(10.00 hodin)
(pokračuje Ibl)
Podle soudního řádu správního bude pak i proti jejich rozhodnutí přípustná kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který pak i v těchto věcech může judikaturu sjednocovat.
Navrhovaná novela koncepci zákona nikterak nemění. Jejím záměrem je řešit aktuální problém, tj. nepružnost soudního přezkumného řízení, způsobenou zejména neúměrným a neracionálním zatížením jediného soudu touto agendou.
Aby, jak bylo řečeno, navrhovaná úprava splnila sledovaný účel, tj. umožnění plynulého projednávání azylových věcí ve správním soudnictví, je nezbytné, aby její účinnost nastala ke stejnému datu jako účinnost soudního řádu správního, tj. k 1. lednu 2003. Na podporu tohoto návrhu lze uvést i to, že z legislativního hlediska se jedná pouze o poměrně stručnou a v zásadě technickou úpravu.
Proto i v souladu s předkladatelem navrhuji, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, souhlas již v prvním čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první přihlásil pan poslanec Miroslav Beneš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Beneš: Vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, musím se přiznat, že jsem byl velmi napjat, jakým způsobem se pan místopředseda vlády a ministr spravedlnosti vyrovná s odůvodněním návrhu novely zákona. Přiznávám, že coby od právního experta jsem očekával metodu, kterou zvolil.
Trochu mě zarazilo - a možná to souvisí s tím, že vláda je dominantně kontinuující - že se vůbec nezmínil o tom, jak vlastně ten problém vznikl. A problém vznikl, alespoň já si to myslím, ve fázi přípravy správního soudnictví, ve fázi rozhodování o ustavení Nejvyššího správního soudu, ve fázi, kdy prostě jsme něco opomněli. A dámy a pánové, kdyby došlo k výměně vlády, bylo by nepochybně úvodní slovo ministra spravedlnosti výrazně razantnější, výrazně silnější, výrazně více kritizující minulost a kroky předchozí vlády, a tak mi nezbývá, než to učinit za opozici já.
Vážené dámy, vážení pánové, vezměme si ponaučení z tohoto případu. Vezměme si ponaučení, že pokaždé, když přijímáme nějakou zásadní novelu, že je třeba myslet na každou situaci, na každý okamžik, který může nastat a prakticky vždy nastává. Ano, zde po nějaké relativně krátké době jsme si uvědomili, že v jednom modelovém případě, který znamená, jak pan místopředseda vlády uvedl, zhruba 5000 konkrétních případů, konkrétních osudů lidí, napravujeme to, co jsme si v době, kdy jsme přijímali zásadní koncepční rozhodování, neuvědomili.
Vážené dámy, vážení pánové, prostřednictvím pana předsedajícího bych se chtěl pana ministra zeptat a chtěl bych, aby mě ubezpečil, že opravdu garantuje, že v souvislosti se zavedením správního soudnictví se nedostaneme v brzké době do situace, kdy zjistíme, že něco naším opomenutím - myslím především opomenutím exekutivy, která pro zákonodárný sbor připravuje podklady - nedojde k nějaké komplikaci, k nějaké situaci, kdy bude existovat konkrétní kauza, která nebude ošetřena naší komplexní novelou, resp. bude ošetřena velmi komplikujícím procesem té novely. To je jedna věc. Jsem totiž přesvědčen, že život nám ukáže, že takových případů může být víc, a byl bych rád, abychom se jich co nejvíce vyvarovali, a to v dostatečném časovém předstihu.
A druhá věc, ta se týká § 90 odst. 2. To je přece totální popření…
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Já musím bohužel poznamenat, že pan poslanec Beneš má plnou pravdu, že se odmlčel. Žádám celou sněmovnu, aby se uklidnila. Jednáme opravdu ve zkráceném procesu a bylo by dobře, abychom si řadu věcí všichni dobře uvědomili.
Poslanec Miroslav Beneš: Vážené dámy, vážení pánové, já jsem se odmlčel nejenom kvůli tomu, že předseda poslaneckého klubu ČSSD, která je tvůrkyní těchto novel a která si mnohdy neuvědomuje, že pak je zapotřebí to napravovat, ale odmlčel jsem se také proto, že tři ministři vlády se naprosto hlasitě bavili při projednávání této věci. To pak možná vede k tomu, že vláda si neuvědomuje, že § 90 odst. 2 slouží pouze pro výjimečné případy, nikoli pro přijetí komplexní novely komplexního procesu, a teprve potom že se zjistí, že něco není v pořádku. Myslím, že si pan místopředseda vlády všiml, že jsme v tomto případě veto nenavrhovali prostě proto, že jsem si vědomi, že je zapotřebí bezodkladné přijetí, a že možná zrovna toto je situace, kdy ten § 90 odst. 2, kdy ale znovu upozorňuji, že vláda nese podle mého názoru odpovědnost za to, že přehlédla to, že tato situace nastane.
Takže, vážené dámy, vážení pánové, abych směřoval ke konci, tak za prvé se obracím prostřednictvím pana předsedajícího na všechny členy vlády, aby když už dávají podle § 90 odst. 2 něco do jednání Poslanecké sněmovny, aby tedy nerušili její průběh. To tedy za prvé.
A za druhé - obracím se na všechny členy této Poslanecké sněmovny, aby si uvědomili, že jakékoli jejich hlasování znamená změnu zákonů, které např. v tomto případě se týkají do konce tohoto roku pěti tisíc životních osudů.
Vážené dámy, vážení pánové, být členem zákonodárného sboru je věc velmi odpovědná. Prosím, abychom k tomu všichni takto přistupovali a abychom stále nepřijímali novely novel. Děkuji. (Potlesk poslanců klubu ODS.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Benešovi. Přihlásil se pan místopředseda vlády Pavel Rychetský. Požádal bych o klid, aby pan místopředseda vlády mohl odpovědět na otázky, které zatím v obecné rozpravě padly. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Rychetský: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, mohl bych hovořit o tom, že i když došlo k jisté kontinuitě vlády, že ministr spravedlnosti se změnil, to znamená, že se změnil autor a předkladatel tohoto zákona, ale já to neřeknu, já řeknu něco úplně jiného.
To, co tu bylo řečeno, tak úplně není. To, co totiž předložila před rokem vláda v podobě zákona o soudním řádu správním, to opravdu předpokládalo, že neskončené věci na Vrchním soudu v Praze přejdou 1. ledna na Nejvyšší správní soud. A teď žádám od vás změnu, aby těchto pět tisíc věcí nepřešlo na Nejvyšší správní soud, ale aby se rozložily po krajích. Říkám to proto, že Nejvyšší soud správní by mohl být skutečně dnem 1. ledna totálně zahlcen. Až potud není žádného sporu.
Dovolím si vás ovšem upozornit na jednu malou drobnost. Když totiž vláda před rokem předložila tuto právní úpravu, bylo v ní napsáno, že Nejvyšší správní soud bude mít sídlo v Praze. Bylo tam napsáno, že soudci Vrchního soudu v Praze se stávají soudci Nejvyššího správního soudu v Praze. Považovali jsme za dobré, aby ti, jejichž nedodělky to jsou, je dále vyřídili.
Přemístěním sídla Nejvyššího správního soudu z Prahy do Brna došlo ale k neuvěřitelné situaci, že většina těchto soudců odmítla se odstěhovat se svými rodinami do Brna a nevyjádřila souhlas s tímto přemístěním. Proto nám nyní v Brně vzniká tento problém, který teď doháníme. Takže opravdu nedoháníme legislativní chybu, doháníme fakt, že - jak se jistě všichni pamatují - pan poslanec Koudelka z klubu ČSSD nám tady abych tak řekl přehodil s vaší pomocí Nejvyšší správní soud z Prahy do Brna.
***