(9.40 hodin)
(pokračuje Kučera)
Budou se chovat zcela nově, prostě jako v cizí zemi.
Myslím, že případný výprodej české půdy by byl velmi citlivě vnímán většinou našich obyvatel, a byl by také nemalým problémem, a to nejen psychologickým, finančních toků našich daňových poplatníků, které by přes povinné příspěvky do společné zemědělské politiky Evropské unie šly na údržbu české krajiny do zahraničních rukou, navíc ještě na úkor zvětšené nezaměstnanosti na našem venkově. Pořád bychom si měli uvědomovat, že i přes celostátní údaj, že v zemědělství pracují necelá tři procenta obyvatel, na venkově to znamená - podle oblastí a výrobního zaměření - deset procent, ale i více než čtyřicet procent práceschopného obyvatelstva. Snad zde nemusím zdlouhavě připomínat problémy s dopravní obslužností za náhradními zdroji práce, ani prioritu de facto všech států v Evropské unii v boji za zachování každého pracovního místa právě na venkově a právě z podobných důvodů.
Pokud byste snad chtěli pochybovat o reálnosti těchto prognóz či varování, zajeďte se prosím podívat na Chebsko. Tam již je jakýsi vzorek tohoto chování, těchto dopadů, možné nalézt.
Dámy a pánové, vše ostatní si můžete přečíst v důvodové zprávě. Myslím, že nebudu přehánět, když řeknu, že je před námi velice obtížný úkol a historicky zcela neopakovatelná šance, jak pomoci našim zemědělcům v jejich stabilizaci na půdě a v posílení možností jejich přežití našeho vstupu do Evropské unie. Proto vás všechny prosím o dvě věci - propusťte návrh k diskusi do druhého čtení a nezničte jej ani pozměňovacími návrhy, kterými byste chtěli řešit jakékoliv jiné oblasti daní než tuto zcela úzce specifickou a ojedinělou zemědělskou problematiku.
Velice moc vám děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Jako druhý se přihlásil pan zpravodaj Recman, jako třetí ministr zemědělství Palas.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, jsem přesvědčen o tom, že bychom určitě našli shodu mezi předkladateli návrhu zákona, vládou a zpravodajem v tom, že problém hospodaření se zemědělskou a lesnickou půdou je potřebné řešit. Různíme se ale v metodách a možná v postupech, jak toho dosáhnout, možná i v tom, jakým způsobem postupovat z hlediska časového harmonogramu.
Já jako poslanec a zpravodaj jsem přesvědčen, že by se to nemělo řešit formou poslanecké iniciativy, ale že by s takovým návrhem měla přijít vláda, že tento návrh by mělo předložit některé z gesčních ministerstev, buď Ministerstvo zemědělství, které je věcně zaměřeno na problematiku zemědělství, nebo Ministerstvo financí, v jehož gesci je zákon o daních.
V tomto směru bych se chtěl obrátit na přítomné zástupce vlády, buď na ministra financí, nebo na ministra zemědělství, s takovýmto dotazem: Ve stanovisku vlády je uvedeno, že v měsíci květnu t. r. vláda projedná materiál, který se bude týkat převodu zemědělské půdy na hospodařící subjekty, a to za přijatelných podmínek, s možností dlouhodobých splátek a ručení zemědělskou půdou. Dokonce je tam nastíněna i metoda, jakým způsobem by to chtěla řešit. Vláda zde uvádí, že zamýšlí vytvořit tzv. pozemkovou banku nebo podobnou instituci k podpoře vzniku trhu s půdou. Chtěl bych se tedy zeptat představitele vlády, jak dalece postoupila vláda nebo příslušné ministerstvo k řešení této problematiky, jestli je již zpracován nějaký koncepční materiál, který byl předložen do vlády, popřípadě byl touto vládou projednán a schválen. V případě, že tomu tak nebylo, v jakém časovém horizontu se předpokládá, že vláda do Poslanecké sněmovny s takovýmto návrhem přijde.
Na závěr svého vystoupení bych chtěl jen zopakovat svůj návrh jako zpravodaje, že navrhuji návrh zákona zamítnout v prvním čtení, a to podle § 90 odst. 7 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr zemědělství. Dříve než vám ho udělím, pohled na vás mi připomíná obsah včerejší diskuse v Poslanecké sněmovně a skutečnost, že jsme se shodli na platnosti některých usnesení Poslanecké sněmovny přijatých v minulých volebních obdobích. Prosím tedy, aby, je-li přítomen, se do jednacího sálu dostavil některý z místopředsedů vlády, resp. pověřený místopředseda vlády, který zde bude prodlouženou rukou, prodlouženýma očima, ušima a všemi ostatními končetinami předsedy vlády.
Ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych v krátkosti reagoval na vystoupení pana poslance Kučery a také pana zpravodaje k tomuto tisku, pana poslance Recmana, abych v zásadě reagoval na předložený tisk.
Já samozřejmě zastávám stejný názor jako předkladatelé, že je potřebné stabilizovat zemědělce ve vztahu k půdě, protože půda je základní výrobní prostředek a vztah k půdě vlastně utužuje vztah zemědělce s jeho profesí. Myslím, že tady nemáme zásadní rozpor v pohledu na celou věc, nicméně musím hájit stanovisko vlády, které říká, že tento postup je nestandardní a nesystémový. Půda je věc, která se neodepisuje v rámci účetnictví, takže je velmi složité aplikovat návrh, který předkladatelé uplatňují.
Já bych chtěl předkladatelům a vám, kolegyně a kolegové, sdělit, jakým způsobem vláda, ale také tato sněmovna formou poslaneckých iniciativ, řeší stabilitu a vztah zemědělce k půdě a zvýhodňuje zemědělce v jejím nabývání. Nedávno jsme tady projednávali zákon 95, tedy zákon o prodeji státní půdy, a myslím si, že ta novela jednoznačně přispěla k tomu, že zemědělci jsou zvýhodňováni v nabývání zemědělské půdy, a to tím, že dostali předkupní právo, i tím, že splátky za nabytou zemědělskou půdu mají rozloženy do třiceti let. Myslím si, že takové podmínky nemají zemědělci ve vztahu k nabývání státní zemědělské půdy nikde na světě, dovoluji si tvrdit. Myslím si, že když kdekoliv ve světě v parlamentech jsme v minulosti prezentovali to, jakým systémem prodáváme státní půdu, jakým způsobem se snažíme dostat půdu právě k těm, kteří na ní pracují, dost nám záviděli.
Druhou věcí, kterou řešíme stabilizaci a fixaci zemědělce k zemědělským pozemkům, je - a tím také odpovídám na dotaz pana poslance Recmana - materiál, který skutečně prošel v květnu na jednom z květnových zasedání vlády, kde jsme na základě vládního programu řekli, že zlepšíme podmínky pro nabývání zemědělské půdy obecně, abychom podpořili trh s půdou. Řekli jsme, že vytvoříme buď instituci, která se bude nazývat půdní banka, nebo to budeme řešit jinou cestou. My jsme zvolili jinou cestu, protože vznik půdní banky je velice složitý a komplikovaný a udělení omezené bankovní licence Podpůrnému a garančnímu rolnickému fondu je velmi složité. Vláda rozhodla, že Podpůrný a garanční fond jako jeden ze svých produktů bude podporovat prodej státní půdy, a to v tom smyslu, že si zemědělci na úvěr s některou z komerčních bank - již čtyři banky se předběžně přihlásily do tohoto systému - s tím, že Podpůrný a garanční fond bude garantovat tyto úvěry a bude hradit zčásti úroky z úvěrů na nákup zemědělské půdy.
***