(17.10 hodin)
(pokračuje Krajíček)
Jsem si jist, že odpovědnost stavebníka za bezpečnost práce a ochranu zdraví nebude nikdy větší, než je mu uloženo v § 5 návrhu tohoto zákona. To znamená - zcela mizivá. Dnes je odpovědnost na úseku bezpečnosti práce a ochrany zdraví včetně trestněprávní odpovědnosti na straně zhotovitele, na jeho straně zůstává, ať tento návrh zákona přijmeme, nebo ne. Pokud stavebník bude pouze reagovat na ustanovení návrhu zákona, pak jsem přesvědčen, že ani pokuta, kterou mu může uložit orgán odborného stavebního dozoru v souladu s § 6 odst. 2 písm. t) novelizovaného zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, nebude jeho nákladem.
Velmi vážným problémem návrhu zákona je uložení povinností stavebníku určit koordinátora před zahájením prací na díle, ale zákon neukládá povinnost koordinátorovi tuto funkci pro stavebníka vykonávat. S obdobným problémem, který přecházíme stydlivým mlčením, se již dnes potýkáme u stavebních podnikatelů, kteří působí v různých místech naší republiky, kdy jim zákoník práce ukládá povinnost mít závodního lékaře, ale lékař nemá povinnost smlouvu se zaměstnavatelem uzavřít. Odpovědnost stavebníka se tedy v tomto návrhu zákona zcela vyřešit nepodařilo.
Ještě mi dovolte k odpovědnosti poznámku. Tento návrh zákona by zcela jistě neumožňoval řešit odpovědnost podnikatele, který nechal provádět opravy obchodního domu Ostravica, jak nás přesvědčoval ve své perličce pan poslanec Michalík ve svém vystoupení v obecné rozpravě při projednávání tohoto návrhu zákona na minulé schůzi.
Nyní bych se zmínil o funkci koordinátora. Chci věřit, že předkladatel byl veden snahou zlepšit situaci v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví na staveništi. Docela věrně zapracoval směrnici do návrhu zákona. Aby však tento přínos byl skutečný a nebyl pouhou nákladovou položkou pro stavebníka, realizovaný ať z veřejných, či soukromých prostředků, musím říci o některých skutečnostech, které v návrhu zákona postrádám.
Za prvé je to odborná způsobilost koordinátora. Podle návrhu činnosti koordinátora při přípravě díla a k realizaci díla je zřejmé, že koordinátor nemůže být bezpečnostním technikem v našem současném pojetí, ale ve své podstatě vzniká nová profese v procesu investiční výstavby, kterou může zastávat skutečný stavební odborník s dostatečnými znalostmi a zkušenostmi v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví s dostatečnými stavebně odbornými znalostmi a zkušenostmi a dostatečnými koordinačními znalostmi a zkušenostmi.
Pro splnění těchto podmínek je bezpodmínečně nutná praxe a taktéž doplňkové vzdělání. Pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu činnosti koordinátora musí uchazeč absolvovat doplňkové vzdělání. Pokud si ztotožním osnovu doplňkového vzdělání s návrhem vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí o obsahu a organizaci odborné zkoušky a postupu ověřování znalostí a dovedností nezbytných pro činnost koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích, pak mám obavu, že nebudeme mít koho akreditovat ani vzdělávat.
Zpracování plánu BOZ pro konkrétní stavbu bude vysoce odborným dílem, ovšem v návrhu zákona je o něm pojednáno jen velmi obecně. Koordinátor pro jeho zpracování bude muset znát harmonogram stavby, jednotlivé druhy prací a použitých technologií, bezpečnostní vztahy k ostatním účastníkům stavebního řízení, zařízení staveniště apod. Vlastní zpracování plánu BOZ bude muset mít nejen textovou ale zřejmě i výkresovou část.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Promiňte, pane poslanče, že vás přerušuji, ale chci jenom upozornit kolegyně a kolegy, aby se ztišili, případně aby si šli vyměňovat své názory za dveře jednací síně.
Prosím, pokračujte.
Poslanec Miroslav Krajíček: Z toho vyplývá, že skutečný koordinátor bude vysoce specializovaný odborník a podle toho budou také vypadat náklady související s jeho činností.
Nyní k nákladovosti. O nákladech souvisejících se zavedením funkce koordinátora a jeho činnosti návrh zákona neříká vůbec nic. Je nezbytně nutné specifikovat činnost koordinátora ve všech výkonových fázích výstavby a s tím související nákladovost. Mám za to, že tuto problematiku, osnovy doplňkového vzdělání, zpracování plánu BOZ by mělo snad řešit nařízení vlády. Toto nařízení by mělo řešit i nákladovost související s funkcí koordinátora. Nákladovost by měla být navázána na všeobecně uznávaný a přijímaný a používaný výkonový a honorářový řád Českého svazu stavebních inženýrů, který rozlišuje jednotlivé výkonové fáze výstavby a má zpracovanou kategorizaci staveb a objektů dle jednotlivých druhovostí. Rozlišuje honorářové zóny. Tato konstrukce výkonového a honorářového řádu by pak zcela jistě uspokojivým způsobem řešila a definovala nejen postavení koordinátora v jednotlivých fázích výstavby, ale i rozsah jeho činnosti.
Na závěr mi, pane minstře, dovolte dotaz. V současné době platí vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 324 z roku 1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízeních při stavebních prací, včetně souvisejících technických norem. Bude tato vyhláška ke dni účinnosti návrhu zákona zrušena, nebo bude platit souběžně s nařízením vlády o dalších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, jak nám již její název signalizuje a které nám předkládáte v dodatku ke sněmovnímu tisku 72?
Vzhledem k tomu, že mám zájem, aby činnost koordinátora nebyla činností formální a formalizovanou, jak se můžeme dozvědět i z informace ze zahraničí, kde mají zkušenost s výkonem funkce koordinátora, nezbývá mně, než navrhnout, aby vláda předkládaný návrh zákona dopracovala. Podávám tedy návrh na vrácení návrhu zákona předkladateli k dopracování.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane zpravodaji. Hlásí se ještě někdo další do rozpravy? Jestliže se nikdo nehlásí, rozpravu končím a táži se pana ministra a zpravodaje, zda chtějí vystoupit se svými závěrečnými slovy. Pan ministr si přeje vystoupit. Prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, vidím, že každý z nás zde má své vlastní poradce, kteří jsou přesvědčeni o tom, že jejich odborný názor je ten správný. Vidím také, že paní poslankyně Páralová si velmi pozorně nastudovala nařízení a vyhlášky. Chci zdůraznit, že tyto materiály neprošly připomínkovým řízením, jde o návrh, který je možný dopracovat.
Předmětem našeho jednání není ale vládní nařízení a vyhlášky, ale předmětem našeho jednání je zákon. Chápu, že se někomu může více či méně líbit, záleží také na tom, zda má, či nemá rozpor vlastních zájmů vzhledem ke svým aktivitám v této oblasti. To je pochopitelné.
Co je pro mě zásadní a důležité, je to, že tento zákon a nakonec i praxe, která se ukázala v zahraničí, jednoznačně vede ke snižování úrazovosti v oblasti stavebnictví. A samozřejmě je možné pracovat na podobných normách, ale nikdy nebudou dokonalé, samozřejmě budou na tyto náležitosti různé názory různých odborníků, protože to tak v praxi existuje.
***