1. ÚVOD
2. PLÁN POJIŠTĚNCŮ
3. PLÁN PŘÍJMŮ
3. 1. POJISTNÉ OD ZAMĚSTNAVATELŮ
3. 2. POJISTNÉ OD STÁTU
3. 3. POJISTNÉ OD OSVČ
3. 4. OSTATNÍ PŘÍJMY
4. PLÁN VÝDAJŮ
4. 1. VÝDAJE NA ZDRAVOTNÍ PÉČI
4. 1. 1. Dostupnost zdravotní péče pro pojištěnce ZP Sport
4. 1. 2. Výdaje ze základního fondu zdravotního pojištění
4. 1. 3. Faktory ovlivňující výdaje na zdravotní péči plně nebo částečně hrazenou
4. 1. 4. Preventivní programy
4. 2. REZERVNÍ FOND
4. 3. PLÁN VÝDAJŮ NA VLASTNÍ ČINNOST
POJIŠŤOVNY
5. RIZIKA ZDRAVOTNĚ POJISTNÉHO PLÁNU
5. 1. RIZIKA V OBLASTI ČERPÁNÍ VÝDAJŮ ZÁKLADNÍHO FONDU ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ
5. 2. RIZIKA V OBLASTI VÝBĚRU POJISTNÉHO
6. ZÁVĚR
7. PŘÍLOHY
7. 1. PŘÍLOHA KE ZDRAVOTNĚ POJISTNÉMU
PLÁNU ZP SPORT NA ROK 1996 PRO MZ ČR NA ZÁKLADĚ
DOPISU POJ 1890/4 ZE DNE 23. 6. 1995
7. 1. 1. Ambulantní péče
7. 1. 2. Výdaje na druhy zdravotní péče
7. 1. 3. Vybrané výdaje na ústavní péči (v tis. Kč)
7. 1. 4. Výdaje na věkové skupiny pojištěnců (v tis. Kč)
7.1. 5. Počet uzavřených smluv s poskytovateli
zdravotní péče
7. 2. PŘÍLOHA KE ZDRAVOTNĚ POJISTNÉMU PLÁNU ZP SPORT NA ROK 1996 PRO MF ČR NA ZÁKLADĚ DOPISU POJ 1890/4 ZE DNE 23. 6. 1995
7. 3. PŘÍLOHA KE ZDRAVOTNĚ POJISTNÉMU
PLÁNU ZP SPORT NA ROK 1996 PRO MZ ČR NA ZÁKLADĚ
DOPISU KM 46848, POJ 2489/5 ZE DNE 11. 9. 1995
7. 3. 1. Pojišťovnou uznané nevyrovnané závazky vůči smluvním partnerům v letech 1993, 1994 a 1995 a způsob jejich uhrazení
7. 3. 2. Struktura a počet smluvních zdravotnických zařízení v jednotlivých okresech
7. 3. 3. Počty pojištěnců a jejich struktura v jednotlivých okresech
7. 3. 4. Průměrné, minimální a maximální náklady na jedno smluvní zařízení ve struktuře ad 7. 3. 2.
7. 3. 5. Platební podmínky (úhrada zdravotní péče podle typových smluv pro jednotlivé druhy zdravotnických zařízení)
7. 3. 6. Sídlo a expozitury (pobočky, jednatelství)
pojišťovny
Zdravotní pojišťovna Sport byla zřízena
MPSV ČR dne 1. 12. 1994 a zapsána do obchodního
rejstříku dne 29. 12. 1994
na základě žádosti občanských
sdružení ve sportu a obchodních společností:
- Asociace školních sportovních klubů
České republiky
- Asociace tělovýchovných jednot a sportovních
klubů České republiky
- Český svaz tělesné výchovy
- Orel
- Česká asociace Sport pro všechny
- Ústřední automotoklub a. s.
- Business Centre SAZKA a. s.
- Adamovské strojírny a. s.
- ČKD Blansko a. s.
- FEZKO Strakonice a. s.
- Oblastní správa pošt Ústí nad
Labem
- První novinová společnost a. s.
- Roučka Slatina a. s.
- Vlněna Brno a. s.
Filosofie a hlavní cíle činnosti ZP
Sport
Podnikatelský záměr projektu ZP Sport svou
filosofií podporuje realizaci a zvýraznění
zdravého způsobu života. Perspektivně
se bude orientovat významnou měrou rekreativní
formou sportující část členských
základen občanských sdružení
ve sportu a tělovýchově a na širší
veřejnost s aktivním přístupem ke
svému zdraví a kondici.
Hlavními cíli ZP Sport, jak vyplývají
ze schváleného Statutu Zdravotní pojišťovny
Sport, a které tento zdravotně pojistný plán
plně respektuje, jsou:
- zajištění včasných úhrad
zdravotní péče v rozsahu daném platnou
legislativou
- zajištění dostatečné sítě
smluvních poskytovatelů zdravotnických služeb
- podpora rozvoje sportovních a tělovýchovných
aktivit upevňujících úroveň
aktivního zdraví a kondice a motivujících
k odpovědnému přístupu pojištěnců
ke svému zdraví
- podpoření praktickými kroky rozvoje tělovýchovného
lékařství jako samostatného lékařského
oboru a v rozsahu umožněném rámcem zdrojů
napomáhat investicemi do moderního technického
vybavení zkvalitnění poskytované zdravotní
preventivní péče
- realizovat ve spolupráci s nadací SRDCE PROTI
INFARKTU kardiovaskulární program a postupně
rozšiřovat další preventivní programy,
které napomáhají včasnému diagnostikování
zdravotního stavu pojištěnců, sledování
a ovlivňování zdravotního stavu populace
jako celku
- jako nedílnou součást všech preventivních
programů akcentovat a zpracovat konkrétní
analýzu ekonomického přínosu realizace
každého tohoto konkrétního programu
do hospodaření ZP Sport a publikovat získané
poznatky o dynamice vývoje a úrovni snížení
nákladů na zdravotní péči v
důsledku jejich realizace tak, aby bylo možno tato
zjištění využívat celoplošně
- spolupracovat s Nadaci KLÍČEK, která se
zabývá humanizací dětských
nemocnic, podporou naplňování základních
lidských práv u hospitalizovaných dětí
a jejich rodin.
Hlavní respektované vlivy
Při zpracování zdravotně pojistného
plánu byly respektovány vlivy, které systém
zdravotního pojištění jako celek bezprostředně
ovlivňují. Zvláště pak:
- vývoj počtu a struktury pojištěnců
ZP Sport
- vývoj počtu a členění zdravotnických
zařízení
- podíl jednotlivých typů zdravotnických
zařízení ve vztahu k čerpání
celkového objemu finančních prostředků
určených na úhradu zdravotnických
služeb
- vývoj inflace a cenových nárůstů
v ekonomice, který se promítá jak do příjmové
tak do výdajové části ZPP
- vývojové trendy v oblasti mezd a platů,
příjmů od OSVČ a OBZP
- očekávané výsledky jednání
o integracích
- problematický postup některých zdravotních
pojišťoven při reklamní kampani a náboru
pojištěnců při nerespektování
zákonem daných termínů pro přeregistraci
Zákon 60/95 Sb. ukládá zdravotním
pojišťovnám dosáhnout k 1. 5. 1996 počtu
nejméně 50 tisíc pojištěnců,
což byl na první pohled pro zdravotní pojišťovnu,
která zahájila svou činnost až v průběhu
roku 1995, v době prohlubující se krize celého
zdravotnického systému, úkol zdánlivě
téměř nerealizovatelný. Přesto
se podařilo cestou integrace tento problém překonat.
Tak mohlo být řešení připomínek,
vyplývajících z podkladů zpracovaných
MZ ČR k původně projednávané
verzi zdravotně - pojistného plánu ZP Sport,
do přepracovaného a aktualizovaného zdravotně
- pojistného plánu ZP Sport uspokojivě zahrnuto.
První připomínka se týkala údajné
nereálnosti nárůstu počtu pojištěnců
ZP Sport. Ta byla zcela překonána realizací
převodu pojistného kmene čtyř jiných
zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven:
K 1. 10. 1995 měla ZP SPORT skutečně jen
775 pojištěnců. Tato situace nastala v důsledku
rozhodnutí SR ZP Sport pozastavit aktivní nábor
pojištěnců v situaci, kdy celý systém
zdravotního pojištění byl veřejností
hodnocen jako nestabilní. Protože se ale ZP SPORT
v žádném případě nemá
v úmyslu zařadit mezi ty zdravotní pojišťovny,
jejichž existence by byla z důvodu nedostatečného
počtu pojištěnců ohrožena, rozhodla
SR ZP SPORT ve vhodném období zahájit integrační
proces s jinými zaměstnaneckými zdravotními
pojišťovnami.
Tímto jednak bylo přispěno k realizaci vládní
politiky směřující ke snížení
celkového počtu zdravotních pojišťoven
a současně nabídnut model, pomocí
kterého je v širším měřítku
možno postupně likvidovat závazky integrovaných
pojišťoven, vzniklé v důsledku nedokonalosti
rodícího se systému.
Na základě rozhodnuti dotčených správních
rad o likvidaci došlo prozatím k převodu pojištěnců
do ZP Sport z těchto zaměstnaneckých zdravotních
pojišťoven:
k 1. 12. 1995 ze IMPULS MSZP
k 1. 12. 1995 ze PROSTĚJOVSKÁ ZP
k 1. 1. 1996 ze ZZP RADIX
k 1. 2. 1996 ze ZEPO ZP
Zároveň byly Zdravotní pojišťovnou
Sport převzaty závazky a pohledávky výše
uvedených ZP a jejich majetek, a to na základě
uzavřených smluv ve smyslu § 476 a následujících
Obchodního zákoníku.
Pokud dojde k jednoznačnému rozhodnutí správní
rady ZP SALVUS, může dojít k obdobnému
postupu i v tomto případě.
Ve druhé připomínce se jednalo o napadení
celkové výše režijních nákladů
a investic jako nepřiměřené. I tato
připomínka, která vznikla bez našeho
zapříčinění v důsledku
postupně pozměňované metodiky, byla
ihned po oznámení nových metodických
přístupů odstraněna.
V případě ZP SPORT bychom rádi upozornili
ještě na několik argumentů podporujících
přijetí předkládaného zdravotně
- pojistného plánu.
1. Svým zdrženlivým chováním
ve slibech pojištěncům i velmi úspornou
formou náboru jsme se vyhnuli finančním obtížím
v době, kdy celý systém byl z ekonomického
hlediska nestabilní, ale hlavně nezralý pro
zahájení vážně míněných,
dlouhodobě připravovaných programových
systémových kroků, jejichž realizace
bude vyžadovat sestavení relativně rozsáhlého,
specificky laděného pojištěneckého
kmene.
2. Orientace na prevenci, tedy dlouhodobý, koncepční
přístup ZP SPORT. Jsme si přitom vědomi,
že vzhledem k ekonomické realitě nasazení
prevence jako základního nástroje ke snížení
výdajů v oblasti léčebně -
preventivní péče nelze za daného stavu
uplatnit v celé populaci naráz. Na druhou stranu
právě ve snižování léčebných
nákladů zlepšováním biologického
stavu populace, v našem případě té
její části, která k tomuto trendu
sama již inklinuje, vidíme perspektivu řešení
ekonomické problematiky resortu. Proto budeme cíleně
oslovovat zejména ty občany, kteří
se nejen o svůj zdravotní stav a kondici zajímají,
ale sami žijí aktivním, moderním životním
stylem.
Rozvoj pojištěneckého kmene je ze strany ZP
Sport projektován ve 4 specifických fázích:
1. Převod pojištěnců v důsledku
integračního procesu s jinými zanikajícími
ZP.
Převod pojištěnců od jiných ZP
a jejich následné udržení v kapacitě
minimálně odpovídající 50.000
pojištěnců byl základním předpokladem
faktického rozvoje ZP Sport a to jak z hlediska naplnění
legislativních parametrů, tak i aspektu potřeby
prověřit nejširšího spektrum schopností
správní rady a managementu.
Z hlediska dalšího vývoje pojištěneckého
kmene znamená skutečnost, že ZP Sport uspěla
v procesu integrace, podstatný argument. Jde totiž
o nespornou deklaraci vysoké funkceschopnosti a flexibility,
což má mimořádný význam
ve vztahu k nastupující fázi náboru
pojištěnců z řad členů
sportovních sdružení.
Překonání bariéry 50.000 pojištěnců
totiž působilo jako psychologický blok přístupu
velké skupiny těchto občanů k jinak,
z hlediska jejich hodnotové orientace, mimořádně
zajímavému projektu.
Ekonomicky znamená převzetí průměrných
pojištěneckých kmenů zanikajících
ZP pro ZP Sport sice určitou zátěž,
avšak na druhou stranu umožňuje realizovat ověření
efektu realizace kardiovaskulárního programu na
obecné populaci.
2. Nábor pojištěnců z prostředí
sportovních a tělovýchovných občanských
sdružení.
V oblasti tělovýchovy a sportu působí
celkem 8 zastřešujících sdružení
s celostátní působností, přičemž
např. ČSTV jako největší z těchto
sdružení provozuje regionální centra
ve všech bývalých krajských městech
a rovněž tak v každém okrese. Z celkového
počtu cca 400 velkých TJ s více než
1.000 členy jich působí v každém
okrese 3 až 15, většinou ve vlastních
prostorách. Celorepublikové zázemí
má rovněž ÚAMK a. s. Uvedená
sdružení mají přibližně
1,6 mil. členů, z nichž přibližně
dvě třetiny jsou orientovány na rekreativní
formy sportu pro zdraví a kondici.
Právě převážně tento segment
členských základen je chápán
jako potenciální zdroj pojištěnců
ZP Sport.
3. Nábor specifické skupiny pojištěnců.
Ve spolupráci se subjekty kontrolovanými SP Group
jako strategického finančního a podnikatelského
partnera ZP Sport, zejména s komerčními pojišťovnami
a Podnikatelským penzijním fondem, který
je největším fondem důchodového
připojištění v ČR s cca 300.000
klienty.
Při tom vycházíme z úvahy, potvrzené
marketingovým šetřením, že skupině
občanů, kteří myslí na svou
budoucnost v oblasti zabezpečení ve stáří
není lhostejný ani jejich zdravotní stav
a jeho vývoj.
4. Otevřený nábor v souvislosti s aktivizací
části populace, oslovované postupně
programovou orientací ZP Sport.
Jakkoliv se zdá, že skutečně otevřený
nábor pojištěnců, jak byl realizován
nedávno kampaněmi některých ZP je
velmi vzdálenou perspektivou pro naši ZP Sport, je
nutno konstatovat, že tato praxe již byla úspěšně
založena, avšak nikoliv na principech "lákání
reklamou", ale s použitím věcných
argumentů. Výsledkem je nepochybný trend,
průkazný při pohledu na vlastní (původní)
kmen pojištěnců ZP Sport. Úbytek našich
pojištěnců získaných otevřeným
náborem je prakticky nulový, naopak tendence vykazuje
trvalý nárůst takto získaných
pojištěnců.
Je možno konstatovat, že skutečně otevřený
nábor pojištěnců v době, kdy
vládnou média a v nich komerční reklama,
nelze realizovat efektivně jinou cestou. Propojením
ZP Sport s věkovými kategoriemi dětí
a mládeže, organizovanými v Asociaci školních
sportovních klubů ČR, která soustřeďuje
svou péči především na "sportovně
nenadanou" a tedy dominující část
populace, je ale možno oslovit velmi efektivně prostřednictvím
škol rozsáhlý segment populace. Právě
ten, kde lze oprávněně očekávat
největší efekt z důsledného a
včasného uplatnění programové
orientace ZP Sport na prevenci.
K dokreslení šíře zázemí
potencionálních pojištěnců je
tedy vhodné ještě dodat, že jenom žáků
základních a středních škol je
v celé ČR více než 2 miliony. Vyjdeme-li
z výše uvedeného potenciálního
ideálního přirozeného zázemí
v rozsahu několika milionů osob lze konstatovat,
že reálný počet pojištěnců
(sportovně orientovaných) by se mohl již v
roce 1996 pohybovat v průměru 81 tisíc pojištěnců
a k 31. 12. 1996 by měl dosáhnout cílového
stavu 120 tisíc pojištěnců.
Tabulka aktualizovaného zdravotně - pojistného
plánu roku 1996 však uvádí průměrný
počet pojištěnců ve výši
140 tis. a cílový stav 200 tis. pojištěnců.
Z tohoto jednoznačně vyplývá skutečnost,
že ZP Sport se stává více otevřenou
zdravotní pojišťovnou. Jako již bylo zmíněno,
změna skladby pojištěnců (rozšíření
do mimosportovní sféry) navazuje na integrační
procesy s jinými zaměstnaneckými zdravotními
pojišťovnami (IMPULS MSZP, Prostějovská
ZP a ZZP Radix a ZEPO ZP).
ZP Sport v závislosti na výše uvedených
předpokladech a faktech je již od svého vzniku
pojišťovnou s reálnou celorepublikovou působností.
Vývoj počtu pojištěnců ZP SPORT
v roce 1996
Průměrný počet za rok | Plán k 31. 12. 1996 | |
Zaměstnanci | 56.000 | 80.000 |
Státem hrazení celkem | 74.200 | 106.000 |
z toho - do 60 let | 50,400 | 72 000 |
- nad 60 let | 23,800 | 34,000 |
OSVČ | 7,000 | 10,000 |
OBZP | 2,800 | 4,000 |
Celkem pojištěnců | 140,000 | 200,000 |
Ve smyslu § 12 zákona č.280/92 Sb. o resortních,
oborových, podnikových a dalších zdravotních
pojišťovnách ve znění platných
předpisů příjmy ZP Sport zahrnují
platby pojistného:
- od pojištěnců
- od zaměstnavatelů
- od státu
Mezi ostatní příjmy, se kterými zdravotně
pojistný plán kalkuluje, patří:
- dary a jiné příjmy z pronájmů
a zprostředkovatelské činnosti
- vlastní zdroje vytvořené používáním
fondů
- příjmy plynoucí z majetkových sankcí
(pokuty, penále, regresní náhrady)
- příjmy od zaměstnavatelů, u nichž
charakter vykonávané práce vyžaduje
zvýšenou péči o zaměstnance
3. 1. Pojistné od zaměstnavatelů
Při stanovení výše příjmů
z výběru pojistného bylo kalkulováno
s průměrnou měsíční
mzdou ve výši 7.800,- Kč.
3. 2. Pojistné od státu
Systém přerozdělování pojistného
ve smyslu § 20 a § 21 zákona č.592/92
Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění znamená ve svém důsledku
snížení teoretických příjmů
na pojištěnce, za které je plátcem pojistného
stát, o 36.246 tis. Kč.
Teoreticky propočet příjmů:
Podle počtu pojištěnců, za které
je plátcem pojistného stát - (74.200) x 220
Kč x 12 měsíců - by ZP Sport dosáhla
výše příjmů 195,888 tis. Kč,
skutečnost je však vlivem přerozdělovacího
systému jiná, vzhledem k předpokládané
struktuře pojištěnců je ZP SPORT značně
znevýhodněna a to vzhledem k tomu, že skutečné
čerpání pojištěnců hrazených
státem je výrazně vyšší,
nežli jsou státem poskytované příspěvky.
Propočet příjmů na pojištěnce
státem hrazené ovlivňují:
- struktura pojištěnců ZP Sport, za které
je plátcem pojistného stát, k celkovému
počtu pojištěnců státem hrazených
v celé ČR
- minimální mzda ve výši 2 500,- Kč
- předpokládaná výše výběru
pojistného v kategoriích zaměstnanec, OSVČ
a OBZP
Zkušenosti z uplatňování přerozdělování
neodpovídají současným trendům
vývoje tohoto systému: při stanovení
výše příjmů bylo uvažováno
s rovnoměrností ve výběru pojistného,
i když některé zdravotní pojišťovny
v tomto směru signalizují objektivně nepříznivý
vývoj. Na základě těchto kalkulací
představuje plán příjmu z přerozdělení
částku ve výši 159.642 tis. Kč.
Ztráta z přerozdělení ve výši
cca 40 milionů korun je paradoxní, přihlédneme-li
k věkovému rozložení integračním
procesem získaného aktuálního pojistného
kmene ZP Sport, který je charakteristický poměrně
vysokým podílem pojištěnců hrazených
státem.
Přes tyto nepříznivé faktory, které
jsou dány zejména chybnou metodikou přerozdělování,
je z dalšího textu a tabulkové části
zřejmé, že v celkové bilanci ZPP ZP
Sport lze díky efektivním formám finančního
řízení a kontroly dosáhnout i za těchto
okolností vyrovnaný, respektive kladný výsledek.
3. 3. Pojistné od OSVČ
Plán příjmů u OSVČ a OBZP počítá
s částkou 337,- Kč měsíčně,
které jsou tyto osoby povinny ze zákona hradit (při
výpočtu bylo kalkulováno s minimální
mzdou ve výši 2 500,- Kč).
3. 4.Ostatní příjmy
úroky z bankovních účtů | 1.500 tis. Kč |
penále a pokuty | 1.500 tis. Kč |
příjmy z řízení o náhradu škod | 1.000 tis. Kč |
příjmy z podnikatelských aktivit | 1.000 tis. Kč |
dary | 5.000 tis. Kč |
Výše plánovaných úroků
z bankovních účtů je sice negativně
ovlivněna počátečními minimálními
zůstatky finančních prostředků
na účtech ZP Sport, avšak v důsledku
spolupráce se strategickým finančním
partnerem lze očekávat vysoce efektivní využití
finančních zdrojů, zejména aplikací
řady progresivních nástrojů finanční
politiky v oblasti krátkodobých finančních
operací. Ty se projeví závěrem roku
1996 a v plné míře v roce 1997.
Výše plánovaných příjmů
z pokut a penále je ovlivněna změnou legislativy
v průběhu roku 1995, kdy došlo ke snížení
procenta penále z 0,3% na 0,1% dlužného pojistného
za každý den prodlení.
Plánovaná výše příjmů
z podnikatelských aktivit zahrnuje zisk ze zprostředkovatelské
činnosti ZP Sport pro komerční pojišťovnu
na pojištění úhrad zdravotní
péče v zahraničí, případně
ze zprostředkovatelské činnosti z dalších
aktivit a spoluprací, jako např. v oblasti penzijního
připojištění.
Plán 1996 (v tis. Kč) | Průměr na 1 poj. Kč/rok | Průměr na 1 poj. Kč/měsíc | |
Pojistné celkem | 906.948 | 6.478 | 540 |
z toho - zaměstnanci | 707,616 | 12.636 | 1.053 |
- státem hrazení - očekávaný reálný příjem | 159.642 | 2.151 | 179 |
- OSVČ | 28.350 | 4.050 | 337 |
- OBZP | 11.340 | 4.050 | 337 |
Ostatní příjmy celkem (úroky z bank. účtů, penále) | 10.000 | 71,42 | 6 |
Příjmy celkem | 915.948 | 6.550 | 546 |
4. 1. Výdaje na zdravotní péči
4. 1. 1. Dostupnost zdravotní péče
pro pojištěnce ZP Sport
ZP Sport je zdravotní pojišťovnou s celorepublikovou
působností. Z tohoto faktu jednoznačně
vyplývá, že síť zajištění
dostupnosti zdravotní péče musí být
budována koncepčně a velmi zodpovědně.
Je nutno smluvně zajistit přednostně obory
léčebně - preventivní péče,
odborné ambulantní péče a hospitalizační
péče tak, aby byla zajištěna dostupnost
zdravotnických služeb pro všechny pojištěnce
ZP Sport.
Při budování sítě smluvních
zdravotnických zařízení bude vedení
ZP Sport spolupracovat se zástupci České
lékařské komory, České stomatologické
komory, České lékárenské komory
a v jednotlivých regionech pak také s příslušnými
okresními zdravotními rady.
4. 1. 2. Výdaje ze základního fondu
zdravotního pojištění
ZP Sport ve svém zdravotně pojistném plánu
pro rok 1995 předpokládá celkové výdaje
na zdravotní péči plně nebo částečně
hrazenou ze základního fondu zdravotního
pojištění ve výši 843.552 tis.
Kč, tj. 93,01% z vybraného pojistného po
přerozdělení.
Kalkulace vychází z dostupných zveřejněných
statistických údajů jiných zdravotních
pojišťoven, předpokládaného vývoje
cen léčiv a PZT, systému bodového
hodnocení, chování zdravotnických
zařízení a dalších faktorů,
které výdajovou stránku ovlivňují.
Výdaje na zdravotní péči obsahují
splátky závazků převzatých
v rámci integrací s IMPULS MSZP, Prostějovská
ZP, ZZP Radix a ZEPO ZP, jejichž závazky vůči
zdravotnickým zařízením se přibližují
částce 100 mil. Kč.
Je zpracováván splátkový kalendář
tak, aby do tří let byly uhrazeny veškeré
závazky vůči smluvním partnerům
a při tom byly dodrženy smluvní lhůty
splatnosti za zdravotnické výkony vykázané
v roce 1996 a respektována maximální výše
vlastních nákladů ZP Sport 7% při
aktivním zapojení všech zúčastněných
subjektů, podílejících se na jejich
vzniku, na průběhu konsolidace.
Metodika vyrovnání závazků převzatých
za integrované ZP je vzhledem k tomu, že jde o specifický
proces, kterým se ZP Sport zvláštním
způsobem prezentuje, zpracována v samostatné
příloze tohoto ZPP.
ZP SPORT vyvíjí snahu o získáni dalších
cizích zdrojů (kromě stávajícího
písemného příslibu finanční
skupiny SP Group a. s.) tak, aby navrhovaný splátkový
kalendář byl reálně plněn.
4. 1. 3.Faktory ovlivňující výdaje
na zdravotní péči plně nebo částečně
hrazenou
Výdaje na zdravotní péči plně
nebo částečně hrazenou ve všech
zdravotních pojišťovnách narůstají
mnohdy neúměrně.
Privatizace zdravotnictví s sebou přinesla i značný
početní nárůst zdravotnických
zařízení a ordinací odborných
lékařů vykazujících nové
objemy bodových výkonů a častou preskripcí
drahých dovozových i tuzemských léků,
četnější indikací lázeňské
léčby a to z důvodu udržení si
stávající klientely a získávání
klientely nové.
Nelze opomenout ani skutečnost, že do praxe jsou uváděny
nové, nákladné léčebné
a vyšetřovací metody, používány
častěji jednorázové nástroje
a předepisovány dovozové léčebné
přípravky.
4. 1. 4. Mnoho očekáváme od nového
Seznamu zdravotnických výkonů, Seznamu léčiv
a pomůcek zdravotnické techniky, které již
budou mít jednoznačný výklad, jasný
jak pro poskytovatele zdravotnických služeb, tak pro
zdravotní pojišťovny a povedou tak k potřebné
regulaci ve financování zdravotnictví jako
celku. Při zásadních změnách
těchto Seznamů je však nezbytnou podmínkou
i včasnost jejich předání zdravotním
pojišťovnám před účinností
tak, aby mohla být včas realizována opatření
pro jejich uplatnění.
4. 1. 5.preventivní programy
Ve zdravotně pojistném plánu jsou výraznou
složkou zdravotní politiky ZP Sport preventivní
programy. Jejich výsledkem bude v následujících
letech prodloužení aktivního období
života, snížená nemocnost a tedy i statisticky
významné snížení nákladů
vynakládaných na zdravotní péči.
Správně orientovaná a organizovaná
primární prevence sníží počet
klientů, kteří potřebují nákladnou
zdravotní péči.
ZP Sport tyto preventivní programy jako např.:
- kardiovaskulární
- komplexní zdravotní péče o sportovce
- onkologický
- stomatologický a další
nechápe paušálně, ale vychází
ze zásady, že lidé se od sebe liší
fyziologicky, biochemicky i psychicky. To je důvodem k
cíleným sice, avšak ekonomicky efektivně
prováděným vyšetřením,
odpovídajícím přiměřeně
potřebě přesného, individuálního
stanovení potřebných léčebně-preventivních
opatření, která jsou mnohem úspěšnější,
podaří-li se při ochraně zdraví
navodit vlastní aktivitu občana.
Integrací s dalšími zdravotními pojišťovnami
došlo k výraznému, i když přechodnému,
odchýlení se ZP SPORT od základní
orientace na nábor pojištěnců ve sportovním
prostředí, který měl vytvořit
převážně mladou a relativně zdravou
klientelu. Zdravotně - společenské zaměření
činnosti ZPS se mělo soustředit na dlouhodobé
udržení příznivého zdravotního
stavu klientely důsledným uplatňováním
všech známých metod prevence. Integrace navodila
zcela novou situaci, která vyžaduje specifické
řešení:
Naplnění potřebného počtu pojištěnců
integrací vytvořilo věkovou strukturu klientely,
která s sebou přináší pro ZP
SPORT stejná rizika, jakým byly vystaveny ostatní
zdravotní pojišťovny a která vedla u mnohých
z nich k neschopnosti platit včas pohledávky poskytovatelů
zdravotní péče, proto v rámci preventivních
programů bylo třeba modifikovat priority v zahájení
jejich realizace. Typickým příkladem je kardiovaskulární
program, který se ukazuje právě vzhledem
k tomuto posunu ve skladbě pojištěneckého
kmene významnější prioritou, nežli
se jevilo při práci na původních koncepcích
zdravotní politiky.
Odborná skupina ZP SPORT totiž vyspecifikovala, že
hlavní podíl na nárůstu spotřeby
zdravotní péče po 40. roce věku, mají
kardiovaskulární onemocnění (dále
jen KVO). Jde o částku 5 - 8 tis. Kč ročně
na pojištěnce. Tyto průměrné
náklady stoupají od 40. roku a dolní hranice
uvedeného finančního rozmezí až
do 80. roku věku pojištěnců, kdy se
pohybují u jeho horní hranice. Jde o položku,
dosti dobře ovlivnitelnou aktivní zdravotnickou
činností.
ZPS má možnost využít know how nadace
"Srdce proti infarktu" ke screeningu a náležitému
ošetření té části svého
pojištěneckého kmene, která je ohrožená
postižením KVO. Medicínské poznatky
o příčinách KVO se v posledních
letech prohloubily takovou měrou, že dovolují
uvažovat o tak výrazném sníženi
incidence těchto chorob, že se jejich snížený
výskyt projeví jako hlavní zdroj možných
finančních úspor v oblasti zdravotního
pojištění a péče o zdraví
vůbec.
Počty pojištěnců, ohrožených
postižením KVO, podle krajů a druhu KV rizika:
Kraj | Riziko dle věku (do 64 let) | Genetické riziko ve skupině 19 - 40 let | Ohrožení starší (nad 64 let) | CELKEM |
Praha | 2 747 | 243 | 2 199 | 5 189 |
Středočeský | 1 029 | 82 | 824 | 1 935 |
Jihočeský | 1 728 | 157 | 1 378 | 3 263 |
Západočeský | 103 | 98 | 832 | 196 |
Severočeský | 1 717 | 149 | 1 383 | 3 249 |
Východočeský | 11 344 | 987 | 8 90 | 21281 |
Jihomoravský | 831 | 510 | 4 658 | 10 999 |
Severomoravský | 8 918 | 780 | 7 124 | 16 822 |
CELKEM | 34.349 | 3.006 | 27.348 | 75.403 |
Tabulkový přehled ukazuje vysloveně nepříznivou
věkovou strukturu pojištěnců, ve které
je zastoupena 13,6% věková skupina starších
64 let. V tabulkou definovaných rizikových pojištěncích
představuje tato počtem významná věková
skupina více než 36%. S touto věkovou skupinou
se až dosud v představách o možném
provedení KV prevence nepočítalo. V daném
složení klientely to však bude nezbytné.
Praktické využívání poznatků
vyplývajících z tohoto programu je jedním
ze stěžejních záměrů ZP
Sport. Jsme přesvědčeni, že plně
naplňuje motto ZP Sport - je lepší nemocem
předcházet, nežli je léčit.
Na preventivní programy budou vyčleněny finanční
prostředky získané z jiných zdrojů,
nežli je výběr pojistného a to přinejmenším
v objemu, jak je uvedeno v tabulkových přílohách.
Rezervní fond podle zákona č. 280/92 Sb.
o resortních, oborových, podnikových a dalších
zdravotních pojišťovnách, ve znění
pozdějších předpisů a ve smyslu
vyjádření MF ČR čj. 143/43
a 348/195 ze dne 30. 8. 1995, což jsou 3% průměrných
ročních výdajů základního
zdravotního fondu zdravotního pojištění,
je ZP Sport povinna vytvořit až k 29. 12. 1997.
Plán 1996 (v tis. Kč) | Průměr na 1 poj. Kč/rok | Průměr na 1 poj. Kč/měsíc | |
Zdravotní péče celkem | 853.552 | 6.096,80 | 508,07 |
z toho - zdravotní péče plně nebo částečně hrazená | 843.552 | 6.025,37 | 502.11 |
- rozšířená zdravotní péče | 10.000 | 71.43 | 6 |
Rezervní fond | 0 | 0,00 | 0,00 |
4. 3. Plán výdajů na vlastní činnost
pojišťovny
Plán výdajů na vlastní činnost
pojišťovny vychází z platné metodiky,
tzn. kalkulace provozních výdajů maximálně
do výše 7% z celkových příjmů
po přerozdělení, včetně investic.
V souladu s touto metodikou bylo stanoveno procento provozních
nákladů včetně investic ve výši
6.99%.
Plán osobních nákladů (mzdy, OON a
základní sociální náklady)
vychází ze skutečnosti v roce 199 a je propočten
na průměrnou mzdu ve výši 10.200 Kč.
Plán 1996 (v tis. Kč) | Procento z příjmů | Průměr na 1 poj. za rok (Kč) | |
Vlastní činnost pojišťovny celkem | 63.395 | 6,99 | 452.83 |
Fond provozní režie celkem | 63.39 | 6.99 | 42.83 |
z toho - osobní náklady (mzdy, OON, zák. soc. dávky) | 32.287 | 3.56 | 230,00 |
- odpisy | 4.020 | 0.30 | 19.20 |
- provozní náklady | 26.271 | 3.0 | 196,9 |
Ostatní fondy provozní režie celkem | 816 | 0,09 | 5.83 |
z toho - fond rozvoje ZZP | 45 | 0,06 | 3.2 |
- fond rezerv provozní režie | 0 | 0,00 | 0,00 |
- sociální fond | 0 | 0,00 | 0,00 |
- stimulační fond | 362 | 0,04 | 2,59 |