i s personálním posílením finančních a celních orgánů. Pro rok 1996 se navrhuje zvýšit počiny pracovníků finančních úřadů o 1172 osob a pracovníků celních úřadů o 600 osob.

Pojistné sociálního zabezpečení je svým objemem 178,9 mld. Kč nejvyšším příjmovým titulem státního rozpočtu. Jeho rozpočet vycházel z očekávaného tempa růstu mezd a trendů ve výběru v letošním roce. Významným vlivem je snížení sazby pojistného o 1 procentní bod, které sníží výnosy rozpočtu o cca 5 mld. Kč. Od roku 1996 budou mít příjmy z pojistného důchodového pojištění (tj. zhruba 76,5% pojistného) spolu s výdaji na důchodové zabezpečení určitou autonomii v rámci státního rozpočtu.

Nedaňové příjmy jsou rozpočtovány v objemu 29,4 mld. Kč, tj. o 11,6% nižším, než je očekávaná skutečnost roku 1995. Tento fakt je ovlivněn především započtením převodů z bilančního účtu přebytku roku 1994 (a částečně i 1993) na účty státního rozpočtu v souladu s usnesením parlamentu ve výši 6,7 mld. Kč. Dalším vlivem je meziročně nižší rozpočet kreditních úroků.

Nejvyšším titulem nedaňových příjmů jsou příjmy z vládních úvěrů v objemu 11,6 mld. Kč. Rozpočet se opírá o dohodnuté splátkové kalendáře a reálně ohodnocené deblokační záměry (ty jsou vyšší než v roce 1995). Největší podíl na těchto příjmech představují splátky plynárenských vybraných integračních akci (VIA) a platby úroků a splátek z civilních vládních úvěrů a dalších pohledávek vůči Ruské federaci.

Oproti očekávané skutečnosti roku 1995 se počítá s 0,3 mld. Kč odvodu České národní banky.

Nižší příjmy se očekávají u kreditních úroků, a to zejména v důsledku snížení stavu netermínovaných vkladů v systému státních finančních aktiv po vypovězení clearingového účtování v rámci platební dohody se Slovenskem.

Ostatní nedaňové příjmy v objemu 7,8 mld. Kč by měly být tvořeny zejména výnosy pokut (jiných než v souvislosti s výběrem daní a pojistného), splátek návratných finančních výpomocí, převody z účtu malé privatizace na řešení investičních akcí ve školství, vratek dotací k cenám tepla a dalších příjmů.

IV. C. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU

1. Souhrnná charakteristika výdajů státního rozpočtu

Celkové výdaje státního rozpočtu jsou navrženy ve výši 497,6 mld. Kč, což je o 14,4% více, než je očekávaná skutečnost roku 1995.

Základní principy, které Ministerstvo financí sledovalo při sestavení výdajového rozpočtu, lze shrnout takto:

- vyjít z principu snížení celkového podílu veřejných výdajů na hrubém domácím produktu a dodržet zásadu rozpočtové vyrovnanosti,

- zabezpečit veškeré mandatorní výdaje státu, předavším v oblasti sociálního zabezpečení. Návrh rozpočtu bere v úvahu schválené změny v sociálním zabezpečení a počítá s případnými úpravami důchodů, životního minima a minimální mzdy v roce 1996.

- pokračovat ve snižování dotací podnikatelskému sektoru. Tyto dotace se oproti roku 1995 snižují o 1,5% nominálně,

- zvýšit tlak na efektivnost ve veřejném sektoru.

Při limitovaném objemu zdrojů, rostoucím podílu mandatornírch výdajů ve stálém rozpočtu (především sociální dávky, podpora penzijního připojištění, stavebního spoření, majetková újma bank), omezeném prostotu v dříve tradičních úsporných položkách (dotace podnikům) a záměru zvyšovat podít investic ve výdajích státního rozpočtu jsou neinvestiční výdaje na veřejnou spotřebu v podstatě hlavním zdrojem možných úspor. Hospodárný přístup k výdajům rozpočtu musí být trvalým principem.

Porada ministrů projednala materiál doporučující některá racionalizační opatření ve veřejném sektoru, která byla zahrnuta do návrhu rozpočtu. Komentář k těmto opatřením je rozveden v další části textu.

- zabezpečit nárůst reálných mezd v rozpočtových a příspěvkových organizacích (dále jen RO PO), při tom přihlédnout k tomu, aby se tempo růstu průměrného platu ve veřejném sektoru výrazně nezpomalovalo oproti sektoru komerčnímu. Podle návrhu by se měla průměrná mzda v rozpočtové a příspěvkové sféře zvýšit o 15,6%,

- výrazně posílit investiční část výdajů státního rozpočtu, a to zejména prostředky poskytované do dopravní infrastruktury. Celkový investiční rozpočet se navrhuje posílit proti roku 1995 o 21,2%, z toho výdaje na investiční akce Ministerstva dopravy o 31,5%,

- podpořit výrazněji výdaje na bezpečnost, školství, vědu a výzkum, dále zabezpečit finančně nové formy podpory bytové výstavby. Návrh rozpočtu počítá i s pokrytím dalších priorit na úseku zemědělství, justice, zdravotnictví a kultury.

Přehled celkového rozpočtu výdajů podává tabulka č. 9:

TABULKA Č. 9

*) Transfery domácnostem včetně dávek státní soc. podpory, které

**) Srovnatelně index (vč. příspěvku na dopravu žáků, který je součásti dávek státní sociální podpory ve výši 0,82 mld. Kč a bez výdajů na práce ve veřejném zájmu ve výši 0,35 mld. Kč) 100,1%

***) Viz část 8 - vládní úvěry

Největšími položkami výdajů jsou transfery obyvatelstvu a výdaje na veřejnou spotřebu obyvatelstva a státu, které dohromady představují zhruba 69,2% výdajů (po započtení dávek státní sociální podpory dokonce 74,6% objemu výdajů státního rozpočtu).

2. Neinvestiční dotace podnikatelským subjektům

Návrh státního rozpočtu pro rok 1996 počítá pro tuto oblast s částkou 28,5 mld. Kč, což je proti roku 1995 o 0,4 mld. Kč méně. Uvedené srovnání bere v úvahu zvýšení dotací úpravou státního rozpočtu na rok 1995 Českým drahám o 148 mil. Kč, dotací na teplo o 2,0 mld. Kč, pro Státní fond tržní regulace o 350 mil. Kč, agrokomplexu o 143 mil Kč, lesnímu hospodářství o 136 mil. Kč, vodnímu hospodářství o 1 mil. Kč a pokles částky na realizaci státních záruk o 300 mil. Kč. Dále je uvedený rozdíl způsoben zrušením dotací pro autobusovou dopravu a od 1. 1. 1996 rozpočtováním příspěvků na dopravu žáků v rámci dávek státní sociální podpory. (Dotace na slevy v autobusové dopravě v roce 1995 činí 2 mil. Kč, příspěvky na dopravu žáků pro rok 1996 se uvažují ve výši 820 mil. Kč.) Přehled navrhovaných dotací a jejich srovnání s očekávanou skutečností roku 1995 uvádí následující tabulka:

TABULKA Č. 10

*) v roce 1996 zahrnut v dávkách státu sociální podpory příspěvek na dopravu žáků ve výši 820 mil. Kč

**) v roce 1996 včetně výdajů na práce ve veřejném zájmu ve výši 350 mil. Kč, které byly v roce 1995 v ROPO

V rámci bloku dotací na dopravu směřují prostředky státního rozpočtu zejména na železnice. Pro osobní železniční dopravu se navrhuje snížení dotace oproti roku 1995 o 0,1 mld. Kč, tj. na 5,15 mld. Kč. Důvody pro zachování této dotace vyplývají ze značné ztrátovosti osobní železniční dopravy, neboť očekávaný poměr tržeb vůči nákladům u osobní železniční dopravy v roce 1995 představuje pouze jednu čtvrtinu. Zlepšení tohoto vztahu je negativně ovlivněno možnostmi růstu cen přepravného osobní dopravy a tím tržeb. Je proto zřejmé, že cesty pro snižováni dotace, která navíc neporývá celou ztrátu osobní dopravy, jsou ve snižování jejich nákladů racionalizací provozu.

Dotace kombinované železniční přepravy kamiónů se navrhuje v částce 75 mil. Kč.

U Ministerstva průmyslu a obchodu se navrhuje pro rok 1996 zvýšení dotací oproti roku 1995 o 619 mil. Kč, tj. celkem na 5,6 mld. Kč. Důvodem je zejména nárůst dotace na útlum hornictví na objem 5,4 mld. Kč k zajištění jeho plynulého pokračování. Část této dotace je používána na opatření v sociální oblasti plynoucí z prováděného útlumu. Dotace na podporu úsporných energetických programů České energetické agentury pro rok 1996 ve výši 200 mil. Kč umožňuje pokračovat v činnostech, které zajišťovala Energetická agentura ČR, tj. provádět úhradu části úroků z půjček poskytnutých na zateplování, poskytovat finanční výpomoci na zřizování alternativních zdrojů energie a dotace na demonstrační projekty. K fungování nově zřízené ČEA je třeba podotknout, že budou hledány nové směry využití státních prostředků např. v podpoře rozběhu investic do úspor energie v nejširším smyslu a v ohledu na poslední zjištění o urychlování spotřeby elektrické energie.

Dotace pro resort zemědělství dosahují nejvyšší progrese v rámci jednotlivých kapitol. Proti roku 1995 je posílen Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond, prostřednictvím kterého jsou hrazeny bankovní úroky z půjček a jsou poskytovány bankovní záruky. Dotace do PGRLF by v roce 1996 měla dosáhnout 2,4 mld. Kč a její výše je zdůvodňována zejména potřebou finančního krytí smluvních závazků nejen v rozpočtovém roce, ale po celou dobu splatnosti půjčky. Dotace do agrokomplexu poskytované přímo zemědělcům rostou na 3,3 mld. Kč, tj. proti schválenému rozpočtu roku 1995 upravenému o nevyčerpanou dotaci z roku 1994 (+143 mil. Kč) o 0,5 mld. Kč. Nárůst dotace pro lesní hospodářství na 950 mil. Kč, tj. o 450 mil. Kč proti schválenému rozpočtu roku 1995 (a o 314 mil. Kč proti upravenému rozpočtu roku 1995, který byl zvýšen o 136 mil. Kč nevyčerpaných dotací z roku 1994), plyne především z toho, že od roku 1996 se do dotací podnikatelského sektoru zahrnují práce ve veřejném zájmu, hrazené ze státního rozpočtu ve výši 350 mil. Kč. Tato položka byla dříve jako práce celospolečenského významu rozpočtována v rámci výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací.

Dotace na teplo se oproti upravenému rozpočtu roku 1995 v roce 1996 navrhuje snížit o 0,7 mld. Kč, s ohledem na zvyšování maximální ceny tepelné energie pro domácnost k počátku topné sezóny o 7% na částku 6,3 mld. Kč.

Prostředky pro Státní fond tržní regulace se navrhují ve výši 1 250 mil. Kč. Jejich použití bude sloužit v zásadě pouze pro krytí ztráty související s vývozem másla. Dále pak vláda v případě nezbytné potřeby může rozhodnout o použití rezervy do výše 200 mil. Kč vytvořené pro stejný účel v kapitole VPS.

Dotace pro podporu podnikání prostřednictvím ČMZRB činí 1100 mil. Kč. Pro další období je však nezbytná důsledná analýza činnosti ČMZRB a tohoto systému státní podpory, která by měla naznačit směry zefektivnění takto vynakládaných prostředků státního rozpočtu.

3. Transfery obyvatelstvu [zahrnují dávky sociálního zabezpečení (včetně prostředků pro financování programu státní podpory a prostředky vynakládané na politiku zaměstnanosti]

Celkový objem výdajů na transfery je rozpočtován na 185,9 mld. Kč (bez dávek státní sociální podpory je to 159,1 mld. Kč), což je 37,4% z celkových výdajů státního rozpočtu. Proti očekávaným výsledkům roku 1995 se zvyšuje o 15,8%.

Přehled rozdělení rozpočtu transferů podává následující tabulka č. 11:

TABULKA Č. 11

*) transferovány ze státního rozpočtu okresním úřadům, které je vyplácejí

**) Ovlivněno novou zákonnou úpravou dávek státní sociální podpory

***) systém dávek státní sociální podpory se uplatní v plné míře až v roce 1996. V letošním roce budou podle nového systému vypláceny pouze některé dávky od 1. října 1995

Meziroční srovnání výše vyplácených dávek podle jednotlivých titulů je značně ovlivněno přijatými zákonnými úpravami. Pro rok 1996 jde zejména o:

- dopady zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,

- vliv zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, podle kterého budou dávky státní sociální podpory vypláceny adresně prostřednictvím specializovaných pracovišť okresních úřadů a magistrátů.

Výdaje na politiku zaměstnanosti jsou rozpočtovány v objemu 2,7 mld. Kč. Návrh koresponduje s předpokládanou mírou nezaměstnanosti v roce 1996 a rozpočtem opatření aktivní politiky zaměstnanosti.

Částka 500 mil. Kč státního vyrovnávacího příspěvku by měla krát přechodové lednové výplaty této dávky před "rozjezdem" plateb nové dávky - sociálního příplatku. Ten bude vyplácen poprvé v únoru za předchozí měsíc.

Dávky nemocenského pojištění jsou rozpočtovány v objemu 20,5 mld. Kč a jsou oproti předpokladu roku 1995 vyšší na srovnatelný soubor dávek o 7,9%. Vzhledem ke "stropům" stanoveným pro denní objem těchto dávek je závislost na vývoji mezd v ekonomice pomalejší. Návrh počítá s nezvyšováním úrovně nemocnosti a pracovní neschopnosti a naopak se opírá o předpoklad zabrzdění současné nežádoucí akcelerace.

Tzv. ostatní dávky zahrnují po zákonných úpravách již jen dávky vyplácené při odchodu ze služby příslušníkům ozbrojených složek ministerstev obrany a vnitra, rezervu kapitoly VPS na vlivy očekávané úpravy životního minima (1,1 mld. Kč) a výdaje na přídavky na děti podle staré právní úpravy (lednová výplata za prosinec 1995).

Největší položku transferů obyvatelstvu představují dávky důchodového pojištění v objemu 131,7 mld. Kč. Důchody představují současně i nejdynamičtější položku transferů, když proti roku 1995 roste jejich objem o 17,7%. Návrh pokrývá celoroční vliv valorizace důchodů k 1. červenci 1995 a rovněž počítá s valorizováním důchodů v objemu cca 13 mld. Kč.

Příjmy z pojistného na důchodové pojištění budou vedeny na samostatných účtech státního rozpočtu. Na konci rozpočtového roku budou porovnány s výdaji na důchody s připočtením poměrné části nákladů na správu důchodového pojištění. Rozdíl bude převeden na zvláštní účet státních finančních aktiv. Podle předběžných kalkulací skončí výsledný rozdíl s mírným přebytkem.

Dávky státní sociální podpory jsou rozpočtovány v objemu 26,8 mld. Kč. Prostředky budou postupně čerpány z účtů státního rozpočtu, které budou v dispozici okresních úřadů, pověřených výkonem státní správy dávek sociálního zabezpečení.

V rámci systému správy sociálního zabezpečení se uvažuje s významným posílením výdajů na informační systém MPSV (objem cca 662 mil. Kč). Vyplývá z nutnosti zdokonalení informačního systému především v oblasti důchodů, a to včetně modernizace způsobu archivování dokumentů, obnovy opotřebované výpočetní techniky a náhrady zastaralého informačního systému u úřadů práce. Další složkou investičních výdajů kapitoly MFSV jsou výdaje na dobudování informačního systému státní sociální podpory (248 mil. Kč), který bude sloužit pracovištím okresních úřadů vyplácejícím tyto dávky.

4. Výdaje na veřejnou spotřebu obyvatelstva a státu

Výdaje na veřejnou spotřebu obyvatelstva a státu představují objem 185,3 mld. Kč a jsou o 15,2% vyšší než v roce 1995. Zahrnují neinvestiční výdaje rozpočtových, příspěvky příspěvkových organizací a ostatní dotace a příspěvky v rámci kapitol státního rozpočtu (včetně rezerv kapitoly VPS), vyjma výdajů charakteru transferů obyvatelstvu, úroků a transferů do zahraničí.

Rozpočet na rok 1996 byl zpracován diferencovaně ve vztahu k mzdovým výdajům a s nimi souvisejícím pojistným sociálního a zdravotního pojištění a ostatním neinvestičním výdajům. V návrhu rozpočtu jsou promítnuta i opatření plynoucí z potřeby racionalizace výdajů na státní správu.

K otázce racionalizace výdajů na státní správu

V návrhu státního rozpočtu na rok 1996 jsou zahrnuta opatření směřující ke snížení výdajů v oblasti rozpočtových a příspěvkových organizací. Opatření vycházející z potřeby permanentního tlaku na racionální alokaci a účelné a hospodárné využívání rozpočtových prostředků a majetku státu. Vláda usiluje o to, aby v tomto směru byly prohloubeny a zdokonalovány pracovní postupy spojené s celým rozpočtovým procesem.

Opatření pro rok 1996 se soustřeďují do těchto oblastí:

1. Snížení počtu pracovníků v ústředních orgánech státní správy, v jim podřízených rozpočtových a příspěvkových organizacích a v okresních úřadech.

Při snížení počtu pracovníků se vycházelo z těchto principů:

- východiskem jsou počty pracovníků schválené pro rok 1985.

- tyto počty se snižují pro každou rozpočtovou kapitolu, a to

- u ústředních orgánů o 3%

- u podřízených rozpočtových a příspěvkových organizací o 2%

- u okresních úřadů o 5%.

Tyto principy byly uplatněny i v těch případech, kdy u některých ústředních orgánů a jim podřízených organizací byly po prověření uznány důvody pro zvýšení počtu pracovníků (z ústředních orgánů jde o Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo pro hospodářskou soutěž, Český statistický úřad, Ústavní soud a Státní úřad pro jadernou bezpečnost).

Souhrnné údaje ukazuje tato tabulka:

TABULKA Č. 12

*) Údaj je nesrovnatelný s rokem 1995, neboť v něm nejsou zahrnuty počty pracovníků Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra.

**) V údaji jsou zahrnuty počty pracovníků Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra, i když ve schváleném státním rozpočtu nebyly v případě Ministerstva obrany stanoveny jako závazný ukazatel s v případě Ministerstva vnitra byl stanoven jako závazný ukazatel pouze počet pracovníků civilně-správního úseku Ministerstva vnitra.

***) V údaji je zahrnut vliv zákona o státní statistické službě, na jehož základě byli zahrnuti pracovníci regionálních útvarů Českého statistického úřadu do Českého statistického úřadu (1 596 pracovníků - tento počet byl pro rok 1996 snížen o 2%).

Ve srovnatelném vyjádření dochází ke snížení počtu pracovníků u ústředních orgánů o 465 pracovníků, což činí 3%. V tomto údaji je kompenzovaně vyjádřeno snížení počtu pracovníků o 701 a zvýšení počtu pracovníků o 236.

2. Snížení výdajů na provoz osobních automobilů

V této oblasti byl uplatněn následující přístup:

- snížit v ústředních orgánech počet osobních automobilů na stav, který by odpovídal poměru 80 pracovníků na 1 automobil. Do tohoto poměru nebudou zahrnuty automobily, které jsou k dispozici ministrům, vedoucím ostatních ústředních orgánů, jejich náměstkům, resp. místopředsedům. Toto opatření se nevztahuje na Parlament, Úřad vlády, Ústavní soud a Nejvyšší kontrolní úřad. Dále byla uplatněna zásada, že na jedno regionální pracoviště příslušných ústředních orgánů připadá 1 osobní automobil (počet osobních automobilů propočtený podle uvedených zásad připadajících na příslušné ústřední orgány, je uveden v příloze č. 1 k návrhu usnesení vlády),

- snížit u podřízených rozpočtových a příspěvkových organizací náklady na provoz osobních automobilů ve srovnání s rokem 1995 o 5%.

Navržené opatření vychází z těchto údajů a ze zjištění, že ve stupni vybavenosti pracovníků osobními automobily jsou mezi resorty neodůvodněné rozdíly:

Obdobná opatření k regulaci počtu osobních automobilů budou přijata i ve vztahu k okresním úřadům.

3. Zvýšení rozpočtových příjmů prodejem nadbytečných a nepotřebných zásob hmotných a mobilizačních rezerv.

4. Zvýšení rozpočtových příjmů prodejem neupotřebitelného majetku, zejména nemovitostí.

5. Uplatnění zásady, že vázání mzdových prostředků v rozpočtech kapitol z titulu nenaplnění stavu pracovníků bude uplatněno i na pojistné.

Propočtený, resp. odhadovaný efekt navržených opatření v souhrnu představuje částku 2,1 mld. Kč.

Mzdoví rozpočet zabezpečuje nárůst průměrné mzdy ve veřejném sektoru o 15,6% proti očekávané skutečnosti roku 1995, tj. reálně o cca 6 - 7% když průměrná mzda v rozpočtové sféře by měla vzrůst o 16,2% a v příspěvkové sféře o 14,7%. V tomto zvýšení je promítnut celoroční vliv zvýšení mzdových tarifů od 1. srpna 1995 a zvýšení 13. a 14. platu z 50% na 100%.

V rámci diferencovaného zvýšení průměrných mezd bylo preferováno odvětví školství (nárůst 17,9%, z toho pedagogičtí pracovníci 20%).

Meziroční vývoj mzdových prostředků a průměrných mezd dokládá tabulka č. 13:

TABULKA Č. 13

Rozdíly v indexu nárůstu průměrného platu u rozpočtových organizací a příspěvkových organizací jsou dány především odlišnou strukturou a výší tarifní a nadtarifní složky platů.

Rozpočet věcných výdajů [tj. neinvestiční výdaje kapitol (bez VPS) po odpočtu mezd a pojistného RO a části příspěvků PO odpovídajícího míře mezd a pojistného v jejich nákladech a po odpočtu dotací občanským sdružením a ostatních příspěvků] kapitol je vyšší v průměru o cca 12,9% oproti předpokladům skutečnosti roku 1995. Významnou měrou jsou posíleny především prostředky na vědeckou činnost. Dotace občanským sdružením jsou proti roku 1995 nižší o 1,8%. Ostatní dotace a příspěvky jsou z důvodu zvýšení mezd u regionálního školství vyšší o 16,9% oproti roku 1995.