(16.40 hodin)
(pokračuje Kraus)
Konkrétně se jedná o takové zákazníky, kteří odebírají elektřinu ze sítí vyššího než nízkého napětí, a ty konečné zákazníky, kteří odebírají elektřinu ze sítí nízkého napětí, jejichž spotřeba elektřiny vztažená na jedno odběrní místo včetně výroby pro vlastní spotřebu překročila hodnotu 100 megawattů hodin v roce 2003 nebo v ročním období od 1. července 2002 do 30. června 2003 a ve stejném období o stejnou lhůtu, od 1. ledna 2005 potom všichni koneční zákazníci, tedy občané.
Smyslem této novely není v žádném případě zpochybnit zákon jako celek, ale novelizovat ta ustanovení, která brání zejména tisícům malých, drobných, středních firem a také samozřejmě občanům v možnosti vybrat si dodavatele elektrické energie, ať už ve výběrovém řízení, nebo jinak, tím mít i daleko větší naději na snížení ceny dodávané energie.
Prodleva, která nastala od 1. ledna 2003, případně do 1. ledna 2006, jak předpokládá původní návrh, svým způsobem neumožňuje českým podnikům a firmám snižovat výrobní náklady. V zásadě snižuje jejich konkurenceschopnost na domácím i světovém trhu. Naše podnikatelské subjekty tak mohou mít vyšší výrobní náklady, než je nutné. Tento fakt se zvyšuje zejména za situace, kdy celá řada podniků disponuje velice zastaralými technologiemi, které mají vysokou energetickou náročnost, což samozřejmě disproporci ve spotřebě a ceně elektrické energie ještě zvyšuje.
Je zcela jasné, že v případě změny klasifikace oprávněných zákazníků se vytvoří také lepší podmínky pro takové podnikatelské subjekty, které v současné době nebo v nejbližší budoucnost budou stavět nové investiční celky, případně budou provádět modernizaci a rozšíření stávajících výrobních kapacit a budou tak mít možnost výběru dodavatelů ihned po zahájení své činnosti.
Chtěl bych říci, že k návrhu zákona vláda vypracovala negativní stanovisko, které se opírá o některá ustanovení, která však už od doby podání tohoto návrhu zákona se v určité diskusi postupným způsobem daří odstraňovat, případně se vytváří prostor, aby se mohla odstranit po dobu jednání mezi prvním a druhým čtením návrhu zákona.
Vláda v podstatě upozorňuje na to, že současná právní úprava je plně slučitelná s předpisy Evropských společenství, s tím, že se v současné době připravuje novelizace směrnic 96, 92 a 9830, která je reakcí na závěry summitu Evropské unie v Barceloně.
Samozřejmě, že se předpokládá, že tato směrnice, bude-li novelizována, bude platná ještě předtím, než parlament přikročí k projednávání ve druhém čtení, a v případném druhém čtení je možné na změnu této směrnice reagovat, s tím, že je zcela zřejmé, že původní návrh zákona, jak byl předložen, je plně v souladu s evropskou směrnicí. Nicméně úprava, kterou navrhuji, je úpravou, která není v rozporu s právem Evropské unie, protože předpokládá zrychlit tempo otvírání trhu o jeden rok a to právo Evropské unie, resp. Evropského společenství připouští.
Vláda svým způsobem se obává toho, že by navržená změna nemusela vést ke snížení nákladů, nicméně skutečnosti ať už z loňského roku, případně zkušenosti z otevírání trhu v některých zemích Evropské unie ukazují, že možnost výběru dodavatelů elektrické energie vede k dlouhodobým úsporám.
Jenom pro zajímavost: Zkušenosti z uplynulého desetiletí ve Velké Británii svědčí o tom, že v případě otevření energetického trhu se zhruba 30 % odběratelů rozhodlo pro změnu dodavatele, což v občanském sektoru vedlo ke snížení o ceny o cca 30 %, v podnikatelském prostředí cca o 25 %. Stejně tak například ve Spolkové republice Německo došlo k poměrně významným snížením ceny. A přestože německá vláda přistoupila k některým novým daním, kterými je zatěžována elektrická energie, i po tomto dodatečném daňovém zatížení je cena energie nižší. V České republice u několika málo odběratelů, kteří si mohli vybrat dodavatele, došlo k úspoře za elektrickou energii v nákladové položce o cca 1 miliardu korun.
Vzhledem k tomu, že návrh je také kromě jiného velice široce podporován prakticky všemi zaměstnavatelskými a podnikatelskými svazy České republiky, domnívám se, že v současném období, kdy hledáme v rámci reformy veřejných výdajů cestu k tomu, jak zvýšit příjmy do státního rozpočtu - a svým způsobem to často dopadá na bedra právě drobných a středních podnikatelů - máme tady možnost učinit opatření, které může podnikatelskému prostředí výrazně pomoci. Buď vytvoří předpoklady pro tvorbu zisku, nebo naopak vytvoří předpoklady pro to, aby (se?) tyto formy mohly zainvestovat.
Samozřejmě vláda také dala najevo, že sama hodlá připravit v souladu s legislativním plánem návrh této novely. Jsem přesvědčen o tom, že v případě, že přikročíme k určitému delšímu intervalu mezi prvním a druhým čtením, což by se mohlo promítnout např. do prodloužení lhůty na projednání o řekněme 30 až 40 dnů, pak si myslím, že je zde dostatečný prostor, aby případně mohla vláda svůj vládní návrh řekl bych sladit termínově s projednávanou novelou, případně připravit jednotnou novelu, která by upravovala velice žádoucí změnu tím správným směrem.
Předpokládám také, že se může objevit stanovisko v průběhu druhého čtení, že stejným způsobem je možné přistoupit k urychlení deregulace trhu s plynem, což je samozřejmě věc, která v žádném případě přijetí této novely nevylučuje.
Chtěl bych tedy říci, že návrh, který je předkládán, má určitou perspektivu, určitou logiku. Je podporován širokou veřejností. Mám za to, že by bylo velice dobré, kdyby parlament propustil tuto novelu do druhého čtení a připravil prostor pro to, aby se event. mohla dopracovat, doplnit, případně sladit, jak už jsem říkal v úvodu svého vystoupení, s případnou novelizací směrnic Evropského společenství.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Michalu Krausovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení. Tímto zpravodajem je pan poslanec Tomáš Teplík. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Tomáš Teplík: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, musím na úvod své zpravodajské zprávy konstatovat, že vystoupení mého předřečníka, pana předkladatele, bylo velmi obsáhlé a také velmi přesné. Omezím se pouze na nezbytná základní fakta, která musí ve zpravodajské zprávě zaznít.
Jak již bylo řečeno, tato předloha není v rozporu s dnešní platnou právní úpravou Evropské unie. Naopak - očekává vývoj, který v tuto chvíli probíhá, a to je novelizace příslušné směrnice 96/92, počítá s tím, že dojde k požadavku na liberalizaci energetického trhu již k 1. 7. 2004. Co to znamená? Znamená to, že pan předkladatel svým návrhem předchází určitým problematickým okolnostem a v podstatě navrhuje zachovat jednotný systém pro jedno účetní období.
Co je zapotřebí zdůraznit v bodě 2? Výrobce i distributoři na našem území jsou na tento krok prakticky připraveni. Jasným důkazem toho byly již cenové nabídky dominantního výrobce elektrické energie v České republice vůči distribučním regionálním společnostem, resp. cenové nabídky již v loňském roce. Nikoli tedy v roce 2003, ale již v roce 2002.
Co se týká dalších skutečností, jsem velmi rád, že pan zpravodaj zmínil možnost prodloužit projednávání o určitý počet dní, s tím, že je velmi dobré využít tohoto prostoru, který tato předloha dává, a otevírá platný energetický zákon, s tím, že je možné provést další úpravy či doplnění tohoto zákona. Je to logické. Když si vzpomeneme na dobu, a není tak vzdálená, když se tento návrh zákona projednával a přijímal, bylo zde předloženo 1400 - jestli mě neklame paměť - pozměňovacích návrhů. Pokud mě paměť klame, pan kolega Karel Vymětal mě jistě doplní, protože si to pamatuje určitě lépe než já. Proto si myslím, že by bylo zapotřebí využít tohoto prostoru.
Zároveň - a to rovněž zmínil pan předkladatel - je podle mého názoru nutné zabývat se i otázkou obdobného režimu u jiných palivoenergetických komodit, a to zejména plynu. Už jenom v souvislosti s očekávanými událostmi a tím, co jim předchází na Středním východě, kdy, jak známo, ceny plynu v určitém konstantním odstupu kopírují vývoj cen ropy. Je podle mého názoru nutné, abychom takto neznevýhodňovali elektrickou energii vůči jiným palivoenergetickým komoditám.
***