(15.40 hodin)
(pokračuje Kupčová)
Vidím, že se pan poslanec Zdeněk Koudelka hlásí s procedurálním návrhem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážená paní místopředsedkyně, chtěl bych požádat o to, že teď budeme projednávat tři návrhy týkající se správního řádu - a to vládní návrh zákona o správním řádu, dále poslanecký návrh novely stávajícího zákona o správním řádu a vládní návrh doprovodného zákona k zákonu o správním řádu - a domnívám se, že by bylo vhodné, aby se ke všem třem bodům konala společná rozprava.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane poslanče. Tento návrh byl avizován již při schvalování programu této schůze a já o vašem návrhu nechám hlasovat. A aby kolegové a kolegyně věděli, o čem budeme hlasovat - budeme hlasovat o sloučení obecné rozpravy k tisku 201, k tisku 152 a k tisku 202.
Zahajuji hlasování. Prosím, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku, kdo souhlasí s tímto návrhem na sloučení obecné rozpravy u následujících tří tisků. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 154 z přítomných 167 poslanců 127 hlasovalo pro, proti nebyl žádný poslanec. Tento návrh na sloučení obecné rozpravy byl přijat.
Začneme tedy projednáváním prvního tisku, a to je
62.
Vládní návrh zákona správní řád
/sněmovní tisk 201/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr vnitra pan Stanislav Gross. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážené paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, paní poslankyně, páni poslanci, úvod tohoto materiálu asi bude trošku delší nežli obvykle, nicméně jsme přesvědčeni, že předmětný návrh zákona si zaslouží, abychom se věnovali přece jenom komplexněji otázce správního řízení v České republice, protože mimochodem předkládaný návrh nového správního řádu je - což je paradoxní a možná si to leckdo neuvědomuje v tomto státě - je prvním komplexní procesním kodexem, který je po roce 1990 předkládán. Ani novela trestního řádu, která byla velmi rozsáhlá a byla v minulém volebním období projednávána, vlastně nebyla komplexním kodexem procesu, takže je to ve své podstatě událost, která sice - jak zaznamenávám - nevzbuzuje velkou pozornost ve sněmovně, ale přesto zas až tak rutinní není.
Samozřejmě, že tento návrh zákona navazuje na procesy, které v České republice již jsou realizovány, ať již na proces reformy veřejné správy, nebo na proces reformy správního řízení, ale je to prostě bod, bez kterého se neobejdeme, podle našeho názoru, pokud chceme dostát tomu, že Česká republika je právním státem a že chceme, aby všechny procesy podle správního řádu probíhaly tak, aby měly přesně stanovená pravidla.
Pokud jsem zde hovořil o reformě správního řízení, tak tato reforma je vlastně připravována od roku 1998 v návaznosti na programové prohlášení minulé vlády, kdy se v něm stanovilo, že vláda chce v rámci této oblasti, v oblasti reformy správního řízení, prosadit zásadní změny. Celková reforma správního řízení byla realizována, resp. spuštěna v průběhu minulého volebního období a vláda v prosinci 1999 uložila v rámci této reformy předložit vládě a zpracovat tedy nový návrh zákona o správní řízení. (Ve sněmovně je stále hluk.) Za tímto účelem byly ještě na sklonku roku 1999, resp. začátkem roku 2000 jmenováni lidé do komise pro reformu správního řízení a správního trestání. Ta komise byla složena z předních odborníků teorie i praxe, která se spolu s odborným pracovištěm na Ministerstvu vnitra podílela na přípravě nového správního řádu, resp. ten podklad, který vláda projednávala, zpracovávala.
Návrh správního řádu byl v minulém volebním období projednáván, 12. září 2001 schválen vládou a posléze postoupen do Poslanecké sněmovny. V Poslanecké sněmovně byl návrh správního řádu projednáván, projednáván velmi důkladně, dostal se do třetího čtení. V ústavně právním výboru Poslanecké sněmovny mu byla věnována velká pozornost. Byl zpracován a ústavně právním výborem schválen komplexní pozměňovací návrh, který si myslím, že byl dobrým základem a i pro dnešní situaci je dobrým základem pro kompromisní řešení trošku odlišných pohledů na některá procesní ustanovení, která správní řad musí upravovat.
Na plénu Poslanecké sněmovny poté došlo těsnou většinou hlasů k neschválení tohoto tehdy vládního návrhu zákona a myslím si, že to bylo částečně způsobeno tím, že sněmovna byla těsně před volebním obdobím, částečně možná se nepodařilo nalézt kompromis v takové podobě, který by umožňoval většinové hlasování. Ale v každém případě již v minulé Poslanecké sněmovně se vytvořil poměrně solidní základ pro konsens, který doufám, že bude na konci legislativního procesu k této normě, byť si nedělám iluze, že tato cesta bude jednoduchá. A to, že máme na stole vlastně dvě normy, které řeší podobnou nebo stejnou záležitost, svědčí jen o tom, že to skutečně nebude jednoduchý proces. Nicméně od toho je parlament, aby se tady názory střetávaly. Jen doufám, že k nějakému společnému východisku, k společnému závěru dokážeme dojít.
Pokud budu hovořit o tomto volebním období, i stávající vláda ve svém programovém prohlášení stejně tak jako předešlá hovoří o tom, že zpracuje a předloží nový návrh správního řádu a že v programovém prohlášení vlády je toto jasně stanoveno. A 12. června loňského roku bylo vládou uloženo tento nový správní řád opět zpracovat.
Návrh správního řádu, toho, který máte nyní před sebou, přestože vycházel do značné míry z toho, co vláda předložila v minulém volebním období, resp. ze znění, které bylo ve znění schváleného komplexního pozměňovacího návrhu tehdejšího ústavně právního výboru, tak přesto probíhalo nové meziresortní připomínkové řízení, vnější připomínkové řízení, kde připomínkovými místy nebyla jen ministerstva, ale byly i územní orgány veřejné správy, byly i nestátní organizace, byly odborové organizace, byly organizace zaměstnavatelů, tak přestože se jednalo o návrh, který vlastně již skoro doběhl v legislativním procesu v minulém volebním období, tak bylo opět v tomto připomínkovém řízení uplatněno dalších 800 připomínek, což mi nepochybně dáte za pravdu, že je to číslo obrovské. Z těch osmi set připomínek je 200 jednotlivými připomínkovými místy označováno jako zásadní.
Přesto se podařilo v průběhu připomínkového řízení, vnějšího připomínkového řízení, dosáhnout situace, že materiál byl nakonec předkládán jako bezrozporový, resp. zůstala jedna záležitost rozporná s Ministerstvem financí. Ta se týkala exekucí, ale i tady jsme nakonec dokázali dospět ke konsensuálnímu závěru. A znovu zdůrazňuji - doufám, že na závěr legislativního procesu tomu tak bude, i když si uvědomuji, že to nebude jednoduchou záležitostí.
Vláda tedy tento nový návrh schválila koncem ledna letošního roku, resp. 29. ledna, a předložila Poslanecké sněmovně.
***