(12.10 hodin)

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji paní poslankyni Květě Čelišové a táži se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Paní poslankyně Zuzka Rujbrová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já už jenom stručně doplním předřečníky, protože za sebe mohu říct, že jsem byla vždy spíše skeptická k hledání možnosti legislativního řešení problematiky, která existuje, je závažná, všichni o ní víme, a nevíme přesně, jakým způsobem ji uchopit.

Existují už dnes skutkové podstaty v trestním zákoně, které umožňují postih domácího násilí. Můžeme diskutovat o problému, proč je tak málo postihováno, do jaké míry je problém spíše v poškozených, kteří ne vždy jsou schopni sami sobě účinně přivolat pomoc, tak aby se mašinérie orgánů činných v trestním řízení měla do čeho zakousnout. Já jsem se spíše přikláněla k hledání cest v rámci trestního řádu a v rámci stávající právní úpravy. Ale diskuse s řadou postižených a semináře, které byly poslední dobou pořádány na toto téma, mě přesvědčily o tom, že ne vždy si lidé, a nejsou to jenom ženy a děti, ale v mnoha případech také staří nemocní lidé, nedokáží sami pomoc přivolat, nedokáží sami možností, které už dnes jim legislativa dává, využít.

A ať už přijmeme řešení v konečné podobě jakékoliv, mám za to, že bychom ho měli přinejmenším hledat a o legislativní podobě zákona v této souvislosti diskutovat. Byla bych velmi ráda, kdyby se tato diskuse mohla uskutečnit i na půdě petičního výboru, a chtěla bych tedy navrhnout, aby tisk, bude-li propuštěn do dalšího čtení, byl přikázán i tomuto výboru.

 

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Táži se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu tedy končím.

Ptám se, zda paní navrhovatelka či pan zpravodaj chtějí vystoupit se svými závěrečnými slovy. Není tomu tak. Protože v rozpravě nepadl žádný návrh, o kterém bychom mohli hlasovat, myslím tedy návrh na vrácení nebo zamítnutí, přistoupíme k hlasování o návrhu na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru a paní poslankyně Zuzka Rujbrová výboru petičnímu.

 

Zahájím tedy hlasování a táži se vás, kdo souhlasí s tím, aby tento návrh zákona projednal ústavně právní výbor, prosím, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování pořadové číslo 52 z přítomných 125 poslanců pro návrh hlasovalo 107, proti hlasovali dva poslanci. Tento návrh byl přijat.

 

A nyní budeme hlasovat o návrhu na přikázání petičnímu výboru. Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování pořadové číslo 53 z přítomných 136 poslanců 74 hlasovalo pro návrh, proti 19. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že projednávaný návrh zákona byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru a výboru petičnímu. Končím tento bod.

 

Dalším bodem, který podle schváleného pořadu jednání budeme projednávat, je

 

27.
Návrh poslanců Jitky Gruntové, Radko Martínka a Karla Šplíchala
na vydání zákona o zásluhách Edvarda Beneše
/sněmovní tisk 301/ - prvé čtení

 

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tis 301/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Radko Martínek.

 

Poslanec Radko Martínek: Vážená paní předsedající, vážení páni ministři - paní ministryni tady nevidím ani jednu - vážené kolegyně, kolegové, jménem skupiny poslanců se před vás stavím s návrhem zákona, který svou formou patří k nejkratším, avšak svým obsahem k těm významnějším.

Osoba doktora Edvarda Beneše patří bezesporu k nejvýznamnějším postavám našich národních dějin. Tak jak to u výjimečných osob bývá, vzbuzuje také tato postava kladné i záporné reakce. Autorům tohoto návrhu zákona šlo především o to, aby se našemu druhému prezidentovi dostalo ocenění, které si dle našeho názoru po právu zaslouží. Doktor Edvard Beneš se mimořádným způsobem zasloužil o vznik i rozvoj samostatného demokratického Československa. Za všechna hodnocení myslím nejlépe hovoří výrok Tomáše Garrigua Masaryka, který prohlásil - cituji: Kdyby nebylo doktora Edvarda Beneše, nebylo by samostatného demokratického Československa.

Již sama tato práce by pro schválení zákona stačila, avšak doktor Edvard Beneš sehrál ještě jednu podobnou roli, když vahou své osobnosti, svým vlivem provedl český a slovenský národ úskalími druhé světové války k vyhlášení obnoveného samostatného Československa v květnu 1945. Byl to on, kdo dokázal eliminovat strašlivé důsledky mnichovské smlouvy, byl to on, který se stal jednotícím prvkem našeho zahraničního odboje jak na východě, tak na západě, jednotícím prvkem mezi zahraničním a domácím odbojem, jednotícím prvkem domácího nekomunistického i komunistického odboje. O významu jeho osoby svědčí mimo jiné rozsáhlá stať, kterou mu věnoval ve svých poválečných pamětech Winston Churchill.

Vážené kolegyně a kolegové, právě tyto zásluhy nás vedly k podání tohoto návrhu zákona.

Protože jsme všichni tři vzděláním historici, jsou nám samozřejmě známy výhrady jeho oponentů, které se vztahují převážně k událostem roku 1938 a 1948. Historie nezná kdyby, a proto se dnes nemůžeme seriózně zabývat otázkou, jak by se v uvedené době rozhodoval Tomáš Garrigue Masaryk. Nicméně za mnohé svědčí samotný výrok Tomáše Garrigua Masaryka, který hovořil, že k těžkým zkouškám našeho národa se státník musí postavit, respektive posuzovat tyto situace sub species eternitatis. A na to Beneš vždycky říkal, že jsme malý národ. Nemůžeme tedy myslet toliko na štěstí jedné generace, musíme myslet i na příští jedné generace a na to, jak jim dát šanci, aby se narodily a žily v zemi svých předků.

 

Jisté je, že neexistuje v našich národních dějinách historická osobnost, která by dvakrát za svůj život musela řešit otázku, zda obětovat národ či jeho převážnou část, nebo bránit jeho svobodu v situaci, kdy výsledek tohoto boje byl více než nejistý. V těžkých chvílích navíc doktoru Edvardu Benešovi příliš nepomohli ani jeho jak domácí, tak zahraniční spojenci. Spíše naopak, postava doktora Edvarda Beneše se stala hříčkou nejrůznějších ideologií.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP