(10.30 hodin)
(pokračuje Špidla)
Cílem tohoto rozhodnutí je poskytnout ochranu před zbraněmi hromadného ničení v ještě o něco širším rozsahu v oblasti, která není kryta dosavadním mandátem a současně je ohrožena.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pardon. Vážení kolegové, já vás žádám o snížení hladiny ruchu ve sněmovně.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Dovolte mi, abych se zabýval ještě dalším klíčovým přístupem, který je ve vládním návrhu předložen, a to je zapojení našich jednotek do případných humanitárních a záchranných akcí, a to i mimo mandát OSN. Chci říci naprosto jasně, že jakkoliv je záměrem vlády všemi prostředky docílit, aby irácká krize byla vyřešena mírovým způsobem, jakkoliv je nepochybným rozhodnutím vlády účastnit se opatření, případně použití síly pouze po novém aktu OSN a pod mandátem OSN, přesto nemůžeme vyloučit, že krize eskaluje i mimo mandát OSN, mimo jakoukoli možnost vlády České republiky tuto krizi omezit a ovlivnit. V takovém případě je nasazení zbraní hromadného ničení pravděpodobné.
Nedovedu si představit, a kolegové ve vládě byli stejného názoru, že bychom mohli přijmout situaci, kdy by byly použity zbraně hromadného ničení. Vždy budou použity proti civilnímu obyvatelstvu. To je zřejmé, protože nikdy není možné účinek lokalizovat pouze na bojující strany, nehledě k tomu, že účinek proti plně vybaveným moderním armádám je velmi omezený - s výjimkou jaderných zbraní, které zřejmě Irák nemá a které k dispozici nejsou. V takovém případě by bylo zasaženo civilní obyvatelstvo. Je nepředstavitelné, že by česká jednotka se svou mimořádnou kapacitou se okamžitě nezapojila do záchranných akcí. Prostě my jsme schopni za jednu jedinou hodinu vyprostit ze zamořeného území pět set lidí. Nikdo nemá takovouto kapacitu. Nedovedu si představit, že bychom s puškou u nohy pozorovali, jak nějaká vesnice nebo městečko - jak už se na Středním východě i stalo právě rozhodnutím Saddáma Husajna - je zasažena, umírají tam desítky lidí, až stovky lidí, protože podle vojenských odborníků jedna chemická hlavice znamená smrt asi sedmi tisíc lidí a 40 tisíc, kteří jsou vážně zasaženi, my bychom přihlíželi a neomezili neštěstí a zlo. Myslím si, že v takovémto okamžiku by Česká republika ztratila tvář přede všemi - před muslimy v dané oblasti, před spojenci, před státy, prostě přede všemi.
Proto existuje a je předložen návrh, abychom v případě, že by k této tragické situaci došlo, měli možnost jít a zachraňovat. V takovém okamžiku závisí na každé minutě. Nedovedu si představit, že bychom svolávali sněmovnu 48 hodin. To by trvalo, než bychom poskytli příslušný mandát. Tento mandát by pak zněl - až bude příště umírat tři tisíce lidí, tak my zasáhneme. To je věc, která prostě je nepřijatelná.
Chci ještě zdůraznit, že Česká republika se i ve svém vládním prohlášení zásadně staví k systému kolektivní bezpečnosti. Systém kolektivní bezpečnosti se stane prázdnou slupkou, jako se stal systém kolektivní bezpečnosti mezi válkami, pokud světové společenství nebude trvat na svých rezolucích, pokud světové společenství nebude ochotno použít přiměřené prostředky.
Dovolte mi, abych před závěrem svého vystoupení ocitoval některé klíčové rezoluce, které se týkají dané situace. Rozhodující je rezoluce 1441 a rezoluce 678. Dovolte mi tedy přímou citaci:
Připomínajíc, že rezoluce 678 z roku 1990 dovolila členským státům použít všechny nezbytné prostředky k podpoře a provádění rezoluce č. 660 z roku 1990 a všech příslušných rezolucí následujících po rezoluci č. 660 k nastolení mezinárodního míru a bezpečnosti v této oblasti, litujíc, že v rozporu s příslušnými rezolucemi v Iráku od roku 1998 nedochází k mezinárodnímu monitorování inspekcí a ověřování zbraní hromadného ničení a balistických střel navzdory opakovaným žádostem Rady, aby Irák poskytl okamžitý, bezpodmínečný a neomezený přístup, jednajíc podle hlavy VII Charty OSN, rozhodla - míněno Rada bezpečnosti - uznávajíc odstavec č. 1 výše poskytnout touto rezolucí Iráku poslední příležitost vyhovět svým odzbrojovacím povinnostem podle příslušných rezolucí, tudíž rozhodla zavést posílený inspekční režim s cílem zajistit úplné a ověřované završení odzbrojovacího procesu.
Chci ještě ocitovat rezoluci 678, která říká: Rada bezpečnosti přijímá rozhodnutí, aby Irák bezpodmínečně akceptoval zničení, odstranění nebo zneškodnění následujících zbraní pod mezinárodním dohledem, všech chemických a biologických zbraní, všech zásob látek a souvisejících subsystémů a složek a všech souvisejících výzkumných, vývojových a podpůrných zařízení a kapacit, všech balistických střel s doletem přes 150 km souvisejících s hlavní součástí opravárenských a výrobních zařízení.
Musím říci, že rezoluce Rady bezpečnosti jsou naprosto přesvědčivé a bylo by skutečně zpozdilým, kdyby Česká republika nehodlala mezinárodnímu společenství své kapacity poskytnout v případě, jak už jsem uvedl, mandátu, o kterém jsem hovořil. Kdyby se toto nestalo, kdyby mezinárodní společenství nemělo schopnost prosadit své rezoluce, myslím si, že bychom vstupovali do nového, daleko nebezpečnějšího světa, než který v současné době je. A to není svět, který by byl bezpečný sám o sobě.
Dámy a pánové, dovolte mi tedy, abych na závěr zdůraznil základní principy, které jsou navrženy v uvedeném usnesení.
První princip je, že Česká republika se přihlašuje k systému kolektivní bezpečnosti a k systému OSN tím, že žádá nový akt Rady bezpečnosti, nikoliv stávající rezoluce.
Za druhé - Česká republika se přihlašuje k všeobecné humanitární povinnosti poskytnout pomoc tam, kde to bude potřeba. Proto v případě použití zbraní hromadného ničení, nikoli v jiném případě, nebo vážného podezření o použití zbraní hromadného ničení - a tady musím říci, že to je mimořádně důležité, vyvrátit nebo potvrdit použití zbraní hromadného ničení, protože pak můžete rozhodnout o evakuaci nějakého území a říci, že lidé musí pryč, protože bylo potvrzeno, nebo naopak mohou zůstat, protože jsme schopni doložit a dokázat, že toto riziko nehrozí - v takovémto okamžiku se Česká republika přihlašuje k obecné lidské povinnosti pomáhat tam, kde to bude potřeba.
***