(16.10 hodin)
(pokračuje Koudelka)
Pokud zde byla zmíněna situace v české justici, která, jak bylo řečeno, není jednoduchá, pak ústavně právní výbor stál před otázkou, zda má absolutizovat tzv. právní purismus, právní čistotu a nevyužít této možnosti novelizovat OSŘ v příslušných ustanoveních, či zda má sice přistoupit na tuto praxi, která není ideální, ale nikoli neznámou v této sněmovně, v tomto Parlamentu. Ústavně právní výbor zvolil cestu účelovou, ale také účelnou a rozhodl se i za cenu toho, že bude kritizován, jak tu padla kritika od pana kolegy Vymětala, rozhodl se tedy jít cestou, která má umožnit zachovat fungování české justice, zachovat vynášení pravomocných rozsudků.
Chtěl bych ještě upozornit, že tam jsou řešeny dvě věci. Pan poslanec Vymětal má pravdu, že jedna věc se týká doručování všem účastníkům, a druhá věc je doručování soudním exekutorům, kdy OSŘ v novelách, jak byl upravován v minulém období a jak tyto novely procházely různými výbory v různém časovém údobí, doznal toho, že ve stejném zákoně byl dvakrát uveden § 48e - dvakrát, dvakrát tam bylo stejné označení s jiným textem. To vedlo samozřejmě k nejasnostem, a proto v této druhé věci byl zachován text stávajících ustanovení, ale bylo upraveno číslování. Proto je celý ten text uveden v § 48e a v § 48f, který se týká doručování soudním exekutorům a úřadu pro zastupování státu.
Uznávám tedy, že to není ideální cesta, ale že to je cesta, která není neznámá v této sněmovně, a podle nás to byla cesta v dané chvíli dobrá a možná správná.
Co se týká zákona o zoologických zahradách, k tomu mohu dodat jen to, že v tomto zákoně je buď to, co navrhla vláda, anebo to, co prošlo hlasováním v ústavně právním výboru. Protože žádný člen ústavně právního výboru nenavrhl novelu zákona o zoologických zahradách, proto tam tento zákon uveden není. Pokud měl pan poslanec Vymětal zájem dát tam zákon o zoologických zahradách, mohl jako nečlen ústavně právního výboru do výboru přijít, protože poslanci mohou chodit i na výbory, jejichž nejsou členy, tento návrh mohl předložit, a možná i já bych ho býval podpořil, i když nevím, zda ano.
Tolik mé vysvětlení.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, členové vlády, obracím se ve svém vystoupení výhradně na pana místopředsedu vlády a ministra spravedlnosti, ale také koordinátora legislativní činnosti v naší zemi.
Bylo by snad i v této souvislosti už konečně na místě otázku doručování písemností v našem právním řádu opravdu upravit takovým způsobem, aby se jí nemusel zabývat každý zvláštní zákon. O této otázce jsme v minulém funkčním období hovořili několikrát, především při diskusi o novém poštovním zákonu. Tehdy se ovšem bohužel tyto věci nepodařilo vyřešit, a dokonce se nepodařilo ani odhlasovat doporučení sněmovny vládě, aby se touto otázkou zabývala. Zdá se ale, že tato věc je opravdu aktuální.
Já vás ujišťuji, pane místopředsedo vlády, že není řešení, když si každý, kdo bude potřebovat doručovat poštu, zřídí své vlastní doručovací služby se svými zvláštními a vlastními pravidly. Dnes je situace, jak dobře víte, taková, že je způsob doručování popsán v zákoníku práce, je popsán způsob doručování finančních úřadů, je popsán způsob doručování justičních orgánů, je popsán způsob doručování policie, je popsán způsob doručování v rámci poštovního zákona a pravděpodobně ještě v dalších předpisech.
Nemyslím si, že by snad bylo třeba nové usnesení Poslanecké sněmovny, ale dávám vám návrh, abyste se konečně touto problematikou vážně zabývali a našli takové řešení, aby ti, kteří mají doručovat a kteří stále jsou ve státním vlastnictví, vykonávali své funkce tak, jak mají, a aby nebylo nutné řešit tuto věc v dalších zákonech, ještě k tomu v zákonech, které se vůbec podobné problematiky netýkají, i když pan zpravodaj to velmi umně zdůvodnil, že také podle tohoto zákona budou možná v následujících 50 letech doručeny až tři písemnosti.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má pan poslanec Miloslav Výborný.
Poslanec Miloslav Výborný: Dámy a pánové, pan poslanec Vymětal položil dvě otázky. Cítím povinnost také na ně odpovědět, ale pouze na tu první, protože otázka, která se týká zoologických zahrad, podle mého úsudku nebyla panem poslancem míněna vážně, na tu tedy odpovídat nebudu.
Pan poslanec Vymětal má pravdu, že ten postup, který zvolil ústavně právní výbor, je postup nepěkný, že by neměl být používán, že byl mnohokrát právem kritizován, a to právě i členy ústavně právního výboru, a přistoupit k takovému opravdu účelovému - byť účelnému - řešení bychom měli jen velmi zřídka, možná vůbec nikdy, a velmi, velmi opatrně.
Ale ta situace je opravdu taková - a členové ústavně právního výboru to cítí, protože cítí svoji spoluodpovědnost za chod justice - ta situace je opravdu taková, že každého dne je našimi soudy doručováno zhruba 40 tisíc zásilek. Od 1. ledna se ale může stát, že tyto poštovní zásilky nebude možno jako poštovní zásilky vůbec doručovat, a bude-li to možné, pak se to bude dít za cenu asi šestinásobnou proti současnému stavu. To vskutku může způsobit kolaps justice.
Je pravdou, že tato změna v otázkách doručování se do novely OSŘ s účinností, která má teprve nastat, dostala na základě iniciativního návrhu poslanců, to řekl pan místopředseda vlády Rychetský správně, ale to je pravda jenom formální. Skutečnost byla taková, že tu změnu zpracovávalo Ministerstvo spravedlivosti pod vedením předchůdce pana ministra. Nešlo tedy o nějaký počin jednotlivého poslance, který by vymyslel něco údajně lepšího.
Dámy a pánové, ačkoli považuji ten postup ústavně právního výboru obecně za kritizováníhodný, velmi vás prosím, abyste jej v tomto případě akceptovali. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Táži se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Nevidím nikoho, končím tedy obecnou rozpravu.
Ptám se pana zpravodaje a pana navrhovatele, přejí-li si vystoupit. Nejdříve se o slovo přihlásil pan ministr vnitra.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, k otázce pana poslance Vymětala byla myslím diskuse dostatečná a upřímně řečeno, netýká se merita zákona.
Zapadla však připomínka pana poslance Fajmona, která se týkala § 4 návrhu zákona, kde se hovoří o pracovních jazycích EU. Myslím, že to je věc, která bude rozhodnuta hlasováním, pokud pan poslanec Fajmon předloží příslušný návrh v podrobné rozpravě, ale přeci jen si myslím, že je dobré říci, jak tato věc vznikla.
Za prvé není dobré zaměňovat pracovní jazyk pro účely tohoto zákona s pracovním jazykem na nejrůznějších grémiích a jednáních EU, protože pracovním jazykem EU pro účely tohoto zákona se rozumějí takové věci, které jsou v tomto zákoně jasně popsány, např. v § 20, kde se hovoří o tom, že Ministerstvo vnitra má povinnost zveřejnit informace o podmínkách kandidatury, nebo v § 22 odst. 2, kde se hovoří o prohlášení kandidáta, v § 33 odst. 2, kde se hovoří o tom, jaké materiály by měly být ve volební místnosti - v tomto odstavci jde o tento volební zákon, aby byl v příslušných jazycích EU -, nebo v § 33 odst. 4, kde se hovoří o vzdání se mandátu.
***