(10.32 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Ano, já o tomto návrhu, který můžeme vzít jako procedurální, nechám hlasovat bez rozpravy.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, prosím, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 379 z přítomných 151 poslanců 118 hlasovalo pro návrh, proti návrhu hlasoval jeden poslanec, tento návrh byl přijat. Přijali jsme tedy usnesení, kterým souhlasíme s tím, aby byla sloučena rozprava k bodu 94 a 95.
A já tedy konečně dávám slovo panu ministru dopravy, panu Milanu Šimonovskému.
Ministr dopravy ČR Milan Šimonovský: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, zpráva o ukončení smlouvy o výstavbě dálnice D 47 a o dalšímu postupu byla do jednotlivých klubů a vám všem rozdána v písemné podobě, a proto mi dovolte, abych tuto zprávu spíše komentoval, než ji četl. Myslím si, že čas je vzácný a může být v rozpravě samozřejmě odpovězeno na další otázky.
Tato zpráva sestává ze tří částí (předsedající vyzývá ke klidu) a první díl této zprávy je vlastně stručné shrnutí průběhu vyjednávání a výsledku jednání mezi státem a projektovou společností. Druhá část se týká stavu přípravy dálnice a její připravenosti výstavby a třetí část je věnována návrhu postupu.
Možná pro úvod by bylo dobře krátce zrekapitulovat i historii této smlouvy a jednání, která byla vedena od roku 2001 (předsedající zvoní), tak jak to zpráva uvádí, takže tato smlouva byla podepsána v červnu 2002 ještě usnesením minulé vlády a následně podepsána 25. června.
Z první části je důležité, že strany uzavřely realizační dohodu s vědomím velmi nízkého stupně připravenosti projektu. Tomu odpovídala ustanovení a přílohy, zejména příloha upravující skutečný rozsah výstavby. Vlastně umožňovala pouze, aby smlouva byla v řadě ohledů spíše obecná, a z toho, jak dále uslyšíte, plynuly největší technické problémy.
Důvod, proč jsme obnovili jednání státu s projektovou společností, byl zejména ten, že projektová společnost trvala na technických předpokladech schvalování následných smluv, tak jak je ustanovovala realizační dohoda. A když si představíte rozsah této dokumentace, která čítá několik tisíc stran, tak jeden týden, sedm dní, které má ministerstvo vyhrazeno na to, aby vzneslo relevantní připomínky, anebo v jiném případě, pokud je nevznese, tak tyto přednesené smlouvy nabudou platnosti, byla pro nás neúnosná. Proto jsme zahájili jednání se společností v prvé řadě o úpravě těchto technických parametrů tak, aby vůbec český stát byl partnerem pro projektovou společnost a aby vnímala také naše možnosti. Protože jsme při studiu těchto smluv dospěli k názoru, že řada věcí v následných smlouvách neodpovídá vlastní realizační dohodě a jejím přílohám, proto jsem rozhodl o zadání právní analýzy, která by měla být vodítkem pro postup státu při dalším vyjednávání.
Ukázalo se, že právní analýza odhalila i nedostatky nejen technické, ale i právně formulační v té základní realizační dohodě, pokud se bude porovnávat s přílohami, kterých je zhruba několik desítek. Tak bylo zřejmé, že tyto přílohy nekorespondují v některých bodech se základní smlouvou, a některé přílohy se také vymykaly právnímu rámci našeho státu.
Na Ministerstvu dopravy vznikl projektový tým, který samozřejmě tyto záležitosti řešil a dospěl k názoru, zejména na základě analýzy, o které jsem hovořil, že stát nemá dostatečné právní nástroje, aby plnil své povinnosti a řídil svá rizika, která podle realizační dohody byla na státu. To znamená, že jsme usilovali o to, aby stát svou pozici, kterou si buduje v tomto smluvním vztahu na dalších 30 let, aby dosáhl narovnání, a proto jsme předložili do vlády 16. prosince návrh, aby bylo umožněno Ministerstvu dopravy, tehdy dopravy a spojů, pokračovat v těchto jednáních tak, aby stát uměl řídit svá rizika a plnit své povinnosti. Vláda tento návrh přijala a souhlasila s podepsáním protokolu o projednávání změn realizační dohody, což byla ta původní dohoda, o které jsme hovořil, z 25. června loňského roku, a 19. prosince byla podepsána nová dohoda, která se jmenuje Protokol o projednávání změn realizační smlouvy.
Uzavřením protokolu o projednávání obě strany vyjádřily jednoznačně vůli pokračovat ve vzájemné spolupráci nad tímto projektem a vyjádřily vůli pokusit se dosáhnout vzájemně přijatelného kompromisu ve znění smluvní dokumentace projektu. Pro nás, český stát, samozřejmě to mělo i další přínosy v tom, že projednáváním bylo oddáleno plnění řady povinností realizační dohody, které stát nebyl v danou dobu schopen plnit, a zejména předávání svěřeného území, což jsou pozemky nutné pro výstavbu, a tyto povinnosti jsme měli už od srpna loňského roku a skutečně v té době nebylo možné plnění realizovat a samozřejmě za to hrozily sankce, které jsou vyčísleny řádově zhruba 40 milionů za každý měsíc neplnění.
My jsme také dosáhli toho, že bylo odloženo uzavření smluv o financování první fáze projektu, a to je velmi důležité.
***