(18.00 hodin)
(pokračuje Páralová)
Jestliže stát nabízí zadarmo peníze neboli dotaci, je téměř povinností každého pokusit se ji získat. Tato dotace, definovaná zákonem, je přístupná a srozumitelná všem. Na základě pouhé ekonomické kalkulace se může zaměstnanec i zaměstnavatel rozhodnout. Zaměstnanci tato kalkulace říká, kolik si má maximálně vydělat, přesněji řečeno, kolik může mít maximálně na pásce. Nepřímo se zde vymezuje prostor šedé ekonomice, to znamená - říká se, kolik může maximálně na výplatní pásce být. K dávce se vlastně pracovník dostává přes mzdu. Není to školský příklad deformace trhu práce? Zaměstnavateli stát vlastně pomůže platit za stejnou práci nižší mzdu s tím, že příjem zaměstnance zůstane zachován, ovšem to vše závisí i na počtu nezaopatřených členů rodiny. Stát místo toho, aby vytvořením podmínek pro růst ekonomiky umožnil vyplácet vyšší mzdy, deformuje zákonem trh práce.
Předkladatelé nám slibují do budoucna úsporu. Dle mého názoru je rozpočtový dopad této novely těžko odhadnutelný. Nepochybně naroste množství peněz vyplácených mimo kontrolu státu - tzv. černých peněz. Šedá ekonomika nám nádherně rozkvete, protože se příjemně zlegalizuje. A nakonec skupinám, které jsou přímo závislé na podpoře ze státního rozpočtu, tj. zdravotně postiženým a nemocným lidem a důchodcům, sníží stát do budoucna šance na důstojný život nehospodárným nakládáním s penězi nás všech. A to nechci v žádném případě dopustit. Proto dávám návrh na zamítnutí předloženého návrhu zákona.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nemám žádnou další písemnou přihlášku do obecné rozpravy. Proto se táži, zda se někdo hlásí z místa. Pan poslanec Janeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Janeček: Jsem potěšen, že se dostáváme k úplné bázi toho, jak má vypadat sociální trh, jak má vypadat trh práce. To, o čem se zde hovoří, to je o tom, že správnou motivací je snížení daňového zatížení, je samozřejmě pravda. Je to myšlenka, kterou podporuji. Ovšem návrh přece neřeší tento problém. Tento návrh řeší něco jiného.
Tento návrh říká, že pro určité skupiny obyvatel je velmi obtížné, aby se zapojili do pracovního procesu, neboť sociální dávka je stejná, nebo v některých případech mzda je nižší než sociální dávka. A to je případ, kdy máme oblasti, kde jsou podnikatelé nabízející nízkou mzdu, ale protože nenajdou českého pracovníka, pracovníky si zcela legálně dovezou. Máme zahraniční pracovníky a vedle toho české občany, kteří si chodí pro dávky státní sociální podpory. Domnívám se, že to je chyba a že je třeba tyto deformace odstranit.
Pokud se vyplatí a pokud v našem státě stále bude platit, že jsou zde mzdy na takové úrovni, že je možné dosáhnout dávek státní sociální podpory ve vyšších kategoriích, potom samozřejmě tato deformace bude trvat. Chtěl bych upozornit, že tento návrh zákona se týká této části státní politiky, čili dávek státní sociální pomoci. I o tom je solidarita. Domnívám se, že je třeba řešit věci postupně, jako jsme probírali dávky státní sociální podpory v předchozím návrhu a státní sociální pomoci v této oblasti.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Táži se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, končím obecnou rozpravu. Poprosím pana zpravodaje, aby nám zrekapituloval návrhy, které v obecné rozpravě padly a o kterých budeme hlasovat.
Poslanec Antonín Zralý: Pokud jde o obecnou rozpravu, nezaznamenal jsem zcela konkrétní návrhy, tudíž předpokládám, že bychom mohli hlasovat o zákonu jako takovém, ale především abychom ho propustili do druhého čtení, tedy k projednání výboru pro sociální politiku.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Pane zpravodaji, musím vás přerušit, protože paní poslankyně Páralová dala návrh na zamítnutí. Vy jste ho zřejmě nezaznamenal. Takže budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí tohoto návrhu zákona.
Poslanec Antonín Zralý: Omlouvám se. Budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Všechny vás odhlásím před hlasováním a požádám vás, abyste se znovu zaregistrovali svými hlasovacími kartami.
Pro ty, kteří přicházejí, opakuji, že byl podán návrh na zamítnutí projednávaného zákona. O tomto návrhu nechávám hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 33 z přítomných 147 poslanců pro návrh hlasovalo 48, proti 92. Návrh nebyl přijat.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Má někdo jiný návrh? Nevidím žádný takový návrh. Přistoupíme k hlasování.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem na přikázání tohoto tisku výboru pro sociální politiku a zdravotnictví? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 34 z přítomných 149 poslanců pro návrh hlasovalo 132, proti jeden. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Končím tento bod.
Dalším bodem podle schváleného pořadu schůze je
9.
Vládní návrh zákona o ochranných známkách a o změně některých zákonů
(zákon o ochranných známkách)
/sněmovní tisk 104/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Rusnok: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, právní úprava označování zboží ochrannými známkami je jedním z nejdůležitějších prostředků veřejnoprávní regulace hospodářské soutěže. Je také nástrojem ochrany průmyslového vlastnictví, jehož zásadní proměnu, pokud jde o obchodní známky, již učinila tato země a tato sněmovna v polovině 90. let. Rozvoj obchodních vztahů od té doby však výrazně pokročil a to se odrazilo nejen v naší obchodní praxi, ale i v řadě předpisů přijatých Evropskými společenstvími a Světovou obchodní organizací.
Pro ilustraci si dovolím uvést, že v současné době u nás platí více než 150 tisíc státem chráněných obchodních známek.
Hlavním záměrem předloženého návrhu zákona je adaptace komunitárního práva o ochranné známce do našeho právního řádu. Po vstupu České republiky do Evropské unie budou u nás totiž platit nejen ochranné známky zapsané v našem národním rejstříku, ale i známky komunitární. Propojit tyto systémy a připravit zdejší právní prostředí na tuto skutečnost je tedy základním cílem předložené novely.
Jejím dalším záměrem je sblížit oba systémy z hlediska hmotného známkového práva, tj. vyřešit otázku, které známky lze chránit a které nikoliv, jak zabránit ochraně známkám, které mohou klamat veřejnost nebo jejichž užití je neslučitelné s tzv. poctivým obchodním stykem.
***