(15.10 hodin)
(pokračuje Lachnit)
Já bych se tedy chtěl zeptat, co zaplatil Invesmart, co zaplatil stát a jak to tedy vlastně je, jestli Invesmart přebíral neočištěnou banku nebo očištěnou banku, anebo zda teď jeden čeká na druhého, oni neplatí, protože to není očištěné, a stát neplatí, protože oni nic nezaplatili. To je také velmi kuriózní situace. To bych tedy také potřeboval vědět.
Jenom chci tady přítomnému panu kolegovi Mládkovi připomenout, že si dobře vzpomínám na situaci, která byla v době, kdy ministrem financí byl pan ministr Mertlík a on byl jeho náměstkem, to je před dvěma lety, kdy Union banka, nemýlí-li mě paměť, jednala o pomoc v naprosto stejné částce, o jaké se jedná dnes. Dělá to na mě dojem, že asi po dvou letech jsme se dostali tam, kde jsme byli před dvěma lety.
Já znovu říkám, že lidé se ptají, kdo to ukradl a jak to, že nedostanou svoje peníze, které jsou čisté a ne špinavé, a nikdo je tam nepral. Děkuji za odpověď.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: O slovo se přihlásil pan poslanec Doležal.
Poslanec Vladimír Doležal: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, pane guvernére, já jsem chtěl na úvod poděkovat za předloženou informaci, i když musím konstatovat, že předložit ji 4. března, v den, kdy tento bod projednáváme, mi nepřipadá úplně nejlepší, protože všichni by museli být vyučeni v rychločtení, to ale asi tady nebude úplná pravda, zvláště když klub sociální demokracie řeší úplně jiné problémy.
Musím říci, že jsem očekával obdobnou informaci nebo nějaké sdělení od ministra financí, protože si myslím, že i státní pokladny se to do budoucna určitě bude týkat. Nezastírejme si, že se tady neobjeví nějaký návrh, který to určitě bude chtít řešit na úkor někoho úplně jiného, ne těch čistých či špinavých.
Hrozně těžko se mi navazuje řeč po mém předřečníkovi, protože já těžko mohu kritizovat privatizaci bank provedenou sociálně demokratickou vládou, když ji přede mnou tady zkritizoval její bývalý člen. Proto bych byl rád, aby se i nad tím vláda zamyslela a začala tuto otázku řešit.
Přesto bych chtěl vyzvat i pana ministra financí, aby nám k této otázce něco řekl, protože všichni tušíme, co se bude odehrávat, a já bych byl nerad svědkem toho, jak se tady na sebe budeme koukat a nebudeme nacházet odvahu nezvednout ruku pro to, aby se zase měnil zákon o bankách a zvyšovala se výše pojištění. To se tady samozřejmě už objevuje a je to v myšlenkách. Já si myslím, že to není řešení, vždyť ta banka je v problémech, jak je, pane guvernére, ve vašem materiálu psáno, i když se musím pozastavit nad tím, že "pravděpodobně" od roku 1997, a dokonce nedokázala Česká národní banka určité informace z této banky získat. To znamená, že tam ty problémy už musely být nebo na ně muselo být podezření. Ten problém tady neexistuje krátkodobě, ale dlouhodobě.
Já bych rád, aby konečně bankovní dozor, Česká národní banka, ukázal svoji sílu a nebál se někam nasadit nucenou správu a řešit problém na úkor akcionářů, a ne obyčejných vkladatelů - a už vůbec ne na úkor všech daňových poplatníků.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Tlustý se přihlásil.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážený pane guvernére, vážená vládo, dámy a pánové, já jsem tady minule při poskytnutí první informace guvernérem České národní banky položil řadu otázek. Je docela zajímavé sledovat mediální reakce na tyto otázky, protože ačkoliv nebyly zodpovězeny, položení těchto otázek bylo označeno za útok na centrální banku a na pana guvernéra zvláště. Já ty otázky nebudu opakovat, já myslím, že stále platí, jenom si dovolím upozornit na to, že by bylo serióznější na otázky odpovídat, než je označovat za útok.
Dnes mi dovolte citovat z písemného podkladu, který nám pan guvernér k této kauze předložil. Nejprve si dovolím požádat o vaši pozornost. Je to citát z bodu 5, vstup investorů, příslušné věty najdeme na konci příslušné stránky.
Říká se tam: "Všechny požadované informace, jejichž rozsah stanoví obecně závazné právní předpisy, Invesmart doložil až ve třetím řízení, které bylo dne 23. 10. 2002 ukončeno udělením souhlasu České národní banky s nabytím kvalifikované účasti na Union bance." Text pokračuje: "Akvizice měla být financována prostřednictvím navýšení základního kapitálu Invesmartu jeho podílníky ve výši cca 2,6 mld. Kč." Pokračuji v citování: "Podmínkou bylo přitom vyřešení pohledávky České finanční za Union bankou, tedy poskytnutí veřejné podpory bance." Obrátíte-li na následující stranu, naleznete další text: "Jednání o veřejné podpoře s Ministerstvem financí probíhala prakticky od poloviny roku 2002. V listopadu 2002 … atd. poslední verzi plánu předložila banka" - míněno Union banka - "12. 2. 2003. Ministerstvo financí po posouzení sdělilo bance, že předložený plán nepovažuje za reálné východisko ze stavu, ve kterém se Union banka nachází."
Možná to všechno zní složitě, ale je to velmi jednoduché. Regulátor bankovního trhu udělil souhlas ke vstupu majoritního vlastníka a udělil souhlas k tomu, aby tento majoritní vlastník vložil finanční prostředky ve výši 2,6 mld. Kč s podmínkou, že dojde k vyřešení pohledávky České finanční, atd., jinými slovy, že Ministerstvo financí ukončí onen restrukturalizační program. Jinými slovy, Česká národní banka, regulátor, odsouhlasila, že strategický investor vstoupí, "akorát" nic nezaplatí a počká se na to, až Ministerstvo financí ukončí restrukturalizační program, a pak teprve zaplatí.
A tak vám, pane guvernére, nabízím dvě vysvětlení. Buď za fatální chybu, která je zodpovědná za současné potíže, může bankovní dohled a vy osobně, protože jste neměl dávat souhlas k takové podmínce vložených finančních prostředků ze strany investora, pokud jste si myslel, že restrukturalizační program, o kterém jedná Ministerstvo financí, nemá naději na úspěch. Nebo jste ho dáti mohl, ale pak jste si měl být jist a měl jste také něco udělat pro to, aby onen restrukturalizační program byl ukončen a ona podmínka byla splněna, což se však nestalo a dnes si bankovní dohled a Ministerstvo společně myjí ruce. Já si tedy dovolím vyslovit hypotézu, že neoprávněně. Viník za poslední události v Union bance je totiž buď jenom bankovní dohled, nebo jenom Ministerstvo financí, nejpravděpodobněji obě tyto instituce.
A já bych prosil, aby mi bylo vysvětleno, co si o tom myslí guvernér národní banky, a aby mi bylo sděleno, jaký je podíl zodpovědnosti za tyto kroky mezi národní bankou a Ministerstvem financí, protože si myslím, že jedno je jisté - není za to, co se odehrálo od října loňského roku do dnešních dní, zodpovědný nikdo třetí.
To je první věc, na kterou jsem chtěl upozornit nejen vás všechny, kolegyně a kolegové, ale celou veřejnost.
Za další mi dovolte, abych se obrátil na ministra financí a zeptal se ho, zdali je pravda, že Generální ředitelství cel mělo účet u Union banky, a zdali je pravda, že v době, kdy Ministerstvo financí ukončilo jednání o restrukturalizačním programu Union banky -a teď uvedu snad čirou náhodou - Generální ředitelství cel odčerpalo právě z Union banky ze svého účtu několik set milionů korun. Chtěl bych se zeptat, pokud je to pravda, zdali to náhodou není zneužití informací, zdali to náhodou není upředňostňování zákazníka či věřitele, zdali jinými slovy toto nenese znaky trestných činů, protože přece - a to už je jen dovětek pro veřejnost - by nebyla náhoda, kdyby Ministerstvo financí, kterému by byl znám vývoj v Union bance, zároveň jako řídící instituce Generálního ředitelství cel vyzvedlo přednostně peníze právě tohoto klienta.
***