Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

K nejvýznamnějším odvětvím veřejné spotřeby obyvatelstva a státu:

Rozpočet neinvestičních výdajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se navrhuje v objemu 51,9 mld. Kč, což je oproti očekávané skutečnosti za rok 1995 nárůst 14,9%.

V průběhu roku 1995 došlo k úpravám, které výrazně ovlivnily strukturu rozpočtu. Jedná se o přechod škol a školských zařízení z rozpočtové na příspěvkovou formu a zvýšení mzdových prostředků v souladu s usneseními vlády o 1,84 mld. Kč.

Ve mzdové části se rozpočet na rok 1996 oproti očekávané skutečnosti roku 1995 zvyšuje o 16,8%. V rámci tohoto nárůstu je zahrnuto zvýšení platů pedagogických pracovníků o 20%.

Návrh zahrnuje hlavní změny specifické pro resort školství: zavedení devítileté školní docházky na základních školách počínaje školním rokem 1996/97, úkoly vyplývající z usnesení vlády (protidrogová politika, ekologická výchova, sociální prevence proti kriminalitě, apod.), růst studentů vysokých škol i určitý úbytek studentů středních škol v důsledku zavedení povinné devítileté školní docházky.

V návrhu rozpočtu jsou zahrnuty výdaje na jednotlivé školské oblasti, tj. pro regionální školství (pro předškolní zařízení, základní školy a školská zařízení jim sloužící, jejichž zřizovateli jsou obce, jsou zabezpečeny veškeré mzdové prostředky včetně pojistného, a dále prostředky na učebnice a školní potřeby, pokud se žákům poskytují bezplatně). Střední školy, kromě zdravotnických, a vysoké školy jsou v rozpočtu MŠMT zabezpečeny komplexně.

Součást rozpočtu jsou i výdaje určené na vědeckou činnost a vývoj technologií v celkové výši 1,18 mld. Kč.

Dále jsou v rozpočtu kapitoly zajišťovány prostředky pro ostatní přímo řízené organizace. Součástí rozpočtu jsou i výdaje vlastního ministerstva, včetně školských úřadů a České školní inspekce. V rámci rozpočtu jsou poskytovány i dotace na neinvestiční výdaje soukromým a církevním školám a občanským sdružením.

Další prostředky pro resort školství se předpokládá vynaložit v rámci programu modernizace a rekonstrukce školských zařízení, kde jsou pro rok 1995 a 1996 vyčleněny z účtů malé privatizace prostředky ve výši 3,0 mld. Kč.

Střední odborná učiliště (SOU) jsou financována prostřednictvím rozpočtů ministerstev hospodářství, zemědělství a školství, mládeže a tělovýchovy. Celkový rozpočet pro učňovské školství se navrhuje v objemu 8,6 mld. Kč. Struktura je patrná z tabulky č. 14.

TABULKA č. 14

*) Údaje jsou převzaty z výkazů MŠMT - § 4005 SOU (tzn. bez spec. učilišť a integr. škol, které jsou zahrnuty v jiných paragrafech a nejsou samostatně sledovány).

V r. 1995 rozepsalo MŠMT pro odborná učiliště vč. speciálních částku 1 102,5 mil. Kč.

Učňovské školství je financováno v souladu se zákonem č. 29/1981 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění § 12 zákona č. 331/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1994 a o změně a doplnění některých zákonů.

Ze státního rozpočtu se poskytuje příspěvek nebo datace prostřednictvím rozpočtů příslušných ústředních orgánů, a to:

na platy a náhrady platů učiteli teoretického vyučování, mistrů odborné výchovy, vychovatelů a trenérů ve třídách s vrcholovou sportovní přípravou,

na neinvestiční náklady na učebnice, učební texty a školní potřeby, pokus se žákům poskytují bezplatně,

na neinvestiční náklady na učební pomůcky pro potřeby teoretického vyučování.

Úhrady ostatních provozních nákladů se provádějí z nákladů těch fyzických a právnických osob, pro něž se žáci připravují na povolání (učni sponzorovaní).

Pokud se žáci nepřipravují pro konkrétního zaměstnavatele, poskytuje se příspěvek na ostatní provozní náklady ze státního rozpočtu prostřednictvím rozpočtu příslušného resortu, tzv. příspěvek na státní učně. Výše tohoto příspěvku se stanoví na základě schváleného státního rozpočtu a podle počtu žáků v učebních a studijních oborech středního odborného učiliště nebo střediska praktického vyučování.

Kromě výchovy učňů zajišťují SOU rozličné formy nadstavbového studia, které umožňuje docílit středoškolského vzdělání. Pokles žáků SOU je právě kompenzován nárůstem posluchačů nadstavbového studia, které je zahrnováno do systému financování tzv. státních učňů. Samotné financování je založeno na normativech vztahujících se na jednoho žáka.

Výdaje na veřejnou spotřebu Ministerstva zdravotnictví představují 4,0 mld. Kč. Proti očekávané skutečnosti srovnatelně rostou o 13,6% (vykazovaný nulový nárůst v tabulkách je ovlivněn přesunem částky 659 mil. Kč z neinvestičního do investičního rozpočtu v roce 1996). Návrh zabezpečuje vedle standardních činností financovaných ministerstvem i schválené programy, jako např. rozvoj programu zdravotně politické linie, posílení programu prevence HIV/AIDS, programu zahraniční rozvojové pomoci, spoluúčasti na novém programu prevence kriminality aj.

Vedle prostředků poskytovaných prostřednictvím ministerstva je v kapitole VPS rezervováno 15,8 mld. Kč na platby státu za vybrané skupiny populace do systému zdravotního pojištění. Částka obsahuje rezervu cca 1,8 mld. Kč jako vliv očekávané úpravy minimální mzdy, která se velkou měrou promítne právě do vyměřovacího základu platby státu.

Rozpočet neinvestičních výdajů Ministerstva kultury je navržen v objemu 2,7 mld. Kč, což je oproti očekávané skutečnosti roku 1995 nárůst o 10,1%.

V návrhu rozpočtu jsou zahrnuty prostředky na státní památkovou péči a příspěvky pro divadla, muzea, galerie a knihovny přímo řízené Ministerstvem kultury, státní příspěvky církvím a dotace občanským sdružením. Pro rok 1996 byl nad 5%ní nárůst věcných výdajů zapracován přiměřený nárůst výdajů právě na opravu a údržbu památek ve správě státu i ve vlastnictví právnických a fyzických osob, na výzkum a vývoj, na provoz Veletržního paláce.

V kapitole VPS jsou zahrnuty prostředky na podporu realizace Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón ve výši 350 mil. Kč, což představuje nárůst oproti roku 1995 50 mil. Kč. V kapitole VPS jsou rovněž navrženy prostředky určené na výkup předmětů kulturní hodnoty ve výši 25 mil. Kč, což je oproti roku 1995 nárůst o 10 mil. Kč.

Rozpočet neinvestičních výdajů na obranu (bez sociálních dávek) představuje 21,2 mld. Kč, tj. o 10,5% více než v roce 1995. Celkový rozpočet resortu se navrhuje v objemu 30,75 mld. Kč, tj. 2,2% HDP. Návrh pokrývá částečně i závazky z titulu členství v projektu Partnerství pro mír, technická opatření související s rozhodnutím o vstupu do NATO a zahraniční technickou pomoc pro vojenské specialisty cizích států.

Rozpočet neinvestičních výdajů Ministerstva vnitra představuje jednu z nejdynamičtějších položek rozpočtu. Je navrhován v objemu 23,0 mld. Kč, což je o 20,7%, resp. 3,9 mld. Kč vyšší než očekávaná skutečnost roku 1995. Z této částky zvýšení připadá většina na vrub vládou schváleného zvýšení počtu příslušníků policie. Pro úsek bezpečnosti (bezpečnostní úsek MV a rozpočet BIS) je rozpočtováno celkem 20,5 mld. Kč, což je o 22,6% více, než se očekává vynaložit v roce 1995.

Rozpočet odvětví justice počítá s dotvořením soustavy soudů všech stupňů a státních zastupitelství (s výjimkou Nejvyššího správního soudu). Neinvestiční výdaje resortu spravedlnosti bez sociálních dávek jsou navrženy ve výši 7,0 mld. Kč (index 121,5% oproti schválenému rozpočtu na rok 1995).

Výdaje na vězeňství souvisejí se zprovozňováním nových kapacit, s rozšiřováním ubytovacích kapacit ve stávajících věznicích a s navazujícím růstem počtu zaměstnanců Vězeňské služby.

Mzdovým nárůstem je pokryto schválené zvýšení platových tarifů včetně plného dokrytí tzv. dalších platů (13. a 14. platu). Navíc je zahrnuto v kapitole VPS předpokládané zvýšení platu soudců, justičních čekatelů a státních zástupců.

V oblasti výzkumu a vývoje je v návrhu státního rozpočtu na rok 1996 zbezpečen celkový finanční objem v neinvestiční i kapitálové sféře ve výši 6 239 mil. Kč, což představuje podíl 0,45% na HDP. Proti roku 1995 se zvýší výdaje na výzkum a vývoj o 1,4 mld. Kč, tj. o 30%. Posílením kapitálových výdajů proti roku 1995 o 87% se podstatně zlepší přístrojové vybavení výzkumných pracovišť. Příznivě se rovněž vyvíjí i poměr účelových (57%) a institucionálních prostředků (43%) k celkovým nákladům výzkumu a vývoje a to ve prospěch účelových prostředků rozdělovaných na základě veřejných soutěží.

Poměr institucionálního a účelového financování je patrný z tabulky č. 15.

TABULKA Č. 15

V příštím roce budou řešeny rozpracované výzkumné projekty v objemu 1 275 mil. Kč a na zahájení nových výzkumných projektů se uvažuje s částkou 2 303 mil. Kč.

Návrh zabezpečuje schválené zásady vlády pro oblast výzkumu a vývoje z května 1994. Mírou financování výzkumu a vývoje se Česká republika přibližuje úrovni států Evropské unie.

Pro nok 1996 je uvažována na podporu bytové politiky částka 10,525 mld. Kč. Oproti roku 1995 dochází k vysokému přírůstku celkových výdajů na tuto oblast (meziroční index 121,9%, absolutní zvýšení o 1,9 mld. Kč). Zároveň by mělo dojít k významným změnám především ve struktuře a váze jednotlivých forem s akcentem na nové formy podpory bydlení:

TABULKA Č. 16

U některých položek dochází k výraznému meziročnímu poklesu.

U výdajů na komplexní bytovou výstavbu se bude stát podílet pouze na dofinancování těch akcí, které z titulu zákona č. 10/1993 Sb. nepřešly do majetku obcí (4 úpravny vody).

Z titulu nové nastartované podpory výstavby nájemních bytů v obcích se podpora individuální bytové výstavby a výstavby obecních bytů pro rok 1996 ruší.

U půjček obcím je uvažováno s meziročním poklesem o 25 mil. Kč z toho důvodu, že půjčky v roce 1996 jsou směrovány na obnovy bytového fondu v menších obcích a městech (základním kritériem je počet obyvatel).

Pro domy penzióny s byty pro důchodce a domy s pečovatelskou službou se oproti roku 1995 rozpočtovaný objem dotací snižuje o cca 60%. Navrhovaná částka zahrnuje v převážné míře finanční prostředky na dokončení rozestavěných objektů (cca 83%) a zbývajících 17% je určeno na zahájení další výstavby. S pokračováním výstavby, i když v podstatně menším rozsahu, než bylo v minulosti, se uvažuje ještě asi 2 - 3 roky.

Na druhé straně se navrhuje výrazněji finančně posílit některé nové formy podpory bydlení.

V roce 1995 byly nastartovány nové programy podpory výstavby nájemního bydlení a výstavby technické infrastruktury pro bytovou výstavbu v obcích. V tomto roce požádalo o tuto formu podpory cca 730 obcí a měst.

Oba programy jsou koncipovány tak, že za předem stanovených podmínek budou vybrány obce, které dostanou ze státního rozpočtu pomoc na konkrétní investiční akce - tj. na zainvestování vhodných pozemků a na novou nájemní bytovou výstavbu, přičemž státní podpora bude limitována a investor (obec nebo sdružení investorů s účastí obce) si zbývající část finančních prostředků zjistí sám.

Účast státu v roce 1995 činí 1,4 mld. Kč a je další z forem pomoci státního rozpočtu obcím i podnikatelským subjektům při výstavbě nájemního bydlení. Pro rok 1996 je navrhováno 2,2 mld. Kč (index 157,1).

Návrh rozpočtu rovněž obsahuje rezervu na státní podporu hypotekárních úvěrů v souladu s vládním návrhem příslušného zákona, a to v objemu 500 mil. Kč (tj. o 150% více než v roce 1995).

V rámci dávek státní sociální podpory bude poskytován příspěvek na bydlení (ve výši 1,1 mld. Kč), který nahradí doposud poskytovaný příspěvek na hrubé nájemné.

Doplatky na dokončenou družstevní bytovou výstavbu jsou položkou nárokovou a přestože tato forma výstavby, realizovaná ve smyslu vyhlášky č. 136/1985 Sb., již v ČR nepokračuje, je třeba, aby státní rozpočet mohl na oprávněné požadavky okresních úřadů reagovat. Současně v rámci této položky je uvažováno s alespoň částečným řešením havarijních stavů panelových domů.

Převodem nevyužitých lůžkových kapacit ze zdravotnictví do obasti ústavů sociální péče (tzv. reprofilace zdravotnických lůžek) se vytvoří prostor pro omezení nově zahajovaných staveb pro tyto účely.

Pro výstavbu nového objektu domova důchodců je navržena průměrná finanční náročnost na prostředky státního rozpočtu na 1 lůžko cca 1 mil. Kč. Obdobná situace je i při budování nových kapacit léčeben pro dlouhodobě nemocné.

Podle expertního odhadu mezirezortní komise je možno v roce 1996 reálně využít pro potřeby ústavů sociální péče a léčeben dlouhodobě nemocných cca tisíc lůžek. Tím dochází fakticky k posílení finančních prostředků na politiku bydlení v širším slova smyslu ve srovnání s rokem 1995 o dalších 0,8 mld. Kč.

5. Dluhová služba

Výdaje na státní dluh (dluhová služba) jsou v návrhu státního rozpočtu koncipovány jako úhrada úroků státního dluhu. Rozpočet respektuje růst domácích úrokových sazeb pro jednotlivé komponenty státního dluhu. Tento růst je způsoben především restriktivními opatřeními ČNB.

Meziroční nárůst dluhové služby ze 4,0 mld. Kč (upravený rozpočet 1995) na 14,2 mld. Kč souvisí se záměrem nepoužít v roce 1996 na krytí úroků zdroje Fondu národního majetku. (V roce 1995 poskytuje Fond národního majetku na tento účel 10,7 mld. Kč.) V širším pojetí zahrnuje dluhová služba i poplatky spojené se správou státního dluhu, které činí v obou letech zhruba 100 mi. Kč a které jsou zahrnovány do výdajů na veřejnou spotřebu státu.

V roce 1996 bude pokračovat politika stabilizace a sekuritizace státního dluhu, který by se měl pohybovat na úrovni 155,7 mld. Kč. Úmor dluhu (splátky jistiny) je tedy financován cestou emisí státních dluhopisů na domácím trhu ve výši 40 mld. Kč. Tento objem představuje v meziročním srovnání nárůst o 4,7%. Umožní:

- převést zbývající přímý úvěr vlády od ČNB (12,5 mld. Kč) do formy dluhopisů;

- snížit vnější zadlužení státu o 12,2 mld. Kč při zvýšení vnitřního zadlužení státu o stejnou částku.

Dále bude částka 40 mld. Kč získaná emisí státních dluhopisů v roce 1996 použita k úhradě části splatné jistiny ve výši 0,7 mld. Kč z přímého úvěru od Investiční a Poštovní banky a k úhradě splatných emisí střednědobých státních dluhopisů ve výši 14,6 mld. Kč.

V důsledku těchto skutečností se objem státních dluhopisů v oběhu zvýší z 83,7 mld. Kč na konci roku 1995 na 109,1 mld. Kč na konci roku 1995 na 109,1 mld. Kč na konci roku 1996. Zároveň dojde k posunu struktury zadlužení od vnějšího (zahraničního) k vnitřnímu (domácímu). Oba tyto základní dlouhodobé trendy ve vývoji státního dluhu (sekuritizace a internalizace) mají příznivé měnové důsledky.

6. Transfery do zahraničí

Transfery do zahraničí představují především platby mezinárodním institucím, ve kterých je Česká republika členem. Jejich rozpočet na rok 1996 představuje 1,5 mld. Kč, což je cca o 0,1 mld. Kč více než v roce 1995. Největší část rozpočtu tvoří příspěvek na mírové operace OSN v objemu téměř 1 mld. Kč.

7. Kapitálové výdaje

Kapitálové výdaje státního rozpočtu jsou navrženy v celkové výši 53,9 mld. Kč, tj. ve srovnání s očekávanou skutečností roku 1995 o 9,4 mld. Kč, resp. o 21,2% vyšší.

TABULKA Č. 17

Z věcného hlediska vychází návrh z dlouhodobě sledovaných priorit v resortech dopravy, financí, práce a sociálních věcí, vnitra, školství, spravedlnosti a zahraničních věcí. Při stanovování objemu dotací na vymezené okruhy investičních potřeb definovaných v konkrétních investičních programech byl důsledně uplatňován princip financovat rozestavěné stavby tak, aby byly dokončeny v termínech odpovídajících evropskému standardu a zahajovat nové stavby pouze výjimečně. V pořizování strojů a zařízení, s výjimkou informačních a výpočetních systémů, návrh sleduje udržení úrovně roku 1995.

Návrhy resortů předložené Ministerstvu financí představují v souhrnu částku 70 mld. Kč. Pokrytí těchto požadavků je zcela nereálné a vedlo by k výraznému deficitu státního rozpočtu. Největší rozdíly mezi požadavky resortů a návrhem rozpočtu jsou evidovány v rozpočtových kapitolách Ministerstva dopravy (8,37 mld. Kč), Ministerstva vnitra (2,93 mld. Kč), Ministerstva zdravotnictví (2,61 mld. Kč).

Investiční výdaje veřejného sektoru jsou rozpočtovány v objemu 48,3 mld. Kč, tj. ve srovnání s očekávanou skutečností roku 1995 o 8,8 mld. Kč, resp. o 22,1% vyšší a jsou směrovány zejména na:

Rozhodující podíl na výrazném zvýšení výdajů veřejného sektoru ve srovnání s očekávanou skutečností roku 1995 má výstavba silnic a dálnic (přírůstek 2,5 mld. Kč), investice Ministerstva vnitra částce (1,0 mld. Kč), Ministerstva práce a sociálních věcí (0,9 mld. Kč) a Ministerstva obrany (0,7 mld. Kč).

Investiční dotace a návratné finanční výpomoci poskytované podnikatelským subjektům v celkové výši 5,6 mld. Kč jsou navrženy o 0,7 mld. Kč resp. 13,3% vyšší ve srovnání s očekávanou skutečností roku 1995 a jsou směrovány především na:

Výrazné zvýšení investičních výdajů v sektoru regionálního školství ve letech 1995 a 1996 v celkové výši 3,0 mld. Kč je umožněno převodem výnosů z malé privatizace z Fondu národního majetku. Z této částky bude poskytnuto na výstavbu, rekonstrukce a vybavení školských zařízení základních škol 2,25 mld. Kč.

Pň sestavování návrhu rozpočtu byla věnována zvláštní pozornost investičním programům v gescí Ministerstva dopravy. Ačkoliv jeho požadavky na zvýšení rozpočtu o cca 14 rnld. Kč nebylo možné v plné míře akceptovat, je rozpočet kapitálových výdajů na úseku dopravy jednou z nejvíce posilovaných oblastí v návrhu státního rozpočtu, když proti očekávané skutečnosti roku 1995 roste o více než 30%. Struktura výdajů z věcného hlediska je zřejmá z následující tabulky:

TABULKA č. 18

Podrobnější informace k investiční části výdajů státního rozpočtu podává část E. materiálu.

8. Vládní úvěry

Výdaje na vládní úvěry představují objem 3,46 mld. Kč, což je o 5 mld. Kč méně, než se předpokládá poskytnout v roce 1995. Výrazné snížení souvisí především s ukončením tzv. 1. etapy vybraných internačních akcí (VIA) a pokračováním těchto akcí jen na území Ruské federace v rámci 2. etapy. Česká republika již nefinancuje celý objem příslušný bývalé čs. federaci, jako tomu bylo v první etapě (se souvztažným inkasem refundace jedné třetiny ze Slovenské republiky). Výdaje spojené s plynárenskými VIA přitom představují téměř 80% výdajů na vládní úvěry.

Vedle toho obsahuje rozpočet především výdaje na čerpání dalších civilních speciálních vládních úvěrů, úhrady vícenákladů spojených s deblokací pohledávek aj.

9. Státní záruky za úvěry

1. Vývoj v roce 1995

Celkový současný objem záruk poskytnutých státním rozpočtem podle zákona č. 576/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů činí zhruba 58,3 mld. Kč.

V průběhu letošního roku byly nově poskytnuty státní záruky v celkové výši cca 12,1 mld. Kč. Jedná se o záruky za úvěry v oblasti infrastruktury - záruku za úvěr konsorcia českých bank na výstavbu terminálu v Praze Ruzyni ve výši cca 7 mld. Kč, záruku za úvěr EIB ve výši cca 1,3 mld. Kč na dofinancování projektu Telekomunikace I. Na základě rozhodnutí vlády pomoci ČSA stát převzal rovněž záruku ČSOB za leasing letadel Airbus A - 310 ve výši cca 3,8 mld. Kč.

Vláda v průběhu roku 1995 schválila další projekty, které budou financovány úvěry se státní zárukou. Jde např. o záruku za překlenovací úvěr na dokončení výstavby hliníkárny v Iránu ve výši 4,1 mld. Kč. a o záruku na výstavbu II. železničního koridoru ve výši 23,5 mld. Kč. Ministerstvo financí nadále spolupracovalo na přípravě uvěrových smluv a státních záruk, které byly vládou schváleny v roce 1993 event. v roce 1991, např. výstavba ropovodu z Ingolstadtu do Kralup, nákup automatizovaného systému řízení a první dodávky paliva pro jadernou elektrárnu Temelín nebo výstavba I. železničního koridoru.

Celkový objem ručení a záruk, o kterých bylo rozhodnuto a jsou připravovány k uzavření podle tohoto zákona, představuje cca 132,1 mld. Kč.

V souvislostí se schválením zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, stát rovněž ručí za závazky exportní pojišťovny z pojištění vývozních úvěrových rizik a za závazky exportní banky za splácení finančních zdrojů získaných na peněžních a kapitálových trzích pro zvýhodněné financování. Se státní zárukou je pojištěno v současné době za 20 mld. Kč vývozních úvěrových rizik.

Schválený státní rozpočet na rok 1995 stanovil na realizaci záruk 1 mld. Kč. Úpravou rozpočtu byla tato částka snížena na 700 mil. Kč. Z této částky bude použito 397 mil. Kč na realizaci státní záruky v souvislosti s obchodním případem Iranshahr. Dále bylo uhrazeno 5 mil. Kč na splátky úvěru za Mesit, a. s., a 74 mil. Kč za splátky úvěru Konax, a. s. v konkursu a 45 mil. Kč za Mitas, a. s.

2. Předpokládaný vývoj v roce 1996

Zákonem stanovených 8% rozpočtových příjmů vytváří pro rok 1996 prostor pro víc než 39 mld. Kč splátek zaručených úvěrů. Splátky úvěrů, k jejichž zajištění Ministerstvo financí poskytuje státní záruku, představují v roce 1996 zhruba 9 mld. Kč (včetně úvěrů schválených vládou, u nichž teprve dojde k podpisu záručních smluv).

V souvislosti s uváděným zákonem o pojišťování a financování vývozu se státní podporou se exportní pojišťovně umožní rozšířit v roce 1996 pojistné krytí vývozu o další 4 mld. Kč, tzn. že se státní zárukou bude ke konci roku 1996 pojištěno za 24 mld. Kč exportních zakázek. Obdobně se předpokládá, že exportní banka k 31. 12. 1996 získá finanční prostředky za více než 4 mld. Kč.

S ohledem na skutečnost, že tyto záruky nejsou poskytnuty podle zákona č. 576/1990 Sb., ve znění dalších předpisů, nejsou nezahrnuty do osmiprocentního limitu daného tímto zákonem.

K případné realizaci státních záruk se ve státním rozpočtu vytváří rezerva 300 mil. Kč. Tyto prostředky by měly být dostatečné, pokud nedojde ke kritickému vývoji v platební schopnosti Českých aerolinií, resp. budou-li dodrženy závazky íránské strany podle dohodnutého platebního kalendáře.

V. ROZPOČTY STÁTNÍCH FONDŮ

1. Státní fond tržní regulace v zemědělství

Jde o jediný fond, u něhož se navrhuje účast státního rozpočtu. Objem jeho zdrojů a výdajů se navrhuje ve výši 3,8 mld. Kč, když dotace ze státního rozpočtu by měla představovat 1,25 mld. Kč. Dalšími příjmy fondu jsou zejména tržby z prodeje zemědělských produktů a úvěr od banky. Prostředky budou použity na krytí ztrát spojených s vývozem másla, obdobně jako dalších 200 mil. Kč, jejichž použití je podmíněno souhlasem vlády.

2. Státní fond pro zúrodňování půdy

Jeho příjmy a výdaje by měly činit 5 mil. Kč. Příjmy budou tvořeny zejména z dodávek užitkové vody pro zemědělské subjekty a využity převážně jako finanční kompenzace odvodů za zábor zemědělské půdy právním subjektům, které nerealizovaly původní investiční záměr a vrací stavební pozemek zpět do zemědělského půdního fondu.

3. Státní fond životního prostředí

Příjmy jsou vytvářeny standardním způsobem, tj. poplatky a úplatami za znečišťování životního prostředí. Dále se předpokládá příspěvek od FNM ve výši 2 mld. Kč. Celkové příjmy jsou očekávány ve výši 5,9 mld. Kč. Majoritní položkou ve výdajích jsou výdaje na investice ve výši 5,8 mld. Kč, které tvoří hlavně akce na ochranu vod a národní program ozdravění ovzduší.

4. Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie

Jeho příjmy a výdaje by měly činit 65,3 mil. Kč, a to bez účasti státního rozpočtu. Příjmy fondu jsou tvořeny z odvodů, které na základě smluv o obchodním zastoupení odvádějí společnosti AB Barrandov, a. s., a Filmové ateliéry Zlín, a. s. Národní filmový archiv odvádí finanční prostředky z užití filmových děl. Příplatek k ceně vstupného do kina je další položkou příjmů. Výdaje fondu zejména představují půjčky a granty na filmové projekty a příspěvky na propagaci české kinematografie.

5. Státní fond kultury České republiky

Příjmy se navrhují v celkové výši 6,5 mil. Kč a jsou tvořeny z 50%ního podílu na výnosech získaných pronájmem předmětů kulturní hodnoty a movitých a nemovitých kulturních památek, u kterých vykonává správu fond. Výdaje fondu se navrhují ve výši 4,5 mil. Kč. Výdajová část rozpočtu obsahuje náklady na provoz fondu, pojištění nemovitostí a jejich provozní náklady.