(15.20 hodin)
(pokračuje Tlustý)
Na závěr jako třetí bod mého vystoupení mi dovolte ocitovat z dopisu, který naznačuje, že to není malý problém, naznačuje, že to není problém jenom severní Moravy, jak někdo tady tvrdí. Z dopisu, který by podle mého názoru kromě hledání viníků za to, co se stalo, měl vést všechny zodpovědné k tomu, aby hledali jiné řešení, než je likvidace Union banky, a aby se zamýšleli nad tím, jestli neexistuje ještě nějaká jiná cesta, než je její likvidace. Dovolte mi citovat. Je to dopis, který adresoval předseda Stavebního bytového družstva Dobřichovice guvernérovi národní banky, a v tomto dopise se píše:
Vážený pane guvernére, naše stavební bytové družstvo, ležící na dolním toku Berounky, bylo v loňském roce postiženo povodněmi. Devět z deseti domů, které jsou ve vlastnictví družstva, bylo zaplaveno do výše 2,4 m. Osm bytů bylo zničeno úplně. Jejich obyvatelé bydlí již sedm měsíců v náhradním ubytování. Po složitých jednáních nám pojišťovna před několika dny poukázala částku 5,4 milionu korun určenou na opravu zaplavených bytů do Union banky.
Já nebudu citovat dál. Myslím, že ten konec je jasný. Tito lidé, kteří byli postiženi povodněmi, jsou teď postiženi tím, co je pro Union banku plánováno, a to je její víceméně likvidace cestou odejmutí licence. Já se domnívám, že tenhle příklad je dokonalým příkladem toho, že tohle není malý problém a že vzhledem k tomu, co předcházelo těmto událostem, bych očekával od centrální banky a ministra financí přinejmenším pozitivní kroky směrem k hledání východiska. A zároveň říkám, že pozitivními kroky nemyslím uvolňování peněz ze státního rozpočtu. Myslím tím pozitivní kroky, které by umožnily realizovat plán, který by Union banku alespoň zčásti zachránil, a domnívám se, že takový plán stále ještě existuje. A pokud neexistuje, očekával bych, že národní banka a Ministerstvo financí budou nápomocny tomu, aby se takový plán zrodil.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já také děkuji. Reagovat by chtěl v této chvíli zpravodaj pan poslanec Mládek.
Poslanec Jan Mládek: Dámy a pánové, já bych chtěl krátce doplnit pana předsedu Tlustého. V jeho vystoupení to totiž vypadá tak, že za veškeré problémy v Union bance může buď dohled, anebo Ministerstvo financí. Chtěl bych také doplnit to, že za tyto problémy primárně mohou soukromí majitelé této banky. Za tyto problémy může také to, že jeho strana v době, kdy tato banka vznikala, tlačila centrální banku, aby dala licenci každému, kdo si o ni požádá. A možná chybou centrální banky bylo, že vydala těchto licencí asi třetinu oproti těm žádostem. To je třeba také doplnit.
A samozřejmě nechápu zcela jeho postoj, když kritizuje Ministerstvo financí, které mělo okamžitě vydat 1,7 miliardy korun, když při jiných vystoupeních má problém hlasovat pro vydání dluhopisů. Toto by samozřejmě zvýšilo státní dluh o 1,7 miliardy.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji zpravodaji. Kolegové, nevidím a nemám žádnou přihlášku, a proto všeobecnou rozpravu končím. Pardon, pan ministr Sobotka by chtěl reagovat - stejně jako určitě vystoupí pan guvernér. Možná v této chvíli dám slovo panu ministru Sobotkovi.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Pane předsedo, dámy a pánové, skutečně je faktem, že Union banka je privátní společností, a v této bance, pokud si dobře vzpomínám, na rozdíl od jiných bank, ve kterých byla poskytnuta forma veřejné podpory, nikdy neměl majoritní účast stát, nikdy neodpovídal za chod této banky a obsazení statutárních orgánů této banky a stát se žádným způsobem nepodílel také na podnikatelských aktivitách skupiny akcionářů, která tuto banku vlastnila. Čili je to privátní instituce a já se domnívám, že my žijeme v tržní ekonomice, a v tržní ekonomice platí, že vlastník má odpovědnost. A této odpovědnosti vlastníka nelze zbavit, a dokonce naše ústava hovoří o určitých povinnostech, které má vlastník, pokud jde o vztah k majetku. A pokud je na něčem postavena svobodná tržní společnost, tak je to postaveno na vlastnictví, na soukromém vlastnictví, a nejenom na jeho ochraně, ale také na povinnostech, které jsou se soukromým vlastnictvím spojeny.
Stát poskytoval v minulosti veřejnou podporu a v drtivé většině tato podpora byla spojena se sanací, restrukturalizací a privatizací bank, kde měl stát rozhodující podíl, kde stát odpovídal za vedení a fungování těchto bank a jednal jako odpovědný vlastník, který se snažil, aby jeho vlastnictví nebylo znehodnoceno, aby nebyli poškozeni klienti, kteří fungovali v rámci bank, které byly většinově státem vlastněny.
Já skutečně nebudu sáhodlouze reagovat na to, co zde zaznělo. Myslím, že ta informace, tak jak ji podal pan guvernér, byla objektivní a odpovídala situaci a situaci odpovídá i ten písemný popis vývoje celé kauzy, který jsme obdrželi dnes těsně před naším jednáním.
Pokud jde o otázky, které zde zazněly směrem k Ministerstvu financí. Mohu potvrdit, že Ministerstvo financí nikdy nevydalo žádné přísliby, neuzavřelo žádnou dohodu a nedalo žádné záruky, nic takového Ministerstvo financí neposkytlo. To, co probíhalo na Ministerstvu financí, tak byla technická jednání. Poté, kdy Invesmart získal souhlas národní banky se vstupem do společnosti, tak probíhala technická jednání o možných formách veřejné podpory nebo jiné součinnosti státu při stabilizaci banky. Bohužel musím konstatovat, že návrhy, se kterými postupně Invesmart přišel v podobě, která nebyla realistická podle našeho názoru, by nevedla realizace těchto plánů ke stabilizaci banky, k její záchraně a k tomu, abychom tam mohli odpovědně poskytnout jakékoliv veřejné prostředky.
Pokud jde o dotaz pana poslance Doktora, musím konstatovat, že informace a údaje a dokumenty, které byly poskytnuty v souvislosti s přípravou Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii do Bruselu, nehovoří a nepočítají s finančními prostředky, které by byly poskytnuty formou veřejné podpory společnosti Union banka. To znamená, že tyto materiály, pokud byly poskytovány, tak se týkaly seznamů veřejných podpor, které byly v minulých letech poskytovány v České republice a které budou součástí příloh dokumentu nebo Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii a budou následně ještě posuzovány Evropskou komisí. Union banka v těchto materiálech, pokud jde o nějaké budoucí řešení, nefiguruje.
Pokud jde o dotaz pana poslance Tlustého, který směřoval k aktivitám Generálního ředitelství cel, tady bych se chtěl zastavit poněkud déle. Musím říci, že dlouhodobě existovala a existuje poměrně těsná vazba mezi Generálním ředitelstvím cel a Celní správou a Union bankou. Union banka měla pobočkovou síť, která se částečně kryla historicky s pracovišti Celní správy, to znamená, mezi těmito dvěma sférami existoval čilý bankovní styk. A musím říci, že existoval až do poslední chvíle. Musím současně konstatovat, že v polovině loňského roku měla česká Celní správa u privátních bank na účtech částku, která přesahovala zhruba 220 milionů korun, a to u všech privátních bank dohromady. Někdy v polovině loňského roku začala Celní správa realizovat dlouhodobou strategii přesunu finančních prostředků ze všech Komerčních bank na účty České národní banky. To znamená, Celní správa začala zakládat účty u České národní banky a začala tam přesouvat své finanční prostředky. To řešení bylo zvoleno proto, že to bylo symetrické řešení, podobně již v minulosti reagovala i Daňová správa a Celní správa šla ve své aktivitě tímto směrem.
To znamená, v polovině, někdy kolem poloviny loňského roku na všech účtech komerčních bank měla Celní správa přes 220 milionů korun. Postupně tyto prostředky byly ze všech komerčních bank přesouvány na účty u České národní banky. Byl to proces, který trval řadu měsíců. Je tedy naprosto absurdní tvrzení, které se objevilo v médiích o tom, že Celní správa den předtím, než Česká národní banka zahájila řízení o odebrání bankovní licence, přesunula částku 350 milionů korun. K tomuto datu měla Celní správa na účtech u Union banky, v těch posledních týdnech, stabilně částky, které se pohybovaly někde kolem čtyř milionů korun, a pokud došlo k nějakému pohybu ten poslední den, tak to bylo motivováno tím, že Celní správa tyto účty standardně využila pro vyplácení výplat. Ten výplatní termín byl stanoven na sobotu, to znamená výplaty probíhaly v pátek, a došlo tam k přesunu v řádech milionů korunu, nikoliv v řádech desítek či dokonce stovek milionů korun.
***